Pokračují hovory s Otcem vlasti – je toho hodně, co ho v dnešních časech zajímá! První díl najdete zde… Karel udiven, dáma v rozpacích Téma: Brepta „Čau lidi,“ ozvalo se z počítače a já strnula. Jak tohle vysvětlím? Zaposlouchala jsem se. Nějaký výběr výroků. „My chceme znovu motýle!“ „Sorry jako.“ „Vy […]
Tak jsem tak přemýšlela, co by asi říkal otec vlasti, kdyby se ocitl v dnešní době. A on se jaksi ocitl u mě v obýváku a teď se jen diví, co jsme mu s jeho královstvím provedli. Není křivka jako křivka Téma: Akta banánového háje Se zájmem si prohlížel předmět ve své […]
Už několik let jezdíme společně na tzv. „psací“ dovolenou, kdy každá něco svého píšeme a po večerech si to navzájem betujeme, tedy rozebíráme, kritizujeme, trháme text na cucky a zase skládáme dohromady. Kdo? Přece my čtyři – Jana Jurmanová (milaJJ), Dagmar Lachmanová (Regi), Radmila Tomšů (Tora) a Kateřina Vágnerová (KattyV). A předminulé léto jsme […]
Vlk jménem Vlk nesmírně miloval párky, a to byl problém, protože, viděli jste někdy vlka v sámošce? Pravda, občas si přišel na své. Jako tenkrát, když se v rámci akce Jen počkej, zajíci nechal prohánět po Kauflandu mrňavým, dlouhouchým pobudou. Byla to otrava, ale stálo to za to. Za odměnu dostal deset kilo párků. […]
Co všechno se může přihodit, když se vydáte na dovolenou do slunného Toskánska… „Tak a je to.“ Simona spokojeně doťukala poslední údaj. Ještě uložit. Jakže to má udělat? Aha, tady. Hotovo? Oči pozorně sledovaly vybranou trasu. Plzeň – Mnichov – Innsbruck – Bolzano… Ano, téměř vše je v pořádku. Jen konec bude […]
Láskyplně uchopím trs levandule, vložím ho do mělké jamky a ke kořenům přimáčknu hlínu. Je černá, vlahá a kyprá. Téměř ji toužím ochutnat. Zasadím další trs a pak další. Čas plyne. Kvetoucí trnky sladce voní, po obloze bloudí bílá oblaka. Zhluboka se nadechnu – ve vzduchu je cítit jarní déšť. Alžběta vyhlédla oknem a nakrčila […]
Zlehka načrtla obrysy obličeje. Pevný tvar brady, výrazný nos, hladké čelo. Tvář se pod dotyky štětce pokryla rašícím strništěm, ústa pozdvihla koutky v mírném úsměvu a v černých očích stíněných hustým obočím to zajiskřilo. „Škoda, že jsi jen sen,“ šeptla a otřela si zašpiněné ruce do kusu hadru. „Byla bych tě milovala.“ *** […]
Zrodili jsme se z ohně. Často jsme si o tom povídali v nočním tichu. Ale nejen o tom, také třeba o mém půvabu. „Jsem překrásná. Podívej na můj nádherný štíhlý krk, dlouhý ohebný ocas, moje pružné tělo. A co ty zářivě červené šupiny, he? Lesknou se jako řeřavějící uhlíky. Jsem hezčí než ty.“ Můj přítel z nejmilejších […]
„Ahoj, pančelko. Jak bylo ve škole? Zlobili tě ti malí uličníci?“ Hedvika se na Martina trochu zamračila a rádoby přísně na něj zahrozila prstem. „Mě děti nezlobí, to dobře víš. Mám je ráda.“ „No jo, vím,“ odpověděl s povzdechem. Ano, měla děti ráda, to dobře věděl. I proto si vybrala své povolání. Prvňáky […]
„Co to máte, pane Františku?“ Štíhlá žena s přísným výrazem a drdolem, ze kterého se už roky neuvolnil ani vlásek, se káravě dívala přes rameno mohutnému muži s šedivou bradkou. Přejížděl po malé ploché věci a pod jeho hbitými prsty se míhaly drobné obrázky a písmenka. „Nejspíš to bude ten… chytrý telefon. Tak tomu myslím […]
