Což takhle prima neformální večeři? Oblečení lehce nespolečenské, chování uvolněné, nálada skvělá, uprostřed stolu pekáč s dobrotou a ruce, které z něj přemisťují dobrotu do úst, ládujeme se v pohodě tak dlouho, dokud je co jíst, a i dlouho potom se díky plnému žaludku usmíváme jeden na druhého… A co tedy připravit?
Špekáčky na pivu:
Ano, je to nezdravé, je to proti všem pravidlům zdravé výživy, ale po dni stráveném řezáním, štípáním a ukládáním dřeva na zimu není potřeba si dělat výčitky.
Na jeden dobrý, masitý a špekatý špekáček potřebujeme přibližně
čtvrtku velké cibule
centimetrový hranolek třeba i tučného tvrdého sýra
trošku kečupu
krapet hořčice
štamprli piva.
Původní recept praví: nařízni špekáček podélně tak, aby nebyl překrojený, ale jeho vnitřek šel vymazat hořčicí a vyložit dvěma půl centimetru silnými kolečky cibule a hranolkem sýra, a ten zakápnout kečupem. Připravené špekáčky vyskládej do pekáče, obsyp zbylými cibulovými kroužky a podlij pivem tak, aby byly špekáčky ponořeny asi do poloviny.
Peč do zčervenání špekáčků nebo do té doby, než se začne osazenstvo domácnosti dobývat do trouby, že už se ta vůně nedá vydržet. Pro potřeby dřevorubecké večeře lze suroviny nakrájet na kousky a rozdat osazenstvu vidličky či párátka a krajíce měkkého chleba, protože je nutno se podělit i o tu skvělou šťávu z výpeku. Krom toho nabízíme i zbylé pivo a nocleh v dobře větraných prostorech.
Zapékaný chleba aneb Křupačka
Potřebujeme:
kilový kulatý bochníček chleba + další kilo chleba
trochu oleje či sádla
velikou cibuli
dvě barevné papriky
tři kostky taveňáku a zakysanou smetanu, nebo místo toho sladkou smetanu a 150g vhodného sýra, který po prohřátí umí udělat spolu se smetanou velmi hustou homogenní omáčku
co ještě dům dá
Kulatému bochníčku seřízneme „pokličku“ a vnitřek vydlabeme tak, abychom střídku zbytečně nerozdrobili. Plech vyložíme pečícím papírem, doprostřed položíme připravený vydlabaný bochník a okolo naskládáme na půlkrajíce nařezané porce střídky a druhého bochníku chleba. Máme-li rozvernou náladu, pomázneme vše sádlem, ale není to nutné.
V pánvi orestujeme nakrájenou cibuli, papriky a co ještě dům dá – třeba další papriku, kousek slaniny, salám, zbytky masa nebo už taky nic. Pak přidáme taveňák nebo rozdrobený sýr a smetanu a ještě prohřejeme. Směs vylijeme do vydlabaného bochníčku, zakryjeme „pokličkou“ a pečeme asi čtvrt hodiny, než okolní půlkrajíce krásně zhnědnou.
Poté kuchařka hrdě postaví plech na prkýnko doprostřed stolu a odkryje pokličku. Všichni se chopí okolních opečených půlkrajíčků a použijí je jako jedlé lžíce k vyjídání té skvělé náplně. Jakmile hladina poklesne, rozkrájí kuchařka pokličku a začíná porcovat boční stěny bochníčku. Když už je náplně jen troška, rozkrájí i dno. Poté sklízí zasloužilé ovace nebo také uznalé mlčení, protože takové jídlo se chválí samo. Odchází středem a velkoryse přehlíží boj o poslední drobečky, kterých je požehnaně.
Marička kousek nížejc píše „není tak těžké „písemně se nerozčilovat““ – ale ano, Maričko, aspoň podle mnoha reakcí už dříve i tady (nebo právě tady?) na Zvířetníku, to zřejmě je těžké převelice… inu, jak komu
umění (ne)diskutovat – pamatuje si to tu ještě někdo??? snad to nebude znít moc nadneseně, ale diskutovat je opravdu UMĚNÍ a zdaleka ne každý ho ovládá… akorát že při debatě např. o těch buřtech na pivě (doslova i obrazně) se to tak neprojeví, když se zabrousí do kontroverznějších vod, už to může skřípat, a nedej bože politika – apage Satanas!
jinak souhlasím s tím, že „Dede sprdla Jendu, protože byl hnusnej“ (Bubu), nevím úplně, zda „Bývá zvykem takovému jedinci říct, aby toho nechal. Což se nestalo a řekla to až Dede“ (Matylda) – já tam v tu chvíli nebyla, ale stejně bych asi měla dojem, že není třeba se mezi pány míchat
ALE
otázku základní – Byla nebo nebyla porušena pravidla? – snad není tak těžké zodpovědět a to je jediné co mě teď zajímá, ostatní a další jsou už většinou různá bebí toho či onoho, anonymních nevyjímajíc (bohužel Andy tomu zasadil pořádný kopanec, pokud napsal to co údajně napsal – ale hned se nejspíše přesvědčil, že neradno se ukvapiti, neboť i když smazáno, přece bylo zaznamenáno, auvajs, auvajs)
přikláním se klidně k případné diskusi na téma diskuse webmastera s obecenstvem jak tu kdosi (Saša) navrhl, uvítám nějakou ceduli na dveřích či nad výčepem, co že se děje (pokud to není zmiňovaná Inventura) – jen nezapomínejme na to že to opravdu NENÍ samozřejmost, že „máme k rannímu kafi Zvířetník“… a my to, hodně z nás, asi jako samozřejmost bereme, chytám se i za svůj nos… no ano, Dede totady opravdu může zavřít, pokud bude chtít, a nemusí nic vysvětlovat, pokud naopak nebude chtít – já jsem však vždycky spíše pro nějaké vysvětlení si vzájemně, jak se věci mají (teď mám na mysli zavřenou hospodu, aby bylo jasno, nikoli vedení diskuse pod oním „norským“ článkem)… VZÁJEMNĚ prosím, takže to bude chtít otevřené ucho na obou stranách
protože i mě by to bylo moc líto, protože i pro mě je to spojení se světem, protože i já zde mám přátele a spřízněné duše
Dede to právě zavřela – viz článek výše.
Koukám že mrzutosti přetrvávají. Zřejmě mlčeti zlato. Škoda,že mi byl překažen víkendový výlet bez netu,mohla jsem dojít dnes, podivit se, hledat v diskuzi co, že se tu přihodilo. Co lze pochopit ve zlém tak pochopeno bylo.Njn.
Jarko dík za zprávu o Elišce, byť je tolik smutná.Ráda vzpomínám na brigošku pro Elišku (i Darlen)
Xerxová možná je na místě snažení se o intenzivnější spolupráci a možná jsme s celým zvířetníkem prostě za zenitem. Raději bych viděla to první, jenže za sebe můžu nabídnout ještě pořád jen čtení a občas příspěvek do diskuze. Takže vlastně nic.Pomohlo by třeba platit si přístup? Třeba pro ty kteří by chtěli podporovat existenci, nemám tucha jaká je finanční náročnost technická a jaká lidský práce ani kolik by nás chtělo přispět a kam by se to tim šplhalo.
Heduš jak jsi psala, žes slyšela názor, ze kazde dite si svůj zpusob prichodu na svet vybira samo tak to doplním tím co jsem slyšela nedávno já, že si i vybírá rodiče a taky mi tohle všechno přijde hned veselejší. Přeju dobrý spaní pro Rafaela. Kamarádčin chlapeček taky spoustu nocí proplakal než se ze zoufalství rozhodla přestat kojit, přejít na umělou stravu ( byl o dost menší než Rafík) ta zřejmě byla výživnější nebo se mu líp baštila, každopádně pak se vyspal maličkej i mamka. Tak držím palec.
Jako kdybych byla vědma jsem si minulý týden stáhla jedny Úsměvy pro Dede a tak si myslím mohu s čistým svědomím říci, že Dede musí vědět, jak si všichni vážíme její práce a že znamená hodně pro nás jako místo setkávání, ale i pro ty tvory a tvorečky, kterým se zvířetníci snaží pomáhat.
Vzhledem k tomu, že jsem po léta dobrovolně prožívala volný čas s dětmi, které jsou dnes ve věku 14 – 35 let, vím dobře jaký pohled na svět kolem sebe mají a tak mi nepřipadají názory FF nijak mimořádné. To, co pro tudlenctu hospodu dělá se bohužel nějak sjíždí dohromady s prací jeho maminky, což dobře znají naše děti, které cokoli udělaly bylo to samozřejmé, vždyť jsou od Bimba a Inky. Takže naše díky musí Dede odlifrovat i zbytku své rodiny.
Je mi líto, že tři dny se tady realizují různí zvířetníci a občas se více či méně odkopají jak zrovna diskuze nabírá osobní směr. Za sebe bych byla ráda, kdybych věděla na čem jsme a zda zítra ráno budu pít před poradou kávu se Zvířetníkem či nikoli.
Trochu na odlehčení, když už jsem tu zahlédla Evu Ž. Takhle nějak to asi u nich musí vypadat, když mají fletí holky štěňata?
http://screen.yahoo.com/feeding-time-fiasco-152139438.html
Nedá mi to. Už se vyjádřili snad všichni, tak se přidám. Tak jako někteří zde, i já jsem v pondělí chtěla na Zvířetníku trochu pozvednout svoji náladu. Posledních pár týdnů jsem měla dost co dělat, protože jsem dnes měla odjet na delší dobu na odbornou stáž do Francie. V pátek v noci mi pak přišel mail, že mi nedokázali zařídit ubytování ani přístup na univerzitu. Takže na poslední chvíli jsem musela vrátit jízdenky a všechno řešit. Stejně jako mnohým ostatním mi tím pádem ta „nejpodstatnější“ část diskuse nějak unikla.
Moje maminka četla Náš Zvířetník a dřív Neviditelného psa pravidelně mnoho let. Díky tomu mě přivedla k nápadu, že sem začnu sama přispívat. Ač nováček, velmi brzy jsem zjistila, jak je zvířetnické společenství úžasné a milé. Zrovna včera jsem si říkala, že pokud mi stáž ve Francii nevyjde vůbec, konečně si třeba zajedu na Pražení. Že v létě už Najtyna nebude takové třeštidlo a vyrazíme s ní na zvířetnické setkání. Taky jsem poprvé vyrobila něco do aukce a moc moc jsem se na aukci těšila. Vlastně se těším pořád… Protože pevně doufám, že ať už se tady přihodilo cokoli, brzy se to vyřeší a bude to jako dřív. Byla by to škoda, kdyby ne 😉
Máme tu zase další návštěvu, tak jsem odskakovala číst, ale nereagoval, neměla jsem čas přemýšlet jak. Návštěva na dva dny odjela jinam, tak to zkusím teď. Když už jsme zůstali trochu déle sedět společně u stolu a diskutuje se tu nad budoucností našeho milovaného Zvířetníku. Doufám, že stůl je kulatý.
Je mi nesmírně smutno, při představě, že by Zvířetník skončil. Nejen z důvodů, které dole vyjmenovala JJ. Já si při jeho čtení vychutnávám „služnou běžnou českou řeč“, vychechtám se až slzím (a že takových chechtacích deba tu bylo), ale i roním ty bolestné slzy. Z povzdálí nakouknout jak se lidem v mé domovině žije, hřeje mě jejich láska ke zvířatům (obecně i těch jejich), přírodě atd. Poznala jsem vaši nezištnou štědrost, schopnost potěšit, spolucítít. A toho krásného „virtuálního cestování“ doplněné úžasnými alby fotek. No a samozřejmě jsem tady i já dostala možnost, „vypsat se“ o našich zvířecích miláčcích a okolí, kde žiji.
Tohle všechno nám umožnila Dede a její rodinný tým, je to jejich doména a tím pádem jejich výsostné právo existence či pádu. Vzpomínáte na dlouhé ponocování Andyho a Dede (a ne jen jednou), když se pokoušeli vymazat tisíce spamů, abychom my „ostatní“ nepřišli o článek.
Na Zvířetníku jsou lidé milí, slušní, přátelští, atd (však jsem jich řadu poznala i osobně). Ale bohužel někdy (teď myslím všeobecně a i zpětně) stačí tááák málo, aby se v diskuzi rozjelo zcela nežádoucí „O.T“ a pak třeba jedno slovo (věta) spustí lavinu, která se nedá zastavit a mě je z toho vždycky hrozně smutno. Někdy dotyčný „zavalený“ přežije, někdy ne. Ne každý má totiž chuť nebo náturu se bránit, raději odejde. Jsem ráda, když se třeba po čas zase vrátí, ale někomu už se nechce. Mě je třeba velice líto, že to tu vzdala Mirka Marešová, její články byly bezvadné. Ale nedivím se jí, začala se cítit jako „mimozemšťan“ (tak se myslím vyjádřila). On je velký rozdíl, když někdo odepíše (jasně ženě od fochu) na dlouhý komentář „nic nevíš“, nebo když napíše „hmm, možná máš pravdu, ale já to vidím jinak, mám zceal jiné zkušenosti“. To první je slovo do pranice, to druhé (doufám) důvod ke klidné debatě a výměně rozdílných názorů. To přeci není tak těžké „písemně se nerozčilovat“ i když jednoho svrbí prsty. Nebo je to těžší, než jsem si myslela.
Jako když vám už něčí telefonický hovor leze moc na nervy, už vás nebaví vysvětlovat, nebo původně nevinnou situaci dále rozpitvávat.Vidíte, že už to nemá cenu a prostě zavěsíte. Někdy ale s dotyčným nechcete zcela přetrhat vztahy, máte ho(ji) rád a nechcete o přátelství přijít. Pak vy nebo i ten druhý znovu zavolá a situace se zase urovná. Jenže kolikrát je takového hovoru člověk schopen?
Jako ostatní, moc bych si přála, aby Zvířetník jel dál, mám to tu ráda. Nevím, jaká nová pravidla by Dede musela nastavit, aby vše probíhalo v budoucnu hladce. Asi to známé „mlčeti zlato“ – tedy tam, kde je to jasně mnohem lepší řešení, než to slovo do pranice.
Už jsem to chtěla odkliknout, když jsem si všimla, že bych i já byla anoným, jméno z okýnka vypadlo !!!
Vážení zvířetníci a vážené zvířetnice a zvířetnictvo. doba je zlá, přibývá agrese a úzkosti, zděšení nad tím,co se okolo nás děje, někdy i znepokojení a velice často i jak to líp napsat „disgustace“ a současně s tím pocit bezmoci. Pak stačí ta pověstná poslední kapka a nebo bezprostřední příčina a je to jak po Sarajevu. Tohle všechno se mi honí hlavou, když čtu diskusi o článku, který mi připadal vtipný a při jehož četbě jsem si opět uvědomovala, jak nám všem „co víc pamatujeme“ chyběl bezprostřední kontakt s těmi zahumny na západě. V diskusi se poměrně často objevuje i mezigenerační „vyřizování si účtů“, protože oni mohou a neváží si toho, co bychom za to dali atd. Já jsem sice zabukista s mnoha zážitky, ale už jsem jednou psala, byla by to nuda a nikdo by to nečetl. Neberte nám Zvířetník, prosím.
Baba v úctě
No, koukám, že se daří! Což takhle krapet zdravýho rozumu?
A víte co?
Tohle už je fakt moc silný kafe!
Lustrujte si tu koho chcete a jak chcete, ale beze mne. Stačilo mi to za dob bolševika.
Tady už bylo anonymů a nikdo je neřešil a nelustroval.
Jestli chcete další oběť na diskusi, tak si vyberte jiný objekt! Já mám svých starostí opravdu dost! A nabrečela jsem se taky dost, nehodlám se ještě stresovat nějakým pitomým obviněním, že jsem anonymně něco psala tam, kde jsem bývala ráda. Ani jsem to nečetla, co FF vyplodil a ani nebudu! Už číst nebudu nic, děkuji, odcházím.
S psaním jsem váhala pár dní, protože mi taky připadalo hloupé rozhodovat o něčem, kam jsem se připletla občas a spíš pasivně. Můžu naprosto nehujersky a upřímně zaškemrat za nás, mlčící (možná i většinu), abyste nezavírali tuto hospůdku kvůli jednomu agresivnímu štamgastovi? Andreji, Vaše články mají šťávu a osvěžující pohled člověka nezatíženého plácáním s v loužích naší malé české kotlinky, přece byste tohoto krásného počinu nenechali kvůli jednomu hulvátovi s porušeným egem?! Děláte s Vaší maminkou hezčí den spoustě lidí a asi jsme to považovali za natolik samozřejmé, že nás nenapadlo vidět za tím Vás jako lidi se svým vlastním životem a názory. Nemůžu samozřejmě mluvit za ostatní, ale mě se osobně Jendův příspěvek silně dotkl, stejně jako pak reakce pár místních, co si pletou demokracii s anarchií . Takže aspoň kvůli nám, tiše souhlasící mase, mohli byste prosím aspoň sdělit, co se děje na Vaší straně? Tiskové prohlášení či výkřik do tmy? Zatím se tu všichni hádají pod článkem o buřtech na pivě (mimochodem, díky za něj, dělala jsem je na cidru a taky to nemělo chybu). Kdyby se aspoň rozvinula diskuse na téma diskuse webmastera s obecenstvem. Jenom prosím prosím, ať to není dopis na rozloučenou. Stýskalo by se nám.
Že bych otestovala svoji IP adresu?
Ad Jenda X Andy: Dva kohouti se chytli, a abych pravdu řekla, mně připadlo že tentokrát se oba drželi poměrně při zdi (jestli nebylo něco smazáno bez obnovy).
Čtvrt století jsem pracovala v kolektivu, kde většina byli chlapi. Chlapi když měli rozepře, vypořádali se mezi sebou rychle, zajiskřilo někdy fest, ale druhý den byla opět jasná obloha. Pokud se do toho nějak nezačaly montovat baby… (Týká se to i maminek dospělých synů, snad mi Dede promine, jestli ne, mám holt smůlu.)
OT – Darlen a Eliška (pro ty koho to zajímá a dokud ještě zvířetník nějak funguje):
Před pár týdny zpráva že Darlenka je dobrá, ale Eliška má rakovinu v noze, a že páni to nebudou zbytečně protahovat. Od té doby nevím, neptala jsem se…
Podotknutí tety Jaruš: Čéka často potká i horší přesdržku než porafat se na fóru, ámen.
A sednout spolu k prostřenému stolu není marné, obzvlášť když někomu poblíž je ouvej. Jen se musí počítat i s tím, že někdo občas hlasitěji říhne.
Chůdě Eliška – ale souhlasím – neprotahovat. Neznám psa, který by nad osteosarkomem vyhrál alespoň půlrok. A než stresy z veteriny a bolest, pak raději důstojný konec.
Li se o ní tam za Duhou postará (nod)
Znám fleta, který po amputaci dvou prstů pro osteosarkom žil ještě nejméně 3-4 roky naprosto plnohodnotného života. Jenže ten měl kliku, že to bylo ohraničené na prst a ten se dal amputovat. Jinak souhlas s Xerxovou
Tenhle anonym jsem já (podle fleta by se to dalo poznat). A nechtěně, píšu z počítače, který mě nezná. Nikdy jsem nebyla anonym vědomě
prst je „dobrá“ lokace – psík měl kliku. Ale nějak to automaticky (vím že špatně) předpokládám na „velkých“ kostech. Odešla mi na to Arona – a tehdy jsem sestudovala dost věcí (a nechala ji uspat ihned po potvrzení diagnózy…)
Letos jsem měla strach z Betiny „boule“ na ocasním obratli (objevila se v květnu). Do amputace bych nešla (ocas používá při problémech s pohybem jako kormidlo i opěrku) – tak jsme ani nešli na RTG – ale boule nebolí a hlavně neroste. I vet je spokojen s tím, že to vypadá jen na trvale zhmožděné místo, na které občas upadne naše těleso…
Ještě toho trochu, rakovina nám vzala Jirku a Li,teď dostala Elišku ..
sakra proč se to všechno tak s prominutím sere???
;(
Jéé, to je mi moc líto! A zdravím Jarku (wave)
Moje malá Elinka … musela jsem si nalistovat fotky … Erlenek, Eli a Li … (u) … slzy za Eli a za všechno
Jarko, díky za zprávy, i když je mi to moc líto. Život prostě netrvá věčně, no vlastně nic netrvá věčně…
Zdravím, HCHO i ostatní!
Jojo, Lída a Jirka – už to bude 3 roky, moje kavkazačka před dvěma roky, Cipísek Lajdn na jaře (Cipísková je ta co holkám sehnala nové bydlo u Sýkorů).
Achjo, přes víkend jsem byla v severních Čechách, na internet jsem se dostala až dnes ráno a teď se snažím dopátrat, co se všechno stalo, ale v tom množství příspěvků se ztrácím. Souhlasím s Xerxovou, že bereme Zvířetník už jako samozřejmost, že s ním je spoustu práce, kterou si většina nedovede představit. Jsem ze všeho zmatená a nevím, čím bych mohla pomoc. Jen vím jistě, že by mi zvířetník moc chyběl, i když jsem v poslední době taky reagovala jen občas a se zpožděním.
Když skončí zvířetník, už se nedozvím jak pokračuje stopovací dvojka Ariberi nebo co dělají Matyldiny strakatice, jak se zabydluje Louk se svou smečkou a vůbec. Všechny vyjmenovat nemůžu. Chyběly by mi různé „cestovatelské“ články a taky osobní setkání…Ale i tajné domlouvání se, čím udělat Dede radost, komu pomoci, hmmm a co aukce…Tak jen doufám, že se přes tuhle krizi nějak dostaneme a budeme pokračovat.
Ahoj, pod tebe se píchnu. Už tak nějak nevím, co dál psát. Čekáme…
Někdo mi říkal, že mu to přijde jak rozvod… my jsme snad ale ještě kamarádi, ne?
Jarko, díky. (dog) zpráva neveselá, ale co dělat.
Lidi, prosím uklidněme se. Byla by veliká škoda takhle pokračovat. Prosím, moc prosím nezničte Zvířetník. Děkuji.
Jo. Tak to tu celý zabalte a zničte. Máte recht.
Bětulásková neblázni, nečil se…doba Temna se přežene a zas bude fajn… já věřím, že rozum zvítězí….
Já se nečílím, já řeším, jestli večeřím chleba se solí nebo chleba s hořčicí, a mám opravdu zcela jiné starosti.
Jestli to tu zavřou, no tak to zavřou: odvykla jsem televizi, odvykla jsem hrám, halt si jen potmě čtu a mám tu potíž, že už mi funguje jen jedna lampička.
Já Zvířetník přežiju, ale Zvířetník nepřežije lidi jako já – skromné proroctví.15
Vážený Findrode, než jsem stihla zareagovat, tak jste svůj komentář smazal, ale můžeme mi osvětlit, proč by o sobě Karolína psala v mužském rodě?
jedná se o komentář, který byl pod Karolínou z 17:32
Tak asi opravdu naposledy, vazby jsem tu měla a mám. Ale takováto lustrace, to už fakt ne. Cosi mi to připomíná.
Je mi to líto.
Zvířetníci (wave) .
Reagovala jsem na Andrejův příspěvek ohledně Karoliny,17.32, který mezitím zmizel. Myslím, že není co dodat. A jsem zvědavá, kdy zmizí i můj.
Mějte se tu hezky.
Ano Abyt, to jsem přesně myslela.
brutální abyto, neodcházej…prosím….
Sharko, já radši na svobodě.
Z Andrejovy reakce vyplývalo, že si každej zdroj diskuse ověřuje.
To už nemá se žabomyší válkou nic společnýho.
aha, tak to promiň, to mi uniklo…to je moc i na mne…
Víš, koukám na to i z druhé strany – pokud se staráš o web, vracíš příspěvky pokud mají dva odkazy, čistíš spamy… tak je to v pořádku. Pokud vidíš, že si z tebe někdo dělá „šprťouchlata“, tak „na tu technickou druhou stranu“ vidět nesmíš ??
Měli bychom se chytit za nos všichni – evidentně jsme si nevšimli, že něco není v pořádku už delší čas. O příspěvky Dede žádá, diskuzí je podstatně míň. Jasně – hodně lidí z práce sem nemůže, ale kolik se sem vracívá pozdravit alespoň večer jako třeba zana ?? Zvířetník Dede se syny dělá už spoustu let o svém volném čase. A naše odezva je to jediné, co vnímá – jako pochvalu, či jako námitku. A odezva nic moc. Myslím, že únava dorazila – a pak stačí kapka, aby pohár přetekl…
Kolik lidí zareagovalo na Ivinu zprávu o další velké setkání?? Kolik na zaninu výzvu na Pražení?? Spíme… a bereme vše jako samozřejmost. A pak křičíme, aniž bychom přemýšleli.
Hospůdka upadá – přiznejme si to. A musíme hledat cestu, jak věhlas lokálu zvednout. Ne jen Dede, ale my všichni.
Začal mi semestr – času málo – ale tohle mi nedalo. A fakt tohle psaní s nikým předem nekonzultuji – je mi jedno, koho se to dotkne včetně Dede – je to „její podnik“ a řešit to musí hlavně ona.
Můj svět není zdaleka jen Zvířetník, ale budu si dlouho zvykat, pokud bych nemusela ráno pozdravit. Asi by mi to chybělo hodně…
Milá Xerxová, mně se stejská už teď.
chňápu – ale stejně mě zajímá tvůj názor na to, zda je „normální“ psát ananymně a jindy neanonymně, jak se mi hodí a jak potřebuji posunout momentální náladu v diskuz…???
Jasně – pak se Andy utnul – ale utnul se jen on?? Mimochodem – každý náš krok a písmenko nikde na veřejném webu není anonymní…
Je to známé na řadě fór, kde se umožňuje i anonymně diskutovat, že si někteří i delší dobu sami sobě poznámky doplňují a chválí se… A jsme zase u registrací… a do toho jít nechceme (nejsem ani na facebooku) … takže je to o slušnosti – ALE Z OBOU STRAN
Tys ten smazanej příspěvek zaregistrovala?
FF tam psal, že ten anonýýým je Karolína. Ať se spletl nebo ne, psal tam, že ji vlastně ani prásknout nechtěl,leč musel atd.
Tak k tomu se vázala má reakce, naštěstí to zaznamenala i Epulka, bych tu nepůsobila jako prvoplánový škodič.
Práci a nasazení a obětavost a dík a vděčnost celé Dede rodině tím nijak neupozaďuji, naopak obdivuji a velmi ctím.
Víš Xerxová, určitě máš pravdu, ale Anonymní /z 15:28/si žádná šprťouchlata nedělal, jen napsal komentář. Ano, měl se podepsat, jak je u slušných lidí zvykem, ale nejednomu z nás se stalo, že zapomněl, přehlédl, že nemá vyplněnou kolonku se jménem. A reakce Finroda byla, že ťafnul Karolínu??? A vzápětí svoji reakci smazal, proč? Proto chápu vyjádření Abyt.
????????
„Ťafnul Karolínu?“
Asi jsem o něco přišla!
Ach jo, tak nic.
Karolíno, to byla taková rychlovka, že než jsem stihla zareagovat, tak byl komentář pryč…… Možná by ho Finrod mohl umístit zpět
Aby nezapadlo to hlavní, co Xerxová napsala – fakt je to hodně na nás. Jak se Dede rozhodne, tak to bude, ale společenství jsme my všichni dohromady a je o tom, co děláme společně, jestli si umíme pomáhat a máme o sebe zájem.
Tak se snažme si teď ty nervy nevylívat tady, multiplikační efekt nezastavíš.
Zano (h) . Ano, společenství.
Tolik se snad nestalo, aby musel tenhle krásný Zvířetník skončit.
Matka sice chrání svoje mláďata, ale v tomhle případě to dost přehnala.
Je to škoda, líbilo se mi tu, i když tu nakukuju z půjčeného počítače jen občas.
Byly tu ostřejší konflikty a vyřešily se, jenže to zkrátka nešlo o rodinku.
Žabomyší války a měření dvojím metrem je fakt výstižné.
No, škoda. Myslel jsem, že tady jsou lidičky nad tohle povznesení, jak je vidět, tak nejsou.
Možná nejde o lidičky, ale o ega několika človíků.
Směšné – takhle skončit.
Kruciš.
Milá anonymní osobo (nevyčetla jsem, jestli by bylo vhodné napsat milÁ nebo milÝ – proto ta „osoba“), nevím, jak často se tu zastavuješ, ale dovol mi malou poznámku: tady se prostě už jen utrhlo to příslovečné ucho nebo dopadla ta poslední kapka, kterou džbán přetekl.
Je mi moc smutno. A doufám, že není konec. Ztratila bych značnou část kontaktu se světem, neboť moje možnosti jsou v současné době značně omezené.
Jsem jiná anonymní, než ta první anonymní, ale a hele, stejně je to buřt. Než se dotčené veličiny oddotknou, potrvá.
Vaše starosti na moji hlavu. Bikirka měla těžší virózu, Mojánko je rozhodně holčička a pokřtí ji královská španělská rodina, ale co bych vyprávěla dotčeným, chňa.
Nemůžu Vám to doprovodit odkazy, protože kino můj počíták neudejchá.
P.T.anonymní ego (nebo ega?) směšné, takhle zpoza občasného buku hodnotit.
Ano, klasika, i rozumně napsaný názor je směšný, když je tu někdo jen občas, že? Hospoda jen pro štamgasty – a ani ne pro všechny štamgasty, jen pro ty, co drží za všech okolností basu. Moc smutné.
Nemyslíte si, že je rozdíl mezi hospodou a Zvířetníkem? Za hospodu se platí, za Zvířetník ne. Nepíšu sem normálně, jsem mlčící čtoucí, ale vůbec se mi nelíbí, jak se tu někteří z vás snažíte Zvířetník „znárodnit“.
(headbang) Asi mám porušená chápadla. (whew)
Nevím co si mám představit pod pojmem „znárodnit.“ (headnang)
(headnang) = (headbang)
a to tu zazněla i kolektivní vina, krom toho znárodnění..
nezlob se, Jano, ale člověk, který čte (slyší…) občas, nad nepříjemností spíše mávne rukou než ten, kdo (nebo jehož blízký) je terčem opakovaně. To nemá nic do činění se štamgasty nebo občasnými hosty.
Baty promiň, ale směšné mi to nepřipadá.
Spíš myslím, že Anonym vyjádřil názor těch, co sem občas zabloudili rádi, početli si, ale nezúčatnili se diskusí. Ale je to názor „z druhé strany“ – lidí, kteří tu nemají žádné konkrétní vazby a kteří to posuzují trochu jinak, nežli my, co jsme tu jaksi „doma“. I když……..
co je to vlastně „doma“?
To byl jen smutnej pokus o ironii, asi se teda nepoved, vadilo mi u anonyma právě to slovo směšné v té souvislosti.
Přidávám se k těm, komu je líto, že hospůdka je dnes zavřená. Doufám, že je to jen bílení a celkový úklid. Tahanice tu byly vždy, někdy opravdu nevybíravé. Ale někteří tu holt vzbuzují větší emoce než jiní.
Je mi samozřejmě líto, že Jendovo napadení FF tu odnášíme všichni, protože celkově je zde diskuze kultivovaná. Jak tu více lidí poznamenalo, paní je tu Dede a určuje si pravidla. Jen na to dojíždíme my ostatní. Tak doufám, že to přehodnotí.
Mimochodem, tohle je přesně důvod, proč jsem se už před časem rozhodla nikdy do Zvířetníku nepopsat příběh mé prababičky, která nám málem skončila v odsunu nebo vyhnání, jak se dnes nově říká. To by bylo emocí a drsných výrazů. Už proto, že je to dodnes extrémně výbušné téma vzbuzující spoustu emocí. Právě proto, že nic takového nechci, tak to nikdy nenapíšu.
Ani nevíš, jak by mě takový příběh zajímal.
Vidělas Habermannův mlýn? Na posledních asi 10 minut filmu jsem musela odejít, byla jsem v 6 měsíci…
A vztekat se kvůli dějinám nemá smysl. Jaké byly, byly.
prořvala jsem ho prakticky celej..obdivuju Tě,že jsi na něj v tom stavu šla….
Habermannův mlýn jsem viděla alespoň dvakrát. Je to silný film. Takhle zlé to s prababičkou nebylo, ale možná třeba na pražení ústně, tedy pokud pražení vůbec bude a mně se podaří tam přijít. Jenže to je o době, která dodnes zvedá emoce a hlavně se nedá posuzovat podle dnešních měřítek.
Já tu dobu prožívala profesně a už to ve mě zůstane navěky. Proto si pořád říkám, jak my se máme „kurva“ dobře.
Jo, máme se „ku.va“ dobře, možná i proto se dovedeme dohadovat o všem možném, když to nechci napsat lapidárněji. Já kromě toho nechci posuzovat tehdejší situaci, kterou jsem sama nezažila, dnešníma očima. To totiž nejde. My už nemáme právo soudit, jen dokumentovat a možná se snažit pochopit a poučit se. Proto také nevynáším ostré soudy, což se týká vlastně i dnešní situace.
Vždycky si říkám, jak bych se v té situaci zachovala já? Ukrývala bych židovské sousedy a přitom věděla, že by za to celá moje rodina šla do plynu, včetně mých malých dětí? Nebo bych radši dělala, že nic nevidím? Můj děda byl četník a ukrýval svého německého nadřízeného, než se lynče přehnaly. Byl to prý skvělý chlap a kriminalista. Pochopitelně nejvíc běsnili kolaboranti – dle slov mého dědy.
A Dede se nedivím. Asi už nemá energii a motivaci. Ale v úžasu sleduju, kolik lidí tady řeší svoje osobní frustrace. Je mi jich líto. Sebe, mě a nás připravili o hodně (rose2)
OTéčko:
podívejte se, jak vypadaly Jeseníky před měsícem – to bylo ještě léto (nod)
http://yga.rajce.idnes.cz/2013_Jeseniky/
(wave) Jako vždy krásná fotoreportáž. (clap)
Díky, YGO, za pohled do kraje, kde jsem byly před dlouhými lety. Fakt je tam pořád krásně.
Velevazene zaslouzile maminky! Potrebuji poraduit, nebot uz nejak nevim kudy kam. Rafael v posledni dobe zacal blbe spat. V podstate kazdou noc je od jedenacti-dvanacti do 3-4 prubezne kazdych 20min vzhuru. Ja uz nemuzuuu. Dnes jsem spala 5hodin, coz je celkem fajn,ale taky treba hodiny dvě nebo tri:) vetsinou si po hodine noseni nebo ma nejaky zapomenuty krk, nebo zuby nebo uz vazne nevim. Dnes mi uz prislo,ze si ze mne dela srandu-neprislo mi proste, ze by mucokoliv bylo,ale i tak je porad vzhuru,zacne knourat, poplakavat, kdyz neprijdu, tak rve. Kvuli prdum jsem mu prestala davat jakekoliv mlecne vyrobky i cokoliv s lepkem-nevidim nejaky zasadni rozdil,ale fajn. Okdrkavani je cim dal horsi-prikladam to vyspivani organismu,kdy zaklopka jen tak krk nepusti,predtim krkal kvele, ted hur. Klidne si odkrkne az za hodinu po jidle, s tim asi taky nic neudelam. Zuby-rostou mu dva spodni,jine vystrcene nejsou, ale asi se hybou i nejake jine-nemate nejaky babsky recept,jak se mu da s rustem zoubku pomoci? Resp.proti neprijemnym pocitum. No a zbytek nocnich problemu neumim rozeznat. Vypadam uz jak chodici troska a i se tak citim.
Rafael jinak prospiva skvele, leze po 4, krasne sedi, zvatla az nas vsechny boli usi. Naucila jsem ho michat vareckou v misce, tak je straaaaaasne dulezitej a vari se mnou:)
Zacala jsem s nim taky chodit do montessori pracovny pro rodice s detmi, to ho desne bavi. Leze si tam a hraje si, to je fajn.
Co se tu stalo mne dost mrzi, ale vzhledem k me hojnosti zapojovani v poslednim case do diskuzi, to je asi tak vse, co k tomu muzu rici… Dost „pravidim“ Finrodovi a jeho zene ten porod,o tom si tady asi budeme muset nechat jeste dost dloho zdat. „Mocenska“ prevaha lekaru+lekarskeho personalu a nemocnicni prostredi se, dle meho nazoru, podepisuji na porodech mnohem vic, nez se zda. Ale slysela jsem zase krasny nazor, ze kazde dite si svůj zpusob prichodu na svet vybira samo 🙂 s tim se da zit lepe:)
Pisi z mobilu,tak se omlouvam za chibi 🙂
Milá Heduš, mohla by to být růstová fáze, najdi si na webu. Trvá tak 14 dní, takže to chce vydržet. Na rostoucí zuby je super Kamistad gel – mám dobré zkušenosti při aftózní stomatitidě, ale primárně je na růst zubů. Jinak se prodává mlíčko s kaší v krabičkách, který jen vyleješ do flašky (musí mít ale větší ďurku v dudlíku, malou dírkou by to nevycucnul) a ohřeješ v mikrovlně. Dávali jsme to klukům na noc a fungovalo to bezvadně.
A další věc je, že je možná mlaďoch málo unavenej. Zakup pogumovaný oblek a šup s ním na trávu, písek atp. Ať leze venku, je tam teď nádherně. A nebo s ním začni chodit do heren. Spoustu dětí má problém ten, že jsou prostě jen málo vybitý (za to jejich rodiče ubitý:). Držím palce!!!
Kačka se takhle budila hlady (nastoupila doba rýžové kaše). Kuba tak pořvával kvůli zubům (přes den mi pak okousával vařečky a prořezaly se o něco lépe), ale nemůže si prostě vyřvávat tvou přítomnost? Na miminka zrovna expert nejsem.
No, s tou pritomnosti to ja prave nechapu- do tech dvanacti spi jak Tuhonen a i od tech cca 3-4 do rana chrni jak Chrnidlo…. Vetsinou se budival na jidlo kolem 4 rano, ted ho nakrmim i v jednu v noci, co kdyby mel pan bumbrlik hlad a prd, nespi, resp. Pak neusne taky. I s tim plnym bruchem. Ale asi mu vecer zvysim davku-v 9.mesicich mu vecer davam 240 ml nutrilonu s lzicemi ryze, aby to bylo hustejsi… Vetsinou vsichňi “ davaji“ detem min, on je rafulda peknej jedlik…:) 🙂
Promluv si s dětským lékařem, jestli nezměnit večerní dávku. Já raději neuvedu, čím jsem děti krmila, ale jenom dodám, že kaši nejedl ani jeden, pudink vystačil tak na polovinu noci…
„Vetsinou vsichňi “ davaji“ detem min“ …. vykašli se na to, co většinou všichni dělají. Dej na svůj pocit. Pokud máš dojem, že potřebuje večer něco jiného (víc, míň, jiné jídlo) dej mu ho, bez ohledu na to, co dělají všichni, co se doporučuje/nedoporučuje, co ti údajně dítě „rozmazlí“. Nakonec, je to Tvoje dítě, Tvoje zodpovědnost a nikdo jiný než Ty (a manžel) s ním stejně v noci vzhůru nebude. Pokud zabere, že si Rafuldu vezmeš k sobě do postele (a jde to udělat), udělej to. Pokud zabere, že mu večer místo nutrilonu s rýží dáš porci jak na oběd, udělej to. Pokud nezabere nic z toho, co Tě napadne, věř, že v tom nejsi sama, že je takových spousta a že některé děti se prostě v noci budí (i když to doteď nedělaly), některé najednou spí (i když doteď byli furt vzhůru), některé „furt“ brečí, jiné nezabrečí za celý měsíc ani jednou a prostě se to musí přežít. Holt jsou to individuality a v 9 měsících už mají i své názory na ten svět kolem nich. Kdy se má/nemá spát, co se má/nemá jíst a i na to, že máma má prostě přijít, když oni si zařvou :))
P.S. Už jsem to tu kdysi psala, já krmila minitoscu jednu dobu přesnídávkou mezi 2 a 3 ráno. Večeře stačila tak do dvou hodin (a to jedla dost a pěkně), pak měla hlad. Díky nočnímu krmení se počet buzení zmenšil na 2-3. Jinak bývala od té 2. hodiny vzhůru co půl hodiny vpodstatě až do 7 do rána, pak na 2 hodiny usnula. Vždycky vstávala tak kolem 9. Po nakrmení přesnídávkou se většinou vzbudila kolem 6.30, dala si mlíčko a spala do těch 9. Nebylo jí nic, jen měla v noci hlad.
Tosko, tohle jsi krááásně shrnula, moje maminkovské i babičkovské zkušenosti říkají totéž. Včetně toho „nespím, nebavím se, pojďte mi sem někdo šaškovat, než zase usnu“ se to musí nějak vykoumat a najít na to recept a nedbat na to, „co dělají všichni“.
Milá Heduš, jsem majitelkou dvou exemplářů nespavců, Kubíček se budil až 20x za noc a to prosím asi do pěti let. Kačenka přes den nespala téměř vůbec a okolo roku začala vsazovat do noci kulturní vložku někdy mezi 24 a 3 hodinou, dvě hodiny naprosto čilá nespala. Mám v živé paměti jak na Silvestra v roce a půl přišla do obýváku okolo přípitku a setrvala s hosty v družném rozhovoru. Ke Kubovi jsem vstávala a Kačku jsme si prostě vzali do postele, udělali kolem ní kruh z těl, jeden bděl a druhý spal. Když ten jeden byl na hadry, kopl do toho druhého a činnost si vyměnili. No a abych se nerozmazlovala, obě děti vstávaly do půl šesté a hrály si. Nezapomenutelné bylo, když naši křečíci povili první mladé a Kačenka je naložila do kočárku, převezla ke mě do postele a naházela mi je tam. Vzbudila mne se slovy: Máš tam klechky a odjela.
Vydržaj pionier, vyzkoušeli jsme i různá homeopatika a bylinky, pomohlo to leda houby
Nezapomenutelné bylo, když naši křečíci povili první mladé a Kačenka je naložila do kočárku, převezla ke mě do postele a naházela mi je tam. Vzbudila mne se slovy: Máš tam klechky a odjela.
(rofl) (rofl) (rofl)
ještéééééééé
Paneboze paneboze dostala jsem tu zachvat smichu, jak uz dlouho ne. Prej, ze „klechky“ v posteli….. Vidim, ze mne cekaji veci netusene a obzory velmi siroke. Ok, ja to nejak zvladnu, kdyz vidim, ze jsou na tom/ byly/ maminky mnohem hure, hned je mi veseleji a lehceji:) resp. Se to hned da zvladnout lepe 🙂
Synackovi je nyni kolikpak let? 20x za noc- mas muj nejhlubsi hlubokosklon, to ase ani nevyplatilo chodit spat, ne? Jo, jo, cim dal tim vic si uvedomuji, kolik ty nase maminky s nami mely prace… A doted si vzpominam, jak jsem ji v nejake pubertalni hadce rekla, „ze si mne nemela delat, kdyz to nezvlada“ :)))) mam pocit, ze jsem pak dostala pres prdel.
No a taky je usmevne, jak clovek meni zvyklosti. Pred ditetem jsem vyzadovala spat minimalne 8 hodin denne a kdyz jsem kvulisluzebce musela treba vstavat ve 4 rano, nemluvila jsem z toho soku celej den 😀 no jo no….
Synáčkovi je 28, dcérence 25, ale máme to s Bimboušem stále v živé paměti. Klechkům bylo tehdy asi šest neděl, bylo šest mladých, matka, otec – jedno z nejdramatičtějších probuzení. Kačence v té době bylo asi okolo dvou let.
Kuba se budil opravdu ještě když Kačka začla s tou malou noční hudbou, takže občas jsem se bála jít spát. Navíc přes den nespali skoro vůbec, když jednou usnuli na víc než půl hodiny tak jsem je chodila poslouchat jestli neumřeli. Prakticky u nás doma věříme, že děti jsou malí upíři
No, chce to klid a vydržet s nervama, naši začali pořádně spát až s nástupem puberty. Takže máš zhruba ještě tak 13-14 let na to, než se pořádně vyspíš (nekecám).
Heduš, prostě vydrž… Naše Iva se kolem roku a něco začal budit jakýmsi nočním děsem – tak mezi druhou a třetí, nic nechtěla, jen řičela v náručí, vydrželo jí to asi tři měsíce, dodnes nevím, čím to bylo, pak to samo přešlo. Chodila jsem s ní po pokoji, pevně jí držela v náručí a šeptala jí, jak ji máme rádi a že se ničeho nemusí bát, že ji nedáme 😉 . Syn se spaním válčil vždy – ve dne prakticky vůbec, v noci jak kdy, ale právě kolem těch devíti měsíců se vyloženě budil hlady, a noční krmení v jednu ráno bylo k ničemu – asi jako u tebe, po dost dlouhé době mi to konečně došlo a vyřešila jsem to sytější večeří – prostě začal dostávat řídkou krupičnou kaši z flašky, a bylo po buzení 😀 . Dodnes si vzpomínám, jak první noc s kaší spal a spal a já se budila a kontrolovala a vlastně z toho byla nervozní (rolf) . Bylo to jako zázrak, takže to je to, co ti doporučuji – nahradit večerní jídlo kašičkou a třeba bude po problému – za zkoušku nic nedáš. Jo, a synek, ač co se jídla týče téměř otesánek, nikdy nebyl „baculaté“ dítě, dnes má devatenáct let, 190 cm a váží cca 70 kg (wave) .
Šmankote, to jsem já, ten aňouma, čistila jsem o víkendu počítač a nevšimla si, že mi to vymazalo i jméno tady (whew).
Já jen k té radě vzít si miminko do postele – ano, to funguje, ale ono si na to mooc rádo zvykne a pak už je to na dlouho… moje dcera byla taky nespavec jednu dobu, hodiny jsme si v noci hrály nebo koukaly z okna na světýlka, ale tak za měsíc dva tři? víc? už si to nepamatuji tak přesně…to naštěstí přešlo. Nicméně to, že jsem si ji nastěhovala do postele jí drželo docela dlouho a ještě v první třídě škole občas v polospánku přišla a zavrtala se do naší postele, kde se samozřejmě ihned začala roztahovat, já odešla spát do jejího pokojíku, za chvíli jsem ji tam zas měla v její posteli a takhle jsme se naháněly po bytě několikrát za noc… Držím palce, ať se brzy zklidní a spánek se dostaví, pamatuji si, jaké to je, být permanentně nevyspalá, je to děs a bere to spoustu sil.
Ještě je jedna možnost – v kolik chodíš spát? V deset, v jedenáct? Vzbuď mladýho a dej mu kaši do láhve se širokou dírkou v savičce. Třeba na to do rána vydrží. My jsme to tak začali dělat, když se začali mladí budit kolem páté.
A jako včera si pamatuji, že jsme pak jeli na léto na chatu (to jim bylo asi tak jako Rafaelovi), v tom šoku z odstěhování jsme podali pořádný talíř krupičné kaše v pět, hrnek Sunaru před spaním o půl osmé a najednou si zase vzpomněli, že správné miminko má v tomhle věku spát jedenáct hodin v kuse 🙂 . Takže byla kombinace předchozích postupů – utahat na čerstvém vzduchu a nacpat.
Na druhou stranu, kamarádka tvrdí, že kaše synem projede jako rychlovlak a krmila na noc masem, po tom jí prý vydržel nasycený.
Zkrátka zkus, co uznáš za vhodné, včetně toho, že můžeš být drakonická a pokud poznáš, že se malej jen nudí a chce být baven, ignoruj ho s tím, že se v noci spí a nenech ho v tom případě pospávat přes den kromě půl hoďky po obědě. Ona hodně nedospaná mamina tolik nevydrží a je dítku spíš na škodu než k užitku. Tak se drž a referuj častěji.
S překvapením jsem se dostala ke Zvířetníku a zjistila jsem, že je hospoda zavřená. Začala jsem pátrat proč a snad našla důvod. Majitel hospody má právo zavřít, návštěvníkům není nutno vysvětlovat proč a zda navždy. Ale je to správné bez vysvětlení? Nejsouc majitel, nemohu do toho mluvit.
Takže už asi nepředstavím Edu, nenapíšu o genetice… No, stejně jsem měla málo času. Někteří z vás mi budou opravdu chybět.
Strašně ráda bych věděla, jestli je opravdu ta hospoda zavřená natrvalo, nebo z technických důvodů, žádná cedule nevisí, tak nevím. Vždycky s každým nemohu souhlasit, občas mě někdo zdravě prokysličí, ale ráda do té hospody chodím
Myslím, že je tam nápis Inventura.
No tak to by snad nemusel být až takový průs.., protože to je stav vratný. Nedej bóže nějaký to manko, to by bylo horší
hlavně žádné insolvence a exekuce….
dejte vědet, jestli půjde hospoda do prodeje nebo pronájmu. napřeme síly a najdeme majetkového správce. nenecháme ji zavřít jen tak, ne? ( sun )
Jestli to bude jenom trošku možný, tak nenecháme! (h)
Trochu mi to připadá jako když jsem napsala, že černé kočky jsou ne zcela psychicky na výši, abych se zase netkla černokočičáků. No a spustila se debata a černokočičáci mě utloukali argumenty. Mimochodem na Felínkovi převládá černá barva……
a co Majda? Pravda, není to kočka….ale je černá (chuckle)
Černý Melíšek zdraví tetu drbací a vzkazuje, že není o nic méně inteligentní, nežli ostatní kočky! Možná o něco vyčůranější!
Hm, a zrovna pod tak hezkým názvem tohle… Sedněme si spolu k prostřenému stolu!
V sobotu jsem koukla – žádný nový článeček? V neděli už jsem trochu zkoukla debatu, ale na inkriminovaný příspěveček jsem se jaksi nedostala. Dneska chci začít den jak jinak než u Zvířetníku a aaaaprd. Tak já nevím, skončili jsme nebo máme chvilku utrum nebo je jiná možnost správně?? Našla jsem zde přátele a doufám, že i když se s nimi nebudu moci scházet zde, přijdou třeba na Hady nebo jinam
Taky tak. Nemyslím, že by ten můj článek byl tak skvělý, že by po něm už nikdy nemohlo vyjít nic dalšího (shake) .
Dnešní článek mi fakt chybí, protože
1. něco není v pořádku a nevím, jak to bude dál, Zvířetník by mi moc chyběl
2. povídat si s milými lidmi je fajn, ale bez dodaného impulsu ve formě nahozeného tématu není časem o čem
3. vše marno nic platno, Zvířetník má i funkci vzdělávací – díky němu poznám labutěnku, naplánuji si hezký výlet či ohromuji znalostmi australské mytologie
4. a společenství kolem Zvířetníku si nejen povídá, ale taky pomáhá – namátkou Myší škola a připravovaná Aukce.
Dede, vážně chceš za tímhle vším udělat tlustou čáru? Není to škoda?
Klonil bych se radeji k technickym potizim, pricin muze byt spousta.
Pisi jen z mobilu, tak prominte pravopis.
Já v to milý Jakkeli doufám, protože jinak by mi to opravdu, ale opravdu bylo líto.
I já budu doufat, že jsou to jen technické potíže (h) .
I když sedám v parku na lavičce za bukem, mám ráda tuto hospůdku na dohled. Když jdu kolem a cinkají tu příbory a z kuchyně voní gulášek, je mi dobře na duši. Občas je technický den a to se musí vyvětrat. Zvlášť, když předtím někdo připálil omastek. A tak, po večerech chodím kolem dveří a čuchám, co je uvnitř.
Ale teď vážně, za bukem jsem proto, že mám pocit, že nemohu do diskuze přinést něco objevného, nového. A perlit moudry jako:……“to za nás, to bylo! Kilo salámu, to bylo salámu.“ Myslím, že to nezajímá mladé a starší sami pamatují.
Smím-li, tak hlasuji pro toto: VYVĚTRAT, VYLÍČIT A OTEVŘÍT!
Aha…
hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Myslím, že kolektivní vina dopadne těžce nejvíc na pár nevinných. Na ty, kteří Zvířetník potřebují o kousek víc, než ti ostatní…
Kolektivní vina? V sobotu když nevyšel článek, projela jsem tu našťastnou diskuzi – jasně, nebylo to nic moc, ale taky nic kvůli čemu by se měl stopnout zvířetník. A že by tam něco „páchal“ rovnou kolektiv?
Nevím zda není nějaký technický či kdovíjaký problém s tímto nesouvisející, ale pokud je NZ stopnutý jen kvůli tomu že tam Jedna napsal něco ošklivého na FF, tak je to dost malicherný důvod, ne?
koukám že ani psát neumím, Jenda samozřejmě…
Bývá zvykem takovému jedinci říct, aby toho nechal. Což se nestalo a řekla to až Dede. Když do mě bušila u jednoho článku hnusně jedna diskutující, bylo jí řečeno, ať toho nechá, a nemusela to být sama šéfová, okřikli ji jiní. Navíc to od Jendy nebylo poprvé, takový osobní útok, ovšem tentokrát byl dost hnusný. Já jsem se ozvala až večer- když učím, nemůžu na NZ a já učím do večera. Taky by mě mrzelo, kdyby se mého syna nikdo nezastal, byť jsou obecné zvyklosti jiné, a ještě mě jiní osočovali, že měřím dvojím metrem.
Matyldo, kdo jde na netu s kůží na trh, musí počítat s tím, že mu jí někdo natrhne. Vždycky se najde poněkud méně vychovaný protivník, nebo někdo, kdo ještě nepochopil, že diskuse není hádka a nebo třeba i psychopat, co si vylívá mindráky.
Je tu o mně známo, že píšu a tedy i diskutuji i na politických vebech a věru, že jsou tam lidé, kteří mně velmi nemají rádi a věru, že mi to dávají najevo slovy notně nevybíravými, občas dokonce i sprostými.
Kdybych měla kvůli každému takovému výpadu lézt po stropě, tak z toho stropu snad ani neslezu.
I proto si myslím, že na Zvířetníku lépe se věnovat zvířátkům a piškvorkování a politiku vynechat. Ona ta diskuse rázem dostane zcela netušené grády.
V pořádku to zajisté není, ale nutno s tím, u politických témat, počítat.
Když mě to téma až tolik politické nepřipadalo, spíš se tam v diskuzi ta politika přidala. Ale k tomu se tady i u jiných témat sklouzlo x-krát a ustáli jsme to slušně, jenže tady ty reakce byly takové pubertální- no, jako když puberťáka chytne takový ten běs, kdy zkouší, kam až to ustojíš. V tu chvíli buď zařveš a jemu to dojde, nebo nedojde a v tom případě mi uletí ruka. Já jsem to tak cítila, to je všechno.
Navíc, jak podotkla Aida i jiní, tenhle dvorek patří Dede a pokud jí vadí, že někdo čmárá po plotě, má plné právo se ozvat. Když veřejně seřvala Krakonoše, nikomu to nevadilo.
Matyldo jistě, Dede má svaté právo rozhodovat jak a co.
To je sice odpověď jen na velmi malou část toho, co jsem se snažila říct, ale spousta lidí se tady stáhla poté, co se cítili zranění nebo naštvaní. To, že Dede web řídí, neznamená, že se tak cítit nemůže.
Matyldo nepochybně, on Zvířetník jako takový je sám o sobě „citová záležitost“, takže tím spíš bych se politické diskusi vyhýbala.
Cítím to naprosto stejně. Dede sprdla Jendu, protože byl hnusnej a hnusněj osobně. Pokud diskutuju slušně, můžu se jakkoli drsně navážet do názorů autora, ale nikdy to nesmí sklouznout k osobním útokům. A to se stalo. A jsem přesvědčená, že by se Dede takto zastala každého (ostatně mě se takhle kdysi zastala). A hned je z toho dvojí metr.
Takže chápu Dede,ale doufám jen v pauzu, Zvířetníku by mi bylo moc líto.
A mě už vůbec ne. Jen jsem si cosi pomyslel, na srážky s blbci všeho druhu jsem zvyklý.
Ano, taky bych řekla, že kolektivní. Jak píše Rpuť, všude se objevují narušení jedinci, ale já dodávám, že je věcí kolektivu, jestli jim dovolí nebo nedovolí škodit. 🙁
Ten, kdo umožní pokračování útoku, je vinen spoluúčastí… ;( (u)
A argumenty ad hominem jsou – urážky, tedy útok.
milá Io, zde si dovolím zdvořile, ale jednoznačně nesouhlasit. v osobním kontaktu,ano – už dávný klasik pravil “ kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje“. odhaduji, že ani jeden z přítomných Zvířetníků by nenechal na sešlosti bez odezvy jakékoliv invektivy, nepřiléhavé k tématu, natož osobní útoky. ale nelze požadovat, aby se takto zachovaly osoby ve virtuálním prostoru – zkrátka a čistě třeba proto, že v danou chvíli nejsou všichni přítomni debatě a s odstupem několika hodin ( jak zde již někdo napsal přede mnou) považují záležitost za uzavřenou. mnohý též zastává názor, že do debaty dvou dospělých a svéprávných, stejně silných osob je nevhodno se míchat (např. já sama a nebojím se to napsat). jiná kategorie je útok na slabšího i ve virtuální hospůdce ( navážet se tu někdo např. do tebe, dostal by virtuálně po čenichu, to se vsadím). a teď si píchnu do vosího hnízda – není ničí povinností zastávat se druhých. je to projev mravních zásad, respektu k právům druhých a osobní odvahy dotyčného jedince. a i toto se projevuje různými způsoby – někdo srovná útočníka do latě, jiný je oporou v pozadí a pomůže vstát poté, co útok odezní. život přece není černá a bílá. předpokládám a ráda bych se dočkala toho, že Dede buďto otevře znova naši hospůdku nebo vyhlásí jasně a zřetelně: už mě nebavíte, najděte si jinou hospodu. máte na to 14 dní-měsíc. pak vám to tady zavřu. to bude řeč jednoznačná a přehledná, hodná královny a my se přizpůsobíme. domluvila jsem, vracím se mezi mlčící čtoucí, času více nemajíc. ( sun )
Virtuální prostor je o to horší, že slovo vyřčené nevratně dozní, ale napsané zůstává mnohem dýl. Takže nesouhlasím s názorem, že by virtuální šikana byla něco míň než šikana ve fyzickém světě.
Hm. jednou vyjedu na pár dní bez notebooku (částečně služebně, částečně prodloužený víkend na Sázavě, krásně tam bylo) a tady takový věci.
Nemám sílu se tím probrodit vším najednou, skoro mi přijde, že to ani moc nemá cenu. Já vám nevím, lidi. Vytvořili jsme si svůj kout, kam všichni chodíme oklepat se z různejch problémů, poradovat se a pofňukat.
Zdá se mi, že Jenda vyjel způsobem, kterej se sem nehodí, a pak už to všecko další by bylo lepší nečíst.
Spálit mosty se dá rychle, ale co potom…
Máš pravdu – já takto vyjádřený nesouhlas bych na místě Jendy poslala mailem přímo autorovi – myslím,že by to bylo podobné jako říct to z očí do očí,ale stejně bych zvolila slušnější způsob.
Představte si, jakej jsem já vůl. Kousek od baráku jsem našel bedly, krásných dvanáct kusů. Velké, úplně zdravé. Hned jsem si polovinu orestoval ( ve čtvrtek) jen tak na oleji a kmíně, jako chuťovku, než si skočím na točený.Zbytek na druhý den, stejně tak (myslel jsem si) aby mi zase chutnalo točený.
Pak ráno poslouchám rádio, o tom případu manželů, co se otrávili muchomůrkou zelenou. Naštěstí měli pro ně jedny náhradní játra, které rozdělili a unikátní operací je zachránili. A hned vedle na nějaké stanici jsem si poslechl, jak se lidi pletou, že muchmůrku zelenou považují za žampion a já nevím za co ještě.Já jsem úplně zpanikařil, ty zbylé bedly ( co je opravdu znám dobře od dětsví)jsem si v garáži podezřívavě prohlížel, jak idiot jsem k nim čuchal a nakonec je vyhodil.
Já jsem četl, že první příznaky po otravě MZ se projevují až po 48 hodinách a to průjmem. Já jsem se sledoval, pořád se mě zdálo, že už to na mě leze, no jak blbec.
Vlastně jsem nevyhodil všechny, jednu malou jsem odnesl ke Kanci, jako abych se pochlubil, ale napjatě jsem sledoval houbaře, jestli nevykřikonou: „ty vole, dyť je to MZ.
Dopadlo to dobře, u stolu seděli tři, všichni pěli chválu na tu krásnou houbu a ptali se, jak jsem si ji udělal. Tak jsem samosebou zapřel , že jsem je vyhodil.Chlubil jsem se a dělal jim chutě.
Ach jo, jsem já to ale opravdu kus vola !!
Dobrou noc !
Prej kus vola,játra máš jen jedny a bedla muchomůrka je vždyť má naspod klobouku čárky (chuckle) !!!
Sorry, ale nepoznat bedlu od muchomůrky, to jde?
Včera jsme šly s holkama na výlet a trochu cvičit. Co zákrut cesty, to nějaká houba. Jenže já poznám leda tak tu bedlu a i o tý mám pochybnosti. Tak jsem to tam všecko nechala. Bude muset přijet JJ, aby si to posbírala. 🙂
http://www.podle mně jsi jen zpanikařil, ale vůl fakt nejsi. U nás přímo v našem starém a dž říve opravdu krásně zalesněném sídlištise njde ledacos. ne asi přede dvěma roky se tu vyskytla bedla načervenalá. Vypadá hodeně podobně jako ta normálně jedlá bedla vysoká, ale třeň i klobouk hlavně těch mladých houábiřek je naoranžovělý. ta bedla je ale pro někoho jedovatá, jiný ji snese bez obtíží. taky se fůra lidí spletla a pak se tu blilo šmahem. někdy je jistější houbu vyhodit nežli mít problém hlavně s psychikou.Mně na zahradě ve foliovníku rostou pravé žampióny, ale jsou tam proto, že jsem před roky hnojila směsí kravince a kobylinců. A před rokem se tu objevily doékonce ryzce pravé, protože tu našly příhopdné místo u kontejnerů na plasty, kde vyl příhodný mladičký porost tújí a smrčkového náletu i s tolik jejich obl íbenou trávou. Dnes jsme s jiřím byli kousek za bělou v lese na houbách. Rostou stále, i když se tu za nekřesťanské prachy vykupují už dlouho, takže les bývá dost vydrancovaný. I přes ty nájezdy sbět račů jsme našli pěkných pár pravý áků i szchohřibů. škoda, že se můj chlap ještě nezlomil podobně jako s ryzci, protože v lese byly nádherné holubinky zelené i jiné. Holubinku si s jedovaticešmi nemůžeš splést nikdy, ale j Jiří jim stále věřit nechce. taková trošku i vyrovná.V naší rodině nemáme rádi hřibovité houby nakyselo, jelikož vadí ten sliz, co sew v nich vytváří. Mnohem raději zavařuju různě nehřibovité „prašivky“ a prý ávě ty holubinky jsou výtečné.! dělali jsme to celé roky i u nás doma, takže vím jistě ,ž eholubinka krom tě é růžové nebo červewně zabarvené naložená v octě se chutí a vůní ryzcům skoro blíží. no ryzce už Jiří zbaštil beze zbytku sám, ostatní hřibovité houby už jsou nnakrájené na sítech.
To hezký počasí asi nějak působí lidem na mozek. No, ještě že aspoň moji psíci se nehádají. Zatím….
IO: krb pro mne romantika není,že dřevo schne a zraje,aby se s ním topilo,to kupodivu vím, v baráku jsem 7 let žila a topilo se dřevem a vařilo na kamnech..na dřevo jsme si jezdili do lesa, nasekala jsem se polínek a tříštěk nepočítaných..a chroštího a šišek,co jsme se navozili..romantika byla,kdyžpak to dřevo praskalo v kamnech a bylo teplo,teplá voda a jídlo…a skládat do hraniček taky umím a loupat kůru,odvětvovat… takže smůla, netrefila jsi se (jo a protože v topných zdrojích pracuju, o cenách vím asi víc než ty)
A ten les byl váš, nebo jste tam kradli? 😉
Protože já tu les nevlastním.
Kupodivu, kdybych chtěla koupit stromy nastojato, budu potřebovat řetězovku, koně nebo auto na odtah, aspoň 2 další lidi na pomoc s pokácením, pantok, palici, klíny a nejmíň 4 měsíce času na zpracování. A nevyšlo by mě to o moc levněji, než když koupím zpracované. Jelikož dřevaři mají, kupodivu, celkem solidní mechanizaci včetně linky, kam vloží kmen a vyjedou štípy nebo kuláče nebo polínka, dle přání zákazníka.
No a brikety dělají na jiném stroji ze zbytků. Z pilin. Drahý je na tom ten stroj, materiál je odpad. Proto nejsou brikety o nic dražší než dřevo – a jsou skladnější a líp se s nimi pracuje.
Nechci ti kazit pohádku dětství (šišky, třísky atd.), ale taková je realita. 😀
Myslím, že na odnesení suchých stromů a větví z lesa se stačilo domluvit s hajným, aspoň takhle jsme to měli na chalupě. Větve jsme vláčeli v travnici, táta za sebou táhl nějaký příhodně velký stromek. Od okraje lesa to máme cca 2 km.
Na chatě, dokud se topilo Rekreantem a malýma kamínkama a bylo se tam v zimě možná tak na vánoce, se to dělalo podobně. Jenže v krbu nebo krbových kamnech, zvlášť pokud tím máš vytopit nějakých 100 m2 podlahový plochy, se měkkým leda tak roztápí, potřebuješ fakt prakticky celý kuláče nebo půlkuláče, aby ti jedno poleno hořelo tak 4-6 hodin, a tvrdýho. A těch 10 metrů. To jednak nedomluvíš (to dřevo samotný nastojato bez zpracování je cca 8 tis.), jednak jednou ženskou silou prostě nezpracuješ.
Na chatě se objednávalo občas dřevo – půl fůry na tři roky. Cirka metr a kousek na rok. Měkkýho, páč se na něm hlavně vařilo. Měkký se rozpadne, sotva se na něj se sekyrou v ruce škaredě podíváš. 🙂
Fakt je dost rozdíl proti „jedu tam jenom na víkend“ a „bydlím tam celou zimu“.
Být tu plyn, asi bych zvážila topení plynem, i když je to dřevo / brikety v podstatě nejlevnější možný…
My topíme eletrikou. Máme moderní kotel a tenké trubky k radiátorům (plyn je v silnici, což by znamenalo rozkopat silnici, pořídit přípojku, kotel a všechno). Sousedi to počítali- levněji než plyn to nevyjde, když máš moderní kotel, ale potřebuješ ty hubený trubky. S trubkama, jako jsou v paneláku, protopíš i gatě.
Ta vzduchotechnika tu už byla a zatím si na ni nemůžu stěžovat. Uvidím, až bude -15. 🙂 Ale jak je barák starej, tak drží teplo dost dobře, takže se po těch 10 hodinách nejspíš vrátím do asi tak 10-15°C, což půjde.
Jinak to doplním jedním dvěma přímotopama na temperování – v kuchyni a v koupelně.
Trubky jsou to poslední, na čem záleží. Důležitá je vyzařovací plocha radiátorů, (čím větší, tím lépe) a konstrukce kotle. A kvalitní regulace, která netopí pánu bohu do oken.
ano, je to jak píše Matylda…a stromy jsme měli placené…;)
za úklid opadaného jsme měli i možnost si vzít normální dříví…a pomáhali jsme i vysazovat stromky..
Nebo si myslíš,že Tě navádím ke zlodějně? :O
Aha, tak už to nejsou otýpky klestí, už jsme se dostali k těm nastojato koupeným stromům. Teď z tebe ještě vyleze, že jste na to měli mechanizaci a nejmíň čtyři lidi na zpracování a že jste tak nadělali asi dva metry měkkýho dřeva ročně – a pak se teprve začneme bavit k věci, že? Protože, opakuju, pro vytopení domu dřevem potřebuješ minimálně 10 metrů tvrdého dřeva na topnou sezónu.
Takže se dostaneme k variantám „koupit dřevo nastojato za 8 tisíc a najmout si lidi na výpomoc plus pily a odtah za další čtyři tisíce a věnovat tomu čtyři měsíce vlastní práce“ nebo „čtyři měsíce dělat svou práci a za 12 tisíc koupit zpracované dřevo nebo brikety“.
Prašť jako uhoď – mínus mozoly a plus akademickej postup a nějaká ta povídka. 😛
Myslím, Sharko, že mi doporučuješ variantu vhodnou pro rekreační bydlení, ne celoroční. (Pokud předpokládám, že celou diskusi myslíš vážně a ne jako pitomou a zbytečnou hádku.)
ale houby, myslím celoroční topení…to víš, normálně to byly soušky,chroští,šišky a popadaný stromy, co jsme si pilou rozřezali a dovezli domů a k silnici dosmýkali buď na chvoji nebo donesli v teplejch (v rukou)..ono tohle bylo abychom se hýbali,vyčistili si hlavu a připomenuli si,co to je za námahu a taky,že jsme šetřili…a pak netopili a nepřikládali zbůhdarma. měli jsme fakt jen pilu a sekeru a menší sekyrky a špalek…když bylo dřeva domluvenýho víc-jako z vývratů nebo tak,šel s náma dřevorubec..za meruňkový knedle a kuře na paprice by mi položil k nohám les..byl to takovej starší týpek, vařit neuměl,žena mu utekla…a protože nám bylo blbý si jen brát,tak jsme jezdili i sázet stromky a loupat kůru mne naučily ženský v lese… a část dřeva si koupili…jenže i to jsme si museli pořezat a naštípat, vyšlo to levněji…a mechanizace krom auta a vozejku za ním, nebyla…kachláky držely teplo dost dlouho ..jen jsem to shrnula …
Io taky jsem první sezonu závislou na krbovkách topili dřevěnýma briketama,druhou už vyschlejším dřevem. Byli jsme po rekonstrukci tak vyšťavený že jsme raději přitáhli nabalíkovaný brikety než si nadělat dřevo v lese a to bychom myslím už tehdy měli kde. A to jsem na to nebyla sama. Se Ti vůbec nedivím. Zvlášť když Ti ty ceny nevycházely moc rozdílný.
Právě. Navíc tu zatím ani nemám žádnou šopu, kam bych dřevo uskladnila. Brikety jsou i menší na objem, objednatelný kdykoli v roce – dají se naházet na terasu a zakrýt plachtou. Dřeva by bylo na stejnou dobu asi tak pětinásobek objemu, to znamená platit víc za dovoz atd. atd., navíc pětinásobnou práci se skládáním… Krom toho, dřevo je levný na jaře, pak postupně zdražuje. A na jaře tu nebyly ještě ani dodělaný podlahy. Na jaře jsem sem v podstatě teprve přišla. 🙂
Časem to vidím na nějakou kombinaci – dřevo hezky praská, líp chytá, je v podstatě nenáročnější na skladování, když už máš kam (může dočasně zmoknout), takže jde přetáhnout do dalšího roku; brikety dýl vydrží, jsou skladnější, dají se přiobjednat i v půlce zimy, ale nesmí zmoknout, nebo se rozsypou. 🙂
Ale prvně musím postavit tu šopu. 🙂
Io, šopa není až tak nutná. Topím dřevem už 20 let, co bydlím na vesnici. Mě se osvědčila taková vyskládaná hromada. Do kruhu se vyskládají polínka a skládají se do zužujícího kužele. Dovnitř se dříví jen hází. Nakonec se hromada přikryje plachtou. Pokud je „stavba“ na slunci, krásně vyschne. Teď právě jednu rozebírám, už se musí alespoň na večer přitápět.
Taky bydlím ve starém baráku, vloni mi v koupelně zamrzla baterie 😀
Nehnije to od země? Můžu to založit na trávě, nebo to pod sebou potřebuje ušlapanej / vyštěrkovanej / vybetonovanej podklad?
(Mám vymyšlený, že udělám na jednom místě rošt ze starejch palet, který si postupně syslím, a na nich bude dřevo.)
Jo, trochu to od země hnije, ale většinou to zakládám normálně na ušlapaným trávníku (no spíš bordýlku) a nebo na zbytcích kůry od loňského štípání. Ale je fakt, že na štípání mám 4 chlapy (dva syny a dva vnuky), takže to mám na rozdíl od tebe velice jednoduché.
A k tomu sběru dříví v lese jen tolik. Taky vlastníme kus lesa a jsme velice rádi, když tam někdo spadlé větve a pod. vysbírá. Les nám vyčistí a zadarmo. Jinak se tyhle zbytky pálí a nebo štěpkují. Asi to opravdu záleží na domluvě s majitelem, případně hajným. Je to dříví tak na roztopení, nebo zavlažení v chladných večerech.
Io, topíme v krbových kamnech tak různě střídavě dřevěnými briketami i dřevem, tak jen malou poznámku (aniž bych ti snad chtěla dělat přednášku, čím máš topit 🙂 ) – dřevo oproti briketám vydrží podstatně delší dobu. Když topíme briketami, přikládáme tak zhruba každou hodinu, zatímco když narveš do kamen pořádné poleno, vydrží i několik hodin. A z briket se taky víc práší. Ale to sama uvidíš.
Zatím jsem vypozorovala, že ty cihličkový brikety jsou prakticky jako polena, vydržej dost dobře. Ty kulatý, co jdou rozklafat, fakt letěly jak blázni. Tak mám trochu kulatejch a hodně cihličkovejch, protože cihličkový zas nerady chytaj.
Dřevo visí především na šopě a pak na tom, abych sehnala prachy naráz v době, kdy je levný. Vony jsou to tak dva měsíční příjmy za celou tu dodávku… A taky ho nechám jednou přemrznout, protože mám ráda svůj komín. 🙂
Jinak je ten krb se vzduchotechnikou boží věc. V kuchyni není vývod vzduchotechniky a jsou tam dlaždice, je tam nejchladněji. V pokoji s krbem je báječně teplo, poté co jsem konečně odizolovala tu podlahu (polystyren, palubky) – loni v zimě tam byla kosa. V patře je teploučko. A hlavně – proti paneláku – topím si tak, aby mi bylo příjemně, což je hodně, a ne tak, jak mi vlažná voda v trubkách dovolí. 🙂
Bohužel jednu zimu nechat přemrznout nepomůže, tak tři roky možná.
padají zde silná slova, moje milé dámy… dovolím si tedy podotknout, že dle platného ( už wellmi historického) lesního zákona má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a na zemi ležící suchou klest. Při tomto je povinen dodržovat zákaz některých činností ( např. těžit stromy a keře nebo je poškozovat. Z tohoto zákazu je však vlastník lesa oprávněn povolit výjimku. Čímž uvádím do §§§ řeči Vaše hořlavé téma 😀 a k předešlému… jsem toho názoru, že chlapci by si měli svoje osobní rozpory vyřešit „na férovku“ venku před hospůdkou. a když mě něco nezajímá nebo mě štve autor, nečtu to. Kdyby byl můj dědeček zavřel hospodu pokaždé, když se mu štamgasti při mariáši pohádali, pochybuju, že by mu byli měli v roce 1948 co sebrat 😀
Šárko, to by Io musela mít krbová kamna s plotýnkou nebo kachláky a ne krb. Tím roštím a suchými větvemi v krbu moc nevytopíš. Neudělá to takový základ. A neříkej, že tomu nerozumím. Natahala jsem se toho z lesa za celá léta dost. I teď kdy už nemusím tak nemůžu z lesa jít s prázdnou.
já neřekla,že vytopí, ale že si klidně natahat může..na základ,aby hořelo líp to ostatní…. 😉
som v práci a objednala som si k jedlu pečenú kačičku s lokšami za 4.40 eu.Aj sa teším aj mám strach,či to bude kačička ako od babičky. Nebude,veru nebude.No,čo už,je objednaná.Pekný deň prajem.Rputi,ten príbeh je skvostný.Spomínam,ako raz v Bulharsku v albene sme večerali a menili sme miesta v reštike-hrozne tam smrdelo .ovno.Nadávali sme na balkán,nadávali,cestou domov som sa pozrela na sandálky a na nich a bohužiaľ i na končekoch prstov tronil onen exkrement-ešte sa z neho parilo.
🙂
Jo, úplně jsem zapomněla na vyčtování dnešní večeře: 1,5 kg červené řepy – cca 22-25 Kč, 20 deka balkánského sýra – 30 Kč, sůl a pepř – odhadem tak koruna nebo dvě, několik lžic olol – cirka 10 Kč, bylinky (tymián) vlastní, z balkónu. Najíme se z toho 4 a ještě bude na zítra s sebou do práce. Recept je inspirovaný tímhle: http://mlsnakockablog.cz/pecena-cervena-repa-s-fetou-spenatem-a-tymianem/ a je to moc dobré.
P.S. Špenát jsem nesehnala, tak tam není.
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tak jsem si myslela, že (sun) všude kolem udělá lepší náladu a koukám, ono to nefunguje…
U nás venku všude šedivák veliký, ale úsměvy nám naštěstí nikomu nechybí (hlavně těm malým prevítům vstávacím (chuckle)) Vyražte ven, užívejte babího léta, ať je vám líp na duši (wave)
Bajka o lejnu na botách
V jedné, bohem zapomenuté, „díře po granátu“, co v ní stálo jen pár baráků, řešil se v hospodě palčivý problém.
„Chlapi, dyť mě znáte“, sděloval pan Pučálka tragickým hlasem. „Sem slušnej člověk! Urazim svejch vosum-deset a du domu. Nikde se necourám, neválim, nikam nelozim, du rovnou do pelechu. A ráno se probudim, v baráku smradu jako v Cařihradu a na botách lejno!“
„A to dycky“, zajímal se děda Klimeš. „Dycky“, potvrdil pan Pučálka a v hospodě rozproudila se debata nad statistickou pravděpodobností šlápnutí do hovna cestou z hospody. Po bouřlivé diskusi navrženo panu Pučálkovi, aby změnil trasu.
Když je od hospody k chalupě zhruba kilometr, moc možností na změnu trasy nebývá, ale pan Pučálka se snažil seč mohl a jeho poslední pokus dokonce vedl přes les za vesnicí, kde se, dle pověstí, vyskytoval hejkal a jezinky. Hejkala nepotkal, ale to lejno na botách měl ráno zas.
Co tragická postava seděl za půllitrem, do pěny skápla slza a všem bylo jasné, že problém se musí řešit. „To chce tudlectu rekonstrukci místa činu“, navrhnul Tonda.
Utrhli ještě půlitr na posilněnou a vydali se na cestu. Už se sice stmívalo, ale vidět bylo dobře a tak všichni mohli potvrdit, že na celém kilometru nevyskytuje se jediné lejno.
„A co děláš pak“, trval Tonda na detailech.
Pan Pučálka pokrčil rameny: „No pak votevřu vrata a eště si skočim tady za valník z hnojem, abych doma nemusel na hajzlík a nebudil Marušku.“
Mezi tím už značně potemnělo a tak se pánové šli podívat zblízka a rozpředla se debata, o padajících lejnech, kvalitě lahvového piva a zítřejším fotbalu.
V tom rozlétly se dveře od chalupy a v nich zjevila se paní Pučálková s rukama v bok: „Když už vy blbouni hamtáte v tom hnoji, nevopovažuje se mi chodit do baráku“, rozlehl se dvorem hlas vichřice podoba.
Pánové rozpačitě pohlédli na své podrážky. „Snad abychom zašli eště na jedno“, navrhnul Tonda a tragický průvod, šoupaje usilovně botama o trávu, zamířil k hospodě
Jéžiš – Rputi, jak ze života! Díky za úsměvné ráno.
Ygo, vždyť to taky ze života je!
Při té odborné debatě, kde je možno při cestě z hospody šlápnout do hovna jsem seděla v doslechu a málem se udusila gulášem.
Holt se mi to nějak zasociovalo 😀
(chuckle) (rofl) (clap)
Rodinný výlet rodinným trabantíkem. Vše se v tom dnu povedlo, spoustu jsme toho viděli, hodně zážitků a večer se jelo zpátky do Prahy. Otec rodiny potřeboval čůrat. Odpočívadlo, tatík vyběhl a odlehčeně se vrátil, zavelel k odjezdu a až do Prahy jsme inhalovali jeho pravou botu. Plá palba, neb platilo, že nejlépe se exkrement transportuje v pohorce.
Plná palba
A jéje, takový pěkný den. Tolik práce na zahradě uděláno, taková hromada vyžehlená, pan Vave má svátek (f) a tady tohle?
Chudáček Jenda. Tak náš ďáblův advokát, náš třídní šašek byl exemplárně exkomunikován?
A kdo nás teď bude bavit?
No já vím, já vím, tady je Finrodovo.
Vždyť už mlčím
…
Ále nebyl – teda původně byl, ale pak dostal milost
Holky, ono je to s hádkama a řvounama těžký. Ona sama přítomnost řvounů kolikrát zabrání tomu, aby diskuse mohla být komukoli kromě jim užitečná k čemukoli krom k leštění ega. Pamatuju si, že jsem si tu kdysi v začátcích těch útoků debila odvedle postěžovala na jeho řvoucího psa – ještě se to celé zdaleka nevyvinulo do pozdější úžasné podoby, takže pro mě byl tehdy nejviditelnější ten řvoucí pes – načež Krakonoš pronesl něco na téma „hodil bych mu kus masa s cyankáli“ (nepamatuju si přesně, takže parafrázuju) a diskuse skončila, protože nikdo nechtěl diskutovat na téma „otrávím / zkopu cizího psa, co ječí, kdykoli se procházím po svojí zahradě“. Nejškodnější jsem na tom byla já, protože jsem mohla dostat radu nebo pomoc v době, kdy tu situace s blbcem odvedle zdaleka nebyla tak vyhrocená.
S Jendovým navážením do FF je to podobný. Ne všichni sdílíme Finrodovo nadšení z Unie. Někteří máme zkušenosti, které on mít nemůže a které mluví proti takovému nadšení. Ale předat mu je nemůžeme, jelikož Jenda začne řvát něco o slonovinových věžích a kdybychom chtěli v diskusi pokračovat, postavili bychom se tím zdánlivě na Jendovu stranu – včetně všech urážek. Tak jako kdybyste tehdy chtěli pomoct mně, postavili byste se v té konkrétní diskusi zdánlivě za Krakonošovo „toho čokla ubít“.
A proto si myslím, že jakoukoli diskusi poškozují řvouni mnohem víc, než cokoli jinýho.
Ne každýmu tady sedí každej. Občas startujem na věci, který vypadají zvenku nevinně – protože máme nepřenosný špatný zkušenosti s tématem nebo stejně nepřenosný vzájemný nepochopení nebo protichůdný vidění světa. Většinou se přes to dovedem nějak přenést. Ale občas to prostě přeroste přes (individuální) míru únosnosti.
Taky jsem ze svého webu vyhodila lidi, kteří startovali jenom při vyslovení mýho nicku a chodili si tam pouze leštit ego a vyvřiskovat. (Asi dva za celou dobu existence webu.) Taky by to při pohledu zvenku mohlo být diskutabilní. Ale myslím, že v těchhle případech záleží čistě jen na velikosti jedový číše toho, ke komu se urážeč tak špatně chová. Někdo je splachovací víc, někdo míň, a každej má právo říct: „Tak dost, to jsi přehnal.“
Rovnej člověk dokáže odpovědět: „Odpusť, přehnal jsem to, nemyslel jsem to tak zle, už to nezopakuju.“ A už se nadále hlídat a být zdvořilej.
Pitomec, co si leští ego, odtáhne mumlaje něco o svých právech.
Nejde o to, že by člověk nemohl říkat odlišnej názor (dokud je ten názor mravnej). Jde o to, *jak* ten názor říká. Je rozdíl mezi zastáváním názoru a urážením protistrany. „Nemáš pravdu, protože jseš fialovej“ není logická argumentace. 🙂 Trvalý „nemáš pravdu, protože jseš fialovej, a tudíž úplně blbej“ je… pro všechny účastníky zcela bezcenný a pro diskusi ničící.
Jejda – já jen ri naznačila, že možná přeskočila FF prohlášení, že Jenda NENÍ zabukovaný. A teď to zase vypadá, že se pozastavuju nad tím že byl a že už není. Toto bylo jenom suché ohlášení nynějšího stavu věci.
Když já se špatně vyjadřuju.
Promiň, ono to není většinou na tebe, spíš tak nějak obecně, a tak dlouhý je to proto, že to tak nějak sedlo do mýho už rok tvořenýho článku „O uhýbání zlu“…
Ono je to hodně těžký téma s hodně ošidnýma hranicema… dost vypovídá i to, že ten článek píšu tak strašně dlouho, žejo. 🙂 (inlove)
Io, mám důvody, proč do debaty nevstupovat. Ale nechci, aby se tady, byť nechtěně, něco dál rozviřovalo, tak si dovolím pár slov. (s velkou obavou, jak budou pochopena)
Spory Andyho s Jendou jsou letité, debaty, do kterých se zapojili i další Zvířetníci, bývaly velice bouřlivé a dlouhé, a opravdu velice velice vyhrocené. A neprospívaly ani Zvířetníku, ani Dede.
Jenda ulítl a veřejně i privátně to od mnoha lidí slyšel. Došlo pak k zásahu, k několika vstupům, a jsme na velice citlivé půdě. Teď není na místě to rozviřovat a mluvit o nečelení zlu. Opravdu ne. Ono je to dvojsečné, stejně jako všechno na světě.
Vave, ten zamýšlenej článek se týká šikany a využívání druhých k vlastnímu prospěchu (vyžírkovství), mluví se v něm o sociopatech a psychopatech a řeší se, mimo jiné, co to udělá, když oběť ustupuje, až je zády ke zdi, a když okolostojící raději mlčí, aby nemuseli řešit. FF a Jendy ani žádného jiného konkrétního člověka se netýká, je obecný. Pokud jsou uváděny příklady z praxe, je v těchto případech běžné uvést je tak, aby nebylo poznat, o kom se mluví – v literatuře se mění jména („budeme jí říkat třeba Eva“), tady se dá, například, mluvit o případech lidí, které tu vůbec neznáte.
Ale rozhodně díky za varování. (inlove)
Na článek se těším, Io. 🙂 (inlove) (wave)
Tak na takový článek se těším dost. Mám s takovým člověkem osobní zkušenost. Nevím, jakou měl diagnózu, jestli psychotik, nebo sociopat, nebo nějakou sociální disfunkci. Byl mým šéfem a to dlouhé 4 roky. Na celé situaci ale bylo nejhorší to, že jsme v kanceláři byli jen sami dva, tj. slovo proti slovu. Věděla jsem jedno, komu bych vyprávěla, co všechno jsem si vyslechla, ten by mi nevěřil. Ten člověk se uměl neuvěřitelně přetvařovat a lhát. Měla jsem podezření, že když ty své lži vypráví, v tu chvíli jim i věří. Vydržela jsem to proto, že to místo bylo skvěle finančně ohodnoceno. Jinde bych ty peníze nevydělala. Líto mi ale bylo to, že sama o sobě ta práce byla skvělá a zábavná. Mít tam jiného šéfa, mohl to být ráj na zemi…
Koukni pro inspiraci sem: http://elyna.wz.cz/index.htm 🙂
(Není to můj text, je to nejlepší česky psaná stránka na toto téma, kterou jsem našla.)
Milá Io, tak jsem si zjistila, že ten chlap byl MANIPULÁTOR klasik. Ze 30 nožných příznaků na něj sedělo 29 😀
Ale pravda je jedno. Ten člověk mě naučil nedat se. Doufám, že to taky byl můj první a poslední šéf v životě, na kterýho jsem hulákala jak smyslů zbavená….
Tak ho vidíš, ptáčka! (y) tobě, že ses nedala. 🙂
Já si myslím, že názor může mít každej svůj vlastní…a pokud ho sdělí, musí počítat s tím, že ne všichni ho přijmou a vyjádří zase svůj…jasně,výměna názorů může dopadnout různě, některé pro pravdu upalovali,většina se pravdy bála a bojí, někteří drží hubu a krok… jiní se vyjadřují k tématu tak,že ho ještě víc zamotávají..ale proč? FF řekl svůj názor a podělil se o něj, nečekal přece, že ho všichni poplácají po virtuálních ramenou ani, že ho budou za to svatořečit…do EU jsem nechtěla, podle mne je to zbytečný další Sojuz…další úřednický šiml co vymejšlí dávno vymyšlené a jsem ráda, že v tom nejsem sama…ale nechápu tady ty rozklady a spoustu povyku pro názorové odlišení…takže nakonec nevadí,že Jenda sdělil svůj názor,nakonec vadí jen forma a to, že někomu dupnul na kuří oko…a je tu spousta takových, kteří za FF řvou to AUUU…a to mi vadí…hoši by si to měli vyříkat sami, klidně i mimo Zvířetník a pak chlapsky sdělit závěr.Jsou dospělí…jsou svéprávní…nemusí spolu názorově souznívat, ale měli by se respektovat.
Mílá Ri, děkuju Ti za přání k svátku pro Vaška, tlumočila jsem a Vašek děkuje a zdraví. (wave) (:* (h)
Já věděla, že jsem ještě na nějakýho Vaška zapomněla (rose1)
Zmizel mi odpolední komentář pod Kaštan, a tak si po zbývající dobu převaluji v hlavě, jestli to nebyl pokyn shůry a nemám mlčet. Bylo by to tak pohodlné. Diskuze pokračuje v lehkém tónu, jako by se nic nestalo, tak proč vířit ztišenou hladinu.
Skutečně se nevyžívám v hádkách a napětí. Leč události uplynulých dní a především to, co bylo vyřčeno dnes dopoledne, mě nutí k vyjádření.
Jsem Zvířetníku vděčná za mnoho, nesmírně si cením přátel zde získaných a vážím si dlouholeté obětavé práce Dede a celé rodiny.
Necítím se však být hodna členství elitní královské družiny, kde neplatí stejná pravidla pro každého. Na to nemám povahu ani dostatek vybraných způsobů. Omlouvám se, že jsem v zablácených botách šlapala po soukromých kobercích. Už se tak nestane.
Vážená Louk, člověk občas v rozrušení mine okamžik, který mu nabízí život, aby pomohl v krizi. Nemine jej proto, že by byl špatným člověkem nebo měl zlou vůli – prostě jej mine. Právě se to stalo vám.
Promiňte, že odpovídám jenom na váš příspěvek, když jsem měl sto chutí odpovědět na všechny předtím. Není to nic osobního. Chci jenom prostřednictvím vás odpovědět všem těm jménům, která se často a v dobrém skloňují kolem mne. A všem asi stejně.
Váš
MR, martin.ruscak@gmail.com
Že by zase Louk pobyla nějakej čas za bukem? Ach jo. Zřejmě to Martine bylo i na mě. Jenže já mám celou dobu problém s tím, že se neumím vcítit do toho, že jsme „u Dede na terase“, já mám pořád pocit, že jsme v „obecní klubovně“ jako ještě za paní Nefový, nebo s Dede na NP. Je to jen můj problém a asi je na místě omluva, časy se prostě mění a já jako konzerva bych se jim měla otevřít. Nebo se odkoulet. Chybí mi tu kamarádi z těch časů. I Ti co neodešli za duhu, jen za buk, víte? A důvodem byly z mýho pohledu přiblblý spory.
Jsem si vědoma, že Dede musí dát provozování spoustu času a všichni její muži taky a jsem vděčná, že tu káru táhnete, že je. A vím že útok na jednoho je těžko snesitelný a stejně jsem vám všem vděčná, že jste udělali to gesto s odblokem.
Mám teď jen málo času na to být na netu a stejně koukám strašně ráda, třeba i místo, abych spala sem, co je tu novýho.
Netušila jsem, že slušné chování je výsadou nebo normou elit. Do teď jsem myslela, že je to spíš naopak.
http://drporkert.com/dogy/images/beta/0913/index.html
Betka stíhá lítat po lese, po zahradě, děti hlídat a ještě psát týdeníček (chuckle)
Z fotodokumentace je zřejmé, že si tento týden pohybu užívala dostatečně a že se rozhodně pomaloučku neploužila kdesi za námi… (nod)
Milá aida prišla som sem až teraz,zajtra zavolám segre a adresu-kontakt na „mukla“/tak mu hovoria/napíšm sem.skusim hadopasy,ale neviem s nimi narábať.
nestačím sa diviť,diskusia musí byť,názory máme všelijaké,pohľady na svet tiež a každý žijeme svoj život v nejakej societe.Ja závidím/nie právidím,ale rovno závidím/mladým,že naozaj sú v europe-nie fyzicky,ale duchom.Ja nie,naďalej som malo sebavedomá,neviem predať svoje vedomosti som furt !ossis“.FF nie,je europan.Jenda tiež.Jeden odišiel do sveta,druhý je tu.-ale je to ich slobodná voľba.Jeden sa môže vrátiť,druhý/ak bude mať odvahu/vstať a ísť.A to je to fantastické-sama sa dívam,sama si robím názor,sama si nabančím ksicht,prijmem ten pohľad a názor,ktorý sa mi páči a MOˇZEM ho vysloviť!!Veď je to úžasné!!Ach do pekla,veď to nebolo,teraz treba mať len empatiu vedieť prijať i iný pohľad a/ nech sa trošku zasmejeme/pre seba si povedať veď ten nevie ,ako je to naozaj,ale ja ano.
kochněte se Dan s Věruškou byli dneska v ZOO:
http://ryba42.rajce.idnes.cz/ZOO_Praha_28.9.2013/
OT- dneska jsme vytáhla ze záhonu rozmarýn, má být v noci kolem nuly (dneska v noci tu byly tři stupně). Přes léto se rozmáchl a narostl mi do pasu. Nevíte, jak ho zazimovat?
ahoj Matyldo, přesaď ho do květináče, měl by mít průměr,jako nejširší část rozmarýnu nebo jen o něco málo menší, hlínu mu dej,na kterou je zvyklej. Teplotu mu snižuj postupně. Do tepla ho už nedávej..Musí být na zazimování v teplotách 5-10 stupňů a minimálně zaléván, jen světlo by měl mít…ideální paneláková chodba nebo zimní zahrada, případně zasklená lodžie…..volala jsem sestřence, ona ho bude vykopávat zejtra.
Já jsme ho zakopala i s květináčem, takže jen jsem popadla a vytáhla :)No ale nevím, tak nízkou teplotu tady snad nikde nemám a světlo potřebuje.
v teple ti odejde..bych ti řekla,dovez ho…mám přes zimu na chodbě pod okny všechny kytky,na tohle je panelák zlatej….
Matyldo, protože máme obdobné baráky – co předsíňka? Mamka roky rozmarýn, ale i citrusy, přezimovává v nevytápěném průjezdu, ale to ty asi nemáš. Já mám štěstí, neb mám jednu úžasnou místnost, které říkám prádelka (ale je tam v podstatě všecho – černá kuchyň, sprcháč pro psy, atd.). No a teď z toho bude i zimní zahrada – pro náš citron. Ale já budu zazimovávat až zítra.
Jinak rozmarýn vydrží teploty kolem nuly – roky jsem ho měla na balkoně ve třetím patře a jak se mu dařilo. Ale jednou došly tak velké mrazy, že to už nevydržel. Škoda, byl už docela velký.
Jak moc je v tom průjezdu světlo? Já bych ho mohla strčit do žabárny- skladiště- kde by teplota ušla, ale je tam jen okénko z drátoskla.
No právě světla je tam dost – v obou vratech jsou skla. I když hlavně odpolední světlo.
drátosklo-jako by světlo nebylo….
Co takhle nasušit, smíchat s tymiánem, oreganem, šalvějí a trošičkou yzopu nebo saturejky a máš Provensálské koření 😀
No toto, člověk tu dva dny není a ono se to tu takhle…?
Jednak sem přijdou recepty, co jsem na ně dlouho čekala, zvlášť na ten špekáčkový, a druhak se rafnou Jenda a FF?
No teda…
omlouvám se za OT dotaz (ale k Mlsotníku tak trochu patří)
Dáváte do myčky plechy na pečení? Je to možné nějak jinak než po jednom do jinak prázdného koše?
Dosud jsem plechy myla vždy v dřezu, ale teď je pro mne ještě velmi obtížné stát a v sedě to při mé „nížce“ nejde.
Díky za jakoukoliv radu (tedy kromě „delegovat“ tuto práci na někoho jiného – manžel je v tomto případě nepoužitelný a nikoho jiného k dispozici nemám)
Milá MaRi a co čtyřnožci? Neslízali by plech z nejhoršího?
Promiň, zřejmě nevhodné vtipkování.
Nemám myčku nádobí takže ti neporadím.
Přeji ti ale ať jsi brzy v pořádku a nemusíš řešit umývání plechů protože už to lehce ustojíš. (hug) (h)
Myčku mám, ale plech jsem v ní ještě nemyla. Zkusila bych zvednout horní koš a dát plech na kraj nastojáka, pokud se výškově vleze. A ještě rada – dá se koupit taková polosedačka-polostojačka, používala jsem ji po operaci kolena. https://www.google.com/search?q=%22%C5%BEidle+k+%C5%BEehlen%C3%AD%22&lr=&hl=cs&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=sedGUvnPDIXy4QTzqIDIAQ&ved=0CAkQ_AUoAQ&biw=1280&bih=882&dpr=1#hl=cs&lr=&q=%22%C5%BEidle+k+%C5%BEeh%C3%ADc%C3%ADmu%22&tbm=isch
Tu sedačku mám – používaná je pár měsíců, když jsem nechodila. Klidně jí za smybolicku cenu přenechám dále.
V případě zájmu písni na mail.
Já plechy do myčky dávám a mám s tím výborné zkušenosti. Smaltované plechy jsou nádherně vyčištěné a zbavené napečenin. Dokonce jsem je odmyla i kamarádce. Nesmí ten plech být ale hliníkový
Taky dávám plechy občas pořádně vydrbat do myčky, ale nic jiného mimo nich se tam už nevejde.
Mám bohužel jen malou myčku, takže se mi tam plech nevejde.
Záleží na typu. Pokud je to opravdu plech se smaltem, klidně do myčky může. Mám ale také takové těžké železné černé hrnce s modrým smaltem, možná to někdo doma máte. Prodávalo se to ke konci totáče. Smaltu to nic nedělá, ale tomu černému železu ano. Tak tohle bych tam nedávala. Pak i čistý hliník vypadá po myčce podivně. Takže ten také ne. Ale plech, nebo nerez a smalt je bez problémů. Možná by stálo za to ten pekáč dát našikmo, třeba se pak vejdou oba na jedno patro, ale neznám velikost.
Máme, celou sadu. Taky už jsem zjistila, že do myčky nee. 😉 Plechy jsem ještě mýt nezkoušela, nenapadlo mě to, my tu myčku máme dost malou.
Smaltované plechy jdou mýt v myčce velmi dobře ale pak už tam toho moc nedám. Jeden dolů a jeden nahoru, mám myčku dost velkou a už 14 let starou. Jak to jde v těch nových nevím. Myslím, že jsou teď ještě lepší. Já ji používám denně. MLP je jako myčka též nepoužitelný.
Do myčky nesmí cokoliv hliníkového nebo železného – reakce materiálu se solí a s mycím prostředkem vůbec. Hliník zšedne, železo rezaví. Ani dřevo, ani zlacené nádobí, moderní ano, to staré ne. Takhle nechápala kamarádka, že si umyla ručně malované starožitné šálky se zlatými okraji a měla z nich bezcenné bílé střepy nanic.
Jéje, zapečené buřtíky na pivu 🙂 Oblíbené jídlo mého brášky – dneska má svátek, ale předpokládám, že bude mít tetokrát jinou dobrotu – pro jeho dítka by to zrovna úplně ideální strava nebyla 🙂
Nějak tu asi na zvířetníku moc Vašíků není (pamatuju si jen jednoho psího), i tak všechno nej (rose1) je to krásné jméno…
Nějak jsem nepochopila co se tu stalo a o co šlo. Četla jsem opožděně a příspěvky vkládáné v různé doby mi neodhalily kde jiskra podpálila.
A tak jen doufám že bude brzy vše jak bylo, že se oása nestala nebezpečným místem a že nebudu muset zoufale vybírat a vážit slova jako jsem to musela dělat do svých 32 let a i potom když jsem psala domů.
A ještě k té Skandinavii. Já tady ve Švédsku nepotkávala lidi vlídné, vstřícné a nápomocné ale právě naopak. Nakonec vystavena šikané a proto vyhozena z práce. Na návrat domů bylo pozdě hned po tom roce 1989 jak tenkrát konstatoval můj tady taky zneužívaný manžel, který vzápětí zemřel (+1991). Syn by se se mnou nevracel, trčela bych sama v zemi kde jsem kořeny už ztratila. Trčím sama v zemi kde jsem kořeny nikdy nezapustila ale synova nápomocná ruka je alespoň nablízku.
Smutnou zkušenost odtud nemám jenom já a můj muž ale hlavně ji měl člověk kterého jsem uctívala a s láskou pracovala pod jeho vedením. Pan režisér Alfréd Radok. Jeho příběh popsal Zdeněk Hedbávný v jedné knize. Momentálně si nevzpomenu na název knihy ale doplním až si vzpomenu.
Ta moje poznámka o Skandinávii patřila pochopitelně jinam, ale tam už se nikdo vracet nebude.
Název knihy
Alfréd Radok : Zpráva o jednom osudu
Napsal Zdeněk Hedbávný
To si najdu, dík za tip, snad ji v naší „místní lidové“ (knihovně) budou mít.
Švédská éra pana Radoka je pochopitelně popsána až na konci knihy.
Jinak jsem našla tuto adresu :
muj-antikvariat.cz/kniha/alfred-radok-hedbavny-zdenek-1994
kde mají tuto knihu mezi dražšími exempláři za pouhých 81 korun.
Klaním se královně Dede (h). Já bych tak shovívavá nebyla. Je to tu její království a proto má právo rozhodovat o pravidlech, která by měl každý dodržovat. Ty starosti, které s takovým webem musí být bych si třeba já na hrb nevzala. A protože to ona dělá laskavě, soustavně a svědomitě, je jen na ní, jak bude toto fórum vypadat.
A ano, je to tak že ve slušné společnosti si člověk musí dávat pozor na ústa. Proto je v ní lidem právě dobře a trocha sebekontroly nikomu ještě neuškodila.
Jen se připojím s díkem Dede a celé její rodině (vždyť bez FF by nám nefungovaly stránky 🙂 ) za všechnu práci kolem zvířetníku.
Díky (h)
(wave)
To jsem jáááááááá
Jéje, tady to vře 🙂 Tak jednak – koukám, že papír (monitor) snese všechno… za druhé – unyle spolu souhlasit umí každý, ale pěkně se porafat jednou za čas dle mého názoru neuškodí. Osobní útoky bych si odpustila, matku chránící dítko bych pochopila. A teď vážně – podívejte se do jiných diskuzí na jiných serverech a rázem pochopíte, že sem chodí parta slušných lidí a podle toho i diskuze vypadá. Slušně. Jendovi a Finrodovi bych doporučila zajít na pivo a ono by se možná ukázalo, že to, co se jeví jako nepřekonatelný odpor ve fóru, je ve skutečnosti docela zajímavé téma k hovoru v hospůdce. A vůbec, venku je krásně a člověk by neměl sedět u počítače, ale měl by jít ven. Dede- vrať se nám! 🙂
Maggie, naprosto souhlasím s tím, že Jenda a FF by si měli spolu sednout, jak k tomu vybízí i včerejší Mlsotník.
Já osobně strašně nemám ráda konflikty, těžko je snáším a nadlouho mě rozhodí. A myslím si, že má každý z nás právo na vlastní názor a zároveň povinnost tento názor prezentovat slušně a korektně. Což se u FF stalo.
Na žádost Dede jsem Jendu znovu odblokoval.
Milá Dede, děkuju Ti. (y)
To jsem moc ráda a pevně věřím a doufám, že i ze strany Jendy bude „klid zbraní“.
Milá Dede díky. Kéž by si Jenda svoje příspěvky přečetl a došlo mu, kde je chyba. Ale to už jsem mu psala.
Myslím, že Jenda má dost rozumu na to, aby si své další příspěvky přehodnotil.
Do diskuse jsem nevstupovala, i když kdysi tu po jedné obzvláště výbušné diskusi na jiné téma a s jinými aktéry bylo napsáno, že Zvířetník nikdy nebude nikoho blokovat a nedojde k tomu, že by někdo za své názory byl nějak podobně trestán.
Takže mi to celé přišlo takové zvláštní, protože tehdejší diskuse byla mnohem osobnější a mnohem ostřejší.
Děkuji, milá Dede, za tvoji velkorysost! (h)
Doufejmež, že Jenda bude natolik soudný, až vyjde další článek od Andyho (a já bych byla ráda, aby vyšel, se zájmem jsem si přečetla o Norsku to, co se obvykle člověk nedozví, a velmi ráda bych si přečetla i další postřehy, třeba o otcovské dovolené, zajímalo by mě, jak se s ní vyrovnávají zaměstnavatelé) – takže až vyjde další článek od Andyho, doufejmež, že se Jenda klepne přes prsty, vypne počítač a půjde si raději zatančit. 🙂
pokouším se poněkolikáté, tak snad teď to vyjde, píšu prý moc rychle za sebou
JJ špekáčky na pivu pojídané v kruhu rodiny nebo přátel to tedy vyvolalo příjemné vzpomínky,jen já nedám kečup.
Křupačku asi ozkouším, bez paprik a se šlehajdou.
Jen malý komentář k tomu, proč se tu ztrácejí Jendovy příspěvky – Jenda dostal včera trvalý ban a není na těchto stránkách již vítán. Chápu, že má proxy servery a VPNky, to já mám taky. Pokud si chce hrát na kočku a myš s různými IP adresami, budiž. Ale měl by pochopit, že když někde není vítán, tím spíše na soukromém serveru, neměl by tam chodit.
Andy, chápu, že se vás to včera dotklo….ale opravdu se tu neměří dvojím metrem? Takový Krakonoš nás tu pozurážel téměř všechny, jeho příspěvky jsou někdy na velmi silný žaludek…, ale píše klidně dál, my ostatní si taky občas nebereme servítky. Ale to si musíte přebrat sám.
Jenda byl dlouhodobě sprostý a to včera byla poslední kapka. Prostě zde není vítán a každý komentář, který napíše, bude smazán. Tak to prostě je, toť vůle majitelky serveru, kterou já vykonávám, a budu ji vykonávat tak dlouho, dokud on nepochopí, že toto již není místo, kde je vítán.
Ano, měří se tu HODNĚ dvojím metrem, bohužel.
„Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
Ale stále se měří dvojím metrem a myslím, že tento váš postup vás oba poškozuje víc, než si nyní můžete domýšlet.
Naprosto stejný je postup na Neviditelném Psu, iDnes, Lidovkách a kdekoliv jinde. Pokud administrátor rozhodne, že na web někdo nepatří, je to jeho problém, nikoliv administrátorův.
Andy, nemůžete si dát s Jendou rytířský souboj a netahat to do Zvířetníku? Už i já se hlídám, abych náhodou něco neřekla a nebyla špatně pochopena. Samozřejmě tady mohou být jen takové komentáře, které jsou loajální a vstřícné. Ale už to nebude ta hospůdka, kam chodí všichni. I kamarádi, i soused, který ukradl tulipány přes plot a baba od vedle, která věčně pomlouvá. Bude to jen vybraná společnost. A být ve vybrané společnosti je nebezpečné. Pak získáme pocit, že jen my jsme ti, co mají pravdu. A věř, že to tak není
No, já myslím, že tento web je Dede a její rodiny a jen oni si můžou rozhodnout, jak – a jestli – to tu bude fungovat.
Mně kdyby někdo sprostě urážel dítě (nota bene tam, kde všechno platím sama a o všechno se starám), tak bych se taky rvala jako saň.
Samozřejmě. Já to naprosto respektuji. A už mlčím
A kdyby se to přeci jen nezadařilo, tak je možný povolat ligu arbitrů a vyštípat ho do otrávena 😉 .
ŽABO MYŠí válka, ne?
Reaguji jen proto,že mi tahle informace pro mne o tom, že jste zakázali Jendu přijde zbytečná, ale třeba ji někdo slyšet chce. Asi i proto, že se objeví a pak zmizí. Nepřijde Ti to FF jako zbytečná činnost pro sobotní dopoledne?
Může to tak vypadat, ale druhá alternativa by byla ho tu nechat a tím by měl pocit, že to, co dělá, mu projde. Je to věc principu. Pokud je rozumný člověk, tak už teď pochopil, že by sem psát neměl, po tom, co udělal (mimochodem má to přímou souvislost s tím, proč nevyšel dnes žádný článek). Samozřejmě on si může hrát na žabomyší válku, ale rozumný člověk pochopí, kdy má odejít. Tu informaci jsem sem napsal proto, že některým lidem to přijde jako přehnané řešení – budiž, ale momentálně se snažím o to, aby tu vůbec ještě nějaký článek kdy vyšel. To mi nepřijde jako zbytečná činnost pro sobotní dopoledne…
Dlouhodobě sprostý mi Jenda nepřijde, zato nerozumný vzhledem k Tobě FF,jako by měl rudo před očima, no teď je tedy v rudé na chvíli zabalen a nebo si z toho dělá srandu. Nevím. Těžko soudit vjemy druhých ve virtuálním světě.
Kdo by to řekl, na jak tenké niti visí osud zvířetníku?
No dalo by se poudat a poudat, jenže musím za povinnostma. Budu věřit, že až se vrátím bude kam.
Protože je NZ v majetku Dede, je v pořádku, že je v takové podobě, jak si ho přeje ona.
Milý FF, tak jsem si přečetla tu diskusi.
I když mám k naší drahé Unii postoj více než skeptický, stojím v téhle hádce na tvojí straně.
Jednak v článku o žádnou Unii nešlo, jednak, a hlavně, osobní útok na autora je hnus a kdo se ho dopustí, dává najevo, že neumí diskutovat nebo mu došly argumenty nebo oboje.
(h)
(inlove)
Krom toho máš můj obdiv – vyrostl jsi, a hodně. Nenechal ses vyprovokovat jako dřív. To není snadný, vím to dost dobře. Jseš dobrej, chlape. (*)
Dobré ráno všem. Když už tu na víkend zůstal Mlsotník, zkuste mrknout na Ditu P. a pak napište, co si o tom myslíte: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10588743864-denik-dity-p/
Zatím jsem na netu zkoukla všechny díly (dají se najít pod záložkou Videoarchív) a jsem z toho jaksi (hodně) rozpačitá. No, Babica to není, ale…
ČT si evidentně myslí, že když lidi zkousli Babicu, tak už vydržej všechno 😀
Narychlo amatérsky zbouchané, aby to moc nestálo, „ale bylo to vo vaření“.
Připadá mi, že dneska je o vaření víc pořadů, nežli o čemkoli jiném, všechno je to na „jednobrdo“, ze všech jednoznačně vyplývá, že ten, kdo nesleduje „Kluky v akci“, „Babicu“ a desítky dalších, vůbec nikdy rodinu nenasytí, neumí kuchyni ani klasickou českou, italskou, španělskou ani nevímjakou.. Vrcholem je „Prostřeno“, koukat na to, co někteří dokáží splácat dohromady v prostředí, kam by soudný člověk nepustil ani v čistém chlívku chovaného čuníka je pro mě sebemrskačství. Když ty pořady začaly, bylo to hezké osvěžení, teď už je to zoufalství. Veřejně vaří kdekdo a kdeco a už to není ani hezké ani zajímavé.
Tak něco krásně dojemnýho po ránu (sun)
http://www.youtube.com/watch?v=CjB_oVeq8Lo
Dík, Rputinko, je to moc pěkné a dojemné. (h)
Praha hlásí 3 stupně a mlžno, brrr. Soužití smečky s malou návštěvnicí je v pohodě, jen to vycházkování se dvěma vodítky je složité. (whew) Copak na dlouhé vycházce pouštím u lesíka Anku z vodítka, a tak to jde, ale krátké venčící obchůzky jsou náročné, silně postrádám ještě jednu ruku, někdy i dvě. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Není článeček (wait) ?? Dede, mlčí a nebo svátkuje ??
Jdeme za chvilku směr ZOO. Tudíž je zřejmé, že tu nejsme sami (chuckle). V rámci oslav Václava necháme Vaška dobře vyspat a odebereme mu potomky. Hlavně ta mrňavá potomka už je delší dobu na nohou. Moc toho nenamluví, ale uječená a ubreptaná je ažaž
No, po tom včerejším extempore u předminulého článku se nedivím, že dnes nic nevyšlo, dokonce bych i Dede chápala, kdyby celý Zvířetník utnula úplně.
Jejda, Aido to snad ne. To by byla strašná škoda, Zvířetník je silně návykový a už si ranní kafe bez něj neumím představit! Snad emoce vyprchají a bude zase dobře. (sun)
no jéje – aido, musela jsem se vrátit a docela jsem koukala… ač souhlasím s mnohými, že Andyho pohled je často ovlivněn tím, že vyrůstal v ne zcela běžných podmínkách, tak to, že Dede vytočil ten eurosvazák, naprosto chápu
howgh 😀
Já se na vás děvčata nezlobím 🙂 . Proti gustu žádný dišputát, tedy nemusí všechno chutnat všem. Nechcete se někdy pochlubit něčím z vlastního repertoáru, ať vidím, co a jak se vaří u vás? Zdravím Čechy i Moravu (wave) .
Ojojoj, co to dělá tady, to patřilo úplně dolů ….
Jinak zdravím všechny vespolek, díky za komentáře a zase mizím makat.
No, už jsem tu řadu receptů napsala, většinou ale do diskuse, takže jako nováčkovi ti to asi uniklo. Na články nějak nemám to správné odhodlání, ale polepším se.
Takže co si my dáme doma spolu u prostřeného stolu? Špekáčky s kečupem ne, ani na taveňák si nepotrpíme. Mám ráda obyčejná jídla ze základních surovin, nejvíc se mi líbí takové ty recepty „take 5“. Vařím spíš obyčejně. Někdy ale ve velkém, často k nám přijde hromada kamarádů našich dětí a musím improvizovat.
Oblíbené jsou třeba tortilly s čímkoliv. Já vím, purista si už teď trhá vlasy (a až si to přečte, bude si je trhat o to víc), ale celkem to má úspěch. Tortilly (nebo chléb lavaš, ten jen snad i lepší) koupím, časy, kdy jsem je dělala doma, jsou dávno pryč. Zvlášť udělám nějaké saláty (třeba „cacíky“, jak tomu doma říkáme, nebo třeba babaganuš nebo humus), pokrájím nějakou zeleninu (klasicky třeba kapie, rajské, okurky, prostě – co je doma), udělám nějakou studenou omáčku (třeba ze zakysané smetany, česneku, olol a bylinek), masožroutům oprsknu na směsi olol a másla nějaké to maso (nejlíp krůtí) a patřičně je okořením, vegetariánům (těch se u nás doma schází nejvíc) udělám falafel. No a pak už jenom nahřívám ty tortilly (fakt je to barbarství, já vím), dávám jim to na stůl, oni si to plní podle sebe a je to fajn.
Recepty po celodenním sekání dřeva napíšu později, jdu zadělávat na buchty.
Aido, prosím tě, co je to recept take 5, chápu správně, že jako z pěti surovin?
Ježiš, moc se omlouvám, že jsem to takhle blbě napsala, ano, je to recept z pěti surovin (neboli „vezmi pět věcí“).
Nepřijde mi to ani jako obyčejný, ani jako ze základních surovin, ale vím, že máš dost odlišný definice těch pojmů. (Přijde mi to jako vaření ze surovin celkem snobských – velmi drahých nebo co nejcizokrajnějších.)
Ale chutný to určitě bude. (Až na humus. To bych nejedla – kvůli tomu jménu. Fakt, buď bych to plivla nebo nemohla polknout pro samej smích. Nechcete někdo tu věc přejmenovat?)
Já bych z těchhle surovin nedělala běžnou večeři, ale večeři slavnostní. Takže nejspíš neochutnám. 🙂
Název hummus pochází arabského ḥummuṣ, odvozeného z ḥimmaṣ – cizrna
nepleť si to s naším humusem, to že něco zní stejně, neznamená,že to i stejně chutná…
Vím, jsem lingvista, a stejně mi to neodbytně evokuje smetiště. 🙂 Co dělat.
No, netuším, co je na zelenině, cizrně a mléčných výrobcích drahého a snobského, u nás je to východisko z nouze, cesta, jak nakrmit bandu vegetariánů.
asi tak….také jsme to nepochopila…rajčata teď u nás na tržnici-přebytky od zahrádkářů seženu za 10 kaček kilo…. cukety tam dneska dávali za hubičku i ty nepřerostlý…. a cizrna nabyde, tudíž pocit drahoty a snobství nepociťuji…snobárna jsou pro mne pochutiny jako šnečí kaviár nebo husí játra…i jehněčí nakupuju od soukromníka a 2,40kg vyjde na 300,- a jaký je to nádherný a dobrý maso…
U nás je to obdobné – rajčata na vaření za 10,- Kč, rajčata na přímou konzumaci tak za 20 až 25,- Kč. Lilky, cukety, patizony a dýně za 40,- Kč, okurky za 15. Pytlík cizrny stojí 30 korun a nakrmím z něj 6 lidí.
K té „snobské“ a „cizokrajné“, ale přesto velice levné a chutné kuchyni jsem se dostala přes našeho rodinného kamaráda Michala, to je pan kuchař podle mého gusta. Moc milý a příjemný člověk, vaří úžasně, za lacino a chutně.
http://www.rozinkyamandle.cz/
Jo, ještě jsem si to tak od oka spočítala, a moje snobská, cizokrajná a celkově vůbec hrozná večeře pro šest až osm lidí vyjde tak na půlku toho, co by pro stejný počet lidí stály třeba ty pravé, hezké, české a laciné špekáčky na pivu. Holt neumím šetřit, no.
Zdravím, Aido, díky za recept (teda spíš náznak, ale já si to dohledám 🙂 ) a těším se na to jídlo po štípání dřeva. Mládence zatím krmím fazolemi, hrachem a čočkou, cizrnu budu muset teprve vyzkoušet. Jinak jsme posklízeli rajčata, takže mám doma červeno a krájím do salátů – rajče, zelená cibulka nebo pórek a ještě něco – do pěti surovin se to vejde.
Bacha na sůl, pepř a olej, to jsou další do těch pěti.;-)
My teďka taky „jedeme“ v rajčatech, paprice a okurkách. Dneska jsem ale pro odjetý zbytek rodiny (a jejich kamarády, kteří za chvíli dorazí) dělala jen chleba a honzovky.
Jinak chápu, že jsi „vědka“ a kuchyň jde mimo tebe, jsou i jiné životní priority, že.
Tortily – koupíš. Chleba jakejsi nejspíš arabskej – koupíš. Olivovej olej, dvě stovky za flašku. Krůtí maso. Vzhledem k tomu, cos psala o přírodnosti svého pozemku – kapie, 60,-/kilo. Okurky a rajčata jsou teď levný, OK. Víc názvů cizozemských než českých – humus, falafel, víbůhco. Jasně, jasně, jseš světová, jedinečná, nedostižná… vždyť my to přece víme, připomínáš to, kdykoli otevřeš pusu.
kdyby sem napsala cizrnová kaše, placky z pšeničné nebo kukuřičné mouky, znělo by ti to líp? S olejem za 200 bych neoperovala,toho do toho jídla frkneš trošku, ne celej….
No, nejsem to já, kdo si kupuje dřevěné brikety, když má kolem sebe les a spoustu dřeva za lacino. To mi přijde jako větší rozmařilost, než láhev olol za stovku. Holt, každý máme svoje měřítka.
tak si aido myslím, že se dozvíš, že sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar…. 😉
A hlavně, že sama ženská, notabene Io konstituce, si dřevo sama nenarubá a nepořeže – i když na polínka snad naseká! Tu nejde ani tak o topůrko za dva zlatý, ale o lidské možnosti a síly.
větví a chroští tam je taky dost, dřevorubce z ní aida nedělá….
Na vytopení domku přes celou topnou sezónu je potřeba cca 10 metrů tvrdého plus 3 metry měkkého dřeva nebo 2,5 tuny dřevěných briket. To v lese nenasbírám, to je asi tak 15 stromů.
Nehledě na to, že dřevo se prodává mokré a musí nejmíň přes jednu zimu schnout…
Na prachy to kupodivu vyjde stejně, když se člověk trochu poohlídne a nebere první, co mu padne do ruky.
Jinými slovy, jedna topná sezóna tady v domku je asi tak 15 tisíc.
Varianta je topit pohodlně elektřinou – minimálně dvojnásobek ceny, ani jsem nepočítala, nehledě na to, že bych musela přistavit přístavek, instalovat kotel a radiátory. Další varianta je topit přímotopy – cena asi čtyřnásobná, nehledě na to, že bych musela koupit přímotopy. Plyn v obci není.
Ovšem to Aidě a Sharce nedochází, jelikož jim nejspíš topí ústřední topení a krb pro ně znamená romantiku, nikoli vstávání do 10°C a hodinové topení, aby bylo v domě aspoň trochu vlažno a člověk mohl odejít do práce. 😛
Omlouvám se za zcela OT dotaz, ale přesto – poraďte, prosím, co s parketami? Dokončujeme rekonstrukci bytu po mojí máti (vybourané a nově postavené jádro, nová koupelna a podlahy v kuchyni a předsíni, nová linka, atd., atp. – něco děláme sami, něco nám udělala firma). V pokojích jsou parkety, nevržou a jsou zachovalé, skoro nepoškozené (máti měla všude celoplošné koberce). Jak ty parkety co nejlíp vyčistit? Moc děkuju předem, vůbec se v tom nevyznám, i když na netu jsem už surfovala mohutně.
Milá Aido, myslím, že ta správná osoba, která by Ti mohla poradit, je Ioannina, ta má s údržbou parket bohaté zkušenosti. Pokud si tak trochu pamatuji, než jsme parkety překryli kobercem, tak se drátkovaly a natíraly hydrovoskem, mám dojem, že je lze umýt i mydlinkami z jádrového mýdla, ale tak, aby se moc nepromáčely. Pokud to moc nepotřebuje, stačí zlehýnka přejet přímočarou bruskou ve směru parket, zlehka omýt prach a po zaschnutí přetřít hydrovoskem (hodně) a vyleštit (dosucha). Ale jako stoprocentní expert na údržbu podlah si nepřipadám 🙁 .
Jsem ze staré školy a našich parket se celých osmdesát let jejich života voda a v žádném případě mýdlo nedotkly a myslím, že měla maminka pravdu. Nezešedly, je to pořád přirozeně zbarvené nazlátlé dřevo.. Myjeto, jak píše Sylva, v podstatě krémový benzinový čistič, rychlá přehřátá pára, drátky, bruska jen odborník, to jim dělá dobře.
Milá Aida,sestra v Brne pred nedavnom mala nejakého pána,čo jej čistil parkety/nieviem čo s nimi robil,asi brusil,lakoval alebo tak nejak/môžem zistiť meno,adresu a hlavne cenu. a ak by si mala záujem i kontakt.
Verenko, určitě – a moc děkuju předem. Pokud jsi zaregistrovaná na Hadech, stačí poslat soukromou zprávu. pokud ne, mail na mě má spousta lidí tady, sem ho psát nechci.
V drogerii kup přípravek jménem Myjeto a podle návodu parkety omyj. Po uschnutí použij bezbarvou pastu na parkety. Na špinavější místa jsou drátky na parkety. Pak vyluxovat a napastovat. Pěknou zábavu! 😀
Moc dík za další tip. Určitě to vyzkoušíme.
Našich sto metrů prvorepublikových parket po rekonstrukci bytu si libovalo při čištění paročističem a spoustou ssavých hader a následném napastování bezbarvou pastou na parkety Cirine.
Když si vzpomenu, jak jsme to za mlada drátkovali, obchází mě bledý děs a trnou kolena, chicht.
Aha, dík. Taky dobrý tip. Když já tomu vůbec nerozumím, proto jsem se ptala. Jste všechny moc hodné.
Mně už z toho jde hlava kolem, ten byt spravujeme od června a pořád není hotový. Snad už se to ale chýlí k dobrému konci.
Hydrovosk, tuším se to tak jmenovalo, tomu se zdaleka vyhni! Šílený, to dělávala maminka a vždycky byla zedřená jak nádeník. My jsme špinavé parkety vyčistili roztokem kyseliny šťavelové – rukavice, pevný kartáč, po létech parkety drbat, setřít kvanty vody – na to se dneska vyplatí pořídit parní čistič. Dřevo nádherně zbělalo a zbavilo se všech zbytků lepidel po kobercích apod. Pak po důkladnem vyschnutí podlahy jsme je napastovali bezbarvou pastou, lze pořídit i zabarvenou. Vydrželo to roky a nemuselo se to nijak zvlášť udržovat.
povrch zbrousit,napřed to sejme špínu,pak čistej povrch,z něj se nachá část,na zatmelení spár, pak se to ještě zabrousí do čista a pak nalakovat -teď jsou už laky jiné než dřív a vrství se,mají matné, lesklé s ochrannou složkou a pak i takové,co jduou stírat, na 30 let to zas vydrží…
nedělejte to sami,zajdi za parketářema , většinou je znaj truhláři nebo restaurátoři-myslím ty fachmany, co z nich udělaj opět něco nádhernýho…
Pokud jsou to prvorepublikové parkety a spáry mezi nimi jsou široké, tak rozhodně netmelit, sousedi to udělali a byli nešťastní, jak se to drobilo, my jsme si nechali od parketáře poradit a parkety byly nádherné, i když v nich byly spáry. Dubové, vybrali jsme si odstín koňak, vybrousit a nalakovat, lak vydržel i pád angličáku na hranu, nebylo v nich ani ťuk. Ale stojí to dost.
Mňam,to vypadá velmi jedle (y) ! Milá JJ,sbíhají se mi sliny,jen jsem to přečetla.Tak si jdu udělat večeři.
Přeju všem hezký víkend (inlove) ,snad bude i hezké počasí…
Pro pobavení přijměte příspěvek ke kultuře stolování. (Neboli o tom, jaké jsem byl prasátko.)
Samozřejmě, při různých akcích, zejména v přírodě, se jídlo konzumuje bez ohledu na vytříbené mravy. Ale zde budu popisovat prostředí přímo akademické!
Za svých studií jsem v menze v Poděbradech jedl všechno lžičkou. I tvrdé maso, řízky apod. Musím podotknout, že takových nás tam byla drtivá většina. Taky jsem ze začátku několik lžic zlomil, než jsem našel ten správný výrobek, který, byť laciný, vydržel vše. Moje lžíce po jídle nikdy neviděla vodu. Po pečlivém olízání šla rovnou do vnitřní kapsy saka.
Později na vojně jsem viděl některé vojáky, kteří nosili lžíci v botě. Nemám rád historky z vojny a nechtěl bych, aby se na tomto fóru objevovaly. Ale trochu to musím vysvětlit. My jsme měli polovysoké boty, tak zvané půllitry či půllitráky. Aby lžíce nezapadla úplně dolů, měli dotyční výtečníci konec ohnutý do takového háčku. (Jinak ty boty byly pohodlné, zvláště na učebně nebo dílně, kožené, nepotila se v nich noha a hlavně se snadno obouvaly. Našli se takoví, kteří tvrdili, že dokážou skočit z horní postele přímo do bot. Ale to jsem ve skutečnosti neviděl.)
Ale vraťme se do akademického prostředí. Polévka byla v mísách na stole, a protože mi většinou připadala příliš horká, zvykl jsem si sníst napřed hlavní jídlo a polévku, která mezitím vychladla na talíři, až potom. A vůbec mi to nevadilo. Já mám polévky rád.
Samozřejmě patřilo k dobrému tónu nadávat na jídlo v menze, po stránce kvality i kvantity. Ale já jsem byl spokojen. Pravda, některá jídla, která tam vařili, jsem nikdy před tím ani potom neviděl. Ale když člověk přišel včas, než se přihnali studenti z přednášky, tak si ze čtyř jídel vždycky vybral.
Tu zahnutou hliníkovou žičku nosili (a doufám, že stále nosí) všichni pravověrní trampi. Ti cimprlich pověšenou za přesku na teleti, a ti echt v té kanadě.
Taky sem ju měla. Ach jo.
Řízek je prosím lepší vzít do ruky, než ho dlabat lžící.
Ale k té vojně a botám: V kterém roce jste prosím sloužil, smím li se ptát ?
Ano, to jsem zapomněl napsat. Studium 1957 – 1962. Vojna 1963.
nejen vojáci,my takto ohnuté lžíce mívali v obuvi na chmelu i na bramborových brigádách…na vandrech…joj, ještě ji mám doma schovanou….
Zdravím zpoza buku a přeji hezké odpoledne.
Jakž takž stíhám pročítat, reagovat už moc ne, ale ta chlebová dobrůtka vypadá velice jedle. Kopíruji a ukládám.
Milá Xerxová, držím palce, aby zima byla mírná, aby svetr hřát a nohy i záda fungovaly!
A co Alavis? nepomohl by aspoň trošku?
Já se taky bojím zimy, když naší české strakaté čubizně, slečně Bony, podklesávají zadní packy coby vedlejší efekt úspěchu při zvládnutí epilepsie. Když dosud vyskakující čubizna nevyskočí ani na postel… A ty naše schody! Asi vymyslím podpěrnou dečku od břicho, s držadly na zádech. A budu jí do schodů ten zadek nosit.
Nevíte někdo o něčem takovém?
Zdeno, co toto? http://www.rebeldog.cz/cz/zbozi/671_0/podpurne-postroje/RD-RHB-ZAD-S_podpurny-rehabilitacni-postroj-zadni-s
Nebo si projít google, kde to mají nejlevnější: https://www.google.com/search?hl=cs&as_q=&as_epq=rehabilita%C4%8Dn%C3%AD+postroj&as_oq=&as_eq=&as_nlo=&as_nhi=&lr=&cr=&as_qdr=all&as_sitesearch=&as_occt=any&safe=images&as_filetype=&as_rights=
Alavis užívá trvale – pravda – v koňské verzi (chuckle) , dávkování pro hříbě…
Zima důchodcům nesvědčí – tak snad to v pohodě holky mamutí i strakaté přežijí (wave)
Podpůrné postroje pro psy ale co takhle pro mne když sotva lezu a ty moderní berle tedy „gåstavar“ o které se podpírám vlastně nestačí. No jo ale kde sebrat toho obra co by mne pomocí postroje nadnášel, že ano? Mám 27 schodů z ložnice do sklepa kde mám koupelnu se záchodem. Na těch schodech bych nadnášedlo sakra potřebovala. :O :S A ne jenom tam! (chuckle)
Ale tak ať je pomoženo alespoň stárnoucím a bolavým pejskům. Držím palce Bony a ostatním potřebným. Bety to bude muset zvládnout na vlastní pěst, vlastně na vlastní packu s pomocí léků a teplých oblečků. Pejsánkové jak já s vámi soucítím!!! (y) (y) (whew)
Jasně, mám to za 13.
Velká kočko takovej obr by se Ti fakt hodil, třeba by i mohl venku vodit Garyka a hned by v Gotebořicích bylo veseleji, já našla ještě jednu radůstku, ale už dlouho nevkládala odkaz tak snad .. http://www.invarena.cz/?p=10772 …držím palec ať urychleně porazíš nastuzení
stará pevná cestovní taška-jen nůžkami upravená, zip ponechej nahoře, čubu do toho zapni a pomoz jí, když to bude z měkké látky, jen jí to bude mačkat břuch a nebude to plnit účel…já tak pomáhala Šarikovi a měl skoro 40 kilo….
Taky v Götebořicích byl v noci mrazík, ráno bylo jen minus 3°. Rukavice nosím už pár dní a pod bundou dlouhou vestu z materiálu fleece. Asi už bundu vyměním za zimější nebo dokonce tu nejzimější?
Dny jsou chladné ale stále plné sluníčka. Bylo to letos u nás nezvyklé léto i podzim. Listopad už tu máme měsíc, načaly to břízky trousit své dukáty na asfalt a trochu jej povznést a rozveselit. Kaštany nebyly veškeré žádné, co já budu nosit celou zimu po kapsách? Tři kaštany žmoulat v ruce prý chrání před nemocí. 🙂 Tu myšlenku si nesla do života maminka a předala ji mně. 😉 Zatím mi to nefungovalo, asi tomu málo věřím. Ale jednou třeba? Jeden nikdy neví! :O Ale hladit hladké kaštany v dlani je velice příjemný pocit.
Teď právě bojuji s nachlazením. Myslela jsem že jsem zvítězila ale zákeřná nemoc se jen na chvíli schovala před echinaceou, C vitamínem i česnekem a zase vykoukla. Zřejmě jsem česnek v posledku opomenula.
Přeji vám ještě pár nezimních dnů a hlavně nemaroďte! (inlove)
Něco pro zahřátí – OTéčko
Pro ty, které už navštívil ráno mrazík, pár srpnových fotek, kdy bylo ještě lééééééto (nod)
http://yga.rajce.net/2013_-_v_prubehu_srpna
(wave) Pěkné fotečky. (clap)
Špekáčky na pivu znám. Občas je dělám. Navíc přidávám jen feferonku. Právě jako večeři po dni stráveném fyzickou prací na zahradě, kdy člověk potřebuje nakrmit a zahřát.
A ten zapékaný chleba by mě taky potěšil.
Zima zima zima fuj fuj fuj. Ráno jsem škrábala okna u auta. Pravda, bylo to v 6, ale stejně. Fuj fuj fuj.
Teď je mlha a vlezlo, taky fuj. Čekám na sluníčko, musím fotit na diplomku. Tak tady s chlapečkem koukám na Kmotru Lišku a skládám prádlo. Zimu já nemááám rááád ;(
Ale ten chlebovej zázrak, to já rád. Dělám podobně. Brzo na něj dojde, to je takový podzimní.
Zatím jsme se neodhodlala udělat cokoli v chlebu, ale tohle by mohla být možnost. Špekáčky na pivu jsme kdysi zkusila a nebylo to špatné, ovšem mezi favority se to nezařadilo.
Jů – dnešní recepty vypadají náramně jednoduše a přitom jedle. A hlavně – sesedne se celá rodina a u stolu je veselo.
Ten chlebový v jiné variantě lze i tak, že vydlabaný bochník vyskládáme různými druhy sýrů a pak při jídle je každé sousto překvapením – ovšem leze to dost do peněz, takže brzy vyzkouším tuto verzi. (clap) (clap)
Děkuju za připomenutí, mijá JJ. Buřty na pivu znám, už jsem je dlouho nedělala, je to úžasná dobrota – nejen pro dřevorubce. :o)
Na „něco“ (rozuměj cokoli) zapečeného v chlebu se chystám už drahně let, ale ještě jsem k tomu nedozrála. Že bych začala Křupačkou? 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
Prima recepty, milá JJ, ten druhý chlebový mě oslovuje víc – nějak jsem nikdy nenašla zálibu v uzeninách. Ale ty pečené buřty mi v představách opravdu voní 😛 (ten je olizovací)
Jo, šlo to dnes k nule, určitě. Dva stupně byly v sedm ráno a to mi už na čidlo svítilo ranní sluníčko. Včera jsem otrhala většinu z rajčat z veletruhlíku umístěného na zahradě a docházejí v garáži, no a ty, co jsou v dalším veletruhlíku u stěny domu jsem na noc přikryla a doufám, že si ještě trochu sluníčka užijou. Musím říct, že jsem letos měla opravdu velikou úrodu a to především na rostlinách, vysazených ven (ne do skleníku) už v půlce dubna. To jsou zkrátka rajčata – otužilci (chuckle)
O.T. – (sun) vstává a venku jsou 2 stupně (zatím nad nulou) (nod) Večer tedy šly květináče s letněnými kvítky domů a Beta večer i ráno na procházku dostala slabou modrou fleesku. Neprotestovala – pamatuje si to z jara. Raději ji strojím, nechci si pak nadávat. Stále jí drží na dovolené znovunalezené chození po dlažbě i schodech (včera chtěla vyrazit i do ložnice, ale po dvou schodech to váhavě vzdala a já ji pochválila – ať tam raději neleze), je na tom slušně. Ale zima je za dveřmi (think) , bojím se bojím (všichni veti varují) (tmi)
jo a krásný kropenatý potvorák ořešák mi doklidil zbytek lískáčů. Co nestihla mrcha veverčí, zvládnul dokonale on… Ale sluší mu to (chuckle)
Jste holky šikovné a jedna z vás je i rozumná, vy to zvládnete (sun) .
Kdyby šlo o člověka s podobnými problémy, řeknu pořádně oblíkat odspoda – ponožky a důkladné boty. Pro pejska nejde něco takového pořídit?
Psí botky jsou na trhu a jsou dobré pro městské pejsky, kteří musí šlapat v soleném sněhu – když Pitrýsek vyzula Čipsy, tak to u ní vypadalo jako ve školce (chuckle) , ale nejsem si jistá, jestli by si na ně Betka zvykla. Takže hlavně mít v teple cemr (Pitrýskův Bertík nosil ke stáru apartní vestičku i doma).
Betě držím palce, aby jí dobré nohy a dobrá nálada vydržela co nejdýl.
Bohužel, YGO, už jsme došly do období, kdy už i Garuška nosí doma svetříček. Neumím šít, ani plést, ale to „hlaď se, obrať se“ (hladce-obrace) ještě zvládám. Takže máme několik modelů v různých barevných variantách.
Na botičky by si Betka určitě zvykla. Mají protiskluzovou podrážku a ty naše mají, dokonce, okovanou špičku, zapínají se zipem a upevňují se kolem nadprstí na suchý zip. Je to inteligentní robečka a jistě by brzy pochopila. Jen, jestli by byla na ni velikost. Co jsem viděla, tak největší byly šestky. Pro porovnání, Chipsinky mají čtyřky.
Xerxová, musíš hlídat a doufat. Kosatka dravá je neuvěřitelně životaschopný tvor a věřím, že zvládne mnohem víc, než se od ní čeká. (inlove)
Myslím na vás, bojujete statečně. A vzpomínám na Kazana… loni touhle dobou ještě chodil (h)
Hezký pátek všem,
díky Dede, to to šlo rychle 🙂 . Mávám, zdravím a mizím z netu, na komentáře asi už dneska zareagovat nestihnu, za což se omlouvám. Přeji všem hezký den.
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Obě „srandičky“ vypadají jedle 😛 K větší společnosti zahradně pracovní se to zdá vhodné teplé pohoštění (nod)
Na zapecenem chlebu se mi libi, ze takto se da spotrebovat cely chleba. vadi mi na te mode servirovat polevku ve vydlabanem bochniku, ze se pak velka cast chleba vyhodi, coz pokud jeden nema kraliky, je opravdu skoda.
Naprosto souhlasím. Vždycky si vzpomenu na babičku, která říkávala: „Když není chleba, je hlad.“ Té by se tohle polévkové plýtvání vůbec nezamlouvalo.
nikterak, milá Hani, vyhazovat chlebík poté, co byl vydlabán, naplněn, náplň sež..spotřebována :-), nutno vůbec není. byl-li vydlabaný bochník poctěn dobrým hustým chilli (con carne/senza carne), krémovou česnečkou, bramborovým či houbovým gulášem, bystře opět vyschne a pak se bud znova naplní nebo se nechá uschnout do křupava. křupavec, co nebyl navštíven masem, odejde ve stavu rozdrobeném kozám či jinému zvířectvu spřátelených Zvířetníků či jiných kolegů :-)možno též druhý den nalámat a hodit na pánev jako topinky,zasýpnout sýrem,míchat ostošest, aby se kousky pěkně obalily, možno různě okořenit nebo přidat bylinky. estetika nula bodov,chuť mňam. suroviny, popsané JJ bych si ale dovolila při vší úctě použít zcela jinak… špekáčky by putovaly na špicholec k zahradnímu ohni nebo do bramborového guláše. chlebík vydlabaný plníme jak shora popsáno 🙂 promiň JJ, obdivuju velice tvoje nadání učitelské, matematické a fyzikální, ale tyto recepty by mi nechutnaly.
S dovolením se připojím, s posledními větami naprosto souhlasím.
howg….taky tak…zlatej hummus….