Polévka ze slovanské zahrádky, to je zelený boršč. Časně zjara se vaří nejen pro zdraví, ale také pro naše štíhlé svědomí 🙂 Boršč se dá vařit v zimě v létě, tedy doslova denně, ale nejlepší jarní polévkou vůbec je právě zelený boršč. Ten se šťovíkem, co se na Ukrajině tradičně připravuje s vařeným vejcem a nemusí v něm být vůbec žádné maso. V mnoha domácnostech právě tato polévka v hrnci zvěstuje strávníkům: Přišlo k nám jaro!

V Rusku se této polévce říká jednoduše „zelená polévka“, ale na Ukrajině je to „zelený boršč“. Vaření zeleného boršče patří k pěknému rituálu vítání jara, tak proč ho nezkusit.

Zelený boršč má mít příjemně nakyslou chuť po šťovíku. Na každé slovanské zahradě byly šťovíky přirozenou součástí jarní vegetace, proto je mám v sadovém porostu i za plotem domu také k mání, ale navíc mám na zahradě ve stínu zídky i menší úrodu šlechtěného šťovíku zahradního, který má o něco větší listy.

Šťovík krvavý (Rumex Sanguineus var. Sanguineus) má moc pěkné tmavě červené žilkování, což z něj dělá nejen ozdobu jarní zahrady, ale také skvělou kuchyňskou surovinu, která krášlí každý talíř, ale hlavní jeho předností je, že také moc zajímavě chutná. V kuchyni nachází uplatnění v pestrých salátových směskách, vylepší chuť nádivek, polévek a vlastně mu to sluší všude tam, kde chceme zanechat nějakou tu chutnou jarní zelenou stopu.

Slovanské národy na jaře šťovík nepřehlížely, a tak se stával součástí prvních jarních polévek zcela automaticky. Taková jarní zelená polévka byla doslova magická. Měla se postarat o probrání se ze zimní letargie a nalít lidem do těla novou energii. Každá babka na jarním tržišti nabízela svazečky šťovíkových listů, časně zrána natrhaných. Těm nešlo určitě odolat, ale stačí si dojít někam na louku nebo polní cesty. Šťovíku je zrovna všude dost.

Recept na zelený boršč

Říká se, že nikdy neuvaříme dva stejné boršče, proto není přesných poměrů třeba. Toho se dnes držím a recept bude jen návodný.

Cibuli oloupeme a jemně nasekáme. Spolu se strouhanou mrkví a nasekaným stroužkem česneku orestujeme na oleji a zalijeme vodou. Kdo dává přednost vývaru, použije ho.

Přidáme pár oloupaných a na kostičky pokrájených brambor, osolíme a vaříme do změknutí cca 25 až 30 minut.

Do téměř hotové polévky přidáme omyté a pokrájené listy šťovíku, kopřiv trochu kopru, popřípadě i jiné jarní zelené bylinky.

Do každého polévkového talíře vložíme na dno jedno vařené vejce, oloupané a drobně nasekané a zalijeme horkou polévkou. Kdyby měl někdo pocit, že bez řepy není boršče, tak do něj může přidat trochu mladých řepných výhonků.

Zelený boršč je tu. Dobrou chuť 🙂

Zelený boršč má několik zajímavých variant, které se také počítají k těm klasickým. Někdo ho vaří s kouskem vepřového masa, jiný s hovězím žebrem, přidává i rajčatovou šťávu, nebo ho nechá úplně bez masa, hezky nazeleno. Ovšem nikdy v něm na jaře nechybí šťovík!

Z historie boršče

Příběh tohoto pokrmu začíná ve starém Římě, kde zvlášť pro něj rostlo v zahradách množství kapusty, řepy a cibule. Z Říma se tato nádherně vydatná polévka postupně dostala do kuchařského povědomí mnoha národů světa, přitom v každé z nich získala vlastní krajové zvláštnosti ovlivněné místními zvyklostmi. Nyní existuje množství borščů, ale nejvyššího kulinářského vrcholu se mu dostalo v ukrajinské kuchyni. Tam je opravdovou pýchou každého slavnostně prostřeného ukrajinského stolu. Ve svátek je vydatnější, ve dnech všedních skromnější, ale určitě nikdy nechutnají dva boršče úplně stejně. To je na něm asi to nejlepší.

Říká se, že komu se poštěstilo ochutnat originální ukrajinský boršč, ten mu zůstane věrný nadosmrti. Možná i proto, že Ukrajinci k boršči zakusují „pampušky“, což jsou smažené měkké bochánky potírané česnekem a mají naprosto nezapomenutelnou chuť.

Já chci mít štíhlé svědomí, proto si k zelenému boršči dnes vůbec nic nedám! Jen malý kopeček kysané smetany 🙂

Doporučení:

Často se hovoří o škodlivých účincích kyseliny šťavelové, proto se k jídlům obsahujícím šťovík přidává trochu mléka, smetany, tvarohu či sýr. Když se šťovík konzumuje v malé míře a občas, neškodí a tělu prospívá.

Pořád je a byla řeč o jarním boršči. O boršči plném masa, červené řepy, zelí a zeleniny třeba někdy příště.

Když máme venku jaro, vařme nazeleno a pokud možno i bez masa.

Vaříte se šťovíkem? Máte ho na zahradě nebo si pro něj chodíte do přírody? Vaříte nějakou jinou jarní „zelenou“ polévku?

Dobrou chuť přeje Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi  🙂