Jmenuji se Eva Kiesler Klementová. To druhé příjmení jsem nepovedeně vyvdala, to první jsem přijala na počest pradědečků rabínů, kteří kol roku 1725 přišli do naší vsi a založili dynastii, která přetrvala až do časů šoa. Teď již jen já, nezdařilý výhonek rodu Kieslerů, zde držím předmostí, poslední léta zbytkem sil. Se mnou tu žije […]
Matýsek zamračeně sledoval sníh, padající za oknem. Tak krásně by se stavěl sněhulák! Nebo koulovalo se ségrou! Místo toho sáňky trčí ve sklepě a on v posteli. Zatracená angína! Zamračil se ještě víc a polkl. Řezavá bolest mu projela krkem. Honem se napil už vychladlého čaje. Moc to nepomohlo, bolest ne a ne zmizet. Otevřely […]
Na okraji lesa u jedné malé vesničky žila pod hromadou dřeva rodina lasiček. Maminka, tatínek a jejich neposedný syn. Jmenovali se Kolčavovi. Měli dlouhá tělíčka s hnědými kožíšky a bílé náprsenky. Pan Kolčava a paní Kolčavová měli malého Kolčaváčka moc rádi, ale často je zlobil. Nechtěl poslouchat a neuklízel si hračky ve svém doupátku. Jednou […]
Bylo nebylo, zase se přiblížily Vánoce a Ježibaba Perníková měla plné ruce práce. Napéct perníky a hajdy na trh, aby je pěkně prodala. Kdo ví, třeba se najde i jaké solidně vykrmené děcko… tak akorát na lopatu? Každopádně bez inovací se žádný prodejce nikam nedobere, takže se podívejte, jak na to šla zrovna ona…:)) […]
Matýsek byl rozčilený. Nikdo si s ním nechtěl hrát. Anička, která se jindy ráda připojovala k jeho lumpačinám, byla s maminkou v kuchyni. Pekly cukroví. Dokud se mohl Matýsek patlat v těstě, byl v kuchyni s nimi. Jenže pak začaly péct a to bylo samé – nechoď k té troubě, nech ty plechy, jsou horké, nesahej… tak raději odešel. Chvíli si v pokojíku stavěl […]
Říkejte mi Plyšový Medvěd. Nejkrásnější Plyšový Medvěd v tomhle obchodě. Mám heboučký kožíšek, měkounké tlapky, sladká očička, roztomilou bíločervenou čepičku. Netrpělivě posedávám v regálu a přemýšlím, u koho budu slavit Vánoce. Už se ženou! „Au, kluci, povolte, to tahá! Nechte na pokoji ten čumák! To bolí!“ „Mamí, ten je správnej, kup ho!“ Říkejte mi […]
Víte, že tradice koled na Štěpána vznikla v době, kdy koncem roku děvečky a čeledíni měli možnost odejít ze služby (možná znáte rčení Na Štěpána není pána), a na „odchodnou“ dostávali zvláštní koláč, který tvořily do kruhu spletené tři pruhy těsta, zdobené ořechy a pentlemi? Později začaly chodit po koledě i děti. Určitě znáte […]
„Mamí, mamí, kdy už přijde ten Ježíšek?“ skáčou okolo mne mé netrpělivé ratolesti. Tváře zčervenalé mrazem, čepice plné sněhových vloček, oči rozjásané radostným očekáváním. „Večer přece,“ říkám. „Ale večer už je, mamí, už je tma, podívej,“ ukazují kluci kolem sebe. Zdrželi jsme se na sáňkovačce, opravdu už je nejvyšší čas vrátit se domů a […]
Takovej jsem tady měl klid. Povím vám, to jsem si tehdy fakt pískal pod fousy, když jsem tuhle stáj našel. Zastrčená za hospodou, nic moc velká, ale myší, těch vám tady bylo! A ještě je! Spousty! Vypasených, tlustých, s vypoulenýma očkama. Lidi jsou fakt divný. Nanosej na hromadu obilí, a pak jsou nešťastný z toho, že […]
Už mě nebavilo sedět v lese a čekat, až mi sem někdo konečně přijde loupat perníček. Vánoce na krku, v chalupě ani kůrka chleba a perník už nemůžu ani vidět. Tak jsem ho nabrala vrchovatou nůši, hodila na sebe matoucí kouzlo, ať nějak vypadám a neděsím kunčafty, a hajdy na vánoční trhy. Něco prodám a koupím si […]
