POHÁDKA: Mahulenka

Komorník otevřel okenice, sluníčko zašimralo krále Lutránka V. pod nosem. Lutránek kejchnul a probudil se. Slastně se protáhnul. Boooože, to je krásný den. Komorníku, myslíš, že by se mohla Rozárka dneska vrátit?

Pane králi, já se z vás vopravdu jednou zblázním. Rozárka vám utekla před třinácti lety, má už s králem Ruprechtem dvě děti a vy na ní pořád čekáte. No jo, zívnul Lutránek, to je pravda, jsem starej trouba. Dones mi snídani komorníku. Hodně kávy, v tom velkým kafáči a křupavej rohlíček.

Donesu, pane králi, donesu, ale pekařovi už dlužíme dva roky za pečivo. Zítra je výplatní den a truhlu máte prázdnou. Jak to takhle chcete dál dělat? Tatínek vám nechal plnou truhlu zlaťáků, království jen kvetlo a podívejte se teď. Ale vám je to jedno, že váš komorník každou noc nad tou bídou pláče do polštáře.

Podívejte se jen na ten jídelníček. Vždyť je to hanba!! Dneska: čočka na kyselo. Kuchař nemá ani ocet, šel trhat šťovíky. Večer: brambory na loupačku. Copak tohle je královský menu?

Ano, vykřikl Lutránek V. Jsem chudej král. Ale jsem veselej a je mi do zpěvu. Poslouchej komorníku. Znáš tuhle: Anča Pagáčova, ty jsi moja milá, mi sa lubime, brát sa musíme, Anča Pagáčova. Zkus si druhej hlas! Komorník mávnul rukou a šel pro snídani. Lutránek se zadumal.

Má pravdu starej. Všechno jsem prošustroval, posílal dary Rozárce, aby se vrátila, a teď jsem na dně. Hm, chudej král, bez královny. Neměl bych být tak veselej, komorník má pravdu.

Komorník donesl podnos se snídaní. Lutránek popíjel kávu a přikusoval křupavý rohlík. Poslouchej komorníku, nařídíme, aby se po celém království kopalo, dokud se nevykope poklad. Co tomu říkáš?

To je prosím, pane králi, náramná blbost. A jen tak, mezi náma, máte sklerózu jak vánoční stromeček! To už jste nařídil, je to tak dva roky a vykopala se jenom stará rezavá podkova. Tu jste si dál do prázdné truhly a tvrdil jste, že má vobrovskou hodnotu.

Lutránek vytáhl tabatěrku a balil si cigárko. Třeba má, to nikdo nemůže vědět. A vůbec, běž pomoct trhat kuchaři šťovík, já chci dneska čočku na kyselo, jako král si to můžu dovolit. A zástav se u kováře, ať mi půjčí ještě balíček tabáku a cigaretový papírky. Je to pro něj vlastně čest…

Lutránek odložil tác, vstal z postele a šel k truhle. Otevřel ji a prohlížel si rezavou podkovu. Pak s ní praštil do truhly. Zadunělo to. To je divný, pomyslel si Lutránek, jako by měla truhla dvojitý dno?! Odložil balený cigárko do popelníku a začal truhlu zkoumat. A truhla měla opravdu dvojité dno! Lutránek strčil do škvíry nůž a otevřel. Na dně truhly ležela obálka a vedle ní malá píšťalka. Lutránek otevřel obálku a vyndal list.

Můj drahý synu, četl užasle. Věděl jsem já, tvůj otec Lutránek IV., věděl dobře, že se jednou podíváš na dno truhly. Rozfofroval jsi všechno! Rozárka od tebe dozajista utekla a království je na huntě. Měl bych se otáčet v hrobě. Důstojně, jak se na krále sluší. Ale já se ty darebáku točím jak vrtule! Ale, myslel jsem na všechno. Vidíš tu píšťalku? Když na ní zapískáš, tak se objeví někdo, kdo ti splní všechna přání. Budeš mít zase plnou truhlu zlaťáků, budeš bohatý král, ale POZOR!!

Lutránek dále nečetl. Prohlížel si píšťalku. Pak do ní fouknul, zapískal. Rozhlížel se. Ale nic neviděl. Truhla byla pořád prázdná. Halooo, tady jsem!! zapištěl někdo. Lutránek se rozhlížel, ale pořád nic neviděl. Haloooo, tady, sedím na hrnku s kávou, Mahulenka, k vaším službám pane! Vyjevenej Lutránek se podíval na tác. Na okraji velkého kafáče, seděl mrňavoučkej mužíček, v zeleným sáčku, červenej šátek kolem krku, na hlavě klobouček. Botičky, svázané tkaničkama, měl zavěšené kolem krku.

To jsem já Mahulenka! mával radostně na Lutránka a šplouchal nohama v kávě. To je báječný, to je teploučko, vykřikoval. V zakletí byla zima, to je dost, že jste zapískal. Jaké je vaše přání pane? Lutránek si sedl na postel a mnul si oči.. Pak je otevřel. Mužíček v zeleném seděl dál na okraji hrnku, pak se postavil na ouško, svlékl se a pověsil oblečení na vyčnívající lžičku. Skočil do kávy kufra. Jeee, pištěl, to je krása, tak co to bude, pane můj?

Plná truhla zlaťáků, zablekotal Lutránek. Už je, zvolal zelený mužíček, zacpal si nos a ponořil se do kávy. Zmizel pod hladinou a pouštěl jen bublinky. Lutránek se podíval na truhlu. Až po okraj byla naplněna zlaťáky. Mahulenka v hrnku ležel na zádech, kopal nohama a udělal krásnou pěnu.

Lutránek V. jak v transu sáhnul po dopisu od tatínka Lutránka IV.

POZOR, pokračoval dopis. Mahulenka je prevít a už se ho nezbavíš. Bude ti vyvádět strašný věci! Nikdo jiný ho neuvidí, než ty. Ale ani ty s ním nic nemůžeš dělat. Rozmysli si dobře to zapískání… Nerozmýšlel, je mi to jasný. Vždycky jsi byl moc hrrr!! pokračoval Lutránek IV. a Lutrankovi V..se začaly třást při čtení ruce.

Mahulenky se zbavíš, jen když najdeš ženu, která uvěří, že Mahulenka existuje a chytí ho. Tvůj prapradědeček si přivolal Mahulenku a málem skončil v blázinci. Naštěstí, Tvá praprababička Alžbětka mu uvěřila, že Mahulenka mu dělá ve vlasech kotrmelce a odchytila ho síťkou na motýly. Přejí Ti hodně štěstí synu…

***

Komorníku, zaječel Lutránek. Co se děje pane králi, co se děje?! Zavolej ihned stráže! Nebo ne, počkej! Podívej se do kafáče a řekni mi, co vidíš?! Nic, nedopil jste kávu a přitom má tak krásnou pěnu. Tak ji odnes a přines mi jinou! Komorník zavřel za sebou dveře. Čuchnul ke kávě, zavrtěl hlavou a dopil ji. To jsem blázen, bručel, taková dobrá káva.

Mahulenka si to brázdil v lavoru obkročmo na holicí štětce a oplachoval se čistou vodou. Já vím Lutránku, na co teď myslíš! Že čapneš lavór a vyleješ mě z okna. Raděj to nezkoušej, já jsem jak blesk. Na to jsme v zakletí cvičení. Budeš oběma rukama držet lavór, a v cuku letu ti budu viset na uchu a ještě tě do něj kousnu.

Mahulenka vylezl po noži na stůl, sedl si na cukřenku a oblékal se. Hele Lutránku, pojď, budeme raději kamarádi. Já už se ti v kávě koupat nebudu, to jen dneska. Vopravdu v tom zakletí bylo děsný chladno. A k těm zlaťákům jsem ještě něco přidal. Podívej se teď do tabatěrky, co tam máš za tabáček. Jemný a krásné voní. Ty jsi snad, Lutránku, kouřil bramborovou nať. No jo, chudej král. Udělal jsem to také vlastně k vůli sobě, pokračoval Mahulenka. Já v té otevřené tabatěrce budu v noci spát.

A ty mě budeš muset vyprávět na noc pohádku. Podívej se dobře do toho dopisu, tam to všechno stojí na konci, jako dodatek. Dokud tě nějaká nevysvobodí, dokud neuvěří, že existuju. Ale já si dám majzla, to si tedy Lutránku piš! Mahulenka se začal špacírovat po stole s rukama za zády. Každopádně Lutránku jsme si souzeni. Já už se lapit nenechám, budeme pořád spolu. Já už se tak těším na pohádky. Nechrápeš v noci moc Lutránku?

Král Lutránek V. seděl u stolu a držel se za hlavu. Ale já nechci žít s praštěným skřítkem, zabědoval. To raději budu zase chudej král, budu si půjčovat od kováře tabák, dlužit pekaři a jíst čočku se šťovíkem. Kdo je u tebe praštěnej skřítek co?! vztekal se Mahulenka. Tak jsi neměl pískat. Co si vlastně Lutránku myslíš? Že ti naplním truhlu zlaťákama a půjdu zase klepat kosu do zakletí, ne? Tudle milánku! Už se mě nezbavíš.

Komorník donesl novou kávu. Běž se podívat do truhly, povídal Lutránek, ta rezatá podkova se nějak okotila. Jak, je tohle možný? žasnul komorník. Neptej se, vezmi peníze, vyplať pekaře, nakup kováři tabák a papírky, a rozešlete posly, že hledám nevěstu. A k obědu chci biftek, praštil Lutránek vztekle do stolu.

Komorník stál pořád celej tumpachovej před truhlou. Jak je tohle možný? opakoval pořád dokola. Když ses tak zvědavej, zeptej se Mahulenky, vykřikl Lutránek. Sedí támhle na cukřence. V tom kafi, cos určitě za dveřma vyzunknul, v tom si nejdříve umyl nohy a pak se vykoupal celej. Zeptej se ho, on ti to vysvětlí. Ale opatrně, ať se ti nepověsí na ucho a nekousne tě do něj.

Ano ano, blekotal komorník a couval ke dveřím. Jistě pane králi, zeptám se Mahulenky, koho taky jiného, že mě to nenapadlo hned. Zavřel dveře, opřel se o ně a otřel si zpocené čelo. Král se nám dočista zbláznil!! Ale, kde se vzaly v truhle zlaťáky a ta krásná pěna na kávě?! Tak ty takhle! vykřikl Mahulenka a zlomil vztekle párátko přes koleno.

Já jsem chtěl být s tebou kamarád a ty hned honíš nevěsty, aby ses mě zbavil. Chtěl jsem ti někdy, když budeš unavený, pohádku odpustit, ale teď ne! A když mi ji nebudeš vyprávět, tak se celej vopupínkuješ a naskáčou ti na nose uhry. Cha chaa, chechtal se Mahulenka. To se vo tebe nevěsty poperou, když budeš tvrdit, že se ti houpe skřítek na uchu a frňák budeš mít samej uher. To se na to docela těším…

Lutránek ležel v posteli s rukama za hlavou a dumal. To jsem to pěkně vyvedl, tatínek měl pravdu, jsem moc hrr a teď mám Mahulenku, prevíta na krku. Mahulenka si načechral v otevřené tabatěrce voňavý tabáček. Jeden cigaretový papírek si složil pod hlavu a druhým se přikryl. Tak Lutránku, tu pohádku bych prosil.

Neotravuj. Jak myslíš, ozval se Mahulenka. Lutránek ucítil jak ho začíná svrbět nos. Počkej Mahulenko, jen si musím na nějakou vzpomenout. Tak: Jednou ráno si princezna Zlatovláska pricmrndla kulmou své překrásné zlaté vlasy. Začala vyvádět jak pominutá… Jé, to začíná pěkně, zakňoural z tabatěrky Mahulenka. Maminko královno, tatínku králi, ječela, už nejsem Zlatovláska. Já jsem tak nešťastná, já se z toho snad picnu…

Lutránek se odmlčel a pozorně poslouchal. Nepletl se. Z tabatěrky se ozývalo spokojené chrápání. Lutránek vstal. Opatrně vzal na straně trochu tabáčku a ubalil si cigaretu. Mahulenka sebou zavrtěl. Lutránek vyndal ještě dva papírky, slepil je dohromady a Mahulenku pořádně přikryl. Pak si šel na balkón zakouřit.

Jestli nejsem zase moc hrr, přemýšlel na balkóně a pokuřoval. Mahulenky se třeba zbavím a uvážu si na krk nějakou druhou Rozárku. Najednou, když se rozneslo, že jsem zase bohatý, je nevěst jako máku.

Přijela princezna Hvězdoslava. Požádám vás princezno Hvězdoslavo o ruku, ale nejdříve musíte chytit skřítka Mahulenku. Ach to nebude problém, zvolala její matka. Naše Hvězdoslava od malička ráda chytá skřítky, Mahulenky úplně nejraději. Viď Hvězdoslavo! Ano maminko, špitla princezna.

A kde jako prosím ten skřítek má být, ptala se matka královna. Ehm, řekl rozpačitě Lutránek, sedí vám ve výstřihu a vyplazuje na mě jazyk. No tohle!! vykřikla královna matka. Hvězdoslovo, odjíždíme! Peníze nejsou všechno. Sprosťáku jeden, vůbec se už nedivím Rozárce že od vás utekla.

Můžeš mi poděkovat, povídal večer Mahulenka, když se uvelebil v tabatěrce. To bys to chytnul. Dneska si náhodou tu pohádku zasloužím. To musíš uznat. Tak Lutránku? Za devatero horama, daleko, hrozně daleko, kam by skřítek jako ty šlapal se svejma maličkejma nožičkama snad sto let, žil moudrý král. A ten král z čista jasna jednou ráno zblbnul. Ty to umíš tak pěkně podat, zavrněl z tabatěrky Mahulenka.

Nevěsty přijížděly a odjížděly. Odjela i spanilá Johanka, neuvěřila, že jí Mahulenka sedí na knedlíku. Máš to marný Lutránku, ozvalo se večer z tabatěrky. Vono, kdyby bylo nejhůř, tak se ti budu špacírovat třeba po poklopci. To jsem fakt zvědavej, jak požádáš o odchycení. Mahulenka zívnul. O červený Karkulce, řekni mi o červený Karkulce, ano?

Maruško, řekl jednoho dne král Balabánek v sousedním království. Věčně ležíš v knížkách, léta ti utíkají. Žádnýho prince jsi nechtěla, že jsou to prý hlupáci bez fantazie. Tak pojď, pojedeme se podívat na krále Lutránka, o tom se vykládají věci, tomu fantazie nechybí. Třeba se ti bude líbit.

Líbil se Marušce, a Lutránek mohl také na Marušce oči nechat. Vás něco trápí, pane králi, řekla u oběda princezna Maruška, vidím to na vás. Trápí, princezno Maruško, trápí mě skřítek Mahulenka, nikdo nechce věřit, že existuje. Podívejte se, houpe se mi hajzlík na pravém uchu. Maruška se pozorně podívala na Lutránkovo pravé ucho. Pak se mu podívala do oči. Ale Lutránku, to je přeci hloupost, skřítkové neexistují.

Mahulenka spokojeně seskočil na stůl, špacíroval se a dělal na Lutránka dlouhý nos. Kdybyste mě princezno Maruško měla ráda, tak byste ho viděla, povídal nešťastně Lutránek, protože Maruška se mu moc líbila. Stojí teď před mým talířem a dělá na mě dlouhej nos.

Ale kdepak Lutránku, odpověděla princezna Maruška a dívala se mu něžně do očí. To si jen namlouváte. Pravou ruku pomalu sunula ke skleněnému poklopu, který přikrýval sýry. Pak ho naráz zvedla, cvak a Mahulenka byl lapen. A všichni ho viděli.

Pusťte mě, ječel Mahulenka, já nemám sejry rád. Princezna nadzvedla poklop. Neposílej mě Lutránku zpátky do zakletí, já tam nechci, tam je tak smutno a zima. Maruško, přímluv se za mě, já vám jednou budu hlídat děti. Vždyť, kdyby nebylo mně, tak jste se ani nepoznali. Přimluv se za mě, škemral Mahulenka. A Maruška se přimluvila.

Byla velká a bohatá svatba. Mahulenka roznášel po stole párátka. Každému se uklonil, a díval se, jestli Maruška vidí, jak je slušnej.

Večer ale odnesl Lutránek tabatěrku do vedlejší místnosti. Načechral tabáček, co tak krásně voněl. Mahulenka se uvelebil a přikryl cigaretovým papírkem. Maruško, žadonil, ať mi ještě řekne pohádku na dobrou noc. O Červený Karkulce, ta je tak pěkná.

Tak mu ji miláčku řekni, pohladila Maruška něžně Lutránka po rameni. Já si ji také ráda poslechnu. Ach jo, vzdychnul Lutránek, i dneska musíš otravovat Mahulenko. A zrovna o červený Karkulce tady před Maruškou. Ty jsi pěknej prevít. Tak dobře.

Červená Karkula rovnala vztekle jídlo do košíku. Taky by si bába mohla jednou pro sváču dojít sama. Když jde o drby, může si nohy ulítat…

Aktualizováno: 7.4.2010 — 17:44

103 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milý WWW, u tvých pohádek oceňuji, že jsem řádným sklerotikem a od minula jsem ji zapomněla. To se to krásně čte. A jsem napnutá, jak to dopadne. Nádhera.

  2. tak jsem teď skončila s celodenním učením na státnice.
    Pohádku jsem si přečetla za odměnu …. moc hezká. Budou další? 🙂

    1. EPULKO,TO J UČENÍE STRAŠNÁ FUŠKA, VIĎ?ZEJMÉNA, KDYŽ VENKU JE PĚKNĚ, NECHCE SE JEDNOMU DO UČENÍ ANI TROŠIČKU. ALE, POUŽIJU TROŠKU UPRAVENÉ CITÁTY A PRONESU S AUTORY:, JEHOŽ JMÉNO MI VYPADLOU Z PAMĚTi:
      1.UČ SE DĚVO MOUDROU BÝTI.
      2. NEPŘÁTEL( TEDY V TVÉM PŘÍPADĚ OTÁZEK A UČIVA )SE NELEKEJME A NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎME! ÚSPĚŠNÉ SLOŽENÍ VŠECH STÁTNIC PŘEJU.

  3. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) V nemocničním pokoji: „Pane Novák, kolik vážíte?“ „63 kg.“ „A kolik měříte?“ „175 cm, proč se ptáte pane doktore?“ „Já nejsem doktor, já jsem truhlář.“ .(*)

    ~o) Hezký sobotní večer všem, pěkně se vyspinkejte a nemyslete na to, kolik vážíte. ~o)

    1. Krásný jarní fotky (y) (f)
      Tak orseje jsem včera viděla taky A pak ještě takový modrý hvězdičky, asi stejně velký, ale uzoučký okvětní lístky, to musím pohledat – ovšem kaštany mají u nás listy asi 3 cm dlouhý (wave)

      1. Veram, ten je roztomilej (sun) . To mne vzdycky fascinuje na mrnatech, ze vlastne furt je neco noveho co proste jeste nikdy nevideli, nezazili.

      2. Veram! To je šikovný Filípek – moc se mi líbí. (clap) (clap) Je na něm vidět, že si umí poradit. (nod)

      3. krásnej kluk (h) hrozně to letí… Je to vlastně celebrita (nod) , sotva se narodil, hned byl v hlavních zprávách na Seznamu (chuckle)

        1. Tak jsem na konec přihodila jednu fotku, jak to vypadá, když se ta banda vnuků sejde u nás. Zprava: Tadeáš, Daniel, Filip s mámou a schovávající se David

      4. Teda, Veram (inlove) , to už je kus chlapa! A jak si krásně osahává svět – první zelená tráva a květy na keři a písek. (h)

    2. Hlásání počasové – Polabí. Čím dál větší zima, 2x jsem zmokla a fouká to jako když někdo neumí zavírat. Tak takhle si jaro fakt nepředstavuju (bat) (emo) (devil) 🙁

    3. To je taková suuura! Vy si máte sluníčko a rozkvetlé trnky a tady je zima a fučí. BLEEE. To je tak nespravedlivý. (bat) ;(

      1. WWW, POHÁDKU JSEM SI SICE PAMATOVALA,ALE STEJNĚ JSEM JI ČETLA ZNOVU A DĚKUJU.
        ZDENI BEZPSÍ, NELAMENTUJ A NENAŘÍKEJ. U NÁS SICE UŽ ČTVRTÝ DEN SVÍTÍ VŽDY OD RÁNA DO POZDNÍHO ODPOLEDNE SLUNÍČKO, I KDYŽ TO FIČÍ TAKY. ALE JÁ SE VŠAK NA TO SLUNKO A,MODRÉ NEBE A KRÁSNÉ POČASÍ MOHU POUZE KOUKAT PŘES SKLO OKNA . ZROVNA NA BÍLOU SOBOTU NA MNE ODNĚKUD HUPSLA VELEHNUSNÁ ANGÍNA, TAKŽE ZOBU OD ÚTERKA UŽ V POŘADÍ DRUHÁ ANTIBIOTIKA( PENICILÍN NEZABRAL) A O PRÁCI NA ZAHRÁDCE A OSÉVÁNÍ UŽ DLOUHO PŘICHYSTANÝCH TRHUHLÍČKŮ KYTIČKAMI SI TAK AKORÁT MUSÍM NECHAT ZDÁT. ASPOŇ, ŽE MŮJ JIŘÍ NOSÍ ZE ZAHRÁDKY ZPRÁVIČKY O TOM, KTERÁ KYTIČKA PRÁVĚ KRÁSNĚ ROZKVETLA A CO DALŠÍHO ZAS VYSTRČILO ZELENÉ PRSTÍČKY NA OSETÝCH ZÁHONCÍCH . LIDI, JÁ SE TU SNAD VZTEKNU.
        JEDINOU NÁPLASTÍ NA TUHLE NEMOC JE FŽE POLICE NA OKNECH NAŠÍ PRACOVNY JSOU PLNÉ UŽ VELMI PĚKNĚ VZROSTLÝCH A SILNÝCH SAZENIČEK NEJRŮZNĚJŠÍ ZELENINKY A KYTIČEK, JEŽ JSEM SI VLASTNORUČNĚ VYPĚSTOVALA ZE SEMÍNEK,A KTERÁ TU SE MNOU V BYTĚ MUSEJÍ POČKAT NA LEPŠÍ A HLAVNĚ TROŠKU TEPLEJŠÍ POČASÍ. ZDRAVÍM A PŘEJU KRÁSNOU NEDĚLIČKU VŠEM.

    4. Milá YGO (inlove) , jako vždy máš krásné fotky (clap) – a ten blouk! Jsem ho snad nikdy neviděla … jůůů, je krásnej! (bug) (sun) Popraskané nebe a všechny ty popisky jsou stejně krásné jako forky – umííííííš! (y) (h)

  4. Milá Xerxová, kde jste s Betkou dneska byly? Aprílové počasí, bolavý paleček, je akorát na gumáky. Ted‘ se tady za Ještědem zrovna čerti žení. A to před chvílí tady jeli na kajacích /?/ vodáci. Zkoušela jsi na palec kostivalovou mast? My jsme byli s Donem na očkování naštěstí dopoledne. Službu měl pan Dr Nejedlo řed.ZOO /on u nás Dubě začínal po vojenské službě a někdy zastupuje paní dr. Ptal se nás zda nepořídíme k Donovi štěně. Nikdy jsme dva psy neměli a nemám s tím zkušenost- pes 15 let a štěnátko, nevím jak by ho přijmul jestli by se necítil špatně. Už jsem se zas rozepsala, jsem holt střelec /střelenec/

    1. dneska jsme vyjeli jen do Rudolfova k elektrárně a šli kousek směrem na Černou Nisu. Byli jsme venku asi hodinu, krásně to čvachtalo, všude kolem cesty tekla voda, místy jsou zbytky sněhu (to Betce moc vyhovuje – žere ten špinavý sníh hrozně ráda), Nisa je plná vody a krásně dělá v kamenitém údolí vodopádky… A vlastně to počasí bylo ještě dobré, proti tomu, co se tu děje odpoledne.

      K tomu štěněti. Některému jedináčkovskému staroušovi štěně pomůže a ožije v jeho společnosti, jiný se stáhne do sebe a je nešťastný, že si páník místo něj sehnal náhradu… Je to těžké rozhodování – jen vy znáte své psisko a nejlíp můžete odhadnout jak bude reagovat.

    2. Ještě lepší zvíře než pes jsou dva psi (chuckle) . Co takhle pořídit fenečku, to by důstojný starý pán omládl, jen po dobu hárání by bylo složité udržet je od sebe. Já jsem Alana přivedla, když Dulince bylo 11, jemu 8 a naučili se spolu vycházet. A v trojce s Kimčou – někdy povyprávím. A možná by stačilo pejskovi vysvětlit – určitě to víte taky – pes, který je s Vámi tolik let v úzkém kontaktu Vám perfektně rozumí, rozumí i Vašim pocitům a náladám, tak jen nesmí z Vás vycítit obavy, ale radost. (dog)

    1. Liberec přešel na hustou chumelenici (think) Střešní okno již je neprůhledné… Beta nechce ven – se jí divim… (rofl)

    2. už zas SNĚŽÍ 🙁 . Nejdřív mě chytla chumelenice kombinovaná s krupkama, když jsem jela ze školy – na Ještědu to dost klouzalo. A teď sněží velký tlustý vločky i tady za oknem. Už nééé, prosím (punch)
      proč 17?

      1. Děvčata, tady v Praze mezi kapkama taky padaly krupky nebo kousky sněhu – prostě něco tuhýho (doh)

    3. No, devatenáctej, o vteřinu, do dalších bojů jich bohužel postupuje jen 18. :-/ Ale dělal, co mohl.

          1. No, třeba se to ještě nějak vyvrbí, nějaká ta divoká karta a tak. Uvidíme. Rozhodně se ale nechce stát profiveslařem, škola je hlavní. Fakt, uvidíme.

  5. Lidi, tady je ale aprílový počasí bláznivý (sun) (rain)
    Po chvilkách (ale fakt krátkejch) už po kolikáty prší a svítí slunce… asi duben (chuckle)

            1. Střední Čechy hlásí přeháňky. Byli jsme na výletě v Třebízi, paní průvodkyně nám otevřela muzeum, i když je otevřeno až od května. Pak jsme viděli překrásnou zvonici ve vedlejší vsi a poněkud mražené cyklisty při dojezdu tohoto závodu http://www.presdvakopce.cz/.

    1. (headbang) Plzeň hlásí chvilku slunce, chvilku mračouni a k tomu hezký, ale opravdu hezký fujtajblový studený vítr. (headbang)

  6. Milý Wéwéwéčko,
    joj Mahulenka – toť královský klenot mezi tvými pohádkami. Doufám, že se ještě dočkáme nových skvostů. Jsi úžasný pohádkář.

  7. jéje, bééé, já se vůbec nemůžu dostat na svou poštu 🙁 :@ Tvrdí mi to, že nezná mé jméno a heslo. (Už jsem to tam vkládala několikrát a velmi pečlivě!) No, jestli mi zmizel celý adresář a všechno …. (sweat) Prosím vás, nedíval se někdo, kdo je taky na volném teď někdy na svou poštu? Funguje?

    1. ;;) Přezkoušel jsem poštu, poslal sám sobě emílka. Používám Thunderbird jako pošťáka přes volný.cz. Emílek došel. ;;)

  8. Milé WWW, pokud jsi na příjmu, tak gratuluji k pohádce. Pohádka je nádherná, dal jsem si jí jako zákusek po obědě. Chutnala lépe než Sacher se šlehačkou. Připojuji se k ostatním Zvířetníkům, kteří chtějí další nové pohádky. Pozdravuj Anežku, už se tady dlouho nenatřásala.

  9. Ale já se ty darebáku točím jak vrtule!
    NEVÍM PROČ, NĚJAK MI TO EVOKUJE VŠECHNY TY PŘEDVOLEBNÍ KAMPANĚ …
    A ŽE TI, CO PSALI DĚJINY SVÉHO ČASU, TY SKUTEČNÉ DĚJINY, NE TY BULVÁRNÍ, SE TOČÍ A TOČÍ…A TOČÍ …. GAMBRINUS….(beer)

    (devil)

  10. Milá palcodržno, za držení palečků děkujeme a do světa oznamujeme: (clap) Sherylce se dneska okolo páté ráno narodil kluk! (h) Zatím je to bubáček černej, ale bude puntíkatej po tátovi 🙂 Je výrazně větší než jeho starší kolega, ale pořád ještě není větší než Argus. Mamina se vzorně stará (h)

    1. Jééé, to šlo, jak když bičem mrská (h) . Tak ať jsou oba hodně zdraví a určitě je foť (f)

    2. Lucko – gratuluju (h) Koneckonců byla jsi to ty, kdo měl správné oko na jeden kulatící se koňský pupík (nod) Včera odpoledne jsme koukaly s Betkou na malevilské miniponíky a děsně jsem se jim nasmály… Blbošili, stavěli se na zadní, honili se, štípali se do hřívy… prostě byli šťastní 🙂

      Foť a foť… (nod)

      No vida – ráno jsem si přála šťastnou zprávu… a už je to tady. Jen tak dál (inlove)

    3. Jejej, Lucko (inlove) , to je ale báječná zpráva, že první hračkovitý koníček dostal stejně plyšového kamaráda. (h) (dance) (h)
      Tak ať se všem miminkům i maminkám dobře daří – a prosím moc o fotoreportáž. Koníčka menšího než Argus jsem ještě neviděla. (chuckle) (h)

      1. To je nádherná zpráva! Díky. (h) (h) (h) (h) Prosím, fotit, Prosííííím. (inlove) 🙂 (rose1) (sun)

    4. Hurááá – toto šlo rychle. Prosím a tvrdě vyžaduju – fotky, fotky, fotky. Hříbátka jsou krásná – ať už normální výšky či ta minimini.

    5. Fotit půjdeme asi zítra, Sherylka má svoje první hříbátko a strašně se o něj bojí, tak jí nechceme zbytečně stresovat. Musejí se napřed spolu trochu sžít a plyšák se musí na tom velikém světě trochu okoukat (h)

      1. určitě je důležité, aby mamina byla v klidu. Však my si počkáme a my se dočkáme (nod) Je fajn, že mrňata jsou dvě a že budou parťáci na hříběcí kraviny – ehm vlastně koniny (chuckle)

  11. Mahulenka – ta pohádka se mi moc a moc líbila už tehdá – ale všechny byly krásné. WWW, nepřibudou náhodou další? Prosím, prosím, smutně koukám!
    Tady bych normálně napsala řádku kytek a srdíček, ale WWW je nemá moc rád, tak radši si je tam jen myslím.

  12. Přečetla jsem pohádku oběma puberťákům, udělali jsme si spolu chvilenku- a nadchla je. Jen Kuba vznesl námitku, jestli všude musí být ty králové a princezny, on má třeba rád Lakomou Barku, protože tam jsou lidi z vesnice. Tak jsem mu předhodila Dedinu pohádku O žárlivém traktoru- a koukal jak vejr, že takovou pohádku ještě neslyšel…

  13. No, už to jde (y) Já se bála, že se sem neprobojuju, když už jsem jednou chvilku sama doma. Hurá pohádka – jdu si udělat kapučínko, bych si lahodu vylahodila 😉

    1. Se gratuluje k výstavě vlastnoručních kousků patchworku na pražském maxipodniku, už se to prozradilo, protože udávat se nemá, ale hlásit se to musí! 😡 (call) (wave)

      1. Ááále batýsku, to jsou jen titěrnosti. Zítra se jedu podívat a podám celkové hlášení.

        1. A s foťákem prosím – a ukaž taky svoje výtvory (však my víme, známe svoje lidi (nod) ).

  14. Milá Dede (inlove) , děkuju Ti za připomínku dávných sobotních pohádkových časů. (h)
    Milý www, je mi moc líto, že pohádky už nepřibývají. Jsou totiž víc než jen krásné.

    1. Taky se přidávám, jsou moc krásné. Ale taky chápu, že něco takového napsat musí dát dost práce a chce to správnou náladu a čas…
      Díky www!

  15. Krása! Já na ni ouplně zapomněla! Až při čtení se mi postupně vybavovalo: Ano, ano, to znám! Jo, tohle si pamatuju!
    Paráda WWW! Buším a tisknu!

  16. Wwwéčkovy pohádky jsem neznala, takže si je pokaždé moc užiju. Ještě že jsem se sem už probojovala, aspoň hodinu mi to nešlo… a že jsem sem pořád šťourala, tak jsem dostala 5+8!!

  17. Jééééé!
    Já jsem si Mahulenku pamatovala, ale nějak se mi povedlo zapomenout ten děsnej šrapnel na konci !!!!!!
    WWW, přeju moc příjemnej víkend, zasloužíš si ho!
    A všem ostatním ho přeju taky (inlove)

  18. tady všichni spíííí |-) |-)
    Vstávejte, lenoši (wave) My si vyrazili jen na chvilku kousek za humna (směr Jizerky) a mírný deštík se tam změnil v ledové krystalky a po chvilce nás vyhnal zpátky. Ale devětsily a podběl kvetou, vody v Černé Nise je hodně, v lese jsou už jen zbytky sněžných políček… i do hor přichází jaro (f)

      1. jak jako nepřístupnej ? (chuckle) My, co jsme byli včas na značce jsme žádnou potíž nezaznamenali 🙂 Jen jestli jste nezaspinkali… (rofl)

        Když se tak dívám ven, tak jsem ráda, že máme hlavní díl pobytu na čerstvém vzduchu za sebou… (rain) a (rain) a mezi tím občas sněží

        1. Seš nebezpečně aktivní 😛 . I když dneska se vám to obzvlášť vyplatilo, pokud jste se stihli vyvětrat před ženícími se čerty.
          Se už pár dní pochechtávám při představě, jak důstojná panprésorka s fialovým palcem se po vycházce nazuje opět do pantoflí a podstoupí na zahradě bitvu o plyšáka a přepady dogy ze zálohy (chuckle) (rofl) .
          Ehm, ale nemusela bys barvičky před dovčou přikrmit (h) .

          1. náhodou – v pevné botě se dá chodit už skoro normálně 😉 . No skoro – třeba žulové šutry u potoka (hm tedy řeky Nisy) nejsou ještě jako podklad nejlepší, ale to se poddá. Jen když mi ráno Betka nadšeně přistála svojí pazourou na mé noze… tak jsem viděla všechny svaté…

            Jinak právě tady vykouklo (sun)

  19. Jupíííí, už to funguje (snažím se sem probít už asi hodinu (whew) ). Jdu se radovat z pohádky (y)

  20. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši (a mám takový smutný pocit, že je jich stále víc a víc) , držím palečky, ať je brzy líp (h) Je na čase, aby začaly chodit nějaké nové radostné zprávy – chci krásná a zdravá štěňátka, minikoňátka, mimíšky… snažte se (inlove)

    Tohle je jeden z klenotů WWWčkovy tvorby (rofl) Móóóc dobře si ji pamatuji z „prvního“ vydání…

  21. Milý WWW – tak to byla zase krásná pohádka (chuckle) (clap) Já čekala něco jako „Mahulena, krásná pana“ po wwwčkovsky a on se z Mahulenky vyklubal skřítek-prevít. 😀 Móóó se mi to celé líbilo 🙂

    HankoW – mně se nikdy nepodaří přeložit něco mému choti tak, aby to vyznělo stejně jako v češtině. Vždycky mi to příjde nějak ochuzené, nemá to tu jiskru, kterou cítím v tom, co se pokouším přeložit. Kupodivu obráceně mi to jde celkem dobře, protože čeština je krásně rozmanitá a většinou se mi podaří najít odpovídající výraz (tedy u normální mluvy, ne něco odborného – to tápu). Vždyť třeba jen ten „kafáč“ na Lutránkovu snídani. V angl. můžeš říci „cup“, „mug“ případně „big(huge) cup or mug“, nebo třeba i „breakfast mug“, „coffee mug“ – ale mému uchu to prostě nelahodí jako to krásné slovo „kafáč“.

    Aido držím tvému sportovci palce (y)

    Na Verenčina kmotřence moc myslím !!!

    Přeji všem krásný víkend a držím palce všem těm, kdo se zmíní, že je potřebují (a já si to stihnu přečíst).

    YAGo, netopýry tu také máme, za šera je vidím poletovat, ale nemám je zrovna v lásce, hlavně proto, že tady jsou hlavními nosiči vztekliny (bat) . Když jsme bydleli u Mississippi (ve státě Illinois), chodili jsme se k té řece projít. V létě byl mokrý vzduh, tím pádem spousta komárů a tudíž i netopýři. Ti byli tak drzí, že nalétávali těně k nám, jak se nám komáři blížili k oroseným tvářím. Párkrát mi vlétli i do vlasů, žádný klóbrc nepomohl a nakonec jsem zbaběle v létě odmítl k řece chodit. Ale letci jsou to skvělí, to jim upřít nelze.

    U nás bude vedro a vlhkost vzduchu začíná dost stoupat, jak se stane vždy, když zaprší, obloha se vypucuje a zase svítí sluníčko (sun) ;( Včera tady byla pořádná bouřka, dokonce nám na 4 hodiny vypadl proud a ve vedlejším městě krátce dopadlo tornádo – rozmetalo někomu stodolu, velký vyvrácený strom padl na auto, ale nikdo nebyl naštěstí zraněn.

    1. Maričko – a vidíš, já netopýry zase miluju. Vždyť oni jsou vlastně zázrak přírody – jediní savci, kteří mohou aktivně létat. No, s tou vzteklinou je to pravda – myslím, že u nás jsou to jediná zvířata, která vzeklinu přenáší (lišky jsou už dostatečně proočkované). Ale oni za to nemohou – a u nás se těžko s netopýrkem setkáme z oči v oči (i když mě se to jedenkrát podařilo – ale ani tehdy jsem ho nevzala do ruky, ale nabídla jsem mu pomocnou větev).

  22. WWW, poháka je skvostná jako všechny od tebe… A mám jedno sromné přání – příště bych chtěla tu Lutránkovu Červenou Karkulku 😀

    Dede, letěl mailík za kanál, tak snad se neutopí! (bat)

  23. Mily WWW, o Mahulenkovi je jedna z mych nejmilejsich pohadek. Kdyz prvne vysla na Zviretniku, tak jsem ji Chetovi prekladala. Pak jsem se ale dostala do jazykoveho labyrintu. Zacalo to tim, ze jsem poznamenala, ze co je na pohadce uplne genialni je, ze ten skritek se jmenuje Mahulenka. To je tak, Chete. Mahulena je zenske krestni jmeno. A kdyz to chces zdrobnit, tak je z toho Mahulenka – holcicka. Ale teoreticky Mahulenka muze byt taky prijmeni. V tom pripade Mahulenka je muzskej a jeho pani by byla Mahulenkova.Lidi, tak skelny zrak jsem u manzela uz dlouho nevidela….

    1. Hankoooo (chuckle) (rofl) (rofl)
      Ale docela ho, chudáka Cheta, chápu. Když si to tak čtu, musím říct, že bych se asi taky ptala, proč se tomu sakra ty lidi smějou (chuckle)

  24. Wéwéčkovi se moc omlouvám, že nekomentuju pohádku, ale – někdy ve dvě hodiny odpoledne všichni prosím držte pěsti, moc. Diťátko jede závod, který možná rozhodne o jeho dalších (mnoha) letech ve sportu. http://www.veslo.cz/ceska-veslarska-spicka-se-v-sobotu-sejde-v-horine A kdo bydlíte někde kolem Hořína, vydejte se fandit.
    Ono je to těžké, on je furt „tělíčko“ (případní sportovci zde vědí, o co jde), jen holt letos kvůli věku postoupil mezi muže.

    1. Budu držet (y) , milá aido. (inlove) Tyhle přechody mezi kategoriemi podle věku jsou vždycky drsné, protože přece jen každý se vyvíjí svým tempem. Budu na vás myslet! (h)

Napsat komentář: JoVo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN