Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás 🙂 Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Neumím psát rukou. Tedy umím, ale není to k přečtení. Dnes jsem dobrovolničila v Domově. Po Česku jede akce, že lidé napíší dopis, příběh rodiny, ten pošlou do nějakého seniorského domu. Tam přiděvlí dopis některému z klientů a oni té rodině odepíší zase něco o sobě. Většině klientů je potřeba pomoci. Otázkami je rozpovídat a napsat!!! To je práce pro dobrovolníky. Trochu jsme se bála, jestli tu práci se seniory zvládnu, ale nakonec z toho bylo fajn dopoledne až na to psaní rukou. První dopis jsem napsala, jenom proto, že jsem ho musela ihned přepsat aktivizátorce do noťasu, druhý jsem už psala s klientkou rovnou.
Také se vám díky psaní na počítači zkazil krasopis na škrabopis?
tak trochu…nestihl to dorazit, protože spoustu věcí píšu nejdřív na papír, líp se mi tak přemýšlí. a pak, když text přepisuji do dokumentu v počítači, líhne se finální podoba. tyhle naškrábané poznámky jsou někdy úhledné, někdy k luštění pro Bedřicha Hrozného a vyznám se v nich jen já 🙂 to třeba když píšu texty do Hádanky 🙂
Alex, zajímavá česká seniorská akce.
Můj rukopis je už roky fakt děstný, napsat něco hezky už není samozřejmost. Za pobytu ve Francii jsem mamince psala dlouhé dopisy min, jednou týdně (ona odepisovala). Maminka si moje dopisy schovávala, mám je teď tady a občas se jimi pročítám. Neuvěřitelné jak jsem tenkrát měla hezký (a krásný) rukopis (kupodivu hodně podobný maminčině) a jak drobně jsem dokázala psát. Na to, co jsem tenkrát čitelně sepsala na arch papíru bych jich dneska potřebovala tři a asi bych to už na prvním vzdala, protože by mě chytaly křeče do prstů. Ještě pár let v manželství jsem domů psala ručně, pak přešla na el. psací stroj a teď už ruční psaní používám jedině na pohledy (a ty také ubývají, nahrazují maily) a moje písmo podle toho vypadá.
Maričko, já si píšu maximálně seznam nákupů a to ještě tiskacím (naučila jsem se psát rychle) abych to po sobě přečetla.
Přesně ! Zvlášť od té doby, co jsem doma. V práci jsem sice psala z 90% na počítači, ale přece jen nějaké poznámky i v ruce. Tuhle jsem psala nějaký recept snaše a bylo to děsný, s krasopisem to nemělo nic společného 😀 , byla jsem ráda, že to bylo alespoň trošku k přečtení a navíc mě u toho bolela ruka !
Recepty už hledám na netu a ukládám, abych je nemusela psát .
Jo, přesně! Nikdy jsem neměla ani slušný rukopis, takže roky nepoužívání to nevylepšily 😛 Když podepisuju knížku, omlouvám se, že jsem dysgrafik, ale dělám co můžu 🙂 Přesto mi to ne vždy vyjde…
Píšu poměrně hezky a dost čitelně, protože jsem v kurzech angliny psala na tabuli. Čitelný rukopis jako pracovní deformace 🙂
Přesně, když musíš, tak musíš, nepíšu krásně, ale čitelně, a text přehledně strukturuji. Taky nemám vše v prezentacích, dost věcí píšu, častěji počítám, naživo.
Alex, hodně zajímavá akce.
jako studenta strojí průmyslovky, mne naučili páni profesoři technického kreslení,psát tiskacím a vyplňovat tuší razítka výkresů majuskulemi, jak u nás viděli šablonky-tak nám je lámali. Takže když něco píši rukou,používám MAJUSKULE… posílám jen pohlednice z cest,tam to jde..u dopisu nevím, asi bych měla po nějaké době problém, přečíst to sama po sobě 😀 , ale nasadila jsi mi brouka, tak já to prostě začnu trénovat…
Nech brouka žít – rozlišuji tři situace:
1. Brouk vnikne do mého výsostného území (bytu). Byl upozorněn, že jeho přítomnost není žádoucí výškou vletu (5.patro), sítěmi v oknech a smradlavými rostlinami. Pokud to vše překoná, může hned sepsat závěť.
2. Na zahradě jsou hmyzáci žádoucí jako opylovači a potrava pro ptactvo, které je ubytováno na chalupě (za odměnu si ptáci nevšímají jahod),do které však hmyzové a brouci nesmí. Také na záhonech brouky toleruji a vyzbrojena ochrannými pomůckami podporuji mezidruhový boj například tím, že do skleníku nosím berušky, zlatoočka a žížaly.
3. Často a rádi chodíme do lesa. Zde se chovám jako slušně vychovaná návštěva – nešlapu na vosí hnízda a obcházím nastražené pavučiny. Vyhýbám se houštinám, nehlučím a sbírám odpadky.
A jak to máte vy?
Alčo, to je dokonale řečeno! Můj dům (sítě na oknech) můj hrad, jsem nelítostná. Co se nedá vynést nebo samo nevyletí, má smůlu.
Venku nemám skleník a jediní, kdo mě nutí používat chemii, jsou mravenci. Letos už jsou na všech stromech a doslova ničí ty čerstvě zasazené. Tak se těm stromkům snažím dát šanci…
Mravenci jsou příšery příšerný 🙁 , zahrádka i dvorek poměrně malá, ale mravenců je tam naprosto nepočítaně. Ničím je nemilosrdně vším možným, tam, kde to nevadí rostlinám (trávu na dvorku nepočítám) tam, leju vařící vodu, resp. horkou, jak donesu ven varnou konvici. Jinak taky chemie, bohužel. Vím o třech druzích – mají černí, malí zrzaví, co štípou a bolí to a větší černí. Čert aby je vzal všechny, to nemají za plotem dost místa ?
skořice, skořice..jak ta jim nedělá dobře..
Já vím, tu používám, když se mi ty potvory vloupou do kuchyně. Jinak bych jí musela mít tunu 😀
Mol. Zaboha jsem nemohl přijít na to odkud se ty svině berou. Nalíčil jsem feromonové lapače, ale na ty se chytí jen samci. Denně jsem tak tři čtyři moly zavraždil. Pokud se je nepodařilo zaplácnout (nebo kočce chytit) a seděli na stropě, tak jsem si na to vypracoval metodu pomocí koštěte. Prohlédl jsem úplně všechno, vyházel kdeco, nejspíš zbytečně. Nakonec došlo na jed. Až ten to zvládl. ne najednou ale frekvence molů se snižovala až zmizeli docela. Už jsem na ně byl tak alergický že jsem skoro odmítal tankovat u čerpacích stanic MOL.
A počítat chemické příklady. Napřed plácám,pak se ptám,tihle brouci taky nezaslouží slitování.
Molární hmotnost? (Nejsem chemik…)
Ano, v gramech na mola. 🙂
Od srdce jsem se zasmála :-))
třeba jsou moli na mol, když si dělají hnízdo molovo u zoufalého Pů 🙂
Ano a Pů zoufale vyje v tónině a-moll.
Pů. když jsem se nastěhovala do paneláku, koupila jsme feromonový lapač- přitáhlo to všechny pány moly z širokého-dalekého okolí..já blbka!!!, no,nakonec jsme je našla, líheň měli pod voskovaným papírem v polici v lince..nyní dávám do polic pomerančovou čerstvou kůru..molí holky když jsou,tam do ní snesou a já vyhodím a vyměním za novou..ale už dlouho kočkám stačí těch pár potácejících se jedincůk hrám CHYŤ A NEPUSŤ..za to se do balkonu tlačej takový hnusný vroubenky americký…tak ty likviduju botou, křupnou..a já nemám slitování ani zábrany..:-D
Dobře, dám téma, protože v tom zrovna lítám. Aneb záhadné potíže 😛
Poslední aspoň dva měsíce mě ničí neustálá únava a pocit, že mám nekonečnou virózu. Nakonec jsem šla i k doktorce, ale nic. Připadala jsem si jako idiot. Který ovšem řeší problémy se zubem 🙂 Zubem, který nemá kaz, občas prostě zabolí. Před víc než měsícem jsme se s doktorkou dohodly, že mu vyndá kořeny a zajistí ho v této podobě. Zub bolel dál. Zkrátím to – zub si tiše vypěstoval solidní zánět kosti v horní čelisti – i proto jsem měla podezření, že mě bolí dutiny. Včera mi poprvé zubařka při ošetření musela přidat další injekci proti bolesti, to se mi ještě nestalo 😛 Každopádně mi je bídně, ale mám pocit, že vidím světlo na konci tunelu a nemusí to být přijíždějící vlak 🙂
Vydrž Dede, to vypadá, že by to mohl být zdroj těch potíží, a že by tedy mohlo být líp, když se konečně našel a přeléčí.
Zuby jsou nevypočitatelně zákeřné, drž se!
Ježkovy zraky, raději bych znovu rodila, než jakýkoliv zákrok u zubaře. Už z věty „vyndá mu kořeny“ mě rozbolelo břicho! Soucítím a držím palce, aby utrpení u zubaře vyřešilo i ostatní problémy.
A hodím řečnickou otázku. Když většina doktorů není schopna celostního náhledu na člověka, nemohla by s tím pomoci umělá inteligence?
Hm, to mě už taky napadlo. Ovšem většině doktorů celostní pohled zjevně nechybí.
Ta záludnost češtiny! 😀
Doktorům nechybí, že jim chybí celostní pohled.
doktorům neschází…
Jo 🙂
Ježíšku! nikoho za celou dobu nenapadlo udělat Ti krev + CRPko? neustálá únava může naznačovat všechno možné včetně začínající boreliózy. a rtg zubu před tím, než mu vytáhla nerf a zachovala ho? tohle je prostě strašný, Dede, vždyť jsi mohla skončit… v lepším případě ve FN na kapačkách! držíme tlapky o 106…
Něco na rentgenu nemusí být vidět. Manželovi na uhnilou kost přišli až když chtěl „nastřelit“ zoubek. Se kterám měl občasné potíže od mládí, takových cca 40 let.
zánětlivé ložisko by na zubním rtg mělo jinak svítit…jako váček, když se zanítí, je vidět. na CRP by vyskočily vysoké hodnoty a začalo by e pátrat. to ovšem nedělá zubař. ach jo, zuby jsou prevíti.
Evo, když jsem byla u doktorky, předtím, než se na zub sáhlo, vypadalo všechno ok, tedy podle čísel. Zubařka samozřejmě dělala rentgen, ale nic nebylo vidět – dokud ten zub neotevřela. Takže čistila, desinfikovala, dala tam nějakou léčivou pastu. mělo to stačit. Ale buď je už můj organismus opotřebovanej nebo se stalo něco navíc, takže zánět místo aby ustupoval, tak sílil. Prý tam ještě může být nějaká takřka neviditelná prasklina, která to infikuje, těžko říct. Takže atb a za dva týdny uvidím, jestli si zub uchovám nebo ne…
mohlo tam být ložisko jinde a stačilo málo, rozšířilo se do kosti. a to je o pusu, úplně mě zamrazilo! atb by to mohla zarazit. budu držet tlapky, aby se podařilo kost uzdravit a zoubek zachovat…každý vlastní je nedocenitelný ( říká moje zubařka i kamarádka technička). ať Brandy také léčivě fouká!
Děkuju. Naštěstí moje zubařka má stejný názor, takže si neulehčila život tím, že by ho vytrhla – zatím.
Zubař, to moje noční můra. Ale více méně si to dělám sama, já jsem schopná se tak vytočit, že jsem jednou omdlela u zubařky, když už byl zub venku a vůbec nic mě nebolelo 😀
Tak moc držím palce, ať už je jenom líp.
Dede, že by Bingo!?
Asi jo 🙂
Dede, též držím palec, zažila jsem něco podobného. Když jsem asi před 3 roky potřebovala vytáhnout nerv z horní stoličky (bolela), ukázalo se, že kořen zubu byl prasklý, na vytažení nervu byl potřeba specialista. Nebo rovnou zub vytrhnout. Rozhodla jsem se pro první možnost. Takže zub byl provizorně (nějak?) uzvařen, dostala jsem atb. na týden a další týden jela ke spec. Ten vznitřek zubu zacementoval s tím, že by mi mohl nějakou dobu vydržet (možná jsem na něj dostala korunku, už si nepamatuji). Vydržel dva roky, pak začal znovu bolet (byl tam zánět, zase jsem brala atb) a zub už musel ven. Z možností – ven a díru, můstek nebo implantát jsem se rozhodla pro implantát. Skoro dva roky jsem tam stejně díru měla (zarůstání trnu atd) a před pár měsíci jsem konečně dostala nový zub. Vím, že když bolí zub, bolí celý človek, takže soucítím.
Tak tomu říkám patálie – to sis užila. Tenhle zub je už dlouho potížista, i když kazy neměl. Prý tam byla velká plomba a ta tlačila na nerv. S postupující jarem už to bylo neúnosné, když jsem na něj omylem kousla, fakt to hrozně bolelo. No, moje chyba, že jsem oddalovala rozhodnutí zabít zub 😛 tedy, že nervy musejí ven. On si tam ten problém mohl čekat mnohem déle než ty možná dva měsíce, co se to snažím řešit. Mě prostě nenapadlo, že mohu prodlevou něco zkazit – když tam nebyl kaz:))
Taky nejsi zubarka a tvoje lekarka asi nemyslela ze se zub takhle zjanci a hlavne ze uz je v neporadku kost. Držíme tlapky das prubezne vedet vid?
Tak jiné téma k tomu – poradil by mi někdo tip na výlet do Rakouska, jednodenní veřejnou dopravou? Přespávat bych raději nechtěla, nemám zatím představu, kolik za ubytování, a třeba Vídeň se dá z Brna zvládnout za jeden den v pohodě. Ve Vídni v Schoenbrunnu jsme už byli, má někdo zkušenosti třeba s mořským akváriem nebo něčím jiným zajímavým?
Děkuji předem.
Tak to by mne taky zajímalo. S Terkou jsme si říkaly, že bychom rádi někam se psy, spíš podhůří Alp (maximálně cca dvě hodiny cesty autem z jihu Jižní Moravy).
Turistický tip: Semmering. Dá se tam vlakem, jezdí dokonce přímé vlaky Praha-Graz, jenom by se třeba ve Wiener Neustadt muselo přesednout na místní lokálku.
Už sama cesta vláčkem je zajímavá, přes tunely a viadukty. Kolem trati vede naučná stezka, kterou se pak dá zase třeba kousek vrátit.
Anebo využít lanovku ve středisku Stuhleck (zastávka Spital am Semmering) a poprocházet se po vršcích.
Auto samozřejmě přidá další možnosti, Raxalpe, Schneeberg, Hohewand…
To je dobrý tip, děkuji.
Pokud byste znovu vyrazili do Vídně (my se chystáme zrovna teď o víkendu), jsou tam momentálně moc pěkné vystavy – třeba v Albertině (té původní) Roy Lichtenstein a v Muzeu Leopoldových Nová věcnost.
V akváriu (Domě moří) jsme nebyli, i když často chodíváme kolem, ale co by vás určitě bavilo všechny, je Technické muzeum (i já jako naprosto netechnický typ jsem byla nadšená). Navíc – vstupné (16 €) platí jen dospělí, děti a mládež do 19 let mají vstup zdarma.
https://www.technischesmuseum.at/en
Uvidíme, jestli mě tam mladí doprovodí. 🙂 Díky za tip.
Kdybyste tam vyrazili, tak nedaleko je naprosto fantastická balkánská restaurace Sokače (ceny poloviční než v centru, obsluha příjemná). Objevili jsme ji náhodou, ale teď už tam chodíme pravidelně, už si nás dokonce pamatují a zdraví nás (asi taky trochu díky našemu příjmení a tomu, že s nima povětšinou mluvíme chorvatsky). Jestli to budeme v sobotu stíhat časově, skoro určitě tam půjdeme. Viz https://www.restaurant-sokace.at/
To se taky cení, díky.
Tak téma…co třeba nesmrtelnost chrousta? :o)
Nech brouka žít. 😀
Neplácej chrousta, i když je jich spousta, chroustají listí, pak si nohy čistí, létají lesy, chrousti mě děsí. Nemají totiž helmy, tak si při srážce nabíjí velmi – jak má být bez
helmy chroust nesmrtelný?
Tolik k tématu, koukám, že půlku už poslal anonym, pardon.
😀
Omlouvám se za pozdní vydání 🙂 Byla to chyba v určení času, ne úmysl 🙂
Asi si redakční systém chtěl přispat. 🙂
No, je to jednoduché 🙂 Když zadávám datum vydání, musím vynulovat hodiny, aby to vyšlo o půlnoci, protože jinak se tam přepíše hodina, kdy to dělám. Takže ono by to dnes vyšlo, ale až ve 23:24, kdy jsem to před několika dny zadávala 😛
Nebudu ti radit, abys zadávala o půlnoci, radši se vyspi. 🙂
Zase je ruka rychlejší než podpis.
Dobré, rychlé ručičky!
lepší než rychlé nohy 😀 tak se říkalo akčním filmům z produkce Hong-Kongu, kde se bojovalo jak o dušu 🙂