„A já bych docela něco s dámama, zatím to byly jen chvalozpěvy na pány,“ zareagovala jako první na mou nabídku výběrů na přání Inka. Takže začněme chytrými ženami, které věděly, co chtějí. Pokud zde nenajdete své favoritky, možná přijdou na řadu v dalších výběrech (nebojte, všechna přání si píši).
Začněme v dávném dávnověku, v roce 814 před n. l. :
Dídó, královna Kartága
napsáno pro DMD č. 2014, téma: Dokonalý tvar
Drabble:
„Vaše výsosti, králi Iarbe, je zde královna Dídó.“
„Kdože?“
„Dídó, dcera Muttova, vdova Sychaeova,…“
„Ovšem, ta Tyřanka. Uveďte ji.“
„Přináším Vaší Výsosti nesčetné poklady,“ ozvala se královna. „Chci za ně koupit kousek půdy.“
„Kousek? Dobrá! Tady je býčí kůže, královno. Panuj si na ní. Dostaneš tolik země, kolik jí dokážeš touhle kůži ohradit.“
„Jste velmi laskav, králi.“
…
„Vaše Výsosti, ona…“
„Co ona?“
„Ona si tou kůži ohradila celý kopec až k moři! A staví nádherný přístav a maják!“
„Jak to sakra mohla… viděli jste někde tu kůži?“
„Kůži přímo ne, ale celé to město je omotáno tenkým řemínkem z hověziny!“
Závěrečná poznámka:
Dnes uděláme exkurz do historie matematiky. Jedná se patrně o první řešení variačního problému – nalezení maximálního povrchu při pevně zadaném obvodu, daném délkou koženého řemínku. Ale volba se královně povedla, že?
http://files.forum-kmene.webnode.cz/200000518-db062dbffa/Carthago.jpg
Jak padlo v diskuzi, manželky a vůbec příbuzné vědců to taky neměly jednoduché. Tak vzpomeňme alespoň na dvě z nich. Jejich osudy jsou sice rozdílné, ale jedno mají společné – obě ženy se snaží co nejlépe podporovat milovaného muže-vědce.
Žena, která objevila kometu
napsáno pro DMD 2015, téma: Tam ve tmě
Úvodní poznámka:
Slough nedaleko Windsoru, Anglie, 1786
Drabble:
Domem zněly akordy cemballa. „Lascia il lido, e il mare infido…“ pěl roztržitý soprán.
„Caroline! Na co myslíš? Kvarty intonuješ přesně, rytmus držíš, ale víš, že to nestačí.“
„Promiň, Williame. Já se soustředím.“ Zítra je v dílně výplata, musím nasáčkovat peníze, dokoupit leštící pastu na zrcadla, umýt okna, přepsat bratrovu přednášku pro Royal Society, a co uvařím na zítra?
„Nechme toho, Caroline. Pojď na pozorovací terasu. Mám pro tebe dárek. Tenhle dalekohled je jen tvůj.“
Caroline Herschelová bratra objala. Vždycky chtěla vlastní dalekohled. Namířila ho vzhůru do tmy a přiblížila se k okuláru. Bratr objevil Uran. Co čeká na ni?
Závěrečná poznámka:
Objevila kometu a během dalších 11 let ještě sedm dalších. Král ji jmenoval asistentkou jejího bratra i s ročním platem, Royal Society ji odměnila cenou a v roce 1835 členstvím. Zemřela v požehnaných 98 letech.
Mít tak na výběr
napsáno pro DMD 2014, téma: Je lepší býti mrtvý nežli ženatý
Úvodní poznámka:
Dopis slečny Christine Kemp, snoubenky Nielse Henrika Abela, Augustovi Leopoldovi Crelleovi, německému matematikovi
Drabble:
Vážený pane,
odepisuji na Váš dopis, který jste adresoval mému snoubenci Nielsovi. Musím Vám poděkovat za veškerou podporu, kterou jste mu věnoval.
Niels celý život bojoval s chudobou a vždy nacházel přátele, kteří byli ochotni mu pomoci odbornou radou i finančním zabezpečením. Odměnou jim byla jen radost z jeho geniálních objevů a možnosti jeho dalšího odborného rozvoje.
Vaše zpráva o získání profesorského místa v Berlíně pro mého milovaného by byla naprosto skvělá. Ale on si ji už bohužel nepřečte. Dva dny před odesláním Vašeho dopisu prohrál boj s tuberkulózou. Nebýt toho, mohl být nyní konečně finančně zabezpečen a šťastně ženat.
Závěrečná poznámka:
Dopis je fiktivní, datován po osmém dubnu 1829, kdy Crelle odeslal svou zprávu z Berlína.
Niels Henrik Abel (5. srpna 1802, ostrov Finnøy – 6. dubna 1829, nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu. Z jeho objevů je nejznámější abelovská (komutativní) grupa, na kterou každý student narazí při studiu algebry hned zpočátku.
Abychom končili trochu radostněji, vzpomenu na dvě sestry. Podle mého jsou nejlepším příkladem žen, které dobře věděly, co chtějí, a dokázaly za tím jít. Tak tenhle je, Sharko, pro tebe:
Opravdové sestry
napsáno pro DMD 2016, téma: Emancipace
Úvodní poznámka:
Varšava 1932
Drabble:
Magnéziové blesky dojiskřily, novináři odešli. Prezident Mościcki potřásl dámám rukama a odešel za svými povinnostmi.
Bronisława Dłuska a Marie Curie-Skłodowská osaměly. Pohledem hladily ampulku s radiem. Zítra měla začít léčit nemocné rakovinou.
„Kde jsou ty časy, kdy si dvě holky vymýšlely, jak vystudovat. Bez peněz, bez podpory okolí. Chtěly jsme to, co bylo běžné pro chlapy. Dokázaly jsme to.“
„To už je dávno. Já mám nový lékařský ústav a Helenku, ty dvě Nobelovy ceny a dvě dcery.“
„Dobrá bilance.“
„Mrzí mne, že se toho nedožil Pierre. Ten by byl na tebe hrdý. On tě na rozdíl od ostatních chlapů nepodceňoval.“
Závěrečná poznámka:
Marie Curie-Skłodowská měla před sebou dva roky života, ale za sebou vědecké úspěchy a vychované následovníky svého výzkumu. Možná, že při otevření nového lékařského ústavu pro výzkum rakoviny se setkala se sestrou naposledy.
V mládí uzavřely sestry úmluvu, že jedna druhé pomůže vystudovat – nejprve pracovala Marie jako guvernantka a Bronisława vystudovala medicínu, pak pracovala Bronisława a Marie odjela do Paříže studovat fyziku a matematiku.
Kdo se chce poučit o mladých letech této úžasné ženy, doporučuji mu knihu Antonína Zhoře Tvrdohlavá Marie.
Otázka na konec: Dokážete taky dosáhnout toho, co si usmyslíte? A jaké metody používáte? (Metody na hraně zákona sice bývají velmi účinné, ale bohužel také trestně postihnutelné, tak zvažte, čím vším se pochlubíte 🙂 )
JJ, to jsou skvělá drabblata ! Jako u Tory, člověk se i u tebe v pouhých sto slovech (ano + dodatečná doplnění) dozví tolik zajímavých věcí o kterých jsem vůbec nevěděla.
Chytrá královna Didó mi připomněla pohádku, jenže si nemohu vzpomenout kterou. Ale chytrá ženuška zachránila muže od pekla tím, že ďábel měl 3x natáhnout její vlas. Pokud to nesplní, jejího muže si neodnese 🙂
Žádnou knihu o MC jsem k mé hanbě nečetla, ale viděla jsem dva, možná tři filmy. A souhlasím s komentáři, že tenkrát holt nikdo netušil jak škodlivé ozařování může být a jakou oběť všichni složili vědě. Když mi např. u zubaře rentgenují zuby (myslím, že jednou za 2 roky), tak mě nejprve zakryjí až po krk „dekou“, pod jejíž vahou se skoro prohnu (a asistentka sama prchá za zástěnu). Zřejmě ani její tragicky zesnulý manžel by se nedožil dlouhého věku.
Díky, Maričko.
Ta pohádka je moc pěkná, znám ji ještě s dodatečnou podmínkou, že ženušku to vytržení vlasu nesmí bolet. To pak je vítězství opravdu zaručeno.
Ano, mne rentgenují málokdy, ale synkovi pravidelně rentgenují zuby a pro jistotu ho balí do slušivé olověné zástěry celého, hlavně od pasu dolů. Plně s tím souhlasím, dosvit tak daleko od hlavy je malý, ale možný. Ještěže medicína od těch počátečních dob pokročila.
Milá JJ, opět jako vždy jsem mezi posledními, ale já přes den opravdu nestíhám. Je zvláštní, že tvá drabblata, takto seřazená, dostanou najednou úplně jiný šmrnc, než měla v DMD, kde byla „rozházená“ dle témat… Parádní sestava.
Jo, tyhle ženy dokázaly úžasné věci. Klobouk dolů, v té době…
Díky moc, Toro. Taky to v mém případě není žádná sláva, přes den jsem stihla nakouknout jen poránu.
No, to je právě důvod, proč zkouším dělat výběry aspoň trochu tématicky – věci se mi propojují a uvědomuji si souvislosti, které mne předtím třeba nenapadly.
Jo, šikovné ženské – ty jich máš v historii taky spoustu. Třeba paní Benzová, na tu fakt nezapomenu.
Opět moc hezká skládanka z drabblat o chytrých dámách! A malá poznámka k Marii Curii – dobýt si uznání v tehdy téměř výlučně mužském světě vědy nebylo samozřejmé ani pro tak geniální ženu. První Nobelovku totiž měl dostat jen její manžel Pierre, ačkoliv se jednalo o jejich společný výzkum. Jenže se naštěstí ukázal jako opravdový formát, prohlásil, že buď ji dostanou oba nebo on ji prostě nepřijme, a bylo to (aspoň podle seriálu o Einsteinovi 🙂 ).
Díky, Hančo. Seriál o Einsteinovi měl dobré odborné poradce (v Praze na Karlově univerzitě kolem toho běhal v podstatě každý, kdo aspoň trochu dělá teorii relativity anebo historii fyziky), tak bych mu věřila. Podle mého zabral hodně i Becquerel, který s nimi tu nobelovku dostal taky (nechci naznačovat, ale pokračování za týden 🙂 ).
Já jsem měl v pátek naopak co do činění s dámou, která je spíš opakem těch vašich. Nechala se ukecat k podepsání smlouvy po telefonu na ,,výhodný“ mobilní tarif a, jak už to v těchto případech bývá, to, co jí přišlo papírově, bylo na hony vzdálené tomu, co jí naslibovali. Pokoušela se to vyřešit sama, ale po tom, co marně strávila půl dne v logistickém areálu v Počernicích, (oni tady píšou, že mám jít tam a tam a ta firma tam vůbec není a nikdo o ní neví), přišla s brekem a totálně vyklepaná za mnou. Protože jsem měl volno, naložil jsem ji do auta, odvezl na centrálu a během několika minut bylo hotovo, smlouva zrušena a ještě dostala, za to, že neutekla. 100 Kč bonus na kredit. Následně jsem jí pak v samoobsluze zakázal vše, včetně telemarketingu, takže může jen telefonovat a posílat SMS, (DMS nepotřebuje, neb stejně, jako já, jezdí v MHD zadarmo) a na http://www.nevolejte.cz jsem její číslo také zadal, takže jsem zatrhl do budoucna tipec všem dalším podvodníkům, kteří by se jí chtěli pokoušet otravovat.
Dobře jsi udělal. Tyhle výhodné firmy by zasloužily…
Nojo, byznys je holt byznys. Do http://www.nevolejte.cz se teď pustil ČTÚ a prošetřuje, zda je jejich činnost legální!!! na to, že kazil byznys, doplatil už Ježíš Kristus, kterého ukřižovali v podstatě za to, že vyházel kupčíky z chrámu a od té doby se vůbec nic nezměnilo; každý, kdo se pokouší bezuzdý byznys umravnit, se dopouští zločinu a je třeba ho likvidovat. Místo toho, aby naši pos(r)anci zlikvidovali tohle naprosto neetické a zlodějské podnikání, likvidují ty, kteří lidem pomáhají se bránit.
Tak ty sestry byly neuvěřitelné- tehdy vystudovat univerzitu bylo pro ženy těžké a ony se ještě musely podporovat finančně… Příběh s královnou znám ještě z nějaké pověsti o okolí Brna, ale nevzpomenu si… A ráda bych dostala dárek, který mi pomůže objevit kometu 🙂
Vzpomínám si na tu, jak Eliška Rejčka házela z Petrova praporky, kde má co postavit, ale to asi není ona.
Dárek na kometu nebude, ale na Amelii pořád myslím 🙂 .
Si myslím, že to bylo o založení Pernštejna. S tím zubrem, jak ho chytil uhlíř, aby zachránil krále, a žádal, aby dostal tolik země, kolik ohraničí kůže toho zubra…
Teda nevím, jak to by s kůží a uhlířem, ale tak nějak jsem si vzpomněla na Josefa Čapka a jeho Kočičí pohádku – jak babička za Jůru žádala tolik zlaťáků, kolik se vejde pod její čepeček … a taky toho krále doběhla, navíc ho i v podstatě okradla, páč Jůra se vracela domů (jako ten začarovaný kůň v Čarodějově učni, ale to už jsme se dostali hodně daleko od variačního problému (rofl) )
Tuhle verzi Pernštejna neznám a babička z Velké kočičí byla… no, taškářka, jak říkal pan král. 🙂
Děkuji hlavně za to poslední – Marie byla moje velká hrdinka, jako puberťák jsem četla životopisnou knihu, bohužel si nemohu vzpomenout na jméno a mám takový mlžný dojem, že ji snad napsala její dcera?
Madame Curie. Napsala její dcera Eve
Jojo, to byla ona, děkuji
Není zač, Inko, říkala jsem si, že tohle by se mohlo líbit.
Iva má pravdu, chystám se to přečíst taky. Eve se trochu vytrhla z rodinné tradice, byla klavíristka.
No, a zřejmě díky tomu, že se vytrhla, se dožila 102 let.
Ironií osudu je, že Marie Curie s největší pravděpodobností zbytečně brzy zemřela na následky dlouhodobého ozařování, tedy něčeho, co sama zamýšlela jako zobrazovací a léčebnou metodu pro jiné. A to, aniž by to zřejmě sama vůbec tušila. Zajímavostí je, že její spisy a věci, co po ní zůstaly, musí být dodnes uchovávány jako radioaktivní materiál.
Stejně předčasně a nejspíše ze stejných důvodů zemřela (v ještě mladším věku, než její matka) i její starší dcera Irene Joliot-Curie, stejně pozoruhodná žena vědy.
Ta zemřela na leukémii způsobenou ozářením.
Jinak jsem kdysi viděla film nebo seriál? pojednávající o životě Marie – oni fakt s těmi radioaktivními látkami pracovali, jak kdyby to byl písek, žádná ani minimální ochrana, za války MC jezdila s pojízdným rentgenem a pomáhala lékařům… To, že se dožila skoro šedesáti sedmi let, je pak skoro zázrak.
Teď to nemůžu nikde najít, ale v Hamburku je památník všem, kdo umřeli v důsledku rtg a jiného ozáření. Seznam je již naštěstí uzavřen, ochrana se zdokonalila.
Tak oni netušili, že by jim to mohlo nějak škodit. Dřív to nikdo na nic nepoužíval, nebyly s tím tedy žádné zkušenosti a bezprostředně to žádné potíže nepůsobilo, tak je ani nenapadlo se před tím nějak chránit. Mělo to zajímavé vlastnosti, ve tmě to roztomile lehce svítilo a byla radost s tím pracovat. První oběti ani netušily, co jim zřejmě způsobilo problémy.
Marie zemřela na anémii, Irene na leukémii. Obě nemoci mohou vypuknout i bez ozařování, takže stoprocentně se to jako příčina nedá brát, ale u osob pracujících s radioaktivitou bez ochrany je to velmi pravděpodobná příčina.
no,o té jsme chtěl ajá..moc dík..já ji mám moc ráda…..tedy Marii C-S.
rádo se stalo, sharko, já ji taky ráda
JÁ O MARIII C. ZNÁM JEN BELETRII PRO DĚTI-ANTONÍN ZHOŘ-TVRDOHLAVÁ MARIE,.ZHOŘ NAPSAL VÍC ŽIVOTOPISNÝCH KNÍŽEK A JÁ HO MOC RÁDA ČÍTALA. DNES ZHOŘ UPADL V ZAPOMNĚNÍ A JE TO ŠKODA I PRO SOUČASNÉ DĚTSKÉ ČTENÁŘE. SÁM PROTI OSUDU,POCTIVÝ ABE A SPOUSTA JINÝCH ZHOŘOVEK BOHUŽEL ZAPADLA, I KDYŽ JE TO TEXT DOCELA ČTIVÝ A NENÁSILNĚ POUČNÝ. JINOU ŽIVOTOPISNOU KNIUHU O MARII C. JSEM NEČETLA.
Díky za připomenutí, Lenko.
Poctivého Abeho vytáhneme z knihovny příležitostně, myslím, že by si kluci časem zasloužili taky malý exkurz do americké historie (zatím znají jen příběh o malém Washingtonovi a sekyrce, a to z Toma Sawyera).
Krásná drabblata, taková povznášející (nod) .
Královna Dídó byla chytrá, o tom není sporu, akorát si nejsem jistá, jestli tušila, že vyřešila variační problém … pro ni to spíš byl problém existenční!
Slečna Herschelová – tak vida, při všech starostech o rodinu a bratra měla ještě touhu nejen hledět ku hvězdám, ale i něco objevit. A podařilo se.
K matematikovi Abelovi – přiznávám, funkcionální analýza mi nic neříká.
A nakonec sestry Sklodowske – byly nesmírně chytré, pracovité a cílevědomé. Bravo.
Díky, Ygo.
Abelovská grupa – jeden profesor nás na ni proháněl tak, že se kolega na srazu po 10 letech vsadil, že definici odříká z hlavy, a to prosím dosti nestřízliv. Dal to 😀 .
Hmm – je vidět, že matematici se baví poněkud … hmm … nestandardně oproti ostatním obyčejným smrtelníkům (rofl) (rofl) ! I když se mi doneslo, že jistá frekventantka střední ekonomické školy, taky mírně unavena (osobu zmiňovat nebudu (chuckle) ), vyklepávala diktované věty všemi deseti na hospodský stůl, psacího stroje nemaje (tak totiž zkoušel Rajmund v hodině Psaní na stroji prstoklad)!
🙂 na tom nic není, to jsme dělali taky. Navíc tě nemá nikdo možnost opravit 🙂 neb z toho klepání neleze žádný text 🙂
No vidíš, a já si myslela, kdoví jak nejsem vtipná … (headbang) (rofl)
Náhodou, Ygo, pobavilo. 😀
Když se zhulákají muzikanti, klavíristi nebo varhaníci, tak na hospodském stole přehrávají celé strany z Bacha nebo Chopina.
Knihu od Antonína Zhoře Tvrdohlavá Marie jsem kdysi jako velmi mladá četla a líbila se mi.
Všechna drabble se mi líbila.
Prosím, pokud to bude možné, o drabble o Boženě Němcové, je to moje oblíbená spisovatelka.
Díky, Míšo. Božena Němcová je blíž, než tušíš (ale příští pondělí ještě ne) :).
To jsem zvědavá, jak ta se popasovala s matematikou!!! :O
Tuze jednoduše, uvidíš 🙂 .
Díky, milá JJ, za drablíky plné síly, odhodlání a úspěchů – nejúžasnější mi připadají Marie s Bronislawou – klobouk dolů, to musely být geny… (inlove)
Jinak mám dojem, že tyhle příběhy by si měly číst současné studentky na anglosaských univerzitách. Přepjatý feminismus a stavění žen a priori do role obětí vyžadujících ne rovné podmínky ale specifickou ochranu proti brutálnímu světu mužů (není to vlastně antifemistické?) děvčatům rozhodně nepomůže uvědomit si vlastní sílu a možnosti. Jako by rovné podmínky nestačily… Naštěstí k nám zatím tohle přepjaté… ale jo, řeknu to – šílenství – zatím nedorazilo. Osobně si myslím, že většina našich žen ví co chce a mnoho z nich to i dokáže.
Máš pravdu, Dede, mám dojem, že přepjatý feminismus (ano, gender, a vím, že je to vlastně sprosté slovo, ale dobře jim tak, vzhledem k tomu, co hlásají) je opravdu spíš na škodu.
Rovné podmínky tak úplně nejsou (to by bylo na moc dlouhou diskuzi, kterou nechci začínat), ale v porovnání s dobou, kdy studovaly Bronislawa a Marie, je spoustu věcí pro holky jednodušší.
Minimálně se na ně chlapi už koukají jako na rovnocennou konkurenci, pokud ne jako na rovnocenné spolupracovníky. A přiznávám se, že když se u nás v rámci pracovních skupin dělila nějaká skupinová práce, dostaly holky často to zodpovědnější se slovy „na to jste šikovnější než my chlapi“. Hodně to potěšilo, a co víc, všichni to uznali, což potěšilo ještě víc.
No jasně, chlapi zahráli na strunu ješitnosti a ženský se mohly strhat. Známá to finta (rofl) (rofl) (rofl) . A vy jste jim to sežraly i s navijákem, 😉
To připouštím. 😀
Ale příští týden chlapi tahali pěkně akumulátory, holky jim přidržovaly dveře a obdivně vzdychaly, jak se na chlapech u té práce krásně rýsují svaly… 😉