HOST DEDENÍKU – Luci 4+3: Komedie plná (ps)omy(i)lů aneb Jeden jezevčík vede k dalšímu.

Jsem Dixie. A jsem JEZEVČÍK! Tedy jezevčice. Hladká černá s pálením. A měla jsem být trpasličí. Nejsem. Je to úplně jedno, protože moje osobnost by nikdy trpasličí nebyla. Doufám, že nikdo nepochybuje, už jsem přece štěkla, že jsem JEZEVČÍK, že jo? Tím je to dané.

 

Stejně, jako bylo dané, že právě JÁ se stanu ozdobou smečky, ve které už před mým příchodem začala na napravování omylů packou vytrvalou pracovat moje kámoška Denny. Ta okouzlila dvounožce tak, že jedna z nich, prý dcera velké dvounohé, zatoužila mít taky takové roztomilé, kouzelné, mimořádně inteligentní stvoření. Tedy mně. Od myšlenky k činu kousek…a tak si přivezla něco malinkého, prý hubeného, ale neodolatelně úžasného. Mne.

Jen co mne přivezla, jela jsem se představit Denny. Ta mně přijala s nadšením, no, kdo by mně nepřijal, že jo. A prý hned, že mne naučí lovit míček a boj tlamkou v tlamku a spoustu věcí.

Jen jí prý musím pomoci s napravováním těch omylů. Abychom dokázaly, že my, jezevčíci, jsme fakt dokonalí. Tak to byla výzva! Které jsem se zhostila psexcelentně!

Jezevčíci nemají rádi děti? Omyl. A co, omyl. Blbost!

 

Jezevčíci nemají rádi kočky?? Omyl. Blbost! Jeho Výsost Elvise přímo zbožňuju! A on mně určitě taky!

 

Jo, taky prý jezevčíci nemají rádi vodu. Omyl. Já si teda vodu fakt užívám, nejvíc oblibuju psiestu na člunku.

 

Jo a taky prý neradi běháme. To mohl říci jen ten, kdo mne nezná! Běhám jako gepard, a ještě u toho vypadám velmi elegantně 🙂

 

Jo a umím i jinou eleganci. Prostě dokonalá dáma v černém!

 

 

S Denny jsme vytvořily velmi svornou dvojici, založenou na poznání, že dvounohé je potřeba stále vychovávat k obrazu našemu, a ještě jim u toho dopřát pocit, že vychovávají oni nás. Jdeme na to zkušeně. Když jejich výchova začne přesahovat naše osobnosti, vytvoříme situace, kdy se začnou smát… a kde je jejich výchova? Ano, přesně tam!

 

Že jsem si stejně jako Denny dvounohé dokonale omotala kolem packy, asi ani štěknout nemusím. Moje dvounohá nedávno říkala něco o velké lásce jejího života, tedy o mně, že jo. Jak jinak, neměla šanci se nezamilovat, fakt ne. A co víc, protože jeden jezevčík vede neomylně k dalším jezevčíkům, tak se asi rok a půl po mém příchodu objevila….

Ale o tom zase příště. Teď ještě jednou jedna JÁ. Dixie, JEZEVČÍK!

 

 

Dede: Děkuju Luci za představení dalšího člena její aktuální rodinné smečky 🙂 Krásné fotky krásného psa! 🙂 A zrovna se zeptám – podařilo se vašim zvířatům bořit obecně uznávané pravdy (mýty)? 🙂

Aktualizováno: 5.5.2024 — 09:17

27 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. O Jozevčících toho moc nevím ale mám problém: zbláznil se nám tady skorec. Už druhý den nalítává na okno a klove do něj. Pes se z toho zcvokne a my také z toho blázince. Skorec tluče do okna, Edie štěká a tak to jde dokola. Nalepila jsem na okno velké motýly, na okně jsou kytky a nic nepomáhá. Já vím, že si hlídá teritorium ale nedá si říct, že my mu do toho nebudeme zasahovat, ani mu nepřebereme samičku.

    1. Hm, to jen tak nepřejde, pokud mohu soudit podle kosáka Zorra debila. Takže vítej v klubu. Trochu pomohl odpuzovací sprej, ale jen trochu. Na oknech ta visací blýskající se CD…

  2. Bezvadný, bezvadnýý, dneska je to jezevčík,kam se podíváš a to mne moc potěšilo! Fotky parádní, ta na žluté ponorce je nej avšak i ta ve skoku, vlastně všechny! A přibude prý další jozefčík,no to se pomějeme! 🙂
    Mýtus,malý pes se bojí velkých,u naší prťavé Jenky,barevné bolnky,nemá šanci, jde klidně seřvat i opravdu sošnou dogu.Cony je kerryk,teriér a prý se využívá někdy k lovu kačen, tak u nás ne, na vodu je paní opatrná,avšak perfektně vystavuje zvěř,ta elegantně zdvižená,strnulá přední nožka, než vyletí srnec z vrbiček, úžasné. Luci, díky, těším se na daší! 🙂

  3. jak se nádherně leskne, jak namazaná špekem…ovšem Elvis, to asi založíme s Petrou fanklub…
    ty si prostě umíš vybrat…je to taková svérázná „osůbka“ v jezevčičím tělíčku…
    ten skok do vody je fascinující…

    1. Jj, je úplně sametová, hladci jezevčíci jsou prostě na hlazení. A pokud jde o Jeho Výsost Elvise, tak už dva týdny mám u něj podanou žádost, jestli by se také ráčil představit. Zatím se nevyjádřil…on je náš aristokrat takový…hm…zvláštní

  4. Akim (ši-tzu) bořil obecné mýty o gaučovém psíkovi – byl to turista a objevitel a lovec cyklistů a kachen ( kdybych ho nechala). rád coural ve sněhu a vozil se i na sáňkách. a když otevřel svoji něžnou hedvábnou tlamičku, za ní zela zubatá tlama jako past na mývaly. kdyby došlo na ohrožení milované paničky, neváhal by ji použít 🙂

  5. Krásný pejsek, vypadá akčně a zdravě! Dixie, jsi správný jezevčík, takový mudrland.

  6. Dixie JEZEVČÍK vypadá, že ví co chce. A se svou elegancí a šarmem toho dosáhne. Moc pěkná holka to je, ne že ne!

    1. To tedy ví, hlavně tady u nás. Takový rituál, vždy dostane burtik, takže pokaždé stojí u lednice a významne kouká, jako kdy už tu burtikovou skříň otevřu. A pak letí a postupně si lehne na všechny gauče a křesla. U nich doma na gauč nesmí kvůli alergii malého dvounozcete. Kdežto u nás smí všude a užívá si to.

  7. Nádherné fotky a vzhledem k tomu, že děda jezevčici měl, vím o jezevčících své 🙂 Soužití psů a koček jako problematické nevidím- aspoň u nás ne.

    1. Myslím, že domácí kočky, členy smečky, vezmou jezevčíci úplně v pohodě. S cizími vetřelci na zahradě už to tak v pohodě není.

    1. MaRi, jo, jo, hlavně skromná… Tak ji tvou pochvalu radši ani neprectu, to už by s ní nebylo k vydržení

  8. Jo a ještě boření/ neboření mýtů 😛
    Náš jezevčík Max bořil kousavou pověst jezevčíků jen napůl – děti na něj mohly sahat kdykoliv, i cizí. Ale cizí dospělé nestrpěl. Popravdě ke stáru dostal přezdívku drak Šmak a já jsem byla ráda, že není větší.
    Zatím se mi daří nemít nebezpečné kousavé a agresivní vlčáky – ať už jsou jakéhokoliv původu. A nemyslete si, oni to v sobě měli i Nazgúlové. Kazan by se v velkými psy rád pral, pokud by mohl (ze zábavy, obávám se) a jen moje vrčení ho donutilo chovat se slušně. Daník byl miláček – do prvního zklamání. Jeho vendety, postupně směrem ke kočkám, jezevcům a losům, nebyly vůbec příjemné. Z té kočičí ho nakonec dostaly naše kočky, divoké zvěři jsme se vyhnuli přestěhováním do Anglie. 🙂 Berry neměla ráda cizí lidi, ale k psům byla dokonale nekonfliktní. U lidí uměla svoji nechuť skrýt, hlavně, když měli něco dobrého k jídlu 🙂 vysoký práh dráždivosti znamenal, že doopravdy zasáhla tam, kde se jí něco nelíbilo, jen dvakrát v životě. Potřetí jsem ji chytla včas, nebo by ten nadávají chlap, co se bál psů a křičel na Martina, asi dostal infarkt. Ari je… bezpečná u psů včetně malých. Ovšem je nebezpečný strážce. Mimo svoje teritorium cizí lidí nemá ráda, ale pokud jí dají pokoj, ignoruje je. Rex je zatím miláček s velký srdcem, ale není ještě dospělý.
    Přesto ani jeden z nich nikdy na nikoho agresivně nezaútočil – a to mi každý druhý pejskař, kterého potkáme, vypráví, jak jeho psa (nebo aspoň sousedova) pokousal vlčák.
    Ovšem, na druhou stranu, všichni ukazují, že i vlčák přežije bez cvičákového drilu 😀 Ráda bych někdy i drilovala, ale neumím to, takže moji psi se prostě musejí nechat vychovat jinak 🙂

    1. Luci, parádní čtení, ale odrovnala mě poslední věta – ta znamená, že jezevčíků není nikdy dost? 😀 😀 😀
      Opět elegantní dáma, tahle pro změnu úžasně plachtí vzduchem. 🙂

      1. Jasně, že jezevčíků není nikdy dost a Dixi u nás není trvale, bydlí s dcerou jinde a nám se zdálo, že Denynce je samotné smutno a tak…

        1. a přesně ta myšlenka spustila řetěz dalších událostí, jak jinak 🙂 CD dozoruje, radí, pátrá, zařizuje 🙂 těším se na další seznámení 🙂

  9. Luci, ty fotky jsou parádní a jezevčice taky! 😀 Je velmi velmi jezvčičí:)) Nejvíc mě fascinuje ta fotka v člunku – to by se žádnému z mých psů nelíbilo! I když Nazgúlové uměli loďky.
    Ty okusovací fotky mě moc potěšily, protože tenhle jev dobře znám, i když s většími hlavami 😛
    No a přátelství s Elvisem… není kapku jednostranné? 😀 Kocour musí mít svatozář, těch jezevčíků kolem!

    1. Dixi má vodu fakt ráda a člunek velmi oblibuje, má svůj, aby se nemusely hádat s dětmi A kocour zvládá jezevčíky s přehledem a grácií jemu vlastní. Venku si spolu hrají, honí se a cvične perou. Když už toho má Elvis dost, ladne je přeskočí a usadí se ve výšce, odkud je pozoruje, jak vysilují, že za ním nemohou. Doma dost často spí všichni spolu na gauči.

  10. Dixie je krásná jezevčice a ta fotka na člunu nemá chybu.
    A i fotky s Denny jsou parádní.
    A fakt má ráda kočičáka Elvise a co on na to ?

    1. Miso, Dixie Elvise přímo miluje. Vždy, když přijede k nám, ho hned hledá a má radost, když najde. Ale cizí kočky u nich na zahradě vyhání. A Elvis ji má také rád, samozřejmě svým vznešeným způsobem…když už se Dixi raduje moc a pořád ho olizuje, tak si sedne a natáhne packu …něco jako Neruš me kruhy

  11. Dixie je dokonalá! Zejména ta fotka na člunu .
    Já osobně bych se ovšem s dovolením zamilovala… do Elvise.

    A na otázku Dede – když jsme s Barouškem skládali první zkoušky poslušnosti, měla jsem mezi diváky „zvěda“. Tak prý: „haha, bígl a poslušnost, bude sranda… e??? co to, vono to… poslouchá!? Dobrý, skvělý, umí, bomba,…“

    1. Jo, poslušnej bígl je opravdu pozoruhodnost 🙂 Podobně jako poslušní malí pejsci obecně. U nás na vsi žije čivava Hektor 🙂 a ten pejsek je neuvěřitelnej, co všechno zvládne…
      Jo a jednou jsme měli na stopování pražského krysaříka – i když se totálně ztrácel v podrostu, stopu sledovat uměl 🙂

      1. to muselo vypadat dekadentně… podrost funěl a povlával a pak z něj vypochodoval Pan Krysařík 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN