BTW: Motivace

Tak tohle je skvělé a průšvih zároveň. Mnou vyzdobený čepec středověké dámy padne jiné herečce, než pro kterou jsem ho plánovala! Ano, moc jí to sluší, ale záměna s její původně zamýšlenou rouškou není možná, takže jedna z dam pořád ještě nemá co na hlavu. Premiéra se blíží, musím něco udělat. Tentokrát nejen vymyslet, ale skutečně vlastníma rukama něco vyrobit!

 

Někdo má možná pocit, že vymýšlení je těžší. Jenže, každý jsme jiný, ne? A já třeba rozhodně nejsem fanda ručních prací, popravdě jsem se jim zatím úspěšně vyhýbala. Ale každého někdy osud dostihne a mě chytlo naše amatérské divadlo.

Najednou jsem zjistila, že se mi v hlavě nerojí jen příběhy, ale před očima vidím i vhodnou scénu a kostýmy. Proč ne, principál musí umět všechno! Že by i… šití? Ale jak jsem v ráži, nic mi nepřijde nemožné. Ani v sobotu večer. A tak volám kamarádce se vzácnou kombinací dovedností: skvěle šije a jako hobby mají v rodině historické bitvy. Ta bude vědět!

Věděla, poradila, varovala i povzbudila. Prohledávám prádelník, protože potřebuju ručník právě tak veliký, abych z něj mohla umotat základ pro věnec a ten pak dozdobit tak, aby slušel přísné hradní paní. Šťastně vybírám a kombinuju samety koupené v levných látkách, hledám cesty, jak vyrábět a zdobit. Za chvíli už mě znají ve všech královédvorských galanteriích, protože sháním, konzultuju, vysvětluju.

Ta vlna euforie, kdy jsem dělala věci, o kterých jsem si dlouho myslela, že jsou nad mé schopnosti, mě zase přesvědčila o nesmírné síle motivace. I o mé síle – pokud v sobě najdu to přesvědčení, že tohle chci dokázat, že na to mám. A vlastně i o tom, jak je možno o síle motivace přesvědčit i jiné lidi. Například moje herečky.

Na tom musím vážně zapracovat, protože teď nás čeká to nejtěžší. Do premiéry si doopravdy zapamatovat celý text!:))

 

Dnes se ptám velmi jednoduše… jste motivovaní k tomu, co musíte dělat? Umí vás motivovat váš zaměstnavatel? Umíte si nějak vypomoct, když motivace zmizela za obzorem, ale pracovat se musí?:))

Aktualizováno: 5.12.2017 — 20:10

33 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dede, tohle mě fakt přimělo k zamyšlení. Kde bereme motivaci k práci my, co nemáme ani hodného, ani zlého šéfa, protože nemáme žádného šéfa? Nějak se to udělat musí, protože i když člověk dělá práci, která ho baví, jsou v ní momenty, které teda fakt zábavné nejsou. Řekla bych, že motivací musí být připomenutí těch momentů na opačném pólu nebo reakcí lidí, kterým výsledky naší práce udělaly radost. No a taky to úplně obyčejné popohnání sebe sama: „Zvedni zadek od počítače, knížky, atd… a padej něco dělat!“
    Jo a je moc fajn, že jsi samu sebe dokázala tak příjemně překvapit. To je ta pravá motivace pro příště. 🙂

  2. Hmm – motivace ? Asi mám jen dva zůsoby, jak jí dosáhnout. První je časový limit, druhý překonat vlastní lenost. Mám dost často tendenci odkládat věci na poslední chvíli (doslova obráceně než přísloví). Jenže se natolik znám, že vím, když to pak už fakt musí být, nasadím „motivační vrtuli“ a věc udělám nejen rychle, ale i dobře. No a podobně je to s leností, najednou mám (napadjí mě) tisíce jiných zajímavějších věcí, které mě mnohem více „motivují“, než to co je jsem si třeba předsevzala udělat, ale do čeho se ve skutečnosti nechce, tedy jsem na to líná. Takže je někdy překonání lenosti mnohem těžší, než když mě honí čas.

    1. Maričko, jsem přesně taková a mám přesně tyto dva problémy – odsouvání a lenost. S obojím jsem se ovšem musela vypořádat, když jsem se před lety rozhodla zůstat na volné noze a živit se překládáním. Takže když dostanu zakázku, mám deadline a chtě nechtě k tomu musím sednout a udělat to tak, abych to klientovi odevzdala včas. Někdy se mi taky nechce a dokonce bych v tu chvíli radši třeba i luxovala a žehlila, ale musím se donutit. No a motivace je velmi jednoduchá – dobré jméno u klienta a zaplacená faktura 😀 .

      1. Jako bych to psala já! (chuckle) Souhlasí všechno, s výjimkou překladů. Ale také jsem šéfem sama sobě, takže motivaci mám viz výše. A nejlepších výkonů jsem schopna dosáhnout pod tlakem.

      1. Ach ano 😛 Prokrastinace je strašná věc, hlavně když se člověk snaží vyhnout přemýšlení 😀

    2. Tak to mě těší, že v tom nejsem sama. Ještě dodám, že někdy nakonec pomůže takové „samonakopnutí“. Fakt si rázně nahlas řeknu „Maričko, nebuď líná, s chutí do toho, půl je hotovo“! Zvednu se a jdu do toho!

      A ještě jsi ve mně Dede vyvolala vzpomínku na školní léta. Stejně jsem totiž postupovala při domácích úkolech. Někdy jsem si k nim sedla sotva jsem se vrátila ze školy – abych už to měla z krku a dokud jsem si látku čerstvě pamatovala. Ale častěji to bylo tak, že jsem je psala na poslední chvíli, nezřídka si kvůli tomu musela ráno přivstat a sešit jsem zavírala div ne s mokrým inkonstem 🙂

      Dede, jsem už předem celá natěšená na tvoji další divadelní hru. Moc doufám, že nám ji zase tady nabídneš ke shlédnutí. A budu si extra všímat všech „pokrývek hlavy“ domácí výroby 🙂

  3. Milá Dede, sama vím dobře, jak těžké je něco nacvičit, texty napsat, naučit se je, když je hlava trénovaná na úplně něco jiného.Když jsme každoročně nacvičovali záhorské právo, už jen sejít se na čtení napsaného textu byl problém. Soubor scének pak však byl publikem vždy oceněn. Motivace byla, vrátit na obec patrnost o každodenních lidských trablech,hlavně místních :-),provětrat kroje,sounáležitost komunity a zábava. Odměnou byla spokojenost lidí,rozšíření rodinných alb a zachování tradic. Bohužel to po mém odchodu skončilo, prý není folklor (tradice) to pravé. Snad se to časem zase napraví, vím, že to lidem chybí.

    1. Jenny – teď jsi ještě něco připomněla – jen sejít se je těžké – jo!!!! S tím děsně bojujeme. Víc než s vlastní sklerózou 😛

  4. O.T.Syn (37 let) chodí na rehabilitace po operaci ramene, má endoprotezu a teď mu schválili lázně.Ortezu měl sedm měsíců, svaly jsou ochablé, loket ztuhlý,hybnost ramenne silně omezena.

    1. Janino, chápu, že máš o syna starost. Ono po tak dlouhé době bez pohybu není nic divného na tom, že má ochablé svaly a ztuhlé klouby. Ale věřím tomu, že správná rehabilitace může hodně změnit. Jen se nesmí vzdávat! Držím palce! (y)

        1. Jani, musí věřit, že to bude dobrý. Ale bude to hodně dlouho trvat, ono než mu ty svaly znovu narostou… Stačí mít sádru na noze tři týdny a už tě ta noha po sundání sádry neunese, za sedm měsíců to musí být hrozné. Držím pěsti, ať je brzy v pořádku.

    2. Janino, přeji aby se vše v dobré obrátilo.Ochablé svaly se určitě rehabilitacemi a synovou vůlí spraví. (h)

    3. Janino, to synek dá 🙂 37 let není žádnej věk, to je přesně ten věk, kdy jsme se rozhodla, že musím vyzkoušet karate, protože kdyby ne, tak toho budu pořád litovat. Kdybych se neodstěhovala z Brna pryč, tak bych v něm pokračovala 🙂

      1. V místě bydliště Karviná Darkov. Je to výhodné pro nás oba, kvůli jeho psychickému onemocnění jsem opatrovník.

    4. Janino, Dana (fyzioterapeutka, co s ní kamarádím) už rozcvičila hodně opravdu špatných ramen. Neboj, on to docvičí, jen to bude chvíli trvat… (inlove)

    5. Janino, rehabilizace dokáže udělat divy. Jen to někdy jde pomalu a trvá dlouho. Přesto věřím, že i u tvého syna pomůže.

  5. Musíme jen dýchat, abychom se nezadusili a jednou umřít. Všechno ostatní MŮŽEME, ale také NEMUSÍME. Jen je někdy obtížné si to zařídit.

  6. Jó motivace. Ta se někdy těžko hledá.
    Nevím jestli tohle bude ta motivace, kterou myslíš DEDE.
    Ale mě když se mi do něčeho nechce, tak si říkám citát z filmu Světáci.
    “ Ono to půjde paní Trčková „.
    A hned je mi lépe.

    1. Cokoliv ti dodá chuť něco dělat, nebo sílu dělat to, co musíš (a moc se ti do toho nechce) se počítá 🙂

  7. Dede, jsem zvědavá na celé představení, jak jsi se s ním letos popasovala a nejenom ty, ale i ostatní dámy (wave) .

  8. Kdysi jsme si myslela, že s eprostě nenaučím řídit auto- ale stěhování na venkov bylo tak silnou motivací, že jsme to s vydatným povzbuzováním kamarádek zvládla 🙂
    Momentálně se peru s počítáním, to nelze ani nazvat matematikou, prostě kupecké počty- procenta z určitého množství, kolik procent z celku je tenhle počet, mezi obzvlášť oblíbené patří „no a tenhle počet nějak rozumně rozděl do bonusů“, což jsou ty procenta. Pro někoho sranda, pro mě dřina 🙂 Ale nemůžu být za blbou, že, takže motivaci mám 🙂

    1. Matyldo, máš výhodu, že přinejhorším poradí děti, ty to mají v hlavách ještě čerstvé (chuckle) .

      1. Neporadí, než bych to vysvětlila, tak je jednodušší zatnout zuby a nějak se tím propočítat 🙂 Naštěstí pokud nám hoří čas a řidiči musí s nákladem odjet, tak si můj šéf uvědomuje, že počítám jak Tatar a buď mi to spočítá a dá mi hotová čísla, nebo aspoň pomůže 🙂

        1. To si „sedne“ – vzpomínám na svoje nesčetné počáteční nesnáze a pozdější bravuru

    2. Matyldo, ty zvládneš všechno, nakonec i ta ruská slovesa:))) A motivaci máš – prima práce a prima šéf, to se poddá 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN