Sedím v pracovně, tvářím se, že tvořím, ale někde v hlavě mi něco tiká. A tiká. A pak přijde chvíle, kdy mám nutkání vstát a jít do kuchyně. Jistě, taková nutkání mívám častěji, ale když mi to v hlavě tiká, pak bývá výsledek stejný – přijdu do kuchyně, kde se něco vaří, kouknu na nastavenou kuchyňskou minutku a zjistím, že nastavený čas už skoro vypršel.
Je to tak, mám v hlavě předčasník. Je zajímavé že se předbíhá tak nějak exponenciálně. U nastavených kratších časů, jako třeba u běžně používaných tří minut čekání na vylouhování mého oblíbeného černého čaje, se předběhnu o vteřiny. U dlouhých časů, jako například při pečení masa, se obvykle předbíhám o plus mínus pět minut.
Rozhodně si předčasník nenastavuju vědomě – proto mám přece minutku. Ale přesto se mi v hlavě nastavený čas nějakým způsobem odpočítává. Většinou. A v tom je kámen úrazu! Člověk by řekl, na co tedy vlastně potřebuju nastavovat budík, když mám jeden obstojný v hlavě? Odpověď je nasnadě – na předčasník se prostě nemůžu spolehnout. Ano, může fungovat devětkrát z deseti případů… ale jak uhádnout, kdy to selže? Mám riskovat, že jídlo spálím?
Ono to velmi podobně funguje i s normálním budíkem. I v tomto případě mám v hlavě nastavený předčasník. Výkyvy v přesnosti sice bývají málo časté, ale pokud se přihodí, jsou znatelné – hlavně, když na tom ranním vstávání z nějakého důvodu záleží. Tehdy se totiž předčasník strašně předbíhá a je schopen mě klidně budit o dvě hodiny dřív! Nebo pro jistotu hodinu a co hodinu celou noc. Což ovšem znamená, že významně vzroste pravděpodobnost, že nakonec naprosto beznadějně zaspím:))
A tak se vás dnes ptám – máte také v hlavě předčasník? Jak se projevuje u vás? Jak moc se na něj můžete spolehnout? 🙂
Maličko OT – taky máte pocit, že prakticky každá polévka jen čeká, až se konečně otočíte, aby vám mohla utéct? Nebo to je jen moje speciality? (blush) Zatím mě napadlo jen jedno řešení – přivádět polévku k varu hezky na spoř… jenže na to nemám trpělivost (viz Hanča) 😛
Dede, na čem vaříš? Já mám sklokeramickou desku a to by člověk dostal mladý, než se něco začne vařit. Kterej debil vymyslel spínané plotýnky (devil) ? Ono to spíná i na maximu. Zlatý starý elektrický plotýnky, které topily furt na výkon, který se nastavil.
Sklokeramickou… a ano, trvá to. Právě proto nevydržím, dám na plno a pak dělám něco jiného. A pak polívka uteče 😛
Když jsem zjistil, že za paušál za plynoměr platím zhruba 10x víc, než za spálený plyn, tak jsem plyn odhlásil a pořídil si indukční dvouvařič. Měsíčně uspořím minimálně tři stovky a díky možnosti regulace výkonu během procesu a časovému spinači mi nějaké připáleníny, nebo ,,útěky“ nehrozí. A vaří to rychleji, než plyn, nepálí to kyslík a tím, že teplo se generuje přímo v nádobí, to má maximální možnou účinnost.
Já bych plyn na vaření brala, ale ve vsi ho zavedli v době, kdy jsme byli v Norsku a plynárna chtěla okamžitý odběr (byli jsme pryč 5 let). Takže smůla. Pak už jsme měli všechno na elektriku, tak jsme si nenechali přípojku vykopat, no…
Tak nějak – my jsme začali barák stavět v době, kdy ještě plyn v dědině nebyl, kuchyň se naplánovala s elektrickým sporákem, topit se mělo plynem z nádrže. Přípojku jsme udělali, plyn jsme měli až měsíc po nastěhování. Na plynu vařit neumím, naši plyn měli, pak jsem na koleji vařila na elektrice, v paneláku taky, pak jsem pár let měla plynový sporák, ale to byl po letech s elektrikou děs běs, pokud jsem aspoň jednou týdně nespálila oběd, tak to byl div.
Krakonoši, a nedělá ta indukce kravál? Já mám na chalupě jednoplotýnkový a má to strašně hlučný ventilátor či co to je.
Mám indukční sporák a když jedou všechny čtyři plotýnky, tak potom ventilátor chvíli hučí, ale ne nějak nahlas- rozhodně srovnatelně s horkovzdušnou troubou.
Občas ano. Záleží na nádobách. Já používám ještě staré smaltované, které chci postupně nahrazovat tou jakoby litinou. Ta indukce pomalu to smaltované ničí, ale ještě chvilku mi to vydrží.
Jo a co se týká rychlosti vaření, taky se občas nechám vytočit. Utíkají mi hlavně polévky na jíšce, tak to řeším tak, že nejdřív zaleju jen malým množstvím a pak postupně vodu dolévám. Teď už to skoro pokaždé vychytám.
Doma i v paneláku jsme měli plyn, tady jsem hodně vařila na sporáku, ale na léto jsem měla elektrický dvouvařič. Ten dlouho nevydržel, tak jsem si koupila indukční. Ale ještě pořád se s tím někdy peru. 🙂
Proč by indukce měla smalt ničit? Není důvod. Já vařím v zeleném Sfinxu z Budějic a no problem. Jen papiňák mám nerezový z Tescomy.
Typů indukcí je na trhu několik a přestože výrobců je jen pár, (stejně, jako u všeho jiného; množina obchodních značek má max. jednotky výrobců a 99% je Made in China- ještě že ji máme, jinak by nebylo za co utrácet 😀 ) liší se jednotlivé značky svým chováním. Pokud jde o hluk, uvnitř je ventilátor, nutný ke chlazení výkonové elektroniky a ten mírně hlučný je, stejně, jako v mikrovlnce. Pokud si pořídíte sporák s indukční deskou, tak hlučný není, protože uvnitř je dost prostoru pro větší ventilátor, který může běžet pomaleji a tím dělat menší rámus. Ideální je, vzhledem k provozním nákladům, sporák s odporovou elektrickou troubou (časovač, termostat, gril) a indukční varnou deskou. Pokud jde o přívod proudu, je možné do něj přivést třífázovou přípojku, (výhodnější s ohledem na jištění), ale lze jej provozovat i na jednofázových 230 V, s tím, že pokud pojde vše najednou a hlavní jistič bude mít 25 A, bude nutno dávat pozor a nezapínat nic dalšího, např. fén, vysavač, automatickou pračku a podobně. Každopádně má indukční a mikrovlnný ohřev mnohem větší účinnost a tím i mnohem nižší náklady, než odporové plotýnky, nebo plyn.
Já teda nějak minutovník ani vteřinovník ani hodinovník v hlavě nemám. Mám zrychlovník a zpomalovník času, při činnosti, co mě baví, čas letí jak šílený a tam, kde už bych byla nejraději na konci nebo vůbec pryč, se táhne jak zcukernatělý med.
Aneb ano, já jsem ten neumětel, co peče s minutovníkem – teda spíš s hodinkami, natáhnu si na nich odpočítávání, když potřebuju, a ony mě pak proberou, že je čas. Ať už na to kouknout do trouby nebo někam odejít a pod.
A co se týče vstávání, když mám vstávat na služebku, budím se pro jistotu po hodinách už od půlnoci, abych těsně před zazvoněním budíku tvrdě usnula. Ne, ráno se mnou nic není, ale o půlnoci se kopu násilím do postele, abych vůbec druhý den vstala. No co se mnou už.
Budit se co chvíli, aby člověk až úplně nakonec pořádně usnul (obvykle s nějakým šíleným snem) je něco, co dobře znám 🙂 Bohužel budík tomu moc nepomáhá, jen ráno vysvobodí 😛
No, já se na budík spoléhám a dneska to neklaplo- vypnuli nám v noci eletriku a vynulovali tak radiobudík. Takže jsem z postele startovala jak raketa, abych toho zubaře v Brně stihla 🙂
Pokud jde o vnitřní budík nebo před-budík, ten asi mám, ovšem většinou se radši spolehnu na ten normální, pro jistotu.
Nicméně, děvčátka krásná, zdravím po návratu z dovolené, byla to ta nejlepší, kterou jsem kdy zažila, i MLP to říkal. Čistá krása. Tohle tam hráli a zpívali nejvíc: https://www.youtube.com/watch?v=fK0wPpLryc4
Chci se tam vrátit teď hned a pokud možno tam i zůstat, ráj na zemi a to jako fakt.
Keňa?
Ne, Tanzánie a Zanzibar, píseň je trochu zavádějící, nenašla jsem tu správnou verzi, omlouvám se.
Vrátili jsme se včera večer, ale kdybych si mohla vybrat, zůstala bych tam napořád (jak pravily i jiné dámské účastnice zájezdu). Ráj na zemi, nikdy jsem nic pěknějšího nezažila, říká to i MLP. Fakt nádhera.
P.S. Fotky nemám, nefotím, spíš se koukám, abych si to zapamatovala.
P.P.S. Všem bych vám přála se tam podívat, stojí to za to a kupodivu se to dá pořídit i velmi lacino. Teploty jsou tam mírné, vzduch kolem 28°C, voda kolem 26 °C, pořád větřík, slunce nepálí, není tam vedro. Teď už usínám, ale pokud by byl zájem, napíšu časem víc, ale na článek to nevidím, omlouvám se.
Vyspi se a napiš 🙂
Už jsem byla dnes i v práci a ta mě tak zavalila, že jsem se sem dostala až takhle navečer. Holt jsem ta obecně nenáviděná státní úřednice, která si furt jen válí šunky, no. 😀
No, když si vezmeme poměr státních úředníků na počet obyvatel před opileckou revolucí a dnes, je to hrůza. A když porovnáme počet státních úředníků na počet obyvatel v USA a u nás, je to hrůza ještě větší. Jenže když ono se vše dělá tak, aby se pro ty úředníky vždycky našlo dost práce a tím pádem jich muselo být pořád víc. Kdyby se udělal kvalitní systém a kvalitní zákony, stačila by jich čtvrtina, jenže pak se naskýtá otázka, co s těmi přebytečnými. Většina jich je v běžném životě k nějaké smysluplné práci absolutně nepoužitelná.
V Keni jsem byla přesně před dvěma lety, služebně. A okamžitě jsem si Afriku zamilovala a moc toužila, aby ji viděl a zažil i MLP, páč on je fakt ta moje lepší půlka a zaslouží si to.
Afrika je plná chutí a vůní, úžasná, nádherná, každého si podmaní, chci tam zpět, snad se to ješt někdy povede.
Povídej 🙂 A ukaž nějaké fotky… 🙂
Moje maminka to buzení zvládala v jakoukoli dobu, prostě si řekla, v kolik hodin chce vstávat… Katastrofa nastala, když šlo o něco důležitého, to ji její osobní orloj budil co půl hodiny.
Milá Ivo, vařím s minutkou ne protože vím, jak dlouho, ale abych nezapomněla. Takže dám Mařce vařit maso, natáhnu minutku a Bimbo ví, že když to zazvoní, zmáčkne minutku a vypne hořák. To já už většinou spím… Jinak protože klasicky dělám sto věcí najednou, většinou mne probral až čmoud z kuchyně. I naučila jsem si zapínat minutku na odhadnutý čas minus nějakou tu minutu. Minutka mi připomene, že mám něco na plotně, já to zkontroluji, přidám kousek času a jdu zase dělat těch dalších 99 věcí. Nádhera! Po tom, co jsem několikero hrnců vyhodila a kvůli vemínku pro Mimi jsme malovali a sanitovali kuchyň a koupelnu, je to ohromný posun
Tak to jo, to mě nenapadlo. Já jsem tedy párkrát shořela rýži. Šmirgl to jistil 😉 Ale dvakrát jsem v tom byla nevinně, pos… se bimetal v ovládání plotýnek a ty začaly topit na maximum, bez spínání… To stačilo pár minut, když jsem vyběhla pro něco na zahradu…
Párkrát jsem už upekla vejce na hodně tvrdo. 🙂
No – mne jednou přepadla při vaření vajec na měkko hovorná sousedka a po jejím odchodu jsem měla doslova ztracená vejce. Jednoduše si vyskočila z kastrolku a odešla neznámo kam. Už jsem je nikdá nenašla. Jo, dějí se věci mezi nebem a zemí … (chuckle)
Vidíš, vejce. Mně tedy z kastrůlku neutekly, ale pořád jsem přemýšlela, co to lupe, chtěly se samy oloupat 😉
To mě taky mrchy vejce vyskákaly a našla jsem je i za kuchyňskou linkou… a jednou jsem málem vyhořela kuchyň, hlavně pálím hrnce s masem pro psy, to je pak odér…
Ha, to nic nejní, my jsme už s MLP odrovnali 2 mikrovlnky. Náš kamarád hasič nám pořídil k narozkám hasící přístroj. Taky jsem si při likvidaci mikrovlnek vzpomněla na poučku, že vzduch podporuje hoření, byla fakt pravdivá. Jsem nyní zatvrzelý odpůrce mikrovlnek,které za to ovšem nemohou. :-))
Jenny, JAK?
To by mne také zajímalo, jak se dá mikrovlnka zničit. Jedině tak, že do ní vrazím něco kovového, počínaje zlatým kroužkem na talíři a konče plechovým, nebo litinovým nádobím. Ale průměrně inteligentní člověk, (včetně mé nebožky tchýně, budiž jí peklo lehké), by snad měl vědět, že kovové věci a vajíčka ve skořápce do mirovlnky nepatří. (rofl)
Inko, to je přesné 🙂 Taky nikdy „jen“ nevařím a díky minutce nemusím držet v hlavě minuty 😛 Třeba u vaření těstovin nebo rýže se to netrefí velice snadno… nebo aspoň já to netrefím.
Kdo si pamatuje pana Horníčka a jeho „Pozor na kuře“ 🙂 ?
Můžeš připomnět ??? Nemohu si vzpomenout a to jsem všechno sledovala.
Při hovorech H jednou řekl, že mu napsala divačka, že se na něj dívala a pekla kuře tak dlouho, až z toho byla kremace.
Takže tímto slibuje, že jí bude nadále na kuře upozorňovat. Skutečně pak párkrát hlásil „pozor na kuře“.
Už si to nepamatuju úplně přesně, ale bylo to kouzelné a u nás doma se to při podobných příležitostech docela vžilo 🙂
Kremace… haha! Dobrééé! Dík!
To jsem nevěděla a přitom mám pocit, že mám od něj naposloucháno hodně 🙂 Díky
Můj vnitřní budík funguje docela spolehlivě, budím se většinou jen o chvilku dřív než zazvoní ten digitální. To už musím mít větší spánkový dluh, aby mě až zvonění vytrhlo ze spánku.
Minutovník v kuchyni nepoužívám – ne že by se nehodil! Ale já jsem schopna, jako netrpělivý člověk, kterého nebaví čekat na rozehřátí plotýnky, nastavit teplotu pod hrncem na plný pecky, odejít od toho s dobrým ůmyslem věnovat se jen chviličku něčemu jinému – a pak hasit průšvih. Obávám se, že v tomto případě bych si minutovník stejně nenařizovala. 🙂
😀 pro tenhle přístup mám pochopení 😀
Já mám časovače u všeho, co generuje teplo.Takže nemusím nic řešit. Indukčka vypne a pípne, načež po chvíli vypne i vnitřní chlazení, trouba po doběhnutí času vypne a zhasne, mikrovlnka přestane topit a pípá několikrát po sobě a pokud ji neobsloužím, tak upozornění opakuje každou minutu a fritéza má jen mohutně řinčící mechanický budík; ta jediná sice řve, ale topí vesele dál, ale zas má termostat.
Také když vařím a mám natáhnutou minutku, tak nějak si to v hlavě hlídám.
Co se týče vstávání, sice se vzbudím před pátou ranní, ale spolehnout se na to nemohu.
Víš, co je zajímavé? Můj vnitřní předčasník pracuje jen s minutkou. Pokud jen kouknu na hodiny (je čtvrt, bude to v půl – třeba u bylinek), tak mi v hlavě nic tikat nezačne 😀
Tohle je přesně můj případ! Už kolikrát jsem se nad tím podivovala, ale je to tak, musí být ta souhra.
Mám, ale taky mu úplně nevěřím. A právě to buzení se, kdyz nesmím zaspat je na tom nejhorší.
To máme asi všichni, člověk je pak ráno celej zmordovanej.
Přesně 🙂 Vůbec, když jde o nějakou nelidskou hodinu, jako jsou čtyři, půl pátá a tak 🙂
v půl páté se budím už víc jak 25 let a protože jsem skřivan, nedělají mi ty hodiny v hlavě problém..a živých budíčků mám 9..takže ten mobil,nastavenej na 04:35 s melodií Mrtvé nevěsty, je jen pro sichr….
Uklidním Tě, takto to bude až do konce života, i když budeš chtít jinak, prostě to nepůjde a vstaneš. :-))
Bez budíku se vzbudím o půl osmé, to by v práci rozhodně nejásali. A předčasník vlastním, dokud se nezačtu do knížky…. 🙂
To jsou výjimky, na které si už radši dávám pozor 😀 Když občas píšu taťkovi recepty, tak v některých místech přidávám upozornění: Občas zamíchat – rozhodně teď nechodit k počítači! 😛
Hmm, to je moje optimální hodina pro dobré vyspání avšak letitý dril velí jinak a ať dělám co dělám,budím se před šestou.
— ještě doplním, pak vejrám nejmíň hodinu jak puk a není se mnou řeč,leč zvířena na to nebere ohled. 🙂
Normálně vstávám mezi 8 – 10, podle světla. Když je potřeba jezdit s balíky, šéf mi ráno zavolá na mobil, který mne vzbudí zcela spolehlivě, jenže to zase není každý den, takže nějaké, proboha, jen nezaspat, neřeším. Jestli odjedu ze skladu v 8, nebo deset ráno, je každému šumafuk, když odjedu později, tak se holt zase později vrátím, je to jen na mě.
Karel Čapek se v jednom fejetonu zamýšlí, že doba oblékání a přípravy na výstup z vlaku je přímo úměrná délce jízdy vlakem. Že při krátké cestě se člověk zvedne ze sedadla až při vjezdu do města. Zato při návratu z Moravy se připravuje od Kolína.
Jo, to platí – hlavně, když se člověk už nemůže dočkat, kdy z toho vlaku po dlouhé cestě vypadne 😀
Neplatí při rutině 🙂
Holky, vy fakt vaříte a pečete s minutkou?
ne 😀 , teda jen vejce na měkko….ale na to mám takový to vajíčko do vody…a na to čumim…
Já právě taky ne. Jen když vařím knedlíky, tak kouknu na hodiny. Ostatní vařím a peču podle toho, jak to vypadá/je měkké nebo upečené uvnitř.
U kuchyňského budíku to mám úplně stejně, včetně občasné nespolehlivosti. A bez normálního budíku bych nikdy nepřišla do práce včas 🙂
Můj vnitřní budík se posunuje se světlem… teď je nastavený mezi šestou a půl sedmou. Takže na dřívější vstávání než v šest bych se bez budíku neobešla… 🙂 Ale stejně ho natahuju, jeden nikdy neví 🙂
OTéčko: u nás je už skoro jaro, aspoň o víkendu to tak vypadalo. Tady je pár fotek z pátku. Ale bacha, na poslední fotce jsou ptáci, kteří k nám zavítaly až od Jižního pólu! Koukněte na ně.
https://yga.rajce.idnes.cz/2019_Unor_U_rybnika/
Zaplaťpambu, nepotřebuju budík na běžné buzení – vždycky se tak nějak deset minut před tou šestou hodinou vzbudím – plus,mínus (rofl) . A je na mne asi v tomto spoleh, protože i Jeník mi říká, kdy ho mám probudit (vstává o dost později). No a navíc, nejezdím veřejnou dopravou (takže nemusím dobíhat autobus) a jestli přijedeme do práce ve čtvrt nebo v půl je celkem jedno.
Ovšem v kuchyni, tam se bez minutky neobejdu, tam mi v hlavě budík netiká. Ba co víc, kolikrát si sedím v klidu v obýváku a říkám si – sakra, kdo to furt couvám s tím náklaďákem pod oknem – než mi sepne, že sepla minutka (chuckle) . A když si ji nenastavím, tak máme vypečené nejenom rohlíčky, ale i kuřátko, brambůrky či bábovičku. (headbang) A to vypečené velice velmi, až skoro zapečené do kastróla.
Jo jo, taky občas zapeču až do kastrólu 😀
Jinak takovéhle pípání má taťka na mobilu. I on přiznává, že se kolikrát dřív koukne z okna po popelářích, než hledá mobil! 🙂
Dede ty jsi ale dobrá, že si takhle vzpomeneš – aspoň těch devět případů z deseti. Já mám v hlavě zpozdník co se týká vaření a to máme maličký domeček, a sedím v obýváku hned vedle kuchyně. Jenomže dám něco vařit nebo péct, řeknu si například že to zkontroluju či vypnu za půl hodiny, potom si pustím televizi, vezmu telefon a maličko projedu facebook, nebo kouknu do knížky a najednou je hodina pryč. Takže devět případů z deseti jsem měla všechno mírně i víc převařené, pomud jsem prostě nezůstala v kuchyni. Ale – poslední rok mi hodně pomáhá moderní technologie. Máme Echo od Amazonu, v obýváku a nahoře v ložnici, takže jak odcházím z kuchyně jenom stačí říct Alexa set a timer for 30 minutes. A víš jak se vždycky divím jak rychle ten čas uteče?
Tak mobilem doma ovládám ledacos, ale k Alexe jsem ještě nedospěla 😀
Wendulko, dřív jsem se začetla a zapomněla na svět skoro vždycky. S postupujícími lety se trochu lepším… 🙂
Bohužel, já ne! ?-)
Alexa by se hodila,mrknu, jestli je už i česká,prý by měla být.
stačí ŘÍCT????? ono je to na hlasové ovládání??? tak to je pro mě sci-fi :O :O :O
Bedo, Alexa je na hlasové ovládání. Ale hlavně je to speaker velice dobré kvality, od té doby co máme doma tak poslouchám o hodně více hudby než kdy dřív, protože je opravdu jednoduché požádat Alexu o jakékoli rádio nebo playlist na Spotify nebo si říct o nejlepší písničky od oblíbených zpěváků a skupin, případně vážnou hudbu, nechat si přečíst pohádku na dobrou noc, skoro cokoli.
Ty ostatní věci jsou takové bonusy, že si můžeš nastavit budík, stopky, timer, telefonovat, ovládat světla doma, zeptat se na počasí a tak dále.