Právě teď prožíváme tu nejvlídnější, obecně vzato nejkrásnější a nejplodnější část roku. Obzvlášť letos, kdy kvůli studenému jaru začalo dozrávat vše naráz. Projdete-li se vesnickou, plodnou zahradou, srdce se směje na tu úrodu. Tady u nás pod horami je letní košík hojnosti nádherně různobarevný.
Ta radost, když si za svěžího rána sáhnete pro nocí ještě vychlazenou jahodu a sníte ji jen tak. A pak druhou a třetí, voňavé a plné chuti. Máte-li dost jahod, stačí zvednout oči ke stromům.
Zatímco rané třešně ztmavly až do černa, ty pozdnější se teprve červenají, lákavé, pro mě neodolatelné. Aby toho nebylo málo, v lese zrají borůvky… Modré prsty i rty – i tohle je tvář léta a prázdnin!
V tuhle dobu nám už i rybíz nabízí kuličky svoje rybízí – u nás začíná ten černý, následuje bílý, zatímco červený opravdu dozraje až v druhé polovině července.
Čeká mě několik týdnů, kdy budu obcházet keře a mlsat – čerstvé, právě utržené ovoce mám nejradši. I když… každý ví, že na spojování vánočního lineckého cukroví je nejlepší nakyslá rybízová marmeláda!
Pokud ještě nemáme zuby plné semínek, můžeme se nechat zlákat malinami. Taková zralá, voňavá, sluncem vyhřátá malina… to je panečku lahůdka! První, druhá, třetí, desátá… au! Kdepak, maliník své plody bez boje nevydá.
No a potom je tu ten druhý pohled na věc. V jahodách i maliní se s oblibou zákeřně skrývají kopřivy, co nesežerou slimáci, zničí mravenci a mšice. Plevel roste vždy zdatněji a rychleji než opečovávané rostlinky. Tu člověk běduje, že mu v mokru všechno zplesniví, tu nestačí zalévat, když sluníčko bez oddechu nemilosrdně spaluje vysychající zem.
Ale… vždyť je to vlastně velmi přirozená harmonie. Letní zahradní báseň pro mlsná ústa, poetické duše, motyčky a zahradní konve. Užijte si ji!
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2021
PS: Naschvál nepíšu o bouřkách, vichrech, lijácích a katastrofách. Ty si zvlášť připomínat nemusíme. Ty hezké věci ano – poslední dobou nějak přestávají být na první pohled vidět.
A tak se ptám – co obsahuje váš letní košík hojnosti? Co v něm máte rádi, bez čeho byste měli pocit, že vás léto tak nějak… minulo? 🙂
Letos máme kromě rybízu, malin, ostružin a jahod i nové vyvýšené záhony, kde se moc dobře daří rajčatům, salátu, ředkvičkám, dýním a cuketě. Poprvé máme melouny, jeden zelený, druhý pruhovaný, tak uvidíme, jestli z nich něco bude. 🙂
Ještě upozornění – zítra a ve čtvrtek tu budou mít svá díla naši junioři 🙂
Rozhodně si zítra nenechte ujít svěží povídání o čtyřech z tanku a Šarikovi 😀
Aha ! Tak se budu na kluky těšit ! Bóže ten čas letí!
Dede, to jsou krásné, lákavé, vonící fotky !!! Tady jsem nikde rybíz na zahradách neviděla, myslím, že se tu ani nesmí pěstovat, protože se na něm líhnou jakési larvy, které pak decimují borovice či tak (je to už roky, co jsem o tom četla). Mívali jsme na chatě keře jak angreštu, tak červený, bílý i černý rybíz. Už tam nejsou, asi léty vymřely. Tenkrát mi nejméně chutnal syrový černý rybíz, ale měl být nejzdravější a maminka ho míchala s ostatními do dobré marmelády. Tady se chuť černého rybízu oblíbená (takže někde se asi přeci jen pěstuje, nebo se dováží, nevím), prodává se jak marmeláda (když ji zahlédneme, kupujeme) , tak různé bombony, které nám oběma také chutnají. Hlavně takové „gumové“ fialové špičky, obalené cukrem.
Na borůvkovou farmu jedeme asi za hodinu. Letos byly později, pak rychle zrály, zrovna, když my tam neměli čas jet. Ale prý tam ještě nějaké jsou a já mám stejně vždy raději přezrálé, než dostatečně nezralé a keřů jsou tam řady, takže určitě něco nasbíráme a večer budou knedlíky!
Eh, Maričko, na to vaše velkosbírání borůvek jsem si vzpomněla, když jsme s dětmi trhali v lese borůvky na bublaninu. jedna mrňavá kulička, druhá mrňavá kulička… tak strašně pomalu to přibývá! 🙂
Navíc jsem chtěla, aby si děti užily (já jsem strašně nerada jako dítě trhala borůvky do hrnečku:)), tak jsem po nich pomoc nechtěla. I když Patrik se snažil a co chvíli hrstičku přinesl 🙂
Tak ti přeju, ať natrháte kolik potřebujete a knedlíky se vydaří 🙂
Můžeš zkusit i bublaninu… 🙂 https://www.dedenik.cz/2015/08/13/btw-dvakrat-o-svitkove-bublanine/
Ano,zahradní plody zobu ráda. Rybíz je fakt vděčný i ty chlupáče se svou kyselkavou chutí. Jahody jsme si už pojedli,včera byl a ještě je rybízový koláč s hustou vrstvou bobulek. Ale tolik mravenců při obírání jsem nečekala. Ještě je na keříku trochu bílého a černého.Nejvíc se těším na špendíky,je jich všude plno a zobu je po cestě s psicema. Třešně byly většinou doménou špačků ale nad rybníkem ještě pár zbylo,jsou krásně slaďounké.Jsem pozvaná na další rybíz a chlupáče vedle na zahradu, tak možná bude i nějaká ta marmeládu,či džem,kdo se v tom má vyznat?!
O mravencích mi letos vůbec nemluv 😛 – trhám jahody s mravenci, rybíz s mravenci, angrešt s mravenci… Jsou všude, mizerové.
I my máme podíl silnic špendlíky i švestky. Třešně taky, ale jsou to ohromné staré stromy, kde jen málokdy sahají větve natolik dolů, aby se daly třešně utrhnout – čest výjimkám. Máme kolem cest i ořechové aleje… no, spíš jsme měli. Po té středeční bouřce je těch stromů tak polovina, ostatní jsou vyvrácené nebo zpřelámané. Včetně mé oblíbené mohutné ptáčnice – té nejdřív vítr ukroutil jednu větev, aby jí pak ta středeční bouře rozlomila na kusy. Mohutný, nádherný strom…
… a jejda, tak to byla tam u Vás pěkná polízanice,mírně řečeno. Trochu to sleduji ale těch jobovek je spousta, nějak to jde s tou naši zemičkou do kopru. Snad už bude lépe,prý se má počasí zklidnit.U nás, nechci to zakřiknout, absolutní klídek po pěšinách, ani hromy a blesky, jen sem tam kapka. No ale zase si pamatuji, že v mém dětství jsem měla povoleno spát u babičky,kde jsem bývala přes den,pokud se blíží bouřka a blížila se velmi často a taky jsem se modlívala aby přišla neb léto u babičky bylo nejvíc !
Já mám na zahradě kromě staré třešně a zmlazené staré švestky jen pár keříků černého rybízu a 2 josty. Takže drobenkový koláč z černého rybízu už byl, džemu mám na zimu zase pár skleniček. Že v tom je přimíchaná i ta josta vůbec nevadí. A s marmeládou (džemem?) se nijak necrcám, nasypu do hrnce, zasypu cukrem, míchám a vařím tak 5 minut. Trocha těch kuliček, co zůstanou celé mi nijak nevadí, spíš naopak. Ale je fakt, že to mám jen na namazání, ne na slepování cukroví. Když jsem dostala bedýnku meruněk, trochu jsem je pokrájela a postupovala stejně. Žádné patlání se šťávou.
Vím, že to není správně, ale pro mě je to všechno marmeláda 😀 Některé věci jsou v člověku prostě napevno zakořeněné. A tento omyl žádnou škodu nenadělá. 🙂
Ještě mám dotaz – rybízová marmeláda: děláte ji z čisté za syrova vylisované šťávy, nebo pasírujete už tepelně zpracovaný rybíz, nebo semínka prostě neřešíte? 🙂
My jsme ji vždycky dělali z vylisované šťávy, ale umřel mi soused, mající odpovídajícího robota, tak přemýšlím, jak to letos udělat 🙂
Robota nemaje vrhla jsem obraný rybíz do hrnce a použila ponorný mixér. Pak jsem 2x pasírovala po kouskách v sítku a poté vařila. Výsledkem je krásné rybízové želé. Měla jsem jen 1,5 kg rybízu tak to šlo. 🙂
Jo, to jsem jednou zkoušela a byla to hrozná piplačka (mám osm keřů). Líbí se mi Teččin styl, ale rodina nerada semínka, takže tudy cesta nevede:))
naberu do plátýnka a zavážu raneček a za pomoci otáčení vařečkou ždímu (v gumových rukavicích)….semínka zůstanou v plátýnku… je k tomu potřeba někdo,kdo otáčí tou vařečkou….
Eh… kromě toho, že jsem sama, si umím živě představit, jak by takový pokus dopadl 😛 Většina šťávy by byla na mě a všude kolem!
Si můj člověk !
Já dělám rybízovou marmošku z čerstvě za syrova vylisované šťávy, právě mě to čeká. Dopoledne jsem obrala jedem stromek červeného rybízu, za chvíli půjdu na černý, toho bude míň. Je fajn, že stačí rybíz omýt a nacpat do odšťavňovače i se stopkama, ale zase ten vynález čistit, je za trest 🙂 Mám ráda kombinaci červený a černý, má krásnou barvu a není tolik kyselý. I když z červeného asi taky bude. A možná bude i na rybízový víno, já ho teda nemusím, ale Lucce chutná.
Rybízové víno dělával děda. Pili jsme ho horké v zimě na chatě… Jo, to je už hodně dávno! 🙂
Já mám DEDE velice ráda angrešt.
Na naší zahradě máme malou květinovou zahrádku.
A mám tam právě 2 keříky angreštů a 2 keříky červeného rybízu.
Více tam mít nemůžeme, nemáme tam právě moc dobrou půdu.
Ale svých 4 keříků si hledím. Rybíz už se mi červená.
A angrešt už mám kuličky, ale potřebují dozrát.
Tohle je ohromně vděčné ovoce 🙂 My jsme angrešt dlouho neměli, prostě jsem ztratila nervy z opakujícího se cyklu: nový keřík se chytí, druhý rok má pár kuliček, třetí se rozroste a prásk, chcípne. Obvykle jsme ho jen vytáhli ze země s okousanými kořeny – pachatel neznámý. Střídala jsem i místa, kam keřík zasadit, potom tu bylo padlí… prostě jsme takové čtyři, pět let byli bez angreštu. No a loni jsme neodolali a koupili tři keříky (když už, tak už). Jeden začal takřka okamžitě chcípat! Tak jsem ho vytáhla ze země a protože mi vadí, když rostlina nedostane šanci (naše půda je hlavně jíl), šoupla jsem ho prostě do veletruhlíku k bylinkám, ať se snaží, pokud to dokáže (v truhlících mám řádově lepší půdu). A dokoupili jsme třetí keřík, který prosperoval spolu s ostatními.
ten špatný přežil a dokonce se na jaře hezky zazelenal a začal obrůstat. Jenže co s ním? U bylinek zůstat nemohl. Tak jsme to zase riskli a opět ho zasadili – k ostatním. Je pořád o polovinu menší, ale angrešty má! 🙂
Jinými slovy, letos budu po dlouhých letech řešit, co s ním – džem samostatný? Přidat ho k višním, aby višňový lépe želíroval? Koláč bude určitě 🙂 Jiné nápady zatím nemám, stejně ho nejvíc sním jen tak. 🙂 Ale ještě mám čas, zralý zatím není.
kompot Dede….z angreštu je dobrej..je po něm krásnej škleb 😀 nebo zavařit „na sucho“ případně zamrazit obalený bobule v cukru-samostatně a sesypat do krabičky a použít do koláče v zimě…
Sharko, to je dobrej nápad, díky 🙂
a co to dát do velkých květináčůnebo udělat si vyvýšený záhon a dát do něj dobrou zeminu?
To už mám, říkám tomu veletruhlíky 🙂 Ale ten bylinkovej je menší, tam sice keřík přežil, ale zůstat tam nemohl. Potom už se v půdě chytil 🙂