„Dobrou noc, strýčku Fido. Dobrou noc, děti.“ Tak na tohle si vzpomenu vždycky, když vidím naše běžící psice a zejména tryskající Karamelku. Nemá ještě ani rok, a tak jí energie snad stříká i z uší. Běží lehce, letí jako dostihový kůň čistě pro radost z pohybu. Doma pak na chvíli odpadne, zregeneruje a začne vymýšlet další hodnotné akce.
Venku obě psice hodně běhají – naštěstí. Nemusím je provokovat míčkem nebo klackem, aby v běhání pokračovaly. Karamel letí a Světluch běží za ní. Stále stíhá a drží se jí v patách, tedy pokud chce.
Protože občas musí být za tu hodnou, zatímco Karamelka zmizí ve vinohradu a vrátí se až na čtvrté zavolání. Vynoří se naprosto z opačného směru, než kudy zmizela, a na výčitky snášené na strakatou hlavu její barevný ksichtík vydává jasné poselství: „Stálo to za to!“
Následná nucená chůze na vodítku je snášena trpně, ale po ukončení trestu se aspoň trochu snaží mě nenaštvat znovu. Světluška se jí potměšile snaží skákat na hlavu, takže nakonec na vodítku skončí obě.
Vím, že EvaŽ vždycky říkala „je to malý lovecký španěl“ a snažím se si to připomenout vždycky, když vidím strakaté kebule mizet v řádcích vinohradu, odkud je přivolávám zpátky – co nosím v kapse na drobno nakrájené sušené maso ve výrazně chrastivém pytlíku, tak to jde mnohem líp.
Ale proč je tedy kavalír zařazen do kategorie společenské plemeno, lidově řečeno gaučák? Kdykoli vidím Karamel šmejdit nosem po zemi a Světluch válet se v hnusech, jaksi pochybuji o správném zařazení 🙂
Matyldo, jak vidno, opravdu jste se přestěhovali do „ráje pro psy“. Pochybuji, že ve vašem minulém bydlišti by si vaše psí holky takhle užívaly svobodu! Já kdysi dostala od jedné švagrové pohled k narozeninám, kde byl na obrázku taky takhle krásně rozevlátý pes v kalupu a bylo tam napsáno „oslavuj, jako by tě pustili z řetězu“! Teď podle tvých fotek vidím, že to bylo vskustu trefné přání „ze života“.
Moje maminka mě občas „vyčítala“, že když mluvím o kočkách příliš je polidšťuji. Jak prý mohu vědět, co jejich výraz říká. Ale to bylo ještě v době naší kočky Kotěte, když ji vídala jen občas, když jsme ji brávali s sebou do Prahy. Pak, když začala jezdit každý rok sem k nám a poznala Dixie a Smoky, přistihla jsem ji, jak mi sama říká „koukej, ona chce asi pochovat“:) A já jen s úsměvem přitakávala, jak rychle se take kočičí řeči naučila. Prostě „my, kdo se zvířaty žijeme“, víme své, že 🙂
Dede, vítej zpět doma ! Měla jsem tu hned dvě kamarádky, kterým vyoperovali žlučník (oběma snad před deseti, patnáci roky) a dokud bydlely tady tak vím, že se s tím vyrovnaly úplně skvěle, žádné problémy, už si ani nepamatuji, jestli musely držet nějakou dietu. Tak přeji rychlé uzdravení.
Maričko, ve městě by tuhle svobodu nikdy neměli. A tady ji mají proto, že jsou malé a relativně hodné- nehoní zvěř. No, občas letí za zajícem, ale nikdy ho nedohoní- a zajíci si z nich dělají srandu. Naštěstí, jinak by taky měli po žížalkách.
Matyldo, přístup k bahnu nemá vliv na skutečnou krásu, rychlost a lásku našich psů. Karamel na úvodní fotce je famózní a Světluch, však víš, pro tu dámu mám slabost.
Včera jsme zapsali do knihy hříchů první úprk za zajícem, se mi zdá, že začínají tádydádá zajíci. Jenka se vrátila po 100 metrech a Conny,vyřvala jsem si plíce ale přišla, ach jo, už to začíná.Původně jsem myslela, že při posledním honu zastřelili poslední dva zajíce, no, spletla jsem se.
Jenny, o zajících mi nemluv!
Jenny, kdybys náhodou přišla na metodu, jak jim to radostné honění rozmluvit, tak si to, prosím, nenechávej pro sebe 🙂 Takových, kterým je to třeba rozlišit, je tu víc (wasntme)
Rozmluvit ne rozlišit! (fubar) Mě z těch automatických oprav jednou klepne…
A ze všeho nejhorší nejsou trpaslíci, ale zajíci … (headbang)
Jj, takový malý svině ušatý. 🙂
Řekla bych, Matyldo, že gaučáci by tě ani nebavili. 🙂 Chichi, běžící Karamelka fakt vypadá jako příbuzná strýčka Fida – ty uši!! (chuckle)
Správně, nebavili 🙂
Dede,nech je už len dobre a lepšie.
A k tématu: létající Karamel je zdrojem veselí a to je v tomhle světě vždycky velmi pozitivní hodnota! (inlove)
A trochu závidím samovolně běhací psy. Naše holky běhají rády, moc rády, ale nejradši jaksi za něčím! Když si hrajou spolu na zahradě, běhají jedna za druhou a naopak:)) Ale když jsou venku, tak nejradši běhají po voňavých stopách! (whew) Tak házím kdečím, aby běhaly jen tam, kde je já vidět běhat chci:))
Zdroj veselí se v poslední době honí s kocourem tak, že nám všem jdou oči šejdrem 🙂
Natoč video! Já bych se taky ráda podívala a řekla bych, že nebudu sama 😀
Já neumím natočit na video tryskáč….
Ahoj, tak se hlásím z domu:)) Abych to vysvětlila – od srpna jsem žila se zánětem žlučníku a nebyly to zrovna prima časy. Řešení se však vleklo, takže nakonec jsem byla na operaci až teď a jak jsem pochopila z výsledku, nebylo by bylo moudré to ještě odkládat:)) Teď už se doufám blýská na lepší časy, byť samozřejmě ještě kapku hekám 😛
Děkuju, že jste zachovali Dedeníku přízeň a děkuju i autorům, kteří mi tento týden vypomohli (inlove). Na sezení u počitadla to ještě moc není, budu nakukovat z mobilu (wave)
Dede, ve vlastní postýlce se bude uzdravovat líp. Tak ať je co nejdříve úplně dobře a není tomu potřeba pomáhat hekánín. Držím palce.
Ajaj – žlučník je sfiňa. A hekej, děvče, hekej – však máš proč. Určitě bude líp … (h) (h)
Páni, žlučníček, ten dovede potrápit. Tak ať už je jen líp (dance)
Držím palce na rychlé uzdravení!
To nejhorší už máš snad za sebou. Tak se drž. (inlove)
Jen odpočívej, Dede, a nabírej síly! Držím palce, abys byla brzo úplně fit! (h)
(inlove) (h) Drž se děvče,držíme Ti všechny tlapky! (h)
Jsem ráda, že je to „jen“ žlučník, a pořád držím palce, aby bylo dobře hodně rychle :). Jak pravil slavný Jára Cimrman: Táhni a srůstej!
Taky přeji brzké zotavení. Teď už bude líp. Moje máma, když jí kdysi dávno vzali žlučník i s kamením 😀 , tak úplně ožila.
Dede, přeju rychlé zotavení, to bude dobré. A víš, že jsem si už delší dobu tipovala, že tě trápí právě žlučník? Ani vlastně nevím proč, zas tak moc jsi sem o svých obtížích nepsala. Hlavně, že už to máš za sebou.
Parádní článek. Ono těžko předělat psí přirozenost :). Karamel s vlajícíma ušima je úžasná. Dobře jsi to tehdy vymyslela, všechna čest. Pomohlo to vám všem.
Ano, dodnes jsme za to rozhodnutí ráda.
Dotázek – jak je na tom Dede? Je tu bez ní smutno … (inlove)
Dneska ji propustili z nemocnice a večer dojede domů. Je strašně unavená a obolavělá, ale doma to určitě půjde k lepšímu 🙂
Určitě to bude lepší a lepší. Ale bude se muset šetřit. Která z vás s Dede bude komunikovat, prosím, vyřiďte ji moc a moc pozdravů. V téhle zimě je každá bolest citlivější.
Jana je doma od neděle, zítra ji vezu na vytahání stehů.
Pozdravujte DEDE a ať se drží.
Ono bude den ode dne lépe.
I já zdravím Dede a přeju jí, ať je brzo zas v kondici, vyřiďte prosím. Děkuji.
Malý lovecký španěl 😀
To je stejné jako s půůůůdlem. To je taky lovecký pes. A dělá co může aby dostála svým historickým závazkům.
Akorát myslivci, ti za to můžou. Jak to není fousek, není to lovecký pes. A basta.
Možná je to tak dobře. Aspoň nemusí dělat zkoušky na trhání koček :/
Ale ri trhání koček no fůjtaufl.
Já to nevymyslela :/
Když ono se to ve dvou lépe nejen táhne, ale i lítá (rofl) …
Karamelka je na lítání nízko při zemi velmi dobře vybavená – ty její dlouhé nohy jsou k běhu přímo zrozené (a že mám pravdu, že ty nožky má opravdu delší než má Světluška a měla Borůvka) – a ta vlající ušiska jsou parádní. A vůbec se nedivím Světlušce, že se k běhu nechá strhnout taky! Navíc je vidět, jak Světluš Karamel pomohla – už to není ta zadumaná dáma se smutným pohledem, ale veselá strakatá pejska 😉 , co se umí smát. Paráda.
Asi má kapku delší nohy než Světluch- no, Borůvka vůbec byla tančík poručíka Grubera, měla úplně jiný rámec těla- a hlavně to vypadá, že až Karamelína zmohutní, bude celkově větší než Světluška. Ovšem já jsem si ji brala jako největší štěně z vrhu, tak jsme s tím byla od začátku smířená 🙂
Milá Matyldo, Karamel je naprosto normální kavalír, ale to Ty přece víš. Sousedi mají pomalu stejně starého klučíka Luckyho a jako bys psala o něm. Majda je jeho milovaná ochránkyně, maminka, s fouskou Dorinkou může ¨běhat a hrabat a vůbec. Když naše nesourodá společnost venčí, vyžaduje piškotovou podporu. A tak se mi mezi velkejma holkama stále objevuje rozesmátá tlamička JÁ JSEM TU TAKY
Jinak jen něco málo fotek zde
http://inusanka.rajce.idnes.cz/zviratka/
Jé, to je hezkej kavalírek. A strakatej, ty já mám nejradši 🙂
Vy máte novou koč?
No, přišel oknem, sežral co se dalo, vyspal se v posteli. Tak to opakuje asi půl roku. Co nejdřív půjde na kastraci, v těchto mrazech to začíná být dost problematické.To víš, u nás musí kočka projít přes Majdu a to není tak jednoduché, když se u nás chodí střešním oknem v ložnici a Majda spí před postelí
Monča je kocour?
Monča je kocour a Monča ( Monika) je moje kamarádka, která měla přesně takového kocoura jménem Monča. Tak na jeho památku
ano Mončičák-Monča , je krásnej mazlivej klučíček…..
Z Karamelky přímo čiší ta radost z běhu.
A Světluška jí zdatně sekunduje.
Ještě mi tam chybí v závěsu kocouří hlavička 😀
No, Oriášek není do vinohradu chodící. Doprovází jen kolem zahrady.
Matyldo, historická úloha jakékoli „samice“ , je ležet na sofa a vonět…takže si napřed protáhnou tělo během, pak si poříděj ten tobě nevonící chanel a nakonec sebou prásknou na gauč …. plní tu úlohu vzorně 😀
Ale už i Karamel nastupujue do sprcháče klidně a spořádaně- buď se v něčem vyválí (ale Světluch je lepší, ta se válí i na trávě, kde něco leželo), nebo je díky trysku do půli boků od bahna 🙂
Ale Matyldo, odpočinek na gauči je o tolik lepší potom co se elegantní psí dámy vyčuchají, vyběhají a vyválí v hnusech
Vypadají tak elegantně, že místní lidi vždycky nevěřícně zírají, když je vedu domů celé od bahna 🙂
Návrat z procházky se dvěma koulema bahna s očima, jak já ti rozumím… 🙂
Z Dondy to po zaschnutí okamžitě opadá, Melinu máchám v potoce. Hádej, která se koupe raději. Jasně, Donda.
ještě,že ti lidi nenadávaj,že jsi je někde schválně umazala 😀
ale vždycky je to zmazání od bahna a jiných nechutů elegantně rozloženo po psici, ne? 🙂
No, zhruba do půli boků komplet, výběrově i za krkem 🙂
Mnó, já tak vodila často syna a pak,že lidi maj rozum.
Do dneška ho vidím, jak se vrátil z tábora v přírodě, byla jsem tak hnusná matka, že po přivítání mně málem skolilo a kluka jsem odvelila na protější chodník.To se fakt nedalo. (inlove)
Eh, jenny, a taky měl zajímavě zbarvené kusy oblečení v kufru proložené sbírkou místních minerálů a volavčím peřím?
… a ponožky stály tvrdé v pozoru, čistý
ponožky zůstaly v tomtéž sáčku, do kterého byly při odjezdu vloženy. :-))