Minerál pyrit klame tělem – i když se tváří jako zlato, jde o běžný nerost (pyrit je nejhojnější sulfid v zemské kůře). Má mnoho využití jak ve šperkařském, tak hlavně v průmyslovém odvětví. I když „bláznovo zlato“ není pravým drahokamem, dokáže rozjasnit outfit i dodat energii.
Pyrit: Vzorec a vlastnosti
Pyrit je název pro disulfid železnatý (chemický vzorec pyritu je FeS2), jinak také kyz železný, bláznovo, kočičí či apačské zlato. Mosazně zlatožlutý kámen se nachází v různých podobách, obzvlášť zajímavé jsou nápadné krychlové krystaly pyritu s rýhovaným povrchem či jejich seskupení v podobě maliny zvané framboid. Pyrit není magnetický a špatně vede elektřinu.
Pyrit
Zlato vs. pyrit
Jak poznat pyrit od zlata? Lesk pyritu je s barevným nádechem do modra, zelena či červena, tzv. náběhové barvy. Bezpečně jej poznáte vrypem – v pyritu bude stopa hnědavě či zelenavě černá. Na rozdíl od zlata není kujný.
Kde se těží pyrit?
Pyrit se běžně nachází po celém světě, nejvýznamnější těžba však probíhá ve Španělsku. Pyritová naleziště najdete i v ČR, například v těchto lokalitách:
- Zlaté Hory (Jeseníky),
- Jílové u Prahy,
- Hromnice u Plzně,
- Kutná Hora,
- Jáchymov,
- Rychnov nad Kněžnou,
- Velké Tresné,
- Chvaletice,
- Duchcov,
- Most,
- Příbram,
- Kladno,
- Radnice,
- Zdice,
- Nučice.
Pyrit – šperk 1
Zlatavé zajímavosti o pyritu
- Cena pyritu není vysoká, protože se jedná o běžný minerál. Velké či zajímavé krystaly pyritu jsou však mineralogicky cenné.
- Pyrit figuroval jako ozdobný kámen již v Incké říši. Šperky z pyritu zasazené ve stříbře byly obzvlášť oblíbené za viktoriánské éry.
- Název pyrit pochází z řečtiny a odkazuje na oheň. Při úderu do nerostu totiž odlétávají jiskry, proto se také používal do křesadel. Křesání pak doprovází typický pach síry.
- Nechráněný pyrit na povrchu rychle zvětrává – přeměňuje se na limonit, sírany a další látky, které mohou ve vysoké koncentraci lokálně poškozovat životní prostředí.
- Na začátku 20. století byl pyrit používán jako krystal do tzv. krystalek – jednoduchých radiových přijímačů fungujících bez napájení.
- V minulosti se pyrit používal k výrobě kyseliny sírové a dodnes se využívá při výrobě železa či síry. Slouží také jako zdroj mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia.
- Komerční využití našel pyrit v nenabíjecích lithiových bateriích a ve fotovoltaickém průmyslu (solární panely).
Pyrit – šperk 2
Jak vyčistit pyrit a jak nosit pyritové šperky
Jelikož jde o poměrně citlivý minerál, není vhodné šperk s pyritem vystavovat potu, kosmetice, parfémům, vodě ani dlouhodobému pobytu na slunci. Proto jej nenoste na holém těle a v případě nutnosti pyrit vyčistěte jen krátce kartáčkem se saponátem a vyleštěte flanelem. Snažte se jej zbytečně nemáčet ve vodě, mohl by začít ztrácet lesk a černat.
Pyrit – šperk 3
Pyrit a účinky na duši
Pyrit je považován za silný kámen, jenž dokáže harmonizovat tělo a duši. Posiluje pozornost, toleranci a porozumění, pomáhá se sebedůvěrou. Svým leskem dokáže v každém probudit jeho vnitřní jas.
Pyrit – šperk 4
Který z pyritových šperků vám dodá jiskru? Vybírejte zde
Pyrit – šperk 5
Dede: Děkuju Bláže a zrovna se zeptám: znáte pyrit aspoň v některé z jeho forem? A potom: který z Blážiných šperků se vám líbí nejvíc? 🙂
Byla jsem včera celý den mimo na pracovní cestě a k netu jsem se dostala až večer… Leni, díky za článek a krásné fotky, vybrala bych si hned 🙂 za mě dvojka, je taková divoká, neučesaná, připomíná mi SOOS a jeho drobná bublající jezírka 🙂 to je přesně podle mého vkusu 🙂 Ygi, Tobě přenechám pyrit s turmalínem, ten byl druhý v pořadí 🙂
Hlasovala bych pro č. 2 a č. 4. Koukla jsem i na web a tam máš, Blážo, opravdu krásné kousky! Moc se mi líbí pokovované přírodniny (však taky jeden takový kousek doma mám).
Děkuju Hančo, moc mě to těší. 🙂
Jestli tomu rozumím dobře, taky jeden kousek pyritu doma snad máme, ale fakt nevím, odkud. Tvoje šperky vypadají opravdu moc krásně.
Jak už jsem to tady psala kdysi, moje máti byla „straka“, kupovala si šperky na velko. Takže jsme po večerech jedly jen chleba se sádlem, ona vůbec nevařila, pak si cosi přinesla, třeba řetízek, který v roce 19876 stál snad 6000,-
1986. 🙂 Pardon.
Jo a jeden prstýnek, který si tehdy v někdy té době máti koupila, stál (i tehdy) 15 000, fakt 80. léta.
Já tehdy chodila na brigády, abych si mohla koupit to, co se mi líbilo, třeba nějaké látky a vlny (tehdy jsem hodně šila a pletla) a ona po mě chtěla, abych jí z těch mých příjmů z brigád něco dávala (bylo mi 15-18).
Nicméně ten řetízek nosí teď dcera, líbí se jí, nemá k tomu ty smutné konotace. Jak už jsem to tu psala k Dedině článku před pár dny, dcera je prostě „straka“, miluje vše zlaté, takže si má z čeho vybírat. já nosím posledních asi 20 let jen stříbro.
Ten pán byl tenhle: https://youtu.be/miMyPlmZMP8?si=5m2DfdVuMR9W89ND
Poslední, co nám dělal, byla vyrytá jména a data na našich snubních prstýncích. To se na mě tak zhluboka zadíval a řekl: „Nechcete si to ještě rozmyslet?“ Znali jsme se spoustu let, on byl takový humorista, no. Měl moc krásnou vilu na Hroznové, kousek od Vily Stissny.
Teď tam bydlí jeho dcera Johana, co jsem se tak dívala do katastru.
Pán byl vtipálek 😛
taky nenosím zlato, nějak se v něm necítím.
Já taky ne. nicméně, jak jsem to psala u to toho Tvého předposledního článku, mám doma velice starou a velice a velice pěknou sadu po babičce, granátové náušnice a prstýnek ve tvaru kytiček (fakt to není pozlacené stříbro, dřív se to osazovalo i rovnou do zlata). Když jsem to chtěla a chtěla to i nosit, máti mi to prostě nepůjčila. Hodně dlouho mě to mrzelo, ale dcera to teď snad unosí.
Zdvojuju slova a dělám překlepy, je vidět, jak mě to dřív mrzelo, naštěstí teď už ne.
Aido, to jsou smutné vzpomínky, objímám!
Aido, nebyla to Tvoje chyba…máti byla, jaká byla. dcera tu smutnou konotaci nevnímá, jí se to vyhnulo a tak se do další generace šperky očistí od vzpomínek a budou dělat radost jako dědictví po prababičce, která byla hodně zvláštní 🙂
Jasně. Moc dík, to jsem potřebovala slyšet i od někoho jiného, sama si to taky tak myslím.
Blážo, velice zajímavý článek, o pyritu jsem nevěděla nic. Tedy ani to, že ho lze najít mezi uhlím (a to jsem také vyrostla v bytě s kamny na uhlí). Takže nevím, jestli jsem ho kdy viděla.
Děláš krásné šperky z těch u článku se mi nejvíc líbí šperk č.2 – jednoduchý pravidelný tvar, který jistě pěkně přilehne buď na obroučce přímo na kůži (nebo pod límeček či rulák), ale i na šňůrce níže na prsou.
YGa mě tedy dostala s tou „spermií“. 😀
Děkuji Maričko! Máš pravdu, šperky se nemusí nosit jen na kůži, ale i přes oblečení. No a Yga, ta mě pobaví vždycky. 🙂
Je vidět, že číslo 4 vede. I u mne! S pyritem jsem se setkávala, když jsme ještě krmili kotel uhlím. Ale přiznávám, že mne neokouzlil.
Ze tvých šperků se mi líbí pokovené přírodniny. Vzbuzují údiv a dotazy „vocogou“ tak vysvětluji, kdo jsi a že děláš tyhle krásné věcičky.
Každý má ty své favority a to je dobře. 🙂 A děkuji za propagaci, v dnešní době je to potřeba.
Kdyby měl někdo zájem, pro jistotu ještě přidávám odkaz na svůj web http://www.lenkablaza.cz 🙂
No ano – kyz železný do každé rodiny! Teda do každé, která topila uhlím 🙂 . I já si s pyritovými kamínky hrála.
Jinak za mne nejhezčí je ta vyleštěná spermie, i když se mi též hodně líbí „přírodní“ kamínek na obruči (číslo jedna). Jenže pro mne pyritový šperk není – já nosím na holé kůži a tak by se mi asi brzo rozpadl.
P.s. – tu spermii s podobným kamínkem, tu bych asi chtěla. Co mi nabídneš místo pyritu?! 😉
Moje milá a vtipná Ygo! 🙂 🙂 🙂 Nabídku Ti cokoli si zamaneš. Napiš a domluvíme se. 🙂
Hm, nemáš nějakou větším kuličku larimaru? Nebo třeba labradoritu? K mým náušnicím? 🙂
Dede a co je to větší kulička?
No, náušnice jsou kuličky, takže něco většího oblejšího na krk 🙂
Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě, kde se topilo – v kuchyni, v obýváku a ve velké síni byly kamna.
Z prvního (naštěstí) patra do sklepa pro uhlí a zpět.
A taky shazovat dovezené uhlí okýnkem do koje.
Zapojit jsme se museli i my, harantíci.
A u toho sklízení jsem vždycky nějaký ten krásný třpytivý kamínek našla.
Pro malé děti házení a nošení uhlí sice nic moc, ale tem blyštivý pyrit to mohl být kouzelný poklad. 🙂
Alčo, mávám a děkuju, snad jsem trochu přispěla k osvětě. 🙂
S pyritem jsem se setkávala poměrně často,jenže si nemohu vzpomenout kde to bylo. Pravděpodobně jak píše David,někde mezi uhlím, kterým jsme topívali a taky když jsem babičce uhlí sklízela do šopy na dvorku, Vždycky se mi líbil, jak se blýská a háže světýlka.Blážo,tvé šperky jsou krásné, však něco málo doma mám ale pyrit ne. Jak víš,já jsem přes ty ametysty,hlavně.
I když jsem v loňském roce uvažovala hodně nad tvým jmelím,jenže už bych to asi neunosila. Jináč,tvé šperky vždy vzbuzují dotazy a autorku.Poslední dva jsem darovala v originál krabičkách a tvojí vizitkou, k jubileím. Chtěla jsem nafotit ale k jejich oblečkům se momentálně nehodily, tak pořád čekám na příležitost. Díky za bezva článek!
A já děkuji za krásná slova a za Tvé velvyslanectví! =D
Znám, syn měl doma sbírku „drahokamů“, co našli s klukama při průzkumech venku, hlavně když se stavěl „koňodrom“ 🙂
Nejvíc se mi líbí č. 4, ale jsou krásné všechny.
Děkuju moc, já s minerály přišla do styku až v dospělosti, ve škole mě to nějak minulo, myslím, že nás to ani nikdo neučil. 🙂
Pyrit znám a vídala jsem ho odmala 🙂 Maminka učila na gymplu mimo jiné i geologii, takže všelijakých kamenů bylo doma spousta 🙂
Pokud jde o šperky, tak se mi líbí ty leštěné 🙂
Jé, tak to jsem netušila, že maminka učila i geologii! 🙂
No jo, mezi květináči s domácími květinami nebyly jen kádinky se všelijakou mikrofaunou, ale i kameny 🙂 No a já doteď hezkým kamenům neodolám:)
Když jsme u dědy topívali uhlím, tak jsem měl u doma vystavenou celou sbírku pyritů, které jsem při přehazování dovezeného uhlí našel. 🙂
Nejčastější svar byl drůza malých krychlových krystalků s vrostlicemi z černého uhlí.
To musela být krásná sbírka. Kam se asi poděla? 🙂
Pár mi jich ještě zbylo, takže je mám u svých růženínů, turmalínů a tak dále. 🙂
Pyrit jsem v přírodě našla, líbil se mi, ale do šperku to není „můj šálek čaje“. Víc se mi líbí kameny, kde je vidět „hloubka“.
Tak si představ, že já jsem v přírodě našla z těch zajímavějších snad jen nějaké křišťály a ametysty.
A tak já od tebe mám šperk podle mého gusta- s modrým labradoritem. Až zas uděláš něco nešpičatého, ráda se kouknu 🙂
Tak jo. 🙂 Mám za sebou nadupané studium tvrdého pájení, takže bych mohla časem připravit i nějaké jednoduché uchycení do stříbra. 🙂
Jsi dobrá!
Leni, neříkej dvakrát… znáš mě 😀
Krásný článek a moc pěkné fotky… Pyrit se od zlata pozná i podle váhy, je o hodně lehčí. 🙂
Děkuju, jdu tedy ještě zvážit, co když tu mám pravé a ne kočičí zlato! =D
V přírodě jsem na tohle nenarazila, asi se málo dívám pod nohy.
Blažolenka umí krásné věci, za mě č. 4 . A děkuji za poučné povídání!
Odpověď na Tvůj komentář se nějak ocitl nahoře bez vlákna, tak tedy ještě jednou děkuju! 🙂