Dnes je už docela veřejně známé, že pekingský režim dělá všechno pro to, aby dostal pod svou kontrolu velkou část Afriky. Pekingský režim ale není sám. Moc se to neví, ale podobné ambice má, za katarské peníze, i turecký „sultán“ Recep Tayyip Erdoğan. A jeho pilotní projekt je Somálsko.
Víte, jaké je nejpopulárnější dívčí jméno v Somálsku za rok 2021? Istanbul. Ne, není to náhoda. Turecko vzalo zemi, které se nikdo nechtěl dotknout ani dostatečně dlouhým klackem, a rozhodlo se vypořádat samo s Al-Šabábem (teroristická organizace, která je součástí Al-Káidy. Al-Šabáb znamená arabsky „mládež“) a zabrat si strategický kus světa, který nikomu moc nestál za to, aby s ním cokoliv dělal. A pustilo se do toho „čínsky“, byť s jistými tureckými specifiky.
Na rozdíl od pekingského režimu, který se snaží podmanit africké země jen ekonomicky, Turecko sází kromě téže metody i na masivní investice do tzv. soft power v podobě stavby tureckých škol, výuky turečtiny, stavby tureckých nemocnic, přílivu tureckých filmů, seriálů, hudby a dalších kulturních aspektů. Zkrátka a dobře, jakkoliv to nemusí všem Somálcům být úplně jasné, sultán se chová tak, aby za pár generací získal kolem dvaceti milionů nových „Turků“. Co na tom, že budou černí, co na tom, že budou z Afriky, to je mu fuk; důležité je, že budou přispívat k velikosti impéria, o němž Erdoğan sní.
A že úspěchy má nemalé. Jistě, v důsledku nepřirozeně dlouhého sucha momentálně hrozí v Somálsku hladomor, ale jednak by to nebyl první takový hladomor, který se děl během turecké dominance nad Somálskem (první byl v roce 2017) a jednak Turecko z hladomorů pomáhá Somálsku rádo: protože skrze pomoc upevňuje svoji dominanci. Jednak přináší reálnou pomoc (byť s ní i kulturní a politický vliv), ale hlavně ukazuje pravidelně Somálcům, že jsou na Turecku závislí. A že je v jejich zájmu dělat, co Ankara říká.
Pozice na Africkém rohu není to jediné, co sultána v Somálsku zajímá; podobně zajímává je pro něj i somálská diaspora. Německá rozvědka BND už dlouho upozorňuje na riziko vyplývající z toho, že turecká MIT zneužívá v Německu usazené Turky i německé občany tureckého původu k činnosti proti Spolkové republice, a to nejen nutně na základě dobrovolné spolupráce, ale často i formou vydírání dotyčných lidí. Je to model, který se Turecku osvědčil, a který viditelně hodlá uplatnit i na diasporu somálskou.
Nejviditelnějším tureckým želízkem v ohni je Ilhan Omar, americká kongresmanka, která už dlouhodobě jedná, jako by byla ne turecká velvyslankyně, ale minimálně Erdoğanova osobní chráněnka. Poprvé se to dostalo do popředí okolo války v Sýrii, kdy na rozdíl od americké levice koncentrované kolem Squad (do kterého se počítá) držela velmi tvrdě tureckou pozici ve věci turecké okupace syrsko-kurdského Afrînu a ofenzívy na Kobani a pásmo okolo turecko-syrské hranice. Méně viditelných případů zastupování tureckých zájmů, které se ale mezi somálskou diasporou vyskytují, je víc.
Turecko samozřejmě neinvestuje v Somálsku jen do bezpečnosti, škol a nemocnic, ale i do infrastruktury; za turecké, totiž pardon, katarské peníze utracené na popud Turecka, se v Somálsku ve velkém rozvíjí silniční infrastruktura. A proč tohle Katar Turecku vůbec platí, ptáte se? Co z toho má?
Je to poměrně snadné. Katar je dlouhodobě navázán na (původně v Egyptě sídlící a po vojenském převratu od generála Sísího z Egypta vyhozené a v Turecku se usídlivší) Muslimské bratrstvo. Katarská televize Al-Džazíra jede propagandu Muslimského bratrstva už roky a Muslimské bratrstvo není zrovna organizace, která by byla v Saúdské Arábii, Emirátech nebo v sousedním Bahrajnu oblíbená; kvůli pletkami s ním byl mimochodem rozřezán na istanbulském konzulátu Saúdské Arábie saúdský novinář Džamál Chášukdží.
No a těmto zemím se katarské financování Muslimského bratrstva (a na Muslimské bratrstvo napojeného Hamásu) pranic nelíbí, což je důvod, proč na něj uvalily totální blokádu a hrozily, že když bude potřeba, Katar zaberou. No a Turecko má v Kataru asi sedm tisíc vojáků, kteří realizaci takového scénáře brání. Katar má peníze, ale o bezpečnost se neumí postarat sám; tu mu zajišťuje Turecko. A protože chce zůstat na mapě světa, rád Turecku zaplatí, co Turecko potřebuje. Mezi jinými imperiální africké dobrodružství.
Kromě Somálska se Erdoğan v Africe roztahuje i jinde: nejviditelnější příklad je Libye, ale zdaleka nejen tam.
A co na to my, Evropa?
Zajímavé dokumenty o Somálsku, Somalilandu má Travelistan. Je to opravdu bohem zapomenuté místo…
Není divu, že berou jakoukoliv pomoc a jsou ochotní platit čímkoliv.
Moc děkuju za článek o věcech, o kterých jsem netušila.
Tak zásadní problém Evropy je našeho koloniálního žalu a sebemrskačství. Něco, čím rozhodně zbytek světa netrpí. Umíte si představit zlomek toho co dělá Turecko nebo Čína, že by udělal někdo z Evropy? Aktivisté, média a politici by nezavřeli pusu, ještě by Evropa platila odškodné. Nejde to, Evropa v těchto regionech umí jen „be good, don’t be evil“, ale to prostě nefunguje
Hm, první co mě napadlo byla otázka – co že západní levice nekřičí nic o soudobém kolonialismu? Mají spoustu práce vinit současné potomky koloniálních národů z dávno uplynulých zločinů (tedy lidi, kteří s tím už fakt tak v 99 % nemají nic společného), ale novodobý kolonialismus jim uniká? Asi ani jim nestojí Somálsko za druhý (možná ani za první) pohled.
Každopádně tento „soft“ kolonialismus, která ostatně v Africe provozuje i Čína, má skutečně potenciál jednou přerozdělit svět a to způsobem, který se nám nebude líbit.
Jenže… kdo si všímá Somálska, že?
No, to jsou ty klapičky na očičkách.
Pro mě byla poněkud překvapivá ta zpráva o Německu, myslela jsem si, že tamější útoky jsou dílem čerstvě přišedších.
Tak tohle je brilantní, Andy. A starý kontinent – klapičky na očičkách, jako tak často.
Vcelku rozumím tomu, jak funguje Turecko – Katar. Ale proč kolonie v Africe, navíc Somálsko? Může z toho být víc než jen velikost impéria? Jsem realista, pokud se něco nevyplatí ekonomicky, je to neudržitelné. A tahle africká země mi bohatá nepřijde. Úplně mi není jasná Turecká motivace.
Turecká s malým t, pardon.
Děkuji za zajímavý článek k zamyšlení, Andy.
Jednak je to strategické území; dá se odtamtud kontrolovat pohyb lodí po Indickém oceánu a dá se odtamtud snadno mocensky působit po Indickém oceánu ponorkami, bez jakékoliv kontroly. Pak je tam velikost té diaspory, o které jsem psal a možnosti ji využívat k prosazování tureckých zájmů na Západě, a nakonec je to africké území, které mají všichni za tak „toxické“, že se tam nikdo nehrne a ovládnout ho není těžké ani drahé.
Díky za odpověď. To je dost děsivá vize 🙁 .
Mlčíme, vždyť je to všechno tak daleko…
No, mlčíme,protože o tom přemýšlíme. Dnes není nic daleko a všechno se nás nějak týká. Akorát neznáme odpovědi. Co asi vidí a o čem ví, či tuší turecký sultán? Budou nakonec všichni Afričané v Evropě a my v Africe? Jde mu o území a moc nad ním? Co tím vším sleduje? Vím, že Turci a ten jejich kšeftař byli a jsou výborní obchodníci, nic moc dalšího nevím i když to sleduji. Jsem ráda,že jsem si mohla přečíst dnešní Andyho článek,je to fakt zajímavé.
Afričané sem až na výjimky moc chodit nebudou. Afrika má teď sama hodně slušný potenciál rozvoje, na kterém se už v mnoha zemích pracuje, zejména díky digitalizaci a nízkým nákladům – Afričané se nemusí moc chránit před počasím, všechno tam roste snadno, takže nepotřebují moc velkou energetickou náročnost. Levné smartphony tam jsou všude, běžně se staví off-grid (nepřipojené na centrální energetickou soustavu) BTS (základny pro mobilní internetové připojení) uprostřed ničeho, kdekoliv je to zrovna potřeba. Takže nepokrývají velká území, kde je divočina, ale pokrývají místa, kde někdo žije. Hodně dobře tam fungují bezhotovostní platby a díky nim se rozvíjí podnikání. K nám jich nejspíš bude chodit čím dál méně a ti, co k nám budou chodit, nebudou utíkat před bídou, jako spíš před tím, že tam nebudou vznikat žádné sociální státy a přestože je už dnes mnoho afrických zemí doslova eldorádo na podnikání, ne každý to dá, takže Evropa s jejím sociálním přístupem k lidem se může jevit jako lepší destinace. Ale nebude to úplně z nouze jako to bývalo.