PSI: Bony (73) – Historie všežravce

Inspiroval mne článek o Sissince, smutné opuštěné, když jí panička musí vydělávat na krmení, a tudíž devastující, na co kápne.

 

 

 

Také jsme prošli stádiem, kdy jsme učili štěňulku, českou strakatou slečnu Bony, aby zůstala pěkně doma v klidu a nevřískala, že se určitě vrátíme. Televizi jsme pouštěli, rádio hrálo… Naštěstí to trvalo jen něco přes týden, než na to děvenka přišla, že určitě přijdeme zpět. Měla výhodu, nebyla úplně sama doma, měla tam kocoura.

Ale ani to jí nezabránilo, aby NESEŽRALA, na co přišla. Brzo jsme se naučili VŠECHNO uklízet. Krom nábytku…

Nábytek měl a dodneška má velkou přitažlivost. Začalo to nenápadným okusováním trnože starobylého stolu. Toho si nevšimnete, když je na stole ubrus a pod stolem vysáváte halabala, to vás nenapadne, že ty drobky jsou vlastně piliny… Pak se záhadně objevily šrámy na roku toho stolu. To už vás napadne, když ubrus na něčem podivně drhne – a když to odkryjete, tak štěně velmi rychle zmizí pod gaučem, aby náhodou nemuselo něco vysvětlovat.

 

 

Takže, Bonynko, tohle NE a to je FUJ!!!

Jo, dobrý, chvilku to nechala být. Samozřejmě, co by se namáhala s tvrdým dřevem, kdy měla k dispozici měkké kožené boty – úplně zánovní. Já je měla na noze asi pětkrát, nízké kozačky, pravá kůže, peněz jak za kozu. A těch peněz, co dostal švec, aby je v opravně uvedl do nějak-nositelného stavu!

Tak zas zpátky ke dřevu – objevila moje televizní křeslo s dřevěnými područkami. Předpokládám, že čubička se usadila v křesle a pohodlně ohlodávala. Poradila mi kolegyně, prý z vlastní zkušenosti: „Tak to dřevo pořádně natři Tabascem, to jí bude pálit a dá pokoj!“ Fakt rada taky za všechny prachy. Nejdřív jsem šla koupit Tabasco, já tyhle ostroty nesnáším a doma je netrpím. Pak jsem ho vetřela do toho dřeva, čímž původně světlé dřevo získalo pěkně tmavý paprikový odstín. A za dva dny se výsledek dostavil – štěně ohryzalo zejména ty pěkně barevné kousky…

Pak následovaly reichle, pravé turistické reichle, za hříšný peníz, ale pohodlňoučké jak bačkora a pevné na noze jak sádra! Do těch jsem jednou vstoupila a pak v nich absolvovala přechod Šumavy a bez jediného otlaku. Tak z těch mi udělala pantofle. Odkousala tu textilní část, co kryje achilovku.

Samostatnou kapitolou byly budíky. Vždycky nám stál na římse u postele kulatý mechanický budík s přisvětlováním. Jednoduché zařízení, na které vždycky vidíte. A čubičku zřejmě dráždilo, že si tak klidně a nahlas tiká. Občas jsme našli budík shozený na posteli, udělali jsme TY-TY-TY a budík uklidili. A jednou jsme místo budíku našli hromádku koleček a páček a čudlíčků, naštěstí baterii neprokousla.

Druhý den jsem pospíchala do nejbližší prodejny a našla náš milý kulatý mechanický budík s přisvětlováním. Dva dny jsme na to mysleli a kdo šel ráno poslední, tak dal budík na skříň. A jednou to nevyšlo – a na posteli na nás zase čekala hromádky mechanických vnitřností. Znovu do prodejny, znovu ten samý budík.

Paní prodavačka koukala divně, ale já se přeci nebudu nikde vykecávat a konec konců, co je jí do mé spotřeby budíků? Tak jsme úklid budíku po ránu týden mysleli, pak zas zapomněli – trest přišel vzápětí. Budík na prvočinitele. Šla jsem pro třetí. To už prodavačka zvědavostí nevydržela: „On vám nejde? Je přeci v záruce, přineste ho, podíváme se na to.“

No tak dobře, za čtrnáct dnů jsem přišla znovu a tentokrát jsem měla trosky budíku v igeliťáku. „Myslíte, že na tohle se u vás vztahuje záruka?“ povídám. „To těžko“ vece paní za pultem, a když jsem jí vysvětlila, že máme bujné štěně, na oplátku mi svěřila, že objednali další dodávku mého oblíbeného zboží.

Dalších čtrnáct dnů, další budík. Když mi prodavačka vypisovala záruční list, naučenými větami mně poučovala o dvouleté záruce, ale pak se neovladatelně rozchechtala a pravila: „Ale vám to asi nebude nic platné, co? Pardon…“ A Bony toho najednou nechala. Budík si mohl tikat po libosti, už jí nezajímal.

Našla si novou hračku – barevné plastové zapalovače. Ty si pěkně rozebrala, oddělila škrtátko a nakonec prokousla nádržku s plynem a užívala si, jak jí ty hnusíky foukly do nosu.

 

 

Aktualizováno: 24.4.2013 — 19:03

97 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. Krasne fotky jakkeli. Ja videla tam vlevo nahore nejaky flek 🙂 ale ze je takto kousek zatmen jsem nerozpoznala 🙂

  1. Dnes by se tata dozil 79 let. A za 4 dny jsou to 3 roky, co zemrel. Mrzi mne, ze se nedozil vnuku a nemohl se s nimi potesit. Snad tam nekde kouka a ma radost…

    1. No vidis, Hedus, dnes by mel narozeniny take muj milovany stryc, ktery se tak nejak znicehoz nic v kratke dobe vytratil ze zivota. Je tomu uz 18 let.

    2. Heduš, v tohle člověk prostě musí věřit, protože chybět ti nepřestane. (h) Taky tomu věřím.

    1. když jsi mi ráno fotodokumentaci slíbila, tak jsem vyhlížela a viděla fotky ještě bez popisek (chuckle)
      Takhle je to ještě lepší…
      Ale vořech střapatec je to úžasný (chuckle)

    2. Moc pekny fotky, Dede – obe holky. Ta posledni, jak Berry padi s kladou, mi pripomina Grizzlinku. Tu uz od utlych stenecich let klacky a vetve prevelice bavily a kdyz padila s vetvi, tak to bylo obcas zdravi nebezpecne. Ne jejimu, ale kolemstojicim. Jinak clanek se mi moc libil; ja na ty strakace mam slabost. A diskuze tez zazivna.

  2. Včíl jsem se vrátila od rybníku,měsíc je jako obrovská žlutooranžová koule a svítí jako lustr na pražským hradě.
    Kdo si počká, ten se dočká, za pět 22:00 , bude zatmění,beru Áju obranářku a jdu ještě jednou mimo světla mrknout na ten úkaz.

      1. pokouším se procpat s účastí,snad už se posedmý zdaří,wokna mě zlobí

        Mimísek a rymísek jsou děsná kombinace, Rafíkovi přeju brzké uzdravení. I mamince přeju Rafíkovo brzké uzdravení z rýmy. By se vyspala.

        Ad tatínek – fantazii se meze nekladou a naši milí nejsou-li na tomhle světě určitě jsou ve světě obklopeným našim srdečným bušením a naší myslí. Určitě se z hedušího i pudlíkovýho miminků raduje ať je kdekoli.

        1. Cestina je desna vec. Rymu mám ja(kombinovanou s alergii),kape mi z nosu a mileho Rafaelka probira ze spani byt jen zasusteni kapesnicku. Jeho vcerejsi uspani, kdy jsem nesmela vydat jakykoliv zvuk vice jak 20minut v kuse mne podrobilo zkousce minimalne na bobrika odvahy. Nekolikrat jsem ho predtim vzbudila potahovanim a sustenim kapesniku 🙂 sranda s muminem.
          Radko, Dede a Hani-diky.

  3. (rofl) Díky za skvělý článek i komentáře! Potěší to (chuckle) Seznam toho, co už rozhlodala Najtynka, by vydal na román… Ale to podstatné již bylo řečeno – křesla, oblečení, kytky, toaleťák, atd. atd. A k tomu ještě lavor, kýbl, štětka na záchod, a už si na vše ani nevzpomenu 😀

  4. OT – dnes kolem desáté večer je zatmění měsíce (nod) Je jasno, úplněk… mělo by být dobře vidět (nod)

    ach jo – vzpomněla jsem siu na Veram… (u)

    1. chybí,kéž by se jí dařilo líp
      ten pohled bych jí přála obzvlášť, žádné zatmění jsem nepostřehla, ale kulatej, zářivej krásnej ten měsíc tedy je

  5. Teda Zdeno, perlíš 😀 … teda perlila Bony, že.
    Připomněla jsi mi s tím okusováním dřeva, jak včera sedím v tramvaji, tupě hledím z okna – a najednou taková divná rána, jako kdyby někdo praštil něčím tvrdým. Ohlídnu se a ejhle, tam velkej pes a právě si odložil na podlahu klacík (odhadem tak tříkilovej) (chuckle)

  6. Milá jmenovkyně, kvílím tu smíchy a jsem nadšená z cizího neštěstí. (rofl) (rofl) (rofl) Nojo, já vím, to se nemá, ale když ….. To je tak skvostně napsané. (rofl) (dance)

  7. Musím to zaklepat, ale dítky demolují vcelku přiměřeně, dlouho už nic nebylo. Ťuky ťuk.

    Jinak přeji hodně štěstí a zdraví všem oslavencům z poslední doby. (h) (f) (sun)

  8. 🙂 R O Z V E R N Í Č E K . 🙂

    (clap) Především děkuji WWW za včerejší Náhradní ROZVERNÍČEK. (clap)
    JoVo byl mimo provoz.

    Paní věší na dvoře prádlo a vtom dovnitř vejde starý, unaveně vypadající pes. Na krku má obojek a plné břicho značí, že někomu patří. Jakmile paní vstoupí
    do domu, pes jí následuje, uloží se v koutě a usne.
    Za dvě hodiny pes procitne, zaškrábe na dveře a paní ho pustí ven.
    Příští den se situace opakuje a pak ještě několik dalších dnů. Paní napadne, že jestli i příští den se k ní přijde pes vyspat, že k obojku připevní vzkaz:
    „Každý den se ke mně váš pes přichází na dvě hodiny vyspat“.
    Jaké je její překvapení, když další den pes zase přišel a k obojku má připevněný vzkaz:
    „Nedivte se mu. Žije v domě, kde je 10 dětí, tak se k vám chodí alespoň na chvilku prospat!“

    (coffee) Přeji všem přítomným klidný večer
    a hezké sny. (coffee)
    hezké sny.

    1. Ten je nádherný. Znám ho s trochu jinou pointou.

      „Žije v domě, kde je 10 dětí, tak se k vám chodí alespoň na chvíli prospat. Mohu zítra přijít s ním?“

      Dobrou 🙂

      1. Jj, žiju v domě se dvěma psy a dvěma kočkami, taky s přednostou, nemohla bych se taky někde vyspat ? Hihihihi,
        už to slyším, běž na hotel.

  9. Moc ráda čtu o Bonynce, její příběhy jsou velmi originální. Doposavad jsem neslyšela, že by se nějaký pes zajímal blíže o budíky. 🙂 Ještě štěstí, že je Bony pouze rozkládala na prvočinitele a nežrala je. A kolik že jich vlastně zlikvidovala – tři? To je slušné, zřejmě ještě nebyla s výzkumem hotová a tak byla jistě spokojená, když ji panička zásobovala novými exempláři. 😀
    Denis byl v tomto směru docela hodné štěně, co si tak vzpomínám, okousal jednu štokrličku a jednu židličku od piána a měl i „čtecí“ období. Jedinou opravdu cennou věc, kterou zničil, byla moje kožená taška, ta mu asi hodně voněla, jiných tašek si nevšiml. Je ale fakt, že Denis ani neměl tolik příležitostí k rozsáhlejší destruktivní činnosti, protože nebýval doma dlouho sám. To jeho předchůdce Alf byl jiný formát, ten toho měl na triku podstatně víc – dnes už i synek dává k lepšímu rozkousané maturitní otázky, ale tenkrát vyhrožoval psovi sbaleným kufrem a útulkem!

  10. Na téma likvidačního psa bych mohl psát romány. Vzpomínáte, jak jsem popisoval naše sžívání s Cindy? 50 m zahradní hadice, skleněné zavařovačky, několikery kroksy, solární lampičky. Jen ty kabely jsem stihl schovat. A pro jistotu jsem je zakopal. A na filtraci u bazénu udělal nový kryt, aby byly schované i hadice.
    Nebožka Fila ani Příšera dohromady neudělaly tolik škody. Cindy nás už stála víc než kdyby byla čistokrevná. (rofl)

  11. Omlouvám se za OT a ještě k tomu u „psího“ článku:
    v útulku Tibet (Marefy u Vyškova) se ocitli dva perfektní peršánci, kočka a kočkour (Xesy a Woody)- máme odtamtud Ebonyho, ale pro další kamarády chlupatce už vážně nemáme místo 🙁 Tak se zkuste podívat, a kdybyste náhodou věděli o nějakém tom „doma“… Xesy má úžasný bílý knír a Woody je obecně fešák s krásným xichtíkem (h) Hele:

    http://www.utulektibet.cz/cs/adopce/kocicky-k-adopci/woody

  12. Tak tedy moje fenky byly intelektuálky, milovaly knihy, čím tlustší, tím lepší. Takže Ejša stačila zpracovat mimo jiné Zvířata od A až do Z, Gina Anglicko-český slovník a obě dvě preventivně zlikvidovaly svoji monografii, to asi abychom se nedozvěděli, co dalmatini dokážou. Ovšem Ejša nejvíce ranila MLP, když mu na čtverčky 1cm čtverečního rozkousala jeho pečlivě vyčištěné a uchovávané srnčí lebky, které byly mimochodem umístěny na policové knihovně velmi velmi vysoko. Jak se tam ta potvora dostala, dodnes nevíme. (rofl)

    1. Jéééé,tys mi cosi připomněla. Ája I. neoblibovala jednu moji kamarádku, se kterou jsme si půjčovaly knihy. Po návštěvě kamarádky u mně,kdy jsme hodiny probíraly tehdejší politickou situaci a řešily světové problémy, byla Ája na nás tak naprdlá, že hned po návštěvě totálně ožrala donesenou knihu.Nezůstalo jen u jedné. (chuckle) (wave)

  13. Markovi k sviatku prajem len to najlepšie:zdravie,šťastie,veľa lásky./No a ako malý bonus i trošku peniažkov/
    OT pripomínam pranostiku:Uharka na Marka do zeme.Dnes sadené budú zdravé chorôb prosté.

    1. I já se přidávám k přání k svátku. Milý Marku, hodně štěstí, zdraví, úspěchů ve škole i v osobním životě.

      A moravská pranostika: na Marka nasaď oharka (nod)

      1. S dovolením se také připojím k přáním.
        Markovi přeji všechno nejlepší a ať si dnes pěkně jmeniny užije. (handshake) (h) (d) (wave)

    2. Markovi přeju za celou smečku všechno dobré a ještě lepší k svátku (f) A dámy, pokud jde o ty okurky (uharky či oharky, to je jedno 🙂 ) Tady pod Prahou bych jim musela v těchto dnech instalovat podlahové topení…

      K tématu: u nás (bezpsích) zastávala roli demoliční čety Ruby, ale také už jí, děvence z Vrchoviny, táhne na třetí rok, zmohutněla a zdá se mi, že poněkud zpomaluje – dokonce už se i mazlí a přede, na což ještě nedávno jaksi neměla čas…

    3. Včera jsem nestíhal popřát Jirkům (George nevyjímaje), tak alespoň dodatečně jim i předchozím a dnes i Markům všechno nejlepší a ještě lepší.
      Obávám se, že asi budu za bukem ještě dlouho. Alena sraz přijedu, už mám zaplaceno! (clap)

      1. Žádná Alena, mělo tam být ALE NA sraz… Zatracený notebook, ten mezerník prostě mezeruje jen někdy.

      2. Všem dnešním Markům, včerejším Jiříkům a vůbec všem, kterým jsem při svých chaotických průletech nestihla popřát – (f) (sun) (f)

  14. Taky se přidám se svu troškou do mlýna. Minulý rok byla naše terasa květuprostá, protože štěněčí likvidátor bral všechny květináče jako osobní nepřátele. Na druhou stranu bylo navýsost zábavné vytahat a rozházet kytky a vyhrabat a rozházet hlínu. Po x pokusech obnovit květenu, jsem to vzdala. Ted jsem zvědavá, jak to dopadne letos.
    Včera zmetek vyhladil z povrch zemského, tedy z kuchynské linky celou vepřovou panenku! Mě to přišlo k smíchu, manželovi moc ne. Taky tomu psovi nic nepřeje,lakomec!

    1. Jen jestli on „zmetek“ tajně nenakoukl na Zvířetník a neinspiroval se panem profesorem Piškotem… 🙂 Případně podnětnou diskusí o tom, co, kdy, kde a jak vychytrale naši ostatní „zmetci“ ukradli.

  15. Ach ano, příběhy slečny Bony mi připomněly dobu, kdy Borůvka louskala kolíky na prádlo, žrala látkové kapesníky a při prvním hárání mi ukousala pásek na lodičce bez paty (byly jediné kožené, co jsem vlastnila). Světluška na kolíky nebyla, látkové kapesníky milovala a měla „textilní období“- rozžvýkala ručně obháčkované polštářky, načala jedno povlečení a když mi vykousala díry do starého trička, co si zatáhla do pelechu, tak dostala vynadáno, tričkem po zadku a tím skončilo textilní období.
    Včeobecně toho moc nezničily, mají spoustu hraček, ze kterých občas vykuchají vycpávku, ale to není problém- jejich hračkárna (papírová bedýnka od rajčat)- je stále plná zajímavostí 🙂

  16. Milá Zdeno, usmívala jsem se od začátku, ale jak přišlo na budíky, tak jsem se smála nahlas, až mi tekly slzy! (rofl)
    Já měla kliku, že většina mnou odchovaných štěňat měla k dispozici na ničení zahradu s kompletním vybavením, tak vnitřek Domu až tak netrpěl. Ovšem Max měl zářezů dost, byť nikdy na nábytku nebo vybavení domácnosti – vystačil si s botami, knížkami, občasným oblečením, kapesníky a nesčetnými klukovskými hračkami, které našel nehlídané (wasntme)
    Malá Bílá Katastrofa se ve svých hyperaktivitách mírně uklidnila, co může být většinu času venku a taky venku spí. Když je obě s Berry slyším za nejranějšího úsvitu dusat na terase v prvním ranním energetickém rauši, tak jsem hluboce vděčná za to, že už nemusí být v noci doma.
    Jinak krade všechno, co vezmu do ruky, okousala dva kyblíky, smeták, koště, stěhuje truhlíky a květináče (prázdné, pochybuju, že do nich letos něco zasadím) a především neustále šeredí s vodou (whew) Mám dojem, že v minulém životě musela být ledním medvědem (angel)

    1. Milá Dede, zakup si Pes přítel člověka, je celý věnovaný běloušům a mantrailingu 😀

  17. Milý Marku R, (inlove) , přeju Ti všechno nejlepší k svátku, jakož i dalším případným Markům-zabukistům. (sun) (f) (^) (d) (music) (f) (sun)

  18. Zdeno kozu pořídíš za 8stovek to ty botky těžko :o),šikovníček je Bonynka, odjakživa. Znáš strakatou mapu? A jestli jo, je v ní Bony? Argo jo,heč? Dotaz tento směřuji i na Asteris a Hanču. Stačí zadat strakatá mapa. Asi jako mapa kvasová :o))
    Ničemný a ničitelský štěňata tu známe taky. Argo byl expert na rekonstrukci. Ještě jsme neměli doděláno,když k nám přišel. Tak vypomohl. Tu s linem, tu s okenním rámem, tu s kuchyňským stolem a sedačku jsme správnou pořídili až napotřetí.Dvě s odporem přežvýkal,nevím jestli vadila barva nebo tvar. S hlavou v botě spával, ale myslím, že je neničil.
    Dan je pověstný vášní pro kapesníky a moc rád čte. Bohužel bývá posledním čtenářem vybraného fasciklu. A Šmudla to je elektrikář amatér, rád ukusoval zástrčky kabelů.Než narazil na zástrčku od repráků k PC.Byla v proudu. Zřejmě nezapomenutelnej zážitek. Od tý doby se specializuje na plast bez drátěný výplně.Rád přetvoří kdejakou přezku u batohu. Miluje plastový košíky na psí hubu. Dřív jsem po jeho zásahu šla a koupila nový, dneska se už realizuju v jejich oplétání, omotávání, předěrovávání a opravování. Třeba Argo má toho času moc pěknej . Stačí zapomenout košík v autě v psí části a Šmudla si otravnou cestu rád zpestří.

    1. Radko, strakatou mapu známe a známe i paničku od Bylíka, která ji vede, a tak má Denis svou jmenovku v České Lípě už dlouho. Před chvílí jsem na mapu koukla – a vidím, jak se pár strakáčů umístilo i v zahraničí (ještě nedávno tam byli snad jenom 2)! (clap)

  19. tak jak uklízím nože a jiné ostré předměty a dokonce i sirky, zapalovač bych povalovat tak,aby k němu mohl pes nebo kočka nenechala (sweat) …. dokud byl Šarik,ani intimspray nebyl volně v koupelně k mání… (think)

  20. Tak jsem ráda, že jsem motivovala k napsání tak hezkého povídání a jsem ráda, že nemám magora sama. Ale musím se pochlubit, že od té doby, co Sisska dostává ráno krabici od mlíka s nakrájeným játrovím a „můj“klacek, tak se nedemoluje. Teda skoro – včera mi ten blbštajn vykousal jezdec ze zipu u peřiny, jsem nadšená, bude se to „báječně“ vyměňovat. Ale to je jediný prohřešek. Taky byla včera puštěná kamera na nahrávání a už ani nevyje, jen tiše občas zapláče za dveřmi. Ale lepší se to, tak se jen tiše raduju, abych to nezakřikla.

  21. Chichi, cizí neštěstí pobaví. My měli nějak hodného psa, kromě jedněch blbých bot a jedné matrace nic nezničil. Jo, a růži z Jericha roztahal po celé zahradě. Nesnášel, když jsem se zabývala něčím jiným než byl ON 😀

    1. Dalmi, to mi silně připomíná jednu Malou Bílou katastrofu
      (chuckle) Nejradši má vytrhávání staré trávy, protože to mi intenzivně pomáhá a pak se o tu trávu můžeme přetahovat a případně i trochu poprat. To je potom zahradničení dle jejích představ! 😀

      1. chá chá chá – Malá Bílá Katastrofa v mokré variantě vypadá jako úžasně podvyživenej vořech (rofl) Chválím fotky

  22. (devil)
    Co bychom s těmi všemi věcmi dělali, kdybychom je jen hromadili a nikdo nám je nesežíral, abychom je mohli průběžně vyhazovat, HE? (wave)

  23. Pravý likvidátor byl u nás jen náš první pejsek velššpringer Gastonek. Vzhledem k tomu, že jsme si ho brali na Silvestra, nemohl být venku a tudíž jsme mu přes den dali k dispozici koupelnu, předsíň a záchod. Cokoli nebylo odstraněno z jeho dosahu vlastnohubně ozdobil, jako moje první kožené nádherné kozačky, které jsem ještě leta nosila s vkusným krajkovým vzorečkem. Návraty domů měly nádech dobrodružna, nikdy jsme nevěděli, co bylo natolik v dosahu. Co jsme ovšem věděli bylo, že za dveřmi čekal bobeček na nezbytné rozmáznutí po půlce předsíně. Další bylo různé podle možností hlavního aktéra. Tak se jednoho dne naskytl Bimbovi utěšený pohled na štěňátko sedící na zjevně zavražděném smetáku oba omotáni celým balením toaletního papíru a okolo modré závěje mýdla na praní Korál. Nezbytný bobeček za dveřmi pochopitelně nechyběl

  24. Bony pudlodlak byla štěňatko v podstatě nehryzavé. Ona vůbec do tlamky hned tak něco nevezme. Pravda, má na svědomí asi tři trička, to je všechno. Gwenda nerozkousala nikdy nic. Přísahám. Je to anděl 😀
    Rony nám to vynahradil 😀 výčet by byl dlouhý. asi nejvíc má spadeno na molitan v látce, čti pelechy, matrace, sedaky, cokoli.
    a bohužel, jeho druhou vášní jsou zapomenuté kabelky. To už bylo malérů :-/ jeden by myslel, že z toho vyroste 😀

  25. Moc hezky napsáno, díky. Bonynka, by tedy mohla nahradit toho Švarcenégra jako likvidátora všeho. (rofl) Určitě by to byl nejúspěšnější film všech dob. (chuckle) (clap)
    U nás jsou likvidátorky obě kočičí holky.Nemají rády když projevuji náklonost psům a tak nejen že je fackují na potkání ale za každé pohlazení Daníka a Áji sklízím opovržlivé pohledy a už se mohu jen těšit na vyskladněnou skříň,ještě více oškrábanou nohu od židle či shozené prádlo ze sušáku, nejlepší to kočičí pelíšek.
    Ája pro zatím rozpletla jen proutěný pelech, již je spálen, neboť proutí bylo všude, všude, všude.
    Daník je starý gentleman všepozorující,jen pokud jde o žrádlo,zhltl by i otesánka. (wave)

  26. Smutné OT:
    Prý se našla naše Rézinka. Ztratila se v den té šílené chumelenice, zkracovala si cestu přes zahradu asi 3 pozemky od nás a nevěděla, že mají bazén v úrovni terénu. A ten nebyl zamrzlý, jen na hladině byla vrstva sněhu, takže vypadal jako pevná zem. Doufám, že chlad byl rychlý… ;(

    1. Moc smutné, je mi to líto.Bohužel na venkovní kočičky čeká spousta nástrah, které je ohrožují na životě.

    2. To je mi líto, milý Honzo (h) Bohužel venkovní kočičky platí za svobodu zranitelností a někdy holt ani těch pověstných 9 životů nestačí (hug)

    3. Rézinka… (u) To je mi moc líto, Jiný Honzo… Tady kolem naštěstí bazénů moc není (pozemky nejsou velké a pořízením bazénu by se člověk zbavil zbytku nezastavěné plochy – obvykle), ale i zahradní jezírka jsou moje setrvalá noční můra, právě z tohohle důvodu.

      1. Nám do zahradního jezírka letos zahučela skrz led Borůvka. Ale my máme takové to koupací, co má kolem mělčiny s rostlinami, tudíž není problém vylézt ven. Pravda, měla suchý jen vršek hlavy a hřbetu a voči jak tenisáky, ale v pohodě vysvištěla ven. Stejně jsme to hlídali celou zimu, kdykoli jsme někoho pouštěli ven.
        Honzo, to je mi líto. Z bazénu se prostě vylézt nedá. Ale většina lidí bezény na zimu částečně vypouští, tudíž tam zvířata nelezou.

  27. Hurá – spravedlnost existuje! Tak nejenom k nám se nastěhoval všežravec! Jediné, co – na rozdíl od slečny Bony – nemá na triku, je ten starožitný stolek. A to jenom proto, že taková vzácnost se u nás nenachází (chuckle) . Jo – a budíky – ty taky nemáme. Za to jeden mobil zlikvidovala zcela, a jeden načala. Židlím ožrala opěradla – jak na nich seděla a koukala z okna. Brýlí nepočítaně – minimálně čtvery. Všežravost ji přešla po dvou letech (whew) – teď likviduje JENOM odpadkáče.

    Ale jak tak čtu komentáře, všežravost je zřejmě vlastností většiny pejsků. Jestli teda nakonec nemá Terka pravdu, když tvrdí, že Toya není pes, neboť ona všežravostí nikdy netrpěla. Co ji hodně dlouho drželo, to bylo bobrování, ale na to si nosila klacíky z venku, takže škoda veškerá žádná. Je to zlatíčko a hvězda mého života (*) (*)

  28. A práve pre tieto „psie kúsky“ raz vlastného psa chcem a dpotiaľ budem čítať a chechtať sa ako pominutá o tých vašich.
    OT pre Jakkela:na x-tý pokus sa mi podarilo stroj naštartovať,zajtra pôjdem podľa inštrukcií.

  29. Jj – to mi připomíná, jak mi takhle jednou Blesan rozžvejkal brejle. Sestavila jsem sklíčko a jeden střep pořád chyběl. Jak jsem pak do něj cpala půlitrovku kyselého zelí se stalo nehynoucí vzpomínkou.
    I pro Blesana. Stačilo pronést: „Kde mám brejle“ a Blesan prchal jak žíznivá čára …. 😀

    1. U záručáku jsem se culil, ale tys mě dostala. A to zrovna sedím ve žlutém vláčku.

  30. Pro Bony mám slabost. Je to osobnost a panička umí pěkně psát.

    OT: našly jsme s kamarádkou odkaz na fleta Ferdu v útulku.

    http://www.kocicinadeje.cz/clanky/nabidka-psu-k-osvojeni.html

    Co mě překvapuje, že je s PP a zná se majitel (chovatel). To se na něj takhle vykašlou?! Já sice mám ještě vlastní nezadaná štěňata, ale tohle musím vyhodit sem, třeba se někdo najde.
    Není to „náš“ Ferda o kterém jsem psala před rokem. Ten po smrti pána nakonec našel nový (tentokrát už zřejmě definitivní) domov a je velmi spokojený.

    1. Ferda má v Hadopasech ve Psech svou rubričku – a v té už včera Pavla H. psala, že už má své doma. Sláva.

      1. Jé, díky! Měli by to už oznámit nebo smazat v nabídce v útulku – jinak budu mít další dotazy, jestli nevím, co s ním… I když to není „náš“ Ferda.
        Ne že by mi vadilo se starat i o jiné flety, ale momentálně mám svých starostí dost.

    2. Už je smazáno – tedy doufám, že všude :). Ferda nepochází z dobré CHS a ani nešel na smlouvu. Majitelce stačily peníze a řekla, že smlouvu pošle mailem – a ani jí neposlala. My obvykle i přes odpor majitelů se snažíme kontaktovat CHS – buď přímo na netu a nebo přes chovatelský svaz příslušného plemene – ať už se jedná o psa nebo kočku. Naší depozitářce volalo několik chovatelů flatů a většina si správně tipla CHS, ze které Ferda pocházel ….

  31. Hihi, slečna Bony byla od malička výrazná osobnost. (y) Děkuju Ti za osvěžující ranní vzpomínání, Zdeni. (inlove)
    Přeju všem krásný den. (h)

  32. hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    „šikovné“ štěnítko…
    Ještě že všechna naše dogátka byla neničičovaté nátury. Sice všechna nějakou tu drobnost za své dětství odepsala, ale nikdy nic drahého srdci či peněžence (wave)

  33. Zdeno, díky za krásné povídání, skvěle jsem se bavila. 😀 U věty..“ale já se přeci nebudu nikde vykecávat a konec konců, co je jí do mé spotřeby budíků?“ jsem přímo smíchy vyprskla. 😀 😀 😀

    Naše Trixie k nám přišla už jako roční fenka, takže měla naštěstí destruktivní ohryzování za sebou. Ovšem chvilku jí trvalo, než si zvykla bydlet ve vedlejší garáži sama, i když tam má veškeré pohodlí. Asi se bála, že jí zase někam „odkládáme“, že jí nechceme. Sice se mnou vždy pokorně vyšla z domu a nechala se odvést do garáže, ale sotva jsem odešla, chvilku smutně štěkala, cítila se opuštěná. A nám to rvalo srdce, jenže dovnitř jsme jí vzít nemohli. Zato druhý den ráno si pak mohla uvrtět ocas, když nás zase viděla. Naštěstí tohle období bylo jen krátké, než pochopila, že je už opravdu naše. Teď už nemá nejmenší námitky, když jí večer odvádím na noc z domu.Dokonce dělá dojem, že se tam těší. A štěká jen když cítí nějaké noční zvíře – pásovce nebo vačici.

    Dede, přeji brzké a hlavně dokonalé uzdravení !!!

    Všimla jsem si, že svátek má Marek, tak jestli ho slaví i ten váš,srdečně mu gratuluji (beer) (d) (^) .

  34. Někde u těch budíků jsem se už chechtala nahlas a vzpomínala na Penny, jak jeden den zpracovala vánoční růži, kalkulačku, flétnu a rohože, pod které jí zákeřně zapadl kousek té kalkulačky. Dostala nářez a přízvisko pythagorejec a tuny vlastních hraček a od té doby demoluje pouze svoje. Ale proč a jak jí to došlo, to je stejná záhada jako s Bony a budíkem. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN