KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (26) Inspirace

20. 10. 2007 Nemohl jsem psát. Intenzivně jsem pracoval na spisu Žádost o okamžité zapsání vzácného jedince MNĚ do Červené knihy kriticky ohrožených druhů. Jsem kriticky ohrožen. Vřeštění holky, které Kalassymita každé ráno prokusuje palec, by nepřežil ani mamut. A to mamut nespal u holky na polštáři a nebyl každé ráno v šoku z decibelů, které vydává. A stejně vyhynul.

22. 10. 2007
Jsem velkorysej kocour. Žiju s holkou už 5 let. Čekal bych, že za tu dobu už se mohla ode mne přiučit. Velkorysosti. Nepřiučila. Kdyby jo, tak by teď nedělala takový povyk. Vždyť může tu předložku vyprat. Nemůžu za to, že v jedné kadibudce bylo Tsunamissy, v druhé Bubu, v třetí Kalassymita a do čtvrté se mi zrovna nechtělo.

28. 10. 2007
Kalassymita se naučila vyskočit na skříň v kočičárně. Oznámil jsem jí, že si nepřeji být v mé pracovně rušen. Že pracuji a bádám. Že potřebuji klid. Potřebuji se soustředit. Kalassymita místo okamžitého opuštění skříně na mě hupsla. Vrazila mi do žeber své zadní hrabky. Sice je má jen o něco silnější než párátka, ale šlupka to byla strašlivá. Vrátil jsem zpátky do plic vyražený dech a vyrazil do boje. Použil jsem osvědčené chvaty. Kalassymita mne práskla levou zadní do čumáku. Napnul jsem všechny svaly a hlavně se soustředil na to, aby mi bolestí nepovolil svěrač. Zvládl jsem to. Nezvládl jsem ale kontrolu prostoru. Kalassymita mne mazaně dostrkala v boji až k okraji skříně. Nevěděl jsem, že pád kocoura může udělat takový rámus. Může. Holka přilítla a řekla, že jsem spadnul jak zralá hruška. To si dovolila fakt už moc. Jsem naraženej a uraženej.

30. 10. 2007 13.30
To už je vrchol!! Další tečkovaný tvor v bytě. Tak to ne. Dosť bolo teček, terazky tě sežeru. Tady se žádné další tečky promenádovat nebudou.

13.45
Nemluvím s holkou. Řekla, že jsem škaredej kocour. Že ten brouček byl malinkej a roztomilej. To je možné. Jeho chyba, že měl tečky. Kdyby měl pruhy, tak bych ho nesněd. A neměl bych v tlamce jak v polepšovně. Netušil jsem, že mandelinky chutnají tak hnusně.

3. 11. 2007
Pracuji na novém, originálním spisu. Bude to má stěžejní, významná práce. Nazval jsem ji Mnoho povyku pro nic. Zatím mám jen nadpis – nemohu se soustředit. Musím počkat, až holka donadává na nějakého blba, který jí celoodpoledním ležením zachlupil černé kalhoty.

6. 11. 2007
A kruci. Ono ne dost dvou katastrof v bytě. Nastala ještě třetí. Tsunamissy se muselo bacit do hlavy. Jak jinak si mám vysvětlit, že se přede mnou svíjí, natřásá si tečky a vrká jak holub?? Pořád mi nastrkuje před oči své tečkované pozadí. Je to neestetické. Netuším, co Tsunamissy chce.

8. 11. 2007
Opět zvažuji autoevakuaci. Tsunamissy, kdykoliv mne zahlédne, sebou práskne na zem a podivně se zmítá. Musím se podívat do encyklopedie, o jakou chorobu jde. Nerad bych se nakazil. Jedním z příznaků Tsunamissí choroby je i nepřetržité vyřvávání. Někoho volá. Doktor to asi nebude.

10. 11. 2007
Už vím, na koho Tsunamissy vřeští. Shání nějakého mňauláčka. Neznám.

12. 11. 2007
Dali jsme s Kalassymitou fotbálek. Připojil se dokonce i Bubu. Tsunamissy odmítlo. Prý musí volat mňauláčka. Nevadí. Klidně můžem hrát ve třech. Kalassymita má docela talent. Z 10 střel dala neomylně 10 gólů. To zas bude mít holka řeči, až jí míčky a myšky vlítnou zpod regálu do té řvoucí vysávací obludy. Jestli si toho vůbec všimne. Sotva kouká. Nevidí na oči. Nevyspáním.Tsunamissy provřeštělo už šestou noc. Holka říká, že bengálky jsou skvělé, ale mají jednu nevýhodu: nedají se na noc vypnout.

16. 11. 2007 16.20
Jsem poetickej kocour. Tsunamissy jest mi inspirací. Zlehka jsem do sedačky načtrtl báseň.

Lákání, lákání,
bláhový volání
široko daleko
žádnej chlap k sehnání.

17.00
Procítěně jsem báseň přednesl Tsunamissy. Vůbec nemá smysl pro poezii. Plesklo mi facku. Nakoplo mne zadními boxerkami. Rozcuchalo mi pruhy. Prý si nemám dělat legraci z vážných věcí. Prý ještě jednou a ztluče mne do kuličky… Do kuličky?? A kruci. Asi už vím, co po mně tím svíjením Tsunamissy chtělo. Tak nic, no.

Piškot Pišutka v. t.

Lassy: Pošťák zvoní vždycky dvakrát

Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce!

Jsem diskriminovaná utiskovaná šelma a nevim, jestli mám zrovna tohle zapotřebí.Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Bolí mně tlapka. Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Ještě 49x to musim napsat. Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Greenpeace zachraňují velryby a mě nechají trpět! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce!

Asi už fakt nebudu lovit palce, hernajs, mi to za to nestojí. Nebudu lovit palce! Nebudu lovit palce, když pak musím za trest 80x napsat, že nebudu lovit palce… no co, no, když on se zase ten palec tak pěkně zahemžil pod peřinou, jsem skočila, chytla a bylo to. Mám přesný skok a skus… trefila jsem se přesně do toho samého místa, co minule! Však taky dvounožkyně vylítla ještě rychleji… taky se lepší! Za trest opsat slib, že nebudu lovit a ještě zápisek do deníku. Tady fakt jedna neví, co dřív, a domnívám se, že ochránci zvířat by neměli být lhostejní k tomu, jak někteří z nás trpí. A naděje na vysvobození žádná… dvounožkyně krouží kolem a sleduje, jestli píšu. Píšu, píšu, jasně…

V minulých zápiscích jsem opravdu věrně a pravdivě vypodobnila svou smečku. Aby byl obraz úplný, musím napsat, že smečka se příležitostně rozmnožuje o některé dvounožce. Prý návštěvy. Říkají teda dvounožkyně. Bubu je nazývá Zasesežerouvšechnušunku!, Missy jim říká Mnějetojednoaledokřeslajenepustim! a Piškot Milujunávštěvypotřebujispolečenskévyžití! No. Já zatím nemám vyhraněný názor, ale už jsem si je rozdělila do tří skupin. Všichni tedy mají společné to, že svůj vstup na NAŠE území ohlašují zvukovým signálem, na který dvounožkyně reagují: „Někdo zvoní“. Občas zvukovému signálu předchází snaha dvounožkyň odchlupit gauč, posbírat naše myši, aby prý zejména citlivější návštěvnice neděsily a podobně. Musím říci, že se nám dost daří tyhle aktivity bojkotovat… například Piškot je mistr ve vyklepávání chlupů na gauči těsně předtím, než návštěva vstoupí do obýváku, a Missy a já umíme šikovně přihrát myš návštěvě přímo pod nohy. Některé návštěvnice musí naši myš znát, protože se s ní vítají hlasitým pištěním a veselými výskoky!

Po zazvonění se dvounožkyně vrhají ke dveřím, pak je chvíli trochu těsno v předsíni. Někdy tam přicházíme zvyšovat chaos otřením se o černý kabát návštěvy (má-li návštěva světlý kabát, je do akce nasazen Bubu), uložením se do kabelky, případně tašky se zákusky, které návštěva přináší. Zde platí, že váha kočky v tašce uložené je přímo úměrná křehkosti zákusků, uložených tamtéž a ještě přímo úměrnější nadávání dvounožkyně, která se pak pokouší z rozdrcených kremrolí nebo laskonek vytvořit aspoň nějaký tvar.

Po uvítacích ceremoniálech je návštěva uvedena do obýváku. A zde nastává rituál, podle kterého řadím navštěvovací dvounožce do skupin.

Skupina první (obdivovací, snesitelná). Dvounožci nás obdivují z dálky, pronášejí pochvalná slova, ale nepřibližují se k nám. Plně respektují, že křesla i gauč jsou naše a bez řečí sedí na koberci.

Dále respektují, že šunka z chlebíčků patří nám, veku, zeleninu a vajíčko si mohou ponechat. Umí ocenit naše povedené výkony (Hele, ona mi z kabelky vytáhla a prokousla občanku… ta je ale šikovná!).

Skupina druhá (obdivovací sahací, méně snesitelná). Dvounožci mají nejapné tendence usadit se do NAŠICH křesel a někteří mají snahu dát si nás na klín s průhledným odůvodněním, že se o křeslo podělíme. Poté, co jim naše dvounožkyně ošetří škrábance, stejně sedí na koberci. O připravené občerstvení se dělí neradi a často si odbíhají umýt ruce… zřejmě proto, aby nás neumazali, když se snaží na nás neustále sahat s lacinou výmluvou, že prý se jim líbíme. Tsss. My jim možná jo, oni nám ne… spotřeba jodisolu vzrůstá. Přesto nebo právě proto setrváváme v jejich blízkosti, protože musíme čerpat materiál do naší diplomové práce na téma Co a kolik vydrží dvounožci mimo smečku.

Skupina třetí (neobdivovací, nesnesitelná ). Naštěstí skupina nejméně početná a navíc se zde její členové vyskytnou obvykle pouze jednou, takže lze usuzovat, že jejich povahy nepatří k nejsilnějším (dvounožkyně říká, že každá návštěva, která tu s námi vydržela nejméně hodinu, má nárok na vyznamenání Za statečnost! V tom případě my už za všechny návštěvy máme Řád bílého lva!!).

Tyto návštěvy zvlášt hrubě porušují zákony území smečky… obsadí křesla (Jé, já jsem tu kočičku zasedla!), hltají občerstvení, aniž by se rozdělily (Proč na mě tak divně kouká? Jo on chce tu šunku?) a pronáší nejapné poznámky (A to dá asi práci, co, uklízet po čtyřech kočkách?). Na titul „Blábol roku“ aspiruje výrok jedné zvláště vydařené dvounožkyně, která na mě pohlédla a lačně pravila: „Má moc pěkný kožíšek, ten by se mi líbil.“ Na mou odpověď, že svlékat se teda nebudu, musela dvounožkyně kromě jodisolu použít i náplast.

Takže takto vypadá zařazení návštěv, na kterém se výjimečně shodne celá smečka. Jediná záhada, kterou jsme zatím nerozšifrovali, se jmenuje… poštolka… poškočka… no prostě někdo, kdo zvoní vždycky dvakrát, nikdy nejde dovnitř a vždycky za sebe pošle jen nějaké papíry v obálce, které jsem už několikrát přečetla tak důkladně, že už dvounožkyně neměla co číst. Ale už nečtu… musela jsem pak hodně psát… Nebudu škubat dopisy a složenky, Nebudu škubat dopisy a složenky, Nebudu škubat dopisy a složenky, Nebudu škubat dopisy a složenky, Nebudu škubat dopisy a složenky, Nebudu škubat dopisy a složenky…

Kdybyste k nám někdy chtěli zajít, zvoňte jednou! Pac a mňau, vaše Lassy (grafoman z donucení).

Aktualizováno: 6.4.2011 — 08:46

98 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. ehm ja fim ze jdu s milionem krizku po funuse, ale Piskote a Lasyy:
    (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
    je mozny se rozskytat ze zachvatu smichu???

    Vitaly je je hlasitym pistenim a veselymi vyskoky (rofl) (rofl) (rofl)
    achich moje branice…

  2. Děkuji ctihodnému panu profesorovi za úžasné pojednání a navíc je vidět, jak blahodárný vliv má jeho přítomnost na ostatní členy smečky – koukněme na Lassy, jak se hezky rozepsala!
    Tak jste mi krásně rozzářili dnešní den… (sun)

  3. Milí Zvířetníčci, pořád se nacházím ve stavu bezmála workholickém….nikoliv dobrovolně. Prostě práce jak na kostele, konce to nebere… ale každý den na Zvířetník nakukuju a čtu, i diskuse. Takže:

    Karolínko, s velkým zpožděním, ale ze srdce…..vše nej nej k narozeninám…ať Ti kluci kočičí svým vrněním štěstí přináší…. (f) (h)

    Pů, držím tlapy a celá smečka také. (h) (y)

    śtětinko, také pro Tebe držíme…tedy, pro Kačku.

    Vaví, jsem moc ráda, že jsi doma , myslela jsem na tebe.

    Karolínko – nemohou mít kluci alergii? na pyl? To pčíkání slzení tomu odpovídá….Rozhodně taky držíme tlapky, ať je zase dobře.

    Ešusííííííííííííííííííííííííí…ty pséku neuvěřitelný, četla jsem tě a hýkala smíchy tak, že i osel by záviděl.

    Polárko, dobře to děláš, však nás dvounožce je třeba udržovat v pohotovosti, abychom neustrnuli. Popis noční akce jsem si živě přehrála před očima….no napínavý film s prvky komična, to fakt můžu, díky.

    Jo, k debatě o chytrosti / nechytrosti černých koček. Naše první Bubinka , černuška, byla chytrá, hbitá, mazaná a všem nám vládla pevnou tlapkou. Bubu II, pojmenovaný tak na její počest, disponoval dvěma mozkovými buňkami a jeho celoživotním cílem bylo – ležet…jíst – ležet. A s jakýmkoliv přemýšlením měl fakt problém. 4 roky mu trvalo, než pochopil, že na chalupě lze ven vycházet otevřeným oknem v kuchyni, v přízemí Po intenzivní výuce Piškotově i mojí to pochopil. Ven vylezl oknem. Ovšem při návratu zpátky usedlke dveřím do kuchyně a kvíkáním žádal o jejich otevření. Že se může vrátit tímtéž oknem, nepochopil. Běžné bylo i to, že když vstal, popošel doprostřed místnosti a dlouze, velmi dlouze přemítal, kam že to vlastně jde. Obvykle to nevymyslel a vrátil se na výchozí lehací pozici. No. Nemyslím, že by chytrost/ nechytrost byla dána barvou kožíšku….

    1. Chytrost nechytrost, jenže Bubu byl filosof!!! Filosof, Luci a nedoceněný (zřejmě). On “ přemýšlel“ a dlouze, kam teď??? Přátelé, kdo na to máme, přemýšlet? Takže všechna čest a sláva pro Bubu …a barva kožíšku myslím opravdu nehraje roli. Nicméně moje nesmírně inteligentní kočičí veličenstvo je zrzave, ehm, chtěla jsem říct zlatavé….taky mu recituju Blake Tygře tygře žhavě žneš, to má rád (angel) .

      1. No jasně že byl filosof: „Kdo jsem, odkud přicházím a hlavně …kam to jenom jdu…“ no to se přece musí řádně promyslet, jinak by se jeden taky moh´ztratit.

  4. Pane prrrrofesorrrre, ste nás zase pěkně dostal. Dolezla jsem před chvíli, ráno nebyl už čas. Pukám ve švech,jak se chehtám. (rofl) Takový psaní a zprávy se cení, doba je složitá a životní jistoty nejisté ale Piškotku, ty a tvoje partička jste záruka úspěchu naší vyspělé kočičí společnosti. (rofl) Díky . (chuckle) (inlove) (h)

  5. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) V hlubokém lese začne malá želvička šplhat na strom. Po několikahodinové námaze vyleze až na vršek, skočí dolů, zamává nožičkami a rozplácne se na zemi. Po nějaké době se probere, znovu vyleze na strom, skočí a řachne na zem. A tak se to opakuje. Dvojice ptáčků sedící na větvi se na to smutně dívá, až nakonec samička řekne svému partnerovi: „Miláčku, už bychom jí asi měli prozradit, že je adoptovaná.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  6. Pán Profesor, ja mám doma jednu bodkovanú mačku. Nie je to síce bengálka, ale zato miluje kocúrov a je k nim nežná. 🙂 To len pre prípad, že by Ste súrne potrebovali azyl (rofl) (rofl) (rofl)

    1. No Editko, co si tady počneme, když to pan profesor vezme vážně a emigruje? (clap) Budeš podávat pravidelná hlásání? |-(

  7. No, ono nemůže být chvíli klidně!
    Melíškovi strašně slzí pravé očičko. Nevím proč, má ho usoplené a slzavé.
    Ríša pčíká jak o život, z čumáčku tryskají nudle, poprskané máme celé umyté okno.
    Zrzínek pčíkal, už nepčíká, ale zdá se mi, že mnohem míň baští a trochu pohubl.
    Přitom ale všichni baští normálně, s tím problém nemají, průjmy jsem taky nezaznamenala.
    No, asi se budeme muset vypravit hromadně k vetovi, i když při tomhle množství už by se asi vyplatilo, kdyby se vet vypravil k nám.

    1. Melíškovi se mohlo do oka dostat i nějaké smítko, u nás se to taky stává. To pak namočím kousek vaty nebo odličovací tampon do ophtalu, macánka popadnu a opatrně, zlehka mu dotyčné oko mokře hladím „po srsti“. Kapat jsem nikdy nedokázala, to hned bylo (punch) Zatím to vždy pomohlo, takže to nebylo nic horšího. Infekce v oku ovšem taky není nijak vzácná, to pak chce mastičku od veta. U těch ostatních nevím, možná to fakt vypadá na parazity, kór s tím hubnutím… Držíme palce!

      1. Zrzínek i Melda dostali odčervovací kapku za krk, tak průjem a nechuť by mohlo být tophle, Ríša může pčíkat z pylu,to jsem taky Karolíně říkala…kvete teď skoro všechno a hodně rychle, takže koncentrace pylu je obrovská,kejchám taky a slzím. S tím smítkem a kapkama na vatě máš pravdu,a pro sichr mám doma i oftalovou mastičku….taková první kočičí pomoc….

  8. Pan Profesor je úžasnej vyprávěč a zdá se, že holky kočičí si z něj berou příklad (clap)
    Jinak prosím politovat (za palce to nestojí, jsou tu důležitější věci), od pondělka rozcházím nějakej chcíp a už mě to fakt zmáhá (envy)

    1. Chcíp nerozcházet,utopit ho v horkém čaji (třeba s rumem) (envy) ,vyválet v posteli |-) a zahnat živočišnými obklady 😉 (doporučuju si půjčit kočičku) (cat) ! Držím palce,aby chcíp brzy šel otravovat jinam (y) (y) (y) .

    2. Móóóóc Tě lituju litylitylity! (hug) (h) (hug)
      Hele, neměla bys chcípa udusit pod dekou? Prý to docela zabírá. (chuckle)

    3. Na (envy) chcípa: vypotit, obkládek, rumíček lékařský kombinovaný s trochou čaje, klídek a trochu té lidské péče okolí. (h)

    4. Radím chcípa řádně vyležet. Mně se to rozcházení už vymstilo. Mám teď problém s plícemi, musím to řešit, už vím jak ale příjemné to nebude. Všechny přechazeče tímto důrazně varuji a myslím to vážně. Jestli si myslíte, že přecházený chcíp Vám někde vyslouží uznání, tak sděluji, že ne. Věřte mi půjde to i bez Vás. A to je čistá pravda. (envy) (bat) (wave)

      1. Ano, ano. Má pravdu „přeceda“. Taky o tom můžu vyprávět. Následky jsou hnusný a opravdu dlouhodobý, někdy nafurt. Jsem zářný příklad. (think)

        1. I ja jsem zarny priklad prechazece. Po brzkem prechozeni toho chcipu, kdy jsem mela teploty dost pres 40, a jeste na ATB, uz jsem zas rajdila do prace. S teorii, ze bud budu sedet u pocitace doma v praci, vse na stejno. Chcip ma tendenci se vracet a obcas dejcham jak parovka, a to tak, ze jsem se musela uchylit k obcasnemu pouziti inhalatoru. takze, KURYROVAT!!!

      2. Můj starší syn podniká, čili nemá nikdy na nic čas. Chřipky přecházel, občasné pobolívání řešil Ybalginem, nakonec zkolaboval, skončil s arytmií na JIPce a dnes má budíka. Teď už má času dost; bohužel dostal rozum pozdě. Zůstal sice naživu, ale s podnikáním má utrum.

    5. Chcíp nerozcházej, lehni si s ním do postele, ať si neustele ve tvých kloubech. Dobrá společnost je zázvorový čaj s citronem a medem! (y) (h) (f)

  9. Kotěcí volání o radu!!! Prosím znalé lidi o pomoc, syn cestou ze školy našel za plotem opuštěné kotě – mysleli jsme, že je jejich, jen zatoulané, ale není – mají jen kocoura a neplodnou kočku. Asi po hodině jsme ho čapli a vzali jsme na veterinu, známý vet. odhadl věk na 1 měsíc, ale prý je udržované, nakrmené, a tak navrhnul, ať ho ještě na dvě hodiny vrátíme, kde bylo, že si pro něj kočka pravděpodobně přijde. No, po hodině a půl nás místo hravého,čilého,nadýchaného koťátka čekal zubožený uzlíček olepený prachem… Byl u něj sousedovic kocour, který se ho snažil utěšit, ale protože nemá cecíky, tak to moc nešlo. A jak to tedy dopadlo? No jistě, z nejhoršího očištěné, a naředěným mléken trochu nakrmené kotě mi spí v levačce, občas pískne, chvíli přede, a já tu datluji jdním prstem prosbu o základní informace a užitečné odkazy. Hlavní je teď asi masírování bříška – zatím jsem to zkoušela jen trochu po směru hod. ručiček.

    1. ježiš, měsíční prcek? 🙁 no nejlepší by samozřejmě bylo najít jeho mámu, vet měl pravdu (byli jste se tam ještě podívat? může tam někde být, případně i s dalšími koťaty)

      jinak zůstane piplání na vás – tak třeba pár rad zde: http://www.kocky-online.cz/clanky/piplame-kote

      držím vám i kotískovi palce (h) (h) (h)

    2. Hlavně to chce koupit kotěcí mléko v prášku, kravské není pro takové prtě vhodné. Dá se koupit v lepších pet shopech nebo u veta. S tím masírování nevím, do jakého věku je potřeba, krmit budete muset asi dost často, měl by vám poradit vet.

    3. Hlásání o kotěti: zakoupena prozatím tatra v BILLE, zředěná, ohřátá, a po dlouhém spánku na klíně vypito asi 5 ml, to množství pilo ochotně, víc už nechce, potom masírování bříška – to mu evidentně dělá dobře, a teď se pinoží v kočkolitu, kam ho dcera na chvilu dala. (sedí tam u něj i se synem) Místo nálezu obhlédnuto ještě i teď, v okolí viděn jen ten kocour, jinak nic, ticho, ani tlapka. Takže se začínáme smiřovat s tím, že už tu, minimálně nějakou dobu, zůstane – a tak studuji internet…. Jsem zvědavá na reakci domácího pána kočkoura Tygra – zatím vše prospává v mojí posteli, sladce netuše, co ho dole čeká za „dáreček“. Jo, kotě už má pidizoubky, a také už zase začíná vypadat k světu, jako když jsme ho našli poprvé, tak snad vše dobře dopadne. Teď jen nedočkavě vyhlížím nějaké to hovínko (chuckle) .

      1. (h) Jééé, Jitča má nové kůtě! (chuckle)

        Jste zlatíčka, že jste se ho ujali – vypadá to, že se někomu zdálo už dost velké, aby ho vyhnal z domova. Držím palce, aby byl bobek a Tygr se prcka ujal. 🙂 (h)

      2. U nás kdysi nastala obdobná situace – CD poslala malinkaté kůtě a já blbka zapomněla sáhnout po Sehnerové ohledně krmení, no ale kůtě to nakonec zvládlo statečně. A taky byl doma kocour domácí pán a já trnula, jak to dopadne – a z domácího pána se stal nejlepší strejda a chůva v jednom, staral se o něj moc krásně a vychoval z něj prima macana. Držím všem palce (h)

  10. Nevím, jak je na tom Pú,a le teď mi volal vet, že kačce postupně klesá teplota, trošku prý jedla a celkově je lepší. Ještě ovšem nečůrla a má ošklivou tu leukopenii. Dostala atb a chladěj jí a dostává nitrožilně tekutiny. Znovu mám volat večer.
    S babičkou je asi furt stejně, byla jsem tam, dovezla nákup a pomohla uvařit, ale babička je na Zkumavku zlá a odporuje, odmítá se i oblíknout, nechápe běžné postupy (tvrdí, že se léky nepolykají, neví, že má doma WC,..), tam to asi k lepšímu moc nepůjde.
    Co Pú?

      1. (h) (y) Držíme taky všechny palce Medvídkovi Pú. Přejeme rychlé zlepšení. (y) (h)

      1. My se vůbec nezlobíme, ale zato pořád držíme. I Kačce a Štětince v jejím těžkém životě obecně. (y) (y)

      2. Pů, my jsme naopak nadšený, že jsi vůbec odpověděl (inlove) .
        Myslím na tebe moc, drž se (y) (y) (y)

        1. Pů, i já na Tebe moc myslím. (h) A rozhodně nečekáme, že nám budeš psát romány. Jsme rádi, že jsi ten těžký den zvládl.

  11. TO SE NEDÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ TO SE NEDÁ PŘEŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍT!!!

    😀 😀 😀

    Nebezpečná dvojka 😀 😀

  12. Už jen z názvů je mi jasné, že tu poslední čtyři dny byly samé super články a já si je všechny vč. pamprésora musím odložit na později. Tak alespoň posílám pozdrav a pofoukání všech možných bolístek Zvířetníkům i jejich čtyřnožcům (sun)

  13. Panu profesorovi s láskou:
    Mezi řádky tiše spinká,
    bramborová mandelinka.
    Řeknu vám to tady zkrátka,
    není to má kamarádka.
    Zašlápnu ji holínkou,
    tuhle svini malinkou.

    (chuckle)

    1. Děláš z profesora kocoura v botách (chuckle) Nakonec, proč ne, i mluvit by Piškůtek mohl začít (rofl)

  14. Tak! Mám sice den blbinec-blázinec, ale zavřela jsem dveře a dala jsem si Piškotka ještě jednou. 🙂 (h) A hned je líp; vřele doporučuji všem. (nod)

    1. Tak jsem si to přečetla znovu 🙂 🙂 . A… pane profesore, na předložku!! Při Vašem vzdělání!

      1. ……. Jano……….. chtělo by se říct v tomto případě příhodnější …. při vašem zdělání?

        pardon 😀

    2. Taky jsem si dala Piškota po obědě coby dezert ještě jednou. 🙂
      A u Lassynky jsem objevila přehlédnutou perlu – … ona mi z kabelky vytáhla a prokousla občanku … ta je ale šikovná! 😀

  15. Držím profesorovi palce, aby mu tečkatky nepřerostly přes důstojnou hlavu. A černý Bubu… (h) Mám pro černé kocoury a kočky vélikou slabost (h)

  16. Na mou odpověď, že svlékat se teda nebudu, musela dvounožkyně kromě jodisolu použít i náplast. (rofl)
    Koukám že Lassy je správnou spisovatelskou žákyní svého Profesora. Čaj si vypiju až teď 😉 .
    (y) všem potřebným!

  17. tak kačka je hospitalizovaná na Zahradním Městě, přebíral ji pan doktor Najman, což by měl být uznávaný vet. Nedal mi moc nadějí,a le to je vše, co vím. Prý mi zavolá, až bude vědět víc. Prý buď silná infekce, leukopenie nebo ataka tý nemoci.
    Palečky držím i pro Pú, ale máme zrovna i krizi s babičkou, která se taky prudce zhoršila. myslím na další mrtvičku, ale nikdo už ji nechce dát do nemocnice. Zkumavka je tam s ní už několikátý den. Já pendluju mezi svými povinnostmi a kačkou a babičkou. Netuším, kde beru ještě sílu.
    Omlouvám se za povzdech,a el tenhle týden stojí za to..
    Pú (y)

    1. Stetinko (h) (h) (h) ! Tiez by ma zaujimalo, ako tieto smrste zlych veci funguju, jedna to zacne a uz sa to vali nejakym samospadom, ci co … ale prejdu!

      1. Ach jo, Štěti, kdyby se v okruhu 100 km potuloval jeden jediný průšvih, tak tebe si najde! Držím palce, držím moc. (y) (y) (h) (y) (y)

    2. Štětinko, když se něco s…., tak se něco s….., a to důkladně, o tom už opravdu něco vím! (headbang)
      Moc a moc Ti držím palce, babičce, Kačce……… všem potřebným. (y) (h)

    3. Stětinko, je mi líto, že se na tebe nahrnulo více problémů najednou. Jistě se postupně vyřeší. Takže palečky jak pro babičku tak pro Kačku! Jak se projevuje leukopenie? Nikdy jsem tu diagnozu neslyšela.

      1. Leukopenie znamená prudké snížení počtu bílých krvinek. Může se projevit např. vředy-vřídky na sliznicích nebo hnisavými afekcemi na kůži a také těžkým infekčním onemocněním, spojeným se sepsí.
        Léčba není moc jednoduchá, ale nejsem lékař.

        1. je to tak nějak, jak napsala karolína. Velmi výrazně klesne počet bílejch krvinek a tělo je z toho samozřejmě vyřízený. U kačky vylítla ta děsná horečka během hodiny, co ji pustil manžel ven a mým vstáváním. kačka byla samozřejmě apatická, ani nezvedla hlavu, když jsem ji zavolala, nejedla. Léčba je spíš podpůrná, ochlazování teploty, zavodňování a pomáhání tělu, jištění antibiotiky

    4. Milá Štětinko, jsme tady s tebou a pro tebe. (h) Víš, že když budeš potřebovat, pořád tady někdo je. Drž se, my budeme držet (y)

  18. Bylo to milé, pane profesore. Kalhoty plné chlupů jsou mi jaksi povědomé… 🙂
    Ovšem fotka na škrabadle je senzační- vypadá, jako by stál u kecpultu 😀

  19. vyprávění páně proferora Piškota a Lassynky nemá chybu. Hned má člověk lepší náladu.
    A moc mě potěšila konečně fotka Bubu.

    Naši kočičáci se vždy zdekují z obýváku do kuchyně před návštěvami. Až po delším čase přijdou sondovat.

  20. To nemá chybu (y) (rofl) (rofl) (rofl) !

    Dede a autoři díky, (inlove) – Ešus,dnes Piškot,samé vybrané čtení (y) (*) .
    Těším se, co bude vyprávět Betka 🙂

  21. Koukám, koukám a divit se nestačím! Vypadá to, jako by si k vám zašel náš Ferdík na kus řeči, ta podoba je až neskutečná.

  22. Tak jsem ráno zkoukla počtu, zařídila co nejvíc hořelo a chtěla jsem vychutnat snídani – snídani pochopitelně se Zvířetníkem. A ono prd, takže teprve teď mi den prosvětlili kočičáčkové krásní, akční a přemýšliví. Naši gerontíci v noci měli debatu o střešním okně, zda se na něm sedí nebo zda se jím odchází a přichází a Bimbouš kvůli nim zaspal. Tak snad aby se někam zdekovali, aby mu dali čas. Nechala jsem jim okno otevřené, snad to přes den zvládnou dořešit.

  23. Miláček Piškotek! (h) A hned je svět růžovější 🙂 (sun) ; tohle psaní miluju, můžu 3x denně a klidně bych si na užívání vstala i v noci. (nod) (y) :*

  24. 13.45
    Nemluvím s holkou. Řekla, že jsem škaredej kocour. Že ten brouček byl malinkej a roztomilej. To je možné. Jeho chyba, že měl tečky. Kdyby měl pruhy, tak bych ho nesněd. A neměl bych v tlamce jak v polepšovně. Netušil jsem, že mandelinky chutnají tak hnusně. (hug) (h)

    Piškotku,ty jsi spapkal blbou, ale užitečnou puntikatou Berku-teda Slunéčko sedmitečné (já je teda nemusím, když se poserou,tak strašně smrděj, ochutnávat mě je nenapadlo), pruhy,které bys nechal v klidu – to je Brouk Bramborouk, co nám ho sem nasadili zlí Američani někdy v padesátejch letech (chuckle) – Mandelinka bramborová. 😉

    A nejseš škaredej kocour!!!!! (wait)

    1. Pchchchc – holka je škaredá, říká škaredé věci o váženém panu profesoru Piškotku Pišutkovi.

    2. Veškeré mandelinky a berušky ochutnávati = o žaludeční potíže si koledovati, všichni tihle broučci jsou jedovatí, naštěstí ne moc.

  25. Co skor pochvalit? Znechutenie pana profesora z Tsunamissieho harasenia? Brilantnu kategorizaciu navstev podla macacej odolnosti? Co veta to perla, citovat je zbytocne. Cakanie sa vyplatilo! Vdaka (sun)

  26. No, co říct! Opět huba od ucha k uchu, ba i kolem dokola kolem.
    Mimochodem, pane Piškote, nebudou Vaše zápisky vydány jako sebrané spisy?
    Vaše oddaná čtenářka.

    1. Můj oblíbený jmenovec mi mluví z duše. Návštěvy jsou „zasesežerouvšechnušunku“. Ale řehnila jsem se jako obvykle. Tedy nahlas. Ještěže byli kolegáčci na obědě.
      Povedené, opět velmi povedené….
      :* (rofl)

  27. A ještě něco – moc držím palce Půovi (inlove), ať to dobře dopadne a je mu stále líp (sun)
    Také myslím na Štětinčinu Kačku a Štětinku samotnou… (h) to jsou zlé chvíle

  28. Páni, to jsou bomby. Ešus, akční noc Matyldina a teď Piškotek! 😀
    Jsem ráda, že u Dede je vše v pořádku a držím palce potřebným. (y) Ještě mi zbývá pár Ešíkových fotek, můj dýchavičný internet večer nestíhá a jindy nemívám čas. Jsou úžasný, však on je Ešusek taky skvělý model.

  29. Moc se omlouvám za pozdní vydání, nedala jsem pozor a správně neupravila čas vydání – datum ano, ale čas mi zůstal odpolední, kdy jsem článek připravovala (blush) Doufám, že si ale s panem profesorem a Lassy i tak užijete (inlove)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN