PÁTEK S GURMÁNKOU: Husa svatomartinská

Svatomartinská husí pečeně by měla mít dozlatova vypečenou a křupavou kůžičku. Když je doma husa, problémem může být už jenom to, v čem ji upečeme. Huse je totiž téměř každý pekáč malý, ale většinou to vyřeší starý pekáč zvaný dušák, což je obdélníková velká nádoba s víkem, tedy dva pekáče, které se dají složit na sebe.

 

 

Husa se pohodlně uvelebí v tom spodním vyšším a tím druhým se zaklopí. Pokud ho nemáme, vypomůžeme si jedním pekáčem a alobalem, kterým husu na pekáči neprodyšně uzavřeme. Pochopitelně můžeme husu rozporcovat a péct ji v jednotlivých kusech. Pokud máme husu z farmy, tak nechybí ani drůbky. Než se upeče husa, stihneme uvařit polévku z husích drobů, tzv. kaldoun.

 

 

Svatomartinská husa

Potřebujeme:

  • 1 celou husu
  • kmín
  • vodu na podlití
  • 4 jablka
  • pekáč dušák

 

Postup přípravy:

Husu před samotnou přípravou necháme alespoň den odležet v chladu. V den přípravy ji dobře očistíme, křídla zakrátíme před prvním záhybem a než ji položíme na pekáč, protáhneme ji za nohy a křídla. Tím se maso uvolní od kůže a bude se lépe propékat. Husu osolíme uvnitř i vně, dobře ji okmínujeme a položíme do pekáče prsíčky dolů. Břišní dutinu naplníme půlkami jablek a podlijeme malým množstvím vody. Kůži na prsou a stehnech na několika místech propícháme, aby z masa lépe prýštilo sádlo.

Pekáč s husou vložíme nejprve na pár minut do hodně rozpálené trouby na cca na 240 °C a krátce předpečeme. Teplotu trouby zmírníme na 180 °C, husu přiklopíme víkem dušáku a pečeme cca 2 hodiny za občasného podlévání a sbírání vypečeného sádla. V polovině pečení husu obrátíme.

Měkkou husu dopékáme bez poklice. Aby se kůrčička upekla dozlatova a dokřupava, přeléváme ji vypečenou šťávou. Upečenou husu vyjmeme z pekáče, naporcujeme ji a uchováme v teple.

 

Z výpeku slijeme všechno sádlo, do pekáče nalijeme naběračku vody a stěrkou stáhneme všechny přípečky, které ulpěly na stěnách pekáče. Povaříme, a pokud je třeba, šťávu trochu přimastíme vypečeným husím sádlem a dle chuti přisolíme.

Pečenou husu podáváme politou vypečenou šťávou.

 

Tradiční přílohou k svatomartinské huse jsou bramborové lokše maštěné husím sádlem, ale můžeme ji podávat i s oblíbeným houskovým nebo bramborovým knedlíkem a s dušeným hlávkovým zelím, nejčastěji červeným.

 

 

Košt mladého vína

Ke svatomartinské tradici patří i košt mladého vína. Zvyk otevírání mladých vín pochází z doby císaře Josefa II., kdy se na svátek svatého Martina mohlo začít nalévat nové víno z podzimní sklizně. Tento je završením zemědělského roku a s definitivní platností oznamuje počátek zimy.

 

Svatý Martin se blíží, tak snad nám do té doby přinese tu bílou sněhovou peřinu. A pokud ne, na farmách se to bude husím prachovým peřím bělat jako o ladovské zimě. Bude ho dost na polštář i do přikrývky, neboť husí farmy již před časem zahlásily, že všechny husy jsou zarezervovány a vyprodány. Otázkou je, kdo o hřejivé a jemné husí peří dnes stojí a kdo ho ocení?

 

Slavíte sv. Martina po staru s husou v pekáči a koštem mladého vína? Kam pro ni chodíte, s čím ji podáváte a koho na ni zvete? A máte doma peřinu z prachového peří?

 

Pěkný sváteční čas v duchu příprav svatomartinských přeje všem

 

Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

 

Aktualizováno: 1.11.2018 — 13:45

83 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Bohužel husa se tu neprodává a už jsem ji nejedla ani nepamatuji. Kdysi jsem koupila menší kachničku(mladou – stare se tu neprodávají ani slepice, všechno jsou to kuřata) ale vypeklo se z ní tolik tuku, že v pekáčku byla pomalu jen kostřička a za ty peníze co stála už jsem ji znovu nekoupila (stejně to byla jen náhoda, že jsem ji viděla, běžně tu k prodeji nejsou).

    1. ježišikriste, maričko,při návštěvách tady, bych vyžadovala,knedlo vepřo zelo,kachnu,husu a prášky na žlučník 😀
      odhodlej se kooupit tu kachnu znova, opatrně jí nazvedni kůži,aby se tam dalo vsunout maso z kuřete (prsa)klidně pokrájená na plátky, , posol,pokmínuj a dej péct i s ostatním kuřecím (křídla,stehna), které osolíš a okmínuješ stejně jako tu kačenu a sice s eti vypeče, al emasa bude mnohem více a napuštěné tím kachním sádlem bude mít i dobrou chuť..a zbytek výpeku a sádla si nech stranou a pak s tím upeč jen to kuře, do kterého to vmasíruješ a na tom sádle upečeš..jde tak upéct i kus krůtího …

    2. Maričko, my jsme kdysi dělávali i kuře a la kachna, když už jsme nevěděli, co s kuřaty. (memka fasovala v práci ty neprodejné). Normálně osolit a okmínovat, péct na trošce sádla. A někdy se k němu rovnou dávalo i zelí, fakt to bylo moc dobré.

      1. no právě a nejlepší to bylo s kachním nebo s husím sádlem, což tu chuť soli akmínu,ještě víc podtrhlo tou vůní….

        1. Když nás bývalo doma hodně (třebas v hody), tak ke kačeně do pekáče přišel ještě králík – a ten byl ještě chutnější než ta kača!

  2. Tedy, já se tu včera tak namlsala, že ačkoli jsem původně chtěla jet jen do Penny pro kváskový chleba a nějaké pití, tu půlkachničku jsem nakonec koupila. Teď je dočištěná a prosolená, a čeká na pomalení. Ta půlka stačí pomalit tak 2 hodinky na 120st. Zelí bude červené, ne tak vymazlené, jako dělá Sharka, ale udělané tak, jak ho dělávala mamka ještě v dobách, kdy se muselo poctivě nakrájet a dusit. Kupuju efko – připravené k podávání – takže ho případně jen přichutím, prohřeju na dvou lžících oleje a po vypnutí vmíchám nadrobno nakrájenou syrovou cibuli. Takhle to mamka dělávala, nám to chutnalo a chutná dodnes. Knedlíky houskové. Už si začínám slintat na klávesnici. Holt v létě to byly saláty, teď bude maso.
    Nevím, jak kde, ale tady už je třetí den mlha jak mlíko, vlhko a každou chvíli poprchává. Je to správné dušičkové počasí, ale je mi zima, jen se kouknu ven.

      1. V zápěstí pořád jak zlomená haluz, neudrží se, nosím ortézu. Prsty se trochu zlepšily. V úterý jdu na EMG, pak se uvidí, co dál.

        1. Tečko, ty ses zranila? Ruka v ortéze je taky na nic, držím moc palce, aby bylo líp. (h)
          Jinak Sharka má pravdu, pokud to není úraz (ale i když je:)), bývá elektroléčba opravdu úspěšná (mám to vyzkoušené – a psi také:))

          1. Jj, mám za sebou dvě série „proudů“ a fakt to vypadá, že to účinkuje. Ve středu půjdu s výsledky k rehabmudrovi, chodím k němu i se zády, na doporučení rehabsestry si mám říct o další. Úraz né, ruka prostě „omdlela“, byla jsem na neuro, aby se vyloučila možnost malé mozkové příhody. Prostě obrna nervu.

  3. Husu doma neděláme neb bychom ji jedli velmi dlouho. Takže jako každoročně dáme restaurant a můžete se podívat a dělat si chutě :
    http://www.angellopizza.cz/novinky/28
    Když MLP slavil kulatiny, ty mírně pokročilé, udělala jsem na oslavu s malou společností husí hody,všichni kvitovali s povděkem neb to byla prý dobrá změna. Narozky má v listopadu, tak to sedlo. 🙂

  4. OTéčko – dneska se s letošní dostihovou sezónou rozloučila Terka v Kolesech druhým místem … doufáme, že na rok bude líp (h) .

      1. Děkuju všem za milé ohlasy – je nutno podotknout, že své zásluhy na druhém místě má jistě i koník (rofl) – a pro bedu – ne, matička zajisté nespokojená není, to maličko Terka, vždyť vloni se s dostihovou sezonou rozloučila vítězstvím (chuckle) . A bohužel, v šampionátu amatérských jezdců se hraje na vítězství, ne na krásná druhá a třetí místa (kterých má Terka poměrně dost, na to, jak krátká byla její sezóna). (h)

        1. Je šikulka a měla by být ráda, že vůbec jezdí:))) Ale chápu ji dobře – ono se skutečně jezdí hlavně na to vítězství! (inlove)

  5. Husu skoro nikdy nepeču, na husu si zajdeme tam, kde to umějí:)) Ale jinak maso peču často, dnes to bylo krůtí horní stehno – má velmi oblíbená část tohoto impozantního ptáka 😛 Obvykle tím nejjednodušším způsobem, vlastně tak, jak popisuješ. Ten dvojpekáč nemám, používám oválný železňák s děsně těžkou poklicí – ten je na to skvělej, i když se s ním blbě manipuluje.
    Zítra přijedou nájezdníci, takže kromě pečeného masa a rajské polívky (babí, rajskou, jo? (wasntme) ) budou bramborové špalíky, bílé a červené zelí. Místo zákusku upeču další žemlovku – v neděli se zase všichni rozprchneme a žemlovka se snadno nekazí, dobře se vozí a ohřívá:))

  6. No děláte mi chutě, ale já mám jiné starosti- scípla mi kuchyňská lednice. Nahrnula jsme věci do sklepní lednice, než bude nová, a zjistila, kolikrát za den do té lednice lezu- protože tentokrát k ní vedou dvoje schody 🙂

    1. Na to se dá říct jediné – přenýst sklepní lednici do kuchyně 😉 Jako argument bych uvedla, že taky můžu ve spěchu z těch schodů slítnout a budou mi pro ty věci z lednice chodit ostatní, neboť s gypsem se po schodech blbě chodí.

          1. Tak Kuba už s námi taky nebydlí, takže jsem to vyskládala z ledničky, vynesli jsme ji s Mušketýrem ze sklepa a následně můj drahý to tam naskládal, aby to bylo logicky a mnohem lépe, s mírnou přednáškou k tomu 😛

            1. Asi bych ho poslala do někam. Já jsem ještě nestačila srovnat ten chaos, který stihl udělat MHP během doby, kdy jsem nechodila. Dneska jsme likvidovali na zahradě rajčata a na mě šly mdloby, když jsem viděla, jak to všechno posvazoval do sebe, napíchal kolíky mezi řádky… Synek ze selského rodu 😉 , a neví, jak se co pěstuje, ba ani si za osmnáct let nevšiml, jak co sázím… Asi je to všude stejné.

                1. Nestuduje. Strojárna v Brně je hnusná na studenty a podmínky strašné. Je v Odtravě na báňské.

            2. Jéje Matyldo to znám! Já to pak zase průběžně dávám zpět a výsledek je, že nikdo tam nemůže najít nic. 😀

                1. Jo, když jdeš pro něco na místo, kam to dáváš leta, a nějakej aktivní blb to dá jinam, protože si za a)za ty roky nevšiml…, b)nechá to tam, kde mu to odpadlo z pracek…

                  1. Slyšela jsem tohle: Mám hlad,konstatuje muž,žena musela do nemocnice a zapomněla mi říct, kde máme ledničku. Uf!

                    1. Skoro to tak u nás je 😉 . Když jsem byla nechodící, tak jsem šílela, protože chlap nevěděl, kde co je – nádobí, suroviny, oblečení (i to, co sám sebral ze šňůr a já jsem ho nikam nemohla dát), kde jsou granule pro kočky, kde hnojivo na kytky. Mimoň.

    1. konečně, tak ne abys přes víkend zlobila a v pondělí zas eměla jen jednu…. (chuckle)

      1. Ehm – tady jsem ještě asi neříkala, jak jsem spadla z kola a narazila si ruku?! Pandrovi jsem se ani nezmínila, aby mi nenaordinoval ortézu …

        1. YGO!

          No, radši nic. Gratuluju k přežití pádu a k druhé ponožce. A nech už si je prosímtě obě :).

        2. Bóže, bóže devčičko, kdy ty dostaneš rozum :-))
          Doporučuji brnění, né teda Brnění ale kovový ochranný oděv. 🙂

          1. Jenny, myslím, že až se rozseká jako já 😉 . Ale včera jsem došla ze špitálu až na Dlážku, cestou jsem ještě odbočila na Kauflandu na Želátovské a protože mi ujel autobus na nádraží, tak jsem zašla do OBI a pak na autobus na V. Dlážku. Asi je ta rehabilitace fakt účinná, za necelé dvě hodiny jsem ušla po městě šest kiláků. Já snad fakt budu za chvíli i běhat. A dokonce jsem ráno vstala z postele, šla jsem spát s obavami, že jsem to přehnala.

              1. Však jsem se nevracela, vzala jsem to Polní na Dlážku. Čekyňák bych už nedala, na Dlážku jsem sotva dolezla.

    2. Ygo, blahopřeju k úspěšnému dosažení komletní ponožkovosti! 😀 Hlavně teď buď opatrná, ona ta nová noha potřebuje nějaký čas být v záběhu, než začne běhat (wave)

  7. No teda, já to čekala. Slintám, ale husu péct nebudu, peču spíš kachnu. Už ta doba pomalu nastává. Koupím si chlazenou půlku a peču ji taky pomalu v dušáku. Mám spíš dušáček, na tu půlku je akorát. Jen mám někdy problém ji pak vyndat, úplně se rozpadá. Sestra mi to nechtěla věřit, ale zkusila a byla nadšená. A červené zelíčko s houskovým knedlíkem. Tu půlku mám nadvakrát, někdy i natřikrát, se šťávou moc nečaruju, ty kupované kachny toho sádlíčka tolik nemají. Ta třetí porce se ohřívá rovnou v tom pekáčku, tzv. mišmaš. To taky miluju. No bude kachnička, bude.

  8. Jinak svatomartinské víno je samosebou obchodní tah … staří vinaři pili mladé víno tehdy, když došlo to staré (rofl), ale říkalo se, že nové víno se má začít pít až na Štědrý den. Navíc si ho tak nevážili jako starého. Já teda mladé víno mám ráda – je lehké. A proto mám ráda i roséčko, páč to staré být nemůže (chuckle) .

    Takže 11. 11. v 11.11 si připijme na svatého Martina letošním vínem (ještě že je neděle, ale tu husu už radši mějte vytaženou z trouby, abyste na ni nezapomněli).

  9. Já se přiznám, že husu doma nejíme. Dělala jsem jí jen jednou a žádné nadšení se nekonalo.

    Jinak pečeme doma spíše kuře s nádivkou a bramborovým knedlíkem.

    Jinak Svatomartinské víno rádi ochutnáme a chodíme ádi i na Beaujolais.

    https://www.google.com/search?q=svatomartinsk%C3%A9+v%C3%ADno&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwj4pd-Wm7XeAhUML8AKHVb9CEIQ_AUIDigB&biw=1280&bih=644#imgrc=8zGIwvYhEnCeoM:&spf=1541144666709

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Beaujolais_nouveau#/media/File:AOC_beaujolais_nouveau_2016_Quinci%C3%A9.jpg

  10. V naší rodině nebyla svatomartinská husa tradicí, navíc my husy nechovali – u nás se jelo v kačenách jak klasických, tak činkách 😉 . Kačena se jenom osolila, nepatrně podlila (půl deci, snad ani to ne) a pomalounku se pekla od božího rána až do božího poledne. Ve vypečeném sádle se spolu s kačenou konfitovaly játra – mňam. My jako přílohu mívali nejčastěji knedlu a polívkový křen, jednou za čas i to zelí.

    Kaldoun jsme nevařili, z drobů – hlava bez zobáku, krk, křídla, paprče, srdíčko a půček (žaludek) – jsme vařili klasický vývar s domácíma lukšama (nudle).

    A OTéčko – třicátý říjen byl u nás ve znamení teplého silného větru, sluníčka, tepla a podzimních barev
    https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Tricateho_rijna/

  11. Letos jsem měly mít husí hody u Karolíny v Mostě, chtěla na ně pozvat mne,Inku,Bedu,Jajku,Bygmyš a Janu V. Plán byl hotovej. Já dovezu předpečenou husu,tu dopečeme na místě, z super bramborovýho těsta poprosíme Inku,aby udělala knedle, zelí bílé uvaří Karolína, já udělám to červený s brusinkama. Někdo z holek (Bygmyš) upeče něco sladkýho, Jana V se postará o pití, Beda bude hlídat a oblažovat kočky a Jajka bude pořizovat fotodokumentaci. A houskovej knedlík se koupí. při tomhle úžasným vaření se bude táhnout kaldon a namočíme hrách a kroupy na další den,kdy husu dojíme s šouletem, abychom se ho od Inky naučily vařit…Tak krásnej to byl plán…. ;(

      1. P. S. Ivo, čestné pionýrské, jsem jsem neopisovala ani se neinspirovala, Tvůj komentář vidím až teď. 🙂

    1. Myslím, že o kaldounu tu už nějaké pojednání bylo, akorát nevím, jestli to byl Šárčin článek …

  12. V receptu ti Šárko chybí mezi surovinami sůl… 😉

    Husu peču klidně i 10 hodin, pomalinku,ale bez jablek, kmín mám jemně drcený a společně se solí ho vetřu i huse pod kůži..peču ji v oválném „hrnci“, kterému se u nás říká „husák“…tenhle ovál je smaltovaný a peču v něm jen tři druhy masa, husu,kachnu a jehněčí..
    Husu nasolím a nakmínuju dva dny předem a nechám ji ležet v chladu, když ji dávám péct, peču ji přes noc na pomalo a druhý den ji nechám jen zezlátnout…lokše k ní nedělám, to nechávám slovenským kuchařkám,ale bramborové knedlíky- špalíky nebo plátkové- plněné osmaženou cibulkou, oba druhy zelí, ale nejraději mám červené zelí s proslazovanými brusinkami a červeným vínem. Ovšem nejvyšší meta k huse je Inčin šoulet, to slintám jak její Majda, jen to píšu….
    K huse plzničku-pivečko, na dobré trávení…
    Svatomartinské mladé víno neoblibuju, ale já nemusím ani „božolé“…
    přivítala bych recepty na Kaldon, ty se hodně liší..(prosím, prosím, kdo vaříte, napište)
    A co po huse?? No je to zvěrstvo,já vím, ale když k tomu slavnostnímu obědu, ten dezertík taky patří..

    1. To zní moc dobře Šárko. Já jsem husu nikdy nepekla, tady se dá sehnat jenom na vánoce, ale to tu rodina chce krůtu. Jenom dělám občas kachnu, taky bez jablek, mysi že to chutná podobně?

      1. husa má víc masa a ta chuť je jiná, alespoň pro mne…
        Wendulko,zkus si koupit husí nebo kachní sádlo škvařené,nebo si od kachny nech sádlo vypečené a to vetři do kuřete-pod kůži,do břicha, do povrchu…. nebo do kusu krůtího masa, nech den dva odležet v chladu , dokmínuj,dosol, trošku podlej a dej péct… a dobrou chuť přeju… (nemáte tam nějakej spešl maďarskej obchod,kde by to prodávali)

    2. Šárko můžeš prozradit recept na tvoje zelí s brusinkama a vínem? To musí být dobré! 😛

      1. moje není,já ho okoukala od šéfkuchaře, kdysi ho publikovali na Lidovkách,ale ne na Psovi…
        tak koupím červené zelí v pytlíku německé, ne naše (není v něm kmín a není tak kyselé),
        recept“
        1x 500g zelí červeného (sauerkraft, emko….)
        1 x 300g na nudličky pokrájené červené cibule
        1x sáček 200g proslazených brusinek
        špetka,skořice, trošku mletého badyánu,trochu bílého pepře, 3 PL medu. 0,5cl portského a do 1 decky červeného polosladkého vína, přimlouvám se za lepší víno, ne krabičák…
        na trošce husího výpeku a sádla zpěníme cibulku, do sklovaté přisypeme koření a necháme rozvonět, potom přidáme zelí,podléváme vínem, když je vše horké a zelí dušené, vmícháme med a brusinky, zalejeme portským a provaříme, dokud se med nerozpustí..pokud máte potřebu solit, jemně dosolte..
        zelí není vysušené,má v sobě tu vůni a sváže ho ta cibulka a portské, nesmí z toho nic téct. Chvíli se nechá odležet a pak už jen přeju dobrou chuť….
        ————
        ono už se i prodává červené zelí s portským vínem,hotové…ale já si ho raději udělám…

        1. Díky! Zkusím na slavnostnější příležitost abych ty moje strávníky moc nerozcapila.
          (chuckle)

    3. Kaldoun občas dělám, je to normální drůbeží vývar, pak zapražený máslovou jíškou, přidává se i zelenina (hlavně kořenovka) a nějaká vložka, třeba široké nudle nebo nějaké knedlíčky, určitý striktní předpis asi není, já dávám to, na co máme zrovna chuť. Hotová polévka se okoření muškátovým květem nebo oříškem (já dávám květ).
      Docela pěkný, jednoduchý a srozumitelný popis přípravy kaldounu je zde: http://makova-panenka.cz/recepty/kterak-se-vari-kaldoun-drubkova-polevka-v-nasi-rodine-a-jak-se-kaldoun-dela-u-vas/

      1. díky aido….ten jako maková panenka,dělávala i mamka…někdo do něj ještě leje smetanu,ale to mi přijde jako zhůvěřilost….
        on se asi dělá všude podobně, al ekdyby měl někdo nějakou vymyšlenost..
        u nás se do těch žemlovejch knedlíčků-když byla malá, namlela husí játra..aby se na všechny dostalo…

    4. sharka.68

      Aha, ve výčtu surovin není 🙂 Ď. za pozorné oko.
      Když všechno půjde tak, jak má, bude husí pečínka, br. knedlíky a dojde i na ty tenké lokše a svatomartinské rohlíčky. Prostě rituál na důstojné zahájení podzimu. Zahrada by měla být připravena na zimu, všechno zimomřivé rostlinstvo pod střechou nebo pod nějakou tou ochranou a tím pádem odpadne spousta práce venku a člověk se bude víc soustředit sám na sebe a na takové ty domácí aktivity. Doma mi leží asi metr nepřečtených nových knih, proto se na tu zimu docela těším. Svatomartinské hodování je tou pomyslnou vstupní branou do nového ročního období.

      Na beaujolais nouveau 2018 se také těším. Mám v plánu cestu do Fr., kde máme kamaráda/dodavatele, tak se určitě pár lahvičkami zásobím. Mladé víno jsem se naučila oslavovat právě tam. Na svatomartinské jsem také docela zvědavá. Byl to pro vinaře opravdu dobrý rok! 🙂

      1. Před 14 dny se mi podařila „výhodná koupě“ u nás v Albertu, měli tam „mladé božolé“ snad tři roky staré, ve slevě. Tak jsem to z legrace schválně koupila, ochutnali jsme a zbytek vylili, ani na vaření to nebylo. Ovšem tak před 5 lety jsme v tom stejném Albertu objevili „mladé božolé“ z počátku nultých let, bylo zastrčené někde vzadu v regálu, a to se kupodivu pít dalo.
        No, jak píše YGA výš, všechna ta kateřinská, martinská a mladá vína, včetně toho mladého Beaujolais, jsou spíš jen marketingové triky (ale – stejně jako YGA – mám některá ta mladá vína ráda, hlavně bílá – teda, pokud se k nim vůbec dostanu).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN