HOST DEDENÍKU – Alex: Síla sociálních sítí aneb kde jsou ty brýle?

Po dubnových mrazivých dnech jsem s kamarádkou a psicema jedno páteční odpoledne zdolávaly příkré, kamenité svahy významného kopce Květnice. Ta se tyčí jako špičatá strmá homole se dvěma vrcholy nad Tišnovem.

 

Stoupaly jsme pomalu vzhůru jednou z páteřních cestiček vyznačených na Mapách.cz. Dnes je Květnice Přírodní Památkou. Vše, co na ní roste, žije, nebo se nachází na zemi i v ní je chráněné, což je dobře. Na Květnici se ještě nedávno nacházely polodrahokamy a v zemi jsou tu a tam místními speleology objevovány jeskyně, které jsou nepřístupné. Prostě velmi zajímavé přírodní místo.

My jsme došly k Velké skále, kde jsem chtěla vyfotit pohledy na Předklášteří. Před dvaceti lety jsme tam byli s manželem a Klérkou na Velikonoce (to jsme nahoru vyskotačili). Nyní jsem stála u skály a zírala na vysoké kamenité stupně a bylo mi jasné, že tam nevylezu. A tak se kamarádka stala mýma nohama, očima a prstem na spoušti. Fajn podařilo se jí vyfotit mezi vzrostlou vegetací pár záběrů.

 

Meggie s Ajvinkou

 

Já jsem doma šla do mého fotoarchívu a našla jsem fotku pohledu na cisterciácký klášter. Je na ní digitální datum. Fakt archiv. Cestou zpět kamarádka zjistila, že nemá brýle. Brýle dražší, od optika a vzpomněla si, že je nechala na jednom kameni, když se musela přiodít před chladným větrem. I když jsme sestupovaly do jiných míst do Tišnova, cesta s kamenem byla stále ještě na původní stezce. Kámen nalezen, ale brýle ne. Kamarádka se smířila s tím, že brýle jsou fuč a jely jsme každá do svého domů.

Ještě ten večer jsem se mrkla naposledy na FB a jako první na mne vykoukly fotky mne známých brýlí. Na kanálu o Tišnovácích, který jsem si zadala ke sledování, někdo zveřejnil, že v pátek odpoledne na Květnici našel brýle. Vzkaz jsem nasdílela kamarádce a ta mi hned v sobotu dopoledne volala, že má brýle už doma. Dala si sraz s příjemnou mladou ženou, která je našla, vzala k sobě a uveřejnila na FB.

 

Další kopec i s rozhlednou – Klucanina

 

A jsme u toho. Vím, že mnoho mých známých na sociálních sítích není. Někdo ze strachu, že „je to nebezpečné“, někdo proto, že „to neumí“ atd. Jsem moc ráda, že jsem se do této komunity před lety přidala. Umožňuje mi určit si, co budu dostávat, co mne zajímá (psi, koně a vůbec zvířata), FB časem sám posílá to, co mne zajímá. To stejné je s lidmi, mám přátele lidi, kterým důvěřuji, znám a spojuje mne s nimi kamarádství mnohdy i letité, viz Zvířetnice. Komunity městeček, kde se často pohybuji, upozorňují na ztracené a nalezené klíče, na ztracená zvířata, na rozsvícená světla u aut atd. Co mne nezajímá – nečtu.

 

Velká skála

 

Nejsem odkázána na to, co za blbosti mi přijde do mejlu. Tím myslím nesmyslné řeťezáky a podobné pitomosti. Ty jsou jenom tak mimochodem, víc nebezpečné než celý FB. Už jsem odkázala do pryč i jednu kamarádku ze zámoří, která mi tyhle dezolátní nesmysly přeposílala a nenechala si vysvětlit, že to nečtu a ihned mažu. Už se neozvala….

Prostě tak jak říkala moje mentorka Dede, když jsem váhavě vstupovala do těchto vod. „Jak si to nastavíš, takové to máš!“ A o tom to je. Napřed jsem si zkoušela na Zvířetnici od nás z ulice, která byla ochotná a trpělivá. A potom to šlo najednou ráz naráz. Problémy s FB zatím nemám, moje zájmy jsou naprosto nevinné a nejsou nebezpečné. Ano i to FB umí, hlídá kriminální záležitosti. Ano, také mu asi ledacos ujde.

 

Archivní záběr na klášter Porta Coeli

 

Evin záběr v současnosti. Je vidět, že stromy poporostly.

 

Ale za ta senzační videa o zvířatech, nebo ručních pracích, dobrých koláčích a jiných receptech to stojí. Prostě jsem si to nějak nastavila a vyhovuje mi to. Jednu nepříjemnost FB pro mne má. Čas!!! Takže jsem omezila jiné aktivity na internetu a je to!

 

Děkuju Alex za tenhle článek. Hodně jsme o používání FB mluvily, o zabezpečení, nastavení, limitech, rizicích. Alex si z toho vzala to nejlepší 🙂 Já to mám komplikovanější, mám kvůli Dedeníku veřejný účet, takže těch potenciálních malérů tam mám víc. Zatím to zvládám, i když musím denně blokovat falešné žádosti o přátelství, stejně jako ty nejhorší trolly. Přesto pozitiva převládají.

Jsem v kontaktu se spoustou nesmírně zajímavých lidí, sleduju věci, které mě zajímají – historie, zvířata, příroda, umění, lodě. I s reklamami jsem se naučila zacházet. Nejdřív jsem otravné blokovala. Zdlouhavé, a ne moc efektivní. Tak jsem to vzala z opačného konce – začala jsem klikat na hezké reklamy – třeba na umělecké potřeby, aukce obrazů, cestování, psí a koňskou výstroj. Takže reklamy mám, ale většina z nich mě aspoň neštve.

No a pak tu jsou ty místní skupiny, o kterých píše Alex. Ztracená a nalezená zvířata vedou, ale vyřídit se toho dá daleko víc. Teď, s teplým roční obdobím, přibudou i potřebná varování před silničními uzávěrami, což dá člověku výhodu v letních únikových hrách na téma „jak se dostat z A do B pokud možno nejkratší cestou“:))

 

Takže dnešní společná otázka zní: Používáte sociální sítě? Vyhovuje vám to?

 

 

Aktualizováno: 30.4.2024 — 21:09

37 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Používám obličejovník, ostatně loni jsem o tom napsal drabble, které jsem posléze dal i do svého výběru na tento web… 🙂

  2. Je vidět, že si každý na sociálních sítích najde svoje. A to je dobře. A hlavně, jak už je člověk 70+, je alespoň uvnitř dění, může se setkávat s přáteli, komentovat, posílat fotky.
    Děkuji všem za blahopřání k narozkám, dyť díky sítím se necítím odstavená na vedlejší kolej.

  3. Sociální sítě jsou jako oheň, dobrý sluha, zly pán. Na fb jsem se vrhla před mnoha lety, když s ním přišly tehdy pubertální dcery. Chtěla jsem vědět, cože to ten fejsbuk je. A dost mne bavil, líbila se mi možnost sdílet s kamarády fotky, zážitky, líbila se mi možnost najít lidí, kteří dávno zmizeli z běžného potkávání, spolužáky, kolegy. Mám v přátelích jen lidi, které opravdu znám, nedávám fotky vnoučat, nebo jen velmi výjimečně a vždy se souhlasem jejich maminek. Baví mne stránky zájmových okruhu, takže několik skupin jezevčíků, kočky, focení, Šumava. ČSOP Libosváry úžasné, ale také Stafordi a spol., kde je nejen skvělá smečka psů, koček a jejich lidí, ale také spousta velmi cenných kynologických rad. Skvělá je i Holka z Moravy, chytrý, velmi milý humor.
    A stejně jako většina z vás, co mne nezajímá nebo rozčiluje, nečtu, ignoruju. Doby, kdy jsem pilně diskutovala, jsou pryč, je to ztráta času.

  4. K FB mne přivedl syn s takovou hrou – říkala jsem jí tamagoči v počítači 🙂
    Od té doby hra je v propadlišti dějin a já získala možnost poznat zajímavé lidi a dozvědět se zajímavé věci.
    Vždyť nebýt našeho Kuby, nepoznala bych Samuela, nebýt Samuela, nepoznala bych sosáky a nebýt sosáků neznala bych Dede a Dedeník a všechny a všechno to fajn okolo 🙂
    A tak trolím FB, cpu mu moje psy a kočky a on mi za to psy a kočky 🙂

  5. FB používám a mám tam jen to co mě zajímá. S každým se nepřátelím, jen s těmi, které znám.
    Mám i WhatsApp a Messenger a to kvůli dětem a vnukovi, píšeme si přes ně .
    Jak se říká všeho s mírou.

  6. Ještě maličkou poznámku, Alex – já skály obhlížím ne z pohledu, jestli bych tam vylezla, ale jestli bych zvládla slézt dolů. 😀 Ona doživotní meditace na vrcholku asi není můj ideál.

    Díky za hezký článek a tradičně pěkné fotky.

  7. mám mail a víceméně nevyužívaný FB – založila jsem si ho ( budete se smát) když nám naše zlatnice vytvářela a posílala návrhy na zásnubní prsten a snubní prsteny 🙂 seděli jsme na zahrádce Chaloupky v Harrachově s úžasným výhledem na Čertovu horu a Terezka sázela kresby na FB 🙂 sem tam nakouknu a čtu to, co mě zajímá, jinak můj FB spí spánkem spokojené kočky.

  8. Na FB jsem, mám uzavřený profil, pro kamarády a známé. Blokuji, co nechci vidět (ty šílený retro skupiny mě strašně štvou, takže všechny do bloku), používám ho spíš jako fotodeníček, kam dávám fotky míst, co jsme navštívili.Fotky lidí a dětí ze zásady nedávám vůbec. Je mi jasný, že si FB nastavuje co mi hodí na sklo, ale zas tak mi to nevadí, co potřebuju si dohledám a zbytek buď ignoruju nebo projdu. Místní skupiny jsou fajn, leccos se člověk dozví a když je potřeba, tak i třeba sežene.

  9. Jsem na FB ale pod mým rodným jménem a nemám FB veřejný ,jen pro přátele ke kterým mám důvěru.Sleduji trable Dede s těmi trolíky atd. a taky Andy má své zkušenosti. Taky jsem v jedné ze skupin mého rodného města, což je fajn a skupina má slušného správce,což je důležité a jak říká Alex, co nechci, to nečtu. Taky se mi už podařilo propojit několik nalezených a ztracených zvířátek,což mne těší. A vidím, že v některých skupinách se s některými z vás potkávám. A ano, žere to čas, to jo ale ke stáru mi to tak nějak nevadí neb zase jiných iniciativ zase jaksi bylo. 🙂

  10. Alex má dnes narozeniny a my máme přání jediný ❤️
    Hodně štěstí, zdraví a radosti, milá Alex!

    1. Alex, všechno nejlepší k narozeninám a hlavně to zdraví, ať všechno fungá jak má a taky ještě hodně dlouhé časy s Ajvinkou a ještě moc, moc, krásných procházek !

    2. Alex, tak všechno nejlepší! Hlavně zdraví, štěstí, pohodu a hodně dobrých chvil s blízkými lidmi.

    3. Hodně štěstí zdraví, hodně štěstí zdraví, hodně štěstí, mila Alex, hodně stestiiii zdraaaviii ❤️

    4. My se také připojujeme k přání všeho nej nej nej, hlavně zdraví a spokojený život se svými milými /lidmi i zvířátky/

  11. Používám FB – mnoho let pod jiným jménem, kvůli komunikaci s dětmi. Později veřejně, kvůli Dedeníku. Komentuju jako všude – respektuju, že je to veřejný a potenciálně nepřátelský prostor.
    Sleduju spoustu zajímavých lidí a skupin. Blokuju útočné blbce.
    Díky FB se mi podařilo najít majitele jezevčíka, kterého jsem našla sraženého na silnici. Dohonili mě ve chvíli, kdy jsme ho s doktorkou na veterině braly do ordinace. Bohužel to pejsek nepřežil, ale majitelé aspoň věděli, co se stalo a mohli se rozloučit.
    Pořád to nemůžu rozdýchat, ale díky FB to dopadlo aspoň tak, jak mohlo.

    1. Ještě jednou,Dede, udělala jsi maximum, co může dobrý člověk udělat. Že osud míchal s jinými kartami, se nedá ovlivnit.

  12. FB je jediná síť, kterou užívám, teda mimo Instagramu školky naší Madlenky. Jsem spíše čtenář, nic tam nevkládám, občas sdílím pejsky, kteří jsou hledáni.

  13. Byla jsem k FB přinucena, kvůli snadné kominukaci s rodinou. Tak… tam jsem. Neviditelná. Mám pár stránek, které v tichosti sleduji (Libosváry taky 😀 ). A to je vše. Nepřispívám, nekomentuji, zabukistuji.

    1. Hm. Toto by byl asi jediný důvod, proč by mě někdo dostal na FB. Ale rodinnou komunikaci mám vyřešenou jinak.

      A navíc – den nemá 48 hodin a já sotva stíhám to, co musím. A jsem introvert, co se osobní komunikace týká.

  14. Sociálním sítím jsem moc nevěřila, ale pak jsem si kvůli kronice obce FB zřídila a dneska nelituju, aspoň se dozvím o zajímavých akcích v okolí, které mi FB nabídne a jinak bych se o nich nedozvěděla.
    A občas můžu ukázat přátelům, čím se v poslední době zabývám 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN