Myslím, že obecně málo chválíme. Spoustu věcí považujeme za samozřejmost a v případě obchodníků a obecně „službařů“ za povinnost. Jenže v současném světě, který jim spíš hází klacky pod nohy, než pomáhá, je často chvála jejich jedinou radostí, protože ty peníze mají za práci stejně jako každý z nás.
Bydlím na dědině. Máme tu tři obchody – dodají maso a uzeniny, potraviny ve slušném sortimentu a zverimex. A jedno květinářství spojené s dárkovým zbožím. Pro další věci je nutno vyrazit dál 🙂
Pokud potřebuji kytku nachystanou, zavolám a objednám si. Můžu taky přijít, vybrat si osobně a nechat uvázat. Tolik očekáváme od běžného květinářství. Ale pokud vám před Vánoci přijde smska „jestli chceš opět vazbu na Vánoce, přines si misku“, považuju to za nadstandard – rok předtím jsem totiž přišla 23. prosince odpoledne… ale vazbu jsem dostala i tak!
Byla jsem si vyzvednout uvázanou kytici pro tchýni. Dostala jsem rady, jak ji v pořádku převézt na severní Moravu a povídala jsem si dál. Mezi řečí jsem si vybrala ještě další dárek a došly jsme k tomu, po čem moje srdce touží a květinářka je schopna mi to zajistit. Těším se 🙂 a ráda tam přijdu znovu.
Mám ráda obchody, kde nejsem jen „další kus“. Obchodníci mě znají a snaží se vyhovět mému vkusu. Do velkých supermarketů občas zajdu, ale obvykle zas rychle prchám. Asi nejsem správný jedinec do dnešní doby, ráda si připadám ukotvená ve svém prostředí a anonymní život pro mě jaksi není…
Dede: Dnes je téma jaké, Matylda si jako obvykle našla správný hřebíček, aby ho klepla po hlavičce:)) Máte „svoje“ obchody, kam rádi chodíte? Jste zvyklí v obchodech chválit – když je co? Umíte to „co“ vidět?
Tak já se přidám a budu chválit. Jsme malá obec (městys) a s nákupy tady jsem spokojená. Máme tu 5 obchůdků. Cukrárničku, denně zásobovanou mateřskou firmou z Kolína, udrží se tu i lékárna, máme tu řeznictví, které se s nástupem marketů v Kolíně nápadně zlepšilo v kvalitě i druzích masa. A tak tu běžně seženu líčka, mozeček, vnitřnosti jako takové, i ty méně běžné.
Pak je tu obchůdek s hrdým názvem Minimarket. Základem byla trafika, která se ale česem rozrostla o nabídku třeba zahradnického zboží, trochu drogerie i drobného železářského zboží, prostě takové věci, které se mohou v domcích se zahradou hodit. Také malá nabídka krmení pro zvířata a v zimě třeba lojové koule nebo sypaná slunečnice. Dneska jsem tam zrovna koupila klasické mucholapky, které jsem v Kolíně sháněla marně. Pán se prostě drží zubynehty, aby nemusel do invalidního důchodu.
A krámek Potraviny a smíšené zboží, který dá na frak i mnohým lahůdkářstvím. Vedou ho dva bratři. Jeden se stará spíš o administrativu, druhý o zásobování. Všeho zboží malé množství, ale velký výběr. Slušný výběr nápojů, trvanlivých potravin, základní drogerie, mražené zboží, zeleniny, ale hlavně pultový lahúdkový prodej. Ten tu obstarávají většinou 3 dívčiny, rychlé, ochotné a usměvavé. A výběr nevídaný. V celé části uzenin je narovnáno spousta klobás, buřtů a párků, šunky, slaniny a sálámů. Žádné přednakrájené, zákazník si řekne, jaký a kolik a děvčata nakrájí. Není problém přenastavit nářezák, když chci dva plátky uzené krkovice nebo tlačenky. Nářezáky mají tři a hned váhu u toho. A krájet tedy dívčiny umí, jednou jsem jim řekla, že by se u nich mohly učit prodavačky z jiných lahúdek. Pečivo slané i sladké jde taky přes pult. Když si kupuju rohlíky nebo housky, dívky už vědí, že „sypané“. A samozřejmě žádné fronty, max. 2-3 lidé. Prostě jinde uzeniny a lahůdky už nekupuju, nemám potřebu.
Mezi zákazníky se neustále proplétá jeden z bratrů, zjišťuje stavy zásob a vytelefonovává s dodavateli. Nemá problém jezdit i ke vzdálenějším dodavatelům, aby zjistil výběr a kvalitu.
Potraviny, řezník i trafika jsou „ve svém“, takže to jde. Lékárna taky, cukrárnu pronajímá úřad za symbolický peníz.
V trafice mám zamluvený časopis, můžu si mobilem objednat cigarety, s paní cukrářkou se zdravíme i přes výlohu, u řezníka se mě ptají, jestli kočičkám tentokrát nic.
Knihkupectví jsou v Kolíně tři, ale já už kupuju opatrně a stačí přes net.
K Vietnamcům v Kolíně chodím tak akorát pro trička na doma. A hyper – super jen občas. Fakt si vystačím s tím, co je „doma“.
Jo, a dvě hospody tu máme. Jedna u hřiště, byla už dávno nekuřácká, chodily tam rodiny s dětmi, sedalo se na kryté tribuně pod hospodou, děti měly spoustu prostoru na řádění. Hospodský se chopil příležitosti a pořádal třeba uzení (douzování) klobás, nebo klobásky griloval. Na vzduchu vyhládne, úspěch měl veliký. V druhé hospodě která patřila ke kuřáckým, se denně navečer scházeli štamgasti po práci, probrali sport a politiku a hráli neidentifikovatelnou karetní hru, tehdy o desetníky. A bylo tam plno. Jak to vypadá teď to nevím, ale hospoda se zatím drží.
Já to mám jak kdy. Když chvátám, tak Tesco, Globus. Když je čas, cournu se městem a kouknu kde co mají. Popravdě, sýry mám nejraději z Gran Moravii, pro maso nejraději k jednomu řezníkovi… ale když je nejhůř, nakoupím i v řetězci a zatím se nestalo, že by bylo něco zkažené.
Tak to jsi šťastná žena. Já jsem několikrát donesla z hyper super plesnivý jogurt (a měl ještě dlouho do data spotřeby) a problémem je kuřecí maso, chlazené i mražené. Ono když rozmrazíš dvě kila kuřecích prs a plynule je odneseš do popelnice, tak to nas… štve. Chlazené maso mívají nasvícené tak, aby vypadalo lákavěji a v té hluboké misce to kolikrát pořádně nevidíš, když na tom je metrák nápisů a nálepek.
přemýšlím, kdy jsme naposledy koupila kuřecí, ježiši asi loni…jinak spíše krůtí a to ještě v Drůbežím ráji kousek od nás..vlastně v Globusu jsem naposledy kupovala francozské slepice i s drobama, mražené,v akci 2,4 kg za 89,-kaček, byly luxusní, kromě polívky pro 15 lidí,se z jedné i těch 15 lidí najedlo – byla jak jinak,na paprice…a kosti měl psík – ty měkké a křupky.
Dnes jsem byla v Bystřici p/H(od nás 10km) a jsou tam otevřeny další malé obchůdky hezky zařízené,pěkné městečko to je a paní,která měla na náměstí Knihu je jen o kousek dál, tak už vím kam budu chodit nejvíc. 🙂 Taky cukrárničky mají dobré, jednoduchý bufáč, kde vaří českou klasiku a restaurací je taky dost. Začíná letní sezóna, minulou sobotu přibyli chataři a chalupáři,děti ze škol v přírodě, takže je tam dost živo. V přilehlých obcích , kde jsou chataři je i více obchůdků. kde od rána do večera i v so a ne, nakoupíte téměř vše, včetně pečiva.
Já nemám malé obchůdky nijak zvlášť v oblibě jen proto, že to jsou malé obchůdky. Nemám problém zajít do supermarketu nebo zajet do hypermarketu pro běžný nákup, v dosahu jich mám na výběr hodně. Mám tak víceméně jistotu, že potraviny, které by měly být čerstvé, skutečně čerstvé jsou, nakoupím všechno na jednom místě a mám tam dost klidu na to, abych si mohla na obalech přečíst to, co chci vědět, což taky často dělám a nikdo mě při tom neruší. O tom, jestli to je nebo není odosobněné, při nákupu nijak nepřemýšlím. O nějaké staré buřty a jogurty po datu trvanlivosti za dvojnásobné ceny v malém obchůdku, kam nikdo nechodí, nemám zájem, i kdyby se na mě majitel desetkrát usmál. Pokud malé obchůdky prodávají něco, co jinde není, tak proč ne, ale musí to být kvalitní, což ovšem nebývá vždycky pravidlem. Pro některé věci chodím do specializovaných obchodů, ale ne všechny bych nazývala zrovna malými obchůdky. Pokud například nejedu pro maso do čakovického Globusu (který považuji za bezkonkurenční, pokud jde o nákup běžného masa), jdu u nás do řeznictví, které má také pěkné maso, ale není to malý obchůdek. Máslo a některé sýry, občas i uzeniny a nějaké drobnosti zpravidla nakupuji v sýrárně, která je sama ovšem součástí vlastního řetězce (určitě znáte) a nenazvala bych ji malým obchůdkem.
Na krátký čas jsem taky propadla módní vlně nakupování ve farmářských obchodech, ale poté, co jsem několikrát nakoupila za šílené ceny zboží nevalné kvality, tak jsem s tím zase rychle skoncovala.
Takže malé obchůdky, pokud prodávají něco zvláštního, ano, ale jen pokud je to kvalitní a cena není někde úplně mimo zdravý rozum.
no vidíš a já zas na maso,považuju bezkonkurenční Globus v Pardubicích a hned za něj stavím Bylany-řeznictví a uzenářství pana Hubeného a prodejnu masa z vlastní porážky – Mitrov pana Kalného….
Já tím myslím Globus jako takový, to jen že nejbližší mám ten čakovický, pár minut autem a když se mi nechce řídit a nemám v plánu větší nákup, tak o něco víc minut autobusem. Globus má vlastní řeznictví (ostatně tady v Čakovicích býval na tom místě masokombinát), to maso mají opravdu pěkné, obrovský výběr a čerstvé, a to i včetně takových doplňkových produktů, jako sekaná, nádivka, sádlo, škvarky. Super.
A když si chci jen tak skočit pro maso přes ulici, máme tu řeznictví Chodura, asi celkem běžné, ale i ten má zpravidla krásné maso a dostatečnou nabídku pro běžné vaření.
Já jsme zas několikrát koupila oslizlé nevábné maso v supermarketu, to by si řezník u nás na dědině nikdy nedovolil prodat.
Proč? Já oslizlé nevábné maso nekupuju ani v marketu, ani u řezníka, ať už je z vesnice nebo z města, takové maso prostě nekupuju vůbec (devil) .
No – u baleného kuřete stupeň oslizlosti poznáš až po vytáhnutí z prezervativu a to většinou dělám až doma.
Proto maso v super-hyper radši vůbec nekupuju, max. tak nějaká srdíčka nebo žaludky pro Šišenu, když ji neplánovaně hlídáme.
Balené kuře nekupuju. V posledních letech vlastně vůbec nekupuju celé kuře, ale jen porcované, nebalené, a pro to chodím do prodejny drůbeže. Tam vidím stupeň oslizlosti na první pohled 😀 , dlužno říct, že oslizlé to nebývá.
a nenapadlo tě to vrátit?
Mám svůj oblíbený obchod – Kaufland v Elbe parku v Drážďanech. Kvalita vynikající a ceny nižší, než u nás. Takže jednou za měsíc naložím přátele a jedeme na velký nákup. V Česku už kupuji jen občas chleba a pečivo.
Vy ten svůj Kaufland v Rajchu musíte nacpat všude. Už jste se s ním chlubil mockrát 😉
Musím se přiznat, že v Kauflandu jsem v životě nebyla, ani v ČR, ani jinde.
Já párkrát jo, v nouzi nejvyšší.
Tak v tom českém jsi o nic nepřišla.
No, já se dlouho vyhýbala i Lídlu, ale nakonec jsem mu docela i přišla na chuť.
Jo, kdo jíte ve velkém (jako my) jogurty Hollandia, o víkendu jsou tam ty velké bílé půlkilové v akci jen za 12,90 (normálně stojí o 10 korun víc).
Já kvůli jogurtům a sýrům také jezdím do Lidlu, v nouzi nakoupím v Bille protože ji mám relativně nejblíž. Kromě Lidlu jsou ceny srovnatelné ve všech menších obchodech co mám blízko anebo při cestě. PH nejsou také zadarmo. V Globusu nebo Kauflandu ani v Albertu jsem nikdy nebyla. Jsem taková zaostalá.
V Globusu jsem byla jednou, máme ho dost z ruky, v Albertu bohužel mockrát, protože ho máme hned u domu.
jj, stačí tam fakt jít a vybrat si…
Já mám Kaufland od nás nejblíž a taky když jsem potřebovala bankomat, tak jsem jela tam. Ale teď, co ho předělali, tak bych tam jela jen v nouzi nejvyšší. To už radši přes celé město do dřívě opomíjeného Tesca, nebo do Lidlu ještě o kousek dál. Kousíček od Lidlu je Maso Třebovle, kde mívají báječné uzené.
Takže vždycky utratím o něco víc, než jsem chtěla.
Ve Dvoře pořád ještě malé obchody jsou a v mnoha z nich (hlavně v jediné zelenině – víc jich ve Dvoře není!) se s prodavačkami znám. Smutné je, že mizejí menší potraviny a lahůdky, naopak nám přibylo řeznictví. Máme i dvě velmi dobrá papírnictví, nejméně dvě vinotéky, kupodivu dost zahradnictví a květinářství. Jo taky zverimexy jsou a dva veliké obchody se vším průmyslovým zbožím – Inzat ve Dvoře a báječný obchod v Bílé Třemešné (železářství, domácí potřeby, barvy a laky, květinářství, zahradnictví a bůhví co ještě v jednom:))
Chválím ráda, pokud je jen trochu co. Oni mají radost, já mám radost, máme dohromady na chvilku hezčí den 🙂
a pochválím jeden už ne malý obchůdek, který se rozrostl a přesto v něm nikdo z prodávajících neztratil úctu k zákazníkovi…je na Moravci )5 KM OD STRÁŽKU) a kdokoliv tam jde, tak říká, že jde k PÍPOVI. Pořídit se tam dá od zobu pro slépky až po řetěz k traktoru,duši ke koloběžce,pracovních rukavic,krmítek,napaječek,semínek,substrátu,plynových bomb, rour ke kamnům a sítí do oken, prakticky všechno….a ještě Vám dobře poradí a vědí ,co prodávají a umí i sehnat…všechna čest…. (bow)
Malé obchůdky vytlačily právě ty super-hyper. Je to škoda, ale chápu, že pokud nemají možnost podnikat ve vlastním, tak nájem neutáhnou a když tak na úkor ceny a každá šetřivá babička jde raději do toho super-hyper. U nás v Libni bývalo těch malých obchůdků a obchodů hodně, dneska z nich nezbylo téměř nic. Chybí tam knihy, železářství, květinářství……. Místo těchto obchodů je tam spousta Vietnamců s levnými hadry a potravinami a asi 3 naprosto zbytečné prodejny kol. Cukrárna byla v Gongu s kavárnou, dnes je tam TESCO Express, mezitím nějaké koupelny čičo. Zato jsou tam 2 nové, kde zákusek stojí od 50,- Kč výše a nestojí za nic. Změnilo se vše a ne vždy k lepšímu. Lidé dojedou autem do Galerie Harfa nebo Fénix, tam si vše nakoupí pod jednou střechou, poobědvají nějaké ty fastfoody a spokojeně jedou domů. No name, anonymita, žádný vztah k zákazníkovi jako býval v těch malých prodejnách. Nojo, však já také tady neseženu u místních Vietnamců vše, co potřebuji, mají jen velice omezený sortiment když náhodou doma dojde cukr nebo mouka. Tak jezdím do LIDLu, mám to kousek.
a co v Mostě? Tam jsi nějaké malé krámky objevila?
Ne to, co bych potřebovala. Je tu v sídlišti spousta Vietnamců v kočárkárnách, tomu to vše také odpovídá – ovoce, zelenina ani náhodou a jen to nejzákladnější. U jednoho většího je to lepší, ale i tak. Chladicí pult, v něm buřty, sýry, salámy, saláty a na tom všem trůní laskonky a kremrole pěkně provoněné těmi smrady odspodu. Hlavně dost piva a dalšího alkoholu. Pak jsou tu různé zkrášlovací služby, nehty ani kosmetiku si dělat nedávám, tak pro mne zbytečnost. Taky stále zejí prázdnotou. Stříhání psů 2x, to není divu, psů je tady tolik, že by se snad nevešli ani do Pražské ZOO. Nějaké ty losy a časopisy, vinotéka Bez kocoura a vedle je opravna kožených věcí. Ale ne bot. Spíš takové sedlářství, brašnářství. Květiny, kvalitní drogerii, žárovky a šroubky nebo hřebíčky, nedej bože knihy, papírnictví – to tu rozhodně není. Nějaká ta cukrárna, ale to spíš dole k náměstíčku. Nic moc.
Hmmm, knihkupectví jsou problém skoro všude. Tady není široko daleko, v podstatě jezdíme až do Brna. Něco to vypovídá… Levné vietnamské hadry tu máme taky (no, levné… podle mě silně podražily v posledních letech a cena naprosto neodpovídá kvalitě) a taky obuv, kde majitelka tvrdě řekla, že levný šunty mají za rohem a ona prodává kožené boty. A má zákazníků pořád dost.
Jo levné vietnamské hadry jsou už skoro stejně drahé jako oděvní řetězce, kvalita v obou je diskutabilní, vozí to všichni z Asie.
V Hranicích otevřeli obchod s tureckýma hadrama a ty jsou lepší než vietnamské a troufám si říct,že jsou i lepší než naše z kamenných obchodů.
Až budu schopná chodit, tak třeba juknu.
tak té Vaší obuvnici s koženejma botkama tleskám!!!!
I když nakupuju běžný nákup v hyper a super marktech, tak malé krámky mám moc ráda.
Ale mám pocit, že nějak zmizely.
Studovala jsem v Domažlicích a tam je na náměstí podloubí z obou stran. Bývaly tam krámky různého sortimentu. Při poslední návštěvě jsem tam už moc nebyly. Nahradily je bistra a restaurace.
Jsem moc ráda, že v Plasích, kde máme chatu, tyhle krámky ještě jsou.
Drogerie, kde ti prodavačky poradí při koupi barvy, protože tomu rozumí. Domácí potřeby, řezník a malé zahradnictví. Tam nám paní dala velikou slevu na keříkový šeřík a azalku, které nám dělají před chatou radost.
A jako Sharka mám moc ráda papírnictví a hračkářství.
Papírnictví, to fakt můžu 🙂
U nás v Židlochovicích se malé krámky pořád drží a asi je to jediné městečko široko daleko, kde jsou naproti sobě dvě textilní galanterie a pořád prosperují obě. Hračkářství tam už není, místo něj je pobočka banky, bohužel… ale drogerie, domácí potřeby, železářství- to všechno tam je 🙂
Já se s oblibou dívám na koncert Vlasty Buriana,coby papírníka Putičky, v pamětnickém filmu Zlaté dno….jak později učí svou budoucí ženu,jak prodávat a jak to vidí ti zákazníci….
Zlaté dno mám taky moc ráda.
miluju náš malý sýrový krámek, tam ráda utrácím,chválím a nasávám vůně..a chválím i ten náš veliký Globus…květinářství pro mne není, ale malý papírnický obchod nikdy neminu bez návštěvy…
Ó, sýrařství, toť vášeň 🙂
Ale musí to být hygienicky v pořádku. V Přerově je obchůdek Delikatesy, ceny někam úplně za roh, nešť, ale přestala jsem tam chodit poté, co majitel přede mnou vyrýpl z goudy s rajčatovým pestem kus plísně s tím, že je to zdravá plíseň (devil) . Nepráskla jsem ho na hygieně, to udělal někdo jiný, ale byl okolnostmi donucen k nákupu chlaďáků, do té doby měl sýry (goudy, ovčí, kozí…) jen tak na policích, kšeft bez klimatizace, v létě čtyřicet stupňů. Jediné, co měl v ledničce, bylo máslo, to měl asi strach, že mu odejde samo.
tak to u nás není,tam je stálá teplota,chlaďáky na čerstvé sýry, bochníky v předepsané teplotě a vlhkosti, ten sýrař má sýry moc rád a umí o nich nádherně povídat a dává ochutnat a neskrblí..však mu to svými nákupy vracíme a někdy nás i přesvědčí,že je i jinej dobrej sejra,jak moje nejoblíbenější stará koza….
Vidíš a to je právě to, proč se ty malé krámky neudrží. Když to ten člověk nedělá s láskou, tak holt skončí. Vzala jsem v pátek Bimba ke svému obuvníkovi, aby si dal ušít nový pásek. On byl z toho kluka úplně paf a jenom se strachuje, aby se udržel. Kluk opraví ale i šije nové, moc hezké dámské sandálky, takové jako kristusky a hlavně dětské capáčky, to už má Andělka objednané brčálově zelené. Jo a taky opravuje barefoot. je radost k němu chodit, poradí, tak doufám, že nezkrachuje.
tak dej adresu, pokud by uměl ušít stylovku,tak bude mít práce dost….
přesně tak… víš, kolik lidí se nás na Stříbření ptalo, kdo šil boty? Alan toho má moc a dodací lhůty podle toho 🙂
Historické boty šije ještě Horký z Brna.
díky 🙂
to vim, ale má hodně práce….
Jo, taky jsme měli ve Dvoře mladého a šikovného ševce. Měl podle mě až moc nízké ceny, lidé ho zavalili prací… pak nevydržel u utekl do zahraničí. Přeju mu to, ale u nás někdo takový teď zatraceně chybí.
to se asi zbláznil nebo co… takhle se snad neuchovávaly sýry ani ve středověku 🙁 ještě může být rád, že to skončilo „jen“ udáním, kontrolou a nákupem lednic 🙂