ČLOVĚČINY: Anglický trávník po řečkovicku

Při návštěvě v Anglii je mladá dáma okouzlena perfektním trávníkem. I osloví zahradníka a ptá se ho: „Prosím, mohl byste mi říci, jak lze dosáhnout tak dokonalého anglického trávníku?“ „To je jednoduché, madam. Zořete, zavláčíte, zasejete, uválíte, a pak už jen zaléváte, sečete, hnojíte, zaléváte, sečete, hnojíte, …, tak to děláte tři sta let a máte dokonalý trávník.“

 

Už jednou jsem zde psala o dočasném přestěhování našeho pracoviště do areálu řečkovických kasáren. Dnes budu vyprávět o panu správci areálu a jeho velkém úkolu.

Do kasáren jsme se stěhovali v průběhu zimy. Toho roku byla zima příjemná, sníh ležel i ve městě, a tak jsme mohli i my civilové několikrát zorganizovat bojovou hru „dobývání řečkovických kasáren.“ Vedle bočního křídla budovy, ve které byl soustředěn štáb civilní obrany kasáren, se rozprostírala velká, nádherně urovnaná plocha. Její rozměr byl přinejmenším rozměrem fotbalového hřiště, ne-li dvojnásobný až trojnásobný.

Bílý sníh nehyzdila jediná šlépěj, i zvěř se této ploše podvědomě vyhýbala. Na jejím okraji jsme často vídali postávat pana správce areálu. Obhlížel plochu s výrazem hospodáře, který odhaduje, jaká bude příštího roku úroda. Poté, co spokojeně postál na jejím okraji, probral se ze zadumání, zadupal, aby vyhnal zimu z bot, a odebral se za svou prací.

Velmi brzo začal být znám důvod páně správcova konání. Prý dostal za úkol vybudovat na dané ploše sportoviště, s fotbalovým a volejbalovým hřištěm a dalšími zařízeními, a hlavně: s nádherným, nakrátko střiženým anglickým trávníkem odolným vůči pošlapání. Na podzim prý zoral, zavláčel, zasel, uválel a nyní čeká, až jeho setba vzejde.

A bylo jaro. Jaro je tak křehké //až se světlo láme //pomalu //slimáčími růžky //se odhodlává tráva //… jenže v této krásné Skácelově básni není ani slovo o plevelu.

Tráva na budoucím, perfektně nivelovaném a uválcovaném hřišti se odhodlávala pomalu a opatrně, ale pampelišky, plazivý jetel, pýr, bodlák, žabinec a ptačinec a další starousedlíci dávali najevo, že jsou zde doma a je právě čas bujně se zazelenat, vzrůst, množit se a zabírat nová území.

Pan správce svraštil obočí a vyrazil do boje. On a jeho sedm statečných podřízených se opásali postřikovacími přístroji a vyrazili hubit plevel cestou chemickou. Ostrůvky plevele po zásahu chemikáliemi zešedly, seschly a zhynuly. S výrazem plným uspokojení pan správce vybíral na kolečka padlé protivníky a těšil se, jak bude mít tráva místo k životu. Jenže – ouha. Po aplikaci chemikálií sice zhynul nenáviděný plevel, ale na jeho místě nevzrostla ani tráva. V travnatém kožíšku jemné mladé travičky zely veliké rezivé lysiny. Hřiště připomínalo kocoura, který se utkal s mnoha silnými protivníky v souboji o čest a lásku, a poté ještě absolvoval veterinární ošetření.

Pan správce s krvácejícím srdcem zvažoval, že pozve traktoristu, znovu zoře a oseje. Ale příroda opět prokázala své regenerační schopnosti. Pampelišky, jetel, pýr, bodláky a další starousedlíci povstali jako fénix z popela, zaplnili holá místa a zahájili expanzi do zvolna se vetícího trávníčku.

Na čele onoho statečného muže se objevila hluboká vráska. Ale správný chlap se nikdy nevzdává. A tak řečkovický areál spatřil obraz nezdolnosti lidského ducha. Po ploše postupovala těsně sražená rojnice, pokrývající celou užší stranu hřiště. Každý z mužů třímal v ruce motyčku, lopatku či vytrhávač plevele a v druhé ruce kýbl. A v předklonu bez milosti odstraňovali i s kořenem vše, co na správný anglický trávník nepatří.

Zezadu to silně evokovalo atmosféru bavlníkové plantáže (dle Rangers). Pane můj co na nebi je tvůj dům // má máma můj život dala katům // katům mým v polích s bavlnou// … // Den za dnem kůže zná bič katů // vidíš jen černý záda bratrů // jak tam jdou v polích s bavlnou // to co znáš ty v Louisianě // černý záda znaj´ i v Texakeně //i tam jsou v polích s bavlnou…

Jediný muž se vydělil z rojnice. Pan správce v zápalu boje vyrazil vpřed rekordní rychlostí a na druhém konci pole s bavlnou (co to píši, budoucího trávníku) byl první. S pýchou pohlížel na postupující rojnici, systematicky likvidující nepřítele. Skupinka civilů, tlachajících na přilehlé cestě, se pod jeho upřeným pohledem rozprchla do všech stran najít si nějakou práci.

Do týdne bylo jasno. Probírka pomohla. Ale ne zcela. A tak rojnice postupovala plochou nejprve zprava doleva, po čase zleva doprava, po čase zprava doleva…  Civilové už začali citovat z toho otřepaného vtipu o muži, který se chtěl zbavit své ženy tím, že se jí bude třikrát denně velmi intenzivně věnovat. „Třikrát denně po dobu tří měsíců, to nemůže žádná ženská vydržet!“ Nevím, jak ženská, ale chlapi z rojnice se narovnávali v zádech hůře a hůře… a plevel to vydržel.

K zalévání a hnojení přidalo se tedy sečení na minimalistický sestřih. Ten úžasným způsobem zlikvidoval pýr a bodláčí, čímž uvolnil životní prostor sedmikráskám a zahradliškám  (podle návrhu Wendy Northcutt by se tak měla označovat forma pampelišky, která se vyznačuje nízkým vzrůstem, poupaty ukrytými těsně u země a schopností stihnout vytvoření a distribuci semen v době mezi jednotlivými sekáními).

I vznikl tedy krásný, nizounký trávníček, nikoliv však anglický, ale dvojbarevně tečkovaný. A na sedmikrásky separace pomocí rýpacích zahradnických pomůcek příliš nezabírá. Hlavně proto, že při ní jde ven i žádaná tráva.

Přešlo léto, přišel podzim a přiblížilo se naše odstěhování z řečkovických kasáren do původních prostor. Pan správce stál na okraji sportoviště a mumlal si polohlasně: „Když se kácí les, létají třísky. Dáme hloubkovou orbu, necháme to obrácené do jara, ti neřádi vymrznou a na jaře teprve osejeme, a pak se uvidí.“

Pokud orba probíhala, probíhala už za naší nepřítomnosti. Budu se muset zeptat kolegů biologů, co dělá anglický trávník pana správce.

Já ty chlapy nepochopím. Mně by úplně stačila ta tříbarevná puntíkatá nádhera. Při pádu nepíchá, je měkká, voňavá, a jak je odolná proti pošlapu! Jenže, když chce mít správný chlap anglický trávník, tak ho bude mít, i kdyby čert na koze jezdil a hrom na hromu stál.

Ten báječnej mužskej svět, ten báječnej mužskej svět. // Nepochopí nikdy ženský ten báječnej mužskej svět.// …

http://www.youtube.com/watch?v=lIMWLSWymXM

 

 

Aktualizováno: 24.7.2012 — 09:04

64 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Těch pár dní jenom v tričku je za námi. 🙁 Přes chvílí zase lilo jako z konve, no spíš jako z moc konví a byla bouřka. Garyk sedí přitisknutý ke mně i když už dávno nehřmí. Jo to naše potěšení – poděšení. Tak zase pěkně s povděkem navléknu bundu a jdeme oběhnout kopec. Přeji všem pěknou neděli!!! (f) (sun) (f) (h)

  2. Mili lide, to chce chatrajici zrak. Ono kdyz ty plevely jsou zastrihnuty a chabe oko vidi zeleň, tak je bozi raj to na pohled. 🙂

    Na me latifundii je sekani travy dobrodruzstvi. Muj excentricky manzel seka travu bosky. Ma to jeden problem. Mame mravence kousave a palive. Prednosta je obzvlaste na ne cimprlich – delaji se mu z kousancu puchyre. Takze kousek poseka, pak prijde achich ouvej, zas mne ti mravenci pokousali… Boty jsi mel? – NEEEE, jeste by mi ty potvory zalezly do bot/sandalu… Takze nez latifundii oseka na jedne strane, tak druha zas uz zaroste. ….

      1. S takovým chlapem se nelze nudit … (rofl) … je to poklad ( u nás se říká „jen vykopat“ (chuckle) )

  3. Zdravím aspoň navečer všechny dobré lidi ze Zvířetníku. (h)
    Díky za všechny pochvaly, jsou poměrně nezasloužené.

    Jak to bylo s panem správcem dál, nevím. Asi stále zalévá a jednotí … ten nevypadal na Černovice (rofl) .

    Vidím, že otázka trávníku je poměrně diskutována, a jak vidno, většina těch chlapů je fakt perfekcionalistů. My děvčata to máme radši s kytičkama (chuckle) . Tak ať každému pěkně roste tak, jak ho on chce (případně nechce). (inlove)

    O.T.: tady na chatě máme trávník metodou „kopřivy a bodláky tu naštěstí nerostou, tak se to občas poseče, aby se v něm dobře běhalo bosky“. Zrovinka včera chlap pokosil (strunovkou, on je terénně pestrý a tak trochu myšo- a krtkodrom). No a dneska mě asi ten trávník zachránil. Já … (jak se mám honem slušně nelichotivě vytitulovat?) … jsem si postavila špatně žebřík, muž mě sice držel, ale neudržel a zbuchla jsem z dvou tří metrů na zem i se žebříkem. Chlapečci se mohli uřehtat, hlavně jak se všichni seběhli sbírat ze mě ten žebřík. No a v čem byla ta klika? Hlava mi břinkla do země parádně, jen to zadunělo. Mám sice trvdou moravskou palici, ale byla jsem ráda, že břinkla o trávník, ne o kámen v záhonovém chodníku, který byl kousek vedle. Tož trávník někdy i zachraňuje životy, milá Jenny (sun) . Mám akorát naraženou holeň a to se rozchodí, tedy zítra rozleze po žebříku (rofl) .

    1. Třikrát sláva záchrannému trávníku. (whew)
      Jestli hodláš provozovat takový kejkle ještě někdy, řekni včas, naučím tě padat! 🙂

      1. Díky, Ioaninno, já jsem se dneska naučila pořádně stavět žebřík (rofl) . Ale díky za nabídku, lekci v padání někdy zkusíme, takovému trdlu jako já se to bude hodit (chuckle) .

    2. mně to nedá a zeptám se. Jakou dobrůtku máš na konci toho žebříku??? 😛 Logika praví, že pro nic, za nic tam nepolezeš. To dá rozum. Přece. (chuckle)

      1. Milá Zdeno,
        představ si, že na konci žebříku je rýna (rofl) . Pro nemoravany: to je takové to koryto, do kterého stéká voda ze střechy a pak teče do okapu. Koryto to bylo, ale prázdné (chuckle) … ani voda, natož něco pro vepříka (blush) .
        Jenom potřebovalo natřít. (rofl)

        Vidím to na příspěvek na téma: pouze člověk je tak blbý, že pracuje bez nároku na odměnu (rofl)

    3. Milá JJ, tvůj anděl strážný byl ve střehu už když jsi zdvíhala nohu k výstupu na žebřík. (Děláváš mu to často? (chuckle) ) No a pak už jen přiskočil a při tom pádu tě trochu popostrčíl aby tvá hlava skončila na správném místě. Máš bystrého anděla strážného. (y) Ale hlídej se, i dopad na trávník ti mohl způsobit slabý otřes mozku. Doporučovala bych klid a zítřejší výstup do výšin si nech na později, snad to nemusí být hnedka zítra. 🙂

      1. Milá Velká kočko,
        mám dojem, že zaskočil anděl strážný od synáčků, ten má dobré reflexy (chuckle) . Nebolí mě nic, co už mě nebolelo před pádem (angel) . Díky za starostlivost, palici mám asi ukázkově tvrdou, žádné známky otřesu se neprojevily, tak hurá zpátky na žebřík. Zítra má kapat, tak nebude dobrý den na natírání a budu řešit kila letních průsvitných jablek.

        1. Jé s takovými jablky tu byly stromy když jsme se nastěhovali v roce 1976. Byly stařičké jako domek (stavěný 1936) a už nejsou. Co myslíte, odcházejí za Duhový most i stromy?

  4. Byl jsi příliš podnikavý, malý Tatu. Copak tobě už je hej tam za Duhovým mostem, ale co tvoje rodina, ta gorilí i ta lidská. ;(

    Bršlice kam oko dohlédne a těch 20 x 7 m se dohlédne snadno. Bojovali jsme dokud manžel žil. Ale po jeho smrti jsem všechno vzdala. Jen jeho růže jsem chovala jako oko v hlavě. Teď už na zahradu nechodím vůbec. Ten rámus co tu vzrostl poslední dvě desetiletí nevybízí k pobytu venku. Ani okno se nedá otevřít, jen na malou chvilenku. Ten můj zvýšený krevní tlak přičítám taky dopravě kolem nás. To je fakt dokázané že ten dopravní hluk zvyšuje krevní tlak. Přes zavřená okna s třemi tabulkami, přes extra isolaci domu sem ten randál stále proniká.
    Ale díky bršlici mám na zahradě stále zeleno. 😉 To zjišťuji jen pohledem z okna, nejdu ji poděkovat osobně. (shake)

  5. Milá JJ, článek mě náramně pobavil, podobný křest si tu zažil i můj choť. Holt, když je domu trávník, stává se nezbytným doplňkem celkového dojmu domu. Tedy alespoň tady ano, obzvláště, když většina domů má na přední parcele právě jen ten trávník. A podle jeho kvality a údržby pak lidé hodnotí celý dům (a jeho majitele). Proto, když je dům už delší dobu na prodej, prázdný a pečující majitel daleko – buď on sám, nebo realitka zajistí (za poplatek) pravidelné sekání trávy. Jinak vypadá dům zpustle a zájemce buď odradí, nebo ti předpokládají odpovídající pokles ceny. Když jsme koupili náš dům, byl již měsíce propadlý bance. Trávník byl sice udržovaný – ale jen tak, že pravidelně posekaný. Jeho kvalita byla děsná. Míchaly se tam asi tři druhy zdejších travin (typické jižanské odrůdy) a bylo třeba rozhodnou, který druh zvítězí. A mezitím plno plevele(pampelišky ani sedmikrásky tu nemáme). Manžel se do přerodu téhle směsi na anglický trávník pustil s velkou vervou a nadšením. Denně po práci a jak měl volno chodil se na trávník hodiny „modlit“, jak jsem tomu říkala. Lezl po kolenou s vypichovátkem a kbelíkem a kousek po kousku vyrýpával plevel a nechtěný druh trávy. Jenže zdejší plevel má úžasně dlouhé kořeny (jak jsem zase já zjistila na záhoně) a když se nevytáhne celý ale jen přetrhne, místo zničení se naopak namnoží. V obchodě procházel dlouhé řady chemických přípravků určených jen a pouze na údržbu trávníku, konzultoval s prodavači, brouzdal internetem. Dokonce při sekání za sekačkou chodil v takových „hřebíkových šlapkách“, které si připevní na boty a při chůzi hřebíky trávu provzdušňují. V nejteplejší a suché době běžel na trávníku hodiny rostřikovač vody. Trávník se lepšil, manžel byl šťastný a pyšný, okolí komentovalo krásnou zelenou loučku – ale plevel a trávu ničící hmyz (a že ho tady je) přesto pravidelně vítězil, manžela ten nekonečný boj začínal unavovat a neustálím klečením si ničit kolena a kyčle. Výdaje za postřiky a granule šly do stovek ročně. Asi po pěti letech to vzdal a na radu kolegů si začal platit pravidelný roční postřik (každé dva měsíce, podle sezóny – výživu, hubení hnyzu, ničení nežádoucího plevele atd). Nevyjde o moc dráže, než co platil sám. Přijedou s cisternou, s dlouhou hadicí obejdou všechny trávníky, rozstříkají se je třeba a trávníku to prospívá. A máme opravdu krásný anglický trávník, který manžel teď už jen seká. To je dřina sama o sobě, protože v sezóně tráva naroste přes noc a je jí tu k sekání opravdu hodně. Dříve posekanou trávu kupil u chodníku a městská služba odvážela, protože nám někdo (špatně) tvrdil, že na mulčování pod zeleninou je tahle tráva moc kyselá. Byl to omyl a tak teď už jí sbírá do velkých sudů, které přeneseme na záhony a já trávou podkládám rajčata a papriky. Svědčí jím to a tráva navíc i v horku udrží u kořenů déle vlhko.

    Malého goriláčka Tatu je mi tolik líto. A chudáci ošetřovatelé, to věřím, že je to pro ně rána, jakoby jim zemřel někdo z rodiny.

    Včera pozdě odpoledne spustila jedna z našich velebouřek a trvala až do pozdního večera. Smoky byla strachy zalezlá za postelí, ale Rusty ten rachot vůbec nevadil, dokonce seděla u okna a koukala na to. Teď už je jasno, ale právě ta tráva vyrostla přes noc, takže manžel bude muset sekat – a to sekal předevčírem.

  6. Ajaj, trávník. Pro mne nejhezčí je ten s pamepliškama a sedmikráskama (inlove) .
    Kdysi když jsem jezdila na chalupu u Liberce, tak kolem byl hodně příkrý svah, půl hektaru. Ten se kosil jednou, maximálně dvakrát do roka. A kvetly tam kopretiny a zvonky a pryšec a… a kdeco a bylo to krásný (f) .
    Když jsme předloni byli v zámecké zahradě v Hampton Courtu, viděli jsme zahradníka s nůžkama (měly prodloužené nožky, něco jako ten forichtung na trhání třešní ze země). Těma nůžkama zastřihoval trávu kolem cestiček 😉 .

    1. Tak přesně takové zahradníky mám v sousedství. Já ten kousek trávníku omydlím, když je to potřeba, kvetou mi tam sedmikrásky a pampelišky. Když pamprdlice odkvete, tak ji pečlivě ulovím a odhodím do popelnice, aby se na mě nemračili, že tu rozsévám plevel. Ale já je mám a mám je ráda. 🙂 Milá Jj, chechtala jsem se dost nad tou trávníkovou strategií (clap) (sun) (f) 😀

    2. Trávník mám ráda. Zvlášť ten, co v něm kvetou orlíčky.
      V Zakázaný zóně bejval za babičky trávník s orlíčkama a petrklíčema. Babička tam mívala i maliniště a nepřála si mít v maliní trávu. I zakoupil dědeček postřik, aplikoval dědeček postřik, tráva vyhynula a nastoupily šťastné kerháky.
      Momentálně je v Zakázaný zóně mech. A co není babička, vypalujou se v Zakázaný zóně meze. Prý se tam s kosou nepoleze a sekačka to nevyjede. To druhý je pravda.
      Když jsem loni na podzim podnikla výlet do Zakázaný zóny, snažila jsem se vyhrabávat listí tak, jak mě učila babička: kovovejma hráběma a vykopávat mech, provzdušňovat. I pravila jsem, já neobezřetná, že je tam spousta mechu. Bylo mi vynadáno, co že se s tím sýruju.
      Až budu mít vlastní hlínu, bude na ní pampeliškovoorlíčkovej trávník!!! (makeup)

      1. Tak já na trávník napíchala cibulky modřence a sněženek. Než odkvetou, stejně tráva nevyroste. Skvěle si rozumí. (f)

    1. Ano, právě jsem to četla na idnesu. Chov zvířat je u každého druhu plný rizik. Je mi líto smrti jinak zdravého mláděte i jeho ošetřovatelů.

      1. škoda ho. Byl to takový všetečný ďáblík a pokušitel… žádný (angel) , ale pěkný (devil)

        Ale štvou mě názory, že neměli mít opičáci k dispozici žádná lana, že mají mít jen zcela bezpečný prostor (asi klecové lůžko??) … Myslím, že v Praze je spokojená a šťastná gorilí rodina. Je to neštěstí, ale bohužel se takové může stát kdekoli a kdykoli a komukoli…

        1. Máš úplnou pravdu ! Nic ani kamery ani „vzduchoprázdno“ nejsou zárukou, že nedojde k takové tragické události. Byl to kluk všetečnej a je to prostě dítě i když gorilí. Oni se z toho vzpamatují, nic jiného jim jako tlupě opravdu nezbude, ale myslím na ně, protože tuším jak je to pro ně těžké. Vzpomeňme jak Richard smutnil po Moje, ale také se to srovnalo. A jak byli všichni zděšení při on-line tragickém porodu Kamby, taky to překonali. Přiznám, že jsem plakala, protože mám fotky jak řádí sotva tři týdny staré. Přeji mu za duhový most nekonečný deštný prales…

    2. A kruci! Chuděrka malej!
      Stane se a zabránit se tomu nedá. Není chov vždycky jen to pozitivní…. ;(

    3. taky jsem četla, každá zbytečná smrt je smutná…..tak už běhá po věčných pralesech…..

      1. Je to moc smutná nehoda. Myslím, že taková nikoho nenapadla. Teď už napadne. Jenomže mládě může i uklouznout a spadnout. A tisíc jiných nehod. Když se ohlédneme, on měl velmi krátký, ale šťastný život. Měl milující mámu, sestru na blbiny, pečlivou babí a úžasného tátu.

        1. bohužel – napadla… On byl takový sebevrah amatér – jak mohl, dával si smyčky lan kolem krku, visíval často v šílených polohách… a kdo to viděl, tak reagoval takto : (tmi)

          Ale vzít jim lana a sítě (padal z nich po hlavě, po zádech, zůstával zachycený za nohu…) a vysoké špalky (i z nich padal, případně skákal na „oběti“), zabránit chodit k vodě (Moja se přeci topila, zachránili ji za minutu dvanáct)… by znamenalo sebrat jim mocmoc podnětů

          1. ten smajlík jsem dávala ve smyslu, ne že to nechtěli raději vidět a řešit, ale že se na to fakt občas nedalo koukat… Já na kamery koukala opravdu málokdy, ale některé jeho výmysly byly fakt na pár pohlavků…

          2. Máš naprostou pravdu, v přírodě by se mu mohlo klidně stát totéž. Mě taky očas obcházejí mrákoty, když vidím, co vyvádějí naši malí lemuří kluci. Někdy je to fakt na hraně a končí to strašně vypadajícími pády, ale je to stejné, jako s malými dětmi, nemůže je člověk ochránit úplně před každým rizikem a bohužel to někdy dopadne moc špatně ;(

    4. Bobeček (h) to je mi líto.
      V první chvíli jsem myslela, že se jedná o Tana Bikirky v německu. 😐

    5. Je mi jich moc líto (u) . Všech. I ZOO, protože je budou buzerovat (ano, klecová lůžka (devil) ).

      1. Nééé, ať je nebuzerujou! Tatunka je mi samozřejmě líto, ale kvůli jedný nehodě přece neudělají holou celu ostatním gorilám, to by byli strašně blbí, to by mohli taky přijít o všechny… aspoň já být gorila a smutnit po Tatunkovi a navíc ještě mít jenom extrabezpečnou betonovou krychli, radši jdu za Tatunkem…

      2. Chudák opičák a celá jeho rodina, opičí i člověčí. (u)
        Snad se z toho brzo zvetí a bude zase dobře.

  7. Ha, trávník – toť velké téma pro MLP! Sice tvrdí, že o něj pečuje proto, že by to nikdo jiný nedělal, ale já myslím, že to dělá s láskou. V sezóně seká 2x týdně, kropí – občas i nainstaluje zahradní rozstřikovač k velké radosti Denise, který takto může provozovat oblíbený adrenalinový sport – jak proběhnout pod proudem vody a zůstat nesmočen(ne vždy to vyjde). Vybaven vypichovákem vyrazil první rok do boje proti plevelu, pampeliškám a sedmikráskám, druhý rok vyhlásil válku plevelu a pampeliškám (ne že by sedmikrásky vymýtil, ale přestaly mu vadit), teď semtam vyrýpne nějaký ten plevel. Ale je fakt, že trávník máme hezký. Občas ho kazí jen krtek (letos se ještě neobjevil, ťuky ťuk!!) a Denis. Denoušek naštěstí neprovádí výkopy – za celou svoji éru vykopal menší jamku třikrát na stejném místě, a když mu bylo vážně promluveno do duše, výkopových prací zcela zanechal. Denoušek vytváří cestičky – nejvydupanější je ta od zahradních dveří k brance, v místě, kde bere zatáčku kolem domu, až na hlínu. To je pak potřeba postavit na nějakou dobu do cesty židli. 😀
    No, myslím že za takových 294 let bychom mohli mít ukázkový anglický trávník!
    Ovšem jak dopadlo páně správcovo snažení by mě zajímalo, milá JJ!

    1. Jojo, anglický trávník… To je každodenní boj s plevelem. A ten zmetek je snad nezničitelnej! Můj nejdraží též bojuje. Zkraje bojoval roundupem a teď vertikutí, hnojí, seče, stříká bofixem (proti dvouděložným rostlinám), seče, hnojí, kropí, pleje,… Maká na něm zatím 10 let. Takže máme ještě čas.
      Jak to vidím já – máme krásný trávník, je to huňaté, zelené, měkké, čuby nenosí dom bláto, jen mokro a trávu, věšet prádlo můžu i bosa.
      Jak to vidí on – strašný; vyhrabané ďolíky, brablenci, zatracenej krtek (už není, letos Prašivka ubezdušila 3 krtky, je to pašák micina), pampelišky, semo tamo pejřavka (pýr plazivý), jitrocel.. a hlavně… ten hajzl největší, popenec břečťanovitý!
      Jednou jsem byla pověřena najít, jak se zbavit popence. I našla jsem „obvyklé zahradnické postupy fungují“. Takže motyčku a plít a plít a plít. Pliju na něj! Na popenec. I dostala jsem skleničku s obarveným roundupem a štěteček, že si mám dřepnout a oťupkovat lístečky popence. Hroznej vopruz. Ale popenec je hrdina. I tohle ustál. Už mu začínám pomalu fandit. Ale psssst, neříkejte to Bubákovi.

        1. taky ho máme. Líbí se mi – nachávám ho vesele růst, kvést, množit se… (chuckle) Ale parvda – nemám sen anglického trávníčku (wave)

  8. Je to staršně smutné, ale Tatu je za duhovým mostem. Nešťasně se chlapeček gorilí oběsil při hře. Opravdu pláču…

  9. OT – smutné. Právě jsem se dočetla, že Tatu, goriláček, se neštastnou náhodou oběsil. Je mi to líto.

    1. Brečím ..Zrovna minulý týden jsem ho viděla, ďáblíka malýho. Chudáci ostatní, zvlášť Kambuška. Tak se měj Tatunku za duhovým mostem krásně a hezky si tam hraj..

  10. OT a jeden příběh se šťastným koncem. Musím se popyšit, že jsem Alence poradila co a jak, nebývalo to tam zvykem, pejsku dali do kotce, krmili a takhle to dopadlo. Jsem moc ráááda. Alenko díky !!!
    Původní zpráva :
    17.7.2012
    Dobrý den všem,
    V Horním Újezdě se našla zaběhlá fena vlčáka, zřejmě od štěňat, protože má ještě vytahané střichy, kdyby jste věděli o někom kdo ji postrádá, nebo prosím to vyhlaste
    Díky
    Alena
    Veličková
    starostka obce Horní Újezd
    Dnes 27.7.2012
    Chtěla jsme poděkovat všem, kdo hlásili nalezeného psa v Horním Újezdě. Díky hlášení které bylo i v Paršovicích, kde to někdo slyšel, a v práci se dozvěděl, že v Bystřici pod Hostýnem sice před vánocemi hledali vlčáka. Tak to tam řekli, ozval se mladý pán a ona to byla jeho 3 – letá fena čistokrevného původu i tetování sedělo. Byla sice zbídačená, šíleně, asi ji někdo měl zavřenou a byla sám otlak, ale i majitele poznala. Sám ji sice moc nepoznával, protože byla třetinová, ale bych sama nevěřila, že to může takto dopadnout. Nás to stálo asi 3 kg krmení, takže v pohodě.
    Děkuji ještě jednou všem
    Alena
    starostka obce Horní Újezd

    1. Jenny gratuluju starostce Alence (jste holky šikovný!!!!) a pánečkovi, že se shledal s kamoškou. NEUVĚŘITELNÉ!!!

  11. Tak tohle mně dostalo milá Jj neb sama bývám viděna, bloudíc po obci a tiše si mumlaje, zabetonovat, zabetonovat, zabetonovat. Tráva roste jak blbá,prší průběžně, tedy nelze stříkat. Rondup používám jen na krajnice pod chodníkem a chodníky.Dbám aby zeleň řádně vypadala, chtěla bych mít anglické trávníky,sedmikrásky a ostaní vykuci se však drží urputně a derou se na světlo bóží jak sjednaní. (sun) (rain) (sun) Na poldru za rybníkem mi vyrostl obdivuhodný lopuch plstnatý. Už se těším až ho budu tahat z kožíšků. Selekt jako postřik je fajn ale je to drahý jak zlato, takže jen na malé plochy při vjezdu do dědinky.
    Bezvadně jsem se pobavila, díky a chápu pana správce, holt se musí víc snažit, že jó. (clap) (rofl)

  12. JJ, díky za Anglický Trávník!!! Věřím, že pan správce už boj vzdal nebo se nedobrovolně přestěhoval na druhý konec Brna do šaškecu do Černovic (pro mimobrněnské obdoba zařízení v Bohnicích). V těchle brněnských suchých podmínkách nemůže na takové pláni jako je v kasárnách v Řečkovicích, vyrůst nic co se podobá trávě 8-| . Vím to, bydlím o pět km vzdušnou čarou dál na jižním svahu a sen o anglickém trávníku jsem vzdala už před třiceti lety (chuckle) . Jednou za pár let, v jarních měsících postříkám trávník selektivním herbicidem (Epulko Roundop je totální herbicid, vyřiď přednostovi, ale on už na to přišel sám (chuckle) ). To proto, že u nás nakonec roste POUZE plazivý jetelíček, a protože je medonosný, nedá se přes trávník přejít ani v botách, aniž by člověk neriskoval včelí žihadlo, (natožpak se romanticky brouzdat na boso (shake) ). To totiž ten jetelotrávník včelami jenom hučí. Každý rok na jaře podsévám, (pokud prší, jinak semínka zaschnou) a v době vegetace, když prší, alespoň dvakrát rozhážu nějaké to instatní trávníkové hnojivo. Ale to co nakonec vyroste plní svůj účel, na svažitém terénu zadržuje zem při přívalových deštích a není blátivo a zvířata nenosí bláto domů. Dělají jenom mokré ťapky (cat) (dog) .

  13. JéJé – super článek. Představovala jsem si pana správce (Musíte se víc snažit, pane správče) a jeho otroky a chechtala jsem se jako protržená.

    Zaplať pambu, že Jenda – ač nadšený sekáč trávy – na anglickém trávníku nebazíruje. I když na jaře ho popadly touhy mít trávník prost pumpelice (či-li smetanky), načež zakoupil i ruční vypichovák, a celou rodinu hnal ke zteči za účelem jejího zničení. Po čase, kdy byla zničena ale lidská síla a pumpelica se dál vesele roztahovala po trávníku, resignoval.

    Tak angličana doma mít nebudeme – navíc si náš dvorek oblíbil velmi pracovitý krtek, který vrší velekopce nejen v noci, ale i v pravé poledne – ty následně Brooke vybágruje do hloubky hlubinného dolu Marie Majerové.

    Tolik o malebnosti našeho zatravněného dvorka (a to nemluvím o tom kousku vzadu, kde měli původní majitelé slípky a kde teď na této dobře prohnojené a momentálně i vynikájícně zalité půdě bujel amazonský prales z kopřiv a lebedy – předevčírem jsem dvě noše vytrhala).

  14. OT – k včerejší zaní poznámce o sršních.
    Jednu sezónu jsme s nimi sdíleli adresu. Byli to dobří podnájemníci. Nikdy jsem neměli tak málo much a vos. Sršni neobtěžovali, jen se nikdy nesmělo večer rozsvítit a nechat otevřené okno či dveře. Zatímco během dne pří výjimečné návštěvě interiérů se rychle zorientovali a v poklidu opět odletěli, tak večerní nálety na lampu je rozčílili a ani při zhasnutí světla se jako denní tvorové nebyli schopni orientovat a odletět nemohli…
    Tvrdí se, že si velmi dobře pamatují „spoluobyvatele“ teritoria. Nejsou agresivní a při náhodném kontaktu (tím nemyslím, že ho zasednete) „domácím neublíží“ . Je prokázáno, že nejčastěji jsou žihadlem poctěny náhodné návštevy, ne domácí obyvatelstvo (wave)
    V našich podmínkách oplodněné samičky nepřezimují v hnízdech (promrzají), ale v zemi. Takže za rok si s největší pravděpodobností najdou jiný domov… Letos mají u nás jen „letový koridor“ přes zahradu.
    Jsou krásní, užiteční – pokud je soužití jen trochu možné, doporučuji tolerovat (wave)

    1. Sršeň je asi jediné zvíře naší fauny, kterého se bojím (na rozdíl od pavouka, ze kterého mám hrůzu (chuckle) ). Ovšem navíc se mi velice velmi líbí a strašně toužím ho vyfotit. Nevím – jestli se mi to podaří, když mám k němu tak velký respekt. Ale jednou jsem ho pozorovala, an lovil vosu a to byl opravdu koncert. Holt tygr naší přírody.

      Jo – a jak říká Xerxová, je velice inteligentní (ten sršeň … teda i ta Xerxová) a mírumilovný a na domácí je jako mílius. Prý, pokud se člověk chce zbavit divokých sršňů, má si pořídit své vlastní (něco podobného jako s kunou (chuckle) ).

      Přeji hezké spolužití se sršněm, sršní a sršníčaty. 😉

    2. Xerxová, mně by sršeň nevadil, ale nevidím ho ráda v bytě. Máme bohužel vnitřní žaluzie, ty kolmé. Hm, mohla jsem ho za nima fotit až do aleluja, ale v tu chvíli jsem spíš přemýšlela, jak ho dostat ven celýho a nenas… řekněme nepopuzenýho (devil) . Protože popuzenýho sršně bych v pokoji měla nerada.
      Ty pitomý žaluzie totiž nejdou odtáhnout od okna. A sršeň je velikej hmyzák. No, povedlo se.
      Třeba si to bude pamatovat.
      Ale ráno šmejdil po balkoně znova 😛 .

  15. Koukám, že mi to zas sežralo komentář (Dede, nehledej ho! 🙂 )
    Písala jsem, že mi to připomnělo povídku Jindřišky Smetanové, jak na jednom vznešeném vyslanectví v Praze, se každý nový vyslanec nejdříve rozhodl vypěstovat anglický trávník. I koberečky zakořeniných drnů na to z Anglie vozili.
    Všechno marné – do roka a do dne byl trávník samá sedmikráska.
    Tak mě napadá – Dede, mají oni v Anglii sedmikrásky?

  16. Chichi, jako bych to viděla (rofl) Naše zahrada je veliká, sekaná velmi často podle hesla – kam jinam s tou zatracenou trávou, dobytka nemaje? (wasntme) Dosáhli jsme kožíšku až kožichu složeného skutečně z nějaké té trávy, ovšem i z četné květeny, která se umí před sekačkou hbitě sehnout… a pak zase narovnat 😀 Anglický trávník to není ani omylem, ale je to měkké, bezvadně se v tom chodí či běhá (a hloubí jámy – podotkla by naše chlupatá slečna Berry). Je zajímavé, jak se podle vodních poměrů (pod sousedovou stodolou je poměrně silný pramen tekoucí pod zemí a křižující naši zahradu) liší charakter trávníku na zahradě – od šťavnatě kožichového až k jemnému květinově stepnímu. Sekačku máme poslední model před traktorkem, o kterém ovšem tiše sním (blush)

  17. Pěstování trávníku nás očekává. Zahradu jsme s domkem koupili ve stavu, kde na ní bujně rostla půl metrová lebeda. Jedním z mých prvních úkolů bylo zbavit se jí. Byla úporná a díky stepnímu podnebí nešla vyškubat, bylo pořád sucho. Strunovka to vzdala. Soused se slitoval a posekal to silnou sekačkou. Půlka zahrady poté zarostla jakous takous trávou, druhá půlka (rozděleno chodníčkem) zůstala u své lebedy. Letos na jaře si Mušketýr půjčil bagřík a vybagroval zákopy na přívod vody ze studny i základ jezírka. Vzniklo tak něco, co se skládá jen z hlíny, potažmo po dešti bahna. Po deštích ale to začalo i obrůstat. Lebedou. Po týdnu dovolené, kdy doma pršelo, jsme přijeli- a lebeda víc jak půl metrová nás vítězně zdravila. Momentálně se vyrábí chodníček, čeká nás budování jezírka a plevelu Kája vyhrožuje Roundupem. O nic nejde. Tráva tam není. Ale při běhání našich psic po pidizahrádce mu došlo, že tady anglický trávníček asi nevzejde, protože bude zadupán nebo počurán. Uvažuje o travním koberci 🙂 Ovšem to je hudba daleké budoucnosti, protože cestičku skládá ze zámkovky (to se prý musí!nelze vysypat kačírkem) a já jsem ji naprojektovala do oblouku….

    1. Jó, milá Matyldo, počůrat, to je dokonalý herbicid (rofl) .
      Můj tatínek naučil naše kloučky vylézt na zídku a čůrat dolů na trávník (a oni hned začali zkoušet, kdo dál a kdo vejš (wasntme) ). Výsledkem bylo sice zvládnuté čůrání u kluků, ale jako bonus vychcípaný porost bez ohledu na rostlinný druh. Obnovil se až letos, kdy jim byla vykázána k občůrávání při venkovním pobytu jabloň … neroste pod plevel a jablka má krásná, velká, biohnojená (rofl) .

  18. Kačka chtěla mít trávníček na našem dvorečku. Cesty a místo pod pergolou je vydlážděné placáky, ale na trávníček něco přece jen zbylo. I Mimi pochopilo její snahu a blahé paměti vyrobilo na daném prostoru jen jeden zákop. Chodilo důstojně po chodníčku aby se ramenem dotýkalo domu. Ne tak naše milá čubinka, ta půl trávníku prochodila a druhou přeryla.
    OT já ten vtip znám s americkým turistou….

  19. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Krása (rofl)

    Máme trávník. Udržovaný a často sekaný. A v něm spoustu pampelišek a sedmikrásek. A sedmikrásky jsou úžasné – kvetou celý rok – málem i pod sněhem (nod)

  20. Pán správca je môj človek.Dokonale to poznám.Mám trávnik,mám.Vlastne trávniček.hýčkam si ho,beštiu, zalievam,kosím-kosačka je bezvadná,dostala somu k okruhlym narodkám,Luxusná-značka Mountfield benziňák/predtým som mala ručnú/Len mi nikto nepovedal o ťažkostiach pri štartovaní:čakala som gombík na spustenie,dostala som šnúru na trhnutie.A trhnutie mi nejde!Na štartovanie sa tešia susedia,pozorujú ma ako si nastavujem postoj noh,zohnutie,trh a postupne najskor mprosenie kosačky,potom nadávanie a nakoniec tlmený vrčivý ton a ja KOSIM!!Pekný deň.

  21. o jak toto budovani travniku znam 🙂 . Manzel take budoval u domku travnik, bojoval s plevelem. Do role travnikoveho poradce se nominoval muj tatinek. I poradil aplikaci hubice plevele zn. Roundup. Manzel poslechl rady, aplikoval. Vecer zaprselo a rano kdyz manzel vysel na balkon a videl tu zkazu, v podobe velkych zlutych skvrn, jen tise zaupel. Nejaky cas pote nechodil z balkonu pozorovat, jak mu roste travnik….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN