Jsem docela malej bílej pejsek. Tedy fenka. A psát jdu proto, že panička je nemožná a vůbec nic o mě neřekne. To je furt: „Ten bílej prevít zase… něco vyvedl“, ale ani slovo o mně. Tak to vezmu z gruntu.
Jmenuju se Ari (žádnou Naryu neznám a v papírech ji nemám, protože u mě žádnej papír nezůstane… čitelnej) a jsem malej bílej pejsek, zatímco panička tvrdí, že jsem nezvedená vlčica narostlá až přes tabulky. Vlčica proto, že mi tak říká jedna její kamarádka. S nezvedenou nesouhlasím – jsem jen intuitivně zainteresovaná mnohotvárností vnějšího prostředí, které si posléze přizpůsobuju vlastním potřebám a prožitkům.
A náhodou už zdaleka nerozkoušu všechny plasty! Jen některé. A kytky taky neničím – jen poctivě nosím zpátky na práh dveří všechno, co si panička na zahradě zapomene pořádně zahrabat. Nerada to říkám, ale pořádným hrabáním se to fakt nedá nazvat – vždycky jí kus tý kytky kouká!
Tabulky jsem hledala, ale nenašla, takže neexistujou. Pokud vím, tak nám – tedy mě a Berry, panička občas dávala na záda knihu a podle ní kreslila na zeď čárky. Přestala už dávno, to když jsem Berry dorostla. Prý dvaašedesát. No, já se nehádám, když jí to udělá radost…
Jo a taky jsem strašně běhací. A rychlá. Ale jako fakt, Berry proti mě nemá absolutně šanci! Jen je divný, že mi stejně každou chvíli ukradne aport. Musí v tom být nějakej podraz. Panička se směje a říká, že zkušenost a lest dokáže být rychlejší než moje nohy, čemuž nerozumím. Tak běhám ještě rychleji.
Páneček je z mého běhání nadšenej, hlavně, když si ho vezmu na běhání s sebou. Jen se tuhle divil, proč nemá lepší čas, když ho tahá takovej šílenec, než když běží sám. Ale pak si sám odpověděl, že je to tím bržděním. A to teda potvrdím, protože kdyby tuhle jen trochu přidal, tak jsme tu srnu měli!
Panička nedávno vzdychala, kdy že mě jako dohoní i nějaká ta myšlenka. Že by bylo skoro na čase. Nemám ráda, když si dělá starosti, tak jsem ji ujistila, že mě nedožene nic, ani nějaká hloupá myšlenka. Proto se vůbec nemusí bát! A ona se smála, určitě uklidněná, protože říkala, že mi věří.
Ale teď už musím jít ven štěkat a hlídat, tak já se zase ozvu, až mi zbude chvilka.
Vaše Ari
Jo ovčák Destiny. Jako vždycky v mém životě to není moje rozhodování. Na Destiny nemám šanci. Neměla jsem volat a nechat si jen to snění. (mm) (think)
Dede, tak mě napadlo, že když jsou ty holky tak prudce šikovné jestli my je tím tréninkem nezdržujeme nebo i neurážíme??
Nastěnka stopy miluje, může stopovat i každý den ale to už mě opouští fantazie nebo pak pamět kudy jsem to vlastně šla…abych mohla když tak pomoct nebo povzbudit, že jde opravdu správně 🙂
Milá Dede, tady v Götebořicích čeká na nového pána Destiny, šestiletá fenka bílého švýcarského ovčáka mixnutá labradorem. Váží 24 kg. Má kratší kožíšek než Ari, veselé oči a je učenlivá. Kočky snáší. Tak si o ní sním. Tady je video :
https://www.youtube.com/watch?v=ftIIYg3XVl0
Velká Kočko, je krásná a ten pohled znám:)) Měla bych jen jednu věc – zjisti, proč v tom útulku je, jestli za tím nejsou opakované útěky. Nerada to říkám, ale bělouši prý k mají sklony k poměrně velké svobodomyslnosti (bohužel můžu potvrdit). Nepotřebuješ dalšího psa, kterého budeš muset mít pořád na vodítku!
Ale rozhodně to není pravidlo, i bělouš je ovčák a miluje svoji smečku, takže jestli ta pejska není notorický útěkář a tvoje okolí není plné zvěře, měla by být v pohodě. To je vlastně už i Ari – ve městě je spolehlivá, jen u nás jaksi máme tu zvěř kolem baráku všudypřítomnou.
Tak sni a přemýšlej… šestiletá fenka není špatný nápad. Jsou mazlivé a s trochou štěstí by už i ten rozum mohla mít. Tak držím palce a jsem zvědavá, jak se rozhodneš! (inlove)
Jo ještě něco – ten kratší kožíšek nemusí být labradoří, ale ovčáčí – i bělouši se chovají ve dvou varietách – krátko a dlouhosrstí. Ari je dlouhosrstá (hm, mám slabost pro dlouhou srst:))
Ano já vím, informovala jsem se na Wikipedii. A ti bílí ovčáci nejsou tak ostří jako tmavosrstí. Destiny snad čeká na přemístění dál u své rodiny, mladého manželského páru s rok a půl starým synkem.
Tak to vypadá nadějně – ptej se, získávej informace… a stejně se nakonec rozhodneš srdcem 🙂
Jé, Dede, ty jsi holkám dělala čárky na zeď! 🙂 To je hezký!
Se zvěří máme čerstvý zážitek, odpoledne jsme natrefili na lesní cestě na zajocha, seděl uprostřed a zíral. Denis se zvědavě rozběhl k němu a já jsem ho nezarazila, jak jsem byla konsternovaná, poněvadž zajíc se rozběhl taky, ale směrem k nám! (chuckle) Uhnul prudce do strany až tehdy, kdy už to vypadalo, že se fakt potkají! Pak jsem Denise zastavila. Tak nevím – buď to byl zvědavý mlaďoch nebo zajíc alternativně inteligentní nebo vyznavač adrenalinových sportů? Dokonce má dojem, že už někdo něco podobného popisoval, třeba je to nová móda mezi zajíci!
Omlouvám se, že jsem se tak rozjela, raději bych měla napsat, že je skvělé, že malá bílá pejsková má svůj deníček, protože se jí jistě děje mnoho příhod (a když se neděje, ona jim jde nepochybně naproti) a byla by škoda, kdyby upadly v zapomnění!
Ahoj Hančo! O takovém zajíci psala Matylda, oni jich tam mají plno 😀 Jinak naprosto chápu tvé pocity… já po takových setkáních (byť obvykle jde o srnčí) jen frustrovaně hulákám: a tohle jako má bejt DIVOKÁ zvěř???
PS: Nebudeš zase někdy v Hradci? (inlove)
Dede, teď to nevypadá, květen – červen jsem hodně pracovně vytížená, jsem ráda, že urvu Věšín, týden potom máme v rodině svatbu.
Určitě se ozvu, až budu v Hradci! (inlove)
Těším se! Já jen, že tady budu mít od téhle neděle až do konce června Patrika, tak jsem si představovala společný pso-kočárkový klus kolem Labe – aneb babičky v akci (chuckle)
Štěňátko Rony, zde: Ari, až se potkáme na nějakém srazu, vyrazíme si. 😀
Dvě bílá štěňátka musí tu srnu ulovit jako nic.
Veř mi, mám v tom praxi 😉
Ari hlásí: Jasně! Konečně mě někdo chápe! (chuckle)
Já říkám: tůdle nůdle ty můro bílá, já ti dám honit srny! (chuckle) A ještě s nápadníkem… co kdybys pak přišla k puntíkatým dalmavlčatům? (whew) (rofl)
Hi hi hi, bílá jako bílá 😀
Gwenda je rychlá, ale Roníkovi neuteče ani pár metrů, dokonce i v klusu před kolem byla vzdycky pomalejší. Teď v deseti letech se už chová jako rozumná dáma, teda, když nenajde balónek, kus chleba nebo nějaký jiný důvod k šílenému lítání 😀
Ari, půjčím ti na neomezenou dobu Airu. Sice už má čtyři roky, ale neznám rychlejšího choďáka. Srnku ale sama nedožene 😉
Já ty holky miluju,Ari a Berry. Musím říct , že mi Ari dala zabrat.Po tom jejím výletu,pořád jsem přemýšlela, kde to psí děvče mohlo být. Mno, všechno dobře dopadlo. Asi to má každý, když se psisko vydá někam po svým a ty padáš od nervů na mordu a šílíš vzteky a pak neskonalou úlevou, když se ta držtička objeví zpoza roha a tváří se bohorovně, že jako vo co teda jde?!
Vlčica jedna, jak říkáte s kamarádkou. Mně se zdá, že se pořád potutelně usmívá a v očích má všechny čerty světa.
Tak ji za mne pohlaď a Berry taktéž.
Milá Jenny, kam tehdy zdrhla a kde asi byla zavřená, to se už nedozvím – možná naštěstí, ještě bych se mohla vyděsit podruhé.
Naštěstí se zdá, že ta touha zdrhnout jen aby zdrhla ji (je obě) už opustila, ale za zvěří pořád ještě vyběhne kdykoliv, takže jedeme v stále ještě v zostřeném režimu 😛
Zdravím tebe, Áju, Daníka a kočičí duo (inlove)
Krásná Ari fakt vypadá jako polární vlk, jen má samozřejmě mnohem přátelštější kukuč (inlove) . Vlastně – odkud se v jejím plemeni ta dokonalá bílá vzala? Nemají náhodou společného praotce? Tak nám to Ari může třeba dodatečně vysvětlit. S Berry jsou skvělá dvojka a to nejen barevně.
Jó běhat upoután ke psu, ať už v pase nebo s flexinou v ruce je někdy o hu.. 😀 Na společné běhání rozhodně nemáme Trixie naučenou. Už několikrát se mi stalo, že když se Trixie na vodítku s chutí rozeběhla, raději jsem vodítko pustila. Nestačila jsem jí a můj chrup a moje vizáž (vadnoucí, ale stále v celku)mi přeci jen byla přednější. Naštěstí drncajísí „krabička“ flexi za zadkem jí většinou zastaví dost rychle. Ovšem jen pokud běží, že běží, tedy třeba k autu. U srny či jiné zvěře raději nedomýšlet.
Maričko, on i německý ovčák byl původně bílý (jsem se dočetla), vždyť to byl ovčák, tak tam byla bílá barva potřeba. Teprve někdy ve dvacátých letech minulého století chovatelé usoudili, že bílí ovčáci se do chovu nehodí a přestali je uznávat (hodně zjednodušený výklad). Ale oni se líbili (naštěstí i v bohatých rodinách) a tak především v USA a v Kanadě si založili svůj vlastní čistokrevný chov. Však tady u nás byli známí jako kanadsko-američtí bílí ovčáci.
No a někdy v osmdesátých (?) letech se vrátil bílý ovčák do Evropy a začali mu říkat Bílý švýcarský (aby to nebylo tak jednoduché:)) kdyby tě to zajímalo víc, koukni sem http://www.ancilia.cz/uvod.htm odtud mám Ari…
Jo a jak letět po hubě za psem uvázaná na pásu, to jsem si už s holčičkou bílou vyzkoušela víckrát, takže tvůj přístup naprosto chápu (chuckle) Ona Trixie není žádný drobeček a určitě má velikou sílu – s tou bych se taky přetahovat nechtěla (wasntme)
Jinak děkuju! 🙂
Chicht, chudinka malá bílá nedoceněná (chuckle)
Prej: kdyby tuhle jen trochu přidal, tak jsme tu srnu měli! (rofl)
(wave) Zno, ona tak opravdu kouká! Jako chudinka… jakmile ví, že je v rpůšvihu, samozřejmě (chuckle)
A Martin chodí běhat s oběma holkama, jen ze začátku označoval Berry nikoliv za pomoc, ale za sportovní handicap – musel tahat on ji (chuckle) Ale jak Berry zjistila, že potom chodí Ari běhat a ona je doma, změnila na běh v postroji názor… Běh bez postroje jí nevadil nikdy 😛
Milá Ari, moc jsi mě svým deníčkem potěšila. Trochu mě teda mrzí, že jsi tak omezovaná, že ti třeba nepomohli chytit tu srnu, ale to víš, lidi. Oni tomu tak moc nerozuměj. Na fotkách jsi moc krásná a až tě jednou ta myšlenka dožene, to teprv bude svět koukat! Díky a zase napiš, jo?
Ari děkuje a vzkazuje, že jakmile ji nějaká myšlenka dožene, hned si toho všimne! (wasntme) Ona tam zatím moc přecpáno nemá, aby jí to ušlo 😛
Ta portretova fotka Ari je strasne pekna. Ale fakt ji neco kouka z oci – tak jenom z fotky se to neda vycist, ale neco – pohled do dalky, do jejiho vlastniho sveta? Cerna Berry ma na fotkach uplne jiny vyraz – aspon se mi to tak zda. Chapu, jak rikas, ze kdyz lidi si chteji pohladit AriBerry, tak asi spis natahnou ruku po Berry. O to vetsi radost to musi byt, kdyz Ari sama k cloveku prijde a chce byt mazlive stenatko.
Ari je mazlivá jen k domácím, ale to si zase strašně užívá. Vůči cizím je ostražitá až nepřátelská (když jí někdo fakt nesedí), vůbec, když hlídá. Je to můj první pes po Maxovi, kdy zatraceně dávám pozor, aby ji někdo neotravoval, protože by to nemuselo dobře dopadnout.
Sousedi hromadně usoudili, že mám konečně zase hlídacího psa (Berry nikdo nebere vážně, chjo:)) a plašší jedinci neradi chodí kolem našeho plotu. V poplašené hyperaktivní puberťačce se skrývá celkem ostrá a dominantní fena – dost nečekané právě u bílých ovčáků. Ovšem její máma není žádné ořezátko, tak to má mít po kom. Chovatelka už toto spojení (otec Blanch Berry:)) už opakovala a chce ho opakovat zase, protože Natálka a Blanch se milují a jsou pár i normálně, nejen kvůli chovu a dávají nádherná štěňata. Jen říkala, že je už bude nabízet jen zkušeným majitelům, protože nikdo u těch maličkých nepozná, které se pomamí:))
Děkuju (inlove)
He, he…..kdyby tuhle jen trochu přidal, tak jsme tu srnu měli! … páni tak tohle mě dostalo! A živě vidím Martina jak brzdí, zasazen do opasku, takřka vodorovně vůči napjatému vodítku, nohy zatnuté do země!
Přesně! Jako bys to viděla (inlove)
Ari je krásna pejska a Berry jakbysmet. Tá čeština má mnoho výstižných výrazov, kt. sa bohužiaľ v slovenčine nenachádzajú.
Dnes som bola navštíviť p. Mudr.neurológa, zistil mi, že na L4 vpravo mám cviknutý nerv. Predpísal mi lieky proti bolesti, vitamíny ko. o 2 týždne. Ak sa to nezlepší, tak potom sa uvidí.
Zavolal na rentgen, aby ma prednostne zobrali. Tak ma zrentgenovali a povedali mi, že výsledky budú o 2 hodiny.
Ak by som sa objednala na rentgen predpísaným postupom, tak ma objednajú na AUGUST (SRPEN). Je toto normálne 🙁 .
A keby som si zlomila nohu, tak ma tiež zrentgenujú až v AUGUSTE???
No, já to za normální nepokládám. Zlomenou nohu by asi rentgenovali dřív – jako akutní 😛
Ale s vyšetřením páteře na CT nebo MGR je to tady asi podobné s čekací dobou, jako u vás na rentgenu. Vím od kamaráda.
Tak držím palce! (h)
Ostatně Krakonoši, jak je dnes tvojí paní? (wave)
Setrvalý stav. Nevnímá, nekomunikuje, nepřijímá potravu a odmítá i pití.
Včera to vypadalo optimističtěji :(. Palce nepouštím.
Moja chrbtica na tom nie je až tak protištátne 🙂 ,
ale pršteky držím a držím.
Toho Boh dá nebude, aby v dnešní době člověk na chrbtici umíral 🙂 .
Krakonoši, pořád držím palce a věřím, že to bude dobré (inlove)
Nevěřím. Čekám co bude.
Jsi krásná,šikovná pejska Ari…. (h)
Ari by se rděla, kdyby to uměla… (blush)
Dnes má ovšem jedno líčko černé, protože si narvala plastové vejce pod auto a nešlo jí vyndat, krasomile spanilé
(Pájo! nikdy by mě to slovo nenapadlo, kdybych nečetla o Nastěnce:))
to jsem ráda, že jsem mohla obohatit Tvůj slovník 🙂
Ari je naprosto úžasná!!! Doufám, že ji ta myšlenka jednou dohoní 🙂
ps: ještě říkám naší krasomile kanálija – to je od paní chovatelky terrynkové 🙂
Ahoj Pájo, co Olík? Ještě dobře spinká? (blush)
Olík je úžasný!!!! jasan, stále hodný mamčin kluk, už byl se mnou 2x na závodech, 1x na dostizích a mockrát na cvičáku – vždy nejhodnejší ale jednou mu kerrýci dělali velkou konkurenci, asi hráli „kdo je nejhodnější“ a budu se muset veřejně omluvit Nasti, že neběhá agi protože na klubových závodech BĚŽELA!!!! co makala jak nikdy 🙂 úplně mě překvapila kočička a byly jsme v součtu druhé!!! což je boží protože netrénujeme
Páni, Olík je třída! (inlove) A kerrýci taky:)) Tak si říkám, jestli třeba Nastěnka není prostě jen závodní typ (chuckle)
Ale je fakt, že už se mi to stalo taky, že mi Berry chodila stopy líp po delší pauze bez práce, než když jsme poctivě trénovaly (wasntme)
Teda Ari…ty zvíře jedno…kdybys mně vyrvala kytku ze záhona, tak víš co bych ti řekl??? Víš??? Strašnou věc bych ti řekl, úplně se to tady bojím napsat….tak do toho, raz, dva, tři…řekl bych Ti: „fuj to nesmíš! ošklivý pejsek!“
Ona by se na tebe ublíženě koukla – já to nevyrvala, ale vyhrabala! Koukej na tu jámu! (wasntme)
(letošní primule by mohly vyprávět… pokud by už nebylo po nich. Jednu jsem zasadila třikrát (tmi) )
Milá Dede, jelikož i gaučák Světluch dostala kapku rozumu letos asi tam po Novém roce a to jí budou za pár dnů tři, tak bych si prostě ještě počkala 🙂 Prostě máš trošku víc pracovního psa a když já můžu mít terénního gaučáka (onehdy přišel Kája s tím, že kolegyně měla v práci bišonka, má chovku. „To není terénní pes,“ pravil hrdý majitel dvou gaučáků,“ „to je fifinka!“), tak ty můžeš mít zahradnického ovčáka 😛
Matyldo, myslím, že pes typu terénní gaučák, pokud by byl takto inzerován, by byl na roztrhání (rofl) Tvoje holky jsou moc pěkně teréníí… nezapomenu na Borůvku v tom žabincovém rybníku:))
Tak říkáš tři roky? Yga taky říkala, že Brooke začala v tom věku vypadat víc jako pes než šmouha… Hm, tak to si ještě počkám! (whew)
Penuška až v osmi. (inlove)
Na druhou stranu, na Penušku jsi zavolala, šmouha se ti na zlomek vteřiny zhmotnila u nohou a zase odšmoužila na obzor.
Melinka si hraje na rozumnou už ve dvou, a to byla inzerovaná jako hysterická, hyperaktivní, nezvladatelná. No… když jsme na procházce, radostně kolem mě krouží. Naučila se poměrně aktivně (byť s minimem pohybu) somrovat. Nezvladatelně vdechuje jakékoli poživatiny, zejména venku nalezené, takže si koleduje o jméno Meliválec. (To se bohužel naučila pod jedním stromem, ze kterého padalo kočičí žrádlo. Už jsem vychytala, ze kterých oken tu vyhazují shnilé zbytky, a ženu ji od těch míst preventivně pryč. Dělá na mě tobě jistě dobře známý obličej: „Co? Já?!“)
Konečně trochu objektivní hodnocení malého bílého pejska, Ari! Jistě jsi se mnou zajedno, že panička tě posuzuje poněkud subjektivně. Naštěstí se to dá napravit, pokud semtam uvedeš věci na pravou míru. Už se těšíme.
Fotky jsou bezvadný, zvlášť AriBerri v pohybu, to nemá chybu!
Vypadá to, že já i Ari zůstaneme u svých subjektivit (chuckle)
Popravdě nějak mě neláká psát o psech „normálně“ a přitom vím, že bych o nich psát měla. I našla jsem kompromis – nakonec Berry měla taky svůj deníček (kdysi). Pamatuješ na VT+NS (Vládkyni temnot a Ničitelku světů? Viz zde…http://naszviretnik.net/2010/08/13/btw-ostruzinka-versus-vtns/
moc se mi líbí …..kdyby jen trochu přidal, tak jsme tu srnu měli!
Devastátor je náš Legy také, hračka mu vydržela asi čtvrt hodiny- naštěstí kytky mi nevyhrabává ale trhá drny na zahrádce a hloupé myšlenky ho taky honí a většinou dohoní, ač jsou velcí tělem, tak mají ještě štěněcí mozek!
Malá bílá pejska je kouzelná
Máš pravdu Maruško, jsou dorostlí, ale jsou chvíle, kdy máš dojem, že kouknout jim do jednoho ucha, uvidíš světlo na druhém konci – ten mozek je ne a ne dohnat 😛
No prosím, konečně pořádný raport! Je sice fakt, že panička o tobě, Ari, jako píše, ale objektivitu v tom jedna nenajde! A ty se přitom tak snažíš – zákopy děláš, zapomenuté kytky nosíš na práh, jdeš na lov, by bylo co k večeři a slyšíš za to vlídné slovo, pěje na tebe chválu? Jako bych to slyšela na vlastní uši … (tmi)
Poslouchej, Ari, Brooke ti vzkazuje, že honit srnu je docela nuda … lepší jsou zajíci. Ti ti kličkují jedna radost – to by si páník zlepšil koordinaci pohybu! (nod)
Tož piš dál – a nabádej i Berry, ať taky něco škrtne packou. (h) (h)
Ari vzkazuje Brooke, že u nás je zajíců málo, ale že už se jí taky jednoho podařilo prohnat! A to bylo! (wasntme)
Dodám, že tahle příhoda nám pro běhání na volno zavřela Hrubá luka, dokud je zase neposečou. Díky dešťům je tráva už tak vysoká, že zvěř člověku opravdu vyskakuje z pod nohou, chjo.
A ještě něco – Ari je můj první pes, který dokázal držet se zajícem krok (honička se odehrávala na té obrovské placaté přehledné louce) a to do té míry, že si zajíc přestal hrát a fakt začal upalovat – pak si náskok přece jen prodloužil a dokázal zmizet. (tmi)
Zajíc zdrhne – ale takhle naknap to měl kdysi dávno dávno před třiceti lety s Rikinou a Dagem. Oni, potvory, spolupracovali… Psi, samozřejmě, ne zajíc. 😀
O běhavé Ari něco ví naše Ajvi 😉 . Hurá, Dede neuplavala v dešti a vrátila se domů! Musím pryč. Ale já se vrátím?!
Ari zdraví Ajvinku a že by si taky dala říct další kolo (inlove)
Krásné povídání Arinko.
A ať ti to běhá co nejrychleji a hloupé myšlénky tě nedohoní.
Míša z Plzně
(inlove) Děkuju, milá Míšo