HOST DEDENÍKU – Alex: Jak jsme byli ucpáni

Jednoho dne ráno jsem si všimla zavlhlé zdi v rohu, u pantů vchodových dveří, a to až do výšky asi 80 cm. Přesně nad malou šachtičkou, kde je přístup k čistícímu kusu svislé litinové roury, jedné ze dvou větví odkanalizování domu.

 

 

Po krátké poradě s MLP nám bylo jasné, že se něco stalo s příslušnou kanalizací, přestali jsme používat WC a sprchový kout, napojené na tuto větev a přešli na používání do protilehlého konce domu, ale o patro výš. Byli zavoláni instalatéři, kteří mohli až za čtrnáct dní, ale nakonec přišel den D a hodina H a začalo bourání.

Půl dne otřásaly domem vibrace sbíječek až nakonec musely být odbourány dvě nosné, tlusté cihlové zdi vinglu, jak říkáme my, češtiníci. Venkovní i vnitřní! Díra od podlahy, ke stropu durch um durch, jak říkáme u nás v Brně. Nakonec se přišlo na prosakující plastové koleno, nasedající na litinu až u stropu zádveří.  Tak to by bylo.

Koleno bylo odstraněno, ale nastal problém. Velký Problém! Najednou se začala valit voda (voda je eufeministický název pro to, co vytrysklo v úrovni stropu), naštěstí na přístupový chodník k domu z kanalizační přípojky. Pokud si pamatuji ze stavby – dvacítka kamenina, vedoucí přesně pod chodníčkem okolo domu až do poloviny silnice, kde se napojuje na páteřní kanalizaci ulice.

Pánové instalatéři za mnu přiběhli, ať ihned zavolám nějakou průtočnickou firmu, že jsme ucpáni na přípojce. U mě právě propukl chcíp, bolelo mne patro v krku, chraptěla jsem jako silná kuřačka proplachující hrdlo tvrdým alkoholem. A při představě, že budeme kopat přípojku se o mne pokusil i infarkt. Ti hodní instalatérští muži mne ujistili, že to neee, že jsou dnes jiné metody.

A tak jsem sedla na net a telefon a nakonec se mi podařilo bleskurychle sehnat průtočnickou firmu z Brna venkova (dvě brněnské neměly čas). Za chvíli přijela dodávka a technik vybavený mrňavou kamerou, kterou pustil čistícím kusem do přilehlé přípojky. Na displeji jsme objevili v úrovni čtyřicetiletého tisu červeného, rostoucího hnedle vedle vstupu do domu, u jednoho z hrdel kameniny, ucpávající hnízdo jakýchsi vlákének.

„Kořeny, spíše kořínky,“ zkušeně prohlásil technik. Místo kamery vpustil jakousi frézu, ta kořeny odstranila a kamera jela dál. Další „hnízdo“ bylo v úrovni kónického smrku na rohu garáže, který přežil letošní katastrofální sucho. Jeho bráška na druhé straně zahrady ne. Pak už bylo čisto až po kanalizaci pod silnicí.

Technik ještě jednou pečlivě prohlédl stěny kameniny a prohlásil, že přípojka je naprosto v pořádku, není nikde prasklá ani prolomená. Ty rostliny si prostě hledaly cestu k nějaké vodě, aby neumřely a našly si hrdla naší kanalizace.  Pán si sbalil svou techniku a odjel, instalatéři opravili kanalizaci a také odjeli a nás zanechali v děravém domě. Můj chcíp se rozvinul do zánětu hlasivek, takže jsem nemluvila, pouze šeptala a tak v domě zavládl naprostý klid.

Moje první reakce trvala pár dní a šeptem jsem burácela, že tis musí jít dolů a picea conika také!!! A basta! Jenomže, jak jsem po pár dnech začala alespoň tiše skřehotat, tak jsem si slíbila, že oba budou dostávat svůj příděl vody a nechám je žít, protože nádherně stíní kus jižní stěny domu, kde je nesmírná sluneční a teplotní výheň.

Dům už páneček zazdil, já několik dní uklízela stavební rum po bourání, je už i vymalováno, kanalizace funguje, jak má.  Sousedé, kteří naši činnost chodili okukovat už také povolali tuto průtočnickou firmu a nechali zkontrolovat jejich přípojky. Až na nás, mají všude slušně vychované rostlinstvo a nemají žádný problém. Tak teď nevím, rozhodla jsem dobře? Nebudou to ti dva rostlinní záškodníci opakovat?

 

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:30

29 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Generálku odpadů, především ležatých částí, jsme absolvovali loni. Není nad to, když veškeré armatury jsou v šachtě, takže se k nim dobře může a případná výměna, nebo čištění trubek tak proběhne rychle a bez bourání. Takže litina byla nahrazena plastem, (vnější průměr stejný, vnitřní větší a navíc hladké stěny), vyspádování zvětšeno a vše funguje tak, jak má a nejspíš ještě dlouho bude.

  2. Jasně, že si to zopakují. Když tam tu vodu vyslídili, pravděpodobně ten spoj prosakuje. Možná bych to řešila opakovanou kamerovou kontrolou, tak jednou za dva roky. Bez bourání samozřejmě, měl by tam být nějaký čistící kus. Myslím, že to bude levnější, než další taková pohroma.

  3. Zcela OT, já mám takovou radost! Našemu kamarádovi Robertovi, teda jeho ženě Ince, se dneska narodilo třetí dítko, chlapeček Marek, zdravý, pěkný, veliký. Už mají dvě holčičky. Ta nejstarší je rok 2015, ta druhá 2016. Inka a Robert jsou moc milí lidé, vodáci, sportovci, dlouho se hledali, až se našli. Inku moc obdivuju, že to zvládá.

    1. Jo a ještě ti šneci, jak jsem psala, že na ně v sobotu půjdem. Bylo to jedním slovem bezvadné, šneci jsou dobří a chutní, nebojte se jich, chuťově jsou asi tak nejblíž kuřecím žaludkům, jak to tu v pátek některé dámy psaly. Mého manžela ale ovšem víc potěšilo halászlé, které pan Špaček též podával (čímž se nám tu vlastně pěkně propojily minulé Mlsotníky, že). Při tom všem se popíjelo pravé šampaňské, povídalo se, byla tam spousta fajn lidí, mj. i moje spolužačka z gymplu Vanda (baty ji zná, má naproti jejímu domu květinářství), která se pro změnu zná s panem Špačkem. Bylo to prostě bezvadné.
      Pak jsme se šli podívat na toho Šímu v Místodržitelském paláci (my to už s dcerou viděly, MLP ne, pěkná výstava, vřele doporučuju, trvá do 24.2.) a na závěr na vánoční mši od Franze Schuberta v jednom z brněnských kostelů, ve sboru tam zpívala jedna moje kolegyně z práce, hezké to bylo. A i decentní, v půl desáté už jsme byli doma a spali.

  4. No Alex, předně tě lituji, rozbombardovaný bydlík si ještě dobře pamatuji z naší rekonstrukce. My jsme byli minulý týden na chatě vypouštět nádrž vody tisíc litrů, myslela jsem, že se udělá kaluž a ono nic, půda to vcucla jako nedovřená,pouštěli jsme to k řadě mladých stromků.

  5. A nemůžu přestat 🙂
    Místnost v přízemí našeho domu byla zaplavena už (nejméně?) dvakrát. Různá potrubí v domě se vyměňovala několikrát, ale vodorovné části odpadního potrubí ve sklepě nikdy. A to se rádo ucpe, z odpadního kanálu na podlaze pak fekálie vyvěrají. Podruhé už to bylo v době, kdy místnost sloužila jako kočičárna a bylo na mě shánět firmu s tlakovým vozem.

    1. Krmiči, kdysi jsme bydleli v Nuslích v podnájmu. Kromě toho, že tam byla pořád ještě elektřina na 120, tak tamější odpad trpěl chronickými zažívacími potížemi. zažila jsem nejen přetékající záchod, ale tento odpad se jednou snažil naplnit i vanu. Díkybohu jsme tam nebydleli dlouho…:))

  6. S rostlinstvem zkušenosti nemám, takže to bude trošku OT.
    Ale možná vás pobaví poněkud nechutná kanálová story:

    Jednoho dne začaly kolegyni vyvěrat fekálie ze záchodu.
    (Mimochodem – ona léta dojížděla denně do práce z Čeladné do Ostravy. Autobus-vlak-tramvaj. Šílené. Pak se přestěhovala do bytu, kde to měla na pracoviště přes chodbu.)
    Přivolaní pracovníci (bylo to v zimě) rozbili ve sklepě potrubí kladivem a prohlásili celý sklep za žumpu. Větší zaplavení nehrozilo, protože zároveň prorazili díru ze sklepa do venkovní kanalizace. Ovšem nižší hladina tam byla, což se vyřešilo položením prken. Musel jsem tam občas chodit zapisovat plynoměr a přede mnou utíkaly smečky potkanů. Ta voda ani nebyla příliš špinavá, protože děravé potrubí ústilo v místnosti, která působila do značné míry jako septik.
    A ještě pro zajímavost – kdysi (dům je z doby R-U) byly v těchto prostorách suterénní byty. Později už jenom sklep na uhlí. Ale v 90. letech tam byla vybudována restaurace a herna. No, nevím, jestli by mi tam chutnalo. Ale bývalí kolegové tam prý chodili (chodí?).

  7. Alex, tohle musel být fak nápor na nervy vás obou ! Tahle noční můra (prorůstání kořínků do kanalizační trubky) byl jeden z důvodů, proč jsme loni nechali porazit naše borovice. Vy jste možná nakonec měli „štěstí v neštěstí“, že chyba byla „jen ve zdi“ a nebylo třeba rozkopat chodník. Ale ten čurbes po probourání zdí musel být děsný a k tomu Tvůj chcíp – no jste oba borci, že jste to zvládli.

    Název „průtočnická firma“ jsem neznala (jen si ho teď zapamatovat!), ale myslím, že o takové firmě jsme uvažovali, když jsme chtěli zachránit náš bazén – že by pomocí vsunuté kamerky našli v trubkách prasklinu. Budu držet palce, aby si stromy uvědomily, že jejich záchrana závisí na jejich pomalém růstu a aby se kořeny necpaly tam, kam nemají 😀

  8. Přimlouvám se za stromy – bylo by vám bez nich trudno. Taky jsem kdysi přemýšlela, že ty túje, které máme ve dvorku, vysekáme (dům jsme s nimi již koupili), protože docela dost stíní obývák, ale po zkušenostech z léta posledních roků jsem z nich nadšená! Myslím, že právě díky jim bývá obývací pokoj přes léto „nejchladnějším“ pokojem(dá-li se říct, že 28 °C je chládek (rofl) ).

    Ale jinak s vámi soucítím – ucpaná kanalizace je noční můra. Doufám, že se to již nebude více opakovat.

    P.s. i tady je vidět, že příroda si dokáže poradit se vším … když se jí do toho nemontují ti divní tvorové, co si říkají Pán tvorstva 😉

  9. Milá Alex, zjistit, že mi stěna intenzivně vlhne… a pak zjistit, že to není „jen“ voda, co tak činí… brrr! 😡
    Naprosto chápu tvoje šílené představy nad tím, jak ti rozkopávají dům, chodník, cokoliv… (whew)
    To musela být úleva, když jsi zjistila, že dnes může jít za kamerou fréza, co? Já bych taky jásala:))
    Pokud jde o žíznivé stromy, tak holt dělaly co mohly. Plán zalévat je dobrý, ale poradila bych se v zahradnictví, jak to efektivně udělat, protože voda vylévaná shora jen tak na zem bude v horkém létě se zasyčením mizet a kolik se jí dostane dolů ke kořenům? Možná by to chtěla vymyslet ekvivalent „zalévací petky“, která se dává k rajčatům…
    každopádně to byla pořádná patálie! (a toho úklidu k tomu:)) (inlove)

    1. Existují zalévácí vaky na stromy. V létě je myslím instalovali v Karlíně okolo stromů. Vaky jsou velkokapacitní a voda z nich do půdy pomalu odkapává. My máme na chalupě taky mokrou zeď v kuchyni, ale nemám nerv s tím teď v zimě něco dělat….

  10. Vida jak je ta matka příroda chytrá. Cestu si k vodě si najde.

    Ale muselo to být o infarkt Alex.
    Ještě, že se to podařilo vyřešit.

    1. Už chápu, proč ten kónický smrk na jižní straně přežil a jeho bráška v zahradě na severu ne. Tenhle si tiše odsával z kanalizace.

      1. Teď jsem si vzpomněla, jak mi úžasně vyrostla ozdobná tráva – byla vysoká až tři metry. Ovšem všeho do času – než se zjistilo, že pod ní vede potrubí s pitnou vodou, a ono prasklo. Na prasklinu jsem přišla až po dlouhé době, kdy mi bylo divné, že furt po silnici teče čůrek vody, i když už dlouho nepršelo (naštěstí pro nás, potrubí prasklo PŘED vodoměrem) … utěsnění potrubí už tento trs nerozdýchal, ale na jeho původním místě se náramně daří trávě od tebe (i když z počátku vypadala, že to zabalí).

    2. Budou. Odpadní voda je plná živin, kterým rostlinstvo nehodlá odolávat. Takže jediné spolehlivé řešení je, potrubí odkopat, řádně utěsnit a na straně, ze které kořeny přicházejí, udělat ochrannou zídku.

  11. Tak já se přiznám, že jsem se tisu zbavila- vadilo mi děsně moc, že je jedovatý. Místo něj jsem zasadila kudrnatou lísku.
    Alex, zahradník mi řekl, že v těch vedrech strom málokdy uzalíváš. Zkusit to můžeš- v nejhorším máš osvědčené průtočníky (taky jsem je už měla v domě, ucpaný odpad se mi přihodil v každém bydlení a pokaždé z jiného důvodu, ale navždy se stal mou noční můrou).

    1. My žijeme v těsné blízkosti mnoha tisů, bez problémů. Ono by ses divila co máš na zahradě dalších, nevinně vypadajících jedovatých rostlinek. Můj známý, odborník sadař a hlavně dědek kořenář, tvrdil, že každá rostlina je svým způsobem jedovatá.

  12. Taky se za stromky přimlouvám, jsou statečné a chtějí žít. Vy jste s mužem také stateční, podobné akce jsou zkouškou odolnosti člověka.

    1. Abych přiznala, cítím, že ani manželovi se do zničení tisu nechce. Jenom ho ořezáváme, jak nám už stačí síly. Byl by to už vysoký a široký strom, který by nás nepustil domů :-).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN