„Poslyš, Trautnberku, ztratilo se mi prase!“ „A co já s tím, sousede?“ „Jen se nevykrucuj, určitě v tom máš prsty!“ „I nemám, kde by se u nás vzalo prasátko, Krakonoši!“

A tak se hádali, dokud Anče neotevřela troubu, že když je to už hotové, tak jemnostpánovi dá na talíř pořádný řízek a k tomu bandury. A bylo jasno. Při takové vůni už nemohl zatloukat ani Trautenberk. Krakonoš se zamračil a vypadalo to, že nad celými Krkonošemi se strhne parádní bouřka.

Ale to byste nesměli znát Anče. Pršet přece nesmí, vždyť zrovna suší košile, co uchystala pro Kubíčka a hajného na veselku! A tak milá Anče strčila talíř před Krakonoše a pravila: „Ráčejí ochutnat, jemnostpane Krakonoši, když už je to prasátko stejně na pekáči.“ Parádně to zavonělo a ani vládce hor neodolal. Ten den měli mastné vousy oba jemnostpáni, i čeládka oblízla. A teď už, kluci, sypte do kuchyně, babička volá, že má hotovo.

Tak takovouhle pohádkou krotil můj tatínek vnuky, když se z kuchyně linula úžasná vůně a dobrota pořád ne a ne přistát na talíři. Pokusil se tím vysvětlit podivný název připravované pochoutky: Krakonošův zatloukaný řízek. Recept získala maminka nejspíš při poslouchání rozhlasu, takže není originální, ale je jednoduchý a moc dobrý. Dokonce mi chutná lépe než klasický vídeňský řízek.

A co budeme potřebovat?

Maso vhodné na řízky (v originálu je vepřové, krkovice, ale zkoušela jsem už i kuřecí, možná by se daly i porce králíka)

strouhanka

sůl

olej

vejce v počtu jedno vejce na dva připravené řízky (takže například na čtyři řízky dvě vejce)

půl až jeden kelímek smetany (tučnost zvolíme doplňkově k druhu připravovaného masa anebo podle toho, co snese žlučník)

Postup je technologicky jednoduchý, příprava probíhá tak trochu od oka, jen je třeba důkladně zatloukat a nechat pořádně okapat. Ale vezměme to od začátku:

Nejprve maso nakrájíme na řízky, podle potřeby naklepeme a dle zvyklostí posolíme. Potom si nasypeme do misky strouhanku a řízek v ní z obou stran obalíme. Strouhanku do masa pořádně rukou zatlučeme, aby pevně držela, co nedrží, otřepeme. V další misce si rozmícháme vejce a řízek v něm namočíme z obou stran. Necháme okapat, jak přestane vajíčko stékat, vložíme řízek do rozpáleného oleje v pánvi a osmažíme lehce z obou stran.

Osmažený řízek uložíme do pekáče a postup zopakujeme s dalším řízkem. Přibližně po dvou řízcích by mělo dojít vajíčko, a tak si rozklepneme a rozmícháme nové. Když máme takto osmaženy všechny řízky, můžeme na dno pekáče nalít trošičku oleje (buď toho od smažení, nebo nového, ale taky nemusíme, pokud máme nepřilnavý povrch) a řízky zalijeme smetanou tak, aby byla na dně pekáče vrstva smetany nejvýše stejně vysoká jako řízky.

Pečeme na teplotu vhodnou pro daný druh masa tak dlouho, dokud se smetana neodpaří (máme-li kuřecí maso, pekáč nemusíme zakrývat, máme-li vepřové a bojíme-li se, že by nebylo měkké, pečeme do poloměkka přikryté a pak odkryjeme). Výsledkem jsou řízky podobné vídeňským, velmi křehké, vláčné a chutné masíčko v křupavé obálce.

Během pečení připravíme přílohu: brambory na náš nejoblíbenější způsob, k tomu zeleninový salát či kompot dle chutí rodiny. Taky je vynikající zkombinovat řízek s bramborovým salátem, recept psát nemusím, jistě má každá kuchařka svůj.

Dobrou chuť!