ČLOVĚČINY: Úvaha jazykovědná

Sešli jsme se zase po roce se spolužáky z výšky, seděli v hospodě a povídali si o všem možném. Došlo i na jazykovou vybavenost. Jedna spolužačka brilantně ovládá španělštinu, i v Nikaragui byla a domluvila se, a druhého spolužáka živí výuka angličtiny. Navíc objevil před časem kouzlo sladké Francie a začal studovat francouzštinu. Na otázku, co už umí, nám zadumaně francouzsky sdělil: „Mám hlad.“ A mě okamžitě naskočilo jedno moravské slovo. Kdopak už ví jaké?

 

Mám hlad se francouzsky řekne „J’ai faim.“ a v jeho provedení to znělo jako „žef´én“. Před mým duševním zrakem najednou vyvstala následující scéna: Jižní Morava, čas a místo napoleonských válek. Malý statek, válkou netknutý, čistý a upravený. Pantáta a děti sedí u stolu a sledují panímámu, jak krájí chleba a naběračkou míchá v hrnci s bramboračkou. Tu se rozlétnou dveře a do kuchyně vstoupí francouzský voják.

Uniforma potrhaná, hlava obvázaná, on nic jiného nevidí, jen jde po té vůni. „Žef´én!“, řekne jako ve snách. Brambory, mrkev, houby… mládenci se sliny sbíhají, bere hospodyni z ruky naběračku, sám míchá, v žaludku mu škručí a on plní naběračku a přemýšlí, jak se do toho pustit. Tu se panímáma vzpamatuje, rozhlédne se po kuchyni, očima přeměří hrnec, zjistí, že kvůli jedné naběračce nebude rodina mít hlad, a otevře francouzskému mládenci své široké moravské srdce slovy: „Pusť ten „žufan“, naleju ti sama.“

Příběh běží dál. Mládenec řekne „mersí bokúr“, pustí se do chleba a do polívky, když dojí, rozhlédne se po kuchyni a vezme si do ruky sekerku, co se válí u kamen. Pantáta odsune děti za panímámu, nadzvedne se od stolu, chytne do ruky židli, ale mládenec se na něj jen usměje, vyjde ven, vybere si rovné polínko a začne štípat dračky na podpal. Pak vytáhne z dřevníku pořádný topor a začne rozbíjet pařez, který stojí vedle špalku. Bůhví na co při tom myslí.

Třeba na to, že doma už na něj nikdo nečeká, protože oba rodiče odpočívají na malém provensálském hřbitově. A že pro Francii a Napoleona toho už udělal dost, krev mu za ně tekla, armáda odpochodovala bůh ví kam a proč by se za nimi honil. Zvlášť když v chlévě podestýlá kravce dívčina jako růžička, občas po něm kradmo koukne a v očích má napsáno: Líbíš se mi. Ty mě taky, růžičko. Chlapů je tady málo, verbíři je nahnali válčit za vašeho císaře. Asi se tu zdržím. A že mi nerozumíš ani slovo? Nevadí, však my se nějak smluvíme.

Tak jsem tuhle vizi předestřela kolegům s tím, že mám asi moc bujnou fantazii. „Vůbec ne,“ povídá spolužák od Slavkova. Hnedličko cituje ze životopisu Jana Kašpara (1796 -1846), kterého zná celý svět pod jménem Jean Gaspar Deburau. A dodává, že u nich na Slavkovsku se míchá šufánkem v kastrolu, jeho babička chodí po městě po tratoáru, k snídani jí krosány s kafíčkem, a když je jí do ouvej, tak mondyjuje.

Francie, sladká Francie. Konec konců, proč by všechna přejatá slova musela být germanismy nebo anglicismy. A co si o tom myslíte vy?

 

 

Aktualizováno: 13.6.2012 — 21:44

122 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Takhle by měly končit všechny války a nejlépe ještě před tím, než vůbec začnou. :*

      1. Ono by bylo ideální mnohem víc věcí, ale svině, které na nejen válkách vydělávají od koryt dobrovolně neodtáhnou.

  2. Milá Vave, našla jsi pod tvou 105kou o Fridě ze skupiny ABBA a žížalení? Já to psala děsně pozdě, třeba ti to uniklo. :O 🙂

    1. Našla, milá Velké kočko (inlove) , posílala jsem Ti za to nějakého smajlíka – asi zmizel? ;(
      Pořád řeším klasický problém „kam s ním?“, spoléhala jsem na balkón, ale ty teploty se prostě pohybují nad i pod daný rozsah. Ráda bych získala osobní zkušenosti od někoho, koho znám. Ony ty ekologické weby jsou někdy moc ekologické. 🙂

        1. To by byly nesocializované žížaly trpící nedostatkem podnětů- proč myslíš, že je Vave chce v kuchyni? 😛

  3. Milá JJ, naše rodina je důkazem, že ten tvůj příěh se opravdu stal. Děda z máminy strany dokázal vystopovat původ rodiny opravdu až do období Napoleonských válek a jeden z našich předků byl údajně opravdu francouzský voják (rofl)

    1. Milá Lucko V. (inlove) ,
      to zírám …. 😀 … a já si myslela, jak si děsně vymýšlím . Tak proto ta představa byla dokonce v barvách! A Eva B. má asi doma věšteckou kouli, ta to prorokovala.
      Díky, díky, díky (h) .

  4. Jo, jeste:
    “ zefen“ vyzni jako, ze dotycna ma fen na vlasy!
    No a kdo uz je na to zase tak zvedavej ?!

  5. Díky, díky, díky všem (inlove) .
    Děkuji za všechnu nezaslouženou chválu. Vidím, že jste se dobře pobavili, a to je hlavní. Držím všem palečky a jsem ráda, že jsem snad aspoň někomu spravila náladu (h) (h) (h)

  6. Hlásám návrat a díky za za palce, zkouška dopadla. Výsledek ještě nevím, neb zkoušející opraví až o víkendu a výsledky testové sdělí v pondělí. Ale ústní část mi prošla za 1, tak snad jsem písemku moc nezkonila

    1. Milá týno,já beru s takovou samozřejmostí že ty zvládneš úplně všechno na světě že už ti zapomínám pogratulovat. Jsi pro mne přírodní živel, který nikdo a nic nezastaví. Ať tě síly nikdy nikdy neopustí !!! (y) (h)

  7. Já ti tuhle neoficiální, leč nádherně barvitou etymologii ze srdce schvaluju! (inlove)
    Mimochodem, víš jaká je nejméně oficiální, leč atd. etymologie slova hobbit?
    A bit of hobby.
    A dostala jsem za to tehdy zápočet. (clap)

    Odpověď mému černému svědomí: 1. Ano. Proto taky ty kecy o barbarech tady. 2. Ano, proto ty kecy o barbarech tady. 3. Ano, když ti ty roztříštěné kecy o barbarech nestačí. 😀

    1. Díky Io,
      moc krásný hobbit. Jinak se barbarsky těším na výsledky Tvého snažení (inlove)

  8. Ono taky , když chlapi zasednou ke kartám vypukne mezinárodní pel mel a to nemusí hrát canastu (IT) ani poker (EN – US) ani bridge (EN) stačí český mariáš . Ten nesouvisí s Marií, jak se snažil přesvědčit Petronela Uriáš, nýbrž s francouzským výrazem pro svatbu (mariage). Vždyť hlášený souběh krále a svrška (v normálních kartách dáma) je nazýván mariáš a v trumfech (němčina) hodnocen 40 body. Tato česká karetní hra je totiž modifikací původní hry, kterou sem přinesli francouzští napoleonovi vojáci. A když se začne flekovat (němčina) vypuknou hody . Flek (už byl vysvětlen) ,re (?), tutti (vlašské to slovo) a pak už česky, protože to je moc drahý.

    1. Re by mohlo být z repete (latina).
      Anebo né.
      Já tu latinu narvu všude.
      (Ještě musím někam dneska narvat i ty barbary, ale na to potřebuju chytit správnou slinu…)

      1. Když ona ta latina je opravdu všude. Španělština, portugalština, francouzština a z velké míry i angličtina (všechny právní a vojenské a termíny týkající se vládnutí byly přejaty po dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem (anglicky Vilem the Bastard) z tehdejší francouzštiny a ta je vzala zase z latiny).

      1. No tak tedy slevuji , pel možná, ale mel už ne. V prekladu čosi také ako trma hej, no už nie vrma. To bychom byli moc hogo ale do fogo by ještě kousek chybělo

  9. Tech slov, prevzatych z francouzstiny je strasne moc. Vezmete si slovnik a podivejte se na technicke vyrazy. Tam je asi sporne, jestli nepochazi nektera z anglictiny.
    Ale francouzstina byla po staleti prvnim diplomatickym jazykem ( nez ji predbehla anglictina) a tak vyrazy jako -okupace, kolaborace, delegace,konference rezidence,revoluce,demarkacni line atd.atd asi nebyly vynalezeny nasimi obroditeli jazyka.

    U nekterych lidovych slov uz ani lide netusi, ze pochazi z francouzstiny.
    Rikala mi maminka“ “ utikej pro chleba, nez zavrou a TRAPEM“! Francouzsky vyraz pro dohaneni je-rattraper.
    To je ale furie, rikame o ustekanej zenskej.
    La furie = vztek, zurivost.

    No to ja jen tak, abych se drzel tematu a nesel zase od zizal k pisku. Ale preci jen : Restituce– myslite, ze jako bejvalej ministrant bych mel, po schvaleni zakona o cirkevnich restitucich na neco narok ?!

    P.S. Proc se vlastne v mediich u nas rika K.Peak, z radia hovori Jana Gulda a Michela van Ernet o tom co rekla Christine LAGARDEOVA a co na to zase Angela MERKELOVA?
    Hezky vikend vsem !

    1. Zdravím Tě WéWéWéčko!
      Pokud jde o Tvůj nárok na restituci, tak to už jsi asi prošvihnul termín. Maminka Tě to říkala, že to chce vzít TRAPEM než zavřou. (wave)

    2. Wéwéwéčko, to je jednoduché.
      Čeští novináři preferují přechylování (asi z tradice) a dle zákona si provdané dámy mohou jména nepřechylovat (zvláště cizího původu), když se jim nechce. Někde je to celkem jasné, že by to znělo ošklivě, často (dle mého dojmu) mají ty dámy pocit, že jsou hrdé, zvláštní a feministicky IN.
      🙂

      1. Dekuji za odpoved. Stale mi vsak neni jasne, proc to novinari u tehle dam respektuji a bez ptani prechyluji jmena jinym.
        Zdravim Rputi !!

        1. Protože normální člověk normální ženě jméno přechyluje (aby to šlo skloňovat) a pouze osobě feminismem či jiným ismem postižené z důvodu obavy o vlastní bezpečnost nechá jméno nesklonné jak šutr. Ono je Merkelové putna jak přesně si její jméno v jakém jazyce přizpůsobí, aby zapadlo do stavby jazyka.
          Koneckonců německá mužská jména skloňujeme v českých větách podle českých vzorů ve všech sedmi českých pádech a ne jen do čtyř německých pádů nějak narvaných na českých sedm. A když přijede americký prezident, tak se taky Klaus setká s Obamou a ne s Obama.

  10. OT – prosba o palečky

    Nynyška dnes ráno vůbec nejedla!!!!! asi takhle, já bych vůbec neřešila, když kočka nejí, možná i dva dny, ale ona má tu cukrovku!!! takže jsem např. ani nemohla píchnout, a je už dnes bez inzulinu… pořád jen leží u fontánky a pije

    navíc to U NÍ fakt není normální, ona je právě žravá jako kyselina, a to ještě včera – opravdu nevím co se děje, ale v pořádku to není

    tak nám prosím podržte paleček, ať to není nic vážného (y) (h) (y) (h) (y) (h)

    hm, a „samozřejmě“ je dnes pátek, grrrrr

    1. Bedásku, palce držím, ale jestli pořád pije, tak se mi to nelíbí. Takže raděj toho veta … (y)

    2. Bedo, souhlasím se Rputí, doporučuji nečekat a ještě při pátku k vetovi. A držíme (y) (y) (y)

    3. hm, tak jsem jí změřila aspoň teplotu (normální, 38,3°) a ten teploměr v zadeli ji asi tak rozčílil, že cestou kolem misky snědla jedno sousto… i otevřela jsem delikatesní konzervičku – sice nechala (sic!), ale docela ujedla

      ale vetovi jsem aspoň zavolala, prý už dnes teda inzulin píchat nemáme, a kdyby zas nejedla nebo byla nějak apatická, tak přijet, jsou tam až do 23h

    4. Milá Bedo, držíme palce packy drápky ať to není nic vážného. Moc na Nynyšku i na tebe myslím. (y) (y) (h) (h)
      Není kam bys zavolala? Jenom se alespoň zeptat.

  11. Někde jsem zaslechl, že jisté vulgární slovo ohledně ženského přirození je také francouzského původu. Napoleonovi vojáci prý u žen a dívek hledali (omlouvám se za pravopisné chyby) le petit chat (petý šá) – tedy malou kočičku…
    A zase mizím za bukem.

    1. Milý jiný Honzo,
      správná česká krasavice nemá kočičku, ale kunu (Io a Jindřichu, copak je to latinsky cuneus?), nechceš-li zůstat u šelem, pak je správné slovo hrma. Zajímá-li tě etymologie, otevři „Zakázaná slova aneb (ne)pikantní jazykověda“, autor Antonín Doležal. On je tedy původním povoláním porodník, což je z prvních kapitol poznat, ale na vás chlapech si taky zgustnul (blush)

      1. Zajímá, tudíž si to asi půjdu koupit- jenže to asi normální knhkupectví mít nebude… 😛

      2. ježišmarjááááááááá, no JJ, dyť ještě ani není po 22.h :O :O :O :O … to se může? sodoma komora!!

        1. Cuneus nebo cunnus? Kuna jako taková je martes. Ale já tomu moc nerozumím, latinsky jsem se učila jen asi 5-6 let. 😉

          1. Autor knihy kouzelně smotal dohromady obojí. Kuna opravdu nee, spíš klín a věci s ním související (blush) .

        2. Milá Bedo,
          jediné sprosté slovo nepadlo, my už nesmíme ani naznačovat (wasntme) ?
          Co kočička, je to lepší?

          1. anooooooooo, navečer už si o příděl mňoukala hlady – jako normálně vždy, beruška moje sladká hodná (h)

            děkuju za palečky!!!

        3. Nojo, ale jak chceš technicky zajistit, aby se ty ,,delikátní“ příspěvky objevovaly až po 22 hodině? A další problém: Kdy mají zase zmizet? Tohle naši osvícení papaláši opět nedořešili! (rofl)

      3. Takové zajímavé a naučné téma, a já tady blbnu s vyklízením skříněk! (fubar) (chuckle)

  12. Dobré ráno,
    milí Zvířetníci, jen tak nakukuji, pořádně vynadat mi budete moci večer. Neboť … omlouvám se všem, ale sežrali jste mi tu mystifikaci i s chlupama (blush) . Vše se odehrálo, jak jsem psala, seděli jsme v dobré hospodě, ale s jídle si tam dávali na čas a tak mi probleskla hlavou tahle úvaha. Chtěla jsem si to seriózně ověřit, tak jsme po Verenčení koukaly s Ioanninou do etymologického slovníku a hle: šufánek je z německého nářečního výrazu, z kterého se odvozuje i šoufek 🙁 (prosím , Io, jestli tu budeš, můžeš upřesnit?). Tak nevím, mám věřit intuici a zvukomalebné shodě nebo etymologickému slovníku? Nejsem odborník v oboru, taky spíš něco spočítat, milá Xerxová.
    Ale uvedená slova se na Slavkovsku opravdu používají…

    Tak to neberte jako příspěvek vzdělávací, ale spíše k pobavení, jak vidím, diskuze už pěkně běží, což je hlavní (rofl) . Hezký den (h) (sun) .

    1. No nevím – a odkud se v německém nářečí vzalo to původní slovo, he?! Toš aby to nakonec nebyla starohebrejština (chuckle) . Nebo, bože mě netresci, staroslověnština (rofl) – to by bylo překvápko.

    2. JJ – vezmi to tak, že ta mystifikace je velice pravděpodobná. 😀
      Ono se po té Evropě v minulosti couralo víc, než tušíme.
      V naší familii se např. traduje:
      Jméno Manes – tedy Manases – tedy Mojžíš – tedy (někdy před 500 lety) žid – fyziognomie nepochybně románská, tedy patrně Pyrenejský poloostrov a Cordobský kalifát, kde žila spousta židů, po té křesťanské Španělsko, inkvizice, židé se houfně stěhovali do Holandska (jméno Manes tam dodnes existuje), které tenkrát patřilo Španělsku, ale inkvizice si moc neškrtla, protože to kazilo kšefty. Mlýny v Holandsku, mladší syn, co se vydal na zkušenou po Evropě a tak coural a coural od mlejna k mlejnu, až támhle v Radnicích našel sličnou mlynářku vdovu …. takže mlynář v Radnicích se, v druhé polovině 18. století, jmenoval Manes a byl to pradědeček mé prababičky.
      A antropologové mohou dumat, kde se, na jihu Čech, vzal, z ničehož nic, ten strašnej, donkichotskej „raťafák“ … 😀

      1. Teda Rputííí … tomu říkám štrapáce, jen z toho čtení mě bolí nohy. Tomu říkám původ (rofl) , to my moraváci s odbočkami do Rakous se musíme jít zahrabat 8)

    3. S radostí.
      Etymologický slovník praví:
      šufan nář. {naběračka}, šufánek. Z něm.d. schufen tv., jež souvisí se Schaufel {lopata}. Srov. i *šoufek.

        1. Neboli předchůdce septiku.
          Omlouvám se, ta hvězdička tam je proto, že to je klikátko na další heslo…
          Nicméně neklikla jsem, a tak jsem nevěděla! Senkruvna. Odcházím hledat etymologii slova… ne, kuš, odcházím k Vizigótům. Číhá tam za rohem Vulfila. Ten biskup. Možná přitom sedí i na záchodku, značně plném záchodku, a třímá v ruce šoufek.
          Jen aby mu nebylo šoufl. 😀

            1. Kvůli tvarové podobnosti ptačího biskupa a biskupí mitry. (makeup) (chuckle)
              Ale fakt!

              1. Dnes jsem dostala do ruky kuře a uvědomila jsem si to. To moje zmatení povstalo z úsloví „čutnout někoho do biskupa“ (rofl)

  13. Trochu OT – ony se sem tam ztratí příspěvky.
    Zdravím Rputinku (inlove) (wave) a doufám, že už podobné pochybné výlety neplánuje a držím palce Argovi i všem dalším potřebným. (y) (h) (y)

    1. Vave, díky! Nic neplánuju! To jen šla vokolo chlamidie a zakousla se do pajšlu …. se mně nevoptala, potvora! 😀

      1. Rputi, napadla mě taková JJština… když to byla chlamydie, chlámala se aspoň? (Moraváci vědí 🙂

  14. JJ, diky za vysvetleni jazykove zahady. Mne ten zufan lezi na mysli uz od detstvi. A v Praze se mi za nej obcas posklebovali. 😀 Dodnes mne bavi premyslet, odkud jsou slova a jak cestuji svetem. Treba jako anglicky zeli cabbage a nase (a madarska) kapusta. „B“ a „p“ jsou zamenitelne, a tak je to vlastne stejne slovo. Nedavno, kdyz jsem cekala, az se mi dovari polivka zelnacka, tak mne ta stejnost napadla a kamos google mi sdelil, ze slovo asi pochazi z nejakeho francouzskeho dialektu, kde caboche znamena hlava, nebo z latinskeho capus – tez hlava.

  15. Chichi – tak se to zratilo – ještě že kopíruju (i když žádný převratný objev jsem nepublikovala). Tak znova

    Vave – nevím jak v Čechách, ale tady u nás na jihu Jižní Moravy byly snáď všecí – Prušáci, Rakušáci, Uhři, Turci, Tataři, teď Vietnamci (chuckle), předtím Galovové a Vandalové s Ŕímany – a všecí tu po sobě necháli nějaké ty potomky … a ti potomci s druhými potomky zase potomky … čert aby se v nás Moravácích vyznal. Je otázka, zda aspoň praděda Morava byl Slovan?!

    1. šak taky dívej, Yvet – kolik tvrdých palic už se o vás Moraváky zarazilo: ani Turci přes vás nepřešli! protože mám jednoho pravověrného pravnuka praotce Moravy doma, tak mám živý příklad 🙂 k mojí kočičí povaze ta vaše moravská wellmi ladí ( zejména jeden charakteristický rys, který doma nazýváme “ jsme strašně hodný, ale nezkoušej nás na…zlobit“!) chicht…JJ mystifikace možná… a jen abyses nedivila, kdybyste hospodskou pohádkou trefili realitu:-D – zhusta s kamarády něco plácáme a ono se to ukáže, že pravda 😀

    2. Milá YGO,
      chybí mi v tom výčtu Švédové, tady u nás na Brněnsku se dost zdrželi, že 🙂 . Vzpomněla jsem si na jednu lehce neuctivou písničku o generálu Torstensonovi, co jsem slyšela na představení k výročí neúspěsného obléhání Brna:

      Když měsíc překrásně svítil,
      generál Torstenson spal,
      náhle potřebou svou cítil,
      skočil do křoví a …

      Srazilo se mlíko
      Švédům v podhradí,
      srazilo se mlíko,
      nám to nevadí!

      Když začaly svítit hvězdy,
      generál děsně zařval,
      vyběh z křoví celý rudý,
      strachy se div nepo…

      Srazilo se mlíko
      Švédům v podhradí,
      srazilo se mlíko,
      nám to nevadí!

      Ku Brnu teď upaluje
      na svém koni generál,
      za ním vyjeveně civí
      medvěd, co v tom křoví …

      Srazilo se mlíko
      Švédům v podhradí,
      srazilo se mlíko,
      nám to nevadí!!!!

      1. Jé je JJ ta je pěkná, tu neznám nemá, to ňákou známou melodii? Taky jsem se málem po….trhala smíchy. (chuckle)

        1. Milá Akden,
          melodii to má chytlavou, ale nevím, jestli má i nějaká jiná, slušnější slova. Vyjde-li to, zazpívám někdy osobně 8) .

      2. Já toho vynechala víc – taky Rusy (ackoli ti by nase slovanství spís posílili), Donské Kozáky, dosídlené Chorvaty a Valachy … jojo – takový mismas … ale sérdce máme siroký (inlove)

  16. Milá JJ, pravdu díš. Můj dědeček s tatínkovi strany, kdysi dávno ještě před válkou sledoval přes matriky původ rodiny. Chtěl přijít na to, jak ke příjmení přišel. Ano, přimašírovaly geny s Napoleonem a s ním jméno Lescau. Do toho se časem přimíchali geny Německé (pohraničí) a polské (také pohraničí). Jsem evropská genetická slátanina 😉 narozená už na JM v Brně. Mávám a odjíždím na vejlet.

    1. Takže Ty jsi vlastně příbuzná komisařky Julie Lescautové 🙂

      JJ, to je moc hezký článek s dobře zachycenou atmosférou, „čistokrevný Moravák“ je opravdu pestrý květ evropských genů.

      1. Tohle mi bylo jasné dávno. Proč myslíte, že jsou právě u vás tak krásné holky? Jo, když se pořádně zamíchá s geny (blush) (inlove) (chuckle)

  17. Jé JJ – tak takhle je to se šufánkem (u nás šufánek – to víš, od Slavkova je delší cesta a než se žefén doštrachal přes Lácary a Kalub na Vrbicu, už se stačil přejmenovat).

    Jinak u nás je přece jenom víc germanismů – hodně lidí chodilo za prací do Rakús a tak mimo penízků donesli i nová slova.

    Ale s těmi Francúzi máš pravdu – nenechali nám tady jenom šufánek, ale taky své geny. Tady se necham pichnút (ukazuji si na krční tepnu (chuckle) ), že přes Kobylí mašíroval taky takový švarný napoleonec – a od té doby vypadá rod mého švagra, jako by koně napájel v Loiře a ne v Trkmance.

      1. Křidla nebo skřidla. Podobně z toho vyplývá podobně i pro mne nezapomenutelný inzerát na nástěnce v Kyjově na náměstí- prodám skřidlicu dvoufalcovku. Ale všichni jsme věděli, o co jde 🙂

      2. tož ale skřidla je též střešní taška 😀 jednu mám v plynové troubě 😀

  18. Myslím, že ty jazykové vlivy se projevovaly vždy. Která armáda prošla, ta zanechala geny i jazykové střípky. I Rusko má vlastně pojmenování podle vikingského kmene. Je velice zajímavé to rozplétat.
    Ovšem to, že žufan může být a j´ai faime, to by mě asi nenapadlo. Ty krosány a další jsou jasné. Moc pěkný článek, mám ráda jazykové záhady.

  19. Milá JJ (inlove) , Tvá úvaha jazykovědná je voňavá jako ranní krosán s kafíčkem. (nod) Piš častěji, prosím, tohle je skvělé snídání. (f)

    Onehdy o tom vlastně byla řeč, že Čechy a Morava (a Slezsko a tak dále 🙂 ) byly velkým hrncem, ve kterém se ledasco promíchalo. Mám takový pocit, že ze slovanských národů budeme nejméně slovanští – nevíte někdo o tom víc?

    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Vave – nevím jak v Čechách, ale tady u nás na jihu Jižní Moravy byly snáď všecí – Prušáci, Rakušáci, Uhři, Turci, Tataři, teď Vietnamci (chuckle), předtím Galovové a Vandalové s Ŕímany – a všecí tu po sobě necháli nějaké ty potomky … a ti potomci s druhými potomky zase potomky … čert aby se v nás Moravácích vyznal. Je otázka, zda aspoň praděda Morava byl Slovan?! (chuckle)

  20. nemyslím si nic, protože jsem naštván. Včera jsem za šraňkama u pangejtu ztratil šraubncír, zrovna když jsem fáral za mutrou šoupnout kredencem a špórheltem, aby mohla fláknout na zem tébich. Vyhlížela mě přes auslág, když si předtím ošoupla firhaňk portvišem.
    Přeji po ránu krásný den, neboť u nás na Podblanicku konečně slezla mlha, ve které by se mohl schovat i pes basketbalistickej, sluníčko svítí, jak kdyby mu za to platili, ptáci hulákají na plné pecky a na rybníce řve jedna sexuálně neukojená žába…

    1. Ptakopysku, tys mi dal, holt my z Práglu, kteří jsme se ani neučili německy to nemáme úplně lehké. Tedy ledacos má babička, která vyrostla ve Vídni, používala, ale ve druhé půlce, tak od špórheltu, jsem se začala ztrácet. Ale internet je velký pomocník. Rozluštila jsem (dance) (flex)

      1. … tedy fláknout na zem tébich, to ještě šlo, ale slova jako auslág, firhaňk a portviš mi dala zabrat.

        1. Brno mě vyučilo, tohle zvládám 🙂 Přitom jsem v životě neměla jedinou hodinu němčiny, ten jazyk mě tak nějak oběhl, srážka nastala jen díky rodinnému výrazivu 🙂

        2. auslág je doslovně výloha – fenster je okno, jestli si dobře pamatuju, firháňka by měla být krátká záclona (též kraječková), případně záclona jako taková. s portvišem mi budete muset někdo píchnout :-)Mein Gott, das is doch unmöglich – kolik toho jeden zapomene, když nemluví deutsch 😀

            1. (rofl) koukám, že vám dal portviš zabrat. Portviš je podle výkladových slovníků smeták. Ale já jsem to slyšel spíše ve významu prachovka – myšleno ve smyslu takového toho ometáku na prach, sestaveného z pštrosího peří a bambusové štangle, užívaného jako rekvizita zejména v operetách a v hanbatých filmech s pokojskými. Když se to otočilo, tak se tím bambusovým koncem dala i posouvat záclona nahoře po konzoli. Eventuelně se to dalo použít jako velmi nebezpečná zbraň na exekuci rozjívenců.
              Nevím, jestli tady fungují odkazy, ale prubnu to. Tohle je pokojská s portvišem: http://www.maskarni.cz/catalog_pictures/item_916.jpg

              1. Moje babička (z Prahy, resp. z Břevnova, když se narodila, tak to ještě Praha nebyla) portviš používala naprosto běžně pro malý smetáček (taky to občas říkám).

    2. “ A věrně, jakož Neemiáš, slyšav, ano díetky
      židovské mluivie otpolu azotsky a neumějí židovsky, a proto je mrskal a bil: též nynie hodni by byli mrskáníe Pražené a jiní Čechové, jenž mluvie otpoly česky a otpoly německy, řikajiec: tobolka za toboíka,
      liko za lyko, hantuch za ubrusec, šorc za zástěrku, knedlík za šišku, rendlík za trénožku, pancéř za krunéř, hynštkop za koňský náhlavek, marstale za konici, mazhus za vrchní sieň, trepky za chody, mantlik za
      pláštíek, hausknecht za domovní pacholek, forman za vozataj. A kto
      by mohl vše vypsati, jak jsú řeČ česku již změtli? tak že kdy pravý
      Cech slyší, ani tak mluvie, nerozumíe, co mluvíc.“ (Viz Spisy Husovy.
      V Praze 1865, 1, 135. ).
      Ale buď v pohodě, milý Ptakopysku, Tví Brňané Ti rozumějí (rofl)

    1. mně taky zmizel ranní pozdrav… Zajímavé je, že poznámka poté prošla.

      Dede je najde (wave) Chudák… tolik spamů a kdo to má přebírat.

  21. Vida, konečně tuším původ šufánku:) Tak moje rodina byla silně brněnská a okolobrněnská, takže na stole byl tyštuch, na zemi tébich a těsto se dělalo na nudlprétu. Řízek se obaloval v prézlích. Zajímavé, že dítěti to naprosto nepřipadná divné a babičce rozumí. Ale té úvaze slavkovské naprosto věřím. Prý tam zůstalo mnoho francouzských vojáků, třeba i raněných, kteří se pak už domů nevrátili a zůstali tady.

  22. OT římská II.
    Shinda, ředitelka, velitelka, vztekloun a sobec, záchrana a nezištná ochrana členů rodiny, vše v jedné osobě, slavila včera jedenadvacetiny. Oslava byla trochu skromnější na dorty, ale stejně pečlivě nachystaná, tak jak vždy jindy.
    Shindulko, kotě, holko moje, nebuď furt tak nabručená a sebestředná, jsi moc krásná a úžasně rodině velíš a moc Ti přeju, aby to zatracený antikoncepční tělísko, co Ti voperovali ještě v Austrálii, přestalo konečně fungovat. A abys měla s krásným Richardem krásnou holčičku.

    A kdyby i ne: tak buď dál svá, velící důstojníku. Jen buď trochu hodnější na Bikirku, prosím.
    Jsi úžasná!! Jsi jedinečná. Jsi prostě Shinda Shindová a taková je fakt jen jedna!

    http://jdem.cz/vk349

  23. a ještě pro zajímavost doložím kus z emailu od Bonoďáků – posílala jsem tu děsivou Betí fotku s tím, že ji přetrhnu… Přišla „reklamní“ hláška…
    „je úžasná!! Asi čtyřem dogám z pěti by se polámaly nožičky, utrhly vazy nebo vypadla kolínka…
    Děkuji za foto, to si určitě schovám!“

    A o prázdninách budou mít malé doginky (inlove)

    1. Ty chceš druhou Bětuši? Že tak píšeš o malých doginkách se srdíčky? Třeba by se to Betce líbilo, pečovat o štěndo.
      Trochu mě překvapilo, jak je pro obříky skákání nebezpečné. Člověk si neuvědomí, že přece jen je pes konstruovaný na takových 30 kg (+- 10). Naše magorky neřeším, to bych se zbláznila, když se Ginny s Derčou řítí, tak 2 m skalka je pro ně přehlédnutelná terénní nerovnost (tedy dolů, nahoru záleží, jak moc se po tom dá šplhat). Asi jsme měli kliku, že mají klouby v pořádku, ale klidem a pomalým zatěžováním to nebude 😉
      Tak také gratuluji k odolnosti. Ono na tom dobrém osvalení něco bude, protože konstrukčně nožky ideální nemá. (h)

      1. nechci štěnítko… Na náš životní styl stačí jeden mamut… Ale mám ráda všechna štěnítka a minimamutíky zvlášť. Cherami je hezká čubina a určitě bude mít povedený vrh.

  24. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Nechtějte po mně jazykovou úvahu (chuckle) Nechcete raději něco spočítat ?? (rofl) Naštěstí v případě náhlé jazykovědné a jazykovhistorické nouze už mám zpátky profijazykové mládežníky (wave)

  25. No ono i opačně.
    To u nás takhle kdysi dávno byl návštěvou anglický kolega mé matičky rodné. A jak tak klábosili, chtěla mu máti sdělit, že má zrovna v práci mnoho starostí, tedy správně česky „buzerace“. Nemohouc si v daném okamžiku vzpomenout na anglický ekvivalent, použila poangličtělé „buzrrejšn“. Kolega okamžitě pochopil a neměl s významem nejmenší problém.
    Uplynulo asi 5 let a matička rodná takhle kráčí chodbou slovutné londýnské university. Dva akademičtí gentlemani rokují v přítmí chodby a jeden druhému sděluje oxfordskou angfličtinou, že má právě strašné „buzerrejšn“ … 😀
    Takže krom „roboty“ a „pistole“, dali jsme světu i „buzeraci“.

  26. Omluva autorce, OT pro Dede!!

    Dede, radanova, která se sem zaboha nijak nemůže dostat, Ti poslala článek s fotkami o Argovi – prosím, dáš mi sem zprávu, zda jsi to našla?

  27. Dobré ráno, pohazuju děti a mizím na zkoušku. Jestli bych mohla poprosit o ( aspoň jeden ) volný paleček, kolem 9, zkouška ani ne tak těžká, jako záludná. A já přiznávám bez mučení, půlku učiva jsem jen tak prolítla, nějak mi nezbylo dost času na čtení.

    A naše babička taky snídala krosáně a mondyjovala

    1. Už to máš možná za sebou, ale jeden neví.Co když pan profesor dostal ráno vynadáno od ženy, že blbě vymačkává zubní pastu! Takže tady je ten palec.

    2. neuvěřitelná Týno, samozřejmě že jsme ( i když až po 9 hodině) tlapky a drápky přidrželi 🙂 jak to zvládáš všechno, holka naše kouzelná a ještě k tomu v 5.46 psát zprávu na Zvířetník!!! neuvěřitelná, z nebe spadlá, úžasná, jak pravil klasik 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN