Ještě než začala letošní zima, četla jsem zprávy o ubývajícím počtu zpěvných ptáků a jakési nemoci, která ohrožuje kosy. Normálně jsou u nás ptáci rozptýleni v zeleni, takže kromě kosáků a neustále vřeštících vrabců o nich moc nevím. Byla jsem tedy zvědavá, co přinese zima – u krmítka mám celkem slušný přehled o návštěvnících.
Restaurace na Šeříku prošla od loňského roku obnovou. Musela, protože krmítko nepřežilo poslední vichřici. Kdyby jen spadlo, ale vítr ho hodil proti studni a starý domeček se prostě rozpadl.
Když jsem šla kupovat nové, nechala jsem se trochu unést – bylo hezké, ale teprve později mě napadlo, že může být malé. Naštěstí spousta ptačích návštěvníků dává přednost stolování na zemi, tak jsem letošní hosty opět stihla dostatečně obsloužit.
A teď k těm stavům. Jako obvykle vedli vrabci, sýkorky a zelení vrabci:))) Vrabci tu žijí a šťastně se rozmnožují, to funguje. Ze sýkorek tu letos byly hlavně koňadry a modřinky, babky mnohem méně a vlastně nepřiletěli jíkavci – zahlédla jsem tu po dva dny jen jediného ptáčka; musel se ztratit ostatním, či co. Potěšili mě stehlíci – jejich barvičky nikdy nechybí. Zrovna tak čížci a zvonci, ti se také drží. Pěnkav bývalo víc, ale nechyběly.
Chyběli mi strakapoudi – loni sem pravidelně chodili dva a byl na ně moc hezký pohled. Viděla jsem je jinde na vsi, stejně jako žluny, jen letos nepřišli k nám. Vůbec se neukázal rehek. Jednou jsem viděla dlaska, párkrát tu byl hýl. A chyběli kosáci! Jak můžu být bez kosů?
Naštěstí se koncem února ukázal kosí sameček a o něco později i samička. Pořád je sleduju a doufám, že se jim u nás bude líbit. Keřů tu mám plno všelijakých a naše zahrada je díky psinám kočkoprostá. Občas se tu už ukázali špačci a drozdi, takže jaro snad opravdu bude:))
PS: Lojovou kouli, velkou, které přes zimu okusovali jen váhavě, sežrali v březnu ptáci za pět dní! Jdu dát další:))
PPS: Je zjevně velký rozdíl v lojových koulích – některé jdou na dračku (jako ty z naší prodejny zeleniny), jiné ptáci zobou jen se sebezapřením (jako ty balené ze supermarketu, které jsem jednou koupila z nouze)
Další fotky najdete zde: https://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Ptaci_na_krmitku_2019
A tak se dnes ptám – jaké ptáčky jste letos v zimě vídali vy a jací vám u krmítek chyběli? Co vašim ptákům nejvíc chutná?
Kosi :
http://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/kos-ptaci-uhyn-usutu-ornitologove-bermouzek_1809051115_pla
Moji milí, zítra ráno odlétám na svůj vánoční dárek… eh, chci říct do Izraele. Doufám, že si důkladně prohlédnu Jeruzalém a smočím se v Mrtvém moři:)) Vracíme se v neděli, se psy je doma Marek. Nevím, jak se dostanu na net, ale čtení máte připravené až do příštího pondělí – pak už snad zase chytím dech a napíšu, co je nového 🙂
Přeji příjemný let, překrásnou dovolenou a abyste stihli vše, co jste si naplánovali. A budu zvědavá na dojmy.
Užij si to tam a neutop se v Mrtvém moři (rofl) – šťastný let a dobré přistání
Štastnú cestu i pobyt. Pouvažuj nad rybarskym prútom na brehu mrtvého mora-môže sa stať zázrak a rybu chytíš,alebo sa staneš hviezdou soc.sietí./ to je mi ľúto,že tento skvelý nápad som nerealizovala pri mojom pobyte-to by boli ksichty ostatných turistov/
Děkuju všem 🙂
Verenko, tys mě ale fakt dostala – škoda, že u nás doma nikdo ryby nechytá 😀
Přeju šťastný let a příjemnou dovolenou!
Hezký vánoční dárek – tak si ho hezky užij a v pořádku se nám vrať! (wave)
Milá Dede, užij si dovolenou, šťastnou cestu! (h)
Stastnou cestu a uzij si vanocni darek :))
Dede, máš krásné krmítko ! Já sypu celoročně směs, do které ještě přidávám extra slunečnicová semínka, protože tu převažují ptáci, kteří jim dávají přednost. Už jsem ale jistě dřive psala, že když pak ptáci mají mladé, krmí zásadně „živou stravou“,vídám jejich zobáčky plné housenek. Jen později hlavně mladí kardinálové a vlhovci sedí na krmítku, třepetají křídly a nechávají si od rodiče cpát zrníčka do zobáčků. A v jednom krmítku (no má tvar spíše většího srubu) kde se zabydleli „bluebirds“ (sameček je krásně modrý)jsem před dvěma dny zaslechla hromadné štěbetání mladých a oba rodiče tam létají jak o závod, takže rodinku mají asi početnou.
Zajímavé je, že ač po zahradě běhají 4 kočky, ptáky neloví. Krmítko je uprostřed trávníku, dost vysoko a v blízkosti spousta keřů. Krmitko je navíc podložené docela velkým síťovým tácem, takže ptáci nemusí slétávat na zem, aby vyzobali spadané. Buď baští přímo nahoře, nebo si semínka odnesou na nejbližší větev (to dělají hlavně sýkorky). Na koncích okolních větví vídám ptáky posedávat, jakoby se nejprve ujistili, že kočky nejsou v dohlednu, než se snesou na krmítko. A nebo si už na sebe vzájemně zvykly. Jinak to neumím vysvětlit, ale fakt je, že naše číčí opravdu ptactvo neloví a já jsem tomu samozřejmě moc ráda.
Když jsem před pár dny mluvila s bratrem právě o kosech mi říkal. Bydlí v Praze 5 a z oken bytu koukají do menšího lesíku(spíše hájku). Prý jindy je tam už dávno slyšet pokřikovat kosáky, leto prý smutné ticho, neviděl ani jednoho.
Maričko, musíš mít na krmítku barevno – přece jen jsou u vás jiné ptáčci než u nás:))
Ano, ano ptáčky tu máme trochu jiné 🙂 Zapomněla jsem připojit odkaz na tohodle krasavce, am. druhý největší datel. Zaslechla jsem ho jedno ráno bušit a hned jsem větděla, že to musít být „ten velký“. Dříve jsem ho viděla a hlavně slyšela jen jednou ve st. parku asi hodi. od nás, kam jsme odvozili naše želvy.
Trvalo mi chvíli, než jsem ho objevila (naštěstí stale bezlistném) stromu ob dvě zahrady dál. Dělal pořádný rachot a i na tu dálku bylo vidět, jak je velký a krásný. Mlátil tam do větví i další den, ale to už jsem nezjistila, kde je.
https://en.wikipedia.org/wiki/Pileated_woodpecker
Mám dobrou zprávu, pokud jde o kosy. K nám přilétají každý den, někdy jich vidím najednou 4 – 6 kousků. V celostátním sčítání ptáků na krmítkách se umístili na pěkném 8. místě, tak snad to s tou nemocí nebude tak zlé. Kdyby se někdo chtěl podívat na výsledky sčítání, jsou tady :
https://krmitka.birdlife.cz/vysledky-2019/#/observe
Vede sýkora koňadra, i u nás byla nejčastěji zastoupeným opeřencem. Jinak k nám do bufetu Na katalpě létají všechny druhy sýkor, zvonci, vrabci polní, červenky. V zimě kolem poledne chodilo na oběd hejno mlynaříků dlouhoocasých, bylo legrační pozorovat, jak se jich třeba 5 najednou poskládá na jednu lojovou kouli. Zato tu máme jednoho (nebo možná i víc) agresivních zvonků, který nestrpí v krmítku jiného jedince a podniká výpady i na 2x tak větší sýkory. 🙂 Občas se objeví straka (to se hejno malých ptáků rozletí na všechny strany) a hrdlička. No a ti kosáci, moji oblíbenci. Ti chodí na pokrájené kousky jablek posypané ovesnými vločkami. Denis byl poučen, že honit stravující se ptáčky je FUJ!, tak je nehoní, ale zajímají ho. A kosáci si na něj už zvykli, takže pes stojí na kraji záhonu, natahuje čenich a o metr dál schovaný za třemi větvičkami poulí oči kos. (chuckle) Na jablka na zemi se naučily už i sýkorky a poslední dobou nás navštěvuje strakapoud. Nejdřív proklepne katalpu, pak se zkusí natáhnout do krmítka, ale to je na něj dost malé, tak pak sbírá po zemi. Do krmítka dávám slunečnici a ořechy, na zem jablka, ovesné vločky a jáhly. Přes zimu jsem vyráběla vlastní lojové koule, náš řezník nabízí hovězí lůj, a ty šla na dračku. Jak ale začalo víc svítit slunce, přešla jsem na koule kupované a ptactvo si nijak zvlášť nestěžuje a koule mizí. Zatím taky pořád dosypávám, myslím, že hmyzu ještě moc není, tak uvidíme, oni – když je teplo – sami létají míň.
Na opravdový lůj jsem nikde nenarazila, takže vtáctvo má smůlu. Naštěstí ty lojové koule z naší zeleniny jim opravdu chutnají, tak zobou:))
Straky u nás ve vsi jsou, ale ne tady, to jsem ráda. Hrdlička sem občas přiletí jediná, holuby nemáme vůbec. Vím, že dál v polích jsou vrány šedivky, ale ty sem nechodí.
Hovězí lůj- stačí se domluvit u řezníka Dede…jinak Globus 😀
Krmila jsem, krmila, ale hospoda U kocoura nebyla pro ptáky to pravé ořechové. Chodila na oběd i veverka. Připlácla se na strom, jednou packou si přitáhla krmítko, opřela se o něj a poobědvala. Stýská se mi po nich. Teď mám jen ty dvě vrány za garáží.
Je tu ještě hodně sněhu, tak přilepšuji srnkám a myslím i lišce. Krájím syrové brambory, mrkev a jablka, prostírám zase za garáží a ráno je vyluxováno. Bohužel je nevidím, ale našla jsem stopy po kopýtkách a o druhých jsen našla na netu, že jsou liščí. Jak se o to hádají nevím, ale jsem ráda, že alespoň někomu pomohu přežít do jara. Mají to teď těžké, je ještě hodně sněhu, kvůli situaci musí být psi na vodítku už od února. Jinak tento příkaz platí až od dubna, to zase kvůli rodícím se mláďatům.
Haha, podotýkám, že žiji v hlavnim městě, deset minut tunelbánou od centra 🙂 .
Jano, tvoje jídelna Za garáží už musí být prostě proslulá! 🙂 Ano, bydlíš ve městě, ba co dím ve velkoměstě… ale pokud vím, vedle srnek se tam u vás dokáže objevit i los… (inlove)
Hmmm, ani já nesypu, páč máme Zikmunda – to bych podstrojovala jemu. Ale konečně jsem zase slyšela kosy! Jindy vyzpěvují už od konce ledna a včil si dali na čas. Doufám, že se jejich populace opět zvetí, bez nich je tu smutno. Jinak u nás běžně vídám vrabčáky, v jejichž hejníčku bývají přimícháni zvonci, pak hrdličky, sýkory koňadry, stehlíci – a pak plno jiných ptáčků, které neznám.
Jinak jednou jsem viděla, jak přímo přede mne (seděla jsem v autě) se snesl dravec, an ulovil hrdličku. Byl z toho lovu celý vysílený, neb hrdlice byla stejně velká jako on. Pět minut vyčkával, než s ní odletěl. Nejprve jsem si myslela, že je to poštolka, ale barevně i velikostně mi to moc nesedí – tak možná ostříž?!
A moc jsem se pokochala fotkami – vyfotit stehlíka je teda kumšt – já mám většinou barevnou skvrnku.
Kočičí lovec… no, viz pod Inkou:))
Ještě nikdy jsem neviděla dravce právě ulovit kořist, i když samotné dravce vídám denně – sedávají na neolistěných stromech a vypadají jako nepravděpodobné pařízky:))
Jednou jsem však zachránila malého koloucha – tedy spíš omylem, nebyla jsem ten hrdina 🙂 Jela jsem na kole po silničce, která je na tom místě hustě lemovaná stromy a keři. Právě jsem vyjížděla z jejich stínu, když mě málem smetl z kola nějaký dravec – netuším, co to bylo – jestřáb? Káně? Prudce klesal odněkud zleva…Sotva jsem stačila udržet rovnováhu, když jsem si všimla toho kolouška za pravým okrajem silnice – dravec ho minul protože jsem mu zkazila naplánovaný útok:)) Vykulené mládě pak uteklo do stínu stromů…
Přiznávám – první puzení bylo vyskočit a hrdličku zachránit (to tak máme v sobě, pomáhat slabším), ale poté jsem si vzpomněla, kolikrát jsem viděla se spouštět poštolku na kořist a nikdy jsem neviděla, že by ji ulovila – určitě by nám odborníci řekli, kolikatiprocentní je úspěšnost lovu. Takže ta kořist byla určitě zasloužená. A pak – co bych s ní dělala? Stejnak už byla zraněná a nejsem si jistá, že by se z toho vylízala 😉 . A pohled to byl krásný.
P.s. nechci ti brát zásluhy záchranáře, ale nejsem si jistá, jestli by jestřáb či káně ulovil koloucha – možná orel nebo sup (chuckle)
Ulovil, říkal mi známý myslivec. On byl fakt maličkej…
Tak jo! :*
U nás to bylo letos s ptáčky slabé, zkrmili jsme jen půl čtyřicetikilového pytle slunečnice, nezkrmili jsme malá jablka, lůj zůstal viset na stromech. Neměl kdo zobat – kosáci v létě hynuli na tu africkou nemoc, drobní ptáčci nemají kde bydlet, už tu není les, jen holiny. Na krmítku byly koňadry, vrabčáci, párkrát se ukázala modřinka, zvonci a párek stehlíků. Nepřiletěl ani jeden dlask, brhlík, neukázaly se pěnkavy…, asi opravdu ptáčci pomřeli v létě horkem. 🙁
já jim dávám vodu do pítek…dokonce je skupina lidí,co nosí vodu a lijí ji tam, kde dlouho vysychají kaluže atd…aby se nejen ptáci napili nebo osvěžili…někdo ji zmiňoval na netu,zkusím ji pohledat…..
tady to je: https://veronikadurickova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=668572
No, já bych jim i vodu lila, ale technicky to bylo s těmi berlemi neproveditelné a chlapa něco takového nenapadlo.
Mám na zahradě pítko pro ptáky… tedy měla jsem, protože nepřežilo posouvané klempířské lešení. Byla to veliká (ta největší v prodeji) keramická miska pod květináč. Plnila jsem ji vodou denně – a byly v ní ještě větší kameny, na kterých si mohli ptáci posedět – zvlášť jedna pískovcová kostka byla oblíbená 🙂
Každopádně mi už Marek koupil novou, i když asi menší, takže pítko zase bude…
Jinak večer jsem v létě vždycky zalévala i skalku včetně svého zahradního Matterhornu:)) V prohlubních kamenů zase pil hmyz – hlavně sršni, co bydlí vedle 🙂
to jsi hodná,že napájíš sršně…. já jim obden na Beaveru nosila vodu ,ve který jsem umyla maso pěkně v misce…hele,to bylo hned plno a jak jim to chutnalo…
Když jsem měla zahradu, taky jsem tam měla takové pítko – velkou plochou misku pod květináč a v ní pár kamenů, jako takové ostrůvky. Nejen že tam ptáci chodili pít a kosové se v ní celí koupali, ale ve velkém tam chodily pít vosy. Ráda jsem je zblízka pozorovala a vždycky jsem si říkala, kolik vody asi na jedno napití ta vosa vypije.
Mívaly hnízdo zavěšené pod okapem, takovou „papírovou“ kouli. Když ho pak časem opustily, tak spadlo a já jsem ho zvědavě prozkoumala. Byla to koule lehounká jak z hedvábného papíru a byla celá složená z šestibokých chodbiček. Ty šestihrany byly stejně perfektní jako u včel. Dokonalé dílo.
Vidíš, vosí báň jsem kdysi viděla na chalupě, tady prý klempíři jednu našli, ale díkybohu jich tu moc není. Asi to bude tím, že máme ty sršně… 🙂
k těm lojovejm koulím, Dede, čichni si a chvíli ji drž v prstech..to bych nejedla,i kdybych měla vedle tý koule zhebnout hladem..já se jim nedivím, že to nechtěj…..chemickej smrad až hrůza a podle mne to je celý žluklý a zrní starý….
nejvíc v kurzu je černá slunečnice – 36 kilo za zimu v pohodě spucnou, pruhovanou nechtějí…potom takové válečky s ořechama a vločkama od zoohitu a hovězí lůj.
Lítají ke mě sýkory modřinky,koňadry a babka. Čížci,brhlíci a občas stehlíčci. Zahlídla jsem v zimě i červenku…chodí straky, hrdličky, holubi, ale těm sypu mimo krmítko. Mám takové,ze kterého nemohou zobat, tak to malejm alespoň nevyžerou….a před 14 dny přiletěli kosi (párek)..jak já jsem ráda, že je mám zpět….
Tak potvrzuju to s tou slunečnicí – pruhovanou jsem koupila jen jednou, protože zrovna jiná nebyla a vtáctvo nebylo nadšeno – to bylo radosti, když jsem zase začala sypat černou!
Pokud jde o lojové koule, tak záleží na zdroji. Já nevím, kde je bere náš zelinář, ale nejsou balené v igelitu, jsou velké a má je volně ložené v krabici. Po těch jdou ptáci hned – dnes ráno jsem pověsila novou a už zobou, i když je plné i krmítko.
Ty, co se prodávají zabalené, asi opravdu bývají nedobré.
a víš proč je balej? protože tak strašně smrděj…
Ty nebalené z naší zeleniny nesmrdí. Fakt ne… Nevím, kdo je dělá. Možná ten smrad vznikne právě proto, že jsou zabalené?
Já ti věřím Dede, ale ty smradlavé musej balit, by zdechly i ty prodavačky, kdyby jich tam měly víc…..
Když jsem byla malá holka, tak maminka jednou v zimě koupila kus uzeného. Bylo zabalené v papíru a maminka ho tak, jak bylo, odložila na balkon. Když pro něj druhý den sáhla, že ho uvaří, byl papír celý rozervaný a kus uzeného, především takový tučný okraj, byl fuč, celý uklovaný. Na sídlišti bylo tehdy spousty sýkorek. Mámu to pobavilo a chtěla přistihnout pachatele „s rukama od krve“, tak tam to maso ještě chvíli nechala a pachatelé se samozřejmě zakrátko dostavili 😀 . To byla jinačí pochoutka, žádné smradlavé koule!
nojo,ale moc dobře jim to neudělalo-bylo to solené uzené…
My ptáčky nemáme, my máme Pampalíni Felínka. Ale s Majdou jedí naši dva kosi, co jim vyhází z mísy, to spápnou. Ti zřejmě bydlí někde, kam se kočky nedostanou.
To chápu 🙂 Jediní lovci, kteří si svoji zvěř krmí u místa, kde ji pak střelí, jsou (myslím:)) myslivci…
Při nedávném počítání ptáků na krmítku jsem pročítala stránky České společnosti ornitologické a tam se píše, že se nemá dávat ptákům nic v síťkách, protože se jim do nich zachytávají drápky. To jsem nevěděla. Tzv. lojové koule nemají s lojem nic společného. Lůj už se těžko shání, když ho neseženeme, kupujeme místo něj syrové vnitřní sádlo. Chodí k nám na to i strakapoud a brhlík. Teprve na konci zimy přilétá hejno čížků, které nejde na krmítko a stravuje se na zemi, a červenky.
Na chatě od loňska máme také krmítko. Manžel tam během zimy jezdil dosypávat a dávali jsme i ty lojové koule a kupodivu šly dobře na odbyt.
Nejvíce naše krmítko navštěvovaly sýkorky.
Doma na balkoně jsme také měli krmítko.
Jenže Danda se posadil doma na parapet a sledoval.
Říkali jsme, že je to jeho ptačí TV.
Ale když ho sýkorky zbystřily, tak přestaly létat.
Jen tu a tam nějaký holub.
u nás si sýkory na kočky zvykly, dokonce je vyvolávaly…moc dobře věděly,že jsou za sklem….
Míšo, to je fajn, že krmíte na dvou místech… (inlove) myslím, že ptakologové mají pravdu, když říkají, že ptáci opravdu potřebují stálejší pomoc, že jich ubývá.
Za sebe můžu říct, že mají pravdu…