Dede: Dnešní Davidův článek nabídne, co si jen čtenář může přát – spoustu krásných fotek, poezii i prózu. To vše na kouzelné téma Harrachovských říček… 🙂
Harrachovské říčky
Teče voda kol kamení,
dolů z kopce teče.
Chvíli vypadá, že letí,
pak se líně vleče.
V Krkonoších je jich mnoho,
jedna známá, bublavá.
Že neznáte její jméno?
Je to říčka Mumlava.
Na Mumlavě vodopád je
před ním obří hrnce.
K vodopádům dostaneš se
po nové liščí stezce.
A ta říčka Kamenice
je nám velmi známá,
Ta když na jaře rozvášní se
pomáhá každá hrázka.
Když půjdete proti proudu,
kde se Shnilý ručej s Kamenicí vzal,
ještě přejdi kousek vzhůru,
tam najdeš Kamenice plattenwasserfal.
Ze Zákoutí do údolí nazývané Anenské,
líně se nám připomíná potok jménem Bílá voda.
Ryzí potok z Rýžoviště teče
ač se občas líně vleče, Mumlavě na síle přidá.
Pak je tady mnoho stroužek,
potoků a drobných říček.
Od boudy k nám shůry Vosecký ručej stéká,
kousek pod ním do Mumlavy míří Lubošská bystřina.
Tohle nejsou říčky všechny
ani všechny potoky.
Pouze ty, kol kterých jsme prošli
a jejich jména nalezli.
Mumlava
Mumlava je asi nejznámější Harrachovskou řekou. Mumlava pramení u Harrachových kamenů a vlévá se pod Harrachovem do řeky Jizery. Hlavním turistickým lákadlem je Mumlavský vodopád vzdálený asi 2 km od centra Harrachova. K Mumlavskému vodopádu jezdí také výletní vláček. Od Mumlavského vodopádu směrem ke Krakonošově snídani nás také provází naučná stezka Živá mrtvá Mumlava.
Na Mumlavě jsou hezky viditelné obří hrnce či čertova oka, což jsou prohlubně vytvářené erozní činností tvořenou tekoucí vodou a malými kamínky, které do žulových desek vymýlají prohlubně. Do těchto hrnců není radno chodit, neboť ač se to nezdá jsou v nich prudké víry a člověka lehce stáhnou pod hladinu.
Mumlava
Mumlava a vodopád
Mumlava – obří hrnec
Mumlava
Mumlavský vodopád
Mumlavský vodopád
Kamenice
Harrachovská Kamenice pramení u Tří příkopů, které se nacházejí mezi Mumlavskou horou a Kamencem, Kamenice se v Harrachově u příjezdové cesty do Anenského údolí vlévá do řeky Milnice, se kterou jsou spojeny také Huťskou strouhou. Huťská strouha sloužila sklárnám také k pohonu měchů na rozdmýchávání uhlí ještě dříve dřevěného uhlí, které se používalo tavbě skla. Na Kamenici bylo tragických povodních z roku 1897 následně vybudováno několik regulačních hrází, aby se v případě velké vody rychlost průtoku zpomalila a nezpůsobila takové škody jako v roce 1897. Další zajímavostí na řece Kamenici je její vodopád, který je pozvolný a dlouhý. Německy se mu říká plattenwasserfal.
Kamenice regulační hráz
Kamenice regulační hráz
Kamenice
Kamenický vodopád
Kamenický vodopád
Kamenický vodopád
Shnilý ručej
Shnilý ručej je přítokem Kamenice. Přitéká do Kamenice puklinou v žulové desce v místě, kde končí vodopád řeky Kamenice.
Shnilý ručej
Vosecký ručej
Milnice
Milnice pramení na polské straně poblíž vrchu Kocierz a následně se vlévá u silničního mostu do Mumlavy. Milnice zásobuje Huťský rybník ve kterém je skladováno dřevo pro formy, do kterých se následně fouká harrachovské sklo. To je také důvod, proč není dovoleno v Huťském rybníku plavat, neboť dřevo musí být ponořeno pod hladinou a je ke dnu přikurtováno, mohlo by tedy dojít u plavce ke zranění.
Milnice
Huťský rybník
Napájení Huťského rybníka z Milnice
Lubošská bystřina
Bílá voda
Potok Bílá voda pramení a protéká Bělovodským dolem a v Harrachově napájí venkovní koupaliště na Zákoutí. Následně se vlévá do Mumlavy v Anenském údolí poblíž Kneipových lázní.
Bílá voda
Dede: Já se dnes ptám – znáte tyhle říčky a potoky? Která z fotek vás oslovila nejvíc? 🙂
Davide, překrásné fotky, jména řek neznám a také se mi velmi líbí jméno Mumlava.
Básničky jsou moc hezké a popisy jednotlivých řek velmi zajímavé. Vůbec jsem neznala výrazy v řece jako „hrnec či čertovo oko“. Nebo, že se dřevo pro sklárny skladuje pod hladinou rybníka. Jasně dává to smysl, nesmělo vyschnout, do forem se lije tekuté sklo (opak je myslím nutný v řezbářství).
Nejhezčí fotku nedovedu vybrat, krásné jsou úplně všechny.Také se moc ráda koukám na různé říčky, potůčky, vodopády a vůbec vodní živel, bez kterého nelze přežít, ale také umí život zničit. Prostě nezkrotná příroda.
Od dětství mám ráda tuhle maminčinu oblíbenou písničku, má moc hezká, slova. Právě při pohledu na dnešní fotky mi znovu zní v hlavě. Znáte ji někdo?
1) Potůček pod strání o závod uhání, do dáli slyšet je veselé bublání.
Hovoří s rybkami, laškuje s vlnkami, s kvítím si pohraje a bublá dál.
Refr.: Potůčku náš, do dáli spěj, dokud jsi mlád jen si bublej. Až opustíš milý kraj náš, vickrát už nám nezabuláš
2) Na cestě v dálavy, kámen ho zastaví, potůček vzdorně ho uhodí do hlavy.
Kámen to nebolí, moudřejší povolí, vyhne se potůček a bublá dál.
3) V náruč ho zachytí, zelené rokytí, u nás je potůčku veselé pobytí.
Marně mě zdržujes, pojď se mnou popluješ, vyrve jej s kořeny a bublá dál.
Děkuji.
Písničku jsem neznal.
Nádherné fotky! Vodu v krajině anebo i ve městě mám moc ráda.
Znám Mumlavu, před lety jsme šli stezkou podél jejího toku včetně vodopádů. Koryto s obřími balvany je unikátní a nad sílou i krásou proudící vody se až tají dech.
Díky. 🙂
Krásné fotky vody. Živé vody. Mně s líbí všechny, jsou to moje vodní srdcovky. Žiju v suchém kraji, kde už vysychají studánky a kde taková tekoucí voda se dá vyfotit po bouřce. A vodopády, tak ty znám z fotek nebo z vyprávění. Na Mapách.cz okolo Brna jsou nějaké vodopády vyznačené, ale když se tam člověk doštrachá, tak nic. Z vyprávění znám Mumlavu a Kamenici. Je to ta, co se po ní plaví lodičky v Jizerkách?
No těch řek pojmenovaných Kamenice je víc. Jizerskohorská Kamenice se u Železného Brodu vlévá do Jizery, lužickohorská (to je ta s lodičkami) se vlévá do Labe. Tahle Kamenice u Harrachova je jen taková místní říčka.
Taky jsem si to musela v hlavě přebrat, a to jsem ze severu Čech. 🙂
Je to přesně tak. 🙂
Aha. Tak dík vám oběma za vysvětlení.
díky… Harrachov, jeho okolí a řeky, potoky a říčky jsou moje srdeční záležitost 🙂 koupaliště v Zákoutí, vybudované ve 30. letech, není vyhřívané ničím jiným než slunečním svitem, i přesto je v létě obleženo milovníky sluníčka a vody. konec září je v něm pro otužilé, jelikož mívá tak 18 °C 😀
Díky za dnešek! Řeky,potoky,to je můj život! Takhle bych mohla popsat Bečvu i Ostravici. Není krásnějších řek než moravské a české, od pramenů,kterými napájí celou zemi a Evropu.U nás ve vsi, když jsme odešli z města ven, jsme udělali stezku k pramenům místního potoka,vyzdobili jsme prameny lavičkou,obrázky i sošku jsme přidali.Už jsem tam dlouho nebyla,musím napravit.
Milý Davide, dnešní téma fotočlánku je pro mě obzvlášť milé. Nejen proto, že Mumlavu, vodopády i tamější okolí znám a mám ráda, ale proto, že tyhle fotky ukazují vodu mého srdce 🙂 To víš, když vyrůstáš mezi dvěma horskými potoky, když je znáš v každičké roční období, mnohokrát do nich spadneš (naschvál i nechtěně:)), pak ti tu lásku ze srdce nic nevezme:)) Asi nejvíc mě dojala fotka Bílé vody – ten splav je jak ten u naší chalupy! 🙂
No a texty – poezie i próza se ti taky povedly. Líbí se mi, žes nezapomněl ani na ty malé bystřinky:))
A v Harrachovské sklárně pracoval bratranec mého tatínka a byl úžasně šikovný. Pořád mám ve vitríně krásné kousky, které pro nás ke svatbě vyrobil (včetně bachyně se selátky z barevného skla – to byl jeho skleněný podpis:)), takže dnes jsi mi šel krásně ve vzpomínkách ❤️
Já částečně vyrůstal u Svinského potoka v Bílých Karpatech pod Velkou Javořinou. Potok protéká Květnou a moji prarodiče z tátovy strany právě pracovali v Moravských sklárnách Květná, děda u pece jako foukač a bábi jako leptačka/brusička.
Tak to máte potoky i skláře taky v rodině! 🙂
Davide – a fotky z Bílých Karpat by nebyly? Mám je prakticky za humny, vidím na ně skoro z okna, a přesto je neznám.
určitě má 🙂 že máš někde v archivu fotky z rodného kraje, Dave? tam je taky krásně 🙂
Převážně jsem fotil Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice, kde jsem trávil víc času. Zkusím prohrabat archivy, když tak něco zase nafotím, jak vypadnu dřív z práce (Což se tak moc často neděje). 😀
Óóó, tam to znám dobře! Krásný,překrásný, tvrdý kraj! Ale duši vždy potěší.
tak to mám nějaké kousky z Květné doma..možná prošly rukama a plícema Vašich předků….
Dneska je to velmi poetické – jak text, tak fota krásných potoků.
Osobně neznám ani jeden, podle jména jen Mumlavu a Mumlavské vodopády.
Potoky mám ráda, díky za nahlédnutí. Líbí se mi Mumlava, zvláště kvůli jménu. Lidová poezie v tom nejlepším smyslu! Já tu vodu mumlat slyším!
Díky. 🙂
Tyhle fotky proudící vody v lese mám moc ráda.
Ještě jsem do textu zapomněl dopsat, že Vosecký ručej pramení pod vrchem Sokolník a stejně jako Lubošská bystřina, pramenící pod vrchem Luboch, se vlévají do Mumlavy nad Mumlavským vodopádem při cestě na Krakonošovu snídani. 🙂
To jen tak, aby byl kompletní popis všech potoků a říček jež jsou na fotkách.
Davide, už ta jména zní jako báseň – děkuju, žes nás s nimi seznámil 🙂
Neznám, ale jsou to perfektní typy na letní výlety, díky.
Z jazykového hlediska nemá spojení drsného shnilý a vznešeného ručej chybu. 🙂
JJ, taky mě to jméno přinutilo přemýšlet. Copak ručej je jasný, tyhle vody jsou ručivé i zurčivé 🙂 Ale proč Shnilý, že? Že by tam někde byla rašelina a potok v době nízké vody přece jen nevypadal nejlépe? 🙂
Možná tomu nahrává to, že pramení v mokřadišti pod Mrtvých vrchem.
Ach, ještě i Mrtvý vrch! 😀