Někde v nějaké diskusi jsem popisovala, jak přesazuji velké rostliny do stále stejně velkých květináčů. Bylo dost dotazů, a protože nastal čas přesazení skoro dvacetiletého domácího ibišku, vzala jsem si k přesazování i foťák.
Ibišek přebývá posledních 8 let opravdu ve stále stejně velkém květináči. Kdybych mu každý rok dávala o 4 cm větší pelíšek, možná by už narostl do gigantických rozměrů, ale potom nevím, jak bych si odpověděla na nerudovskou otázku „ kam s ním“ v zimě!
U těchto kytek mám velký problém, kam s nimi v zimě. V domě se všude topí a v podzemním sklepě je tma a vlhko a nebezpečí plísňových chorob.
I tak ho ořezávám, co to jde. Vždy okolo Vánoc (ale to je většinou ještě stále plný květů), nejpozději po Novém roce, květy nekvěty, konce větví jdou pryč. Snažím se jej držet ve stále stejné velikosti a tvaru.
K přesazení potřebujeme velmi ostrý nůž, zahradnické nůžky, horkou vodou umytý původní květináč, dobrou zeminu (domácí ibišky sázím do zeminy pro pokojové rostliny). Ten den, kdy jsem přesazovala, poletoval sníh, takže jsem pracovala rychle, aby se chudák nenachladil.
Touto metodou přesazuji každé dva roky a každý rok se dočkám záplavy květů. Koncem dubna (podle noční teploty, to by nemělo být méně než 8°) ibišky mažou ven, ke zdi na jižní terase. Musím je přivázat k zábradlí, aby je nepovalil vítr.
Nu, a potom pilně zalévám a hnojím od přesazení Kristalonem Start, v květnu přejdu na Kristalon Květ. Před prvními mrazíky na podzim, jej postříkám ještě venku proti breberkám, i když na něm žádné nevidím a vtáhnu jej domů, kde ještě pár týdnů zdobí květy. Některé po přestěhování do suchého tepla shodí, ale zůstává stále mnoho životaschopných poupat, která odkvetou.
Tak přesazuji i oleandr (ten je už nyní venku 15. 3. pod stříškou a v chráněném rohu před větrem) nebo Mandevillu. Ta bydlí už 6 let ve stále stejném 20-ti litrovém květináči. Po přesazení ji nechávám do poloviny května doma v teple a na světle, potom se stěhuje ven k deskovému plotu, i s květináčem do země, ke dvěma spirálám původně určeným pro rajčata, na které ji vyvazuji.
Oleandr se snažím udržovat opravdu v malé formě, protože jsem v Rakousku, v uzavřeném čtvercovém nádvoří nějakého kláštera, viděla nádherné obří oleandry, ale v tak obrovských kontejnerech, tak akorát pro jeřáb. I když jsem přesvědčená, že je nikam nestěhovali, že strávili zimu venku. Bylo to ve Wachau, tam je mírné klima. Toho svého ubohého oleandříka držím velmi zkrátka.
Doufám, že vám moje rada a zkušenost pomohla a těším se na vaše vychytávky, jak na velké kvetoucí rostliny v nádobách.
Podrobnou fotodokumentaci najdete zde: http://dig.rajce.idnes.cz/Jako_ukrojeny_dortik
Musím říct, že náš letošní úkol na zahradě bude něco, co jsme ještě nedělali – budeme muset vypěstovat nějakou trávu 😛 Ne, že by loni uschla úplně všechna (ale tak, kde je skoro čistý jíl se skutečně ještě nevzpamatovala), ale když přidám šílené krtky (to nejsou hromádky, to jsou Alpy 🙁 ) + stavební práce související s budoucím chytáním dešťové vody a jejím rozvodem po zahradě, tak chvílemi podléhám beznaději. Jak jsme doteď měli starosti s tím, jak si nenechat trávu přerůst, aby ještě šla posekat, tak letos nejspíš budu zalévat zasetou a doufat že vzejde (wasntme)
Uff, tak jsem zde, bolavá záda,ruce, na čele krvavý šrám a bouli, jak jsem se praštila o uřezanou haluz. Smrdím jako topič elektrárenský (můžeme ve všední dny a v sobotu pálit dřevo, vyhrabanou trávu atd.). Jak jsem poslední tři roky nemohla na záda a na kolena, tak se toho dřeva a dalšího biologického odpadu nashromáždilo. Za jeden den to nepopálím, ale dnes už fakticky nemůžu. Musím celá vykoupat, vykoupat musí i Ajvinka, má takovou zvláštní hnědošedou barvu, jak nám musela pomáhat.
Pilka je výborná, velmi ostrá a lehoučká. Už si brousím zuby na všechny ty ostatní, co se mi nashromáždily za celý život a nejsou k ničemu. Poletí do Ekodvora! Jó, jaro, pamatuji se, že jsem se vždycky dokázala takhle zřídit 😉 .
Nevím proč ale četla jsem do Ekvádora….
Cheche – já taky. Jsem si myslela, že je to nějaká soukromá humanitární pomoc rozvojové zemi … (rofl)
Asi Vás milé dívky popadají toulavé botky a volání dálek. :-))
Jo to mě taky 🙂
Alex díky za velmi vítané rady.Brzo těm oleandrům zatnu tipec,rostou jak diví. Ale ven, nevím, tady je zatím velmi nevlídno a v létě , tam kde je dát mohu zase svítí slunce jako o život (jihozápad). I když ,pozorovala jsem jeden oleandr v sámošce na sídlišti, byl za obrovským výkladem, kde pražilo jak o život a on furt kvetl. Ibišek mám,je na kmínku a zatím jakž takž roste akorát-je doma.V zimě se pokoušel znovu rozkvést ale květy se nerozvily a zvadly.
Alex, to je krásne vysvetlený postup aj dokumentácia! (Ajvi a Dareček ešte ako bonus). Žijem celý život v malých bytoch v činžiakoch, a posledných 20 rokov na prízemí pod veľkými stromami, takže mám doma furt tieň a takéto kvety u mňa nemajú šancu. Kompenzujem si to na „verejnom“ záhone pod oknami. Pamätáš, ako si mi munulý rok radila pri rozkopávke, že by sa mohli rastliny niekam načas presunúť? Tak to síce nevyšlo, ale mojá zlatá horná pani suseda (takto notárka na dôchodku) si milých kopáčov vzala na paškál a nakázala im, aby sa čo najviac snažili tie kvety zachovať, lebo jedna suseda (to akože ja) sa tu o ne stará! Skoro mi sánka padla od prekvapenia. Takže vpredu asi 40 cm pás samozrejme pošiel, ale to čo je viac vzadu, tak prežilo a môže sa porozsádzať. A z veľkej starej hortenzie som skúsila zakoreniť pár halúzok, najprv do vody a cca v auguste do zeme. Moc šancí som im nedávala, a dve z nich idú! Majú nasadené lístočky, tak sa z nich vytešujem 🙂
Jejda, to je príma, že se Ti ujaly některé řízky od hortenzie. A květiny v místech po kopáčích se také ujmou neboj, jen aby byla trocha vláhy. A je vidět, že slušní lidé i když o tom nemluv,í si všímají, když se někdo stará a váží si toho. To je fajn (y) .
Máš prima sousedku a s kopáčema se nakonec taky dá domluvit 🙂 Takže blahopřeju!
Díky Alex za bezvadný a dobře dokumentovaný nápad, jak udržet květiny šťastné bez toho, že by nás vytlačily z obytných prostor 🙂
Kdybych věděla o této metodě před několika málo sto lety, tak bych nemusela s těžkým srdce stěhovat k popelnicím obrovskou monsteru, která nás pomalu vytlačovala z bytu. naštěstí se jí do dvou hodin někdo ujal 🙂 (bylo teplo, pobyt venku jí neublížil:))
Já nemám kde přezimovat kytky, v přístavku je sice světlo, ale mrzne tam, doma je na to moc teplo a mimo francouzského okna i málo světla.
V paneláku to záleží na tom, jaký je dům: když je ne chodbě světlo, tak tam mohou být aspoň ty muškáty. My jsme bydleli v posledním patře, tak jsme se se sousedy rozdělili parapet a horní zábradlí, na které bylo možné truhlíky zavěsit)
Jak tak čtu, problém „kam s ním v zimě“ je v současných domech všude stejný, pokud někdo nevlastní luxusní zimní zahradu. Proto jsem byla spokojená, když mi jedna zahradnice poradila tuto metodu, aby rostliny zůstaly stále stejně velké, ořezem se dají udržovat a když se jim oklofe ostrými nástroji kořenový bal, tak se chovají slušně, ale při tom ty kvetoucí navíc obdaří záplavou květů.
Skotačím venku na zahradě a okolo ní kolem venkovních rostlin, tedy stromů a keřů. Zakoupila jsem zasunovací pilku od jedné známé firmy, začíná od F, tak uvidím. Moje kamarádka z dětství, trpící už také na různé problémy s klouby, si ji moc pochvaluje, takže podám hlásání 🙂 . Jenom ten žebřík se nedá nijak inovovat, takže zmenšuji stromy od shora 😉 , aby se daly udržovat i z nižších pohodlných schůdků. Manžel, který neuřízne, neukopne a neustřihne NIC, protože je mu toho líto, tak při spatřeční mého nového nástroje ho málem postihl ictus!
Také seřezáváte, stříháte a podle MLP vlastně ničíte na zahrádkách kde co?
Jo, včera jsem důkladně prořezala ostružinu (jaksi mi roste taková, že už to není na nůžky), loni přehoustla a chytila rez. Tak jsme si vzala pilku a vykuchala to napadené, i tak zbylo dost. A Mušketýr na ni jen mrkl a tvrdil, že z ní nezbylo skoro nic…
Matyldo, takovou tu velkou ostružinu (bohužel s trny) jsem měla také a ta nás po dvou letech začala ze své části zahrady stěhovat. Také trpěla na různé plísně atd, vždy jsem ji musela stříkat. Potom ji uviděla kamarádka (o té říkám, že má zelené ruce), vykopala ji, a zasadila u nich na velké zahradě a jsou spokojené obě. Kamarádka i ostružina. A jak ji tak moc nemusí zástřihem umravňovat, tak ani nechytá ty plísně.
Já, protože jsem mlsná, jsem pořídila malinoostružiník bez trnů. Ten není tak rozmáchlý, ale stříkat musím také. Nevím, možná to u nás dělá to borovicové prostředí.
Plíseň ne, ale ta rez. Je prý neškodná a jen z toho, že ostružina přehoustla- byla jsem holt škrťa a chtěla jsem hodně ostružin…. a malinoostružiník mám pichlavej a asi máloco je pichlavější.
Chicht, taky prořezávám a provzdušňuju a Martin odvrací trpící zraky 🙂
Alex, ta pilka mě zajímá – klidně napiš Fiskars, pokud je to ono. 😛 Já tu nechci, aby mi tu prodejci nabízeli zboží, ale když si navzájem doporučíme kvalitní a osvědčené věci či služby, tak mi to nijak nevadí 🙂
Tu pilku mám taky, dostala jsem ji k svátku (na přání), a je fakt dobrá.
Na ty silnější větve jsem si koupila pákové nůžky, u Hechta za 190Kč, a slouží dobře, stejně jako ty značkové, stojí o hodně víc.
Chi, chi. Pákové nůžky mám od Lidla a plní také svou funkci dobře. A takové ty nůžky, kterým říkám Pan Ponocný, jsem koupila v zemědělských potřebách a silnou dlouhou, dřevěnou násadu jsem musela dokoupit, tak ty slouží už roky.
Ovšem pilek (na prořezávání) jsem měla obrovské množství, dokonce ještě i po manželově mamince, ještě předválečné. A ty už skutečně neřezaly. Navíc byly v malých obloukových rámech a i když malých rámech, tak se ledaskam nevlezly. Ano, poletí do Ekodvora, ale nenápadně (whew) , MLP-sběratel by to nepřežil.
Ne, my řežeme prackami společnými
😉
Ech, Alex, moc se neraduj ;). Tu pilku mám taky, řezala výborně, ale jednoho dne se zničehožnic prohnula do oblouku, nedávno mi to udělal nůž od stejné firmy – únava materiálu???
Mám velký problém přes zimu- ve sklepě je zoufale málo světla a v domě je teplo (máme otevřené dveře všude, takže i na chodbách). A letos mi zimu nepřežil ani ibišek. Nebyl velký, ale i tak mě to mrzí. Z obřích kytek mám jen stromek benjamínu velký jako já a obří lopatkovec (spatyphyllum). Ten je tak velký, že není kam dát nahoru a pokud si vzpomínám, zatím ho okusovalo každé mládě v naší domácnosti, což mě nijak netěšilo, protože obsahuje ostré krystaly šťavelanů. Tak uvidíme… v nejhorším půjde na komodu do předsíně, kde mu ale bude vadit zima ode dveří. No, třeba ho Karamelka moc ohryzávat nebude 🙂
Již dávno jsem byla nucena se zbavit velkých kytek, protože na ně prostě doma nemám v zimě místo. Kuba mi z Alžíru přivezl stromeček kumquatu, tak ten nemohu nikomu podařit. Taky jsem si vyrobila fuchsiový stromek, po tom jsem leta toužila. Oba jsou to giganti, takže přezimují u kamarádky v nepoužívaném pokoji. Doma mám zachráněný stromečkový asparágus, který se mi odvděčil mohutným růstem. A asi stoletý vánoční kaktus. Ten jsem podědila už starý po tetě když jsem se vdávala. Přes léto je to paráda, pergola ukryje ty stínomily a i pro sluníčkomily máme dost místa. Ale ta zima… Kdo byste chtěl opravdu velký krásný asparágus, dejte vědět. Věnem dostane nádherný květináč
Inko, letos jsem dostala od souseda ke svátku maličkej vánoční kaktus. Měl poupata, když mi ho přinesl, dvě vykvetla, zbytek shodil a nekvetl. Tak jsem ho pak přesadila do o kousek většího květináče a teď vypadá, že má nové přírůstky listů, tak snad nehyne.
Co s ním mám dělat, aby se cítil dobře? Nemám žádné zkušenosti, je to můj první.
No, poupata shodil, protože s ním bylo hýbáno, v období poupat je na to háklivý.
Jinak: nižší teplota, tak do 20 st, nepřímé slunce, třeba severní okno, vlhčí vzduch, občas omlžit, pravidelně zalévat zhruba do července, pak už jen opatrně, může být přes léto i venku, ale chráněný před deštěm a přímým sluncem, od srpna už zálivka jen občas, pak dát na místo, kde bude trávit následující půlrok, měla by se začít tvořit poupata a už s ním nehýbat, jinak je zase shodí.
Dávala jsem je na léto na severní zahradu, pod velikou jabloň, hlídala jsem je jenom při déle trvajím dešti.
Je to rostlina žijící ve spodních patrech pralesa.
Pokud si ty kytky navykneš na místní prostředí, tak to není tak horký 🙂 Já mívám vánoční kaktus v létě a venku a svítí na něj většinu dopoledne (stín se prostě koná tehdy, když se slunko posune, v řadovce si moc nevybereš). Jen je potřeba víc zalívat. Daleko horší zkušenost mám s přelitím- začne děsně rychle zahnívat a upadávají celé kusy rostliny.
Ano, s přelitím mám stejnou zkušenost, proto jsem psala, že chránit před deštěm. Na to přímé sluníčko si ale musí zvykat, mě sluníčko spálilo i klasické kaktusy, které jsem přes zimu mívala na chodbě, kde se netopilo.
Když jsem je pak vynesla ven, musela jsem pár dní ještě stínit.
Měla jsem i jiné listové kaktusy, na nepřímé sluníčko pod jabloní si nijak nestěžovaly.
Hm, tak je na západním okně a v místnosti je přes dvacet stupňů, páč ho mám v kuchyni:)) V nabídce je pak jen okno východní. Pokud má rád polostín, tak mu v létě bude dobře na skalce po hruškou 🙂
Díky!
Podle mých zkušeností reaguje na změnu délky osvětlení. Takže vykopnut do místnosti, kde se pravidelně nebydlí (chodba, pokoj pro hosty), většinou nasadí na květ před vánoci a před velikonoci. Když má večerní osvětlení, kašle na to 🙂
Okno je na západ, asi tak 19°C. Od jara do podzima venku pod pergolou. Zalévám kdy si vzpomenu, sáhnu do hlíny a podle stupně suchosti konám. Neb má málo místa – je na stolku s tím asparágem – není tolik dekorativní, ale Šárka si ho loni o vánocích fotila, byl jeden květ. Hejbání fakt nemá rád, ale dokáže ta poupata udržet.
Jo a ty co se kupují v OBI kupodivu poupata neshodili, podařila jsem jich několik. Já mám klasický růžový jedna sukénka
Milá Alex, máš nádherné kytičky a jsi moc šikovná zahradnice. Moc bych také chtěla něco takového, ale na zahrádce by kytinky nepřežily zimu (zmrzl mi i rododendron) a na balkoně by to šlo přes léto, ale co s nimi v zimě – v paneláku?
Tak ti přeji, ať se nadále kytičkám i Tobě jenom daří…
na chodbu….
Ono to v paneláku je problém, protože na chodbě by nemělo být nic, co by mohlo překážet v případě úniku před požárem. Takže maximálně menší kytky, které se vejdou na parapet.
U nás byla možnost dát kytky i do kočárkárny a pokud vím, tak u taťky zase mají ve sklepě okna… takže místo se někdy dá najít. Jak vhodné a jestli tam člověk pak tu kytku zase najde, to je druhá otázka (blush)
Děkuji za rady, ale máme na chodbách zákaz cokoliv umisťovat. Ostatní prostory (kočárkárna, kolárna, sušárna)jsou vytápěné…
Prostě malé kytky také udělají radost i parádu.
zavěšené do vniřního prostoru schodiště-na zábradlí-nikomu nevadí..