MLSOTNÍK: Bread and Butter Pickles

Proč mají tyhle nakládané okurky tak zvláštní název nevím. Volně bych ho přeložila jako „okurky ke chlebu s máslem“. Možná si je lidé dávali do sandviče, možná jsou tak populární jako chleba s máslem – těch vysvětlení by mohla být spousta. Já jsem je začala dělat před mnoha lety, jejich chuť pro mě tehdy byla úplně nová a zcela jiná od těch „evropských“ a zachutnala mi převelice.

Když jsme bydleli ve státě Illinois, kde jsem měla velikou zahradu, dělala jsem je z vlastních okurek i cibulí. Tady si oboje musím kupovat, protože na mém záhoně se okurkám nedaří. Proto je nedělám každý rok, ale předloni jsem si na trhu koupila okurek celý košík a naložila jsem si jich několik velkých lahví. Protože jich stále několik mám, nebudu další dělat ani letos.

 Ale posílám recept, kdyby si je chtěl vyzkoušet někdo z vás. Jejich příprava je totiž velice snadná a chuť výborná – tedy pokud máte rádi trochu ostřejší a sladko-kyselou. Pokud ano, ujišťuji vás, že po otevření jedné středně velké sklenice už víčko znovu potřebovat nebudete. Okurky jsou vééélice jedlé, je to tak trochu „okurkové chutney“.

Budete potřebovat:

15 středních okurek (já používám střední hladké salátovky. Pokud použijete malé „uhrovaté“ nakládačky, tak bych jich dala víc)

 6 cibulí

 půl hrnku soli

 2 hrnky cukru (1 hrnek = 200 ml)

 2 hrnky octa (tohle je americký ocet, který je 5% – tak možná u vás jen 1,5 hrnku)

 1 lžička mletého zázvoru

 1 lžička kurkumy (turmeric)

 2 lžičky semínek celeru

 2 lžičky semínek hořčice

 1/2 lžičky mletého pepře

Neloupané okurky nakrouhejte na tenké plátky a cibuli na ještě tenčí (ručně to ani nejde, chce to struhadlo).

V míse promíchejte s půl hrnkem soli. Zalijte 3 hrnky studené vody (nebo více, aby bylo vše zakryté) a zatěžkejte talířem, aby směs zůstala pod vodou. Takto nechte stát 3 hodiny.

 Mezitím si připravte sklenice. Omlouvám se, ale bohužel nemám poznamenáno, kolik z toho množství je, naposledy jsem dělala dvojitou várku, takže toho bylo hodně. Ale třeba dokážete odhadnout podle nakrouhané směsi, kolik sklenic budete potřebovat. Ty dobře vypláchněte vařící vodou a nechte vykapat.

 Ve velkém hrnci si připravte „lák“. Přiveďte do varu a další minutu vařte všechny ostatní přísady. Zatížené okurky s cibulí sceďte a nasypte do hrnce s lákem. Nechte louhovat (na velice mírném plameni) 3-4 minuty s občasným zamícháním, až je vše hodně vařící.

Ještě za horka nalijte do sklenic. Bude-li třeba, nožem, nebo vařečkou do směsi na straně sklenice šťouchejte, aby uniklo co nejvíce vzduchových bublin. Pak rychle uzavřete. Já „zavařuji“ dvěma způsoby. Buď přes sešoupané sklenice položím „zmrzlou utěrku“ (tedy mokrou utěrku, kterou jsem si předem dala do mrazáku) aby víčka rychle prochladla a „vcucla“ se. Nebo celé sklenice ihned po uzavření obrátím dny vzhůru a ony se při vychlazení také přisáknou. Případný zbytek si dejte do lednice a můžete jíst hned po řádném vychlazení.

Zavařené vydrží hodně dlouho a nejlepší jsou studené, takže doporučuji před jídlem dát do lednice (ale není nutností).

Dobrou chuť!!!

Aktualizováno: 29.7.2010 — 17:13

117 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Nedává. Je to dobrota.
      Jinak z 8% octa uděláme 5% tak, že dáme 250ml 8% octa a 150ml vody.

  1. Maričko,
    skvělý receptík, vyzkouším ..a stále čekám na zprávu od nakaladatele,jak chutnají hrozinky s feferonkama….

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) „Chodíte s děvčetem?“ ptá se psychiatr. „Ne, a proč?“ „Co Vám v tom brání? Vždyť jste zdravý jako řepa!“ „Manželka!“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem klidný večer, těšte se na víkend a hezky se vyspinkejte. ~o)

  3. Maričko, dělalas mi přes den chutě, ale k psaní se dostávám až teď 🙂
    Jak už jsme dlouho nikde nebyli, odjeli jsme dneska na víkend do Krkonoš;-) Je tu moc hezky!!!!

  4. Prosím o radu. Ví někdo, kde se dá v Brně koupit levné ojeté kolo? Na internetu nevím, pod jakým názvem hledat – cyklobazar? Velobazar? Nenacházím nic. Děkuji.

    1. Judith jistě, právě takovéhle jsem použila já. Tedy toho tvaru a barvy. Lebanonské okurky neznám, ale pokud to má stále „okurkovou“ chuť na jménu nezáleží. Ale neloupat !!! To bys z toho asi měla patlanici.

  5. Já kyselé okurky moc ráda nemám, tedy jíst je jen tak samotné. Když je tady naservírují na talíři, většinou je přešoupnu na taliíř manžela. Tatínek kdysi dělával takové tří denní (myslím) rychlokvašky z našich okurek ze zahrady, ty jsem měla docela ráda, v horku chladil. Po okurce „vylovené z velkého sudu“ jsem nikdy netoužila. Já kyselé okurky používám vlastně jen když dělám br.salát, katův šleh a španělské ptáčky. Takže jedna taková sklenice mi opravdu dlouho vydrží. Zato syrové a okurkový salát miluji. Proto mě tenkrát chuť těchto okurek tolik nadchla – byla úplně jiná, než na jakou jsem byla až dosud zvyklá – sladká a příjemně ostrá, no mohla jsem se ujíst a stále je mám ráda. Ale je pravda, že když se ty okurky musí kupovat, jeden ztrácí chuť je pak ještě zavařovat. Celerová semínka jsou zde běžně k dostání, takže jsem si neuvědomila, že u vás by to mohl být problém. Podle mého jsou to normální semena na satbu zde velice populárního řapíkového celeru. Takže pokud ta se dají koupit, určitě by stačila (ale zde semínek v sáčcích nebývá moc, tak by to asi potřebovalo těch sáčků několik. Ale Xerxová i na kupované ve větším našla odkaz. Jinak by asi stačilo dát třeba kus řapíkového celeru (tak chutnají i ta semena) při svařování láku a pak ho zase vyndat. Jde jen o to ochucení. Tyhle „bread and butter“ se zde dají v obchodech koupit, ale jsou ostřejší a nějak nejsou tak dobré, jako ty domácí.

    Děkuji Aleši za připomenutí významu „bread and butter“ – ano i tady se to tak používá, i když ne příliš běžně.

    Já také zavařuji jen málo. Vlastně teď už pouze borůvky a ještě donedávna jsem dělala marmeládu z fíků a hrušek. Ty hrušky byly hniličky, od kamarádky jsem si jich vždy přinesla krabice, rychle dozrávaly a tak jsem z nich dělávala marmeládu. Stejně tak fíky, na stromech jich byly kvanta a mě to rvalo srdce vidět je padat na zem. Ani kamarádka to nestačila jíst a tak i těch jsem vozila domů kbelíky. Fíky dozrávaly ještě rychleji. Manžel je moc čerstvé nejedl, krmila jsem jimi želvy, sama je jedla v mohutném množství, ale zbytek jsem rozvařila na marmeládu. Kamarádka se přestěhovala a tím mi „vyschnul“ zdroj fíků, hrušek a i ořechů pecan (těch ořechů je mi líto nejvíce). Já vlastně jím i marmelády jen nárazově (to podle pečiva), ráno jsem skoro výhradně „sýrová“, zato choť „marmeládový“. Za pobytu v severnějších státech jsem si dělala marmeládu (tedy přesněji jam – propasírované) z bezinek a jablek – tu jsem milovala, jedla jsem jí lžičkou, je to vynikající kombinace.

  6. trochu O.T. – ale tvořím dort pro Andulčiny odložený oslavy. A protože je děvče ještě na dietě, tak jogurtovej. Tak prosím trochu morální vzpruhy, nějak se mi to blbě patlá (smirk)

    1. To nic, zkus to vylepšit něčím (okatým) a věřím tomu, že se bude princezně líbit. (sun) Termín „okatý“ rozuměj jako líbivý. U někoho to jsou lentilky (POZOR, některé pouští barvu na podklad) , u jiného svíčička s mašlí, nebo živá kytička jako ozdoba. Dej vědět, jak dortík dopadl. HM, já to vlastně vím už předem. Sní se. :*

  7. Noooo…. tak to bychom asi směli. Díky za návod, kterak si „kysele „zamlsat, i když jsme na tom podobně jako mnozí tu: okurky na experiment se budou muset koupit… ale co by jeden neudělal kvůli pokusu.

    1. Já bych se přimlouvala za kombinaci obojího! Takový 3 cm vysoký bifteček, pěkně uvnitř krvavý, ale zvnějšku s krásnou kůrčičkou, provoněný bylinkami a sypnutý lehce hrubou mletou mořskou solí, podávaný s bylikovými novými brambůrkami a k němu tyhle okurčičky, to si umím dost dobře představit. Ještě lepší je na dřeveném uhlí připravovaný chateaubriand, kde se s vůní bylinek ještě mísí vůně dřeva, krájený pak na plátky a servírovaný se speciální remuládovou omáčkou a toasty nebo s rozpečenou česnekovo-máslovou bagetkou a k tomu také ty okurčičky, sakra ta smažená ryba s brkaší, co jsem pozřela k obědu, nebyla to pravé ořechové! (doh)

      1. Karolíno 🙂 tvůj popis jídla je vždycky jako nedělní chvilka poezie. (sun)
        No a zase mě bude honit mlsná!!! 😡 (happy)

  8. Mňam zkusím, jen otázka celerová semínka se dají někde u nás koupit? teda v potravinách ( neviděla jsem) a pokud ne na kolik bude překážkou jejich absence, či to nahradit něčím jiným. A je možný čerstvý zázvor nastrouhaný? Uffff. Tak se zbytkem si poradím hravě.
    Jo a děkuju za typ na zmrzlou utěrku. Ty otočené sklenice znám, ale tohle ne

    1. Možná v prodejnách se semeny, ale tam budou něčím ošetřená, to bych neriskovala. Zkusit by se mohl speciální obchod s kořením, tam mají i různé druhy semínek. Rozhodně je to velmi zvláštní ingredience.

    2. typ != tip
      a tohle byl tip 🙂
      http://www.ujc.cas.cz/poradna/
      Typ je původu řeckého a označuje vzor nebo druh, třídu jedinců s charakteristickým souborem vlastností (typ výrobku, půdní typ hnědozem). Používá se i k charakterizaci lidí podle zobecněných vlastností tělesných a/nebo povahových (on je severský typ, ona je domácký typ; on je můj typ, tj. ‚lidi jako on mám rád‘). Tip je slovo původem anglické. Známe je ze spojení náš tip na nedělní výlet a sloveso tipovat používáme zejména o sportovních výsledcích: tipuju (tipl bych si), že vyhraje Stela/Baník. Význam slova tip je tedy ‚doporučení, odhad‘. Jestliže máme spoustu možností, kam jít, je více možných vítězů apod., pak tip představuje návrh výběru konkrétního objektu, osoby apod. Místo výše uvedené věty on je můj typ lze napsat také on je můj tip – jenže pak to znamená ‚na toho sázím, toho bych si vybral(a), toho doporučuji‘.

  9. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Hmmm – zajímavé, možná vyzkouším. Ale přiznám se, že mi chutnají kupované znojemské okurky a protože spotřebu nemáme obrovskou, tak nezavářím, ale kupuju…

    1. Já jsem dříve zavařovala okurky, teď už to nedělám, znojemské mi chutnají, také naše spotřeba není tak vysoká a čas, strávený piplačkou s okurkami, které si mohu koupit, mi nikdo nevrátí. Zavařuji, když už vůbec, jen to, co koupit nelze: čatní v různých podobách, houby, vlastní čalamády a sem tam nějaký druh džemu, aby bylo do cukrářských palačinek co namazat. A zkusila jsem kapie v olejovo-octovém nálevu, tak ty byly vynikající.
      Ale tohle zní zajímavě, opravdu spíš jako čatní. Možná to, v menším množství, vyzkouším.

      1. Vzhledem k tomu, že si okurky musím koupit, mi to vzhledem k jejich ceně nepřipadá jako účelně strávený čas- navíc jich moc nespotřebujeme. Těch pár sklenic za rok si radši koupím. Zavařuju leda salát ze zelí a červené řepy, ten se koupit nedá, případně dělám marmeládu z rybízu, když se na chalupě urodí. Vyrábět vlastní zavařeniny z draze kupovaného ovoce mi přijde neekonomické, navíc mě to nebaví, takže ten čas raději strávím něčím jiným. Dokud měla babička zahradu a na ní meruňky a broskve, to byla jiná situace. Ale stromy časem zestárly a nové se nevysadily a pak se i zahrada s domkem prodaly. A kupované meruňky nějak nemají tu správnou chuť nebo co….

        1. taky zpracovávám jen to, co mám… Višně (ale letos nebudou (shake) ) a rybíz (toho je dost (nod) ) na marmeládu, pokud se urodí švestky a jablíčka, tak na povidla. Letos jsem tedy dělala i meruňkovou marmeládu – ségra přivezla z Litoměřic levné malé zralé meruňky. Byly děsně dobré 😛 (většinu jsem sežrala – to nejde jinak nazvat, Betka (bat) taky mlsala mocmoc)
          Takže část vždy zamrazím (na zimu na koláče a do pudinků a ovocných salátů) a část zmarmeláduju (polovičce do jogurtu k snídani, na palačinky, lívance… na rohlík s máslem… )

          Dostala jsem hlad… (chuckle)

          1. Xerxová, neměla bys po ručce hodně rychlý, nekynutý receptík na meruňkovic koláč? Děkuju 🙂

            Jo a včera se holky prvně sešly se sousedovic ovčákem. Elišce se nelíbil, ale moc neprskala, zato Darlenka byla nadšená a byla by se byla nechala nalákat, když jí zval domů na svojí sbírku klíšťáků, ale to jsme jí s Eliškou zatrhly (rofl)

            1. když já většinou dělám koláče kynuté…

              hele – a co piškotovou bublaninu a místo toho nakrájet meruňky ?? Ta je vždy rychlá…

              recept mojí babičky – dělala si ji i do maličkého kastrůlku z jednoho vajíčka – nebyla líná si zamlsat. Jinak na velký plech (ten hlubší) dělám z 5 či 6 vajec, na pekáček či dortovku ze 3 či 4 vajec.

              Zvážím vajíčka (ve skořápce) a budu potřebovat stejně cukru a stejně polohrubé mouky. Utřu žloutky s cukrem, přidám mouku a trošku vody (aby to šlo zapracovat do těsta). Vmíchám sníh z bílků a neleju do vymazaného a vysypaného pekáče. Peču dokud to nezrůžoví. Pokud chci bublaninu – hustě to pokladu višněma, třešněma, jahodama, kousky broskví, meruněk…

              Pokud chceš koláč se žmolenkou nepečený, musím až z domova – to z hlavy nedám…

              1. Dovolím si svůj:
                30 dkg polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, 2 celá vejce, 1/4 l mléka (je lepší zakysaná smetana, nebo přidat jogurt), 10 dkg rozpuštěného tuku (dávám přednost máslu, ale je možná Hera), 15 dkg cukru krupice, špetka soli
                Vše se smíchá v míse, rozetře na plech (vymazaný a vysypaný nebo vyložený peč. papírem), poklade rozpůlenými meruňkami a posype drobenkou.
                Je to rychlá náhrada za kynutý táč, možné je i jiné ovoce, na švestky dávám místo drobenky umletý mák s cukrem.

                1. Já když spěchám, tak nevážím, ale UHRB je na ovocný koláč dobrý (sun) . Už tu byl několikrát. Je to stálice nás – ludráckých hospodyní. (chuckle) Když to budeš dělat jen do dortové formy, musíš si vybrat jen malý hrneček a úměrně k velikosti pekáčku – če volíš větší a větší škopek – kafáč. Poměr je 2 hrnky polohrubé, 1 hrnek cukru (i míchaný s vanilkovým), máslo ( úměrně k velikosti hrnku od 7 dkg po 15 dkg u půllitráku) a 1 hrnek zakysané mléko (acido, kefír atd) a PRDOPEČ (zase úměrně podle velikosti hrnku od 1/2 do celého) To se zamíchá a rozetře na vymazaný vysypaný korpus – pekáček. Lze kombinovat i s kakaem, tvarohovým povrchem (nebo jen kapanci) a ovovcem se žmolenkou. Když se vezme hrnek větší a dá se do těsta kakao a PRDO perníku a rozinky a kandované ovoce (jak kdo), nebo se potom prořízne a promaže rybízovkou a udělá poleva, tak je perník. Ten považuju za zoufalý únik, ale mám ho v rezervě, protože je oblíbený. Jen ho nedělám často, aby se nepřejedl. 😉

                  1. (blush) Jasně, že tam příjde vejce. Tak přesně tuhle chybu jsem udělala minule, když jsem se pletla do psaní receptů. A slíbila jsem veřejně, že už se nikdy nebudu motat do mlsotníku. AAAA zase a stejná chyba. 😛 Jak že to je? Jo, NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY (dance)

        2. Jo, zkusil jsem letos po dlouhe dobe kupovane merunky … to se nedalo zrat 🙁
          Nevim co s tim vyvadeli ale melo to tvar, melo to barvu, ovsem jinak … nechutne kysele cosi.

          1. To máš jednoduché. Prostě byly podtržené, aby se bezproblémově expedovaly. (sweat)

            1. Ono se trochu podtrhnout musejí, i když se vezou třeba jen z Moravy, ale když mají cestovat přes celou zeměkouli, podtrhávají se velmi. Sama si na dvoře hýčkám jeden strom, jsem na meruňku hodně okrajová oblast, ale daří se. Není nad uzrálou na stromě. Kdo se příštích cca 14 dní staví, dostane.

    2. Já jsem byla dost velký blázen a letos zásluhou manžílka taky, ale teď už moc ráda nezavařuji. Člověk s tím stráví spoustu času a ještě mám vždycky strach aby se to povedlo a nezačalo se to kazit Pak to moc nikdo nechce protože je celou zimu možnost koupit si citrusy a jsou jablka. Dřív dokud byly děti malé, tak to všecko byly podpultovky a nebo dlouhé fronty tak se zavařovalo všechno. Pokud se něco vypěstuje doma tak to se vyplatí, ale koupit a ještě zavařovat…

  10. Oznaceni Bread nad Butter alespon tady v Australii znamena neco co je zakladni sortiment, to nejbeznejsi to co je pateri toho co firma prodava.

    1. Jejda, protinožec! Tak vítej z dáli, stav se častěji – a díky za jazykovou vsuvku. Tohle člověku v jazykovce neřeknou, dokonce ani v té dobré, a když, tak leda náhodou… 🙂

    2. Jé, vítám zabukisto z dáli (sun) . To se opravdu ve slovníku těžko hledá. Trochu mi to připomíná rodinnou zkrátku ZP-PO čož znamená základní potravina – polehčující okolnost. A co si pod tím představit? Je to trošku proměnné. Ale klasika je 1) kečup 2) tatarka, 3) hořčice, 4) kyselé okurky. Tyto ZP-PO si chlapečkové hodlají servírovat i ke švěstkovým knedlíkům. (chuckle)

    3. Bread and butter, podle australského národního (Macquarie) slovníku, znamená buď chleba s máslem, anebo je to hovorově „živobytí, prostředky obživy“.

      Bread-and-butter je přídavné jméno jež má těch vyznamů několik:
      1) vztahující se k prostředkům obživy
      2) praktický (praktický přístup k životu)
      základní (v tom smyslu jak se o něm zmiňuje Aleš)
      3) bread-and-butter letter = děkovný dopis za pohostinnost (přiznám se poctivě, že jsem to v tomhle smyslu ještě neviděla-nečetla)

  11. Ahojky vsichni! Muzu potvrdit, ze jsou fajn. A Maricka mne moooooc potesila jeji metodou zavarovani. Protoze ac v kuchyni jinak zdatna, z principu nezavaruju, protoze ta predstava pachtit se s necim takovym jako soupani sklenicek do hrnce s varici vodou mne zas tak nelaka. Ovsem tohle mne zaujalo – zejmena, ze si tak zkusim udelam calamadu – jako Moravanka nebo ty bulharske smesky. Diky Maricko za napad.

    1. Hanko, já takhle „zavařuju“ léta a úspěšně.Sklenice i víčka nandám do myčky na 60 stupňů, naplním vroucími zavařeninami, zatáhnu víčka a otočím vzhůru nohama, stačí 10 minut. Vždycky se chytnou a nikdy nebyl problém.

        1. Rputinko,
          napsala jsem to špatně – mělo tam být, že sklenice UMYJU na 60 stupňů, všechny ostatní kroky se odehrávají na stole (rofl)

          1. Jinak ovsem podobne zarizeni se nektere pouzit da. Napriklad takova pracka … kdyz je to stara, vrchem plnena vyrivka (nebo jak se to jmenuje, proste to nema otacejici se buben, ale jen vtruli vespod) … v tom se krasne zavaruje, kdyz je toho moc 🙂

            1. Jendo, Jeníku, krásně jsi mi nahrál na smeč – pračka vířivka opravdu není obsluhovna výry (bat) 🙂
              (všecko v dobrém (f) )

              1. Ja vedel, ze mi nekdo pripomene nejakou moji vlastni hrubku 🙂
                Mam aspon to oznaceni typu pracky dobre?

                1. Myslím, že se jí opravdu říká vířivka. A udělal jsi radost i mně. :* Vzhledem k tomu, že dokážu napsat úžasné jazykové pedly, tak mě pochop, prosím. (inlove) Je zajímavé, že to vyplodím, přelítnu očima a hrubku si uvědomím až po kliku (wasntme) Krásný den (sun)

                  1. Kdyz si clovek po odkliknuti uvedomi jenom hrubku tak je to jeste dobry.
                    Horsi kdyz si takhle clovek neco vymaze. Nebo kdyz udela chybicku v nejakem databazovem dotazu a ono mu to misto jednoho zaznamu vymaze nebo zmeni par set tisic …
                    Jo, ja vim, na produkcni databazi se nesaha. Jo. Jasne. Dokud neni honem rychle nutne neco opravit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN