Bylo to na jedné z prvních návštěv u Martinových rodičů, když jsem to divné jídlo prvně uviděla. Název „vtáčie mlieko“, neboli ptačí mléko, tomu jaksi taky nepomohl. Ochutnávala jsem tedy velmi opatrně:))
Jak to vypadalo? Byla to mísa, kde v něčem žlutém plavaly bílé obláčky. Martin se na to díval se zjevným potěšením, což mě kapku uklidnilo. Ono se stejně nedalo odmítnout! Když vám někdo něco uvaří, aby vás potěšil a projevil svoji pozornost, tak se to člověk prostě snaží ocenit.
Je to pudink? Není to pudink? To bílé je… sníh? S prvním soustem jsem si ještě jistá nebyla, ale s každou další lžičkou mi ten lehounký dezert chutnal víc. Ale ano, vtáčie mlieko je dobrota!
Zajímavé bylo, že udělat ho doma mě napadlo jen jednou. Prostě tohle bylo něco, co patřilo k Martinově mamince a našim návštěvám u nich doma. Pro lepší představu, o čem mluvím, vám sem dávám odkaz na recept ze slovenského serveru Dobruchut.sk.
Je sice s čokoládou, což se u Martina doma nedělalo, ale podle obrázku se to asi nejvíc blíží tomu, co jsem poznala já.
http://dobruchut.azet.sk/recept/30958/vtacie-mlieko-s-cokoladou/
Takže na dvě porce potřebujete:
80 g cukr krystal
20 g maizeny (kukuřičný škrob)
6 dl mléka
2 vejce
(10 g čokoláda)
Z bílků a poloviny cukru ušleháme pevný sníh.
Mléko dáme vařit, hlídáme, aby neuteklo, protože potřebujeme získat stálý var (ne svařit a vypnout:))
Sníh nabíráme lžící nebo lžičkou a dáváme ho povařit na mléko (plavou:)). Hotové sněhové hromádky zase vytáhneme nějakým narábátkem (nejlépe sítkovéto typu:)) zpátky na mísu.
Vedle v mističce si potom rozšleháme žloutky a přidáme maizenu rozmíchanou v troše studeného mléka.
Do stále se vařícího mléka přidáme druhou půlku cukru, potom přilejeme našlehané žloutky s maizenou a povaříme. Uvařený žloutkový krém nalejeme do talíře nebo do misek, navrch dáme hotové bílkové obláčky.
Pomyslíme, jak vůbec někoho mohlo napadnout tohle nazvat ptačím mlékem? Odpovíme si, že to bude asi těmi vajíčky a ochutnáme. Pokud to vydržíme, dáme vtáčie mlieko vychladit a jíme až poté:))
A já se dnes ptám na dvě různé věci:
Za prvé – jestlipak jste se už setkali s ptačím mlékem? To se nejspíš netýká čtenářů ze Slovenska, ti budou vědět určitě:)) A chutnalo vám? Já si nevzpomínám na něco podobného z české kuchyně, ale můžu se mýlit. Takže pokud to někdo třeba zná pod jiným jménem, řekněte nám to:))
Za druhé – zima přeje teplým dezertům a nemusí to být zrovna ještě nevychladlé vánoční cukroví:)) Jakou sladkou dobrotu, podávanou teplou, byste nám doporučili z vlastních zkušeností vy?
na Slovensku ne, v čECHÁCH TAKY NE, ALE V Německu..jen si nemůžu vzpomenout,jak se to jmenovalo…ale s Foglama to nic nemělo… a bohužel mi to nechutnalo….
To bude toto: Schnee-Eier mit Vanillesauce
http://www.chefkoch.de/rezepte/1864101302181007/Schneeeier-mit-Vanillesosse.html
(je toho viac na nete)
jo sněhová vejce,ano to je ono… dík…
Ohledně vtáčieho mlieka se zkusím s důvěrou obrátit na svého slovenského švagra. On vaří excelentně, tak uvidíme, jestli bude znát tuto laskominu.
Od něj jsem převzala náš oblíbený dezert – palačinky s čokoládou. Musí být hodně tenoučké, namazané nějakou ostřejší, třeba meruňkovou marmeládou, nesmí být zavinuté, ale na dvakrát přeložené, a polité rozpuštěnou čokoládou. Mňam! Po konzumaci strávníci odcházejí jednotlivě do kuchyně, aby pěkně v soukromí mohli všechnu čokoládu z talíře vyblízat. 😛
Už mě ani vlastní počítač nepoznává. Čím to asi je?
To sú Gundel palacinky/lekvár musí byť marhuľový,čokoláda a pre pažravé ešte kopček šľahačky./
tak ty můžu…. 😉
Toto slovenské „ptačí mléko“ neznám, ale sladkost „Птичье молоко“, tedy „ptačí mléko“ z Ruska. Vypadá sice jinak, vzhledem k použitým surovinám se nějaká původní souvislost dá vystopovat (vejce, želatina, cukr, mléko, máslo).
Připravuje se buď jako dort (bohatší a samozřejmě lepší varianta), nebo se prodává jako bonboniéra nebo jako známé velké jednotlivě balené bonbóny. V této variantě jde o kvádřík nebo kostičku z husté, tuhé, mírně sladké, pružné bílé pěny máčené v hořké čokoládě.
Pokud se dělá jako dort, jde o tenkou vrstvičku těsta jako podklad (piškot nebo těsto typu lineckého těsta), na něm vysoká vrstva zmíněné bílé hmoty a navrch vrstvička hořké čokolády, většinou ještě různě nazdobená, někdy překrývá celý dort. Různé varianty zdobění, přichucování a vrstvení závisí na šikovnosti hospodyně. V bílé hmotě bývá někdy místo mléka zakysaná smetana (kdo znáte ruskou zakysanou smetanu, jistě uznáte, že výsledek je vrcholně mňamózní).
Udělat to neumím, ale mám to moc ráda.
Omlouvám se za zdvojení. Nejdřím mi to nechtělo komentář vzít, tak jsem ho napsala ještě jednou, a pak se tu objevily oba dva.
Do té doby pro mě úplně neznámý název „vtáčie mlieko“, jsem si před časem prvně přečetla myslím právě tady, možná ho zmiňovala Verenka. Já tuhle sladkost znám pod fr. názvy buď jako „Oeufs a la neige“ nebo „Ile flottante“ (rozdíl by měl být v tom, že u toho druhého „plavoucího ostrůvku“ by se bile kopečky měly pokapat buď karamelem, nebo čokoládou. Ale ono se to dělá i u těch prvních „vajíček na (ve) sněhu“, takže je to prašť jako uhoď. Je to dobré, jen jsem líná to doma dělat – ale měla bych se překonat a fakt to zkusit.
Pokud jde o teplé sladkosti, tak nejraději dělám „apple crisp“, tedy asi ten zde zmíněný jablečný crumble. Do menšího pekáčku pokrájím oloupaná jablka (tolik, aby pokryly dno). Používám sladká „red delicious“ jablka. V hrnečku rozmíchám hnědý cukr a trochou vody (asi půl hrnečku, aby byla šťáva)a přeliju přes jablka. Posypu skořicí. V misce udělám z mouky, cukru (dávám hnědý) a másla tolik drobenky, aby mírně zakryla jablka. Zapeču, až jsou jablka měkká, spíše trochu rozvařená. Podávám do misek horké a kopečkem zmrzliny a šlehačky.
A sice ne zrovna horký moučník je zmrzlina :)) ALE tako, že nejprve v malém kastrůlku rozehřeji nějakou marmeládu, jahodovou, ostružinovou.. (já nejvíce používám moji borůvkovou). Ještě teplou ji přeleji zmrzlinu v misce a opatřím hezkou šlehačkovou čepičkou !!! Ta teplá marmeláda se se šlehačkou a tající zmrzlinou spojí v mňamózní vlazný krém ! A protože já mám vždycky v mrazáku jak zmrzlinu, tak v lednici bombičkovou šlehačku, je to pro mě fakt moučník po večeři na to tata 🙂
Maričko, to je zajímavé, že ty k jablkům dáváš tu vodu… já dávám ovoce jen tak, do vymazené zapékací misky. Je fakt, že třeba mé oblíbené švesty pustí spoustu šťávy… Hm, asi zkusím apple crisp podle tebe – s jabkostrojem od Matyldy to bude nahned 🙂
No té vody tam není moc, vlastně jen na rozpuštění hnědého cukru (napsala jsem to špatně, tedy popletla jsem cukry. Ten hnědý právě rozkouštím ve vodě, do drobenky dávám obyč. bílý). Ale záleí na šťavnatosti jablek,nakyslá bývají šťavnatější. Tady se kyselá neprodávají (a já bych je asi ani nekupovala) a red delicious moc šťavnatá nejsou. Protože i pro nás dva dělám „crisp“ do většího pekáčku, tak věškerá tekutina se stejně do druhého dne vsákne. Jay crisp miluje, klidně si ho dá druhý den k snídani studený, teplé porce sní většinou dvě a pak ho ještě slyším, jak se „doráží“ sám v kuchyni lžící primo z pekáčku 🙂 Z jiného ovoce jsem ho nikdy nedělala, kdybych něco podobného navrhla, určitě bych se setkala s nechápajícím pohledem a že „proč“? když s jablky je to přeci nejlepší. Takže u nás je crisp pouze jablečný, ale na teplý MUSÍ být zmrzlina (studený už baští choť jen tak bez ničeho)
Když je to apple crisp, tak proč měnit ovoce, že? 🙂 Crumble se dělá z jakéhokoliv ovoce a je doporučeno, aby sí míchaly aspoň dva druhy. Výborné jsou švestky a hrušky, hrušky a ostružiny, jablka a švestky… a patrně cokoliv dalšího. Já miluju, když švestková šťáva probublá tou opečenou drobenkou… jo a na povrch drobenky se mají dát před pečením ještě lístečky čerstvého másla, aby to vytvořilo takovou kůrčičku… mňam. Asi vytáhnu z mrazáku švestky! (chuckle)
Holky, počkejte – ono pod tím není těsto?
Ne 🙂
V tom je právě to kouzlo – a jednoduchost. I nějaká tak kalorie (kilojoule) se ušetří 😛
Hele, ale to se naučím. Buchta, která škrtla to odporný suchý a kde zůstalo jenom to dobrý, kvůli čemu vlastně jím buchty! (inlove)
Taky nejradši z dortů a podobných atraktivit mlsám nejraději krém, kterého je pohříchu nehrubě na dortech naneseno. Tedy, mlsal jsem. Už se k tomu zřídka nachomýtnu.
Moje babička vždycky dělala trojnásobek drobenky. Třetina přišla na buchtu a „zbytek“ jsme dostali my s dědečkem k sež… ehm, k ekologickému předmytí mísy. 🙂
Nebylo vám z toho zle? :o)) Skvělé to je, to ano.
Určo jim zle nebylo, já to dělám taky dodnes, drobenka je náhodou moc dobrá, když je dobrá
Rýže s rozinkama a jablky.
To dáte do studené osolené vody vařit (sypanou, ne pytlíkovou) rýži a rozinky. Nakrájíte si jablka. Do hotové horké rýže zamícháte na kousky nakrájená jablka, přidáte kousek másla a posypete to skořicí.
Nedáváte tam žádná vajíčka ani to nijak nezapékáte, prostě jenom tak.
Nebo banány v karamelu. Udělá se na pánvi karamel, přidá se máslo, prohřejou se v tom banány na čtvrtky. Nesmí to zhnědnout moc.
K obojímu je dobrý zelený čaj, na vyvážení chuti.
Io, do té rýže nepřidáváš mléko? Musím říct, že variantu rýže s ovocem znám jen v mléčné podobě 🙂
Banány v karamelu jsou hříšně dobré – málokdy si je dovolím (blush)
Ne, vůbec, jenom buď nakonec to máslo, nebo do vody trochu oleje. (Nějakej tuk to chce, jinak je to moc suchý.) Takhle je to právě úplně jiný než s mlíkem. Je z toho v žaludku takovej svěží pocit, ne těžkej jako z mlíčný rýže.
A ty jabka tam nevařím, hážu je syrová na malé kostičky do horké rýže. Zůstanou křupavá. (Nemám ráda uvařená jabka, blemt.)
No a když místo rýže použiješ ovesné (nebo jiné) vločky, nemusíš ani čekat čtvrt hodiny, než se to uvaří. Je to hned 🙂
Jo, to taky ráda.
Ale čerstvě uvařená rýže hrozně hezky voní. (blush)
jo, to jo 🙂
jáhly..a pak je to ještě lepší …
tak já to napíšu i sem 😀
vtáčie mlieko je moje noční můra z bratislavských školních jídelen (kde mi jinak skoro vše chutnalo – mně totiž chutná všude, i ve všech nemocnicích 😛 )
Tuto sa ja s dovolením prilepím, ač som inak čistá kyselina, tak toto ani omylom. K pudingom mám celkovo odťažitý vzťah a varené bielky v riedkom pudingu mi už prídu ako úplná zvrhlosť.
A keď teplý múčnik, tak jablčník, ešte horúci (chuckle) .
Bedo, já taky odpovím i tady – nedovedu si představit, co mohlo na téma vtáčie mlieko vzniknout ve školní jídelně… tohle je dobré jen tehdy, když je to nešizené. (Hm, neumím si představit nešizenou variantu pro pár set dětí)
vypada to jako francouzsky dezert ile flottante
Netušila jsem, o co jde, ale zdá se, že Marička to odhadla stejně! (inlove)
Vtáčie mlieko sme dostávali počas choroby ako odmenu,že užívame lieky a sme dobré.Len v snehových hniezdach sme mali za kávovú lyžičku pikantný lekvár/višňový alebo ribezľový/Ako Miša píše vyššie je decembrový nápoj svarák-tiež karamelizujem cukor.To je dobrôtka-aj poteší,aj sa pripijete. Ale úplná špecialita našej mamy bol „getrmel špajz“Neviem preložiť tento názov.Vyzeralo to takto
Keramická míska sa do polovce naplnila piškotkami zlepenými pik,lekvárom,nasypali sa tam hrozienka,nasekané mandle,kandizované kúsky ovocia/višne boli naj naj/, kúsky čokoládky zalialo sa to vyššie uvedeným žltkovým krémom/Dede/navrch sa huste dal tuhý sneh a dalo sa to zapiecť.neskutočne dobré teplé i studené.Mama zomrela a getrmel sme odvtedy nerobili.
Tedy ten getrmel musel být lahoda sama… protože tam bylo vedle jemnosti vajíček a mléka i co chroupat. A byly to samé dobré věci! (inlove)
Přemýšlím, jestli to nezkusit… (jsem strašně mlsnej tvor – zachraňuje mě jen to, že jsem taky líná:))
Verenka, keďže mám tiež slabosť pre túto západoslovenčinu (obidve babičky mi ju nevratne naočkovali), tak celý čas rozmýšľam, z čoho asi ten názov pochádzal. Je to stopro z nemčiny, o to pokoj, ale že prečo práve takto…no skúsim. „Speisse“ je proste jedlo a niekedy sa v nemčine používa ako druhá časť názvu nejakého dezertu (napr. také obyčajné želé je z nejakého len im známeho dôvodu „Götterspeisse“). Tá prvá časť by mohla byť zo slova „Getümmel“, to je virvar, zhon, trma-vrma, skrátka pestré všeličo.
Takže dezert z dobrého všeličoho 🙂 .
No to bude určite tak!!veľká vďaka.So sestrou sme si hovorili,že by to mohlo byť:čo špajza dala-takže vlastne dobré všeličo.
Dede, tak tuhle dobrotu jsem nejedla, ale protože mám moc ráda pudinky, spíše v řidší podobě, určitě u mne vyhrává i pouze podle popisu 😛 (olizuji se).
Je to zvláštní a řekla bych, že stojí za to to zkusit. Líbí se mi varianta podle Verenky, s tím ostřejším džemem nebo povidly. Ono je to jinak takové malinko mdlé (wasntme)
Rozhodně se tím dá (příjemně) překvapit třeba návštěva – tedy u nás, na Slovensku asi těžko 🙂
Vafle a crumble 🙂
Tak jablečný crumble jsme dojedli včera – na studeno. Je s ním sice patlačka (nevím proč, ale mám z něj hodně misek a musím si suroviny rozvážit na váze), ale je to moc dobrý moučník. Na delší dobu jej uložím do zapomění.
Já jsme ho dělala párkrát a tak nějak od oka- v jedné misce jsem vyrobila tu těstovou drobenku a pak jsme jen sypala do zapékacích misek ovoce (mám jednochlapové zapékací misky s křidýlkou bulharské provenience, taková ta jejich tradiční keramika, máti se jich chtěla zbavit, a tak je mám já). Není to moučník na každý týden, ale rozhodně není k zahození.
Vafle mám ráda, když se dělají pro víc lidí – třeba jen pro nás dva mi to přijde škoda mazat vaflovač 😛
Crumble není žádný problém – dělám ho úplně od oka a přestože mám malé mističky, zvykla jsem si ho dělat ve větší zapékací misce a pak rozděluju porce. Nám nevadí, že se to rozpadne… 🙂 Já to řadím mezi rychlé moučníky pro lenivé kuchařky (chuckle)
Milá DEDE ptačí mléko neznám, ale vypadá to báječně.
Nevím jestli se to dá nazvat teplým dezertem, ale k adventu u nás neodmyslitelně patří svařák. Pozor ne ty kupované a ohřáté břečky z obchoďáku. Svařák vyrábí můj muž a to skvěle. Zkaramelizuje cukr, přidá koření a víno a jen lehce prohřívá. Je vynikající. Pořád mu říkám, že na vánočních trzích by s ním měl veliký úspěch. Sice by na něm nevydělal, spíše prodělal, neboť ho dělá velmi poctivě. Ale troufám si říc, že by všem chutnal.
A ještě vsuvka, jak jsme se setkali s neobvyklým jídlem.
Když jsme předloni byli na dovolené v Norsku v Oslu, tak jsme navštívili u ní doma kamarádku. Vzala si Nora Mortena. Moc milý chlap. A ten nám připravil večeři v norském stylu. Bylo to sobí maso se zelím a brambory a s takovou zvláštní omáčkou. Měla jsem z toho obavy, hlavně z toho masa. Nevěděla jsem kam ho chuťově zařadit. No bylo to výborné, skvělé. Nejvíce se to podle mého blížilo hovězímu.
Míša
Míšo, to mohl být elk, anebo los – to maso. Jo divočinu já ráda a je rozhodně bezpečnější potkat losa na talíři než v lese (chuckle)
Jo a k tomu zkaramelizovanému cukru… to jako udělá v katrůlku karamel s kořením a pak vleje to víno? To mě zajímá… ten postup. Mám svařák ráda, proto si ho jen málokdy někde na ulici dávám 😛
Hm, ovšem musím uznat, že ho na ulici nepiju taky proto, že většinou řídím… co už (wasntme)
Já miluju buchtičky se šodó…
Jóó, buchtičky se šodó milujeme oba dva. Díky, už si píšu do seznamu, co budu vařit.
Na pobytu doma, v seniorském věku, je poměrně dost otravná skutečnost, kam chodit na nápady, aby chutnalo oběma, aby na to stačil důchod a aby byla různorodost a bylo to alespoň z části zdravé. A také k jídlu, ale to už záleží na kuchařce, že? Ale zaplaťpánbu, že zatím je stále Z ČEHO vařit 🙂 .
alex, ty jsi asi doma teprve chvilku, ale co ám říkat já,když jsem doma v id už letos19. rokem.pěněz bylo málo a to po celou dobu, co holky obě souběžně studovaly. jedna Obě stčřední, dost daleko, pak obě vyší školu. Petra VOŠ,VĚRKA NAPŘED SOUKRON MOU ROČNÍ JAZYKOVKU, PO NÍ PEDAGOD GICKU FAKULTU JIHOČESKÉ UNIVERZITY. JEDNODUCHÁ VAŘENÍ NEBYL A NEBUD NIKDY, I KDYŽ UŽ PO NĚKOLIK LET JSEM SI SPOUSTY ZELENINY A DROBNÉHO OVOCE VYPĚSTOVALA NA ZAHRÁDCE. AŽ ZAHRÁDKA NEBUDE, BUDE VELIKÉ OUVEJ. MLP JE BEZNADĚJNĚ ZÁVISLÝ NA SLADKÉM A NA TZV. ZAVAŘENINY A RÁDOBYŠŤÁVY Z OBCHODU SI PATRNĚ NIKODY NEZVYKNE.. A PTAČÍ MLÉKO MNE FAKT VŮBEC NELÁKÁ, I KDYŽ BYCH PATRNĚ A VELMI OPATRNĚ OCHUTNALA JEN PROTO, ABYCH VĚDĚLA.
LENKO, ONO ZASE HROZÍ, ŽE PŘIJDEŠ O ZAHRÁDKU? A NEMÁŠ MOŽNOST NĚJAK VYJEDNÁVAT… NEBO HLEDAT JINÝ POZEMEK? NEUMÍM SI TĚ PŘEDSTAVIT BEZ ZAHRÁDKY! I KDYŽ SI UMÍM PŘEDSTAVIT, JAK UDĚLÁŠ ZAHRÁDKU Z PARAPETŮ A BALKONU. ALE TO BY NESTAČILO… (H)
DEDE, OHROŽENÍ ZAHRÁDKY STÁLE TRVÁ A NEBYLO MAJITELEM POZEMKU POPŘENO. DO OČÍ MI LETOS NAPODZIM ŘEKL, ŽE ZAHRÁDKA POTRVÁ BEJVÝŠE DVA ROKY, A TO UŽ JEDEN ROK MÁME ZA SEBOU. SICE ZATÍM JEŠTĚ NEPROBĚHLO TO POTŘEDNÉ PŘEMIKLÍKOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A SCHVÁLENÍ ZE STRANY MĚSTA , ALE MAJITEL MÁ FINANCÍ A HLAVNĚ POTŘEBNÝCH ZNÁMOSTÍ Z DOB MINULÝCH DOST, TAKŽE POKUD ZAPLATÍ,STARONOVÉ VEDENÍ OBCE VŠE SCHVÁLÍ K OBAPOLNÉ SPOKOJENOSTI .PODLE OBCE NEJSOU V KATASTRU ŽÁDNÉ VOLNÉ POZEMKY NA ZAHRÁDK.BYLY BY, ALE JEN PRO VYVOLENÉ A MAJETNÉ, KTEŘÍ MAJÍ NA TROJNÁSOBEK UDANÉ ZCENY.PENĚZ A JEŠTĚ JSOU PATŘIČNĚ DOBŘE ZAPSÁNI NA SEZNAMU VYVOLENCŮ. M A NA TO JÁ FAKT NEMÁM. ANI SÍLU, ANI TY PRACHY SE ZNÁMOSTMI.POKUD TO NASTANE A BUDU ZAHRADU MUSET VYKIDIT, BI UDE TO BOLET VELICE. CELÉ ROKY JSEM OPRAVDU ZAHRADNIČILA BEZ ZAHRÁDKY TAK, ŽE JSEM MĚLA NA OKENNÍCH PARAPETECH NÁDOBY A TRUHLÍKY A PĚSTOVALA JSEM SI TAM VŠE POTŘEBNÉ. ZAHRADA JE VŠAK O ZCELA NĚČEM ÚPLNĚ JINÉM. POKUD MI VŠAK POZEMEK NEPATŘÍ, BUDU HO MUSET VYKLIODIT, JAKMILE TO MAJITEL NAŘÍDÍ. ON MÁ DVĚ DCERY A POZEMEK BY VLASTNĚ JEN SPOJIL. NEMUSEL BY HO UŽM OPLOCOVAT, PROTOŽE MU PATÍ ÚPLNĚ CELÝ A AŽ K TÉ ZDI SOUSEDNÍ STODOLY. ZKRÁTKA LE TO VELIKÉ A JISTĚ BY TAM SNADNO POSTAVIL OBĚMA DCERÁM DOMY. TAKY ALE STÁLE VÁHÁM, ZDA DO JAKÉHOKOLIV POZEMKU ZDE IVESTOVAT. ANI JEDNA DCERA SEM NEPŮJDE BYDLIT .MANŽELOVĚ MATCE PŘED PÁR DNY BYLO UŽ 84 LET A DOBŘE NA TOM ZDRAVOTNĚ VŮBEC NENÍ. JEN NETUŠÍM, CO BY S TÍM DOMEM V PLZNI ,S TÍM PILNĚ RODÍCÍM JABLOŇOVÝM SADEM, CO JIŘÍHO OTEC VYSADIL KOLEM DOMU,, UMĚL HO UDRŽOVAT A STARAL SE O NĚJ S OBROVSKOU ZALOSTÍ A LÁSKOU AŽ DO SVÉ SMRTI VLASTNĚ BUDE. ŠVAGR O NIC NEMÁ ZÁJEM, DŮM MATCE I JEMU N ZA CHVÍLI SPADNE NA HLAVU A ZAHRADA JS DE ŠVAGRIOVI NESMÍRNĚ PROTI SRSTI, PROTOŽE SE MUSÍ SEKAT ASPOŇ TA PITOMÁ TRÁVA. KDYBY ŠVAGR CHODIL DENNĚ DO OPRÁCE, CHÁPALA BYCH. TOHLE NECHÁPU, JELIKOŽ ON U 10 LET PRÁCI NEMÁ A JE CELÉ DNY DOMA. MUSÍM PŘIZNAT, ŽE POSLEDNÍ ROKY KAŽDODENNÍ PÉČE PÉČE O MATKU VYDÁ ZA TŘI PRACOVNÍ POMĚRY, TAKŽE UNAVENÝ JISTĚ JE. MOC BYCH O TU ZAHRADU KOLEM DOMU STÁLA, ALE NIKDY MI NIC Z TOHO PANÍ ŘÍKAT NEBUDEŠ. JSEM POUHOU MANŽELKOU ČTVRTINOVÉHO VLASTNÍKA ROZPADAJÍCÁÍHO SE DOMU SE ZAHRADOU NYNÍ TYPU DŽUNGLE.NA ŠVAGROVO PŘÍPADNÉ VYPLACENÍ PODÍLU MÍT PRACHY NIKDY MÍT NEBUDEME.DŮM JE V CELKEM LUKRATIVNÍ LOKALITĚ, TAKŽE I KDYŽ JE VELICE ZANEBANÝ, CENU MÍT BUDE VYSOKOU.NO, TAK TO JE UŽ VŠE, HOWGH.
DEDE, ŽÁDNÝ BALKÓN TU NEMÁM, JEN TY PARAPETY. A HEČ, UŽ MÁM 3 CM VYSOKÉ NOVÉ SAZENIČKY PIDIRAJČÁTEK. PŘI SBÍRÁNÍ PLODŮ Z OBSYPANÝCH A SHORA DOLŮ OLISTĚNÝCH DROBOUČKÝCH ROSTLINEK JSEM NĚJAKÉ RAJČE V ZEMI PATRNĚ PŘEKOUKLA. NIC JSEM VĚDOMĚ NESÁZELA ANI NESELA. PLODY SE SAMY VYSEMENILY A UŽ JE ZE SEMEN 25 NOVÝCH SADIČEK. NECHCEŠ SEMÍNKA TĚCHTO ZÁZRAKŮ? MÁM JICH NA ROZDÁVÁNÍ A O NOVÉ ROSTLINY UŽ JE POSTARÁNO. STAČÍ TRUHLÍK CCA 60 CM A VEJDOU SE DO NĚJ 4 ROSTLINY. RODĚJ STÁLE A JAK O ŽIVOT.. ROSTOU MI. STARÉ ROSTLINY UŽ DOPLODILY, ALE NOVÉ JE ZA PÁR MĚSÍCŮ NAHRADÍ. PAUZA BEZ PIDIPLODŮ JE KRÁTKÁ, JEN ASI TAK DVA TŘI MĚSÍCE. A PLODY JSOU FAKT LADODNÉ. NAŠE ADÉLA JE ZBOŽŇUJE, ALE MÁMA VĚRKA TVRDÍ, ŽE ZA OKNEM OBÝVÁKU MÍT BOTANICKOU ZAHRADU NECHCE. ŠKODA, PROTOŽE VIDĚT TO ŠKVRNĚ, JAK SEDÍ NA PARAPETU A LÁDUJE SE PIDIRAJČÁTKY PŘÍMO Z ROSTLINEK JE TO SKVĚLÉ DIVADLO.OČI MALÉ SVÍTĚJ A PUSA BAŠTÍ A BAŠTÍ, DOKUD NA ROSTLINKÁCH JEŠTĚ NĚJAKÉ ZRALÉ PLODY JSOU. CHE TO ALE MÍT MÍSTO DOMA. RAJČATA ZIMU VENKU NEPŘEŽIJOU .
Alex, vymýšlení „co vařit“ (a tak trochu i to vaření) snáším stále míň, takže když jsem doma sama, tak prostě nevařím. Udělám si kotel polívky a ujídám (blush)
Buchtičky se šodó má rádo moje mužstvo – a v naší vesnické pekárně pečou buchtičky jedna radost 🙂 Jen je to „hladové“ jídlo, tak k tomu obvykle dělám hustou a výživnou polívku:))
Buchtičky se šodó m-m (kdysi je teta udělala, skvělé, akorát do nich dala myslím opravdu víno a já tehdy nemusela sníh… nebo tak něco… už nevím, bylo mi asi sedm. Ale od té doby je prostě nemám ráda). Ale buchtičky s krémem…!
OK, tak i ten puding samotnej teda, no. Kdo by si to kazil buchtičkama. 🙂
DEDE DOBRÉ BUCHTIČKY V KRÁMĚ TI FAKT DOCELA PŘÁVIDÍM. SLADKÉ JÍST NESMÍM, ALE MLP JE SLODOMIL. ON SE SNAD OMYLEM NARODIL JAKO ČLOVĚK, NE NARODIL JAKO MEDVĚD.JE SCHOPEN ZCELA SÁM VYLÍZAT A SPOTŘEBOVAT ZA JEDINÝ ROK NEJEN 10 KG MEDU, ALE DOSLOVA SEŽ… VŠECHNY MARMELÁDY A ŠŤÁVY, KTERÉ PŘES LÉTO VYROBÍM. A ŽE JE TOHO Z MALINÍKŮ, OSTRUŽINÍKŮ, JAHOD, 4 KEŘŮ ČERVENÉHO,5 KEŘŮ ČERNÉHO RYBÍZU, DVOU JOST A JEŠTĚ STROMKOVÝCH ČERNÝCH RYBÍZŮ A JEDNOHO ANGREŠTU FAKT OVOCE HODNĚ.PRO SEBE MÁM 2 OBROVSKÉ STROMY „ZAHRADNÍCH BORŮVEK“( JE TO ALE JEN MUCHOVNÍK),KTERÉ RODÍ KAŽDOROČNĚ A JAKO O ŽIVOT. ZKRÁTKA ZAHRÁDKA NÁM CHYBĚT BUDE. KDE SI VYPĚSTUJU TOLIK RAJČAT A PAPRIK S CUKETAMI A FAZOLKAMI, TO FAKT NETUŠÍM. LETOS ZAS BYLO TOLIK FAZOLEK, ŽE JSEM ČÁST MUSELA ZAVAŘIT. DO MRAZÁKU UŽ SE NEVEŠLY.ZKRÁTKA Z PLODŮ NA ZAHRÁDCE ŽIJEME VŠICHI. OBĚ DCERY A HLAVNĚ VĚRKA S ADÉLOU, ALE I JÁ VŠE SPOTŘEBUJU. MILUJU RAJČATA.KDE JE BUDU V TAKOVÉM NOŽSTVÍ SDOMA PĚSTOVAT, NETI UČŠÍM. JIHOZÁPADNÍ OKNA MÁM JEN DVĚ, TY OSTATNÍ JSOU NA SEVEROZÁPAD A RAJČATŮM SE TAM NEDAŘÍ