BTW: Slunce nad mraky

BTW_dé_logoKdyž jsem odlétala do Norska, byla tady inverze. Ošklivá, šedivá, mokrá a studená. Koukala jsem z okýnka letadla na mokrý beton letištní plochy a vysloveně se těšila na okamžik, kdy vyletíme nad mraky a svět najednou zezlátne, zmodrá a zbělá.

 

 

Zkušenost praví, že i na zemi odporně vypadající počasí vypadá shora pěkně – hluboká modrá obloha, nepřítomně svítící slunce a bílé moře načechraných mraků. Miluju ten pohled. Vždycky si představuju, jaké by to bylo, být obrem a s těmi mraky si hrát – rozhánět je, propouštět si je mezi prsty, bílé a studené, připomínající tu nejjiskřivější cukrovou vatu.

No a ten den mě čekalo nepříjemné překvapení. Vyletěli jsme nad mraky a zářivá běl pod zářivě modrou oblohou se prostě nekonala. Obloha byla šedá, mraky taky. Jak to??? Nad mraky je přece vždycky slunce, ne? Hm, vždycky ne – tentokrát byla nad námi ještě vysoká oblačnost, takže jsem měla smůlu. Dopravní letadlo se kvůli mě v raketu nepromění.

Napadlo mě, jak je to symbolické. Kolikrát si člověk prostě je jistý, že nad mraky je slunce a pak dostane přes čenich a tůhle, máš smůlu, milánku. Podruhé už z koně v jedné hodině nespadnu. Když policajti měřili tady, tak tam už nebudou. Když mám už tohle trápení, tak určitě nemůže hned na to přijít další?

Potíž je v tom, že může, protože osudu je úplně jedno, když se chová jako sv… eh, zákeřně. Navíc, když se to člověku stane, že má tak říkajíc mraky i nad mraky, tak mívá pocit, že si to slunce vlastně vymyslel.

A tak vám připomínám, že nevymyslel, ono tam fakt je. Zkuste na to nezapomínat. Já se taky snažím  (sun)

Aktualizováno: 21.1.2014 — 22:13

21 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dede, děkuju za moc pěkné povídání a naději, že to sluníčko tam někde je a snad se někdy i ukáže. :o)

  2. Sluníčko nad mraky? Ale jo, fakt tam je! A může mít různou podobu… například tříměsíčního lva! Mandelinka zase zabodoval: Jelikož si ho s kolegy střídavě vozíme domů, občas se dostane i do prostředí pro lva poněkud nezvyklého – například šatna reprezentačního týmu rychlobruslařů, pokud má Péťa trénink. Tak to bylo i včera. Momentálně u nás trénuje i pár závodníků z Litvy a je tu i jejich masér. Byla jsem s Mandelinkou v šatně, litevský masér přišel, lva si nevšiml a šel do sprch…Mandelinka se ovšem zařadil za něho a dělal stín. Co se odehrálo ve sprše nevím, ale po minutě vyrazil litevský mladík následován lvíčetem ze sprchy, oblečen pouze do slipů navlečených na jedné noze, o ty se následně přerazil. Pak mě uviděl, bleskově zapadl zpět, opět s Mandelinkou v patách. Následně se vrátil společensky trochu lépe oblečen do osušky, kterou se mu lvíče usilovně snažilo sebrat. ,,Co to je?“ zeptal se zmateně. ,,Přeci lev, neboj se!“ uklidnila jsem ho. ,,Lev? Opravdový lev? To ale nemůže být lev!“ ,,Proč ne?“ ,,Protože je to absurdní, u vás lvi nežijí!“ vysvětlil mi duchaplně. No, chvíli si to v hlavě musel srovnat, ale pak propadl absolutnímu nadšení a já jsem se měla dost dlouho čemu smát!

    1. Lucko!!! To je nádherná příhoda (rofl) Šiš, já se musím k tobě podívat… už jsem prošvihla tygříka, teď lva (angel)
      Jo a to zvíře bude neuvěřitelně socializovaný! (a bruslaři taky (chuckle) )

  3. No jsou lidi, kteří vyhrají i 3x za sebou v loterii nemalé částky a pak jsou lidi, kteří 3x za sebou mají smůlu nebo je postihnou horší věci. Nevím, jakým metrem je to měřeno – tím „každý chvilku tahá pilku“ asi ne, protože já jsem v loterii nevyhrála ani jednou (ani malou částku) a už asi nevyhraju, protože si nesázíme (nevadí, já o to vlastně ani nestojím). Zato 3x smůla ve jednom dni nebo týdnu u mě není zase takovu vyjímka. Pak to chce být v extra pozitivně naladěná, protože být „jako sandvič mezi mraky“ mě dokáže docela zdeptat. Stačí, když se jeden den třeba 3x praštím – o dveře skřínky v kuchyni, pak skloněná o dveře kufru auta a do třetice venku do palce promrzlé ruky, kdy to sakra bolí). To se pak a při tom třetím bouchutí až rozbrečím „proč já ?, čím jsem si to dneska zasloužila ???“. Moje maminka měla na vylepšení nálady trik. Několikrát si zatleskat a poskočit, a „natruc se usmát“ ! Víte, že to funguje? Nevím, jestli u mě i proto, že to byla maminčina rada, ale ono je mi fakt hned lépe a ten mrak nad hlavou se rozplyne.

    Dede, jsem moc ráda, že sis babičkování hezky užila, i když tlačit kočárek se 7 měsíčním vnoučkem ti muselo polechtat svaly? Taková rozcvička z lásky (a pro vzpomínku na Násgůly).

    1. Maričko, rada tvojí maminky se mi líbí – až budu příště vzteklá, smutná nebo budu propadat sebelítosti, tak to zkusím (inlove)

  4. K dnešnímu zataženému dni – škoda, že nemohu vyletět nad mraky, ale kdoví, kde dnes vlastně končí. Abych na tom nebyla jako Dede. Tak malé pozitivum. Dnes vyšlo slunce(eh za mraky) v 7:50 a zapadlo v 16:37, čili mezi východem a západem zamračeného slunce jsme měli 8 hodin 47 minut. V nejkratší dny okolo slunovratu je to jen 8 hodin a 4 minuty. Máme tedy o 43 minut delší den a bude to teď jen a jen lepší. Mimochodem, odpoledne jsme někde na úrovni počátku listopadu, kdežto ráno je to ještě jako skoro v polovině prosince.

    Zatím bych ještě nechtěla být v Norsku – ani ne kvůli zimě, ale na můj vkus tam mají zatím příliš krátký den.

    1. o 43 minut delší den…no to je pádný důvod k úsměvu a lepší náladě, nemyslíte ? 🙂

    2. Chichi Apinko, mě tam tma trápila míň než tady u nás. A víš proč? Protože naši bydlí v centru městečka, které je navíc pořád ještě ozdobené vánočními světýlky (moudré!) a tak jsem mohla klidně vyjet s kočárkem i za tmy. To u nás na vsi moc nejde – osvětlení spíš není než je a taky, kam chodit, že :S

      Jinak máš pravdu, těším se z delšího dne a kdykoliv si uvědomím ten posun, tak mě to zahřeje u srdce (sun)

  5. Ahoj dievčence.
    Konečne sa mi podarilo zaevidovať sa na Hadopasov, dúfam, že teraz sa už dostanem aj do diskusie na psom Zvířetníku.
    Kým ma admin aktivuje, tak zatiaľ sa k zvieraciemu budíčku vyjadrím tu:

    Nebohý Minko, toho mena Prvý ma so železnou pravidelnosťou budieval o 4:30 – bez ohľadu na to, či išlo o LČ, alebo ZČ. Ako to vedel to som nikdy nepochopila.
    Vyskočil mi na hruď (príp. inú momentálne vodorovnú časť tela) a spustil Mchéééu, Mchchéééu. Keď som sa tvárila, že spím, začal mi svojim rašplovitým jazýčkom olizovať nos. Vtedy som to už vzdala a šla nadeliť raňajky.

    OT: Dvořák zase prudí na Zvířetníku?! Ešte ho nikto neposlal DO KELÍČKA ZELENÉHO?!? ( SK kel = kapusta CZ)

    1. Prudičů je třeba si nevšímat, to jediné funguje. Jinak blahopřeju k registraci na hady a jen tak dál (wave)

  6. No, v poslednich letech jsem to slunko nad mrakama moc nevidela… A kdyz uz jsem mela pocit, ze vychazi, tak bang, slam. (headbang) Tak se snazim si ho vytvaret, treba, ze si vzpomenu na veci, ktere byly dobre, krasne, vesele.

    1. To je asi jediná cesta, když je mraků moc – jsi moudrá a zkušená žena, Hanko (inlove) Člověk se prostě nesmí nechat úplně převálcovat a přestat v to sliníčko věřit a v takhle blbých časech jsou to přátelé, zvířata a právě ty hezké vzpomínky, kteří pomáhají 🙂

  7. Písmo Svaté obsahuje jednu časť, ktorá sa nazýva Kniha Jób.
    Tam sa hovorí o tom, ako Pán skúša Jóba tým, že mu zoberie prakticky všetko – rodinu, majetok …Potom mu to síce nahradí, podľa Starozákonného chápania je to teda OK.
    Ale NÁS bolí, keď stratíme svoju rodinu, svoje istoty a trebárs aj naše zvieratká.
    Alebo inak: Nikdy nie je tak zle, aby nemohlo byť ešte horšie.

    K nám ešte sneh nedorazil, ale škaredo je zodpovedne :).

    1. Máš pravdu Yetti. Člověk se může naučit nenechat se trápit ztrátou věcí, ale pochybuju, že bych se kdy obrnila proti ztrátě milovaných bytostí – lidí i zvířat (h)

  8. Ach jo. Když jsem byla mladá, tak jsem také nevěřila, že blesk udeří dvakrát do stejného místa. Teprve tak okolo padesátky, ano jsem retardovaná, jsem začala vnímat, že osud se chová i velmi ošklivě.
    U Brna je pocukrováno, silně oblačno. Slunce určitě není ani nad mraky, protože je tma jako v pytli. U nás už slunce vůbec neexistuje. Co je to slunce?

    1. Slunce je to, co u žabek svítilo v neděli. A v poslední době mám pocit, že když si řeknu „pokud přežiju tenhle týden, tak si oddechnu“, v následujícím týdnu se vynoří podobný hnus. Pomalu mě to začíná ničit, protože to slunko nad mraky ne a ne najít.

    2. Alex, taky mi trvalo překvapivě dlouho zjistit, že blesk uhodí kamkoliv a tak často, jak se mu bude chtít. Sice jsem odmala znala ono přísloví, že čert vždycky s… na jednu hromadu, ale šťastně jsem ignorovala jeho smysl. Až v těchto letech se zamýšlím nad tím, zda jsem byla celý život neskutečný optimista nebo prostě trouba (wasntme) Ale je fakt, že se mi s tím žilo lépe, než teď.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN