Dívám se na fotky z módní přehlídky nejslavnějších oděvních značek a jako obvykle je můj dojem rozpačitý. Nejdřív si povzdechnu při pohledu na modelky – vychrtlé postavy a zamračené nebo bezvýrazné obličeje s podivně našpulenými rty a většinou úplně do hladka staženými vlasy rozhodně nevypadají jako pečlivě vybraná smečka nejkrásnějších dívek na světě.
Kam se poděl úsměv a ženskost? Já vím, šatům se nesmí ubrat pozornosti… No, šatům. To je další moje potíž. Když ono to často jako šaty ani nevypadá! I tady se snažím mít pochopení. Stovky, tisíce let se krejčí snažili šít šaty, odpovídající nejen dobovému vkusu, ale také lichotící klasické ženské postavě. Je těžké vymyslet něco, co tu ještě nebylo!
Dívám se na podivné modely, často nepochopitelně hranaté, rozbíjející siluetu mnoha nezvyklými způsoby. Pokud už šaty respektují postavu, je to postava nezralého nohatého chlapce, takže efekt je zase takový… no spíš symbolický. Já vím, vývoj musí jít dál, a kam bychom přišli, kdyby se věci nedělaly nově a nezvykle? Hm. Jenže kdo a kdy bude tohle nosit? A kam?
Špičkové výrobky v nejrůznějších oborech vždy nějakým způsobem vybočují z průměru, těží z nejlepších materiálů, dokonalého zpracování a vytvářejí tak jedinečný dojem. Proč mi ale připadá, že zatímco třeba špičkové modely aut jsou dokonale použitelné, stejně jako excelentní kulinářské výrobky vždy příjemně osloví chuťové buňky, tyhle šaty jsou většinou určené jen pro ta přehlídková mola?
Přijde mi to jako hrozné plýtvání – invencí, prací i materiálem. Nebo možná jako jistá zpupnost návrhářů, kteří už dávno nemyslí na to, jak budou jejich výtvory ženám slušet, ale prezentují především své ego. Ano, možná tomu vůbec nerozumím. Jen mi řekněte, kolik mocných a bohatých žen tohoto světa, které si takové šaty mohou dovolit, měří metr osmdesát a váží při tom padesát kilo?
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-volny-cas-koktejl/202029/nebezpecna-krasa-zeny-se-vykrmuji-jako-husy.html
tady by ty vychrtliny šanci neměly…..
Kdysi jsem bývala éterická bytost s podváhou a vznášela jsem se v posledních modelech mnou vymyšlených a švadlenkou ušitých. Na boty značky Salamanddr jsem jezdila do Ostravy, myslím, že je mívali v Ostravici,obchodňáku, tam měli vůbec eňo něno zboží, vše pro bohaté hornické ženy. S přibývajícím věkem jaksi ubylo vnášení a přibylo kil. Františce Čížkové,bych nestála ani za mrknutí oka, BTW, taky má poruchu příjmu potravy,já teda nééé.
Onehdá jsme měli slezinu u hejtmana našeho kraje, měla tam skvělou přednášku, doktorka Cajthamlová, je to super baba, chytrá jak čert a kouřííí, Hahahaha, to jsem se nasmála. Jo a když ty různé modely pověsíte na věšák, vypadají dobře, tak nevím proš těm manekýnám tolokmplatí, stačili by slušná ramínka. (wave)
Dede, díky moc dobré téma.
Šiš, zas to po sobě nečtu : proč těm manekýnkám tolik platí …
Přeji dodatečně a dnes také všem oslavencům a oslavenkyním všechno nejlepší a hlavně to zdraví.
Nestíhám a večer jsem na prášky. Zkusím ještě něco dočíst.
Moc na Vás na všechny myslím,mějte se krásně, dojdu zas po neděli, jedu se zítra věnovat vnučce Adélce. (wave) Mizíme do hor,bez PC. Budu mít tablet od vnučky a tak konečně zjistím, co to dělá. (chuckle)
Všem oslavencům, mimísům i jejich maminkám přeju všechno nejlepsí (rose1) (rose1) (rose1)
Jinak hlásám, že téměř po roce nezaměstnanosti jsem nastoupila coby nekvalifikovaná dělnice pro údržbu zeleně a úklid města k našemu městskému úřadu. Pravda je, že jsem si konec své pracovní kariéry představovala poněkud jinak, to už je život. (rolf)
Ach jo, Emtesko. To je svizel a bordel. Myslim na tebe.
Emtesko!!! Držím ti moc palce! Na to se těžko něco píše, ale ráda bych tě potěšila! (y) (y)
Děvče zlaté, taky jsem přemýšlela dlouho, co napsat. Ale říkám si, že šikovná ženská, jako jsi ty, se neztratí a kdo ví, koho díky této práci potkáš a kdy se na tebe štěstí usměje. Nevěřím, že ty se dáš jen tak osudem ušlápnout (inlove)
Jo, a jeste mam dotaz. Taky se vam, mile damy, stava, ze kdyz se rano osprchujete, udelate si vlasy, neco na sebe obleknete a hodite makeup, tak si jedna rika – no, na ta leta to jeste ujde. Ale kdyz se obcas dokopu ze si poridim novy kus do satniku a vezmu si to do kabinky ozkouset, tak pod tema bledyma zarivkama a zrcadlama ze vsech stran se vetsinou vrcholne nasejrim a odejdu bez nakupu. No, aspon usetrim. (chuckle)
Hano, ani mi nemluv, já tam už léta raději nelezu vůbec. Většinou odhadnu na první pohled, jestli mi ta hadérka bude,kupuje jen stejný styl,který mi vyhovuje.
Ráda bych byla někdy za dámu ale konfekce je děsná a tak nějak se to nelepší. Mám jeden vytypovaný obchůdek a tam mě jakž takž uspokojí bez zářivek. (wave)
Dede, bezva tema. Ja jsem na tom dlouha leta byla podobne jak Karolina. Sila jsem si na sebe sama – z Burdy i z vlastni hlavy. A ze bylo z ceho sit. Na pude jsme meli dve velike skrine krasnych satu po babicce. Oni totiz meli v rodine moc hezky obchod s latkama v Prostejove. A Prostejov satum rozumel. Krom toho pamatuju z mych let v Praze dva krasne obchody s latkama – v Melantrichove ul. a v Celetne. A zajimave bylo, ze vetsina latek, hlavne vlny, byly vyrobeny v CSSR, jako napr. v Krnove. A byly nesmirne kvalitni. Treba takove ty letni vlnene latky. No, to uz se taky prosustrovalo :@ To je velika skoda. A sila jsem na stare slapaci Singrovce po babicce.
Taky kdyz jsem prisla do Ameriky, muj prvni vetsi nakup byl sici stroj – pouzity, ale poslouzil. Tehdy se v Americe jeste daly koupit slusne latky, ale tem, co jsem mela po babicce nebo kupovala v CSSR se opravdu nevyrovnaly. Dnes v obchodech maji tak akorat latky na piskvorky nebo na Halloween kostymy a podobne blbiny. A krom toho obleceni je zde kvalitni, velky vyber, a kdyz jeden vi kde a kdy nakupovat, tak i velmi levne. takze uz nesiju.
Mili Jindrichove a Xerxova, vsechno nejlepsi k svatku. (^), (d) (f). A male Sarce hodne stesti do zivota. (sun)
sem s dovolením lípnu
vše nej!!!!
Připojuji se s přáním všeho nejlepšího! (f)
(*)
Módní návrhář se mezi kolegy kasá, že po hmatu pozná každou látku, každou kůži, každou kožešinu, a to včetně ceny. Tak mu kolegové zavázali oči a strčili do ruky kožíšek. Pohladil a zapředl: „Krásná nutrie, za deset tisíc.“ Oni se podivili, jak to uhádl, a strčili mu další. „Bezchybný norek, za dvanáct tisíc.“ Tož už ho netrápili a šli slavit.
Ráno se probudí doma a manželka naštvaně spustí: „Jak si to představuješ? Že přijdeš domů pozdě, dobrá. Že jsi napitý, no dejme tomu. Že mě začneš objímat a líbat, no, proč ne. Ale doopravdy jsi mě naštval, jak jsi mě pak hladil a říkal si k tomu „Krtek za dvanáct padesát …“.“
(*)
No, JJ, ty jsi ale číslo! Holky vy dneska perlíte. Ale je to dobrý takhle při pondělku. Dede předhodila velmi dobré téma, Jindrové a Jindry slaví svátek, psi zrovna pět minut nezlobí, mrkvovlnkové knedlíky od JJ mě dneska zachránily, tak co ještě….
Díky, Marsko, to mě těší. My je dneska měli taky, s natvrdo uvařeným vajíčkem a hříbkovou omáčkou. Byla to taková dobrota, že se mi skoro omotal jazyk kolem hlavy. A kluci si řekli o nášup a ještě k večeři …
(clap) (chuckle) (clap)
starej krásnej fór, poprvé jsem ho vypravovala na nějaké příbuzenské sešlosti ,kdy mi bylo 8…chlapi řvali smíchy a já dostala několik herd do zad od mojí matky..a pamatuju se, kdo mi ho ve škole vypravoval..a psal se rok 1976… (sweat)
Všem Jindrům i Jindrám přeji krásný svátek (rose1)
a gratulace převeliká k novému mimču Šárince, krásné jméno. Ať dobře prospívá a daří se jí v životě vše, na co sáhne. (y)
Do černého!
Jestli já něco závidím, tak Indkám sárí a Němkám dirdl. Tedy sárí ono do našich poměrů krapet nepraktické, ale ten dirndl by se hodil.
On vůbec kroj měl něco do sebe, staletími prověřené kusy oděvu, mladá, stará, tlustá, tenká – každá v tom vypadala dobře.
Samozřejmě, že didl se už nenosí, tak jak byl původně pro ten který kraj, ale i ty modernizované kusy si zachovávají původní účel
Jak já jsem sousedce Hedvice v Augsburgu záviděla její dirdnlový černý kostýmek! Dílová sukně do půl lýtek a projmutý špencr s červenými uzoučkými paspulkami a taktéž červenými dírkami a množstvím červených knoflíčků. Když někam měla jít, nemusela bádat co na sebe, vzala jen tu slavnostnější, tu méně slavnostní, bílou blůzu a mohla do divadla, na svatbu či funus a houby se starala o to, jaké jsou módní trendy. Tedy, když se jí zrovna nechtělo, nebo nebyl čas – kostýmek byl vždycky po ruce.
Moje lepší polovička si z Havaje přivezla mumuu. Velice praktické a pohodlné. Je to takové pytlovité s krátkými rukávy, ale co je podstatné, je pentle s poutky v úrovni pasu zevnitř. Takže pas se vytvoří po oblečení prostým zavázáním té pentle na kličku, což je velice praktické, padne to na každou postavu a bez problémů a šití. Když majitelka zhubne, pentle se jen trochu víc utáhne a naopak.
Dobrý večer vespolek,
všechno nej Jindřichům i Jindřiškám a velkou gratulaci malinké Šárce a jejím rodičům přeji krásný start do života.
Móda? To je takové to, co se do toho my moravské děvčice nemůžeme vejít, protože v tom chybí prostory na ňádra dmoucí a perdel po babičce? Jo, tak to nosit nemůžu, právě pro uvedené přednosti. Holt to máme my velmi krásné dámy těžké. A pokud jsme k tomu ještě vysoké a podle některých máme poslední číslo bot před tlapou … občas přemýšlím, že jsou pro mě ideální důstojnické kanady a modráky, tam koupím na první pokus. Ovšem běžte v tom reprezentovat …
Naštěstí třeba Petrklíč šije i na baculky, ovšem trefte se do zásilkového obchodu …
„poslední číslo bot před tlapou“ mě dostalo do kolen!!!!
Horší je jedno chodidlo o číslo delší a podstatně širší než to druhé – stav po těžkém úrazu a několika operacích v roce 2006, Zvířetníčci jistě pamatují, moc mi tehdy pomáhali a to jsem tu byla téměř nováček. A ještě k tomu ortopedické vložky. Sehnat odpovídající obuv je fakt práce pro kouzelníka. A mít k tomu požadavek, „že by to na té noze ještě mělo nějak vypadat“…. to už je utopie.
Ojoj, Karolínko, tomuhle velmi dobře rozumím. Můj dědeček byl švec a machr, ten by to dal a bral by to jako úkol, ve kterém je potřeba obstát se ctí. Nicméně, má i nějaké následovníky, co se u něj ve Snaze vyučili, třeba tenhle http://www.boty-alanky.cz/siti-bot/ . Možná by se Ti vyplatilo nechat si zkusit ušít jeden pár, v případě spokojenosti si nechat udělat kopyta a mít nadále jen botky na míru. Proti konfekci jsou botky na míru nebe a dudy …
Ano, to je přesně to, co potřebuju, protože je mi žinantní míchat v prodejně páry a cpát tajně botu č. 41 do krabice k botě č. 40, abych se dobabrala ke kýženému páru, který potřebuji. Výsledek je ten, že kupuju boty o číslo větší a do té levé si nacpu papíry do špičky.
Jo, „mrzáčkové“ to nemají jednoduché a v croscách chodit celý rok fakt nemůžu.
To samé by uvítala švagrová, která má extrémně široká chodidla a vysoký nárt a prostě se neobuje. Když náhodou narazí na boty, které jí opravdu sedí, tak si koupí hned tři páry. Velká sekera do rozpočtu, ale má v čem chodit další rok.
Vysoký nárt mám taky, naštěstí jen prostředně, ale je to k zlosti. Zvlášť když se Ti pokouší prodavačka vecpat nějakou botu a nedá a nedá si vymluvit, že to prostě neobuju … 🙁 . Tož do sebe zainvestuj, zasloužíš si to, ušetřilo by Ti to spoustu nervů.
Tyjo, jednou jsem zkoušela ručně šitý boty (ani ne na míru, jenom na pořádným českým kopytu) a to ti je nebe a dudy!
Tak to te teda lituju, Karolino. Ja mam celozivotne pul cisla rozdil, protoze ta jedna noha holt byla vzdycky slabsi. Zejmena s lodickama na podpatku to bylo slozite. Ted uz radu let nosim tenisky nebo jine botky s protiskluzovou podrazkou, abych pri tom, jak se patlam, jeste navrch zase sebou netriskla. A ani mi to skoro nevadi. Dva pary peknych spolecenskych bot vozim prevazne v aute, a kdyz musim reprezentovat, tak se prezuju na parkovisti.
My našemu Honzovi říkáme, že má poslední číslo bot, pak už jsou dětské lyže 😉
Všetkým Jindřichom a Jindrám/a xerxovej navrch k úplne čerstvému bábätku/prajem len to naj naj.A samozrejme nezabúdam ani na vzdialeného Jindru V.kočky v krajine snehovej královny.
Modelky,modelky neviem písmom vyjadriť to opovrhnutie a závisť zároveň,ktorú cítim,keď nejakú vidím.Nikdy ma nenapadlo,čo podomnou napísal Jindra,veď tí kreatívci sa ženských boja-preto sú to opuchnuté cverny,pre ktoré tvoria/v podvedomí chlapčekovia načančaní./A môžete mi hovoriť stará Freudová/Viete,že ta naša miss Christová raz povedala,že mala na celý deň list šalátu a tretinku banánu.To bola dieta-skapala by som.Tým dať čítať naše mlsotníky a po haute couture.
Coby malá holka jsem byla velká návrhářka. (chuckle) Konec války všeho nedostatek a tak návrhy byly nekonečné kombinace a změny různými malými doplňky. Základ byl sukně, kalhoty a sako ve stejné barvě a materiálu a pak tedy spousta doplňků. Asi bych se ve skutečnosti z takového oblečení unudila. To ten lodní kufr na půdě plný babiččina oblečení, jo to byla jiná. :O 🙂 Litovala jsem že jsem se nenarodila v minulém staletí. A pak mi spadlo do klína divadlo a tam bylo řešení. Oblečení všech dob a ze všech konců světa šité přímo na mne. Asi jsem hrála divadlo kvůli těm hadrům tedy kostýmům, dnes už si nejsem jistá. Divadlo zmizelo z mého života stejně rychle jako do něj přišlo. Jenom můj manžel navrhoval dál nejen scénu ale i kostýmy. Bohužel ne pro mne.
Mám tu plno oblečení a stále tajně doufám že do něj dorostu. Tedy že se do něj zmrsknu, zcvrknu abych byla přesná. Protože některé oblečení je nezapomenutelné. Alespoň pro mne to tak je. Vzpomínky se navěsily právě na tyhle šaty či tuhle sukni jako zvláštní zdobení. Bojím se že když je vyhodím že mi ty vzpomínky zmizí.
Dnes je pro mne ovšem důležitější aby bylo oblečení pohodlné a aby se snadno oblékalo a lehce vypralo. O kráse a slušivosti už dávno nepřemýšlím, nemíním kvůli takovým dnes už nepodstatným věcem nijak trpět.
Často jsem se bavila tím že jsem si představovala že by se lidé okolo mne chovali jako modelky na fotografiích. Zaujímali by ty podivné pózy a pohybovali by se jako předvádějící modelky na molu. To by byla velká legrace, no ne? Je to opravdu svět sám pro sebe, nemá se skutečností nic společného.
Ono s tou haute couture to je asi tak. Tohle odvětví je už od 2. sv války doménou 4% komunity. Většina návrhářů z tohoto spolku jsou na kluky. No a co se jim líbí? Zralá ženská ne, tý se bojej. Takže mladistvá chlapecká postava. No a tomu uzpůsobují své návrhy. Stylizace ženy do chlapce. A když jim to začnou vyčítat, tak na těch svých žehlicích prknech (taky jsem slyšel tramvajích (vpředu plošina, vzadu plošina)) vyrobí výstřihy hraničící se striptýzem a označí to za romantickou ženskost. Tak se dámy nedivte a nenechte se módně tyranizovat partou hochů, kterejm se ani ženský nelíběj. Poslední opravdu ženská móda byla snad koncem 50 tých let. Taková Marylinn Monroe to byla baba a jak jí to slušelo.
A že jsem solidní firma, takm přidám ukázku.
http://www.youtube.com/watch?v=WQIvhotZSUw
Presne to som chcela napísať. Módne trendy pre ženy vraj určujú „chlapi“, čo neznášajú ženy. Tak aký div, že to vyzerá ako to vyzerá 😀 😀 😀 Modelky aj šaty.
Také mám tkový dojem, že současná dámská móda by se mohla souhrnně nazývat teploušova pomsta.
K šatům se nevyjadřuju, nerozumím tomu a je mi to jedno, ale ta charakteristika modelek je výstižná a přesná (na účastnice soutěží Miss pasuje taky, vypadají stejně a tváří se jen jinak blbě).
To jsem kdysi videl kus Miss World nebo možná Universe. Děs a hrůza. Všechny vypadaly jak kdyby jim před soutěží někdo měsíc roztahoval papulu a ony už nebyly schopný jí zavřít a schovat zuby. Takový ten „americký upřímný úsměv“ sloužící ke kontrole stavu dásní. Všechny kromě turkyně. Nevim jak ta tam zabloudila a jak se ubránila, ale to byl tak neskutečný rozdíl. Jediná hezký ženská v soutěži. A to přitom vypadala jak přímo dokonalá zlá královna z pohádky. Asi jen díky té černé magii jí nevybudovali několikapatrový účes a neobnažili dásně.
Nj – načuřený hrábě, co stojej jak když psa zebe noha a sem tam z nich vlaje kus hadru bez bližšího určení.
Těžce juvenilní tělíčko třináctky a nevýrazný obličejík, který se dá namaskovat za cokoli. Nakrknutej výraz buldoka před útokem prý je děsně nóbl.
A nejlepší modelka je chlap, jako ten Australan, co je tak hezká holčička, že mu i svatební šaty dávají předvádět. Všichni starý prasáci slintaj…
To žádná dospělá ženská nemůže zvládnout bez újmy na zdraví.
Ale že modelové domy umí i nositelné šaty o tom svědčí šaty půjčované na červený koberec.
Konfekce je zas něco jiného – šije se jen to, kde je jistota prodeje. Takže spousta chybí.
Tedy Rputi, ty umíš výstižné popisy k situaci! Když jsem to četla, tak jsem nebyla schopna napsat odezvu bez chyby. (rofl)
načuřený hrábě (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Neviem,či to cenzor pustí,ale ja som čítala „načúrané“hrábě.A neviem,čo je načuřené,ale tuším,len mi chýba slovenský ekvivalent.to je ako načepýřené?
Ne, to je nasrané.
myslím,že takejto odpovedi sa v literatúre hovorí:lapidárna
No, na přehlídce jsem nikdy nebyla a ani neměla tu potřebu, neb i v době nejmenší velikosti jsem při 170 cm měla 72 kg. Skorosnacha teď na táboře udivovala v mých maturitních plesovkách a to je velikostně as 42. KDYBY tak nějaký ten návrhář uspořádal přehlídku pro nás hodně krásné, určitě by na mole klusaly dámy rozesmáté a šťastné, že mají něco krásného na sobě. Takhle ty vyzuně ani nemají radost, že na sobě mají cosi výjimečného. Kdyby se radovaly z každého kousku do kterého se vlezou, to by se na molech jen vznášely
Ty, která jsi podědila sukni po Karolíně,si stěžuj 😀
Holky, zkuste to brát takhle http://kucikova.blog.idnes.cz/c/350378/Boze-jsem-ale-kra-sna.html
Ale já jsem se se svou štítnou žlázou celkem smířila, za ta leta…. Jen mne štve, že polovina ženské populace je nadměrně krásná a ty blbouni šijou tak pro 10%. Zbytek se může jít klouzat. Já si přinejhorším něco spíchnu, ale to to neřeší. Chodila jsem celkem do 3 obchodů pro velký holky. Vždycky je to stejný – za rok či tak nějak se v nabídce začnou objevovat i věci střední až malé a tak za další rok je největší s bídou 50 a nebo klasika vietnamská XXXXXL ovšem sotva 80 v pase. No a velký holky jdou a hledaj další krám, kde by se oblíkly. A když najdou drancujou ho jak ti naši skautíci kuchyň – na rok dopředu se předzásobit. Eventuelně Polsko, ale proč????
V Brně existoval obchod Baculka, kterej šil konfekci pro velmi krásné dámy – dobrou, ne obrovský vlající haleny. Už se nejmenuje Baculka, někomu to vadilo, myslím, že se teď jmenuje BC nebo BC salón nebo tak nějak, ale pořád ještě existuje.
Jsou tam i schopní krejčovsky upravit vybraný kus – třeba když máte úzká ramena nebo něco podobně nekonfekčního, jak už to tak bývá.
u nás byla Halina, asi tomu propůjčila jméno..měli skutečně hadry,co by ona oblíkla ..ale ceny odpovídaly také jejímu příjmu.. pro ty velké holky a kluky tu bejval Beránek, tam jsem ráda chodila, věci sice také cenově dražší,ale ne už nedostupné,tam jsem se tak moc ráda oblíkala…paní to všechno nechávala šít a navrhovala si modely..no paráda, ještě některé nosím…taky to už skončilo…takže sekáč a ťamani, ale spíš ten sekáč….
S těma cenama je to těžký – levný je to, čeho se vyrobí spousta kusů podle jednoho mustru a co nemusí být moc přesně – proto jsou puberťácký hadry levný, ťamani levní, baculatá móda pro dospělý ženy drahá a pánský saka taky drahý. 🙂
Viděla jsem jednou nepřesně ušitý šaty (od krejčové) na baculaté ženě. Nějakej ten stáčející se šev a tak se na čtyřicetikilovém radiátoru ztratí nebo nevadí, na baculce zničí celý dojem a akorát tak vypíchne každej kousek špíčku.
Bude to jako s chlebíkem a botama. Buď najít někoho, kdo ještě pořád umí řemeslo a nešidí ho, nebo se naučit sama, nebo těžce trpět.
Beránek měl vždy od každejch šatů dvoje a nebo stejnej střih a jinej vzor…a že je to šité,bylo znát, jinde to neměli..a v Halině bylo všechno konfekce,ale předražená..
OT – moje miminko, maličká Zuzanka dnes slaví 7. přineseniny (h) (h) (h)
http://sphotos-c.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/1014928_509297905802935_1062580528_o.jpg
a k článku – před pár dny mi přišel mail s celou řádkou docela vtipných výroků a jeden z nejpovedenějších byl: „Ženy mají vypadat jako ŽENY a ne jako otapetované kosti!“ (rofl)
otapetovaná kost 😀 auu Bedooooo…
Zuzu,všechno nejlepší..teta ti něco dobrého dovalí neboj…. (h)
Zuzulenko – Málinko, koťátko moje zlatý – tos měla tenkrát kliku na príma paničku! :*
Dík všem za přáníčka (nod) – obří dárek jsem právě teď dostala – 3350 g Šárky (inlove)
Jééé, to je krásný dáreček 🙂 (inlove)
Tak gratulace rodičům, babičkám, tetičkám, strýčkům …. a maličké přeji jen samé 🙂 a (sun)
Takže narozeninovej dárek 🙂
Děvčata, všecko nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti, malá at dělá rodičům radost (ty můžeš taky).
Dárek nad dárky – přes tři kila Šárky. (chuchle) :*
Blahopřeju a přeju hodně zdraví dárečce 🙂 i její mamince. (h)
Velmi originální dáreček (inlove) Veliká gratulace mamince a tatíkovi a všem babičkám a dědům. Šárko, zdraví a (sun) a spoustu lásky a štěstí.
Hurá! (inlove) Ať jsou obě holky zdravé a spokojené a maličká Šárka je tak trochu i ten Jindřich 😉
(f) (f) (f) (party) (h)
(chichi, mojí kdysi maličké sestřence jsme říkali Šárečka čárečka tečka (chuckle) – určitě taky něco vymyslíte 🙂 )
proŠárku:
http://www.youtube.com/watch?v=HGKvktDZrfM
Xerxová, tak je vážně super dárek – všechno nejlepší a malé hodně štěstí do života (h) (rose1) (f) (sun)
Připojuji se ke gratulantům (f) a přeji ať jsou i ostatní dárky tak originální.
tak už vymejšlej zdrobnělinu…gratuluju ke jmenovkyni (hug)
Gratuluji mimískovi i mamince, tobě k svátku a ostatním Jindřichům taky a snad to napotřetí projde…
Blahopřeju všem Jindrům a Jindrám – a malé Šárince mávám: Ahoj, prcku! (wave) (f)
Miminko (h) Huráááá (dance) Ať je krásná, zdravá, šťastná
Gratulace převeliká tobě i mamině! (sun)
Jé to je radosti! (happy) (clap) Malá holčičko Šárko, ještě jsi se nestačila rozkoukat, to nejde tak rychle v tomhle složitém světě. Přeji ti ať s tebou život dobře nakládá a nabízí ti jen to nejlepší. A ty ber všema desíti!
Tohle je třetí pokus gratulovat Jindřichům a Jindřiškám k svátku. Všechno nejlepší přeji! (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
Syna jsem oslavila včera a to tak že mne už před týdnem pozval na čínu a já babča zapomněnka zjistila na Zvířetníku že má dnes svátek. Tak jsem přišla s prázdnýma rukama a s Garykem na vodítku. Jindřich přešel už dávno na Henrika a ten se tady slaví v lednu. Nic se nedivte, Švédi „ř“ nevysloví a „ch“ čtou jako š. Jméno Jindřich existuje v různých formách snad ve všech řečech, to je výhoda.
I když Jindra netušil že sám sebe bude oslavovat bylo to velkolepé. Uvařil dva chody čínského jídla. Kuřecí játra se špenátem mimo jinou zeleninu a pálivé kuře s oříšky a lesními žampiony ještě s dalšími doplňky. A pak jahody s italskou vanilkovou zmrzlinou. Vědomě jsem se přecpala. (chuckle)
Přání k svátku ze Zvířernických stránek mu vyřídím milá Šárko. (wave)
Tak to se krásně povedlo – odteď budete slavit spolu!
Tak všechno nej nej k svátku a gratulace k Šárince! (rose1)
A doufám, že mě konečně ten trpajzlík, co tady nesmysně třídí příspěvky, pustí, dnes si na mě nějak extrémně zasedl.
No, svět módy je mi hodně vzdálenej (ke štěstí mi stačí příjemnej materiál a hodně kapes (chuckle) ) .
K tématu je docela dobrý instruktážní film Ďábel nosí Pradu (dá se přežít díky Meryl Streep). Po pravdě, byl by mi tenhle svět sám pro sebe úplně ukradenej, kdyby svým chorobným diktátem neměl takový dopad na plno lidí. Jen kolik je poruch příjmu potravy, zoufalců, co se chtějí věšet kvůli celulitidě atd. , achjo.
I ty krtečku. S kapsičkami kalhotek se ti zachtělo. (chuckle)
Taky mám ráda takový styl.
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! (call)
😡 Dnes má svátek Xerxová, přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_19_2013#Xerxovasv_2013.jpg (f)
Milí Jovovi, sice nejsem oslavenec, ale už dávno se vám chystám říct, že ty vaše kytičky jsou bezkonkurenční, nádherné! (bow)
Též Xerxový-Betový všeho nejlepšího vinšuju! (f)
Xerxová, užij si dnešek jako svůj den (rose1)
Pořád mám dojem, že žena v šatech, které jí sluší, se tváří příjemně a spokojeně, protože si je vědoma toho, že dobře vypadá. U modelů z módních přehlídek ten dojem nemám.
Kačka návrhářství studuje. A studenti jsou neustále hnáni k „designu“, tedy k něčemu více uměleckému, co na nošení vlastně ani není. Módní přehlídky by tedy měly být uměleckými díly, když už to teda na nošení není. Jenže mi to tak nepřipadá.
Hm. Kde je tedy ta oblast mezi modely z módní přehlídky a hadry ze stánku? Hledá se mi dost těžko, protože mnoho obchodů prodává to, co stánkaři- tedy trička a džíny. Nechci nosit jen trička a džíny, nedejbože v provedení pro zaměstnance kolotočů. Klasická kvalitní konfekce, slušivá a se šmrncem, žádná nuda, se shání zatraceně těžko.
Sem se přilípnu – strávila jsem skoro celý minulý týden sháněním jednoduchých jednobarevných šatů na slavnostní příležitost (svatba), ale ne zas úplně večerní róbu. Projela a prochodila jsem skoro celou Prahu, než jsem v zoufalství vzala první co aspoň trochu šly. Od původních představ značně vzdáleno, ale aspoň něco.
Mám pocit, že obchody s oblečením se dělí na: sportovní, strakaté+džínovina a pánské společenské. Když už se omylem vyskytne nějaký společensky snesitelný kousek, je to bílé, černé (obojí se na svatbu nehodí) nebo růžové (bléééé).
Jo. Takže nakupuju v etnoobchodech. Takový sárí, Nepál, Malý Tibet a tak. Oni tam mívají i obyčejný slavnostnější šaty evropskýho střihu.
No a pak si je sakra šetřím. 🙂
Někde jsem četla, že ten nasupený výraz dodává modelce na přitažlivosti, protože tak dává najevo, jak je nedostupná. A jak je ten model mimořádný a jaký máme my, obyčejní smrtelníci, štěstí vůbec tu mimořádnost zahlédnout a že nám ta nasupená princezna dělá velkou milost. No. Kdyby ty modely byly lichotivé a modelky ženské, nemusely by se vymýšlet tyhle pracné konstrukce. Šaty od Blanky Matragi jsem viděla jen na obrázku, ale i tak mě uchvátily.
Tak nevim. Výraz „vlezte mi všichni na hrb“, že má být přitažlivý?
Já sice měl vždycky slabost pro štíhlý holky, ale vocamcaď pocamcaď. Bráno tanečně … když mi partnerka protéká mezi prsty, tak to nejni nic moc, ale objímat radiátor?
Ona haute couture neni pro normální lidi, to je cosi co si žije samo pro sebe a nikomu mimo to nedává smysl. Asi tak jako současné výtvarné umění a současná „vážná“ hudba. Doba kdy to mělo být hezké a srozumitelné i bez let studia už je dávno za námi. Teď už když se něco líbí lidem mimo tu partu co spolu mluví, ta to prostě nemůže být umění!
ano Dede, myslím si totéž.
Já sice měřím 176 cm a kdysi před dávnými lety jsem vážila 62 kg.
Zato teď i po zhubnutí 11 kg je to pořád hodně hodně privela.
Ale o to nejde.
Proč není více přehlídek pro plnoštíhlé. Občas se něco vyrojí, ale moc jich není.
Vždyť i plnoštíhlá žena má svůj zvláštní půvab.
A navíc, díky tomu tuku, nemáme vrásky.
A když, tak jenom z lásky.
Míša
http://www.prozeny.cz/magazin/zdravi-a-zivotni-styl/kultura/36312-10-slavnych-baculek-ktere-svou-postavu-neresi
a
http://www.prozeny.cz/magazin/krasa-a-moda/v-satniku-hvezd/35671-celebrity-xxl-oblecte-se-jako-ony?utm_source=ProzenyVlastni&utm_medium=link&utm_campaign=OdkazyClankyTyden20&utm_content=baculky2
hezké ponděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Mně letos udělali naši studentíci návrhářského oboru radost svými bakalářkami. Jejich modely byly totiž ve většině případů nositelné. Hezké, s vtipem, mladé, ale fakt nositelné. A jeden si vysloužil i speciální nově zavedenou cenu své pedagožky „z českých luhů a hájů“ neb jeho kolekce luxusních pánských obleků byla celá vytvořena z v čechách vyrobených materiálů. Od podšívek po zipy a knoflíky.
Ale jinak souhlas – na většinu modelů koukat nelze. Tedy lze, ale inspirace pro život nulová.
Držte palečky neteřce pražské, včera odpoledne se mimís nesměle, ale přece jen ozval, že by už chtěl ven.
No jasně, palce držím, ať se miminko proklube na svět co nejdřív a bez obtíží. (y) (h)
Všechno nejlepší všem Jindřichům. (f) (sun) (d)
nastávající mamince i miminku držím palce.
Míša
Á, že by se mimís opravdu vyklubal na Jidřicha? Dobré načasování 😀 . Tak hlavně ať jde všechno hladce a jsou s maminou v pořádku! (y)
Tobě krásný sváteční den a spoustu pohody a radosti nejen s mládežníky! (inlove)
Držím palce neteřce i miminku – a jak pravila Louk, měli byste doma veselo, kdyby se vyklubalo na Jindřicha (inlove)
Doufám, že do večera budeš slavit svůj svátek i nového člena rodiny 🙂 (h) (party) (f)
Nojo! Všechno nejlepší Jindřichovi Xerxové. 🙂 (h) (f) (music) 😡 (hug)
Dneska slaví Jindřich..tak našim Jindřichům a Jindrám všechno jen to nejlepší a taky Jidřichovi v Gotebořicích (synovi Velké kočky) hodně zdraví a pohody. (rose1) a (sun)
Přidám se …. všem Jindřichům všechno nej nej nej (f) (f) 🙂
Milá Dede, a to jsi kápla do noty. (nod) Já na to nechápu jednu věc. Že si ty ženské nechají plivat do tváře, že si nechají šlapat na svou ženskost. Když zemřela na anorexii už kolikátá modelka, tak se všichni dušovali, že modelky už nebudou tak hubené. Ale jsou. Čekala jsem tehdy naivně, že se nějaká z těch celebrit zvedne a ostentativně z přehlídky odejde a novinářům řekne proč, že nechce, aby po pódiu chodily sveřepě se tvářící zombie v divných hadrech.
Ale nestalo se nic a já teď čekám, že mě třeba jednou na takovou přehlídku pozvou jako V.I.P. hosta a já pozvání přijmu a všem ostatním pozvaným řeknu holky a kluci, jestli tam zase budou chodit ty zamračený kozy hubený, tak se zvedneme a deme pryč, a odvedu je pryč, stejně jako jsem kdysi na gymplu odvedla třídu z nespravedlivé písemky. (blush) (chuckle)
Ale nikdo mě na takové přehlídky kupodivu nezve …. že by to bylo právě proto? (wasntme) (chuckle)
Stejně jako Karolínka si myslím, že chybějí normální přehlídky, normální modelky a normální modely. Ty tzv. trendy, které se údajně na přehlídkách ukazují, pak stejně nikde nevidím, protože se stejně nosí úplně všechno, takže jaképak trendy?
Přeju všem krásný den. (h)
No, spousta takových žen si ty šaty koupí jen proto, aby je měly ve své sbírce, se kterou se pak budou chlubit. I když je na sebe nikdy nevezmou. To je trochu jiný byznys, nežli si vůbec dokážeme představit.
Vzpomínám na doby, kdy jsem jako 17tiletá předváděla na „molu“ výrobky ÚBOKu a když jsem si pak šila šaty sama, tak jsem byla jednu dobu „tváří“ Ateliéru Květen. Tam se kupovaly hotové střihy, sídlili v jedné pasáži na Václavském náměstí, podle jejich střihů se dalo ušít prakticky úplně všechno. Byly dokonale propracované a téměř se nemusely upravovat. Okopírovaná BURDA a další „kapitalistické“ časopisy pro méně či více zručné švadlenky pomohla těm co šít uměli, aby se za pár kaček skvěle oblékli (nebyly to pouze ženy!). Takže kdo měl štěstí a vystál si frontu na elektrický kufříkový VERITAS šicí stroj (dodnes ho mám), případně měl babičku se starým šlapacím a byl trošku šikovný, ten se mohl prezentovat ve svých vlastních modelech a mít nacpanou skříň. Já jsem si tehdy šila téměř vše a jednou za čas Ateliér uspořádal módní přehlídku, kde se dámy zručné blýskly svými výtvory a předváděly je ostatním. Bylo to krásné, náročné, ale všechny jsme byly manekýnky ve vlastních výrobcích a bylo naprosto šumák, zda má dáma 100 kg živé váhy a poprsí č. 6 při míře 160 cm nebo zda je vychrtlá a jako tyčka s cca 180 cm.
Ten pocit, že můžu ukázat SVŮJ VÝTVOR a ne SEBE, byl nadevše. A každý z nás si to moc užíval, také v tehdejších dobách to bylo příjemné osvěžení.
U dnešních manekýnek spíš cítím nezájem o model, ale zájem o svojí vlastní prezentaci, byť by byla sebepochybnější. A mnohdy sami návrháři volí cosi extravagantního, jen aby zaujali. Takže jakákoliv módní přehlídka, soutěže krásy apod. je pro mne program, který přepínám třeba na kreslenou pohádku.
Chybí mi normální módní přehlídka pro normální lidi.
Dobré ráno, starou Veritasku také ještě používám když se donutím. A střihy ateliéru Květen jsem kupovala a šila podle nich. Dneska mám problém něco začít na to abych se donutila něco ušít. Jsem lemra líná (envy)
Tak na modní přehlídku bych ani nešla…vedle těch vychrtlin bych vypadala,že jim všechno sním….a abych si koupila 3 stejné modely a sešila je dohromady, aby mi padly…tak na to nemám.. (chuckle)
Ale jednou jsem byla-na přehlídce šatů od Blanky Matragi..a byla to nádhera… ony ani princezny a ženy „v harémech“ nejsou všechny 90-60-90 při výšce 180. A plastické operace nejsou všechno… ale to není ani potřeba, stačí mít oblečeno to,co Vám sluší a umět to nést….jsou prostě lidi,co jim bude slušet i bramborovej pytel….
Můj šatník je velice jednoduchý. jedna tepláková souprava na doma, jedny tepláky plus USA mikina na ven a jedny,dnes už beznadějně velké džíny plus tatáž mikina pro slavnostní příležitosti. K tomu dvoje botasky a na zimu beránkem podšitá bundokošile a větrovka s vyndavací vložkou. Necítm potřebu fungovat jako ozdoba recepcí a pohřbů, takže nosím to, co je pro mne pohodlné a nenápadné. (občas zajdu na nákup, nejčastěji do přírody a jednou za měsíc na Kučerovce; na tohle všechno mi výšeuvedené bohatě stačí). Důležité je, aby botky byly pohodlné a v terénu neklouzaly, oděv neškrtil a byl poddajný a nějaké to blátíčko mu nevadilo.
Typický to účastník komunistických mítinků 😉
Myslíš sebe? Já jsem na takovéto podniky nikdy nechodil, neb jsem, na rozdíl od tobě podobných, nemusel, nehrozilo mi totiž, že neúčastí na Prvním máji, nebo stranické schůzi svou kariéru ohrozím. A chtěl bych vidět specielně tebe, jak bude vypadat nějaký tvůj salonní oblek po průchodu podmáčenou loukou, nebo neturistickou trasou. Jenže komu není shůry dáno…
…chodí všude v mikině USA? 😀
Jak kdy, někdy ji vyměním za bundokošilku s takovým tmavým tartanovým vzorem, podle nálady a venkovní teploty. Důležité je, že je to pohodlné a odpuzuje to žebráky, lupiče a revizory, i když ti třetí jsou mi, vzhledem k ZTP, totálně u zadku, ale aspoň nezdržují.