BTW: Podzimní stiskání

11301dar01_1Včera ráno bylo u nás -8 stupňů, sluníčko vstávalo za jiskřivých červánků a já se už rána těšila, jak půjdu se psima ven. Zimu jsem nijak zvlášť neřešila, však je tu za chvilku prosinec! Jo, to na začátku října to bylo jiné.

 

Vždy, když skončí letní horka – a že letos trvala hluboko do září – mi začne být zima. Tak, jako mi nevadí hýbání s časem (když jde jen o hodinu, půl dne už je horší:)), tak mi vadí prudké ochlazení. No vadí je silné slovo. Prostě jestli při deseti stupních na začátku října jektám zubama, tak na konci téhož měsíce už chápu, že je to vlastně příjemná teplota pro toulky přírodou. No a v listopadu mi začne být při deseti stupních teplo a rozepínám bundu:))

 

11301dar01

 

Takže podzimní procházky jsou u mě charakteristické nejen zálibou v měnící se a s trochou štěstí konečně vlhnoucí krajině, ale i nárůstem vrstev oblečení, z čehož obvykle nejsem nijak nadšená. Protože přichází doba, kdy se objevuje „stiskání“. Nevíte, co tím myslím? No, já jsem jako malá taky nevěděla:))

 

11301dar02

 

„Holky, tohle mít na sobě nemůžu. Ono mě to stiská!“ říkávala občas moje babička. A já jako malá nechápala, a tak jsem zahájila výslech: „Dře tě to? Tlačí tě to? Je ti to malý?“ A babička se pousmála a vždycky zavrtěla hlavou. No, dnes už to chápu!:)) Stiskání je prostě něco od malé nepříjemnosti až k něčemu těžko snesitelnému a řekla bych, že to kolikrát víc souvisí s rozpoložením dotyčného člověka, než s oblečením. Jsou dny, kdy vás ten samý kus oděvu stiská a jindy nestiská:))

 

11301dar03

 

Prostě jde o to, jak si na sebe věci naskládáte a jak to snášíte. Takové to vnějšími okolnostmi dané stiskání se mi děje pravidelně tehdy, když si vezmu svoji obyčejnou softshellovou bundu, která nemá podšívku. Dokud ji mám jen na tričku, nejlépe krátkorukávovém, je to v pohodě. Jak přidám mikinu nebo svetr, tak neklouzavá bunda s mikinou vytvoří nepříjemno. Přetahují se a vadí mi v pohybu. Když na stejný svetr hodím větrovku s podšívkou, problém zmizí:))

 

11301dar04

 

Nepříjemnější je „stiskání“ pocitové. Já to cítím hlavně tehdy, když mě bolí záda, mamina (astmatička) třeba říkala, že jsou dny, kdy jí vadí i úplně běžné oděvy, protože má pocit, že se s nimi nemůže pořádně nadechnout. Jinými slovy, někdy i běžný tlak, který způsobuje oblečení, dokáže vadit, i když ono oblečení určitě nedře, netlačí a není člověku malé:))

 

11301dar05

 

Když teď dva dny po sobě klesají teploty hloub pod bod mrazu, tak jsem vytáhla ze skříně „peřinu“. Je to veliká péřová bunda, nejlepší, jakou jsem kdy měla – takový ten typ pro horolezce. Už v roce 2001, kdy jsem ji koupila, stála strašlivých 5000 korun. Kromě toho, že je v ní měkoučce teplo (má i přiléhavou hřejivou péřovou kapucu), je veliká, byť je to velikost L. Navíc sahá až do půli stehen, což je v mrazu prostě báječné.

 

11301dar06

 

Jsem v ní sexy asi jen pro toho, kdo má slabost pro medvědy, ale lidi, to je bunda! Nevadí v ničem a nezažila jsem, že by stiskala:)) Mohu ji hodit i přes tričko s krátkými rukávy, pokud vyběhnu z Domu třeba k pošťákům, a ona jen měkce přilehne (je ušitá z velmi příjemného materiálu) a okamžitě hřeje. A tak miluju mrazivé dny, protože v peřině mi je báječně – a to mám i ostatní bundy velmi dobré, jen na tuhle nemají.

 

11301dar07

 

A tak se dnes zcela přízemně a obyčejně ptám: Jak snášíte zimu a potřebu halit se do víc vrstev oděvů? (Těch, kterým je pořád teplo, se neptám – těm pustě závidím:)) Máte svoje extra pohodlné varianty používaných oděvů? A jedna navíc: stává se vám někdy, že vás oblečení „stiská“?:))

 

11301dar08

 

PS: Fotky dokumentují hezké chvilky z mých listopadových procházek:))

 

11301dar09

Aktualizováno: 29.11.2016 — 19:04

85 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak já zimu nemám ráda právě pro to vrstvení oděvů – já to nesnáším. Nemám ráda ponožky (někdy se mi stává, že na večerní venčení jdu na boso i když mrzne), nemám ráda oblíkání tří-čtyř vrstev (ne, košelku u mne nenajdete a punčocháče oblíkám akorát v sebeobraně – v zimě nosím zásadně dlouhou sukni a pod ni podkolenky). Pokud to aspoň trochu jde, chodím ve vestě. A čepice – pche, tu jsem nosila jen na lyže – na hlavě ji jinak nesnesu. Ale co nutně potřebuju mít v teple, je krk – bez šátku či šály chodím od plus dvacet pět – a záda – proto nosím ráda vesty.

    Dojem tiskání mívám při přetahování různého šatu přes hlavu – někdy mám dojem, že to nezvládnu a omdlím (jo – my více obdařené přes – hmmm – hrudník – u některých věcí, které nejsou rozpínací a elastické (rofl) ). Hlavně mívám dojem, že ten oděv nevysleču (chuckle) a umřu svázaná napůl vyslečenou halenkou (takové myšlenky mám hlavně v obchodě, kde mne Terka nutí si vyzkoušet věci, o kterých je mi jasné, že mi prostě nesednou, ale nemám odvahu ji to prozradit).

    A OTéčko – dneska jsme byli s Erníkem na lovu západu slunka
    http://yga.rajce.net/2016_Posledni_listopadovy_podvecer

    1. Mám to tak nějak hodně podobně 😀 . To přetahování různých nepružných součástí oděvů přes hlavu, kdy část mám kolem hlavy na zvednutých a znehybněných rukou, zbytek se zarazí na hrudníku a nelze s tím hnout tam ani zpátky, jsi vystihla přesně. To je jak chvíle těsně před smrtí.
      Vrstvení taky nesnáším, snesu maximálně dvě vrstvy, to znamená triko a bundu nebo kabát. Proto musím mít zimní bundy skutečně teplé, aby mi ty pouhé dvě vrstvy stačily. Čepici bych si na hlavu natáhla jen pod pohrůžkou násilí. Na lyže jsem ji samozřejmě taky nosívala tam to holt jinak nejde. A pak ještě když jsem byla na Vánoce a Nový rok v Pitěru (Sankt Petěrburgu). Tam tak fučelo od moře, že to bez čepice nešlo. Tam jsem ocenila i pravý ovčí kožich s chlupem dovnitř a kožešinové palčáky.
      Jakmile nastane zima, je mi prostě zima.

  2. Hlásání o Patrikovi: je pořád v nemocnici (v Motole), horečky neklesají, ale tak nějak vědí, co mu je a slibují, že do neděle snad bude líp. Mám dojem, že se tomu lidově říká spálová angína. Jenže když měl těch jednačtyřicet, tak už přestával vidět, což předvedl už i v tom špitále. Andy říká, že tak jsou všichni skvělí, že se snaží pomáhat, leč ono se touhle nemocí nedá nic moc dělat, než ji vydržet a hlídat případné komplikace. Což dělají.
    Takže ještě prosím držte ty palce dál (inlove)

    1. Držím palce moc. Určitě všechno dobře dopadne, moc tomu věřím. Ale chápu, jak moc se bojíš.

    2. Patrik je určitě v dobrých rukou a všechno dobře dopadne! Ale to víš, že palce držím pořád dál! (y) (h)

    3. Ufff, držím všechny pěsti, ať je Patrikovi co nejdřív líp. A myslím i na jeho maminku, jsou to hrozné nervy, když mláďatům něco je, navíc v jejím aktuálním stavu. Doufám, že to pro ni není nebezpečné a že tam může být s ním. Tak hlavně ať jsou brzy všichni v pořádku.

      1. Pavčo, Ania je tam s ním a je samozřejmě šíleně unavená. Zkoušela jsem navrhnout, aby se šla aspoň přes den vyspat domů a přišla až večer (zatím by tam s ním byl Andy), ale můj hlas je jen a jen poradní 🙂 Taky doufám, že to zvládne ve zdraví.

        1. Tak to moc držím palce všem, Patrikovi, mamince, ostatní rodině. Ať už se malý konečně uzdraví! (h)

    4. Držím palce dál. Drobeček ať je co nejdříve v pořádku a maminka si může oddechnout.

  3. Krásné fotky!
    Já zimu tak nějak toleruju 😛 . Taky nosím pánské bundy a do přírody i pánské boty, sakra proč se pro ženský nedělá nic pohodlnýho a praktickýho…
    Nejsem nějak extra otužilá, je mi zima všude kolem límce, takže bez šály nepřežiju. Bývalo mi zima na ruce, ale to se nějak zlepšilo nebo co (ne že bych si stěžovala).
    Zimu na nohy obvykle vyřeší nejbližší kopec, to ostatně pomůže na zimu vždycky spolehlivě 😀 .

    1. Zano, přesně! proč jsou pánské gatě do přírody praktické a dámské, pokud existují (nemyslím kalhoty na padesátikilová párátka, myslím pro ženy přírodní) nabízejí akorát holej pupek a lezoucí záda?? Slušné gatě do přírody (dámské) jsem naposledy koupila v Norsku…

        1. Nevím, jestli jsem to tu už pslala, ale úplně geniální (až vyvstane potřeba obměny šatníku) je na sportovní věci slovenská firma Zajo. Jo, jsou drazí, ale jejich věci jsou bezvadné, poměrně vzhledné a funkční.

            1. Našim harantům jsme od nich letos kupovali bundy, vysoký vodní sloupec, vysoká „výhřevnost“ a váha jen cca 750 gramů. Po slevě stály kolem 6 tisíc (původně snad 12). Osvědčily se jak za severním, tak za jižním polárním kruhem, nedají na ně dopustit. I v tomhle počasí se pod ně dá obléct jen tričko s krátkým rukávem a i zimomřivému jedinci je teplo.
              P.S. Mohli bychom (teda naše děti) firmě Zajo dělat rodinnou reklamu, v jeden den nám od nich přišly dvě fotky (v bundách Zajo) – dcéra s polární září a syn s čutňákama. 😉

          1. … jenže co je to platné, když dle jejich velikostí smí mít žena přes hrudník max 107 cm 🙁

            1. Asi tak, zřejmě všichni předpokládají, že ven chodí jen mladí, krásní a štíhlí…
              Stejné velikosti má i Hannah, Alpine, Loap, Adidas…

              1. Můj tip: koupí si pánskou. Dceřinu dámskou XL neobleču, synovu pánskou XL v pohodě (a je mi volnější).
                Ale to víte, že mě tohle taky štve, a moc, fakt nevím na koho to šijou. A to fakt silnější nebo větší ženská nemůže sportovat (podle nich)?
                Další věc – občas se mi líbí některé věci třeba od firmy Pietro Filipi. MLP si u nich oblek nebo košili nebo kabát v pohodě koupí (ale nedělá to), já kostým, šaty nebo kabát ani náhodou, největší velikost mají 44, ale jakousi divně malou, je to možná tak maximálně čtyřicítka. Na koho oni proboha cílí? Mladá šlank holka si jejich věci nekoupí kvůli ceně, starší ženská, která už na to (se zavřenýma očima a jen párkrát za rok) má, ta si tam nekoupí nic. Smutné. Fakt nechápu, nejen zrovna tuhle konkrétní firmu, ale i spoustu jiných. Blbé je, že se mi takové ty oblečky speciálně určené pro silnější dámy vůbec nelíbí, líbí se mi klasika – klasická sukně, kostým, kalhoty, pouzdrové šaty, pěkná košile, festovní vlněný kabát, bez obrázků, výšivek a batiky, v základních barvách – ale to prostě nikde není, nikde.

                1. aido, budeš si muset udělat výlet do Hradce Králové, do Milady Mode. paní Marková šije přesně ty kousky, co popisuješ… klasiku s kouskem švihu, aby nebyla usedlá. velikosti od 36 do 56 a velice dobře nakreslené střihy, takže oblečení sedí na naše typické slovanské postavy i na štíhlé éterické. ceny přiměřené, výdržnost velmi dobrá. a vídám tam dámy od 30 do 70, všechny pěkně obleče :-)zajímavé je, že ona i její dcera jsou drobné a štíhlé 🙂

                    1. Dede, je to na S.K.Neumanna, barevná výloha s růžovým vývěsním štítem – na půl cesty od vlakového nádraží k „malému“ Tescu 🙂

                  1. Evo, děkuju za tip, zkusím se po tom podívat, případně se i do toho Hradce vypravit (stejně jsem tam ještě v životě nebyla, tak aspoň spojím příjemné s užitečným).

                2. Aido, mne to, co tebe stve u obleceni vestich velikosti stve u malych velikosti – tech, cemu se tady rika petite – tedy na zenske, co moc nevyrostly do vysky – jako ja. Stejna firma, stejne saty, kostym, atd. Ale na petite je treba na kapse debilni ruzova vysivka. Jako ze kdyz uz jsem kratka na vysku, tak jeste musim byt roztomiloucka. Brrrrr.

                  1. No, nemáme to lehké. A ty jseš ještě asi +- v pohodě, ale psalas, že Tvoje mamka je fakt „petite“, to pak musí být boj.

  4. Jsou chvíle, většinou když jsem fakt hodně unavená, kdy mi vadí, že za obrubou od brejlí (na hranici zornýho pole) je svět rozmazanej. A ta obruba samotná.
    V tý samý chvíli by mi vadily i čočky – normálně je člověk necítí, v únavě jo. A tak shodím brejle a mám oči nahatý. 🙂

    1. Já mám chvíle, kdy ty brejle neunesu na uších 😀 Obvykle pak následuje hnusnej bolehlav:)) Takže chápu! 🙂

  5. ale jo, když zima nastane v okamžiku, kdy k ní pocitově „dospěju“ ( ne že udeří sníh a -10°C z vlahého teplého podzimu), tak se ráda chumlám do teplých kabátů a šál a užívám si to 🙂 tedy zachumlání do vlněného kabátu téměř až na paty při cestování linkovým busem/vlakem má svá špecifiká, ale to je jiná kapitola ( a stejně mě to neodradí :-))rukavice jsou taky fajn věc, zimu na ruce nemám ráda, brrrr. jen je pořád někde odkládám a hledám :-))dlouhodobý a podrobný výzkum přinesl poznatek, že nejlepší krém na ruce je Indulona s měsíčkem zahradním :-))tak před zimou musí být doma v dostatečném počtu 🙂 když je mi teplo na kříž, je mi teplo všude a zimu na nohy neřeším 🙂 tedy venku, na spaní potřebuju mít hlavně teplo na nohy, jinak se pořád chruju a spaní nic moc. stiskací oblečení v defaultním nastavení nemám žádné, ale občas se takovým stane v průběhu dne… netuším proč, prostě to nesedne a to má jeden pocit, že by ten kus hadru nejradši hodil obloukem do Revenge a sebe za ním 🙂 naštěstí mám v kanceláři pro všechny případy černé, bílé a růžové tričko a rezervní černé kalhoty 🙂 ramínko základní záchrany :-)na teplotní režim v domečku si pořád ještě zvykám, takže večer k sezení u notesu oblékám přes tričko rozepínací svetry po tátovi, jsou velké a vlněné, hřejí krásně :-)plus si za záda sedne kočka a je zařízeno 🙂

    1. Jo, v domku je to obvykle svěžejší:)) Já nemám kočku na záda, já mám maximálně psa pod nohama 🙂

      Jinak já jsem zjistila, že „stiskání“ u mě umí vyprovokovat vrstvy oblečení, které po sobě nekloužou… 🙂

      1. no to by mě chytil rapl s neklouzacím oblečením :@ vůbec se ti nedivím :-)svěžo je příjemné, průvan dostane padáka, jen co vyměníme prosklené vchodové dveře z květinového dvorku za plné s kvalitním těsněním 🙂

        1. stačilo by pověsit ke stropu konzoli a na ni těžkej závěs, bude po průvanu….dveře stejně budete řešit až příští rok…

          1. taky už mě to napadlo… domeček je z 1. republiky, tohle by k němu sedělo :-)on to naštěstí není průvan, co zvedá listy papíru a čechrá kočičí kožich :-)jen takové “ to jsem jáááá, zima,můžu dál?“

      2. a pes hřeje na nohy a když je teplo na nohy….atd. :-)je to krásné, jak se o nás naše zvířátka starají 🙂

  6. Šála, šátek – od doby, kdy jsem byla těhotná, nesnesu nic kolem krku, mám pocit, že mě to uškrtí ;). Asi jsem s horkokrevností jako Šárka, dokud neuhodí extra mrazy, tak pod „zimní“ bundu nosím tričko s krátkým rukávem, pokud nefučí, chodím většinou s rozepnutou bundou. Tílko nebo košilku nenosím ani v největších mrazech, taktéž punčocháče pod kalhoty je nepředstavitelná hrůza, kterou jsem měla na sobě naposledy jako děcko. Zimní boty vytáhnu, až když je sněhu aspoň po kotníky a to jen do lesa. A oblékám se podle aktuálního počasí, takže i při oteplení v zimě vytáhnu slabší bundu a divím se, jak lidi vydrží třeba při deseti nad nulou v triku, svetru, péřovce, šálu třikrát kolem krku, čepici až na nos…

    1. Já to mám zase úplně naopak – tílko nebo košilku odkládám (když to trochu přeženu) až v nějvětších vedrech. Bez košilky mám nutkavý pocit, že mi táhne na záda. Jo a abych nemusela nosit punčocháče pod kalhoty, nosím softshellové kalhoty. Teda do lesa. V nich mi většinou zima opravdu není.
      Ivo, krabička se sušeným ovocem vydražená v aukci je via RenataE už u mě a musím říct, že je (opět) výborné! Naštěstí děti přijedou už tento víkend, jinak by hrozilo, že by neochutnaly. 😛

      1. Iva má to ovoce moc dobré, koupili jsme si od ní něco před časem (mimo aukci), snězené to bylo hned.

      2. Hani, važ si toho, letos se u nás moc ovoce neurodilo – po loňském suchu a nadúrodě byly stromy vyčerpané a nasadily málo květů a nakonec i to málo v době květu skoro vše zmrzlo. Snad narok bude líp.

        1. Ale zato nám se letos urodilo – máme dva stromy (jeden můj, jeden spolumajitelky, která to nesbírá) obsypané mišpulemi, nechcete někdo?
          P.S. Nešlo by to sušit? Sušičku už jsme si konečně pořídili. Ale ty pecky…

  7. Dede,prekrásne fotky.Prekrásne. U nás na rovine na sneh a zimný mráz čakáme a čakáme-krajina je šedivá,keď navečer sprchne.mám strach z rannej poľadovice.Nie som zimomravá./pekné slovo/ Pod kabátom mám skoro vždy tričko s krátkym rukávom.A to je jediná vrstva.Spomínate na spodné košielky na ramienkach?Tak tie som už vyhodila.

    1. Verenko, tys vyhodila košilky a já vrstvím trička:))

      Jinak díky za pochvalu, fotím hlavně mobilem a hezkých fotek mám pomálu 🙂

  8. Mně škrábou cedulky za krkem, cedulky na boku a obecně cokoli, co jinému připadá, že by mohlo kousat, tak mě to okusuje tak, že mě to málem sežere. Stiská mně spoust oblečení v oblasti hrudníku. Když do bundy v pohodě dostanu zbytek, tak tam je to obvkle tak naknop.
    Vadí mi zima na krk a na zadek. Na krku nosím obrovské šály (a dodneška si s vděčností vždycky vzpomenu na Karolínu, jak prodávala obrovské teplé šály s bambulkama, mám dvě a Kačka jednu) omotané až po nos. Zastrčené pod bundu bych je nesnesla (viz předchozí i tento odstavec). Bunda pod zadek, lépe do půli stehen, je při mé výšce skoro utopie (chci bundu, ne kabát)- takže nosím Mušketýrovu. Je mi asi jen o tři čísla větší a podle toho v ní vypadám. Jenže pánská bunda do půlky stehen existuje.

      1. No, ta velikost je právě problém. Přes boky stačí „L“ ale nahoře, přírodní tragédie 🙂 Ach, jo,raději vybírám pánské druhy bund,tam se počítá, nevím proč? s širokým hrudníkem,na místo rachitických.

        1. Jenny, chlapi mají, většinou, širší ramena, proto jsou bundy střižené rovně (pro tlouštíky) nebo do „V“ pro ty štíhlejší. Ač nejsem příliš obdařena v horních partiích, tak mám dost široká ramena a hrudník (u psů popisovaný jako hluboký 😉 ), tudíž mi jsou dámské bundy v ramenou většinou úzké, u pánských by seděly v ramenou, ale přes zadek 🙁

              1. Šmánkote, jen se nemrzač, já myslela ,že pozadí je menší než popředí a tak mně napadlo, že by se to dalo dohnat.:-))

          1. Jo a když mají chlapi jó ramena a jsou přitom štíhlí, to je teprv problém. Náš chlapeček jej má, vždycky říká – mám takovou postavu, jakou si všichni přejí, ale nic si na sebe nekoupím (prodavačky na něj koukají zbožně a souhlasí). Podzimní kupování zimního kabátu (pokud možno vlněného) pro něj bylo hotové martyrium, nakonec jsme ale sehnali pěkný (firma König /a má obchod v Kéniku/, musím jí udělat reklamu, kvalita za dobrou cenu, i MLP si tam kabát koupil, ten starý – taky od nich – už měl hrozný). Jinak košile si všechny kupuje „slim fit“ a ještě v tom pase „plave“ (díky sportu a vypracovaným trapézům má obvod krku 46), u džín potřebuje délku 34 až 36 (na velikost 32-33), to už je trochu problém.

            1. Ale zlaté nakupování pro chlapy, to pro ženské, to je teprv něco. Já mám postavu podobnou MLP a synovi (tj. hodně široká ramena), jen v pase jsem kapku objemnější. No, kabát na mě, takový, aby se mi líbil, aby měl barvu, která se mi líbí (o střihu nemluvě), to je fakt „mission impossible“. Vždycky nakonec něco seženu, vždy víceméně náhodou, ale spokojená nejsem. Letos jsem ještě nesehnala a chodím ve dva roky starém, který se mi nelíbí, ach jo.

  9. Dede, moc hezké fotky. Já se včera škrábala na rozhlednu Babího lomu, málem jsem dušu vypustila (u mne už je to čirý masochismus) a také mne oblečení stiskalo. Jenomže byla zima, sucho, tak jsem to ráda vydržela.

  10. A mně je zima. Nesnáším hromady oblečení. Mě nestiskají, mě koušou. Jsou dny, kdy mě žerou lístečky, švy, lemy.
    Stejně, jakmile mi prokřehnou ruce, je mi zima. A když studeně fouká, prochladnou mi při plus deseti. To mi pak popraská kůže na hřbetech rukou a pár dní to pálí.
    Ach jo. V posledních letech jsou ty zimy nekonečně dlouhé (objektivně, měřeno délkou topné sezóny a hromadou dřeva, ne mým pocitem).
    Tak jí musím nějak přežít.
    … no, aspoň není bahno 🙂

      1. 🙂 mám moře různých krémů. V každém koutě doma aspoň dva. Jenomže si ty ruce venku namočím každý den. I když dneska mi to dá dost práce. Všecky misky s vodou jsou hluboko zamrzlé :/

        … posílala jsem komentář s obrázkem. Není tu ale zároveň byl duplicitní 😮 … asi jsme se srazily 😀

  11. Tak já ti dnesk aneodpovím..nemám oblečení,co by mne stiskávalo,není mi zima v zimě..mám na sobě tričko s dlouhým rukávem a bundičku se slaboučkou bavlněnou podšívkou,spíše na teplý podzim nebo teplé jaro, ale celkově mi je prostě hic… jediné,na co jsem choulostivá,jsou ruce-tedy dlaně a prsty, ty musím mít v teplíčku….

    1. Ty se máš! 😀 Mě je zima velmi často, byť mi kde kdo predikoval: jen počkej…! No, zatím čekám:))

        1. Hovoříte o „zebře“, dámy? (teda jestli jsem to dobře pochopila – pokud ne, omlouvám se za dotaz). U mě zatím dobré, zima je mi furt. Když se mě moje gynekoložka posledně ptala na „návaly“, nevěděla jsem, co to je (možná právě kvůli té zimomřivosti? fakt nevím).

          1. Jen se neboj, ona přikluše. Když se něco má pokazit, tak se to pokazí,žádný strachy. Do budoucna to ber s humorem, bude líp.

            1. Ona ke mně už přiklusala, akorát nemám ty „návaly“, fakt nevím, co to je. Jak to poznám?
              P.s. Dělám si prču, myslím to dobře, jen se ptám.

              1. Mně to taky nic neříká. Moje gynekoložka soudí, že když to nepřišlo doteď, tak už to nepřijde. Tak snad má pravdu 😀 .

                1. Líty, líty. Mně ta moje paní doktorka říkala to samé, co tapuz ta její – pokud to nepřišlo doteď, tak už to nepřijde.

                  1. No a já se děsím, co přijde. Protože moje máma byla vždycky ten nejzimomřivější tvor pod sluncem, a po přechodu říká, že by jí nevadilo nosit burku, protože by pod ní schovala ty litry potu. No a já se v horku rozpouštím už teď, a nejen v létě, i v běžně vytopených místnostech. I když zebra teprv čeká za rohem. Tak co si sakra počnu, až přikluše?

                    1. Hm, pracovní pc si mě pamatuje, domácí ne. HannaH, ta s těma ptícama.

                    2. Nicméně, musím se přiznat, že jsem moc ráda, že jsme tu tohle téma otevřely. O menstruaci a vagíně se už mluví běžně (i je o té vagíně hra, což asi víte – já ji neviděla), ale přechod, to je tabu, resp. jsem ještě nikde nějakou diskusi na tohle téma nenašla. No a kde jinde to probrat, než tady v „babinci“, že. Snad se teda Dede nebude zlobit. I když na druhé straně, jí se to už asi taky týká, nevím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN