ČLOVĚČINY: Nikdy není pozdě

Moc rád čtu inspirativní příběhy lidí, kteří dovedou a mají odvahu následovat svůj sen. Ovšem jen potud, pokud nesní o tom jak někoho ožebračit, či si někde nakrást, jak se v mnoha případech stává. Takže takové ty drobné, pozitivní, na kterých stojí každá slušná lidská společnost. Zde je jeden o „obyčejné“ rodince z našeho okolí.

 

Scott Reid není tradiční lékař, který právě promoval na zdejší univerzitě. Po řadu let pracoval jako hasič a pak paramedik v ambulanci. Po zralé úvaze následoval svůj sen a v roce 2007 začal na lékařské fakultě, na místní univerzitě of Western Sydney, na plný úvazek studovat.

V únoru 2012 měl tento výtečný student promoci. Zvláště byly oceněny jeho vynikající akademické výsledky v oblasti pediatrie.

Jeho promoce se zúčastnila jeho celá rodina, která ho v době studia vehementně podporovala. Takže 43 let starý Dr. Scott Reid byl provázen svojí ženou Colleen a jejich dětmi, Keziou 16, Danielem 14, Samuelem13, Natashou 12 a Lachlanem, 8 let.

Velkou zásluhu na Scottově úspěchu má jeho žena Colleen, která nejenže po dobu jeho studií celou rodinu živila, ale také se starala o běh domácnosti. Typická australská supermáma, před kterou je třeba smeknout. Pracovat na plný úvazek, starat se o 5 dětí a studujícího manžela je výkon snad ještě větší než Scottův doktorát.

 

 

 

Aktualizováno: 16.4.2012 — 21:38

31 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. A zase myslím na americkú ústavu/teda na deklaráciu nezávislosti/!nazadateľné právo ísť za šťastím!úžasné čo ľudia vedia dokázať a aké prekážky zdolať.Klobúk dole pred nimi a týka sa to aj HankyW.a Cheta.A ja dokážem spočítať aj 7+8-síce až na druhý pokus,ale dokázala som to.

  2. Studovat v pozdnejsim veku jde, ale ze Colleen udrzela domacnost se vsema detma – klobouk dolu.

    Ja jsem obdrzela svuj posledni pravni diplom kdyz mi bylo 37 let a nebyla to prochazka ruzovym parkem, i kdyz tehdy se mi to ani tak nezdalo. Spis mi to prislo jako sranda a vyzva. A to jsme na to byli jen Chet a ja a zadne deti. Chet v te dobe mel zamestnani za minimalni mzdu, ale se zdravotnim pojistenim, a mohl mne na to pripsat, coz bylo velmi dulezite. I kdyz Chet mel v te dobe dost vysoke vzdelani – postgradual z biologie a ucitelstvi, tak sel taky za svym snem. Hral muziku. Mel bezvadnyho partnera a v te dobe pakovali hospody a jezdili po J. Karoline a hrali je na radiu. Hrali kluci vetsinou za stanovenou cenu a procento z obratu, kdyz obrat presel urcitou hranici. V tom miste, kde hrali nejvic, se neplatilo vstupne, ale jak se mi blizil posledni semestr a tudiz opet dost drahe skolne, a setrici prasatko vypadalo prevelice smutne, tak kluci zacali stavet na kraj podia velkou zavarovaci sklenici a ponoukali fanousky, aby tam neco zelenych penez prihodili, „aby Hana mela na skolu“. A po koncerte jsme se vzdycky presunuli k nam domu (Vollie – Chetuv partner zil v te dobe sam), bylo neco dobreho k snedku, i nejaky ten bourbon se nasel, a kluci vysypali obsah flasky do kastrolu k tomu urceneho. Ani jsem to nepocitala, ale kdyz prisel cas zaplatit skolne, tak v kastrolu bylo skoro akorat na to. takze moje posledni vzdelani bylo prozpivane a prosomrovane. 🙂

    1. Hanko, to je nádherná historie! Jste s Chetem báječná dvojka a měla bys o tom napsat, aby se to úplně neztratilo. Pro kde koho to může být velkým povzbuzením. (inlove)
      Co dělá krk? Už se vracíš do normálu? 🙂

      1. Svatá pravda. Tak se s dovolením připojím.
        Holomóčanky se ve světe nigdá neztratily !!!! Obdiv stále! (wave)

        1. Krk z hlediska chirurgickeho je nad ocekavani perfektni. Tak, ze maly slovutny chirurg radostne tleskal drobnyma rucickama, kdyz jsme tam byli na kontrole. Ovsem nervy a micha byly pred operaci pod takovym stresem, ze ted, kdyz uz nenosim apartni limce, tak jak se to probouzi, ty nervy jsou zmateny a posledni, co si pamatujou je, ze „musime bolet“. V podstate je to jak vzpamatovani se z male mrtvice. Takze to bude jeste chvili trvat.

      1. Prosím prosím, taky škemrám. Hanko, historky z Tvého života v Tvém podání jsou velmi čtivé 🙂 (inlove)

      2. Já už psala někdy z večera a není to tady. 🙁
        Hani, moc krásně se čteš, piš piš piš (clap)

  3. I já znám takovou „frajerku“. Kousíček před „sametovou“ emigrovali kamarádi do Francie. On – profesor matematiky na Sorbonně tam byl na stáži, čili prověřený, učit mohl dál, ona, psycholožka, bez uznání studií na UK, nemohla nic. Měli 2 poměrně dospělé děti. Až tam se jim narodil třetí syn, čímž je trvale k zemi připoutal. Aby se ona mohla stát tím, čím byla tady v ČR, musela znovu vystudovat. Zatímco on byl jazykově vybaven, neboť francouzsky hovořil plynně, ona přijela do Francie a znala jen pár slovíček. Takže: 2 dospívající pubertální děti, mimino, po nocích studium francouzštiny a potažmo studium na univerzitě v Paříži, k tomu stěhování z místa na místo, aby se dokázali někde usadit natrvalo z různých provizorií, pak stavba domu v poměrně lukrativní lokalitě, splácení vysoké hypotéky, studium dětí, ona úspěšně absolvovala a začala vlastní podnikání….. klobouk dolů, tohle bych asi nevydržela.
    Výsledek: rozvedení a on nikdy neuznal, že jeho žena je mnohem a mnohem silnější člověk, nežli je on! Tahá se s ní o peníze a dělá takové problémy, že si rozumně uvažující člověk něco podobného sotva představí.
    Skláním se hluboce před těmi, co něco tímto způsobem dokázali, ale ještě více se skláním před partnery, kteří to dokázali unést.

    1. P.S. Zatímco on se někde poflakuje, údajně je zpátky v ČR s nějakou přítelkyní, ona vydělává, splácí stále společný dům, který on opustil, takže ona ho podle francouzských zákonů živí a platí mu jeho bydlení, rozvodové právníky, což není levná legrace, rozvod se táhne dlouho, financuje studium nejmladšího syna atd.
      No, nevím. Já bych to asi neustála.

  4. Skvělá rodinka – určitě museli „máknout“ všichni, ale maminka rozhodně nejvíc a patří jí ten největší hlubokosklon. Já mám podobný příklad, kdy při práci studovali vysokou školu táta i máma, jinak naši dobří kamarádi, ale zatímco tatínek se kromě práce mohl na plný úvazek věnovat svému studiu, maminka stíhala dvě děti, jejich kroužky, starost o byt vč. vaření a k tomu ještě péči o dva staré rodiče v domku s obrovskou zahradou nedaleko od Brna, no a hádejte, kdo z nich nakonec vystudoval na červený diplom (y)

  5. Prima, to jsou stateční lidé, oba. Umím to pochopit, já jezdila šest let do školy do Prahy, děti byly malé, chodila jsem do práce a můj muž stavěl dům. Jak jsme to zvládli nevím, ale zas tak strašné mi to nepřišlo. Bylo nám méně než Scottovi, všechno se zvládne, když se chce (flex)

  6. Fandím Scottovi a ještě mnohonásobně více jeho paní Coleen. To byl neskutečný výkon. Myslím, že na Scotta ani na jeho paní prostě a jednoduše nemám.

    O jednom podobném příběhu také vím. Jsou to dokonce Češi, ale sen se splnil kde jinde než v Americe. Paní je absolventka naší PřF UK a dokonce tu dokončila doktorát, no vlastně ještě kandidaturu. Vzala si pana doktora a začali cestovat po světě, až se pan doktor usadil v USA a začal na plné pecky jako doktor také pracovat. Až potud asi nic až tak pozoruhodného. Ale tato paní tam také již ve studentsky značně vyšším věku začala studovat také medicínu, mezi tím se jí narodilo druhé dítě. Zvládla 4 roky studia medicíny(příroďárnu jí uznali jako bakalářské studium) a k tomu dalších 5 let tzv. rezidentury bez které nemohou vykonávat samostatnou praxi. Dnes už máj paní svou vlastní ordinaci.

    Já to skoro nechápu, protože i s dosavadními tituly získala v USA na jiné fakultě slušné místo někde na biochemii. Mohla být spokojená, navíc příjem rodiny byl zajištěn. Ale ona ne, pustila se do studia a úspěšně ho zvládla.
    Také frajerka, na kterou nemám.

  7. Milý Jiří, myslím, že jste mnohým dodal sílu do života a uvědomění, že nikdy, nikdy , není pozdě a celý život si má jít člověk za svým snem. Ne vždy to dokážeme ale i cesta je cíl. Děkuji za to, že jste nám umožnil poznat tu obdivuhodnou rodinu. (clap)

  8. To je krásná rodina! Scottovi blahopřeji a před Colleen smekám. Z toho mála, co o australských lidech vím, tak tuším, že Colleen s dětmi utvořily družstvo, kde všichni zamakali ze všech sil.
    Připomnělo mi to některé případy ze svého okolí, kdy matka od rodiny zatoužila doplnit si vzdělání, a manžel jí řekl, že klidně, pokud to zvládne, ale že rodinu (a jeho) bude muset zvládat ve stejném rozsahu – čili jeho podpora spočívala v tom, že jí to nezakazoval. Lekla se a „dala pokoj“. Myslím, že tento obrácený gard (studující matka) je vzácnější, ale může už ze mě mluvit stará páka omlácená genderovými stereotypy.
    Mávám Týně (y) Není z Austrálie, resp. nemá irské předky?? Ty rudé vlasy by tomu i odpovídaly…? 🙂

  9. tak, když jsem četla, říkala jsem si, že nad Scottovým výkonem musím smeknout (bow) . Obdivuju každýho, kdo takovéhle věci dokáže. Ovšem, když jsem dočetla dál, řekla jsem si, že nad výkonem Colleen musím smeknout ne jednou, ne dvakrát, ale (bow) (bow) (bow) (bow) (bow) (bow) mockrát, mockrát. A to nejen proto, že je opravdu ještě obdivuhodnější, než výkon jejího muže, ale proto, že málokdo si právě uvědomí, co všechno její nenápadná pomoc a podpora po hodně dlouhou dobá obnášela. Je to frajerka.

  10. Milý Georgi (inlove) , to je zatraceně dobré téma, o kterém poslední dobou hodně přemýšlím. Kdy už je doopravdy pozdě a kdy si to jen myslím, protože nemám odvahu nebo jsem moc pohodlná? Děkuju za tenhle příklad, ten chlap byl pašák a jeho žena skutečně zaslouží matál 🙂

  11. Šmánkote, Jiří, to je nádhera! Díky za krásný člověčí příběh, příběh celé rodiny. Je to ranní pohlazení (h) .

  12. Úžasná je celá rodina. (y) (h) A myslím, že Scott bude skvělý a laskavý lékař, takového bych si přála pro své děti.
    Přeju všem krásný den. (h)

    1. Vave, jak jsem ještě neměla proloupnuté oko, dočetla jsem se, že s takovým bys chtěla mít děti 🙂 No nakonec proč ne, hasiči jsou fešáci (flex) Nicméně jdu si umýt zapatlané brýle (think)

      1. Ach ten žrout příspěvků, tak znova.

        Třebás s ním Vaví nemusí mít hned děti, pro začátek by jim stačily koaly a klokani (jak znám Vavílu a Rozáru).

        Z tak činorodých a schopných lidí dostávám breberky, což neumenšuje mou závist a můj obdiv.

        OT gorilčí: Chelewa ještě nerodí a to měla první termit před 14 dny, tak snad je mimísek v pořádku.

        OT sloní: videjko z Rashminých oslav je sice delší, ale relaxační; zkuste a uvidíte a uslyšíte.
        http://www.youtube.com/watch?v=ULaj9NpUGnU

        1. Napadá mě několik věcí: jestlipak klokani dupou stejně jako to umí kočky; že Vavina kočka by systematicky koale rozbíjela květináče s eukalypty; že Chelewa na statistické termíny evidentně prdí. Chelewa se čte „čilúa“??

          1. Všichni Češi říkají „Čeleva,“ tak taky říkám „Čeleva,“ Španělé snad říkají „Čeleuva.“ 🙂

  13. Je to moc krásná rodina a smekám před oběma hlavními aktéry (jako třebas smekám před Týnou) (bow) .

    P.s.: je pravda, že některá ženská vydrží víc než člověk (clap)

  14. hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Obdiv celé rodině (nod)

  15. Dobré ráno. Nemám klobouk zrovna po ruce, ale i tak smekám. Šikovnej pán a skvělá paní.
    A my jedem ukázat mimoucha bábinkám, aby neměly pocit, že o ně nedbáme

    1. A Týno, co takhle ukázat mimouška i babičkám a dědečkům (popř. tetičkám a strýčkům – u těch mladších) zvířetnickým (nod) ! Abysme neměli pocit, že o nás nedbáte (rofl) .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN