Všimli jste si, jak strašně unifikovaná je poslední roky móda, pokud jde o svatební šaty? Nahoře korzet a dole šlehačkovej dort – ať už nevěsta vypadá jakkoliv. Uznávám, že poslední dobou už bývají ty sukně kapku decentnější (a vkusnější), ale ta holá ramena přetrvávají. Kam se vlastně ztratily jiné, klasické i moderní střihy svatebních šatů?
V obyčejné praxi – svatby potkávám nejčastěji před radnicí na náměstí ve Dvoře Králové, tedy nejde ani o Londýn, ani o Tokio, bývá výsledek takovéto nabídky dost tristní. Ano, také vídám štíhlé dívky skvěle vypadající v dobře padnoucím korzetu, ale rozhodně to není pravidlem. Korzety a tedy holá ramena jsou totiž nemilosrdným kusem oblečení, jakmile vyběhne nad míru váha nebo věk.
Ano, mluvím i o věku, protože při pohledu na nabídku společenských šatů – ať už matkosvatebních nebo jakýchkoliv jiných, se decentní rukávek či rukáv nejspíš propadl kamsi do hloubi nemoderních věků. Jen málokdy si nevěsty (které vídám) samy uvědoměle seženou něco hezkého, nejlépe krajkového, co aspoň trochu omezí jejich na odiv dávanou (jinak ženichem jistě oceňovanou) nahou živočišnost diktovanou korzetem.
A člověka pak napadá, kdy se vlastně ztratila ona věky přetrvávající snaha dodat pannám nevěstinkám cudný vzhled, byť by v době svatby už byly úspěšně těhotné? Ovšem všechny tyto moje staromilské úvahy zcela bledly vedle úžasné nabídky, kterou nedávno inzerovali na iDnes – tady. Vedle tuším asi tří hezkých modelů mi většina z modelek nepřipomínala radostné nevěsty, ale rafinované nevěstky, které náhodou vsadily na bílou:))
Je fakt, že svět módy není světem mým, ale stejně… Existují-li desítky krásných a slušivých střihů společenských šatů schopných lichotit skoro všem dívčím a ženským postavám, proč prakticky všechny půjčovny svatebních šatů v Česku nabízejí jen a jen korzety?
Vydávala som sa pred troma rokmi a tiež som sa osypávala pri predstave, že budem vyzerať ako bábika na tortu 🙂 Nakoniec som si kúpila šaty úplne jednoduchého strihu, síce na ramienkach, ale hladké od vrchu až dole, so zvýšeným pásom a len veľmi pozvoľna sa rozširujúce, žiadne záhyby ani volány, ale nie vypasovené, prosto čistá a jednoduchá elegancia. Síce v porovnaní s ostatnými nevestami, ktoré človek každý víkend vidí v meste, som pôsobila veľmi netradične, ale svoju voľbu neľutujem 🙂
Jestli to nebude tím, že si málokterá nevěsta dá šaty šít. většinou jsou z půjčovny a tam převažují ty vše odhalující a mnohdy nepadnoucí korzety a chybí soudnost matek i nevěst, aby pochopily, že tohle na sebe teda fakt ne…
Nakoukla jsem rano a cely den se tesila, ze tady bude par svatebnich fotek, resp. fotek svatebnich satu a hlavne tech „z minuleho stoleti / tisicileti“ :), tech starsich…
Ja jsem se vdavala pred deviti lety a nemohla jsem na sebe sehnat saty, ktere by nevypadaly jako slehackovy dort. Navic cokoliv na mych 52 kilo vypadalo ooobrovsky. Snad muzu dat odkaz: http://evaschlitt.rajce.idnes.cz/Ruzne#SvatebniSaty.jpg
Mila Kastan, mne se moje kytka taky nepovedla. Chtela jsem smetanove tulipany a modrence, aby pasovaly k satum. Ano, byly tam. Ale kytice byla vsechno, jen ne plna a kompaktni. Ani manzelova kyticka nezustala usetrena pohromy – nedala jsem ji do kapsicky, ale pripla na ni. Na fotkach je to jak pest na oko, alespon ja jsem si tim naprosto jista :).
Ale ze nam to nevestam tenkrat sluselo, co?!
At uz si na sebe nevesta vezme, co najde nebo ma nebo sezene, hlavne at se v tom libi sama sobe a drahemu choti. A kdyz si k tomu svatbu jeste uziji, muzou si ostatni pomlouvat saty jak je jim libo. I kdyz v nich ale opravdu opravdacky vypada jako kopec slehacky nebo bily burt.
Svatebni saty na one prehlidce z idnes snad ani nemuzou byt v realu nositelne … pan oddavajici by nejspis nevestu z posledniho obrazku vykazal z oddaci sine. Uz kvuli sobe :). No a predstavte si, ze takove saty na sebe nevezme drobna elegantni manekyna, ale dama korpulentnejsi. Dobrou noc 🙂
Evo, byla jsi krásná nevěsta a nevypadala jako šlehačkovej dort (inlove) Kytice možná nebyla kompaktní, ale mně se líbí – byť uznávám, že ta ženichova je kapku zvláštní (chuckle)
A díky za fotku! 🙂
Hm,Kaštan je krásna./Lenže ona je krásna aj tak a ešte k tomu na tých fotkách je krásna čiste a šťastne./To k tomu,že sa radím k tým,čo sa im unifikované korzety s naducaným poprsím nepáčia.Korzety majú pôsobiť čiste len tak,že ho mám a nevšímam si ho a nie prvoplánove sexy/ a víťazne!/
Čakala som,že sa objaví moda Kačenky M.teraz od Windsorov.Od Matyldy viem,že to od ludráckych majiteľov požičovní tak ľahko nebude.
Ako je pani Krakonošová?-palce držím,ale nepáči sa mi jej stav,nezdá sa mi to normálne.
ad „Korzety majú pôsobiť čiste len tak,že ho mám a nevšímam si ho a nie prvoplánove sexy/ a víťazne!/“
Přesně – aspoň pokud jde o svatební šaty 😛
Jinak mám taky starost, že se Krakonoš neozývá. Moc doufám, že to neznamená to nejhorší. pro jistotu držím palce dál… (h)
Mne se nektere korzetove saty moc libi. Hlavne,kdyz nemaji spoustu kanyrku dole. Proste krasna linie zvolna se rozsirujici nebo splyvajici. Jedny korzetove saty jsem mela a byly to moje vubec nejoblibenejsi letni saty. Ale byly pruhovane – zelene s bilym a ty pruhy se diagonalne zbihaly (nebo rozbihaly???) A byly platene.
Moje olomoucka neter se vdavala loni koncem cervna. Svatbu meli v lese za Sv. Kopeckem u Olomouce. Mela korzetove saty, ale velmi jednoduche, bavlnene, splyvajici. Blondata, jak Rusalka, mela v dlouhych vlasech venecek z frezii a kdyz ji muj bratr vedl z tmaveho lesa na paloucek, kde byl obrad, tak jsem slzela. A to jen u fotek – nemohla jsem prijet, protoze jsem v te dobe trpela zavratemi a temer nechodila. Nechci vyzobavat fotky z jejiho alba, takze nemuzu dokumentovat. Ale opravdu to vsechno vizualne, a I jinak, zapadlo do sebe.
Milá Dede, já naopak pěju na korzet ódy. Ne, že bych to nosila (tedy jen u těch svatebních jsem ho měla), ale pokud nejde o vyloženě fušerskou práci, tak korzet dodá každé ženě tvary tam, kde mají být. Však jak vypadaly lidové kroje – i když tam se nahoře nosila jakási jupka či co to bylo vevnitř za košili. I babka, když se ušněrovala do kostela měla pak postavu pěkně tvarovanou. A široká sukně zakrývá velký, nebo plochý, nebo jaký zadek. Taky délka sukně pod kolena je vražedná, neboť sluší málokomu. Třeba mě se rozjížděj nohy do O přesně od těch kolen dolů. Takže sukni nosím dlouhou, v dobách mládí minisukni, kdy se ty nohy ještě na podpadku tak nějak zázračně vizuálně narovnaly. Pochopitelně chudinky boubelky to mají těžší, ale vdávat se ve volné říze a připomínat tak chodící stan taky není podle mě ono.
Já mám svoje svatební šaty doma. Koupila jsem si je v Německu, kde jsem pracovala. Do Čech jsem se skoro nedostala, takže nebyl čas tu lítat po půjčovnách. Ono jen stačilo, že jsem celou svatbu zařizovala z Německa do Čech a věta: „Tak se zastavte, až budete moct…“, mě vytáčela k nepříčetnosti. V Německu se půjčovny nepěstují, tam si nevěsty šaty kupují a upravují se přímo pro ně. Moje šaty ke shlédnutí zde: http://kastanmimi.rajce.idnes.cz/par_svatebnich/
Obávám se ale, že dneska už bych se do nich nevešla ;(
Roli taky hraje to, kdy se člověk vdává. Když je venku mínus deset, je bolerko a snad i kožíšek ok, ale třeba na mé svatbě bylo snad 35°C ve stínu a já měla pocit, že se v těch šatech uvařim. A to jsou šaty ze surového chladivého hedvábí…
Kastene, nadhera. Oboji, ale hlavne ta nevesta. (clap)
jj, přesně tak, krásné.
Milá Kaštan – moc ti to slušelo. Krásný pár (clap)
No jo, ale tobě ty šaty sedí a nemají to, na co tak nadávám- sežvejknutý vršek kvůli špatné výstuze. Vypadají moc pěkně.
Milá Matyldo, ten sežvejknutý vršek šaty měly, kdybych si je netahala furt nahoru 😀 Jendže, to celé byla moje chyba. Měla jsem pod těmi šaty mít korzet, který jsem k tomu měla speciálně koupený. Když jsem ale zjistila, že je venku 30°C, seznala jsem, že korzet zůstane doma. A tak mi šaty furt klouzaly dolů a z výstřihu odhalovaly víc, než měly… Takže děsné zážitky ze svatby 3. Klouzající šaty, kytka a projev mého táty. Kytka měla vypadat úplně jinak. Vůbec netuším, co to kytkovou paní posedlo, protože ostatní výzdoba byla fantastická. Jen ta moje kytka dopadla jinak, než jsem si plánovala a to jsem z ní vytahala ostře zelenou petržel, kterou byla vyšperkovaná. No a můj táta, to teda taky nezvlád. Projev měl být krátký a vtipný, takže byl dlouhý, nudný a ještě překládaný do němčiny. Měla jsem chuť zalézt pod stůl a tam setrvat do odchodu hostů 😀
Moc všem děkuju za pochvalu (h). Taky se na sebe se zalíbením podívám, jak jsem byla štíhlá. Kde ty časy před šesti lety a dvěma dětmi jsou…
Kaštánku, moc ti to slušelo! (inlove) A celkem chápu, že v horku je korzet pod šaty dost děsivým doplňkem.
Máš se vdávat na Hromnice, jako já, a vůbec bys neměla potíže tohoto druhu! 😛 Na náš svatební den mrzlo až praštělo, v noci bylo -13 stupňů a vichřice shazující komíny. A nevadilo nám to (chuckle)
Jo a kluci jsou tam krásní a ty jako maminka jsi snad ještě hezčí než na té svatbě! (blush)
Svatebním šatům (zejména těm korzetovým a šlehačkovým) se docela věnuje Ada z Módního pekla. Posílám odkaz na rozcestník k více článkům a přeju příjemnou zábavu: http://www.modnipeklo.cz/clanky/rubriky/svatebni-saty/ – některé články jsou i seriózní a píšou o pěkných šatech, jinak se moc nelekněte, holt peklo.
Ježiš, to jsem já, ne anonym.
Před svatbou jsem si zkoušela korzetové šaty. Při mé postavě jsem v nich vypadala spíš jak Valkýra, než jako nevěsta. Nakonec jsem sehnala jednoduché šaty (no dobře , i ty měly spodničku s obručí) s pěkným živůtkem s krajkovými rukávky. Vypadala jsem v nich mnohem „jemněji“, než v korzetu. Jedna moje štíhlounká kamarádka si koupila v sekáči jednoduché bílé šaty princesového střihu, které na fotkách vypadaly naprosto nádherně (v reálu jsem ji neviděla) a měly taky rukávky. Ani moje sestra neměla korzet. Ale jinak je pravda, že ve většině salonů nic jiného není.
No a letos jsem byla s manželem na maturitním plese jeho školy. Je to průmyslovka, kromě jedné umělečtější třídy, která byla cca vyrovnaná, je tam dívek dost málo. A všechny vypadaly jak dort. Jedna silnější byla vyloženě z cukrové vaty. Celej večer mě z ní bolely zuby. A mezi tím byla jedna dívka, taky hodně silná, v černých kalhotách a černé halence. A nakonec tam z toho cukrářství čněla nejvíc. Aspoň pro mne to byla nejlépe oblečená maturantka na tom plese. Ano, na maturitní ples by to chtělo šaty, ale ono jí to fakt seklo. To se o tom zbytku říct nedalo a to tam některé holky byly opravdu hezké. Mně občas taky lezou špeky z kalhot. Jak tak člověk běhá kolem dětí, tak si je nestíhá pořád upravovat, ale prostě mám špeky, tak občas nějakej vykoukne. Ale tuhle jsem se musela podívat ještě jednou na servírku před blízkou hospodou. Až na druhý pohled jsem se ujistila, že je hubená. Nevím, jak se jí to povedlo, ale oblečením dokázala vykouzlit špeky na bocích. Na první pohled bacily do očí a uplně kazily dojem z postavy. Proč to ty holky dělaj?
Hele, jaké šaty měla vloni moje neteř. Je fakt, že jsou tedy šité na míru (šila kamarádka) a že byl horký srpenec (i když, naštěstí, zrovna v tu sobotu bylo více než příjemně).
http://yga.rajce.net/Svatebni_saty
Krááááása!!! Ale ono je na tu mladou paní hezké podívání určitě i v džínách a nejspíš by jí slušel i pytel od brambor.
Což univerzální šaty… navíc z okolí znám pár mladých paní, sportovnějšího či přírodnějšího typu, které korzet neměly, a jak jim to slušelo. Já jsem šaty vybrala stylem „přišla, zkusila, viděla, že to je ono, pro čisté svědomí prošla ještě dvě jiné půjčovny a vrátila se pro ty první.“ Neuvěřitelné, s většinou oblečení se mi tohle nestává. Snad že ty korzety opravdu sednou na jakoukoli postavu 😀 Jsem sice štíhlá, celkem vysoká, ale dost nekonfekční.
Myslím, že daleko horší je univerzální svatební proslov. Pana starostu v mém rodném městě oddávání očividně moc nebaví a příprava už vůbec ne. To jsou pak, vzhledem k okolnostem, občas perly! Někdy úsměvné, někdy i dost trapné. Prostě ne úplně vhodně zvolené šaty panny nevěstinky někdy nemusí být v obřadní síni to nejhorší 😀
Už som raz ešte na Psu písala, ako mi hrali svadobnú pieseň na melódiu Priamurského partizána. Slová boli napasované na aktuálnu príležitosť. Ale tá ženská, čo hrala na varhany a spievala, si mohla uvedomiť, ze tam má už starších snúbencov, ktorí tú melódiu asi budú poznať 🙁 .
Tak jsem si prohlédla šaty na idnes a jsem drobet v šoku.Nechápu,proč se někdo dělá s návrhem šatů,které jsou prakticky nenositelné.To mi přijde jako mrhání časem i materiálem.
Koukla jsem jen na náhledy. Máme zakousnutý internet, lovím ho přes mobil a rychlost je fotkám velmi nedostačující.
Ale co jsem zahlídla …Huh :X
Kačka to onehdy komentovala slovy- když dojdou nápady, holý prsa to spraví.
Korzety totiž, i když to není na první pohled zřejmé, jsou co do velikosti velmi univerzální střih. Aspoň tyhle se šňůrkou. Povolíme – utáhneme a stačí dvoje šaty pro celý okres. A ze by to nesedělo v ramenou, nebo se krčilo pod výstřihem? Ani náhodou 😀
Eh, druhá …
Musím se naučit psát na ťap-ťapu rychleji
😉
Já vím, už vlastně nic neříkám. Ještě pořád je to lepší než ten model na idnes, co odhaloval bříško i s ňadry 😛
To je asi model vhodný pro ženichy, kteří touží světu ukázat, co to vlastně ulovili (chuckle)
Proč nabízejí jen korzety? Vzhledem k tomu, že Kačka brigádničila ve svatebním salonu, tak vím proč. Korzet se zapne na zip a došněruje. Takže nemusí perfektně sedět na tělo, protože se šněrováním dotvarovává. Tím odpadají problémy s krejčovskými zásahy do šatů a upravuje se obvykle jen délka. Navíc většina těchto modelů se šije, přiznejme to otevřeně, v Číně. Asiatky jsou drobné, a tak ve většině případů jim korzet sedne. Navíc se v tom vdává každá obskurní celebrita a proto je to žádané zboží. Taky se obávám, že jediné, co mladé dívčiny od jakýchkoli šatů chtějí, je „být sexy“. Cokoli jiného je nudné, trapné a nikoho nezajímá, že to, co ty holky nosí, si jen nějaká hvězda vzala na pódium jako scénický kostým. Bezhlavé kopírování vše dovedlo do dokonalosti. Jedovatě k tomu dodám, že módní přehlídky nenositelných šatů (které jsou v médiích jako jediné, ty přehlídky nositelných málokdo zveřejní)jaksi vzory a tipy pro oblékání neposkytují. Takže jediné svatebky, co vypadají k světu, nosí anglická královská rodina. A ty v půjčovnách člověk nenajde.
Přesně, Matyldo! Tak je zde určitá naděje, že půjčovny začnou kopírovat šaty vévodkyně Kate… (chuckle)
Víš, já nemám nic proti korzetům, má otázka zní – proč vlastně jenom korzety a proč si k nim ty holky něco nevezmou. Korzet s krajkovým bolerkem s různě dlouhými rukávy je krásný… ale taky ne pro každou.
Takže je to zase jako s tím psem, co jitrničku sežral – proč se nabízejí jen korzety? 😛
Odpověď – je to pro půjčovny nejjednoduší opravdu nezní profesionálně a ne každá dívčina má zaplacení dobré švadleny s dobrým vkusem (hm, je pravda, že ne každá dívčina má dobrý vkus… a jsme zase u té jitrničky, já vím) Takže je to ode mne prostě jen povzdech, no!
Já toho mám proti korzetům hodně. Zejména proti těm, co se půjčují v těchto salónech. Protože korzet má sedět a toho lze dosáhnout jen jedním způsobem- a to je pořádná výztuha. Ty zmajdaný věci bez ramínek totiž mají ve čtyřech švech něco jako slámku na pití a podle toho to vypadá. Měla jsem půjčené na jakýsi hogofogo ples korzetové šaty v mé velikosti, ale ty měly kostice cca 5 cm od sebe- v mém případě je nutno toho dost podepřít, že. Ono to totiž nemá jen stáhnout typu „vyvalily se vlny zdola“, ale musí to celé podpírat. A stejně jsem na tom měla jakési menší rukávky a vypadalo to skvěle.
Mně prostě vadí ta odfláklá ludrácká práce u krejčích a u majitelek pocit, že musí být „seksí“. Ble.
Ono to asi bude tím, že dneska se všeobecně z člověka ukazuje co nejvíc. Cudnost se moc nenosí a nevěsty se vezou sebou. I když si korset představuji spíše na večerních šatech, při svatebních jde více o míru sebekritiky. Když má ženich panny nevěstinky plnou náruč a korset přetéká kolem dokola kolem, je to špatně, ale korset za to nemůže. Půjčovny by měly být nápomocné a nabízet v takových případech i bolerka.
Ale co! Přetéká nepřetéká, hlavně že nevěsta je ve svůj slavný den šťastná a ženich s ní neupadne.
Jano, máš pravdu, štěstí naštěstí na šatech nezáleží (chuckle)
Jo, jo, soudnost a sebekritika chybí mnoha lidem. Nejenom ve svatebním oblékání jsou dnešní lidé nerozvážní. Zvlášť mladé leč obtloustlé dívenky. Když vidím, jak hrdě nosí svých třicet kilo navíc patnáctiletá sebevědomá dívka a ještě tohle všechno dává na odiv kraťoučkým obtáhlým tričínkem a kalhotami, jejichž pásek končí hodně hluboko pod kostrčí a ven přetékají nejenom špeky ze zádové a břišní partie, ale i to z čeho se u vepřového dělá šunka. Říkám si, kde jsou rodiče nebo jiní dospělí, aby ji zahnali do tělocvičny a řekli jí, že takhle tedy skutečně dobře nevypadá.
Možná by se to, milá Alex, dalo nazvat „překypujícím sebevědomím“? (chuckle)
To je krásný opis – z čeho se u vepřového dělá šunka 😀 .
Ano, budu sebekritická – leckde mi leccos přetéká taky, ale do šatů s krátkým rukávkem (červenec) s princesovým střihem se to schovalo perfektně :). To byl asi zásah shůry, protože jsem požádala o největší šaty, co v té půjčovně měli, a sedly mi jak šité.
Asi bych s tou prorostlou šunkou měla taky začít něco dělat – co se kluci zastaví na zavolání, rapidně mi klesla kondice :).
JJ, musíš začít učit kluky jezdit na kole – až za nima budeš běhat (dvojčata slibují rozkošně adrenalinové zážitky:)), půjde kondice prudce nahoru (chuckle)
A pokud už na kole jezdí, můžete začít třeba s in-line bruslema! (wasntme)
tak já jsem měla krásné bílé šaty s lodičkovým výstřihem….no a kdybych se měla vdávat podruhé tož nevím co bych si oblékla….no zatím se mě nikdo neptá…:) ale třeba to přijde…necháme se překvapit
móda taky není můj obor a nenávidím nakupování oblečení a úplně nejvíc když opravdu něco potřebuju….
Už jen tím lodičkovým výstřihem jsi byla výjimečná nevěsta, milá Pájo 😛 (inlove)
Dede v tomhle s vámi vřele souhlasím.
Prvně jsem se vdávala v roce 1987 v mých 21 letech. Šaty mi tehdy šila moje babička Marie. Byla dámská švadlena. Byly z bílého žožertu. Délka sukně pod kolena, živůtek s dlouhými rukávy a bez výstřihu. Závoj jsem neměla, ne proto že jsem byla v očekávání, ale protože si myslím, že k brýlím se nehodí.
Podruhé jsem vdávala v roce 2007 v mých 41 letech. Bylo mi jasné, že do bílé tedy určitě nepůjdu. Ale v půjčovnách nic pro mojí věkovou a váhovou kategorii neměli. Tak jsem se rozhodla šaty zakoupit. Po příchodu do obchodu a po vyslovení přání, se mě prodavačka zeptala, jestli povedu syna na radnici. Já jí řekla, že to já budu nevěsta. Po této informaci se prodavačka mohla uběhat, aby mi splnila mé přání. Takže jsem odcházela s modrými šaty s jemným béžovým vzorkem ke kotníkům, přes které byl decentní kabátek a na hlavu modrý klobouk italské proveinence. Budoucí manžel byl nadšený jak mi to sluší. Svatba dopradla dobře a já nevypadala nejhůře.
Dodnes tyto šaty,jen bez toho klobouku, nosím do divadla.
A ještě poněkud morbidně dodávám, aby mě v nich i s tím kloboukem dali do rakve. Ale to doufám, že bude ještě za dlouho : – D.
Míša z Plzně
Tedy Míšo, řekla bych, žes měla pořádnou kliku na šaty i na prodavačku! (inlove)
Normálně je nabídka dost děsná, když se měl ženit Andy, tak jsem si už jednu chvíli zoufala – jediné slušné šaty mám černé (ne zrovna ideální na letní svatbu a taky nevěsta by si to mohla všelijak vyložit 😛 ) a tak jsem vyhrožovala, že budu svatební matka v džínách:)) Nakonec jsem šaty sehnala – v Třeboni (chuckle)
Vždyť je to jedno….
Hm, doufám že ne! Aspoň u většiny nevěst 😛
Když se, kdysi velmi dávno, ptali v jakési anketě pana Hrušínského nejstaršího, co by přál k Novému roku televizním divákům, řekl jen stručně: Vkus. A protože kde nic (rozum a sebekritičnost) není, ani smrt nebere, nahrazuje se obojí bezduchým opičením. Je to jednodušší a, na rozdíl od myšlení, bezbolestné. A okolí, které na tom není o mnoho lépe, to ochotně akceptuje.