Dalsie skoro OT:Ako tak žijem medzi Vami a /podľa mňa/ začínam rozumieť zvieratam,tak som včera poradila a dnes vyhľadala na nete furminator pre susedku-teda pre jej psa a považte za 15 Eu./aj s poštovným/Ta valila oči!!!! A pridávam sa k blahoželaniam oslávencom.

Milá Matyldo,dík za pěkný,hřejivý článek (y) . Máš krásné děti i chlupatá zlatíčka (nod) (inlove)

Matyldo, mám moc rád článečky psané srdcem a to ten tvůj je. A ta fotka Kačky s Borůvkou je fakt na plakát – reklama na lásku/krásku.
Jo, jo, každý by měl mít své zvířátko, lidi by pak třeba na sebe nebyli jako psi. ALe to už si to moc idealizuju. Tak by to pomohlo alespoň některým… možná… trošku.
Já i můj otec jsme byli bezpsí, já se vlastně ani neuměl ke psům chovat. No, přežila to moje první psice, dožila se 15 let a tak jak jsem jí jako štěně přivezl, tak jsem jí i odvezl na té poslední cestě… Naši teď mají naprosto pitomou ridžbečku (naštěstí je stejně hodná jako pitomá). No a já pohřbil naší Filu (nevím, kdo doma bulil víc, jestli rodiče nebo děti), ale máme pořád Dastyho a Příšeru a … pssst. No a pak ještě 3 kočky a děti mají svého obvyklého kamaráda jménem Toon a Toona, který nechává zásadně otevřené dveře a pak je od kočky poznačený koberec nebo okousaná panenka, ale Vítek s Janou raději snesou zákaz televize/počítače/kamarádů než by byli bezzvířátkoví.

malé OT: http://www.zoohit.cz/shop/clovek_a_zvire/akce_ruzne_prilezitosti/zimni_vyprodej_2011?unique=HTML15

s tím léčením kočkou musím jen souhlasit.
Můj syn Peta je v ID, jednou je mu lépe a někdy hůře. Když je mu hůře a leží, tak kočička Hepinka si mu sedá na bok zahřívá a léčí.
Když mě po operaci pustili domů, tak Hepča přišla za mnou do ložnice. Byla tam celou dobu než se mi udělalo lépe. Normálně tam nechodí.
Takže mě léčila určitě auru.

Moc prosíme o zapojení palcodržny – Pů je v nemocnici a není mu ani trochu dobře, tak na něj, prosím, myslete, ať dojde k obratu k lepšímu. Moc děkuju.

……které „někdo“ nechal pohozené ……

jistě, to byl jistý džíponec jménem… Vonosamo, případně jeho kamarád Vonoseto
😀

Koukám, že mi to sežralo OT zprávu o štěňatech:
Tak tedy: jejich čistotnost byla už na obtíž. Pokud na ně přišla potřeba (velká), když byli v bedně, vřískali a vřískali, že chtějí ven. V noci to bylo poněkud obtížné, takže dnes se definitivně přestěhovali ven do ohrádky. Mají tam slušných 15 stupňů a dobrou izolaci od podlahy. Chodí se venčit na noviny nebo hadr (asi z 80%). Občas se vyčůrají na pelech, ale spíš se zlepšují. Mají víc prostoru a mohou tam tahat hračky. Pouštíme je i do kuchyně, ale z pudu sebezáchovy jen pod dohledem.
Jinak všichni strašně žerou. Velké holky mají na kontě za měsíc a kousek přes 30 kg zátěžových granulí (obě dohromady) a každá denně vrchovatou misku masa s těstovinami.
Mladým melu krmná kuřata a játra a občas srdce. Sežerou skolo 1 kg denně + skoro 0,5 kg máčených granulí. Takže kromě hajzlbáby jsem ještě kuchyňská ficka. Ale na druhé straně – když si k nim sednu, tak se mi cpou na klín, okusují a olizují mě. Začínají se mezi nimi objevovat rozdíly…

Tak jsem vcera desne utracel …. no reknete, Rybarici na modre zatoce, rok vydani 1955, za deset korun … odolali byste? Tri knizky a dve DVDcka, celkova cena 38 Kc 🙂

Matyldo to bylo ranní krásné počtení u horké kávy. U Tebe vím, že se i občas můžu napít, aniž bych ohrožovala počítač.
Ríša: v noci si z parapetu, kde ležel jak mrtvolka, přelezl ke mně a z jedné strany mne hřál Melíšek, z druhé Ríša. Ráno ale začaly kocouří hrátky, ke kterým se připojil i Zrzínek. Ten za účelem honičky slezl ze svého parapetu a čekal koho prožene prvního. Poté, co zjistili, že jsem obživla, Melíšek s Ríšou se přiběhli do postele pomazlit. Pochopitelně jsem Ríšovi kontrolovala obě oči, zdají se být v pořádku. Udělal i bobíka do záchůdku. Zatímco včera moc nejedl (ale ani ostatní nejedli, vyhodila jsem obsah misek téměř nedotknutý), tak dneska ráno byl Ríša opět ta stará „popelnice“, co „dojela“ všechny zbytky. Nabaštil se ale i Melíšek a Zrzínek kapsičku nechtěl, zato vyluxoval část granulek, které jsem mu dosypala čerstvé. Ríša se pak šel dlouze napít a hrát si s koulodráhou. Vypadá úplně normálně, žádná apatie, už zase ukecaný mazlivý a živý kocourek. Tak já nevím, lidi, nejsem já trochu cvok, že pořád panikařím? Nebo to má nějaké výkyvy typu „jednou je líp“.

My jsme nejprve prošli obdobím učení soužití se psem bez dětí, Bimbo měl jiné představy než já – on pes na dvorku a já pes doma. Nejdříve musel být tatínek přesvědčen a posléze už to bylo jednoduché, naše děti vyrůstaly se psy zcela přirozeně a přirozeně začaly pomáhat s péčí o ně. Jen to venčení jsem musela obstarávat déle, protože byť bylo Mimi jako beránek, přece jenom pár třídních nepřátel mělo a ten svůj zimní metrák taky. Jinak ale venčení Bohouška na táboře byla záslužná činnost a holky ji rády vykonávaly, spíše se o to hádaly. A my jsme byli rádi, že se mohou trochu projít a přitom jsme měli jistotu, že se jim nic nestane. Přece jenom dneska tu vodu jezdí divné party

Matyldo, krásná fotočka, pěkně ladí, hned má jeden dobrou náladu.
Naši domácnost provázejí zvížata odjakživa,takže o aseptické domácnosti nemůže být ani řeč. Máme rádi zvířata,protože jsou chlupatá, mají hebkou srst. (h) 🙂 (wave)