ROZCESTNÍK: Z českých luhů a hájů (2) Skuteč

K tomuhle výletu nás inspirovaly dvě věci – za prvé novinový článek o krásách lokality se zvláštním názvem Toulovcovy maštale a za druhé skutečnost, že nám doma netekla teplá voda.

 

 

 

Začátek nebyl ideální, České dráhy zjevně nenávidí cestující a dělají všechno proto, aby je přiměly jezdit autem. Jinak si těžko vysvětluji skutečnost, že ve vozech vlaku EuroCity nefunguje v třicetistupňovém horku klimatizace, a to nikoliv náhodou, ale zcela pravidelně (alespoň tak nám to řekl průvodčí, prý to má cosi společného s napětím, neuměl moc vysvětlit co).

Penzion, kde jsme bydleli, měl krásnou velikou zahradní restauraci. Pod našimi okny, takže jsem si každý večer úpěnlivě přála, aby začalo pršet.

Ale jinak jsme se měli dobře. Co jsme viděli? Nejprve Vysoké Mýto s muzeem. V muzeu je na dvoře taková… Moravák by asi řekl šopa… a v ní expozice karosárny Sodomka. Ne každý to jméno zná, ale v období před a těsně po 2. světové válce (než režim zasáhl) bylo jméno Sodomka světově proslulé, jeho karosárna spolupracovala s automobilkami nejslavnějších značek.

 

 

A kromě aut navrhoval i autobusy (firma Karosa je jeho pohrobkem), letadla, hračky… Expozice čítá dva kočáry (tak firma počátkem 20. století začínala), dva automobily, dvě auta pro děti (nevím, jestli je lze označit jako hračky, uvidíte fotky) a jeden skútr. A fotografie a texty po zdech. Existují plány otevřít ve Vysokém Mýtě muzeum karosářství, bylo by to určitě zajímavé.

Franta tam nafotil asi 200 snímků, shora, ze strany, zdola vleže na zemi… a moc doufá, že třeba v nových prostorách muzeum ukáže i exponáty, které se do šopy prostě nevejdou.

Pak jsme se vydali na hrad Košumberk, který patří ke zříceninám, kde se vybírá vstupné. Jeho majitelem je městečko Luže a uznávám, že na jeho udržení ve stavu zříceniny a ne rozpadliny ty peníze určitě vynakládá.

Druhý den cestou na ty kýžené Toulovcovy maštale (po celou dobu pobytu jsem byla pevně přesvědčená, že se jmenují Toulcovy) jsem se chtěla formálně zastavit na zámku v Nových Hradech – formálně proto, že zámek je rokokový, údajně něco jako české Versailles. Rokoko nemusím a Versailles se mi nelíbí ani v originále.

 

 

Ale byla jsem překvapena a okouzlena. V Nových Hradech se zjevný dostatek peněz spojuje s vkusem a elegancí. Výsledek je v českých zemích nevídaný. Zámek (ani tady jsme nebyli uvnitř) je v perfektním stavu, omítka drží, zahrady jsou dokonale upravené a udržované, vodotrysky tryskají, kavárna a restaurace jsou otevřené…

Návštěva interiérů není nejlevnější, ale můžete vidět i (za extra cenu) sbírku anglických klobouků či velocipédů. A francouzská zahrada je přístupná gratis, vstupné se nevybírá ani do malého tisového bludiště s šokujícím překvapením pro ty, kdo dojdou do jeho středu. Může se i do anglické zahrady s křížovou cestou, kterou právě rekonstruují, a je z ní výhled do obory s jeleny. Byli jsme tam dobře dvě hodiny.

Takže když jsme pak cestou k Toulovcovým maštalím zabloudili, bylo to kvůli času dost nemilé. Ostatně se nám to v neznámé krajině s minimem turistických značek stalo vícekrát. Vedeni instinktem jsme ale nakonec cestu našli. Upřímně řečeno skalních měst jsme už viděli hodně a třeba i větších, ale Toulovcovy maštale jsou opravdu krásné, relativně dobře schůdné a velice fotogenické. Trochu mi tam chyběly nějaké informace – co to bylo, proč se to tak jmenuje a podobně, nevím, proč to turistům tají. Ale cesta borovým lesem s pískem pod nohama a pískovcovými balvany kolem byla nádherná.

 

 

Slatiňany jsme proběhli téměř tryskem. Viděli jsme tam dva koně převalského a jednoho bílého kladrubáka, což považuji za nespravedlivé. Slatiňany jsou přece známé chovem starokladrubských vraníků… Jenže nebyl čas prohlídky a venku zrovna žádný nebyl. Tak jsme si aspoň odskočili na chvíli do Chrudimi, ze Slatiňan jsou to jen čtyři km podle vody.

Pak jsme ještě potřebovali do skanzenu na Veselý kopec. To bylo docela náročné. Znamená to dojet vlakem do Hlinska a odtud pěšky. K tomuhle jedinému spoji nejezdil autobus, tak jsme se ptali v penzionu, jak dlouho nám bude trvat cesta pěšky na nádraží. Prý tak deset minut. Naštěstí jsme vyrazili hodně brzo. Skuteč má totiž vlastní nádraží, na které ale jezdí jen asi čtyři spoje o víkendu. Tak tam to nebylo. Funkční nádraží ve Žďárci u Skutče je asi o tři kilometry dál…

Ve skanzenu jsme zastihli jarmark, což mělo za následek určité žaludeční potíže (obilná placka se šunkou, obilná placka s povidly, půlka frgálu, dvě suché topinky). Jinak jsme tam toho přes davy lidí moc neviděli – naštěstí jsme tam nebyli poprvé… takže vlastně všechno dopadlo úplně dobře.

 

Fotky najdete zde: http://1234zana.rajce.idnes.cz/Cervenec_2012_-_Skutec/

 

Aktualizováno: 24.7.2012 — 09:09

170 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pěkně jsem si pocestovala, jako vždy se zanou! A zase má ten rozcestníček + bezvadné fotky na mě ten oučinek, že bych moc ráda do Skutče a okolí někdy vyrazila.
    Přes Vysoké Mýto jsme se něco najezdili na trase Česká Lípa – Olomouc, jenže čas na zastavení při těch jízdách nikdy nebyl. Možná kdyby naši kluci věděli o tom muzeu. Takhle si z Vysokého Mýta pamatujeme jen autodrom s dopravním hřištěm a letiště (vždycky nějaká letadýlka postávají před hangárem), které jsou viditelné ze silnice. 🙂

    1. Dodelávám krtecka v letadle – este mi chybí ocas. Vecer to musím dodelat, vyprat a ráno poslat na první deku.

      1. Jsi úžasná, YGO. (h) Jen díky takovým šikulkám jako Ty se projekt mohl rozběhnout tak rychle. (f) (hug)

  2. Ahoj, tak se zase hlásím na značce 🙂 Elektřina nám nakonec nešla asi 46 hodin, bylo to hodně komplikované, poškozené bylo i vedení velmi vysokého napětí na těžko přístupných místech, kam se čezáci nemohli dostat kvůli promáčené půdě. Naši vesnici si to minitornádo či co to bylo (byl to prý vichr ve tvaru víru) jenom olízlo, ale popadaných stromů bylo dost na to, aby to strhalo vedení (a u nás se rozpadla veliká stará jabloň, spadla napůl na plot a napůl na Markovo auto a zasypala okolí asi tak milionem nezralých smiřických jablíček), sousedům to sebralo nějaké tašky ze střechy, ale proti škodám v Bílých Poličanech a v Lipnici jsme ještě dopadli dobře. No a kde neměli tornádko, tak měli šplouch velké vody.
    Plot jsme prozatímně opravili, jabloň rozřezali a zítra mám rande s paní pojišťovnovou, abych mohla nechat spravit auto i ten plot. Naštěstí lidem se nic nestalo, a byl to tak trochu zázrak, protože stromy padaly především na cesty a silnice.
    V Třeboni bylo krásně, Kazan omládl pod novými dojmy a úžasné bylo, že jsme mohli se psy prakticky všude. 🙂 Takže dovolenou okolo Třeboně doporučují dva psi z dvou přítomných (dog) (dog)

    1. Dede, vítej (inlove) , hlavně že to dobře dopadlo.
      Pokud se mi tohle podaří odeslat, přeju zároven Tosce všechno nej a děkuju za všechny komentáře, kde jsem to nezvládla 🙂

    2. Dede gratuluju k obnovené elektrifikaci a přeju, aby už byl nadále klid.

      POSLALA jsem MAILÍK – kdyby náhodou spadnul do spamu.

  3. Milá tosco (inlove) , dodatečně Ti přeju všechno nejlepší k Tvým včerejším narozeninám. (f) (sun) (^) (music) (f)

  4. A vůbec, já ještě nepochválila Zaně cestování!
    Zana prostě najde vždycky nějakou perličku. Nebo stáje. Nebo lapky. Nebo.
    A ten zámek – to je pohlazeníčko, že se konečně někdo stará o historickou stavbu takhle pěkně.
    Autíčka mě neberou, dokud si na ně nemůžu šáhnout, a i pak mám radši šutry, ideálně opracovaný šutry. 🙂 Ale vzpomínám si na dědečkovu aerovku, co ji dal pak dohromady strýc (zkombinoval ji s aerovkou svýho táty, dědečkova bratra). Podnikali jsme s ní hrdinský jízdy po okolí Zakázaný zóny. Zajímalo by mě, kde nakonec skončila.
    Akorát mě štve, že je tu děsně pomalej net, takže na obrázky musím čekat čtvrt hodiny na každej. Tak snad z jiný hospůdky to půjde líp. 🙂

  5. Milá Zano, tvoje povídání mi připomnělo návštěvu Nových Hradů předloni, byla jsem u spolužačky v Pardubicích (cestou do Prahy a na Pražení). Byli jsme i uvnitř a dokonce potkali nynějšího pana majitele – tuším, že se jmenuje Kučera. Hana mi vyprávěla historii koupě tohoto zámku – jak se realitka chtěla nabalit nehoráznou cenou. Nakonec pan Kučera vyhledal majitele ve Francii a ti se mooc divili jaké kejkle realitka provozuje – majitelé jim totiž platili, že zámek vedou ve svých knihách a „starají“ se o prodej. Tak majitelé zrušili smlouvu s realitkou a pan Kučera zámek odkoupil od majitelů – tím pádem mu zbylo na opravu zámku. Část zámku je přístupná, v jednom křídle bydlí s rodinou. Jo a také jsme si dali kávu a zmrzlinu.Dokonce tam měli skříňku s knihami – pro zájemce zadarmo – jedna z nich cestovala se mnou do Austrálie.

    1. Pan Kučera je borec! To mně těší, že s těma podvodníkama někdo vybabral. Píšu si ono místo do cestovatelského přípravníku. Díky za upozornění. (y) (wave)

  6. a sakra, už to zase začíná, komentář mi zmizel

    no, chtěla jsem napsat, že tosca neměla svátek, anžto není Marta, ale narozky – dodatečně vše nej nej (h) (h) (h)

    a baty teda k tomu svátku 😉 8) (h)

    a přeju hezký den pokud bude jako v sobotu tak asi perný, bo to bylo vedro dokonce i mně!!!! a včera jsem byla na návštěvě u kočičky Jiřinky
    http://kocky-online.cz/rate/?action=show&id=49466

    1. Vcerejsi ranni komentar skoncil v bezedne propasti internetu, takze dnes pouze podekuji Bede za uvedeni na pravou miru a vsem dekuji za prani 🙂
      A JoVovym specialne dekuji za krasnou kyticku na pranicku, moc se mi libi 🙂

      P.S. Buhehe … jeden komentar za 24 hodin je pry moc rychle po sobe 😉 😀

  7. HLÁSÁNÍ OD DEDE

    Tak včera večer ČEZáci opravili vedení a odjeli, ofšem pak se zjistilo, že půl obce (ano, ta půlka Dede) a ještě nějaké další obce jsou stále bez proudu, na odstranění závady se pilně pracuje.

    Dede se zatím podařilo opravit nadvakrát rozbitý plot (tedy spíš mužské části její smečky (chuckle) ) a momentálně všichni táboří na zahradě kolem ohně, na kterém se vaří jídlo. 🙂 Včera prý byla návštěva restaurace s Markem a synovečkem poněkud adrenalinová (chuckle) , tak se jí v privátu …. no, prostě za plotem. (chuckle)

    Mládencům zřejmě vyhládlo, po otevření voňavých psích konzerv zastříhali ušima 😛 , ovšem Dede psí jídlo hrdinně uhájila. (y)

    Dede pozdravuje Zvířetníky (h) a vzkazuje, že neví, zda zítra bude nový článek. Ono tam je totiž i mobilní spojení silně narušeno.

    1. AD „…všichni táboří na zahradě kolem ohně, na kterém se vaří jídlo…“

      Jůůů – Dede si letos užívá romantiky, ještě chvilku a bude z ní cigánská princezna (chuckle) !

    2. Dede,naše Robinsonka. (chuckle) (wave)

      Dívala jsem se na tu spoušť v Čechách, lituju všechny, které to postihlo, držte se ! (handshake) (y)
      U nás spadlo asi 49 kapek a dost. Jinak občas bouří ale jen straší, naštěstí. Teď je pod mrakem a příjemných 20 a fous. (wave)

      Dodatečně přeji všechno nejlepší tosce. (rose1) (f) (h)

  8. OT – pleteme pro psí miláčky = návody zdarma

    Tak jsem teď při hledání popisu na pletený dámský pulovr narazila na sérii zdarma návodu na pletené svetry pro psy:
    http://www.yarn-methods.com/knit-dog-sweater.html

    Podzim v Čechách se blíží, tak si myslím, že by se to mohlo pár Zvířetníkům (nebo spíš Zvířetnicím?) hodit.

  9. Tak vidím, že Dede ještě neodchytla elektrického rejnoka (shake) – tak držím palce, ať je do nejdřív nadrátovaná – teda elektrizovaná.

    Jo – a kdo by se chtěl pokochat štěňátkama, tak tady
    http://yga.rajce.net/2012_Barina_stenatka_cca_5_tydnu

    Upozorňuji – nejsou naše, ale mého nezodpovědného švagra (teda fenky, kterou nechal u svých rodičů, ale to by bylo na dlouhé a z mé strany velmi rozhořčené a hlasité vyprávění – zkrátka škoda řeči).

    Ani je nenabízím – teda ne, že bych nechtěla, aby si je někdo z vás vzal vzal 😉 , ale je mi jasné, že tady není šance (a jinde velice malá). Ale přesto – jsou to malí roztomilí veselí a podkud budou po mamině, tak velice prímoví pejci a jedna pejsinka příjemné velikosti a povahy (nod) .

    1. Ygo, už mi lidi na vesnici mockrát řekli, že feny nikdo nechce, protože kdo má každého půl roku řešit ty štěňata- kastrace sem ještě nedorazily, nanejvýš ještě tak u papírových nebo loveckých pasů a i to je proti přírodě. Světluška hárá a před pár dny Kačka dorazila domů se zmítající se psicí v náručí a nápadníkem za patama- majitel klidně prohlásil, že jeho pes ví, že nám hárá fena, ale vždycky mu uteče. Možná by to chtělo trochu zodpovědnosti z obou stran. (devil)

    2. nojono… Pokud není háravka pod trvalým dohledem, tak je to hned… Štěníci povedení, ale až je odstaví, tak by to chtělo jednou pro vždy vyřešit. Protože páník se asi nepostará…
      Ale jsou to krásní štěníci (nod)

      1. Už jsme to doma probírali a asi to bude na nás (a to nevím, jak se na to bude švára tvářit, ale jinak to opravdu nejde) – však i to krmení (a teď pipetu pro Báru) často obstarává Jenda – a stejnak si myslím, že by Báře měli dávat víc žrát, ale toto téma je pro mne velice bolavé … zkrátka, tady je osvěta házení hrachu na stěnu (o perlách nemluvě). Ach jo. Kdybysme neměli doma ty naše holky a hlavně kocoura, tak hned bych si Báru vzala (a možná to nakonec dopadne tak, že jedno štěně k nám pujde – kurňabrokhimlnergotkrucifix (punch) – ne to štěně, samosebou)

        1. YGO (inlove) , jsou nádherní, líbí se mi princezna v rukavičkách i malý hnědý medvídek, jen spolu s Tebou říkám „ach jo“!
          Myslím, že u Tebe skončí ta hezká slečna, už kvůli Broke to asi pejsek nebude.

    3. Teda Ygo, to jsou nádherní ňufíci. Nemít tu mojí stařenku Lindušku, hned bych si holčičku zamluvila. Ale Lindě to nemůžu udělat, snášela by mrně hodně zle.

    4. Ygo, člověče, kolik je černejch holčiček? Jak velký asi budou, až dorostou? Vydrží to tak 3 měsíce? Pokud se mi povede přestěhování na lont, budu potřebovat k Penny nějakýho přivaděče a iniciátora štěkání…

      1. Io – holka je jenom jedna – ta, co ji chovám. Velikostí bude trosku vestí nez Penny, ale zádný obr – protoze tatka je stejné váhové kategore jako Bára, tak zrejme ani stenata nebudou vetsí – takze tak 35 az 40 cm v kohoutku (i tlapky maji celkem drobné, takze zádní buldoci). Jestli bys mela zájem a opravdu by to vypadalo reálne, ze bys mela moznost si ji vzít, ty tri mesíce bych ti ji opatrovala – u babicky bych ji fakt nechat nemohla, rosla by tam jak dríví v lese nekde v boude, o základní výchove k cistotnosti ci dokonce lehké socializaci nemluve.

        Pokud nebude zbytí, tak si vzememe jednoho cernouska – pejska. K tem nasim dúrám si dalsí fenku nelajzneme, abysme nakonec nemeli doma trhanec (tmi) . Sice jsem si predstavovala, jak si budu v dalekém budoucnu pejska vybírat podle sebe (silne se mi zalíbili cestí teriéri), ale ta CD je nekdy tak potmesilá – já to ríkala, nejezdime se na ne dívat, zustane nám nekteré za nehty (Jenda se vcera smál a ptal se, kde máme krabici na stene (fubar) )

        Ji nak – kdyby chtel stene kdokoli kdekoli z místních ctených Zvíretníku – jsme schopni zajistit dodávku i do Karlových Varu
        – ovsem svihák lázenský by to nebyl, spís takový venkovan, co mu couhá sláma z botu 😉

        1. Český teriér? Ygo, učím jednu paní a ta má českého teriéra napůl se synovcem- ona se o něj stará skoro furt a on si ho bere na hony, takže pes má velmi slušné vyžití- ale to je torpédo, ne pes. Když pominu dvoje mé džíny, co mají dole na nohavici dírku od zubů, tak tuhé sušené prasečí ucho je pro něj záležitost na 10 minut. Paní se mu opravdu věnuje, vychovává, venku nechává běhat a stejně je to ničitel. Třeba mu bylo smutno, a tak si přivlekl polštářek a lehce ho rozcupoval. Mně teda přesvděčil o tom, že na českého teriéra bych nervy neměla. A to už je celkem rozumný tříletý pes!

          1. Chichichi – ona mne uz Bruca otrkala a to je z ní uz velmi slusná holcicka a dokonce uz i poslusná … ale tuhle ráno mi Terka ríká „Co to más s tou nocní kosilí na rameni?“ Já kouknu a na rameni díra pro dalsí ruku – já si ji tenkrát oblíkala potme (protoze Jenda uz spal, tak jsem nechtela rusit) a protoze bylo tak horko, tak jsem ani neprisla na to, ze mi ctvrt kosile chybí (rofl) (rofl) (rofl) . Takze dírka na riflích mne uz nevyvede z konceptu – a já bych zase brala holku. Ale to az nebude Toya – takze mozná ze do té doby to uz nebude pravda (chuckle) – za tech pet roku (clap)

        2. Ygo, já musím prvně vyřešit bydlík, ale jak budu vědět, že je řešení na dobrý cestě, ozvu se, a když bude holčička ještě volná, přijedem se kouknout s Penny a krabicí. 🙂
          Nemůžu nic slibovat, dokud nebudu mít z krku bydlík… 🙁
          … ale vím, že jsem k CD vznesla dotaz ohledně černé voříškaté fenky velikostí k Penny, a CD se nemá dráždit… 😀

          1. Io – klííiíd. Zatím nám nikdo ruky netrhá, abysme mu proboha nejaké to stene schovali (shake) . A jak ríká Matylda – na vesnici se jde hlavne po psech – klucích, takze tak.

        3. No, sice budete muset pořešit, abyste neměli štuclíky, ale třetí fenku fakt neberte. Ty naše se ještě nepozabíjely, ale někdy já nemám daleko k tomu, abych je nepraštila lopatou (devil) . Momentálně je klid, ale blíží se hárání…., a to zase budou bitky a vyříkávání kompetencí (think)

          1. Ale Toa je kastrovaná a starší dáma, takže by to asi tak divoké zas nebylo. A u Brůči nevím, jestli kastrace proběhla (asi ne?). U nás Borůvka je kastrovaná a nic neřeší, občas Světluši jen zdrbe a Světlušce je všechno jedno. Ale kavalíři jsou smečkové plemeno, takže to je možná tím.

            1. Kdyz vsichni tak vsichni – i babicka (chuckle) , teda i Brooke je téz kastrovaná. Není chovná a prílis ráda behá na to, aby byla dvakrát do roka tri týdny na stranku. Ano, já vím, mela by poslouchat i v tomto období, a Terku i poslouchala, ale casto jsem je vencila já sama a prece jenom nemám ty nervy cekat na to, jestli se vynorí z rostí (chuckle) . Ted jsme v pohode vsechny.

            2. Matyldo, dvě jsou dvě, ty si to spolu vyříkají a je. Ale tři už jsou smečka, která má alfu samici (samce), betu a gamu. No a u nás, tedy nejenom u nás, je problém, že ani jedna z těch zbývajících nechce být ta gama. Možná je to tím, že mám tři velmi sebevědomé, až dominantní feny, ale spíš je to tím, že u nás Aira nebyla od mimča a nemusela od mala šlapat v řádku.

              1. Já to beru podle toho, že chovatelka Světlušky má doma šest fen, z toho pátá je bábinka kavalírka z útulku, která k nim přišla v deseti letech hrozně zbědovaná. Ta jejich první je kastrovaná, zbylé jsou chovné a nejmladší je ještě prtě- a nějak se snesou, takže u smečkových plemen je to možná jinak.

        4. Ti jsou nááádherníííí … hned bych jednoho brala, ale musím být zodpovědná 🙁 … u Ioaninny mu bude dobře (h) .

  10. Ahoj, zdravím všechny, včera se mi nepovedlo protlačit ani jeden komentář a že jsem se snažila…
    Tak hlavně aby Dede spravili dráty, my to vydržíme, ale jí je bez elektriky asi ouvej,

  11. Hlásím návrat z Východočeského Derby. My byli v místech, kde bouřka moc neřádila, tak se dozvídám, co se kolem dělo, až dnes.
    S Dede jsme se minuly (oni byli u nás na jihu, my u nich na východě).
    Na Derby v „našich barvách“ běželi 3 psi, Ginny, Blekýs a Derča. Spolehlivě jsme obšancovali oba once tabulky. Ginny byla první, Blekýs druhý (ten pes zraje, ještě nám pořádně „zatopí“, mám z něj radost, ale na konci se zúročily Ginniny zkušenosti) a Derunka poslední – nedokončila. Na konci stála, vrtěla ocáskem a „prosila“ očima – „že už tam nemusím?“, tak jsem to vzdala. Přece si nezničím důveru psa. Fyzicky na tom byla dobře, ale cizí prostředí, spaní v kempu – odešla jí psychika. S tím si ještě užijeme, ale ona se nakonec otrká. Jen nesmím zatím čekat velké úspěchy.

  12. Mávám z pracovního procesu (wave) a přeju všem krásný den! (h)
    Doufám, že se Dede brzo objeví mezi námi, být bez elektriky v létě je dost drsné. 🙁

    1. Ono si nevybereš – v zimě se zase víc svítí a topí. Už jsme prostě elektrická civilizace. Také doufám, že se brzy Dede ozve a podá zprávy o škodách a jak přežili

  13. No jo, chudák Dede ještě neelektřinuje- tak si dáme Zanu dneska ještě jednou, to není nic proti ničemu.
    Zdravím všechny od žabek, kde je dokonce i zalito- tak jak nepršelo od loňského podzimu, tak se lidem do studní začíná vracet voda.

  14. hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Snad se Dedí dům i zahrádka rychle zpamatují. Zvířetník počká, toho žádná bouřka nedostane… (wave)

  15. Dobré ránko!
    Koukám, že Dede je ještě bez elektriky, tak držím palce.

    A Tosce a Baty přeju všechno nej nej nej! (f)
    (sun)

  16. V neděli v 9:46 jsem psala zprávu o akci NAKRM PSA.
    Zaznamenal to někdo? Mám dát ten odkaz ještě jednou sem? Udělám to. Jde o granule Pedigree pro pejsky v útulku či v útulcích, sama jsem ještě nestihla nebyla jsem doma. (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog)

    http://nakrmpsa.spechato.cz

    Akce probíhá do až 20/8.

    1. Jde o útulek Nový Svět ve Dvoře Králové.
      A abyste neklikali zbytečně, dokrmit můžete pejska zvaného AMIGO a další. Všichni psi před Amigem jsou nakrmení. (h) (h) (h)

      1. Já bych krmila, ALE nemůžu najít pejska, který by to potřeboval – včera i dnes mi to hlásí, že pejsek je už nakrmen. Asi blbě koukám… 🙁

        A tento komentář jsem neodeslala ani napodesáté. Prej moc rychle… 🙁

          1. Tak teď jsem se koukala a k nakrmení zbývají pouze Nero a Emil.
            Takže akce skončí a pár útulků pošetří pár penízků – to je super (clap) (clap) . Ale mám dojem, že vloni na nakrmení čekalo víc pejsků – achichach, finanční krize je i tady vidět.

    1. Baty už jsem gratulovala včera, tak ještě honem gratuluji Tosce – doufám dámy, že jste si váš den skvěle oslavily (^)

      1. Ahoj jmenovkyně, přeju Ti všechno nejlepší a díky všem za všechny gratulace, cítím se nádherně rozmazlená.

    2. Přeji (opožděně ale přece) vše nejlepší k svátku baty a Tosce.
      (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

    1. … díky – je důležité vědět, že svět jde dál a že jsou další gorilčata, kterým je třeba hledat budoucí rodiny.

      Tatunku, Tatunečku tanečku – cos nám to provedl?

    2. To je rozkošné, jak se ta gorilčata krásně batolí. Momentka s velkým hnědým méďou je až dojemná. A nedivím se, že „dětičky“ musí být pod stálám dohledem chovatelů. Obzvláště teď, když víme, co všechno se může stát. Vždyť i ty spriclíky v ohrádce mohou být pro tahle mrňata nebezpečné.

      Díky Vave.

  17. Přidala jsem do alba pár fotek z dneška. ALE musíte omluvit jejich šptanou kvalitu. Ono totiž nafotit tmavou šmouhu, jak se míhá jako střela domem prostě nedovedu (zkoušela jsem), obzvláště, když my máme skoro všude tmaný koberec (a všechny kočky tmavé). A dvě tmavé šmouhy už vůbec nejde.Trochu šanci mám v naší ložnici na posteli, která je takovým jejím hřištěm. Já spím jen pod flanelovým povlakem, který je „placatější“než manželova peřina. Povlak přikryji starou dekou a kočky na ní mohou řádit jak chtějí. Smoky už se od Rusty nechá docela skvěle vyprovokovat i když to většinou končí tím, že Rusty dostane od Smoky pár ťafek, překulí se na záda, roztáhne všechny čtyři jako že se vzdává a pak bleskově uteče – na půl vteřiny a v cuku letu je zpět a provokuje znova. Je to k popukání, ale zároveň je mi Smoky trochu líto, jak je od toho prcka „týraná“. No a já tenhle mrňavý kulový blesk nestačím ani sledovat očima, natož s foťákem. Žlutý ručník je pro Smoky takové „uklidňovadlo“ na který jí sypu šantu. Jakmile mě Smoky vidí rozkládat ručník na deku, přijde, vrní a chce kartáčovat (to miluje). Tedy až do příchodu Rusty to tak bylo. Teď se jí tam cpe ten špunt a Smoky se dost často naštve a uteče. Ale sotva malá na chvíli zmizí, Smoky se znovu nechá na ručník nalákat a mnou chlácholit. Takže nemyslím, že jí Rusty vysloveně stresuje a když je Smoky v náladě se honit, opravdu vypadá téměř omládne, v což jsme doufali i my.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/manska_kocicka_Manx_Rusty

    A Bětuláskovo – díky za ten popis jak to se se smutnou zprávou vyrovnávají gorily.

    1. Poděkování za soucit a pochvalu krásné miloučké Rusty spláchl NĚKDO.
      To jednoho votráví, furt se vracet a hlídat, jestli vzkaz šel…

      … no ale to je buřt, další pokus:
      Maričko: Tvé fotky Tvých holek jsou právě takové, ke kterým se člověk, když je na dně, vrací.
      Krása, pohoda. Kdo z vás to má?

  18. Nemůžu protlačit zprávy ani sem, ani na Hadopasi. Zde to hltá, tam nejsem oprávněna.

    Přesto bych se ráda před Vašima očima s Tatunkem nezbedníčkem nějak rozloučila, tak zkusím ještě jednu možnost:

    ————-

    Gorilí rodina truchlí, ale její život se vrací do zajetých kolejí
    .od uživatele Pomáháme gorilám dne 29. červenec 2012 v 13:34 ·.Páteční tragická nehoda, při níž zahynul pětiletý sameček Tatu, zaskočila jak celou gorilí rodinu, tak zaměstnance zoo a širokou veřejnost. Všem lidem, kteří měli Tatua rádi, bude trvat nějakou dobu, než se s jeho smrtí smíří. Jak ale ztrátu prožívá Tatuova rodina? Z přírody i ze zoologických zahrad jsou doložená pozorování, jak gorilí rodina prožívá ztrátu svého člena, matky často dokážou truchlit nad ztraceným mládětem několik dní. I pro pražskou gorilí rodinu byla Tatuova smrt velkou ranou.

    Během samotné nehody a krátce po ní byla celá skupina velmi rozrušená a ve velkém stresu. Ten se projevoval nejen v jejich chování, ale například i tím, že se začaly potit, objevil se u nich tzv. stresový průjem. K jejich stresu ale nepochybně přispělo i to, že museli být odděleni za pomoci proudu vody z hadice, aby chovatelé mohli zkusit poskytnout Tatuovi první pomoc. Celé dopoledne pak byli všichni členové rodiny velmi nervózní, neustále pobrukovali, neměli o nic zájem a jen přecházeli sem a tam.

    Překvapením pro všechny však bylo to, jak rychle se jejich chování začalo vracet k normálu. Už odpoledne přišly všechny gorily do ložnic na krmení tak, jak jsou zvyklé, v ustáleném pořadí a na svá místa. A i když na nich byl večer jasně patrný smutek a neklid, vlastně se jejich chování od normálního příliš nelišilo. Stejně tak v sobotu i v neděli Tatua viditelně postrádají, stále jsou smutné a nejvíce neklidná je Kamba. Všichni členové skupiny normálně žerou, i když jim to trvá trochu déle než jindy. Kiburi sice postrádá parťáka ke hrám, ale dokáže si zabavit i sám. Ani smutek neodradil gorily od jejich oblíbené činnosti, v neděli dopoledne se všechny náruživě věnovaly polínkům s vyvrtanými otvory, ze kterých pomocí klacíků dobývaly rozinky.

    Nabízí se otázka, jak je možné, že zatímco po odchodu Moji byla celá skupina velmi nervózní několik dní, Richard dokonce přestal žrát a spolu s Shindou Moju několik dní hledali, jejich reakce na smrt mladšího mláděte je mnohem méně dramatická. Proč tomu tak je, se můžeme jen dohadovat. „Je docela dobře možné, že gorily pochopily, co se stalo. Ta nehoda se odehrála před jejich očima. I když žijí už několik generací v lidské péči, jejich schopnost uvažovat a vnímat svět se nezměnila. Smrt je součástí jejich života, a tak zatímco Moja záhadně a nevysvětlitelně zmizela, Tatu před jejich očima odešel vlastně pro ně přirozeným způsobem.“ zhodnotil situaci kurátor Pavel Brandl. „Je to ale samozřejmě jen naše spekulace, těch příčin může být mnohem víc, počínaje věkem Tatua, jeho pozicí ve skupině a ve výčtu pokračovat bychom mohli dál.“

    Všichni jsme nesmírně rádi, že se gorily s danou situací vyrovnávají tak rychle. Možná je to i tím, že se daleko méně vracejí k minulosti než lidé. Jejich život a uvažování se upíná mnohem víc v přítomnosti, a v rámci svých možností se spíš zaměřují na budoucnost. Patří to k jejich výbavě pro přežití v přírodě, umožňuje jim to najít si zdroje potravy a vyhnout se rizikům.

    Jana Hajduchová

    1. Děkuju za zprávu, Lásková. (inlove)
      Dozvěděla jsem se to včera a nějak jsem nebyla schopná to rozdýchat. Jednak mi bylo moc líto Tatunka (u) , jednak jsem měla strach o celou rodinu. Proto mě těší, že se s tím vyrovnávají takhle dobře.
      Autorka má možná pravdu, smrt je nevyhnutelná součást života, proto se s ní (nejen) gorilky vyrovnávají lépe než se zmizením někoho blízkého.

      1. Vaví, někde je video z pátku, kdy Kamba pláče. A to je tak strašné, že je ani nehledám. Sama jsem nevydržela dívat se do konce.
        Ono by to tudy s odkazem stejně neprošlo.

        Kéž má Jana Hajduchová pravdu a kéž rodinka brzo všechno zapomene – my si budeme Tatunečka pamatovat místo nich.

        Chuderka klučík. Chuderkové my.

        1. Tatunek byl takový veselý kluk, který pro rodinu po odchodu Mojky udělal hrozně moc, stejně jako pro Bikirku. Nedá se na něj zapomenout. (u)
          Ale třeba teď přijdou další mláďata, když je tam teď jenom Kiburek sám. To by bylo moc dobře. (h)

          1. Teď jsi mne dorazila. Tři dny se chovám normálně a jezdím píchat cukrovkovou kočku a vůbec pečovat o svěřené bytosti

            a stačí pár slov a leju jak želva.

            Dala bych sem odkaz na Vanušku a Teboga ze Stuttgartské školky, kdy na ně na konci bafne Bikirčin syn Tanoušek. Jenže by taky neprošel.

            Bezmocnost – to je to slovo.

            1. Pošli to mně, Jani, ty odkazy, zkusím to sem dát.
              Nechtěla jsem Tě dorazit, snažím se s tím poprat nějak … výhledem do budoucna.

  19. Napíšu ještě do třetica a pak už na.

    Xerxová, díky za into. Chovná stanice je v Opp, městečko asi 60km od nás ! Takže je opravdu možné, že jsem viděla dogušku s českou krví:)
    Prve jsem dávala odkaz na tu stanice, teď ho zkusím vynechat, jestli to odpluje.

    A Zano, s tebou budu moc ráda chodit kdykoliv, kamkolik a čím častěji, tím lépěji – myší po monitoru

  20. DŮLEŽITÉ – VZKAZ OD DEDE,
    která se právě vrátila z krátké dovolené.

    Včerejší bouřka (mimo jiné napáchané škody u Domu) poškodila elektrické vedení na Hradecku, dokonce tam nejde ani vysoké napětí, takže Dede zatím nemůže připravovat zítřejší vydání Zvířetníku.

    Pokud tedy zítra nevyjde nový článek, nemáte se děsit, Dede je v pořádku a zdraví Zvířetníky a svět se točí dál (nod), jen ve drátech to vázne. 🙂

    1. Být bez proudu je velice nepříjemné (hlavně v létě), tak přeji, aby se to podařilo co nejdříve napravit.

      A Vave, děkuji za pochvalu Rusty (i na rajčeti). Kočičí situace se lepší každým dnem, dneska ráno se holky škádlily v ložnici a my je s manželem sledovali s úsměvy kolem hlavy. Jen Rusty, asi tím, že nemá vlastní ocásek je tím Smokyným fascinovaná, chytá ho (a asi i kouše) a to se Smoky vůbec nelíbí. Ale jinak se je to radost. A Rusty opravdu začíná pomalu „černat“. Ale do náááádherné, lesklé barvy, a hladit jí je jako hladit dětské vlásky.

      1. Maričko to je tak krásné číst, že se Rusty se Smoky škádlí a hrají si spolu. Ona ji Smoky přijme jako „své“ koťátko, omládne s ní a předá jí zkušenosti z lovu, her a vůbec kočičí mámy. A Rusty bude správná černá kočka, jak má být! Ty jsou stejně nejkrásnější.
        No, teda, kromě těch rezatých, mouratých, tříbarevných, želvovinových……..
        Tak ať si holky rozumí dobře i nadále.

      2. Maričko, moc a moc Vám přeji tenhle šťastný konec. Budete se mít na co dívat, legrace bude plno (h) !

      3. Maričko, to je báječná zpráva! A černé lesklé kožíšky jsou opravdu hebounké. Ony ty rozdíly v srsti nejsou jen barevné, jiná je i typem.

      4. Maričko (inlove) , to je bezvadná zpráva! (h) Ona teta Smoky s kotětem v domě ožije, uvidíš, budete mít to nejlepší kino na světě. 🙂 Těším se na další fotky a videa.
        Co se týče ocásku, nejvíc si ho užíval Bertík, teda svého vlastního. (chuckle) Hraje si s ním občas dosud a je to vždycky kouzelné.

  21. Zano, tradičně moc pěkné výletění včetně fotek. Sodomka by si zasloužil mnohem větší expozici.
    Všem potřebným držím palce a přeju hezké léto podle vlastních představ 🙂

  22. Zdravím od žabek, dneska je méně horko (včera bylo zase přes 30 stupňů) a ráno dokonce kapku sprchlo, tak hned je líp. Víkend nebude výletní, protože Světluška začíná třetí týden hárání, ječí venku jako Viktorka a snaží se dostat ke každému psovi, včetně všech ošklivých vořechů za plotem. Už aby to bylo za námi a já měla zas normální fenu.

    1. No hlavně aby se vořechové nedostali na správnou stranu plotu 😉 . My jsme byli včera na výstavě v Jedovnici a ačkoliv ani jedna naše fena nehárá (čekáme až tak za 14 dní), tak naše holky byly pro mnoho psů sexy krásky a pár psů si odneslo dosti citelné poučení, že když fena nechce, tak se na ni neskáče. Ne od nás, ale dámy se umí docela ostře ohnat. No na krev naštěstí nedošlo.

      1. Naštěstí jsou za svým plotem, to bylo ráno na krátké procházce, kde vřeštěla jak pominutá. Psi, které potkáváme, obcházíme obloukem, protože navíc je Borůvka od ní navoněná (ke svým vlastním stále silným feromonům) a ta po psech nepříjemně rafne, sice jen výhružně,ale zařve a cvakne zubama dost výmluvně.

        1. Co se týče háravek, tak jsem dostala velmi dobrou radu od zkušené chovatelky – pokud mi fena hárá, nechodím s ní pěšky přes bránu, branku…Pokud s ní chci jít na prochajdu, tak naložit do auta a někam popojet. Fakt to funguje, u nás se neshromažďují psi z celé dědiny kolem plotu, jen ten chcípák od sousedů nám ničí plot. To když hárala fena od sousedů (už je vykastrovaná), tak s ní chodili minimálně dvakrát denně na procházku a kolem jejich plotu hlídkovali místní obšourníci :^)

          1. Ivooooo! (inlove) Tak v Jedovnici byla výstava choďáků? A já proč se jimi už v pátek začal kemp zaplňovat. Všude v chatkách okolo nás bydleli a úžasně si hráli, bohužel na fotkách je to jen samá čmouha. Nebyli jste tam náhodou už v pátek? :O

            1. Nee, jeli jsme tam včera ráno, máme to něco přes hodinu cesty. No, ale byl to šrumec – na výstavu šlo přes stotřicet psů + další hafo, co se nevystavovali. A kupodivu se nikdo neserval, jen tam bylo pár blboňů, které majitelé špatně socializovali, a ti tedy po každém vyjížděli, ale na vážnou rvačku nedošlo.

              1. Anka si v pátek něco vysvětlovala s dvojicí psů u rybníka, ale bylo to tím, že psi se vynořili za rohem ve chvíli, kdy jsme si nesli na tácku palačinky se zmrzlinou. :o) Tak na sebe bafli (všichni byli v té chvíli na vodítku), ale jinak v rybníku i v kempu v pohodě. (y)
                Dokonce se jeden choďáček zamiloval do našeho auta 🙂 a chodil ho láskyplně očuchávat a lehal si mu k nohám. (chuckle)

  23. Halo, halo, halóó…od 23/7 se zase rozjela akce „nakrm psa“. Potrvá do 20/8 2012. Honem honem KRMTE PSA. Tady je odkaz :

    http://nakrmpsa.spechato.cz

    Za vsechny nakrmené pejsky dekuji. (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog) (dog)

    Omlouvám se, nejde mi to prehodit ze svedstiny na cestinu.

  24. A ještě jedno OT – Deky z lásky
    Rozběhl se již druhý projekt, deka pro Dominičku. Děkuju všem, kdo se na šití prvních dvou dek podílíte, nebo kdo připravujete bloky na deky další nebo jste nabídli jinou pomoc. (f) (h) (f)

  25. Hlásím návrat na značku! (toivo)
    Přes týden jsem stíhala číst články a většinu diskusí na mobilu, jen prohlížet fotky a reagovat mi nešlo. Tak to vezmu z jedné vody načisto:
    Dede (inlove) , Tvůj článek o stárnoucím psovi je moc pěkný a hlavně je na téma, které se týká každého, kdo má doma čtvernohého kamaráda.
    Georgi (inlove), australské snění si nechávám k nedělnímu odpolednímu kafíčku. A hlásím, že mi těsně před dovolenou konečně přišla ta knížka, přes Amazon z druhé ruky, ale pěkná. Tak tu si taky nechávám na dnešní odpoledne.
    Matyldo (inlove) , Tvé články o strakatém soužití by měli doktoři předepisovat všem, kdo mají smutnou duši.
    Maričko (inlove) , vaše nová kočička Rusty je prostě kouzelná. Věřím, že brzo bude se Smoky jedna tlapka a že i Indy se časem uklidní. Velice obdivuji to, jak dokážete dát každému ze svých zvířat prostor, přestože to znamená složité manévrování.
    JJ (inlove) , Tvůj styl je pro mě neodolatelný. Při čtení se culím a culím a hlasitě si pomlaskávám. (nod)
    Zano (inlove) , miluju Tvůj suchý humor (Začátek nebyl ideální, České dráhy zjevně nenávidí cestující a dělají všechno proto, aby je přiměly jezdit autem.) a taky to, že za mě cestuješ po celé republice. Taková obětavost se cení. (nod) (y)
    Určitě jsem zapomněla na tisíc a jednu věc, tak se rovnou omlouvám. A přeju všem krásný den! (h)

      1. Milá Alex (inlove) , ještě jednou Ti děkuju za prima den nejen na Pryglu. (f) Snažím se udělat alba, ale pletou se mi pod ruce košky a jiná důležitá práce, tak poněkud nestíhám. (whew)

  26. hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Je chladno, neprší, hned se lépe dýchá (nod)

  27. Milá Zano, díky za další zajímavé povídání a další úžasnou sadu fotek. Všechny jsou tradičně krásné (včetně autíček Sodomkova synáčka – jméno jsem neznala). Ale nejvíce mě tentokrát uchvátila fotka průhledu podloubím, ta se ti moooc povedla (asi ještě Chrudim, ne?)

    Skuteč mi zní velmi povědomě, myslím, že jsem tam byla jako dítě buď v zotavovně, nebo na škole v přírodě. Ale samozřejmě si z tamního okolí nic nepamatuji i když jsme tam určitě chodila na povinně procházky

    A Xerxová – myslím, že už jsem jednou psala, že jsem tady (přímo v naší čtvrti) jednou zahlédla mladou paní s krásnou šedivou mladou dogou. Takže, ač Zapadákov, kdo ví, třeba ten odchov dorazil právě k nám (jestli se tedy šedivé barvě u dog říká modrá. 😉 Míjeli jsme jí v autě, zkusila jsem vyfotit, ale fotka se nepovedla. Jinak dogu jsem tu viděla ještě jednou, ale jinde a ta zase vypadala jako Betka jen jinak „flekatá“.

    A Baty posílám po letních alabámských hvězdách (*) (*) (*) plný Velký vůz přání k svátku a ještě ten Malý s dodatečným přání mnoha dalších let ve zdraví a pohodě

    1. Tak Cara Mia (modrá – tedy šedá doga) byla prodána do chovatelské stanice Kennel Country Boys Great Dane. Majitelka se jmenuje Kim Barber. A kupodivu jí nevykupírovali uši a nechali jí „české“ plácačky (chuckle)
      Pokud je to někde u Vás, tak čubinka se narodila u Dede ve vsi

      1. Zano, budu s tebou ráda chodit kdykoliv, kamkoliv a čím častěji tím lépěji – s myší po monitoru 🙂

  28. Mila Baty, pridavam se do rady gratulantu a preju ti zdravi a pohodu. (h) (f) (rose1) (f) (rose1) (f) (rose1) (^)

  29. OT – před chvílí jsme se vrátili z klubové výstavy 😛 , zmordovaní, byla vysoká účast – přes stotřicet psů. Ellie získala „jen“ výbornou. Další účast na výstavách vzdáváme,protože je Ellie na horní hranici výšky a tudíž je vždy největší a nejmohutnější, a nemá šanci stanout na stupni vítězů (blush)

  30. Milá Zano,
    díky za moc typ na nádherný výlet. Moc chci vidět ty krásné tvary na vlastní oči ( to mohu napsat o karosériích i o kladrubácích (h) ). Snad … jednou.

    Napadly mě při čtení příspěvku ty druhé Nové Hrady, které jsou v Novohradských horách (jižní Čechy). Mají tam mmj. krásný lesopark s umělým vodopádem, voda je tam vyvedená několik metrů nad druhé koryto říčky a krásně padá … je to také krásný výlet, mohu jen doporučit.

    Všem oslavencům všechno nejlepší (h) a mějte se vůbec všichni krásně (sun) .

  31. OT – Dede, až teď jsem zjistila, jakéžeto dogy (co se nelíbí Berrýšce) sídlí v Doubravici. A ony modré holky úspěšně výstavní… Od nich naše chovatelka Lenka má svoji nynější doginu, nástupkyni plášťové Betkytetky (chuckle). Doguška je vrozeně nechovná – má bílou špičku osáááásku (a to modré mít nesmí).
    Jo a mimochodem jejich odchov je až v Alabamě (ale asi ne nikde u Maričky (wave) )

  32. Mila Baty, pripojuji se k predgratulantkam. K Tvym narozeninam hodne zdravi a stale jen pohodu. A naruc (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) . Prosim pozdravuj Simonu.

  33. Drahá Baty-všetko,všetko šťastie sveta Ti prajem a/ak sa nemýlim/zajtra máš i meniny-tak blahoželám i k menu.Budem moc rada,ak sa stretneme i „live“v Brne,počula som samú chválu na Tvoje klobúčiky.

    K rozcestníku:mám také plány,že jedno leto budem putovať po „vlastech českých“ a pozriem si všetky krásne miesta.Zatiaľ si to užívam na fotkách a krásnych opisoch.V detstve/peňazí nazvyš naša rodina nemaje/sme s rodičmi chodili na takéto putovania.To sa dalo 7-8 učiteľlských rodín dohromady,pripravili plán,najali autobus a prešli sme napr.južnú Moravu,východné Slovensko a podobne.Dodnes na to rada spomínam.A Zana píše fakt znamenite.

    1. Verenko, to muselo být fakt nádherné, jak píše Zana, nechtěla bys ty zpomínky sepsat pro Zvířetník,prosííím. Tolik učitelských rodin,to musely být úžasné zážitky,mělo by se to dochovat. (h) (y) (wave)

  34. Se skoro stydím, že o mém kraji píšou jiní. Ale Zana to umí krásně.
    Tak jen doplním, že Toulovcovy maštle se jmenují po rytíři Toulovcovi, což byl velmi bohatý litomyšlský měšťan. Vyprávělo se o něm, že byl loupeživý rytíř a se svou družinou na koních se schovával ve skalách u Budislavi a vyjížděli odtamtud na výpravy. Proto Toulovcovy maštale. Ale tenhle loupeživý rytíř je také spojen s městským špitálem v Litomyšli (on požádal o povolení ke zřízení a jakousi dotaci a sám ten špitál podporoval). Tak proto Toulovcovy maštale.
    Na borůvky se na Budislav jezdí a kdybych věděla, že tam budete, poslala bych vás do hospody Na skalách v Budislavi. Celé léto tam mají skvělé borůvkové knedlíky.

    1. Totiž něco podobného je (snad se pamatuju dobře) na Ostaši v Broumovsku. Krásný místo (y) . A tam zase do těch bludišt ukrývali sebe a dobytek, když krajem táhlo vojsko.

  35. Moc hezká procházka. Díky ! Zapisuji do pořadníku svých budoucích putování. Dožiju-li. (inlove) (y) (wave)

  36. „Upaluješ, jak šeuci ze Skutče z jarmaku“, kárávál mě přednosta při výletech rodnými vysočinskými lesy. Je to tam šeucouskej kraj, na české i moravské straně.

    1. Milá Baty, jen to nejlepšejší k narozeninám ti přeju. Především pevné zdraví a spoustu lásky. Co malá princezna Petruška? (f)

    2. Batýsku, k zítřejšímu svátku hodně zdraví, jsem moc ráda, že jsi se se mnou koukla do toho kraje (inlove) .

    3. Pejsek měl svátek a kočička narozeniny… a milá Baty má oboje (inlove) . Hodně zdraví a spokojenosti (rose1) (^) , jsem moc ráda, že jsi byla se mnou trošku na výletě.

      1. Děkuju za přání (h) , zopakovala jsem si mladé časy rodinných výšlapů tam v těch koncích, na rodnej kraj přednosta držel.

  37. Zanóóó, byli jste nám „v patách“. Před pár lety Toulovcovy maštale,máš recht, je to hezké nenáročné, takřka podzemní skalní městečko. Vzpomíénám si, že zrovna zrály borůvky, ochránci přírody měli plné ruce práce, hlídali turisty (což je dobře), aby borůvčí nerabovali. Baštit rovnou do pusy se smělo, popřáli i dobrou chuť 🙂 . Když viděli mne, Jiřího a Klérku jak sedime v chumlu na bobcích a strkáme si borůvky do pusy, včetně Klérky, která je jemně obírala z větviček, tak se mohli uválet smíchy.
    Nové Hrady jsou skutečně krásné. Ale musím se tam vypravit až nebude po ničivé vichřici. Nikde nešla elektřina, takže vnitřek byl zavřený a do parku se nesmělo kvůli popadaným óóbrovským stromům. Nu, ono to ani nešlo.
    Slatiňany, v zámku nádherná hipologická expozice, mnou shlédnutá již několikrát 😉 .
    A Veselý kopec u Hlinska je kouzelný. My měli štěstí na výbornou průvodkyni. Tam si člověk uvědomí, jak naši předkové žili v tvrdých podmínkách a jak my jsme už zhýčkaní.
    Zano, díky za připomenutí krásných koutů naší země.

    1. Alex, koukám, že moje odpoved nepřežila. Představa, jak se s Klérkou pasete na borůvkách, je moc hezká :*

      Moc se mi se mi s komentáři nedaří, tak ještě:
      Maričko, Rusty je kouzelná!
      Tosco, všecko nej, hodně radosti (rose1). (rose1)

  38. Zani, moc díky za hezký výlet. To mi připomíná, že jsme Veselý kopec navštívily se sestrou Zuzkou. Sama se přihlásila, že napíše rozcestník. Hmm, ještě pár ročků a bude to vyprávění pro pamětníky. 😉 Tak díky, že jsi ji zastoupila (inlove)

      1. na vratech u stájí jsou velké cedule,kdy je doba prohlídek 🙂 a stejná cedule je i u vchodu do „hřebčína“ 😉

  39. A pokud jde o České dráhy, to byl, počínaje r. 1948 spolek padlejch holek a po sametu je to ještě horší. Když mám někam jet, raději zaplatím dvojnásobek za benzin, než abych se cpal do jakéhokoli prostředku hromadné dopravy a to mám prosím, jakožto držitel ZTP MHD úplně zdarma a za linkový autobus, nebo vlak zaplatím 25% normálního jízdného! Loni jsem jel na sraz spolužáků do Brna vlakem; zpáteční jízdenka sice stála jen 150 Kč, ale to ,,pohodlí“ a rychlost jízdy, zejména z Č. Třebové do Brna, byly prostě tak příšerné, že letos pojedu autem. Není nad kvalitní sedadla, perfektní podvozek, klimatizaci a tempomat; navíc vše fungující. Už jen zakoupení jízdenky na Wilsoňáku bylo ,,zajímavé“ nemít ZTP a nedonutit kasírku u mezinárodní pokladny k vydání vnitrostátní jízdenky, odjel rychlík beze mne. (kdybych u té kasy tušil, čemu budu ještě podroben, nechal bych ho ujet).

  40. Kousek od Luží jsou Střemošice. na první pohled obyčejná vesnice, ale pod strání na severovýchodní straně orchidejová louka; v dubnu a květnu nádherné pokoukání. Vstavač nachový, mužský, vojenský, okrotice bílá a spol.)

    1. Milá baty z dalekého severu až do Králova Pole ti letí velké přání všeho nejlepšího k tvým narozeninám. Hodně zdraví a spokojenosti ti přeji. (h) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

    2. Milá baty,vinšujeme Ti všechno nejnejnej a splnění i těch nejtajnějších přání. (inlove) (rose1) (f) a(sun) v duši. (wave)

    3. Milá Baty (inlove) – krásné narozeniny, zdraví, stestí a spokojenost ti preji z celého srdce. (rose1) (rose1) (rose1)

      1. Děkuju moc (h) (mladí využili všech Tvých rad a přes ty deště si to krááásně užili, komárům se prej musí ujíždět na kole hodně rychle).

  41. Včera v noci jsem zaslechla ve zprávách, že se goriláček Tatu oběsil na laně 🙁 A dneska v pavilonu je to spíš k breku než koukání

  42. Krásné cestování, milá Zano, dík. Z výše popsaných míst znám jen Veselý kopec a to ještě v zimě- byli jsme tam na vánoční výstavě s ukázkami řemesel a tradiční výzdoby. Bylo to tehdy hezké a poněkud blátivé, nicméně to tehdy velmi vánočně naladilo. Jako součást letního putování jsem si to ještě neužila. Je ještě spousta míst, co jsem neviděla :O

    1. V zimě by se mi to taky líbilo 🙂 Jasně, v zimě je na těchhle akcích bud bláto, nebo strašná zima, ale zase ten svařák 😀 😀

  43. hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Hezky jsem se s váma prošla (nod) Něco znám (Slatiňany, Veselý kopec), většina je mi však neznámým krajem… Třeba někdy… (wave)

  44. Jé milá zano, tak vy jste brouzdali v mém rodném kraji. V Chrudimi jsem se narodila a žila tam až do svých 19 let než jsem odešla studovat na DAMU.
    Do Slatiňan jsme chodili kontrolovat „Kočičí hrádek“. To jsme my caparti utlapali jako nic a nejmenší ratolest se vždycky vezla v kočárku.
    Tenkrát jsem ještě nevěděla že několik generací rodu mého pradědy (Ferdinand Kocy nebo Kocij, viděla jsem jeho příjmení v obojí podobě) tam byli zaměstnáni u knížecího rodu Auerspergů jako lesníci. A když chtěl praděda studovat lesnictví v Jihlavě bylo mu to povoleno s podmínkou že syn pana knížete půjde na studia s ním. Po dostudování měli jít na vysokou lesnickou do Vídně. Ferdinand měl za úkol synáčka hlídat ale neuhlídal, 🙁 oba opustili studia a toulali se po Auerspergských panstvích v Alpách. Vrátili se až když starý kníže zemřel a syn tedy převzal Slatiňanský zámek. Mého pradědu jmenoval osobním myslivcem a později adjunktem aby se mu neoženil. Nakonec dostal praděda myslivnu u Dolních Kralovic v Kalištích a stal se lesním kontrolorem.
    (Tohoto všeho se dopátral můj bratranec).
    Jeho dcera moje babička Barbora v lesích vyrostla a jako dcera lesníka uměla i střílet, jak mi tatínek vyprávěl. Ale nejen to, lisovala květiny a věděla toho spoustu o rostlinách což předávala svým dětem a můj tatínek se snažil předat nám. (f) (f) (f) No jo měla jsem líp poslouchat co říká. 😉

    Ve Vysokém Mýtě se narodila moje maminka mistru kominickému a pozdější trhovkyni. Babička musela nějak živit děti když jí manžel padl v Itálii za první světové války. Ještě před válkou se rodina přestěhovala do Chrudimi.

    Když můj tatínek po válce, tedy po druhé světové válce, (chuckle) koupil stařenku Tatru 12 tak nás vozil všude kolem, Vysoké Mýto, Luže, Košumberk, Skuteč, Hlinsko, Nasavrky, Sečská přehrada – to všechno byly naše výlety a na podzim a v zimě cesty rodičů za prací. Maminka byla učitelka tance a tatínek (jinak zlatník) jí dělal partnera. (dance)

    Milá zano, děkuji ti za vyvolaní vzpomínek. Nebyla jsem v Čechách a tím pádem ani v Chrudimi přes pět let. Vlastně se mi nikdy nepřestalo stýskat od té doby co jsem odešla do Prahy která se ale stala mou druhou a stejně velikou láskou. Nevím jestli by se mi někdy tolik stýskalo po Švédsku přesto že jsem tu žila o dvanáct let déle než v Čechách. (think) (shake)

    1. Velká kočko, vzpomínala jsem tam na tebe. Jsem moc ráda, že jsi tam zase aspon trochu nakoukla. (inlove)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN