BTW: V knihovně je zloděj!

K dnešnímu článku mě inspirovaly přicházející Vánoce a jeden z mých oblíbených vtipů o lordech. Určitě ho znáte…

 

 

 

„Jean oznámí: Pane, v knihovně je zloděj! A jeho lordstvo se zájmem opáčí: A co čte?“ No, a tak mě napadlo se zeptat, co třeba čtete vy… Už proto, že Vánoce jsou do jisté míry svátkem knih a mnoho z nás se snaží vybrat vhodnou knížku pro své milé, případně zodpovědět nenápadně položený dotaz na vlastní čtecí preference. Jenže nabídka knih je… strašlivá.

Tím chci říct… obrovská. Nepřehledná. Stovky a stovky knih všech druhů. Nevím jak vy, ale já, když mám k dispozici příliš široký výběr, obvykle selžu. Vždycky si ho musím nějak zúžit; hledám směrovky, doporučení, pocity ostatních.

Když jsem minule přijela do Hradce Králové o něco dřív, než jsem musela, zaskočila jsem si do knihkupectví – pro inspiraci, jsem si řekla. Výsledkem bylo totální zahlcení – i když jsem si to vlastně užila. Takže mě napadlo, že bychom si mohli navzájem doporučit knihy, které nás zaujaly a ptát se ostatních po tom, co hledáme. Abych byla příkladem, tak začnu:))

Moje doporučení: pro muže i ženy, urban fantasy (už je to série, čekám netrpělivě na osmý díl:)) Řeky Londýna od Bena Aaronoviche. Nevím, jaký je český překlad, protože si to kupuju do kindlu, ale je to chytré, svěží, vtipné, občas děsivé (nejhorší mi připadl první díl, pak se to zlepšovalo:)) vyprávění o tom, co se stane, když současná policie musí řešit i magické zločiny. Hlavní hrdina, mladý konstábl Peter Grant, je vysloveně sympaťák, jeho glosování policejních postupů a hlavně řeči protokolů mě rozesmávalo i v sedmém dílu. Doporučil mi to Marek a já to také nadšeně čtu, což ukazuje, že to má schopnost skutečně oslovit mnohé:))

Můj dotaz: Ráda bych sehnala pro Patricka (6 let) nějakou knížku o lidském těle – napsanou srozumitelně, ale ne úplně primitivně. Máte někdo nápad? Zatím jsem po tom nepátrala, nechám se od vás inspirovat:))

 

Tak pojďme na to – jaké knížky doporučujete a co hledáte?

Upozornění: kvůli antispamu se nesmí vkládat do jednoho komentáře více než jeden odkaz… prosím respektujte to, nebo vám to můj statečný antispam sežere 🙂

Aktualizováno: 5.12.2019 — 16:46

66 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ahoj všem,
    pokud jste příznivci detektivek, zkuste cokoli od |Monse Kallentofta. Příběhy jsou svižné, velmi čtivé, i když místy trochu drsnější. Více populární Jo Nesbo je taky super, ale má ve svých knihách mnohem víc krve a jsou trošku těžkopádnější. Všem přeji krásné Vánoce s vysněnou knihou v ruce.

    1. Nesbův Sněhulák mě vyděsil k smrti tak, že mě muž budil v noci, když jsme vřískala hrůzou ze spaní. V poslední době silně vybírám, co budu vůbec číst, když navíc usnu po čtyřech řádcích 🙂 Nedočetla jsem zatím ani první díl Hry o trůny.Detektivky čtu silně výběrově (po letech detektivek v pubertě a zkušenosti s několika detektivkami od Jo Nesbo)a fantasy jsme kvůli profesi přečetla tolik, že silně váhám, kdykoli mám knížku v ruce. Oblíbený hRaničářův učeň je odvárek s obvyklým tématem, zatím trochu váhám nad sérií doporučenou od Dede. Asi zajdu do Arrakisu a nechám si poradit.

    2. Detektivek jsem přečetla mraky od všech možných autorů, mnohé z nich čtu opakovaně (třeba Francise, Gulika, a stále dokola milovanou Ellis Peters:)), ale dnes se hodně rozmýšlím – vadí mi v tom ty vraždy (wasntme) takže naprosto chápu Matyldu 🙂

      1. Mně tam děsil popis pocitů oběti, narůstající děs a tak, jinak opravdu poněkud těžkopádné knížky mě zas tolik nezaujaly.

    3. Já jako milovník detektivek jsem tyhle severské věci zhltla komplet, a jsou fajn. A pak jsem objevila Dominika Dána. Musím říct, že jeho tvorba mě oslovila ještě více, není to až taková severská deprese, zato mně dost konvenuje jeho styl humoru, jímž to v knihách jiskří. Jenom si myslím, že nejlepší je číst to ve slovenském originále – už když jsem to četla, tak jsem si úplně neuměla představit, jak by se spousta těch vtípků převedla do češtiny, a teď jsem pro srovnání zkusila jeden český překlad, a nebylo to úplně ono.

      1. Díky za tip, Dominika Dána neznám, hned při nejbližší návštěvě knihovny si něco půjčím. A je fakt, že Nesba hodně lidí nedává, mně to až tak nevadí, dokážu si v hlavě „nařídit“, co uvidím a co ne. Třeba S. Kinga jinak číst nemůžu. Ale Kallentofta zkuste, nebudete litovat.

        1. Kallentofta znám, mám od něj všechna „roční období“ :-). Líbilo se mi to, ale Malin Forsová mě dost vytáčela…

  2. Milá Dede, coby maminka malých dětí přidávám dobrou zkušenost s Albi tužkou. Trochu slabší jsou Miniknížy – povolání, máme Hasiče a Lékaře, třeba jiné jsou lepší, ale já už se budu držet radši těch velkých – ty mi všechny přišly hodně pěkně udělané jak obsahově, tak výtvarně a hezkou češtinou namluvené.
    Lidské tělo přinese Ježíšek letos, tak to zatím hodnotit nemůžu.
    Dětem je necelých sedm a pět, momentálně si s tím hraje spíš mladší, starší začíná slušně číst, snad jí to vydrží. Pod stromečkem bude i dost knížek, co samy nemluví 🙂
    Pro mě a pro MLP pratchettovky 🙂 Ale možná se tu v diskuzi ještě inspiruju na něco dalšího, děkuju.

    1. Díky Pavčo 🙂 Nechali jsme si to s Martinem ukázat a usoudili, že pro Katku to ještě není (je lepší, když si s ní čte člověk, který chápe její vášeň pro muchomůrky 😀 a Patrik se už snaží číst sám, tak ho u toho radši necháme. Uvidíme, než půjde do školy – ty složitější knihy by asi byly dobré 🙂

  3. Volala mi snacha,co vnučce naježit a zda mi má s ohledem na můj úraz vše nachystat. Tak jsem souhlasila a dohodly jsme se na výši vánoční investice.:-) Dnes mi bylo sděleno,co v balíčku bude, no a tak jsem pro mládě objednala ještě knihy,od Mornštajnové Hanu,Petiškovy Řecké báje,asi je už četla ale je dobré je mít doma:-) a románek Vánoce v Paříži,tak doufám,že jsem se trefila.Já už jsem letošní knižní kvótu probendila ale ještě něco přiberu pro sebe akorát se v tom výběru ztrácím, tak si nechám tady poradit z níže uvedeného. 🙂

  4. Moje nejoblíbenější autorky urban fantasy jsou Jeanine Frost a Karen Chance, dále ráda čtu i Richelle Mead a Patricia Briggs.
    Sérii Řeky Londýna taky čtu, jenom mě občas Aaronowitch frustruje těmi zdlouhavými popisy a opisy, že vůbec nevím co se nakonec opravdu stalo. Pamatuju si, že na konci první knížky, když se snažil popsat vraha a jeho motivaci tak natolik blábolil, že jsem to nepochopila. Na nějakou dobu mě takové zklamání z konce knížky odradilo, ale pak jsem přece jenom ve čtení série pokračovala

    1. Kouknu na tvoje oblíbenkyně:)) Patricia Briggs je skvělá, myslím, že jsem přečetla skoro všechno, co napsala 🙂

  5. Právě včera jsem strávila snad hodinu výběrem knihy pro snachu, s rostoucím zoufalstvím a vztekem. Ta nabídka knih v dnešní době je fakt zahlcující! Ona má ráda historické romány třeba Ludmily Vaňkové (Vondrušku nééé), z detektivek si pochvalovala Rowlingovou alias Galbraitha. Tak mi dnešní článek hraje do noty, nechám se tu inspirovat.
    Jako jsem se inspirovala předchozím článkem na knižní téma, kde byla zmíněna série s bratrem Cadfaelem (vůbec jsem ji neznala), a tak mám právě rozečtený Zázrak svaté Winifredy. Sice jsem při výběru nebyla plně soustředěná asi a sáhla rovnou po 4. díle (fubar) , ale naštěstí se to i tak čte dobře. Díky, Dede.
    Jinak jsem rodině zadala několik tipů na knížky, které bych ráda našla pod stromečkem – některou o vlcích od Jaroslava Monte Kvasnici nebo – ach, ta moje vášeň pro životopisy – životní příběh Laty Brandisové, jediné ženy, která vyhrála Velkou Pardubickou. Už se na ně těším.

    1. Hančo, zkus sehnat snaše nějakou knihu od C.J. Sansoma. Jsou to historické romány s trochu kriminální zápletkou, ale na historických faktech. Ta, co vyšla teď naposled, je podle mě nejslabší, chtělo by to sehnat některý z předcházejících knížek. Možná na BbArtu.

      1. Díky, Tečko, to by nemuselo být marné. Zrovna tak jako Tudorovské královny, jak o nich píšeš níže. Mrkla jsem jen tak v rychlosti na databázi knih ČBDB a královny i většina knih od Sansoma mají hodnocení (čtenářů) nad 90%, to je opravdu výjimečně dobré.
        Tak na oplátku 🙂 – ještě mě napadl tip pro děti, kterým se nechce číst, a sice tzv. osobní kniha :
        https://modryslon.cz/cz/
        Jsou to různé příběhy, kde hlavní postavou je sám čtenář – nakladatelství do příběhu dosadí jeho jméno, město, kde žije, případně jméno nejlepšího kamaráda a fotku. Což by i u nečtenáře mohlo vzbudit zvědavost. Já jsem takovou knížku zařídila vnučce, když chodila do 1. třídy, a dodnes si pamatuji na její úžas, když ji rozbalila, a následné nadšení. Nevím ovšem, jestli se pořízení knihy dá stihnout ještě do vánoc, přeci jen dodací lhůta je vzhledem k tisku delší. Ale třeba se může hodit k nějaké jiné příležitosti.

    2. Cadfael se dá číst na jakýkoli způsob, už mám všech jednadvacet dílů očtených tak, že teď si je dávám třeba podle aktuálního ročního období abych byla v obraze. Teď je čas tak na Pannu v ledu a podobné. A taky je k tomu príma mrknout do Shrewsbury přes Google wiew.

  6. Nedávno vyšla kniha Nezlomná od Richarda Askwitha o Latě Brandisové, jediné to ženě, která kdy zvitězila ve Velké Pardubické. Psal to Angličan pro Angličany, takže je tam spousta společensko politických reálií, které jsou pro nás poněkud zjednodušující. Ale je to trochu ostuda, že o této neobyčejné ženě musel něco celistvějšího vyrobit až Angličan. Není to jen o koních a dostizích, je to především o člověku, který se opravdu nedal zlomit ničím.

    1. Abyt, já jsem neopisovala, fakt! 🙂 A jsem moc ráda, že na Latu Brandisovou tady čtu chválu.

      1. Naši slečnu Latu Brandisovou , tak se jí jeden čas říkalo, obdivuju už dávno. I pro jiné věci než úspěchy v dostizích. Tak to jsem ráda, že je nás víc. 🙂

  7. Nejdřív adventní O.T. – včera jsme byly na každoroční výstavě betlémů v Betlémské kapli, letos už čtyřicáté!- a zase se jim moc povedla, kdo se půjdete podívat třeba na strom na Staromák, zaskočte. Byly jsme tam na pátou odpoledne, v šest zavírají a bylo to krásně poloprázdné, ta hodinka je akorát. Dá se posedět s medovinou a něco i nakoupit, mají tam i dílny a ukázky starých řemesel a funkční vodní kolo 🙂
    Jeden z betlémů je úžasný, zůstaly jsme tam dlouho, je sestavený z historických postav, které nejsou popsané a jenom z jejich doprovodu máte poznat, kdo je kdo – mě nadchnula paní Dobromila Rettigová a moje milovaná Agatha Christie se slečnou Marplovou a Poirotem…je to myslím až do 2. ledna… https://vanocnivystava.cz/
    Já jsem velký čtenář, taky jsem v Knižním klubu a letošní Vánoce se ponesou v tomto duchu – já jsem si poručila speciální vydání Hunger Games – filmy se mi líbily,četla jsem první díl, tak teď to konečně dočtu, miluju historické detektivky, ale Vondruška už mi přijde, že to seká jako Baťa cvičky, takže si ho už jenom půjčuji v městské knihovně, ale kdo ho máte rád, zkuste knížky Juraje Červeňáka, jeho sérii o notáři Barbaričovi a kapitánu Steinovi, já ho objevila náhodou, letos vydal myslím pátý nebo šestý díl a hodně dobře se to čte, je to z rudolfínské doby, Praha , Slovensko, Vídeň, severní Čechy, má tu dobu hodně nastudovanou a je specialista na války křesťanů s Turky… Pak se chystám koupit Americký deník od Jany Cíglerové, novinářky co žila pár let ve Státech s malými dětmi, myslím v Reflexu jí vycházely sloupky ze života tam a bylo to zajímavé, ale protože nejsem předplatitel, tak když to bylo hodně zajímavé, tak to bylo zamčené, tak si to snad dočtu :-)A rodina dostane pár detektivek, nějaké bestsellery, nějakého Jefferyho Deavera, a mladým – jako sestře a jejímu příteli – od Moniky Kopřivové Knihu pro zaznamenání a plánování rodinných výletů…

    1. To vycházelo v Deníku N (mám ho předplacený a čtu ho, včetně těch slouplů paní Ciglerové, proto to vím).

    2. Jestli se vám líbí betlémy, znáte betlémy v Třešti? Mají tam tradici výroby betlémů, jejich celoroční expozice, ale i něco výjimečného – betlémy vystavují i jednotlivé rodiny. Chodíte vánočním městem podle plánku, klepete na dveře a majitelé historických betlémů vás zavedou tu do garáže, tu do sklepa, do chodby nebo dokonce do obýváku, abyste si mohli prohlédnout jejich skvosty. Je to kouzelné.
      Kdo má anglické nebo vůbec zahraniční přátele, toho by mohla zajímat Erbenova Kytice skvěle přeložená do angličtiny (dvojjazyčná). Vyšla v roce 2016, přeložila ji odbornice na českou literaturu z British Library Susan Howell. Když jsem ji četla, spadla mi brada.

  8. Tak za mě momentálnějednoznačně ta knížka, ve které právě s neutuchajícím obdivem ležím (a to jsem byla i literární kritik profesionál a nechtěla bych, aby mě honily ty tisíce knih, co jsem kdy přečetla): R.Červenková – Pavel Kolář (ano, TEN profesor Kolář), Labyrint pohybu, Vyšehrad 2018, 264 s.Dostala jsem se ke slovenskémupřekladu,dceři jsem koupila verzi českou. Krásně vypravená kniha s pozoruhodnými ilustracemi v záhlaví kapitol.
    Skvěle vedený, logicky uspořádaný rozhovor s nesmírně vzdělaným, zkušeným, moudrým a naprosto normálním člověkem.
    O lidském těle, pohybu, bolesti, jejích příčinách a léčbě, o komplexním chápání člověka. Včetně zpestřujících historek, v eleganci a diskrétnosti projevu ovšem na hony vzdálených bulváru. Nadhled, humor, empatie, nedělání si iluzí, spousta praktických rad a hlavně inspirativní postoj k životu.
    Od miminka do vysokého věku o člověku vůbec a taky něco o člověku Kolářovi.
    V záplavě nanicovaté popularizační zdravotnické literatury z celého světa s patenty na moudrost je tohle naprostý skvost.

  9. Když se po těch dlouhých letech, co jsme stávali čtvrteční fronty na knížky (v Praze se prodávaly novinky od tří hodin) najednou otevřel trh, zpočátku jsem si v každém knihkupectví připadala jako v ráji. Naštěstí jsem z toho vyrostla dost brzo a začala si vybírat. Jednotlivá nakladatelství brzy začala uveřejňovat ediční plány, a tak jsem si začala vybírat hlavně podle nich. Teď už hledám a hlídám kbižky v Knižním klubu, tam se stejně objeví prakticky všechny novinky. Hlavně podle spisovatelů.
    Teď se mi čte dost mizerně, protože se mi hodně zhoršilo vidění na blízko a nejbližší termín na oční jsem dostala na 30.1.2020.
    Momentálně čtu Annu Klevskou, královnu s tajemstvím od Alison Weirové. Je to čtvrtá kniha z její série Šest tudorovských královen. Na Vánoce si schovávám 6 žen Jindřicha VIII, poslední klížku od Wilbura Smithe a 2 romány o mládí Marie Terezie. Jestli to teda vydržím :).
    Vondrušku už jsem dočetla, Patricka Taylora taky. Ale zakázala jsem všem kupovat mi knížky jako dárky, prostě mám jiné žánrové preference.
    Na Albi se kouknu, jak jsem psala v minulé diskusi na podobné téma, třeba bych nějak dostala ke knížkám oba kluky. Moc mě mrzí, že nebydlím blíž, já bych možná toho strašího aspoň trochu ke knížkám dotáhla.

  10. I já jsem tak trochu ztracená v tom knižním moři a tak s nostalgií vzpomínám na nezapomenutelné knižní čtvrtky – v úterý se v Knize vyzvedly novinky (kruci, už jsem zapomněla, jak se ten plátek jmenoval) a celou středu se přemýšlelo, na co se půjde do fronty – samosebou, klasika byly detektivky 3x s…, ale našly se i skvosty typu Secese (výpravná kniha o umění secese), Poslední kabriolet (ten mi byl doporučen a nezklamal) či Muminci 😉 . Ve čtvrtek po sedmé jsme vyhlédli z oken a ejhle, už se to řadí – tak šup do fronty. A protože jsme chodili ve „stejnokroji“ – bílém plášti – a byli mezi prvními, tak „paní doktorko, tu Agátu samosebou pro vás máme“ (ovšem, my byli „jen“ kresliči a projektanti, prohozeni inženýry a architekty). To se člověk hned měl na co těšit a výpravy do Knihy n.p. byly pěkně napínavé (rofl) .

    Ale abych to nezamluvila, dám tip na knížku pro všechny milovníky zvířecích příběhu s dobrým koncem. Jde o knížku Gump: Pes který naučil lidí žít. Podstatné je také to, že tato knížka – tedy peníze z ní – pomáhá psům v útulku. Navíc pro nečtivce ji hezky namluvil Ivan Trojan. A je k ní charitativní písnička Protože to nevzdám
    https://www.youtube.com/watch?v=AdE-mhDooOo

    1. Mám takový dojem, že ten plátek se jmenoval zcela prozaicky Nové knihy. Ale možná se pletu, v tom případě se omlouvám.
      Dobré bylo taky členství v knižním klubu, to zase já už nevím, jak se jmenoval, maminka tam byla členem. Člověk si mohl objednat některé dobré knihy na rok dopředu a měl je zaručené, nemuselo se ve čtvrtek do fronty 😀 . Často tam vycházely právě třeba ty detektivky 3x s… a různé jiné pěkné detektivky a spousta jiných knih.

      1. a pak byl novej a funguje dosud, ale výhody nevidím…spíš furt něco nutěj…Knižní klub u Euromedia Group.

        1. Sharko, přes Knižní klub můžeš kupovat pořád, píšu nahoře. Jsem tam registrovaná, zkoušeli to, ale odmítla jsem. Je to největší internetový obchod a já už kupuju jen přes ně.. Naprosto v pohodě.

    2. Ta je príma, tu četli na pokračování v rádiu, tu si člověk pamatuje, jak nejsem psí a rozhlasové četby poslouchám furt, tak mi v hlavě nezapadla.

  11. Kdykoliv ke mně přijdou kamarádi a kolegové z akademického světa, jako první si prohlédnou knihovnu a obvykle je zaujmou moje napůl čtecí a napůl prohlížení knihy – série pověstí a mýtů od Arga, která má výtvarně krásně ztvárněné desky i ilustrace a sladěnou k barvu písma a font. Doporučit můžu kteroukoliv 🙂

    Jinak poslední dobou čtu spíš praktické knihy, takže v tomhle směru určitě doporučuji kuchařky od Jany Florentýna Zatloukalové (má spoustu věcí na blogu, tam zjistíte, zda vám sedí její styl) a jednu její knihu si kupuji na Vánoce :), Mít vše hotovo od Davida Allena a momentálně čtu Důmyslné umění, jak mít všechno u p*dele.

        1. Jak v čem. Některé věci byly mimo, zato mi osvětlily, jak jsem tupá v interpretaci nepochopitelného chování jiných lidí. Tak nějak jsem začínala mít dojem, že se konečně dostaneme k jádru věci a kniha najednou skončila 🙁

  12. Tak já jsem spíše příjemce tipů než tipař. Momentálně čtu Cizinku, ale jak jsem v osobním životě ovečka, co čtenář jsem vlk. Takže thriller či pořádně krvavá detektivka moje jest. Ale pana Vondrušku také velmi ráda a spousta jiných žánrů mi také není cizí. Díky čtečce se dostávám do let mého mládí, kdy jsem pročítala klasickou knihovnu svých rodičů stylem první, druhá, třetí v řadě….Takže já vám asi nedoporučím nic, spíše se paraziticky přiživím

  13. Jinak já si přeju novou knížku od V.Vondrušky, protože knihy s válečnou tématikou a jiné, si kupuju v průběhu roku, byť si to zakazuju a snažím se donést domů opravdu jen to, bez čeho nemůžu být 😀
    Vím, že dostanu knihy o kočkách, kuchařky…
    zaujala mne kniha Heather Morrisové- Cilčina cesta, Slavné bitvy českých dějin od Kvirence a vyšel nový Dominik Dán, ve slovenštině….

  14. Dede, Albi dělá takovou „interaktivní elektronickou tužku“ a k ní je spousta příloh, pro děti různého věku,dokonce to v některých školách používají jako pomůcku…děcka to moc baví…podívej se u nich…V soutěži Hračka roku 2019,získala Elektronická Albi tužka první místo v kategorii Vzdělávací a kreativní hračky.

    1. Psala jsem o ní do diskuse teď v týdnu. Co jsem tak kde pochytila, maminky malých dětí si ji prý moc chválí.

      1. No a o svých knižních tipech na Vánoce jsem už taky psala, nejspíš v té stejné diskusi. U nás bude letos převládat pan Třeštík starší (Michael) – uměnovědné knížky pro MLP, takové ty ze života pro babičku (=tchýni). Pro děcka mám Tima, pro syna mám navíc Historii Židů v Čechách a na Moravě od Tomáše Pěkného (sehnáno na trhknih.cz, knížka je úplně jako nová, nečtená, i když v běžné distribuci je už řadu let beznadějně vyprodaná) a pro MLP knížku cestovatelských reportáží od Jiřího Peňáse (zakoupeno na hithitu), má ho rád. Jo a ještě si obě děti koupily takové ty chytré hodinky se sporttesterem v jednom, tak jim je proplatíme. A synovi asi trochu finančně přispějeme na jeho plánovanou únorovou výpravu (mají jet kamsi s jednou kamarádkou fotit a objevovat, ani vlastně nevím, kam přesně jedou).

      2. kámoška dělá v ALbi a tak na nás tu potvoru testuje a je to fakt zábava….a děcka to baví, ono i nás….

          1. Četla jsem o tom jen samou chválu, byly to zkušenosti maminek, ne reklama. Ale sama jsem to na vlastní oči taky neviděla.
            Jo, ještě bych měla jeden dětský (a zase třeštíkovský) tip, pan Třeštík starší teď napsal knížku pro vlastní vnoučata, jsou asi tak ve věku těch vašich, jmenuje se to Umění vnímat umění pro děti a rodiče: https://www.kosmas.cz/knihy/267422/umeni-vnimat-umeni-pro-deti-a-rodice/ – prý je to opravdu dobré a kupují si to pro sebe i dospělí.

          2. taky ji mame, dokupujeme pravidelne knizky, stahnute jsou za vterinku, prima je, ze jsou knizky pro uplne male s pisnickami a basnickami, pro vetsi a i pro velke. a vydrzi pomerne dlouho nabita 😀

          3. Dede, náš Marek tyhle knížky s tužkou miluje. Verča už čte sama, tak ji to opustilo, ale Marek ji má v ruce často. Hlavně ty o technice – stroje, vlaky, atd. Fakt doporučuju, je to dobré. Když se pak už děti naučí samy číst, tak pokud jsou to čtenáři, tak je tužka trochu pustí, protože si čtou radši samy. Nečtenáře baví dál…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN