Na podzim ráda připravuji čerstvý jablečný kompot. Jablka povařím ve velkém hrnci a přidám k nim pár zralých podzimních plodů, bylinky, koření a med. Pro takový podzimní kompot platí jiná pravidla. Servíruje se naběračkou přímo z hrnce. Je sympatické, že při jeho přípravě není třeba nic odvažovat. Po krátkém povaření, odležení a vychlazení je kompot určen k rychlé spotřebě, ale v chladničce vydrží týden.
Postup přípravy:
V sadu očešu zralá jablka a přidám k nim i pěkné a nenatlučené padanky. Jablíčka se zdravou červenou slupkou neloupu. Jen je omyji, rozdělím na čtvrtky a odstraním jádřince. Vložím do většího hrnce, pokapu citrónovou šťávou, aby jim netmavla dužina, a zaliji malým množstvím vody. Vody stačí jen tolik, aby jablka byla potopená. Přidám hrst bylinek, např. meduňku, lístky máty i s kvítky a snítku rozmarýnu.
Pár zralých šípků nebo bobulek rakytníku dodá kompotu veselejší náladu, která se pozitivně odrazí i na chuti kompotové šťávy. Kdo chce, ten si trochu přisladí cukrem, já raději přidám lžíci medu. Svěží chuť vykouzlí citrón rozkrájený na čtvrtky. Pěknou vůni kompotu dodá kousek skořicové kůry, hvězdička badyánu a hřebíček.
Jablka v zahradě
Hrnec postavím na kamna a zvolna zahřívám až k bodu varu. Poté teplotu snížím a 10 minut pod pokličkou nechám probublávat. Hrnec odstavím z plotny a nechám vychladnout. Kompot je nejchutnější druhý den, kdy se stihnou propojit všechny chutě. Kompotová šťáva získá pěknou růžovou barvu z červených jablečných slupek. Kdo má rád, může si do kompotu přidat kapku jablečné pálenky – Calvadosu, nebo rumu.
Tak co s nimi?
Čaj z jablečných slupek
Jablka můžeme využít opravdu celá beze zbytku. Když peču štrúdl nebo jablkový moučník, zbude mi hromádka slupek a jádřinců. Mohla bych je s klidným svědomím odnést do kompostu za skleník, ale mnohem raději si z nich připravím voňavý čaj. Slupky, předem dobře omyté, vložím do čajové konvice nebo džbánku a přeliji vroucí vodou. Na 1 litr vody počítám se slupkami ze tří až čtyř zralých jablek. Nechám třicet minut louhovat.
Vlažný jablečný čaj je příjemně osvěžující neslazený, ale kdo chce, přidá si do šálku lžičku medu. Když chci vykouzlit intenzivnější vůni podzimu, přidám do konvičky navíc i kousek skořicové kůry.
Čerstvý kompot
Česká kuchyně si s jablky vždycky uměla dobře poradit, proto oplývá množstvím receptů na jablečné dobroty. Co s jablky nejraději děláte vy?
Příjemný a barevný podzim přeje Šárka Škachová / www.gurmanka.cz
P.S. Toho času ještě stále na cestách, ale protože český podzim je skvělým básníkem krajiny, už se těším domů, abych se stihla vynadívat a sklidit jablka v sadu.
Zkuste čaj z jablečných slupek:))
Jablka jsem zrovna zakomponovala do letošního kvašeného zelí. Do sklenic rozčtvrcená, do velkého zeláku celá. Čím jsou menší, tím je to lepší 🙂
Tenhle kompot miluje moje maminka a tak jí ho dělám. Ale taky Kačenka a Bimbo a když přijede sharka a prakticky mohu denně vařit. Jinak u nás v sadě prodávají NS jablka letos za 6Kč, takže na štrůdly a kompoty a podobně vezmu celou tašku za pár kaček. Stromy jsou u nás obsypané, takže jablka budou prodávat snad celou zimu
nyní jsem v Sadu v Ostřešanech nakopupila 20 KILO RUBÍNŮ A 20 KILO GALA JABLEK..CHUŤOVĚ VÝBORNÁ,PEVNÁ,NENATLUČENÁ, PROSTĚ PŘENÁDHERNĚ VOŇAVÁ JABLKA..A CELEJ VÍKEND JSME S KAMARÁDKOU,KRÁJELY,SUŠILY,ZAVAŘOVALY JEN V PÁŘE DO SKLENIC NA ŠTRŮDL A HODNĚ JSME JICH I JEN TAK SNĚDLY….
V SOBOTU JSME UDĚLALY 4 NOHAVICE SUPROVÉHO ŠTRŮDLI,JABLÍČKA NA PLÁTKY,OŘECHY,RUMOVÉ HROZINKY,PÁR HRUŠEK,SKOŘICE,STROUHANKA A VELICE TENINKÉ TĚSTO..KE KAFI TO BYLA MANA….
Já jsme onehdy taky koupila Gala, chuťově jsou vynikající, jedno mám tady v práci. Za pár dní pojedu pro dalších pár kilo 🙂
tak yjsem teď jedno dojedla, jsou za 17 kaček kilo,když si dojedu do sadu.. na ulici za 30….
Sharko, jak zavařuješ v páře? Nastrouhaná do sklenice bez nálevu?
To som vyskúšala raz a každý jeden pohár mi skysol. Ale mohlo to byť viečkami, neboli už najlepšie.
Nejsem Šárka, ale kdž jsem dřív trochu víc zavařovala, dělala jsem jablka tak, že jsem je nastrouhaná co nejvíc natlačila do sklenice, nahoru dala špetku soli, zavřela víčkem a běžným způsobem zavařila. S tou solí jsem dělávala i třeba švestky nebo meruňky, ty jsem navíc zalévala převařenou zchlazenou vodou. Nebylo to jako kompot, čili se to nijak jinak nedochucovalo, byla to jen surovina na další použití (buchty, koláče, štrůdly). Recept jsem našla kdysi v časopise UM, jestli si jej někdo pamatujete, a už jsem ho sem (nebo do Mlsotníku na NP) několikrát psala. Funguje a ovoce se nezkazí.
Jo, a jablka Gala, ta jsou opravdu vynikající, moc mi chutnají. V pátek jsem je na trhu taky nakoupila, ale jen dvě kila, ne dvacet, jen na jídlo. Už jsou skoro pryč.
ano , špetka soli, ale vodu už ne….
Však píšu, že vodu jen do meruněk a švestek (a jen málo, pokud je to vůbec potřeba, to jsem zapomněla napsat, omlouvám se). A cukr žádný, ony se třeba zrovna ty meruňky stejně nikdy pořádně nedosladí, ať se tam dá cukru kolik chce.
aida:
Staré způsoby konzervace jsou nekomplikované a opravdu funkční. Občas tak nakládám švestky, ale poslední léta mi zbývá dost nezpracované úrody. Jednoduše se na všechno při všech těch dalších povinnostech nenajde čas. Ještě se budu trochu činit. V sadu mám poslední zbytky hrušek a švestek 🙂
nakrájená na kousky,bez nálevu.. strouhaná jsou těžká a štrůdl je pak spláclej a beztvarej…
OT- pár fotek z dnešní procházky: https://malcka.rajce.idnes.cz/2017_rijen
To je ale záplava barev, nádherné! Líbily by se mi ty modré astřičky – poté, co odkvetly komule (a vymrzly mi všechny 3 keře ořechoplodců), postrádám teď na zahradě přítomnost modré barvy. Jediné bílé chryzantémky mají modravý nádech.
Jo a strakaté modelky do plejády barev úžasně zapadají! 🙂
Parádní fotky, milá Matyldo! 🙂
Hezká, příjemná procházka, Matyldo. A astřičky – já všeobecně tyhle podzimní špičaté květy z nějakého důvodu nemám ráda. To je blbost – nemám ráda! Vlastně mě nezajímají. Ale takhle zblízka vyfotografované, vždyť ony jsou něžňoučké! Díky za nahlédnutí.
Che, che, tak situace na Jižní Moravě s jablky je taková, že jsem dnes na vlastní oči viděla na kdysi dobře plodící jabloni, slovy deset kusů jablek. Na spodních větvích, chráněných skleníkem. Všechny ostatní květy na stromech pomrzly. Už druhým rokem!
U nás, kdyby popršelo ve správnou dobu, tak bylo jablek hafo, ale v červenci to suchem propadlo. Sice na jaře mrzlo, ale jabloně měly ještě zavřená poupata.
Tak já mám na zahradě jabloň, která mě rok co rok na podzim přivádí k šílenství. Zatím co ostatní jabloně jeden rok plodí a druhý odpočívají, tahle jabloň jede každý rok na plné pecky. Hodně toho opadá, takže sbírám, pak už nesbírám a očesat se nedá, tak toho na ní zůstane spousta. Do jara to oberou kosáci, a oberou většinu i toho spadlého. Letos jsem na ní napočítala osm dozrávajících jablek.Po dvaceti letech se nebudu dřít a nebudu tahat kýble s padankami nahoru do ekokontejneru. A vúbec mi to nevadí.
Máš pravdu, taky mi letos nechyběla ta kolečka nahnilých padanek… A že co letos nezmrzlo, to hodně padalo a bylo červivé.
A co spadalo, to se hýbalo hmyzem. Vedle vos s sršňů tu mám letos i plno motýlů – hlavně babočky admirály a paví oka. Tak jsem jim na zahradě pod vysokou hruškou, která je z větší části planá, nechala nějaké padanky v trávě, aby měli na čem hodovat. I když oni si našli i to ovoce na kompostu. 🙂
Jak vám všem přávidím, i když z předchozích buných let také znám tu hrůzu „co s tím“ když zaplodila velká sladkovišeň a já už měla třicet sklenic marmelády. To se potom sezvou sousedé a přátelé a každý si natrhá kolik chce. Před třemi lety to uzavřel dospělý syn mé kamarádky, který ji pořádně ořezal, plody se sbíraly pohodlně ze stoličky na zemi 😉 . Dnes už je zase mohutná, vysoká a košatá, roste jako vrba, to zdědila asi po té višni. Ale opravdu už dva roky, jako nádherná bílá obrovská kytice plná květů zmrzla ;( a já beru poslední sklenice marmošky.
„Divoké“ sady po okolí plné jabloní a švestek jsou na tom jakbysmet.
Tečka:
Tak to se jabloň hezky činí a všichni si přijdou na své 🙂
Jabka jsou v Americe snad nejoblíbenější ovoce, jejich „apple pie“ se snad peče v každé rodině. Peču ho občas také, takže na jakblečný kompot už chuť nemám. Ale velice dobře si ho pamatuji z domova a z dětství. Maminka ho nejvíce dělávala z padaných jablek z jabloně na chatě. Trpělivě vykrajovala nehezké kousky a pak udělala buď zemlbábu, nebo kompot, oboje moc dobré.
Další vzpomínka z dětství. Maminka ho dělávala z oloupaných jablek, dávala cukr, hřebíček, celou skořici a citronovou kůru. Když byl kompot uvařený, natočila do dřezu studenou vodu a do ní šoupla kastrol s kompotem na rychlé zchlazení. Jako malá jsem ho neměla ráda, ta jablíčka mi přišla taková trochu rozblemcaná (měla jsem ráda čínský jablečný kompot z plechovky – pamatujete na něj? čtvrtky jablíček byly všechny stejné, jak vysoustruhované, a pevné, to mi chutnalo), ale postupně jsem ho začala taky jíst. Pamatuju si přesně totéž, co Tečka. Kuře pečené na másle s bramborem a k tomu rychlý jablečný kompot, to u nás bylo nedělní jídlo. Nojo, no, už je to dávno. A od té doby, co máma není, jsem tenhle kompot už neměla.
Mám strašně ráda křížaly, takže když jsme někdy měli přebytek jablek, došlo na ně. Obzvlášť z nakyslých jablíček jsou skvělé.
Taky jsme dělávali jablka v županu, nebo bez županu s dírou po jádřinci vyplněnou brusinkami. A obojí na talíři polito smetanou. Ach!
No a co jinak s jablky? Přece jablečný štrůdl 😀 , vrcholná klasika.
„Kuře pečené na másle s bramborem a k tomu rychlý jablečný kompot, to u nás bylo nedělní jídlo.“
U nás taky, jen to kuře bylo s nádivkou a kromě brambor babička podávala i rýži, prostě přílohy půl na půl. No, někdy to zase musím udělat, třeba až zas synek přijede z cest, dcéři vegetariánce, kterou momentálně máme na dva dny doma, bych se asi moc nezavděčila.
My jsme mívali kuře s nádivkou na Vánoce, tedy většinou na druhý svátek vánoční, se salátem ze štědrého dne. Dobrota 😀 .
Rýži jsem k pečenému kuřeti jedla až jako dospělá, na návštěvě. U nás se k pečenému kuřeti dělaly vždycky brambory, nebo něco z brambor – salát, kaše. Rýži jsem si k tomu vůbec nedovedla představit, ale dnes to sama dělávám, buď rýži samotnou, anebo ještě lépe rýžový salát.
Kuře s nádivkou se u nás dělalo často, protože se z něj pak najedlo víc lidí:)) A měla jsem to moc ráda… jo a taky vždycky s bramborama. Když ještě byly nové… ty maličké… mňam!
Později jsem se ho naučila jíst i s rýží, ale je to volba rozumu (občas se změna hodí, nemám brambory nebo tak:)), ne chuti, aspoň u mně (blush)
Jo, to máš pravdu. Když bylo kuře s nádivkou, tak to bylo jídla jak pro regiment 😀 . Kromě nádivky nacpané přímo do kuřete byl v troubě obvykle ještě samostatný pekáček s další dávkou nádivky. A já jsem mívala tu nádivku nakonec radši než samotné kuře.
Taky jsem si vždycky víc pochutnala na nádivce než na kuřeti. 🙂 A vzpomněla jsem si ještě na placičku, kterou nám maminka dělávala ze zbylé strouhanky a vajec, když smažila řízky. Tu jsem si jako největší dobrotu nechávala na konec. (chuckle) .
Jinak kompot z jablek mám rovněž spojený s dětstvím, možná jsem ho pak párkrát udělala, když byly moje děti malé, ale postupně se z jídelníčku úplně vytratil. Myslím, že vnoučata ho vůbec neznají. Budu na to myslet a někdy ho uděláme spolu – je potřeba využít situace, kdy je to v kuchyni ještě baví! 🙂
Protože jsem sama, tak už štrůdlík nedělám. Ale v mrazáku mám vždycky koupené tzv. francouzské listové těsto, jenom se tak jmenuje, je to v krabičce 6 plátků těsta, cca 12×20 cm, jeden plátek se dá oddělit kulatým nožem, když rozmrzne, překrojím na půlku, naplním klínkem jablíčka, posypu skořicovým cukrem, když mám, dám i posekané oříšky, přeložím do šátečku, pravda, trochu nesouměrného a dám péct do malé trouby. Abych nemusela potírat vajíčkem, škrábnu na to lupínek másla.
Dá se plnit i tvarohem nebo marmeládou, ale většinou je to jablíčko.
Ale někdy to těsto využiju i na slano, potřít ostřejším kečupem a cípy přeložit přes páreček, je to luxus večeře.
tapuz:
Jablko v kuchyni je poklad 🙂 Ještě se chystám nasušit si pár křížal na zimu a něco uskladnit na štrúdl. Ten kompot je taková pěkná nostalgie a když je všude tolik podzimních barev, je pěkné si ho namíchat se vším, co ještě kolem roste. A moc dobrý je v té pánské verzi, třeba s Calvadosem 🙂
Jablečný kompot, toť evergreen mého dětství. Akorát bez toho rakytníku, ale to hned zkusím.
Jablečný kompot jsme doma dělali hodně, a já si ho tu sama občas taky udělám. Jen cukr, skořice a hřebíček.
Dodneška mám v paměti jablečný kompot s kuřetem, pečeným na másle, jen trochu pepře a sladké papriky a hooodně sosíku na brambory. No a ten kompot k tomu chutnal parádně.
Babička dělala hodně kompotů na zimu, i ty jablíčkové, ale to už mi pak nechutnalo.
Slupky sušila v troubě, taky na čaj, a pak šípky. To byla práce pro vraha. Ukrojit bubáka, špičkou nože rozpárnout a vybrat ta ochlupená semínka. Ty štětinky měl člověk všude, ale čaj s opravdových šípků stál za to.
Jo, a ten kompot byl úplně nejlepší z koženáčů.
Koženáče už dneska nenajdeš, já je mám taky ráda na kompot. I z renet je dobrý ale kde renety brát. Letos si vůbec nemůžeme vybírat – jablíčka nejsou, jen kupovaný.
No, jo. Letošní studené a mokré jaro se postaralo o květy, takže jsme že sadíku sklidili pět (slovy pět) jablek. I na ten štrůdl jsem je musela koupit. Na kompot ani nedošlo.
Chudák já
Chudák ty… my máme z celé zahrady 3 slovy tři bedýnky jablek. Tedy pořád lepší než u vás, ale jinak bída.
A to rodila jen ta nejstarší jabloň s úplně dutým kmenem. Prý je to Zvonkovo? Říká to aspoň náš zahradník. Já to nepoznám 🙂
Pardon. Zvonkové.. To ty automatické opravy 😛
Zvonkovo je správně.
Fakt? 🙂
Musím se přiznat, že tuhle odrůdu asi neznám, ale co jsem tak pátrala, je to spíš zvonkové než Zvonkovo. Název je z němčiny (glockenapfel), je to prý stará německá odrůda. Ale netvrdím to na 100 %, jen jsem to tak našla na stránkách, které považuju za seriózní.
My měli u babičky jinou starou německou odrůdu, řehtáč soudkovitý, jestli to některá znáte?
To jsou ty, co chrastí?
Pro Matyldu: ano.
je to ZVONKOVO, a tady je budou mít koncem října v Sadu v ostřešanech…mám tahle jablka moc ráda…
…čaj z opravdových šípků…
Jejda, jejda to jsou dobroty. Jablečný kompot dělávala moje babička, maminka a dělám ho i já, ale nedávala jsem do něj med. Tak to zkusím. A fakt je nejlepší až druhý den 😛 . Babička sušila slupky z jablek a potomje přidávala do šípkového čaje 😛 .
Nejenom pro paní Šárku posílám do jižní ciziny příslib našeho domova, jak vypadají naše lesy, ráno ve „zlaté hodince“, ráno na sv.Václava, aby se i na dálku pokochala a ještě víc těšila domů.
http://dig.rajce.net/Ranni_les
Alex, to jsou překrásné fotky ! Navíc, jak máš tak hezky „v rámečku“ člověk by je mohla všechny rovnou hned pověsit.
Milá Gurmánko, dnes jsi mi přišla s receptem akorát – čerstvý jablečný kompot miluju, pěkných padanek mám dost a podle tvé rady přidám bylinky – hřebíček a skořici (případně badyán) už dávám:)) A tímhle kompotem se v duchu zase ocitnu v babiččině kuchyni, kde děda trpělivě všechno loupal a vykrajoval a babička vařila. Jak jí všechny babiččiny dcery dědu záviděly!:))
Čaj ze slupek mě nikdy nenapadl, ale proč ne? Nemusím celý den lemtat jen vodu:))
čaj z jablečných slupek je moje dětství,mamka to měla zažité zase ze svého,tak předala..
Dede:
Podzim je pěkně barevný a na takovém kompotu je to hezky vidět 🙂 Také si užívám různé teplé nálevy na zahřátí a ten z jablečných slupek je moc fajn. Navíc má pěknou vůni i barvu 🙂