KOČKY: Polárčí noc má zvláštní moc…

…a kočku nepřepadá smutek, ale potrhlé nápady.

Včera jsem Polárku urazila tím, že jsem ji vzala na veterinu na odčervení. Sotva uviděla přepravku, začala se nenápadně ztrácet. Jenže byla odlovena a přes hlasité protesty odvezena na veterinu spolu s Borůvkou, které vet pro změnu čistil anální žlázky. Doma se kočka chvíli tvářila uraženě, pak sežrala část kapsičky a hlasitě žádala vypuštění ven. Vypadla a zmizela. Po deváté jsem ji začala volat domů. Nic. Tak jsem to zkusila ještě v jedenáct, když jsem šla spát, ale zase nic. No, třeba je jen někde o kus dál a pak se schová u sousedů pod terasu, odkud vylézá dost často.

Ve tři ráno jsem se probudila a šla se napít. Mrkla jsem ven. Kočka nikde a poprchávalo. Pro jistotu jsem rozsvítila a šla ven zavolat. Najednou jsem měla pocit, že slyším Polárku ječet. A dost daleko. Ve vesnici bylo naprosté ticho, a tak jsem zavolala ještě jednou. A opravdu to vřeštěla naše kočka. Ježíšmarjá, určitě někde leží, mokrá, se zlomenýma nohama nebo něco- jsem mistr katastrofických scénářů – vždyť jinak chodí na zavolání jako pes. Nacpala jsem noční košili do džín, hodila na sebe flísovku, vklouzla do pantoflí a přes zahradu vyrazila ven.

Šla jsem po zvuku jekotu. Občas jsem začičala a Polárka přidala na intenzitě. Zvuky mě vedly za fotbalové hřiště k cestě. Naštěstí až tam mě nedovedly. Zjistila jsem, že naše praštěná kočka nějak vlezla do zamčeného přístřešku s kuželníkem, který je z vysokých prken, jen vchodová brána je z pletiva. U ní seděla Polárka a ječela jako na lesy: „Já jsem tadyyy… zavřenáááá… nevím, jak veeeen…“ Zkusila jsem přístřešek obejít, ale díru, kterou vlezla dovnitř, jsem nenašla. Polárka se zatím pokoušela propasírovat skrz pletivo, občas vyskočila na stůl nebo na lavici, které tam jsou pro pohodlí hráčů připraveny- za letních večerů bývá dost obsazeno.

Bylo mi jasné, že sama ven nevyleze. Šplhat po pletivu a snažit se procpat skrz mezeru mezi bránou a stříškou jsem považovala za poslední možnost. Konec konců, v půl čtvrté ráno a v pantoflích… Napadlo mě udělat můstek z prkna, po kterém by kočka vylezla. Vrátila jsem se na zahradu pro staré prkno. Řev v kuželníku se zatím zdvojnásobil: „Kam jdeeeš… Šmarjáááá…. Ty mě tady nechááááš…“ Měla jsem dojem, že to musí slyšet celá vesnice.

Škvírou nad bránou jsme prostrčila prkno a sklopila jedním koncem na stůl. Polárka se dál snaživě pokoušela procpat skrz oka pletiva a pořád vřeštěla. Musela jsem ji nějak dostat na to prkno. Ulomila jsem v křoví vedle kuželníku prut a ťukáním na stůl jsem ji nalákala nahoru. Pak jsem ťukala prutem o prkno. Polárka je sice praštěná, ale není hloupá.

Vyběhla po prkně nahoru na vršek brány, odkud jsem ji za přední nohu stáhla k sobě. Sice se trochu mlela, ale už jsem ji nehodlala pustit. Prkno jsem tudíž musela nechat na místě a celou cestu jsme přemýšlela, co si řekne ten, kdo si toho ráno všimne. Doma se po mně Polárka válela a předla, až mi nakonec usnula na klíně. Zato mně málem adrenalin stříkal z uší ještě hodinu, takže jsem usnula až těsně před tím, než jsem měla vstávat.

Ráno jsem se plížila to prkno vytáhnout. Šlo to moc špatně, málem jsem na něj nedosáhla. Z toho vyplývá, že ve stresu člověk dokáže skoro nemožné. Naštěstí mě snad nikdo neviděl. Nicméně předvolání k podání vysvětlení, jak jsme se prknem pokoušela vloupat do kuželníku, stále nervózně očekávám.

Aktualizováno: 4.4.2011 — 20:19

190 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ahoj. Dnes jsem narazila, náhodou, na Vaše povídání a moc jsem se nasmála. Bydlím u čtyř kočiček a jednoho kocourka a o nervech s věčným hledáním, bych mohla napsat knihu.
    Zdraví Jarka.

  2. Tak také doufám, že je Dede v pořádku a je jen nějaký technický problém. Já od včerejška nejsem schopná odeslat e-maily, stále mi to vypadává a hlásí chyby, nevím, co se děje, ale vzteky bych ten počítač rozšlapala. Potřebuju nutně pracovat a bez mailu to nejde. Je až děsivé, jak jsme závislí na technice, když selže, nic nefunguje.

      1. No, máme něco s počítačem, protože jsem se pokoušela ty maily odeslat znovu a znovu, stále to hlásilo žlutým trojúhelníčkem chybu a že mail nelze odeslat a pak zazvonil telefon a pán na druhé straně mi oznámil, že ta nabídka, co po mně chtěl, mu přišla už asi 20x a to že už by mu stačilo, jestli toho už nechci nechat! Tak nevím, buď jsem blázen já nebo ten krám!

  3. Držím všetky palce pre Pu/nemám české u/ a pre Štětinkinu Kačku.Dúfam,že Dede je v poriadku a ide len o technivkú chybu -pre istotu pridržím palec.Pekný deň,viete,že mi chýba Xerxovej mantra na dobrý deň?Ale už len pár dní a bude tu zase

  4. Čekala jsem na nový článek, ale asi jsou technické problémy, tak to písnu sem:

    Prosím o palce pro Medvídka Pů, dnes ho čeká série vyšetření. Prosím, držme palce, aby pomohla odhalit příčinu obtíží a aby mu konečně bylo lépe. (h) (y) (h)

    Děkuju a přeju všem krásný den. (h)

    1. Medvídkovi Pů přidržuju průběžně a dnes budeme držet velice velmi…..
      (y) (y) (y) (h) (h) (h)

  5. Prosím o velkou palcodržnu. Kačka má teď zrovna hoečku 41,1. Vidím to na leukopenii… Držte, prosím, držte

    1. „Podnětem se budeme zabývat, z hlediska trestního práva je pes zbraň,“ vzkázal LN šéf justice Jiří Pospíšil

  6. Já to včera nečetla, protože jsem lítala po předoperačních vyšetřeních (Lidi,prej jsem děsně zdravá,takže je šance, že tu operaci přežiju) , ale teď mám kafe všude…Polárko,ty žvíže jedno neskutečný…alespoň vím, že jsou i jiné akční kočky, než ta moje pruhovaná partička 😀 (whew) (rofl)

  7. To je skvělá historka!
    Něco podobnýho se stalo mýmu prvnímu psovi. Ona už byla ke konci života slepá, ale na chatě pořád lozila, kam si jen troufla. A jednou vlezla do hromady ořezaných větví – a když říkám hromada, tak myslím hromada pět metrů v průměru, dva metry na výšku. Tam se dostala zřejmě celkem snadno, ale dolů to prostě nešlo. Tak začala štěkat takovým dost specifickým způsobem, co používala, když něco potřebovala. Dostat ji odtud byla docela fuška – co uneslo desetikilovýho psa, to se pode mnou zákeřně lámalo a uhýbalo… a já měla strach o psa, že jak se ty větve pořád hýbaly, tak z toho spadne, propadne se do hloubky hromady a na něco se nabodne nebo si jinak ublíží. Ale nakonec jsem ji z toho vynesla v pořádku. 🙂

    Kdyby někdo chtěl vidět březnovou mandalu, tak tu: http://ioanna-ioannina.livejournal.com/41285.html

    A omlouvám se, že moc nereaguju, šílím s drabblaty. Ta akce je proti loňsku několikanásobná: dvakrát tolik autorů, mnohem těžší témata, pětkrát (ne-li víc) tolik komentářů… nestíhám. 🙂

  8. Tak mam pul desate vecer a furt neni novy (stredecni) clanek. Mluvim o vychodnim atlantickem casu v USA. Zacinam si delat obavy o Dede – ona je je jak svycarsky hodinky. Treba je to jen, ze se ji nova stranka nenaklada.

    1. No,tady je 6.33 a středeční písání není :O – doufám,že je to jen technická závada – včera tady na Praze 10 půl dne nefungoval kabel (shake) .

      1. u nás nefunguje net už od pátku,tak musím stíhat v práci…..všechno si číst ….

  9. Matyldo, to je jedna z tech historek, ktere s odstupem casu vypadaji zabavne, az primo k popukani, ale kdyz se dejou, tak jeden zrovna nejasa.

    Jeste k cernym kockam. Nejak se mi do cesty nachomejtly vzdycky kocky cerne, a kdyz ne uz primo cerne, tak prevazne cerne s nejakym tim bilym flekem. Za ta leta mam uz tedy docela slusny vzorek a muzu rict, ze jejich inteligence a ladnost predstavuji velikou skalu. Jinymi slovy od chytrych, vychytralych, veselych az po naprosteho troubu inteligence znacne pochybne. takze barve samotne prilis veliky vyznam neprikladam.

  10. ………..Nacpala jsem noční košili do džín, hodila na sebe flísovku, vklouzla do pantoflí a přes zahradu vyrazila ven. ……………

    pánové prominou, není to myšleno nijak feministicky, ale……….. tohle a celou tu noční proceduru udělá převážně jen žena :-). Matyldo- vidím to jak na promítacím plátně 🙂 a gratuluju k záchranné akci 🙂

  11. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Z policejních zápisů:
    – Pachatel odcizil ze zásuvky vedoucího nezjištěné množství pětikorunových mincí v celkové hodnotě 300 Kč.

    – Nejdříve jsem si myslel, že jen žertuje a že po mně střílí slepými náboji. Když mě odváželi do nemocnice, tak jsem si to už nemyslel.

    – Zadržený se při zatýkání bránil, jako kdyby věděl, že ho chceme zatknout.

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  12. OT od Gorilků – hrozně zajímací a jen krátké vídejko z dneška.
    Shinda už Biki dohnala (snad i téměř předehnala) v říji – má to být zhruba 30 dní. Shinda provádí už druhým dnem s Richardem sex, samo i před školními výlety… 😀
    … jestli byl sex Biki s Ričím, nevím, do ložnic nevidíme. Pokud ne, hrozila by březost a to by, obávám se, bylo ještě moc brzo. Mno, zas na druhou stranu, Biki je v rodině téměř pátý měsíc, těhotná by byla 8 měsíců, tak už by to možná šlo. Však rozhodují gorilí hormony a né my.
    ALE! – Bikirka dnes dominovala na Tatunkovi, jak to vypadá, a že to vypadá záhadně, uvidíte níže, a znamená to, že Biki dává zbytku rodiny najevo, že stojí v hierarchii nad Tatuškem. Rodina hysterii nepropadla a Tatunovi jsou ženský dominance šumafuk, zatím… (inlove)
    http://dana999.rajce.idnes.cz/Video_-_vse_kolem_sexu/?p=pomahamegorilam.cz#Biki_a_Tatu_bez_komentare.jpg

    1. To se fakt nikdo nepodíváte?
      NO tak když s gorilama nudím… ono stačí naznačit.

      1. Aaaale, klídek – já třeba koukla (a nic jsem nenapsala a ještě to nestydatě přiznám 8) ).

      2. Ale Láskovááá, podíváme. Jen to nikdo radši nekomentuje (blush) Já to třídevítkový rajče prohlídla důkladněji, ale dyk je to zodoma a gomora (chuckle) Tam haraší kde kdo, už i Tatunek se přiučil (tmi) (rofl) (dance)

      3. Nenudíš!!!
        Já koukám – ale třeba dneska jsem se k tomu dostala až teď…
        Je prima, že se Biki takhle posouvá… (inlove)

      4. Šmankot, Bětuláskovo, nenudíš ani Ty, ani gorilky, já se poctivě podívám pokaždé, jenom to nekomentuju – nějak nemám v současnosti psavou náladu…

    2. jukla jsem se dneska…..alespoň mají školní výpravy nějaké akční zážitky…..

  13. I já znám tuto noc plnou vášní už z mailu (inlove) Ale četlo se to skvěle. Docela by mě zajímalo, jestli by ten šplh na prkno mým miláškům došel 🙂 Ale to člověk vyzkouší, až dojde k akci. Taky hravě poznám po hlase i podle doskoku svoje zvířectvo. Už mám tak vycvičený sluch, že poznám i náladu příchozího chovance. (sun)
    Matyldo, jsi fakt dobrá a nadaná vrchní kočka a psice (cat) (dog) (dance)

  14. Karolínko, blahopřeju! (h)

    Ehm, nevím ze zkušenosti, jak jsou na tom s inteligencí kočky celé černé, ale o bystrosti černého psa vím své. (chuckle) :* 🙂

    1. Taky se pripojuju s gratulaci Karoline. Nahodou jsem v kriticky den drzela palce. Jses (*) (clap) .

    1. Taky se přidám k děkování za fotoreportáž. Veram jsi (*) Ze Tvých fotek vyskočí pohoda, která na Dubení byla. (sun)

  15. Velká Kočka Matylda s prknem nad hlavou v nočním šeru – skvěle vylíčeno, mohli si u žabek akčního filmu užít a místo toho spali! (cat) (y)

  16. Byly časy, a právě ne zrovna krátké, kdy nám na dvorku, zahrádce, v domečku a v jeho okolí, trůnilo současně černých koček 9. Ostatní byly různozbarvené, ale ty černé byly opravdu černé. A skutečně TRŮNILY. Další kočky se prostě vyskytovaly, mohla bych třeba říct, že s námi žily, ale ty černé trůnily. Jestli je to tím, že jim výrazněji svítí oči, nebo je to něčím jiným, nevím, ale podle mě jsou prostě …TAJEMNĚ KRÁLOVSKÉ.

    1. Ano, souhlas naprostý.
      Ríša sedí na zadínce, ale jednoduše jen SEDÍ! Ocásek nějak tak různě, tlapičky jak to vyjde………..
      Zrzínek sedí na zadínce, ale taky jen SEDÍ! Ocásek nemá, tak chybí ten důležitý omotávací efekt, tlapičky má srovnané, ale jen když se mu chce zdobit, tak zdobí.
      Zato Melíšek sedí na zadínce, úhledně stočený ocásek, srovnané tlapičky, hlavičku vztyčenou a máme před sebou rázem sošku egyptské kočky. On prostě nesedí, on ZDOBÍ!!!

  17. Tak jsem černý kočky přechválila. Dala jsem před půlhoďkou oběd (a večeře už nebude, jen granule a zbytky kapes v miskách, kyseliny jedny!), přímo tatarák. Někdy padnu v Bille na zlevněné hovězí do polévky bez kosti, plátek dva, dvacet třicet deka, krásné maso. Zamrazím a pak žééreme.
    Holky se napucly, že málem neviděly na cestu. Cestou se umyly a zapadly: Babetka na polštářek pod stůl, Pusinka na opěradlo gauče, i když už se zatahuje a i jinak slunce postupuje po sečně nebo tečně nebo čem – a Bětule vlezla do květníku s klívií. Kvítek trpí, ale škoda, že nemám foťák: apartní černá prdelka ozdobená po havajsku rudým květem, to by se líbilo… (rofl)
    No kdo z Vás to má!?

    1. Pozor na to! Klívie je velmi nebezpečně jedovatá! Teď bohužel nemám čas to vyhledávat, zavírám počítač a odcházím, ale buď mrkni na web sama, nebo zkusím večer něco najít.

      1. Vim, vim, mám naštudováno, holky si ale klívie ani jedna nevšímají. Prý kočky spíš přitahují rostlinky s jemnými dlouhými šlahouny (viz. níže dracéna, kterou jsem nerada musela předat o byt níže) a jinak moje slečinky mají furt trávu a šáchor a do květníků si jen lehají na sluníčko. :*

        1. No tak to jo. Já s tím mám právě docela čerstvou zkušenost, která se naštěstí obešla bez následků. Naše Rozárka, která je celá divá po zeleném, si asi před dvěma týdny ukousla kus narcisu (přinesla jsem si je na zasazení a než jsem je stihla odstranit z jejího dosahu, už na nich byla), ve kterém je stejný jed, jako v klívii. Naštěstí to skončilo „jen“ zvracením, malátností a spavostí, ukousla toho jen malý kousek a včas to vyzvracela, než to mohla strávit. Tak jsem zjistila, že narcisy jsou stejně jedovaté jako klívie.
          Ach, ty kočky |-( .

          1. Nejsou na lístkách ani zoubky, takže ani ji neochutnávají. Jinak bych ji přirozeně taky darovala o patro níž. Vím, jak jsou tyhle otravy ošemetné. Pokud je mi známo (od známých), nevšímají si kočky ani afrických fialek, například. Asi je ty macaté lístečky nepřitahují…
            Ale jsi hodná, žes nezapomněla upozornit, nikdy nevíš, co kdo neví. (f)

            1. Pche – že kočky nežerou africké fialky (think) ! Tak to asi doma nemám kočkoura, neb mi zlikvidoval fšecky! Nakonec vyrval i ten kořínek s posledním lístečkem a vítězoslavně ho nosil za mnou do postele, prý Aport!

  18. OT:
    Děkuji za palcodržnu, opět nezklamala! :* (h)
    DOMAŽLICE MÁME!!!!
    Takže živobytí na delší dobu zajištěno, přibude mi skvělá reference a reputace u dodavatelů v zahraničí, protože se jedná opravdu o dost velkou a zajímavou zakázku!
    Ještě jednou všem tlapičkám děkuji a jdu rozeslat maily výrobcům, aby se měli nač těšit.

    1. Zakázku jsi dostala jistě i proto, že jsi znamenitě předvedla firmu a ukázala svaly (flex) . Ze srdce blahopřeju (y) !

    2. Huráááá!!! Moc ti to přeju a držím všechny (y) ať to vzorně dotáhneš! (h)

      1. SLÁVÁÁÁÁÁÁ!!!!! Blahopřeju k nádhernému pracovnímu úspěchu! (h) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)

    3. Gratulujiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii (d) (d) (d) (y) (y) Já věřila, že to vyjde. S palcodržnou za zády…… Jo, vím, palcodržna sama nefunguje a je mi jasné, že jsi musela dát sakra dobrou nabídku že na tom bylo práce jak na kostele nehledě na cesty do Domažlic, které nejsou od Prahy zrovna za rohem. Tak ať máš na dlouhou dobu o práci postaráno. (d) (bow) (y)

    4. Karolínko – moc moc jsem ti ty Domažlice přála. Tak držím palce, ať se ti zakázka povede ke tvé spokojenosti a hlavně … penízky penízky penízky (y) (y) (y) (já vím, nejsou v životě nejdůležitější, ale bez nich to nestojí za mnoho)

    5. Gratuluju, a ještě jednou gratuluju. Vždyť si to Karolíno za všechnu svoji práci a úsilí zasloužíš (f)

    6. Karolinko, uz jsem pred chvili gratulovala nahore, ale tak se tedab pridavam do souhrneho vlakna. Jses (*) a zaslouzis si to a navrch potrebujes pozitiovni deni kolem sebe. tak at se dilo dari. (y)

    7. jupíííííííííííííííííííííííííííííííííííí (h) (y) (inlove) (clap)

    8. Karolínooooo (^) (dance) (party) (f) (sun) !!! a gratulují taky ( i k narozeninám, to jsme prošvihli (cat) (bat) (cat) )

  19. Věděla jsem z čerstvého hlášení, že to dobře dopadlo, tak jsem se nehroutila a bavila se. Představila jsem si, jak přemlouvám Prašivku, aby vylezla na můstek. Myslím, že „no pojď, mazlíčku, polez, ty blbe, tě trhnu mezi dveřma…..“
    Černé kočky nejsou ani pitomé, ani dementní, jsou jako jiné. Nejsu žádnej rasista, neeee? 😉
    Polárka je praštěná jako většina mladých koček ale taky dost práskaná. Kdyby byla blbá, tak na ten můstek nevyleze. (wait)
    Máme černého kocoura. Není žádný ajnštajn, po výškách lézt neumí, když ho vysadím na škrabadlo, začně brečet a třást se (Prašivka naskakuje s rozběhem a na horní poličce s oblibou hnípe). Ano, je tak trochu trouba. Ale je to plnohodnotný kocour a tudíž myslí jenom na to jedno! A žrádlo to není. A sousedi mají černou kočenu a ta je chytrá jako stádo opic.
    Prostě v barvě to není.

    1. Bubu :“Ale je to plnohodnotný kocour a tudíž myslí jenom na to jedno!“ Dodávám „na sex nebo násilí, nejlépe obojí najednou“ (Pratchett)

  20. Teda tie vaše zvieratká sú bezva.Keď prestanem služiť…….Dnes bol na zahradke psík/bigle/ prišiel ku mne na pokec-ale mal na krku známku.Takže nič.Súhlasíms Xerxovou,že by sa mali striedať zvieracie články s nezvieracími pravidelne,taký Ešus včera bol lahôdka,dnes Polárka-samé príjemné chviľky.Chystam sa do nočnej a mam z toho príjemný pocit./nie z nočnej,ale z čítania o Polarke a Ešusovi-to je ďábel.Na noc si nechám Georgeovu krásu-aspon vyváži moje jedovatosti s menšinou.
    Jo,Pardubice su krasne mesto,vidieť,že ste sa mali bezvadne.nabudúce!

  21. Jó kočky… Taky si dovolím přidat svoje. Náš nebožtík Matýsek,
    mohutný bílorezavý krasavec, kastrovaný, leč plný síly a touhy poznávat nepoznané. Vypravoval se na toulky beze zbraní téměř bezustání, miloval svou volnost a nezávislost. Protože stejně tak bezelstně a celým svým kočičím srdíčkem miloval i své dvounožce, vracel se naprosto pravidelně zpět. Až jednou…Možná se nečeho lekl, možná ho zahnal pes. Mladá, štíhlá, leč taky hodně vysoká břízka ho uvěznila ve své koruně tak vysoko, že se bál dolů. Což o to, lezla bych pro něj snad kamkoliv, problém byl v tom, že ta část, kde vězel, už byla za hřbitovní zdí…Vesnický hřbitůvek, opečovávané hroby, samozřejmě zamčená brána. No zvládla jsem to tenkrát, nechtějte vědět jak, jem jsem se dlouho bála poslouchat televizní noviny a sledovat místní úřední desku, Tam všude jsem se bála zprávy o vandalství na zdejším hřbitůvku, i když jsem se ze všech sil snažïla po sobě uklidit. Ten nebožtík snad miloval zvířátka taky…

  22. Občas (naštěstí ne moc často) jsme probuzeni šíleným štěkotem. Když konečně uklidníme psice, zjistíme, že se přímo před naším domem na silnici perou kocouři (no, občas si to rozdají na zahradě opuštěného domu naproti) a naše kočky přihlížejí. Jenže psice to berou jako útok na naše kočky a tak varují že bude zle jestli hned nepřestanou… A řvou a řvou až se kocouři doperou nebo to vzdají, protože přes štěkot neslyší, čím ho ten druhý uráží a tak se nemají proč prát (zvlášť, když je většina koček v okolí kastrovaná).
    Když volá naše kočka, je to průser – volá protože nás chce přivolat k nemocné či mrtvé kamarádce. Viz povídání o Čertovi.

  23. Pěkný článek a to, že ve stresu člověk dokáže nemožné, je velká pravda. Zvlášť pro kočky (inlove) . Není to tak dlouho, co jsme ještě měli černého kocouře Pepíčka, který v závěru života dostal cukrovku a léčil se inzulínem. Kdo tuhle chorobu zná, ví, co může inzulín způsobit a jak moc záleží na přesně načasovaných a dostatečně velkých dávkách jídla. Jenže zkuste vysvětlit kočce, že má jíst v pravidelných intervalech a že se má hlavně dostatečně najíst před aplikací léku. Takže chudák Pepča měl občas cukr snížený moc a byl vyloženě spavý, a to tak, že ho nebylo možné normálně probudit. Jednou takhle uprostřed horkého letního dne prolezl pod plotem sousedům na zahradu, tam ulehl a usnul právě tímhle tvrdým spánkem. Kdyby byl někde v maliní, tak bych ho jen chodila kontrolovat, ale on ležel na slunci! A sousedi samozřejmě nebyli doma. Snažila jsem se ho probudit voláním – nic. Vzala jsem dlouhatánskou vysouvací tyč na sklízení ovoce, prostrčila ji skrz plot a do Pepči šťouchala – nic. Bylo mi jasné, že ho tam takhle nemůžu nechat, to by chudák určitě nepřežil. Do zámku na sousedovic brance v plotu jsem vyzkoušela všechny klíče, co máme doma. Co kdyby náhodou. Ale taky nic. Takže jsem jako poslední možnost zvolila radikální řešení a jen kleštěmi a holýma rukama jsem rozmontovala pletivový plot tam, kde je přidělaný ke sloupku. Vloupala jsem se sousedům na zahradu, popadla Pepču a ten plot jsem zase vzorně přidělala k tomu sloupku. Ruce jsem měla zrasované, jen se ze mě na tom slunci lilo a ještě jsem byla celá poškrábaná od mahonie, která roste přímo u toho sloupku, ale hlavně že Pepča byl zachráněn.

    1. Rada – není potřeba odmontovat plot od sloupku, pokud je to klasické „pletené“ pletivo, stačí vyplést jeden drát a pak ho zase zpátky vplést (stačí jen točit). Takto se prodlužuje/zkracuje pletivo na míru.

    2. BEDO,BEDO,BEDO- napiš článek o cukrovce nynýšky a co jí dáváš….určitě se to bude všem hodit!!!!

  24. 😀 Kočky, jó kočky!!
    Ty fotky mne úplně dojímají, Polárka je „plešatá“ na skráních přesně jako náš bytový kocour… Jenže on už ve svém stařeckém věku tyhle nápady nemá, jen ho – a to ho drží už skoro 15 let – chytne potřeba ŘVÁT okolo 3. – 4., hodiny ranní. Chodí po bytě a řve po kočičím způsobu, pak se uklidní, něco si sní a zalehne, obvykle do postele.
    Upozorňuji: kocour, nikoliv manžel ]:)

    1. To mne taky zarazilo, když jsem si přijela pro Bětušku – to „plešaté“ pod/uší… Asi to tak černí kočičkové mívají.
      Jinak se jménem Bětušky, momentálně chrnící na slunci (ježiš, Běta si aspoň rozumně lehla na opěradlo gauče na plyš, ale Pusa se na nacpala do truhlíku s více květinami, po opakovaném náporu koček vesměs skomírajícími, kde ale kvete klívie. No to jsme asi teda dokvetly… A vím, že klívie je jedovatá, ale ona kočky nezajímá. Děsně je zajímala dracéna, tak halt dracéna musela k sousedce, tady se neblinká a dracéna konečně vztyčila ožužlané lístky.)…
      Tedy znovu, jménem Bětušky se ohrazuji proti demenci, zatímco s vyčuraností černých koček souhlasím. Pusina je nemotora a pytlík, Babetka je takové to rozárčí přetrhdílo, ale Běta je nebezpečně inteligentní i v porovnání se mnou. 😉

      1. Lásková (i Zdeno), jsou tam, na spánku 😉 plešaté všechny kočičky – jen u černých je to holt víc vidět… je to proto, aby zvuky ještě lépe pronikaly do sluchovodu – kočka umí zachytit zvuk na velikou vzdálenost a lokalizovat ho s přesností na centimetry (h)

        1. (chuckle) Nojo, Melíšek má taky „plešky“, pořád jsem čekala, že to nějak doroste, reklamovat u JanyBu jsem nechtěla…………. nicméně je to jedno, je to můj milovaný kouzelný chundelatý chlapeček (cat) i s pleškami.

          1. Byla jsem poučena, že se tomu říká ZNAKY – hlasuji pro, zní to rozhodně vznešeněji 8)

      1. Díky za zprávy, snad Johti ví co dělá, že přenáší. Alespoň to nebude takový drobeček jako tento sloníček, který až teď jakž takž dosáhne na struky. Fotka s ošetřovatelem mi příjde tak trochu „nefér“. Na první pohled u zmenšeného obrázku jsem měla pocit, že ten sloníček žužlal něco úplně jiného než dudlík u flašky (rofl)

        1. To je zajímavý, já tady taky mžourala a pokoušela se to zvětšit a furt nemám jasno… (chuckle)

            1. Teda ženský, na co zase myslíte (rofl) (rofl) ? Vždyť tam je jasně vidět dudlík a flaška s uchem.

  25. Eštěže si Polárka umí zahulákat o pomoc. (cat) (inlove)
    Totiž ještě horší jsou trumbelínové, co nezahulákají. Takhle zmizel sestřin mops. Protože se celej den batolí kolem babičky, babička spustila potoky slz: „To von asi prošel brankou. To von jesi nešel na koleje. To von se chudinka někde bojí. To von si ho někdo ukrad´, když je tak krásnej…“ Ségra obcházela ulici, švára běžel k těm kolejím, babička se hodinu topila v slzách, aby je nakonec napadlo podívat se do garáže, kde je stará lednička určená na psí maso a kde babička byla něco ukládat. A? A mopsík Bobík dřepěl jak ťululum vedle ledničky a čekal a nenapadlo ho nejen štěknout, ale ani stoupnout si k bočním proskleným dveřím nebo na stůl pod oknem, aby byl aspoň vidět. (dog) (whew)

  26. Milá Matyldo, ten noční lov či záchranná akce byla na vysoké profesionální úrovni (chuckle) a je vidět, že ses do pozice Velké kočky dostala rychle a bezchybně. Možná bys mohla vylepšit svůj výcvik trochou vzpírání a nějakým tím kasařským výcvikem 😀 Kdo ví, kam ti Polárka zaleze příště??? Jinak mám dojem, že je charakteristické, že Mušketýr klidně spal, zatímco tys coby Superman zachránce procházela nocí (angel) Pokud si vzpomínám, tak většinu nočních zvířecích akcí jsem taky absolvovala sama s tím, že moje mužstvo klidně spalo. S výjimkou Mii za komínem – tam si vylezl Marek sám! (rofl)

    1. Ano,ano, noční akce obvykle sama… 🙂 Ale Superman procházející nocí je úžasná přestava- jenže na ten kuželník by byl potřeba spíš Spiderman :))

  27. Pfu, az som sa tu orosila jak si to zivo predstavujem (whew) . Koniec dobry, vsetko dobre a keby aj naaaahodou nieco niekto naznacoval, tak pamataj – zapierat, zapierat, zapierat 😡 !!! Dufam, ze si mala cierna vezme ponaucenie a nebude ta takto cvicit v nocnom zachranarstve prilis casto, no …

  28. Čo by sme neurobili pre našich miláčkov. (h) Krásna historka a viem si predstaviť ten adrenalín 😀 (h) 😀

  29. Óóóó, vítej nám hrdinko z dáli….. Ještě , že to dobře dopadlo, to byla noc,hvězda Polárka zachráněna, živě si dovedu představit ten řev. Zajímavý je, že naprosto přesně poznáš, že to řve tvoje zvíže. Asi nám ta zvížata co nás vlastní trošku obnovila instinkty. (inlove) (clap) (wave)

    1. Zvláštní, že? Polárčin vřískot poznám na dálku, Borůvčino štěkání a kvílení taky.

  30. Promiň Matyldo, ale kdo si pořídí černou kočku – a že já měla najednou tři – ten se nenudí, protože černá kočka prostě je dementní. Naprosto jasně vidím naši Princeznu, to je stejné brko. Už jsem to tu jednou psala a tahle příhoda je další do tisíců, které mne o tomto faktu utvrzují

    1. Tak to teda NEEEEE!
      Vystupuji jménem Evelína, Dedéška a další množiny černejch kočičáků, které jsem kdy měla a místopřísežně prohlašuji, že žádný z nich se jako dement neprojevoval, spíše naopak!
      Jo, takhle kdybys napsala potvora vyčůraná, to už by se nějaký našli… 😀

      1. Obávám se, že demence není způsobena barvou – máme mourovatého šedého a měli jsme mourovatého rezavého kocoura – jednou ráno jsme slyšeli úpěnlivé mňoukání, manžel si myslel, že jsme zavřeli kocoura omylem do garáže. Šel se podívat a za chvíli volal ať jdu honem dolů. Šedý kocour visel v okně otevřeném na ventilačku, od smrti ho zachránilo jen to, že se opíral předními tladkami o kliku dveří. Manžel musel oběhnout barák a jít přes garáž, aby toho blbouna nadzvedl a mohli jsme ho osvobodit. No a co byste mysleli, ten druhý, rezavý kočičák tam za půl hodiny vlezl taky.

    2. Taky protestuji proti takovému osočení černých kočičáků.Měla jsem jich několik a chytrosti měli až až.

    3. Promiň Inko, ale Melíšek je všechno na světě, jen ne dementní! Je to chytrý a kouzelný kocoureček!

    4. To máš odkiaľ túto hlúposť? Kika je už síce za dúhovým mostom, ale ja sa aj za ňu cítim nesmierne urazená. Skvelá, milá a inteligentná mačka, ktorá všetko toto odovzdala svojim deťom. A to nepomínam Benjiho, čo síce nie je Einstein, ale od dementa má na svetelné roky ďaleko.

      1. Asi to tedy způsobuje působení našich rodinných genů, protože černých koček jsem měla povíce a ségra jen černé a byly naprosto ukázkové. Přeborníkem je naše Princezna, která ve věku 11ti let stále projevuje znaky neuvěřitelné pitomosti? nebo jak to tedy nazvat, jestliže nemám používat označení dementík. Skok na sotva půl metru vzdálená akumulační kamna a předvedení klouzající placky po přední stěně kamen, běžné odcházení oknem se změní v drama je – li okno zavřeno a to v průběhu let stále neměnné. V kontrastu s pruhovaným sourozencem je to ještě markantnější. Dostává se do situací, kdy se opakuje katastrofa a ona nepoučitelně řeší stejným způsobem – tedy katastroficky. Našeho prvního černého kocoura jsme několikrát sundávali z téhož stromu, na který vylezl, ale již neslezl. Asi na ně nějak působím neblaze….

        1. Máš proste talent vybrať si mačky (rofl) (rofl) (rofl) A čo sa týka opakovaných katastrof, tak si uvedom, že jedine človek je skúsenosťou nepoučiteľný, takže možno nie sú hlúpe, ale podarilo sa Ti ich poľudštiť. (rofl) (rofl) (rofl)

        2. Inko, ať si mě tu třeba mučí chlebovou polívkou…nemohu nevzpomenout legendárního černého Buba, který třepal hlavěnkou, aby se potkaly buňky. Dvě. Mozkové. Jidášek můj černý mazel, je bohudík, taky úplnej pitomec. Stejný hloupý chyby, opakující se a opakující se. Sedí čučí, je kouzelnej, ale jaksi mimo. Kromě jednoho instinktu. Jak dovnitř vletí neopatrný opeřenec je s ním konec do několika vteřin. To má kocour jasno hned. Co s tím- ním. No a Černej Sam. Bože to je fakt na román. Je trochu hloupej…no a co ? Dohání to prudkou, nevýslovnou krásou. Dementní se asi zdá jako příliš silné, urážlivé slovo, ale ruku na srdce moji milí Zvířetníci, kolikrát jste při pozorování miláčku v duchu neřekli “ co to ten/ta blb/ dement vyvádí?“ Zajímavé je , že Máša i Moša jsou fakt chytrý kočky s vynalézavostí dech beroucí…a jak jinak, jsou v barevné polaritě bílá a hnědozrzavopruhovanásibiřanka. Jsou vyčůraný jak díra do sněhu, holčičky moje.

    5. Inko, to nemyslíš vážně??? Co kdybychom my, majitelé černých koček, řekli o černých psech, což Tvá Majda je, že jsou dementní? Kamarád má jen černé kočky a chytřejší a bystřejší zvířátka bys těžko hledala. Neubližuj černým kočkám, stačí, že v minulosti je upalovali a různě zohavovali, protože byly symbolem čarodějnictví. Možná máš s některou své zkušenosti, ale jen tak napsat o VŠECH, že jsou dementní je trochu nespravedlivé.

      1. Chápu, že se tím vyjádřením někteří s menším nadhledem mohou cítit dotčeni, ale Inka sama byla a je v majetku černých koček, tudíž tak trochu střílí do vlastních řad – a o tom že svá zviřátka miluje a opatruje myslím není sporu… takže když nic jiného, hysterii o upalování bych sem opravdu netahala, to je snad opravdu z jiného soudku.

        1. Promiň, špatně jsem se asi vyjádřila. Já se chtěla černých kočiček zastat, ale ne na úkor Inky, vždyť je tu známá svojí láskou ke svým starouškům i k Majdě. Nebylo to míněno zle, jen jsem si myslela, že se fakt hodně černým kočkám ubližovalo v minulosti a proč by měly být ještě naví dementní? Příště se budu snažit líp formulovat svoje myšlenky.

    6. tča!!! tohle by se mohlo považovat za urážku černého kocouřího majestátu! ale já to nebudu nikde šířit, zvlášť ne před těmi černuchami, které znám a jsou bez výjimky nejlstivější, nejšikovnější a nejvynalézavější potvůrky co kdy nosily 4 tlapky ( patří Irče 6(cat) ). a co teprve kdysi náš černý Mikeš, to byl dravec a lišák k tomu! 🙂 (cat) (bat) (cat)

    7. Já si myslím, že Polárka není dementní, ona je prostě praštěná, ale jinak docela chytrá- blbou kočku bych na to prkno asi nevylákala. Už čtyřikrát jsme jí díky různým akcím museli přestěhovat kočičí záchod, a zatím to vždycky akceptovala. Nemyslím o metr, od dva, myslím tak o půl patra. Akorát že s tím, jak trajdá venku, prý chodí sousedům do pískoviště. S tím ale neumím nic udělat. Jejich kočka zase nechodí ven vůbec, jen jednou jim při mrouskání seskočila z balkónu v prvním patře- a co byste řekli? Budou koťata… Ale jejich kočka není černá, je převážně bílá, i když praštěný nápad se skákáním z balkónu by navozoval jinou barevnou představu, že… 🙁

      1. Cheche, na to jsem byla upozorněna u „hlídaných“ koček, co jim dělám paní ke kočkám. Že jedna z koček chodí tvrdohlavě na sousedovo pískoviště. Jestli bych se mohla pokusit, když jde Myška ven, ji „takňákhnát“ směrem na opačné pole.
        Naštěstí sousedovu synkovi je asi 15 a již sterilizované pískoviště nevyžaduje, ale souseda prý mírně dráždí, že je občas potřeba písečnou plochu prohrábnout.
        Vzhledem k tomu, že „hlídané“ kočky mají celkem 5 malých vnoučat, napadlo se mne ho jednou zeptat, proč si prostě přes písek nepřetáhne taky takovej igelit… Odpovědi se mi nedostalo; inteligence dotyčného souseda rozhodně nedosahuje Bětulčiny a ani Myščiny a tak eště asi dumá. (think)

    8. Ó néé, ó nikoliv, nesouhlasím. Už jsi měla někdy úplně BÍLOU košku? Vím, o čem mluvím. 😉

      1. Mala som úplne bielu mačku (kocúra), úplne čierne mačky a kocúrov, čiernobielu mačku, modrého kocúra, lila kocúra, rôzne odtiene bodkovaných mačiek a kocúra a zodpovedne prehlasujem, že farba je v tom úplne nevinne 😀

    9. Výjimky potvrzují pravidlo. V porovnání s naším Ferdíkem jsou dementi všichni ústavní činitelé bez výjimky.

  31. Protože už příběh znám z mailu, neměla jsem požitek z historky pokažený obavami, jak to dopadne, ale bezuzdně jsem se bavila, protože má fantazie dokáže být velmi živá. (rofl)
    A musím říct, že jsi hrdinka a šikulka, milá Matyldo. (inlove) (y) Pro svá zvířátka jsi skvělý Velký Pes i Velká Kočka. To obzvlášť! 😉 (y) (h)
    Přeju všem krátký den (h) . (Hihi, napsala jsem sen; to by se ale dalo vykládat různě. (wasntme) ) Přes den nebudu na příjmu, mám zase seminář v té bance se zákeřnými kohoutky. (chuckle)

  32. Jj – kdyby aspoň tak neječeli, když už je člověk zachraňuje!
    Tě uklidním, ještě si dopadla dobře 😉

    Dávno, dávno je tomu – mohlo mi být nějakých sedm let a naši mi pořídili kocourka. Kocourek půlroční, trdlo k tomu, najednou zmizel. A taky takhle, v naprosto necivilizovanou hodinu, tmou ozýval se jekot. Po usilovném průzkumu zjištěno, že jekot se line zvenku – problém byl ovšem v tom, že bydleli jsme v 5! patře.
    Po otevření okna jekot zesílil. Asi tak 1-1,5m pod oknem byla další římsa (cca 20cm široká) a na té dřepělo to chlupaté potrhdílo.
    Hasiči tenkrát k sundavání koček nejezdili a tak nezbylo, než si poradit. Máti uvázala na ručník za ucho starou nákupní tašku a spustila ke kocourovi. Kočičák ječel jak protrženej, ale do tašky nevlezl. Takže do tašky umístěn kus špeku.
    Pohled z ulice musel být naprosto neodolatelný. V půl páté ráno visela matička z okna, tatínek ji držel za nohy a máti se snažila odlovit kocoura za průběžného drmolení: „Tak vlez už do tý tašky ty blboune… jestli spadnu tak si mě nepřej…. no koukej, takovej dobrej špíček…. tak pojď miláčku, než tě trhnu mezi dveřma…
    No zadařilo se, ale máti pak dlouho trvalo než se dokázala kouknout z okna bez mrazení v zádech…

    1. Jejda, ty Pardubice jsou pekny. To je jedno z mala vetsich mest v CR, kde jsem fakt nikdy nebyla – kdyz nepocitam stovky a stovky kratkych zastaveni rychliku mezi Olomoucem a Prahou. A nalada na Dubeni vypadala moc pekne. 🙂

    2. Kdo si počká, ten se dočká (y) Dost lituju té historické městské exkurze, ale zase máme doma další hokejovou medaili 🙂 Než začnete chválit, tak vězte, že že bronzovou ze čtyř zúčastněných týmů (rofl) Jistě by ta architektonická vycházka byla k většímu prospěchu (chuckle) A rozhodně by Hřívnatec pozřel lepší oběd než na stadionu (rofl)

      1. jé, vy jste se měli! A Pardubice jsou krásný, proč tam nejezdím, když jsem někdy blíž? Napravím toto léto, to je závazek. Všem vám to moc sluší, ale Akden s Bigmyší je jednička. Přece se dočkala, Akden. Nebo Bigmyš? (chuckle)
        Chudinka Polárka, co si musela prožít, ještěže byla vysvobozena (dance) . Krásné ráno všem.

        1. Bože, bože tolik chvály (blush) To my jsme s Bigmichem jedničkové oba (happy) a co jsme toho nacestovali, celej unavenej z toho byl a to se celou dobu nosil. No kdo se takhle má??

    3. Milá Veram (inlove) , děkuju Ti za krásný portrét Pardubic i reportáž z Pardění – Dubení – Konění. (chuckle) :* (wave)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN