Ne, nejde o příkaz k rožnění, je to moravský ekvivalent českého „rozsviť“! A po kom jsem chtěla rozsvítit?
Za dveřmi na terasu a přilehlou zahradu jsme měli vypínač na světlo nad terasou. Stačilo natáhnout ruku ven ze dveří a trochu se vyklonit – v zimě i tak nic moc – a člověk měl hned jasno, co se na zahradě děje.
Ovšem přišel letošní podzim a s ním oprava fasády. Vypínač i světlo byly odmontovány s příslibem, že až se pověsí markýza (byla zakoupena hned na konci října, sháněli jsme tu správnou velikost celé léto), vrátí se světlo zpátky.
Mezitím do mého života vstoupila technika – tedy venkovní reflektor s čidlem. Báječná věc. Pobíhající pes nebo kočka si světlo sami rozsvítí a po čase světlo samo zhasne. Potud skvělé.
Jenže Borůvka poněkud onemocněla a na zahradě tráví víc času, než je čidlu milé. Vím, že musí existovat způsob, jak interval prodloužit, ale lidé zodpovědní za montáž techniky se k věci stavějí dost laxně.
Výsledkem je situace, kdy se Borůvka ve čtyři ráno dobývá na zahradu čurat a ji v pantoflích naboso a noční košili pustím ven. Borůvka dřepí a dřepí, pak se zvedne a někam odejde. Světlu dojde trpělivost a zhasne. Stojím za dveřmi a nadskakuju, že se už fakt chci vrátit do té postele! A pes nikde.
Tudíž v noční košili těsně nad kolena vyběhnu na terasu, seběhnu čtyři schody a zamávám rukama před sebou. Cestou si drmolím: „Rožni, rožni!“ a tichým řevem se snažím přilákat Borůvku domů.
Psice má zkontrolovanou skoro celou zahradu a ležérním krokem přichází, zatímco já zpátky za dveřmi už skoro drkotám zuby. V posteli se ke mně přitiskne a ukřivděně hledí, proč jsme se cestou do patra tolik flákala, když ona už je dávno nahoře.
Za hodinu zazvoní budík. „Rožni, jinak nevstanu…“
Borůvka osvětříkovaná
Jo, a kdo z vás ví, co to jsou sejkory? 😛
Zase ňáký bramboráky 😉
Jo 😛
sejkory jsou bramborové placky ze syrových brambor /jako bramboráky/ ale bývaly pečené na plotně, ne na pánvi. To se pomastil plát trochu kůží od špeku, na to se plesklo těsto a peklo se z obou stran. Potom se trochu pomastilo. Někde, třeba na Semilsku se ještě horké máčely do horkého mléka. U nás se těm pečeným na plotně a nemáčeným říkalo hanušky. Nevím proč.
a víš proč se máčely do mlíka? Aby byly vláčný…
Takže tady se dříve říkalo- padá vohlod – čili námraza, náledí.
U nás (ČL) se říkalo, že padá omrzlice, ale asi to je výraz ze středních Čech, máti se narodila v Č. Brodě.
Jinak moje slovní zásoba je zvláštní – máti se narodila v Českém Brodě, ale po válce šla s rodiči osídlit pohraničí 😉 . Otec pochází z Liberce, tam se narodil a vyrostl, jeho máti pocházela z Klatov, děda nevím… Já jsem vyrostla u N. Boru, studovala v Praze a bydlím na střední Moravě. Jazykový galimatyáš ;p
Ivo, já nerozumím spoustě věcí, nářečí mě coby v Praze vyrůstající většinou minula. něco jsem znávala k kérkonošského, ale chutě zapomněla.
Ale byly časy, kdy jsem rozuměla na Slovensku Východniarom (dnes by to bylo horší, už pár let nemám tu praxi) a to zase stálo za to:))
Dede, to se nezapomíná 😀
http://vychodnare.webnode.sk/news/anglicko-vychonarsky-slovnik-2/
no, a já jsem se narodila a vyrostla pod Ještědem, na české straně. U nás bylo, dnes to už málokdo zná, velmi specifické nářečí. Něco bylo zkomolené z němčiny protože do práce se tehdy chodilo tzv. za kopec /za Ještěd/ a tam se mluvilo převážně německy. Ono se opravdu chodilo. Ráno do fabriky, večer domů. A bylo to hodně kilometrů přes pořádný kopec. Vzpomínky , dnes už nežijících lidí bylo velmi zajímavé poslouchat i číst.
K tej námraze – u nás sa hovorí „padá oholič“ …
Lidi, tahle diskuse by se mela poslat Ustavu pro cesky jazyk. (inlove)
Víš, jak já se dám do krajového nářečí a zvyků, tak nevím kdy mám přestat. Jinak se spíš držím v pozadí.
Maruško, já mám radost vždycky, když se ozveš, tak nevím, proč se držet v pozadí. Tak hezky piš! (inlove)
Ostatně to platí obecně – já jsem na vaše poznámky a komentáře zvědavá a nevadí mi, když diskuze sklouzne někam jinam, než kde začala. Když se tu povídá, tak mají autoři vždycky větší chuť psát 🙂
Jo, a ještě pěkná slova nasísat, šmárovat a smětat. Se na mě těch třicet let na Moravě pěkně podepsalo 😉
IVO, NASÍSAT BUDE ASI TOTÉŽ ŠMÍROVAT, NAKUKOVAT ČI NAHLÍŽET JAKO ŠPEHOVAT NEBO NAKUKOVAT. U NÁS SE TAKY NĚKDY ŘÍKALO, ŽE ZÍZÁ, TEDY ČUČÍ JAK PUK
Tedáá lidičky, mě se z těch slov úplně točí hlava 🙂 Význam ani jednoho z těch „záhadně zakodovaných“ slov jsem neuhádla a asi bych na Moravě musela spoléhat buď na domýšlení se, nebo bych potřebovala tlumočníka. Až se mi zdá, že třeba bratislavská slovenština by mi byla srozumitelnější, než „čistá moravština“ :)) Ale pročítání jsem si užile, ovšem pochybuji, že si některá ta slova do budoucna zapamatuji 🙂
Ale pamatuji se, jak jsem nechtěla věřit, když se mi kdysi dostalo opravy, že Sušice je TA, ne TY (jedu do Sušice, ne do Sušic).
A když už tu byla řeč o rodech podstatných jmen. Já mám dodnes v angličtině problém s rody zvířat. Dokud to zvíře neznám, nemá jméno, nebo nevím přesně pohlaví – je to prostě „it“ – Look at the cat (dog, horse..). Isn’t it pretty? A já paličatě furt „počešťuji“ a říkám „Isn’t she(he] pretty, a „it“ jen tam, kde i v češtině je zvíře středního rodu. Třeba ptáky, pavouky, brouky, ryby atd. s tím „it“ zvládu, ale u čtyřnožců mi to prostě nejde „přes srdce“ či co a asi to už budu plést do smrti 🙂
Ohledně užívání předložek typu „na Šumavu, do Krkonoš“ jsem našla http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640#nadpis12
Ostravština nebo vůbec slezská nářečí zde moc prostoru nedostávají. Já tedy na to nejsem odborník ani fanda, ale aspoň trošku přidám:
co je to ščur?
No, ono je to vlastně polsky, že.
A na konci té písničky s kobzolema se zpívá:
„Zahrabany v hnoju,
v kanale pazury,
celu noc mu lazly
po pyščisku ščury.“
Brouk 🙂
potkan
Ano, potkan.
Tak teď se ukažte – co to znamená zgróňat?
Je to slovenske zgrnat?viem co robi clovek co zgrna,ale popisat to neviem
A pridavam:viete,kto je mantak alebo mantavy?
Nešika?
Když někdo zgrǒňá, tak leze,kam nemá (třeba když děti na návštěvě prolezou hostitelův dům včetně skříní….)
Manták je i u nás manták (na obě ruky levý). A zgroňat zřejmě to samé jako zgúňat (rofl)
nebo zgríňat
Manták je i v Praze nešika na obě ruce levý.
A ještě k tomu je manták poněkud mdlého rozumu 🙂
TAK SLOVO MANTÁK JSEM JEŠTĚ NESLYŠELA,ALE VÍTE, CO JE ŠOLICH NEBO VAJNLÍK?
NO, HIN SA HUKÁŽTE.
vajnlík by mohl být kastrol nebo rendlík a šolich je asi taková lehká nebo vedlejší práce
Vajnlík nebo někde vajndlík byl v naší rodině vždy lavór čili škopíček, alias malé přenosné umyvadlo. Se šolichem je to, Maruško, svatá pravda,protože to je taková „ulejvácká, nenamáhavá , drobná, ale velice dobře placená prácička. Zkrátka něco takového, co stále marně shání partner mé mladší dcery.Pracovat se mu nijak nechce, ale prachy by bral za nic.
MARUŠKO, JE VIDĚT, ŽE JSI ZE SEVERU ČECH,KDYŽ VAJNLÍK ZNÁŠ. NAŠE HOLKY BYLY VŽDY PŘEKVAPENÉ, KDYŽ O VAJNLÍK NĚKOHO POŽÁDALY A ON JEN ZÍZAL S OTEVŘENOU PUSOU A NEREAGOVAL.
Tak tady je to vajndlík.
u nás vajdling
Tak třebas u nás je to vždycky misa (s krátkým měkkým), ale ve vedlejší spřátelené vesnici V.B. je to vajglín
ALE VŮBEC SE MI NIKDO NEOZVAL NA VOHLOD ….
Vohlod neznám, znám jen pohlodky, jinak pocušky.
Tak mám pocit, že tu máme asi někde zakopanej odpuzovač srážek, nebo co. Když koukám na evropskej radar (www.radareu.cz), tak je krásně vidět, jak se každej srážkovej systém úspěšně rozpadne dřív, než se dostane k nám. I teď tu máme s bídou dva centimetry sněhu 🙁
DEDE, BĚLÁ LEŽÍ VE SRÁŽKOVÉM STÍNU ČESKÉHO LESA, SRÁŽEK TU MOC NESPADNE.ČASTO NÁM SRÁŽKY VEZMOU TY VYŠŠÍ VRŠKY HOR NEBO NÁS SRÁŽKY JAKBY OBEJDOU A SPADNOU V 8 KM VZDÁLENÉ HOSTOUNI NEBO AŽ V DOMAŽLICÍCH, KDE PPRŠÍ DALEKO ČASTĚJI, I KDYŽ NETUŠÍM, PROČ TO TAK JE.ALE TEĎ NASTALA FAKT VZÁCNÁ VÝJIMKA, PROTOŽE NAPADLO DOST SNĚHU, KTERÝ SE STÁLE DRŽÍ. JE MRAZIVO .ALE PRÁVĚ DNESKA ODRÁNA SVÍTÍ SLUNÍČKO. VENKOVNÍ TEPLOTA JE NYNÍ PO 10. TĚSNĚ POD NULOU,-3,ALE BŮHVÍ, JAK TEPLO BUDE KOLEM POLEDNE.MÁM UŽ VAŘENO, PŮJDU ZASYPAT ZAHRADNÍ KRMÍTKO A PAK SE CHVÍLI PROJDU. BU MILUJU JISKŘIVÝ SNÍH A TEN MRAZIVÝ VZDUCH. BUĎTE TU HODNÍ, MIZÍM NA CHVÍLI.
DEDE, CHLUBÍM SE A JÁSÁM, PROTOŽEB TADY V BĚLÉ ZAS KRÁSNĚ, I KDYŽ DROBNĚ, ALE HUSTĚ CHUMELÍ. JE TO ZIMNÍ POHÁDKA. BYLA JSEM ZASYPÁVAT KRMÍTKO. CHVÍLI TO TRVALO, NEŽ SI PIPINY O NOVÉ ZÁSOBIČCE POVĚDĚLY. NEJŘÍV DORAZILY MODŘINKY A KOŇADRY,ZA CHVÍL PŘILÍTLO HEJNO ČÍŽKŮ, ZVONKŮ A TAKY ASI 4 STEHLÍCI. TI O KOULE ZÁJEM NEMĚLI, PROTOŽE JIM NĚJAK NEJEDOU, ALE SLUNEČNICE Z KRMÍTKA MIZÍ JAK SNÍH NA SLUNCI.V JEDNU CHVÍLI SEDĚLI SVORNĚ POD STŘÍŠKOUKRMÍTKA 3 STEHLÍCI A JEŠTĚ PATRNĚ DVA ČÍŽCI.SÝKORKY SE S NIMA O SEMÍNKA NEHÁDALY, ALE ZOBALY KOULE.RADĚJI JSEM SE TAM JEŠTĚ JEDNOU VRÁTILA, ABY MĚLI DOST SLUNEČNICE , DOKUD SE NEZEŠEŘÍ AJEŠTĚ I NA RÁNO.ZKRÁTKA TI PTÁCI NEJDŘÍV POSEDÁVAJÍ NA JAVORU A PAK SE STŘÍDAJÍ NA KOULÍCH A ČEKAJÍ NA VĚTVÍCH MÝCH UŽ PŘES 2,5 METRU VYSOKÝCH MUCHOVNÍKŮ.KDYŽ JSEM UŽ ODCHÁZELA A ZAMYKALA JSEM ZAHRADU, OBJEVILA SE ZAS HRDLIČKA. OPĚT JI PRTÁCI DO KRMÍTKA NEPUSTILI A HNALI JI PRYČ. A DNES JSEM DOSTALA NA LETOŠEK NOVOU SMLOUVU NA PRONÁJEM ZAHRADY, TAKŽE DALŠÍ ROK JE JISTOTA. JSEM MOC RÁDA, ŽE SMLOUVA TRVÁ DÁL, PROTOŘŽE UŽ MÁM DOMA NA PARAPETECH VYSETÁ SEMÍNKA STÁLEPLODÍCÍCH JAHOD( VLONI MI JE ZNIČILA NĚJAKÁ PLÍSEŇ ČI CO),PAPRIK A NEJRŮZNĚJŠÍCH KYTIČEK, CO SE MUSÍ VYSÍVAT VELICE BRZY, ABY V LÉTĚ PĚKNĚ KVETLA. UŽ MNE SVRBÍ PRSTY NEDOČKAVBOSTÍ. DOPOLEDNE JSEMZASE SNÍHZ CESTIČEK NAHÁZELA NA ZÁHONKY.POKUD JSEM TO NEDĚLALA, VŽDY BYLY CESTIČKY MOC A MOC DLOUHO BAHNITÉ.BRÁNÍM SE TAK VODĚ, KTEROU NA CESTIČKÁCH MÍT NEPOTŘEBUJU, ZATO NA ZÁHONCÍCH O NI STOJÍM.
HM, TAK U NÁS NENASNĚŽILA ANI JEDINÁ VLOČKA A KDYŽ JSME DNES JELI PŘES BRUSNICI NA VÝLET, TAK TAM, NA STRMÉ JIŽNÍ STRÁNÍ ŽÁDNÝ SNÍH NENÍ – A ASI ANI NEBUDE. KRUCIŠ, TO MĚ TO ŠTVE, POŘÁD TU MÁME S BÍDOU DVA CENTIMETRY – TO UŽ VEDLE NA PECCE NA TO JSOU LÍP!
Když jsme se přistěhovalí do Doubravice, tak mě mimo jiné potěšil ten jednoduchý a skoro nezkomolitelný název. Mimochodem nepocházející od dubu, ale od dúbravky, neboli meduňky 🙂
A co myslíte, najde se spousta lidí, kteří z TÉ Doubravice udělají TY Doubravice.
Co je k tomu vede, nevím 😛
No protože spousta jmen končících na „ice“ je množného čísla. Tady třeba TY Kozlovice, Prosenice, Dluhonice, Popovice,Hranice, Penčice,Tršice, ale TA Sušice. Ona je spíš ta Doubravice výjimka.
Tie nárečia to je krása.
Tak začnem.k ZGE:mz sme turku=nu kukuricu súpali-yo súpolia sa vyrábali huý
žvičky.Húžvičkami sa viazala réva vo vinohradoch.A kukuricu sme moržovali.Mali sme aj moržovák,ale po večeroch sa sedelo okolo naloženého šporhelta,na platni sa varila téja.okyselená citronšágom,staré žen y vyprávali historky a mz sme moržovali klásky.Tými sa prikladalo na oheň.
No a u nás sa nebabúzňa ani nepobozňa.Ale zmáňa.Krásne slovo.To je použiteľné na všetko.napr.nemáte hlad,len by ste si tak niečo dali a chodíte po dome a bludite a zmáňate.A poriadne nevie to.
Mali by ste upratovať,ale sa vám nejak nechce,tak len si niečo vymýšľate ,nejakú inú činnosť/n akú/,proste len zmáňáte.A nasi…druhých,činorodých perfekcionalistov,ktorí nikdy nezmáňali.
Z a Y.vymeňte si to v prvej vete,prosím.
Verenko, čoveče, tak přemýšlím, jestli i u nás se šústím vázal vinohrad – to nevím, ale šústí se používalo jako ucpávky do beček – omotal se jimi ten čepek na spodu (vypouštěcí).
Jinak – ten moržovák – to byl lupač? Teda mlýnek? Taky si pamatuju, že jsme ho mívali v kuchyni a celá rodina lúpala turkyň – ti šťastnější na mlýnku, ti míň šťastní ručním lupačem (to byl takový kovový návlek na ruku s dvěma řadama zubů). A mně, když bylo pár měsíců, do toho lupača upustila naša Mánička – eště že už byl plný zrna (rofl) , tož se mi ani moc nestalo (chuckle)
Tak by mne holky zajimalo, co jste s tou vyloupanou kukurici delali? To jste tim krmili zvirata? Chetova rodina si nejakou kukurici oestovala; neco slo na vykrm zvirat a neco si nechali semlit najemno na mouku a nahrubo na grits – tedy v podstate polenta.
Ale Hano – namočenou turkyní se krmily hlavně kačeny (aby měly ta krásná žlutá ztučnělá jatýrka – mňam), rozemletá na šrot se dávala prasatům (ale dva měsíce před porážkou se muselo přestat, jinak se sádlo svou konzistencí podobalo kačenímu – zkrátka neztuhlo), klásky se dávaly králíkům – prostě turkyň byla pro hospodářství nepostradatelná
TEDY, YGO, DÍKY MOC. KONEČNĚ JSEM DÍKY TOBĚ POCHOPILA TU ZÁHADU, PROČ MI SÁDLO, KTERÉ JSWEM JAKO SYROVÉ KOUPILA JEDNOU V KAUFLANDU, FAKT VŮBEC NETUHLO A JEN STÁLE TEKLO. BŮHVÍ, ODKUD K NÁM TO SYROVÉ SÁDLO PŘIPUTOVALO, A BŮHVÍ ČÍM ČUNÍKY NACPÁVALI, NEŽ JE PORAZILI. NECHÁPALA JSEM, PROČ SÁDLO TEČE I V LEDNICI A V MRAZU ZA OKNEM. ZÁHADA JE ROZŘEŠENA.
Ještě moc prosím kdyby mi někdo objasnil, co je to vošouch.
Alasdaire, nevím. Ale ty asociace! (rofl)
Jaképak máš asociace? 😀 Asi to to bude jak říká Iva, já vím jen to, že by se mělo jednat o jídlo.
VOŠOUCHY-BRAMBORÁKY (TEDY „TĚSTO“ NA NĚ SE NA PÁNVI JEN TAK VOŠOLÍCHAJ,TEDY OPEČOU. ZKRATKAMI JAZYKA VZNIKL VOŠOUCH.
Děkuji. 🙂 Pak tedy budou zítra k večeři vošouchy.
ALASDAIRE, U NÁS BUDOU VOŠOUCHY K OBĚDU, I KDYŽ JE NEDĚLE.JIŘÍ MASO MOC NEMUSÍ, TAKŽE ON DOSTANE NEPLNĚNÝ VOŠOUCH SE SPOUSTOU ČESNEKU A MAJORÁNKY, JÁ NEJDŘÍV LEHCE OPRÁSKNU KUŘECÍ ŘÍZEK ,PAK NALIJU NA PÁNEV TROCHU ,VOŠOUCHOVÉ HMOTY, OPRÁSKNUTÝ ŘÍZEK NA NI POLOŽÍM A ZAS TROCHOU VOŠOUCHU ZALIJU. OPEČU TO Z OBOU STRAN. SE ZELNÝM, HLÁVKOVÝM ČI JAKÝMKOLI ZELENINOVÝM SALÁTKEM JE TO DOCELA DOBROTA. JEN SE VOŠOUCH NESMÍ TOPIT V OMASTKU. VTĚSTA A OPEČU NA PÁNVI. KDYSI JSEM TO MĚLA V NĚJAKÉ DOMAŽLICKÉ HOSPODĚ, KDE TO DOST SLOŽITĚ NAZÝVALI, ALE BYLO TO FAKT DOBRÝ, TAKŽE JSEM TO PŘEVZALA DO DOMÁCÍHO JÍDELNÍČKU. BRAMBORY JEŠTĚ MÁM SVOJE, VLASTNORUČNĚ VLONI VYPĚSTOVANÉ POD TRÁVOU, V OHRÁDCE Z PRKEN (DÍKY, RI!).
vošouchy – tenhle název bramboráků používají Plzeňáci….
Nějakej bramborák
ALASDAIRE, VOŠOUCH= OBYČEJNEJ BRAMBORÁK. ŘÍKÁ SE TAKTO BRAMBORÁKŮM HLAVNĚ NA CHODSKU, MOŽNÁI NA PLZEŇSKU. NEZNALA JSEM TO SLOVO, KDYŽ JSEM PŘIŠLA DO BĚLÉ NAD RADBUZOU. VOŠOUCH JE TO PROTO, ŽE SE NA PÁVVI JEN TAK LEHCE OPEČE, TEDY VOŠOUCHNE. JINAK JÁ ZNALA PRO BRAMBORÁKY NEJRŮZNĚJŠÍ NÁZVY. DOMA SE JIM ŘÍKALO KŘÁPANCE, NĚKDY KRAMFLEKY, JINDY SE NAZÝVALA BRAMBORÁKY. NA VOŠOUCHY JSEM VALILA OČI, NEŽ JSEM POCHOPILA, OČ VLASTNĚ JDE.
VIDÍŠ, A U NÁS POD JEŠTĚDEM SE JIM ŘÍKÁ HANUŠKY. v TROUBĚ PEČENÝ NA PEKÁČI JE BANDORÁK. MŮŽE BÝT SE ŠVESTKAMI NEBO JABLKY
MARUŠKO, KDYSI JSEM V TROUBĚ PÍKALA VELICE DOBROU BRAMBOROVOU BUCHTU S DROŽDÍM A BYLO TO VLASTNĚ TAKY NORMÁLNÍ BRAMBORÁKOVÉ TĚSTO S PŘÍDAVKEM DROŽDÍ.NA STARÉM ZVÍŘETNÍKU U V ČLÁNKU OBRAMBORÁCH JSEM O TOM I KDYSI PSALA. DNESKA ALE DĚLÁM BRAMBORÁKY JEN Z OLOUPANÝCH,ROZMIXOVANÝCH , OSOLENÝCH A OKOŘENĚNÝCH BRAMBOR, Z TROŠKY STUDENÉ VODY A VAJÍČKA . UŽ MI TUÝ JDE HUBY ŠEJDREM.
LENKO, TÉ BRAMBOROVÉ BUCHTĚ SE ŘÍKÁ BÁC
Zdravím s novým ránem. U nás pocukrováno a je nula.
„Pabózňat“, že by lelkovat???
Znám spíš ve formě „pabúňat“ a „na našem koncu“ je to něco trochu jiného 🙂
To by mohlo být, to lelkování – nebo taky něco bezmyšlenkovitě hledat. U nás se totiž takovému chození od ničeho k ničemu říká babúzňat.Třebas na Matyldu poskakující v noci na zahradě před čidlem my mohl soused přes plot zavolat: „Ná, co tu zas babúzňáš!“
A ještě k tomu slovesu rožni – zajímavé, že jiný tvar tohoto slova je všude rožínat, kdežto u nás rožihat. Proste čeština a její nářečí jsou kouzelná a plná překvapení.
Ygo, zaludna otazka. Moze chlap babuznat? (think)
Né – chlap akorát spúzá (což znamená, že jde tam, nevím kam a hledá to, nevím co a eště s tím otravuje).
Ygo, je mi jasné, že moje čeština je prostě nudná 😛 Nejen neznám tato slova, ale kromě bloumání a lelkováni ani nic dalšího. Ale zase se ráda přiučím 🙂
YGO, TY JSI FAKT KŮŇ!ZAS SE ŘEHTÁM NAHLAS A ZASTAVIT SE NEMŮŽU. PROHLAŠUJU, ŽE KVŮLI ZVÝM KOMENTÁŘŮM SI NIKDY K PC NEBERU PITÍ. BUĎ BYCH SE UDUSILA NEBO FURT NĚCO PRALA A OTÍRALA. MÁŠ VŽDY V KOMENTU ŠRAPNELY.
ALE NE LENKO, TO NEJSOU ŠRAPNELY, TO JE KRUTÁ PRAVDA 😉
Může, stává se mi to v noci občas (pokud je to to, co si myslím já).
ALASDAIRE, PTAL SES NA VOŠOUCHY. JSOU TO OBYČEJNÉ BRAMBORÁKY.ODPOVÍDALA JSEM UŽ VÝŠ, ALE CPU TO I SEM, ABY ASPOŇ NĚKDO ODPOVĚDĚL NA TVOJI NÁŘEČNÍ ZÁHADU
Chodit od ničeho k ničemu 🙂
Kdo ví, co to je „pabózňat“? Je to sloveso…
Pabózňat – v noci nespat a courat se barakem, cist knizku, sedet u pocitace… Ja zrovna ted pabóznim, kolem ctvrte rano mne boli opary, tak jsem vylozila mycku a ctu si na internetu.
Rožni se BĚŽNĚ užívalo u nás doma taky, můj táta se narodil ve Velké Bíteši,kde se běžně rožínalo taky.
JEŠTĚ JEDNO OT HLÁSÁNÍ. NEVÍM, JAK TO VYPADÁ JINDE, ALE POČÍTÁM, ŽE DO ZÍTŘKA BUDOU Z BĚLSKÝCH ZAPADLÍ VLASTENCI,JELIKOŽ TU UŽ OD RÁNA HUSTĚ CHUMELÍ A JE TĚSNĚ POD NULOU, TAKŽE SNÍH JISTĚ VYDRŽÍ. DNES JSEM SE VELICE TĚŽKO DOSTÁVALA NA ZAHRADU,PROTOŽE JIŘÍ PŘED ROKY UDĚLAL PĚKNOU BRANKU , ALE OTEVÍRAJÍCÍ SE DOVNITŘ.ZKUSILI JSTE SE NĚKDY PŘETLAČOVAT S 10 CM VRSTVOU SNĚHU, KTERÁ JE NAPADANÁ PŘED TĚMI VRÁTKY? NEJSEM TWIGGI ANI SVALOVEC, TAKŽE PTÍCY MUSELY DOST DLOUHO ČEKAT NA PŘÍDĚL SLUNEČNICE. BOHAPUSTĚ MI NADÁVALY, PROTOŽE BYL FAKT HLÁÁÁD.ALE ZVÍTĚZILA JSEM, I KDYŽ JSEM MUSELA NA TO PROTÁHNUTÍ SE SHODIT TLUSTOU ZIMNÍ BUNDU.PŘEJU VŠEM KRÁSNÝ ZBYTEK VÍKENDU A ZATÍM MIZÍM.
Tak já se taky zeptám: Ta Olomouc nebo ten Olomouc? A proč? 😛
PS:pro mě vždy TA 🙂
Na Hané TEN Olomouc a TEN Kroměříž. 😉 . Tchýně je echt Hanák a jezdí do Olomouca a do Kroměříža.
A my na východ od Moravy (řeky) jsme jezdívali do Olomúca 🙂
Dede, pro me, rodileho Olomoucaka, je to zasadne a jedine TEN. A to mam proste odkoukano z reci. Vyjdeme z narecoveho tvaru Olomóc. Takze kdyz su na vesnici, tak se ptam – jedes do Olomóca? Kdes to koupil? – V Olomócu, v tom Olomócu… Atd. Cili se to sklonuje v tom nareci po dlouhe generace jako muzsky rod. Az se nekde usnesli o nas a bez nas a pozenstili to.
Ivo, ja jsem neopisovala, jen mi muj komentar sedel neodeslany, protoze mi zavolala kamoska z prace a kecaly jsme strasne dlouho.
Pro mně čistě iracionálně , jen jak to cítím, je ten Olomouc a ta Kroměříž. A to navzdory tomu, že jsem 16 let pracovala s člověkem, který pocházel z Kroměříže a zásadně o ní mluvil v mužském rodu 🙂
Já naopak – ta Olomouc, ale ten Kroměříž.
Ta Kroměříž? To snad slyším (vidím) po prvé.
Jak už jsem psala nížejí, ten Olomúc a ten Kroměříž.
A ještě nářečná perlička – jezdili jsme NA Čejč, NA Terezov (správně Terezín) a NA Vrbicu – v těchto případech nikdy ne DO …
Aha, tak odkud je to pro mě strašné, sejdeme se na Andělu (stanice metra):-).
Já se scházím u Anděla. U Muzea, na Florenci, v Křižíkové, v Hájích, na Můstku…
Chichi, ta čeština.
A co mě dere – bydlím na Hřebenkách (podle bývalé usedlosti, smíchovská čtvrť), ne na Hřebence (zkomolení developerů, které se šíří dál a dál…). Hřebenka jsou jako kasárna, číslo pomnožné. Však se ulice jmenuje „Na Hřebenkách“, a ne „Na Hřebence“.
No a pojedu „do“ Krkonoš, ale „na“ Šumavu…
Jo, a ja jezdim na Floridu a rada bych na Aljasku, ale jinak jezdim do Georgie, Sev. Karoliny, atd. A pritom v anglictine je to jedno. Mysteria jazyka…
Jajko, JO!! 🙂 Přesně řečeno (wave)
Dtto, Jajko, s tím na Andělu atd. A též mi znepokojuje vazba – bydlím na hotelu. To mám vždycky pocit,že někde na střeše u komína.
Anonymní Abyt.
A když jste „na chalupě“, tak taky „za komínem“? 🙂
Tomně víc škube za uši ostravské „jdu do doktora“.
Bezva clanek, podnetna diskuse. Cidla na ceskych verejnych toaletach byla opravdu zabavna. Nez jsem na to prisla, tak jsem byla zmatena. Pak jsem vykoumala, ze staci mavat rukama. (rofl)
Ale napoprvé to překvapí, co? 🙂
My to máme jednoduché, my holky. Ale co chudáci chlapi? To je šílená makačka na bednu. Oni tam chudáci stojí a… a přitom si opakují: „Levou mávat, pravou mířit, levou mávat,…“ 😀
JJ, TYS UŇ!!!VYPRSKLA JSEM SMÍCHEM TAK NAHLAS , ŽE JSEM VZBUDILA JIŘÍHO Z HLUBOKÉHO SPÁNKU.TA PŘEDSTAVA!….ALE JE VIDĚT, ŽE MÁŠ DOMA TŘI MUŽSKÝ.
JJ ! ty ty ty ty ! (emo)
víte co to je hlavatka?
ryba?
je to také ryba ale u nás pod Ještědem tak říkali zelí
zelí?
ano Jmenovkyně to ví.
A co je vohlod? Není to okus.
že by košťál?
Tak ještě jedna hádanka: koho chovají v zajícárně?
chovají králíky ?
Jo, to je z Vysočiny. Tam mají v zajícárně králíky a po polích běhají polňáci 🙂 .
Ked som pracovala v AT moj sused sa volal Klaus von Kralik. Pochadzal zo Sudet.
Ked som starkej, kt. som opatrovala vysvetlila, ze nas mily sused { naozaj mily, nerobim si srandu}, je vlastne Klaus von Kaninchen, tak sa najprv 15 min. rehotala a potom mi prisne zakazala, aby som mu to prezradila. Samozrejme, ved nie som az tak blba.
Ale u nás mívají králici v zajčárně.
A prádlo věší venka.
O kladce už jsem se jistě zmiňovala, a není to jednoduchý stroj.
A taky se u nás pěstuje burák.
Je, je, tak to jsem si pěkně početla. Už vidím Matyldu, jak v noční košili, k velké radosti sousedů, pobíhá v noci po zahradě, mává rukama a „tiše řve“ :-))).
A komentáře jsou přímo vlastivědné. TAK SCHVÁLNĚ! CO TO JSOU – JABLÓŠKA?!
asi brambory?
BINGO! Maruško! Takhle se říká bramborám v brněnské Líšni.
na Vysočině hned za Svratkou, už v Čechách rozlišují zemský jabka a stromský jabka.
Ale zemska jablka I castecne na Hane. Od toho zemaky.
taky erteple,pandury :-))
Myslím, že ve slezském nářečí taky kobzole – kdysi na táborech jsme zpívali písničku „Ó dulalajné, kobzole sú fajné, ó dulalaj, kobzole sú fajn. A seděla na stóle, volala ty vóle, volala ty vóle, já sedím na stóle …“ ježíš, co za blbosti si člověk zapamatuje, ale číslo svého mobilu nevím (headbang)
A na SK mame zemiaky, bandurky, erteple, svabku, kromple alebo krumple… Vyberte si. A kolko som este zabudla …
Jo, to je pěkná písnička, o těch kobzolích. Znáte to celé? Smysl refrénu, jak někdo v nějaké diskusi vysvětloval, je ten, že když není prase, tak jsou samotné brambory taky dobré (ironicky).
V některých lokalitách se říká dokonce kobzale.
Dámy zo Slovenska, už delší dobu mi vrtá v kebuli, co je to „švábka“?
brambora,zemiak .
Na strednom Slovensku chudobí Slováci sedeli okolo stola,z hrnca si brali uvarenu švabku v šupke,olupali,osolili,a zapili vodou.
Díky Verenko, nebyla jsem si jistá
V písničce je také slovo šalerka. Může to být s velkým i malým š 🙂
K tomu bych rád něco napsal, ale je toho tady už moc. Snad někdy jindy, až bude článek o podnicích veřejného stravování. 🙂
ač jsem o dost starší tak si tu zpívanku taky pamatuju a někdy když mě něco vytočí tak si ji i prozpěvuju
zemčata
No, momentálně mám aspoň normální bavlněnou, ale za teplých nocí nosívám takovou tu mírně nemravnou, co měla v Četnických humoreskách Alena Antalová- to by asi bylo zajímavější 🙂
To by je soused pak schválně rozštěkával. Krásnou mladou ženskou ve svůdné košilce by chtěl vidět častěji
Matyldo, moc hezké. Vídím tě coby zimní divožínku prosebně vzpínající ručky k hvězdičkám, aby ještě chvíli svítily, anžto se poběžíš ještě dospat (až se ta zaracená psová vrátí). A přeji Borůvce co nejdříve zase dokonalé zdraví.
Moje situace je zcela opačná. Světelné čidlo na pohyb máme ve vedlejší garáži. Je to součást motoru na stropě pro el. otevírání garáže. Hodí se u auta, když vám vrata sama vyjedou a vjíždíte do rozsvícené garáže. Jenže i když jdu večer pro Trixie postranními dveřmi, při vkročení do garáže se rozsvítí. Problém je v tom, že do tmy ozářená garáž, rozštěká tři pitbully za dřevěnou ohradou zahrady. Psi mne ve dne trochu vidí skrze škvíry mezi prkny, dobře ale znají můj hlas, přesto spustí. V létě se v garáži rozsvítí naštěstí jen jednou, protože v 8 je ještě světlo, navíc Trixie už čeká venku a tak do garáže ani nejdu. Zato v zimě psy rozštěkám 2x. V chladnu totiž Trixie venku nečeká, ale chrupe uvnitř v zateplené kleci, kde navíc žebrá, abych si k ní na chvíli vlezla se pomazlit. Mohlo by mi to být jedno (psi neštěkají zase tak dlouho), ale mě vadí, že kvůli rozsvícení naruším večerní ticho. Tak, než vejdu do garáže, hodně se shrbím, protože čidlo jaksi reaguje až od určité výšky (jak jsem pokusy zjistila). Je-li třeba, svítím si malou baterkou, kterou jsem začala nosit. Ze začátku vypadala Trixie poněkud zmateně, proč se dovnitř a pak zase ven plížím div ne po čtyrech, ale už si zvykla 🙂 A garáž zůstává ve tmě, psi neštěkají 🙂
A jako u Bubu, také máme vypínače na venovní „světlomety“ uvnitř domu.
Včera v parku vedle mladého páru radostně capal kavalír(ka?). Poznala jen ho ale jen podle hlavy (zbarvení jako Borůvka), protože celé tělo a ocas měl pes skoro vééélmi nakrátko. Nijak extra mu to neslušelo, vypadal dost legračně. Možná za tím byl nějaký kožní exém, který sestřih vyžadoval, jinak nevím, proč chudáka tak ofidlali.
Maričko! Fascinuje mě představa, jak běžíš po čtyřech 🙂
Rožni (nebo naopak nerožínej) se říkalo u nás na Hané a já používám stále. Na základce jsme měli učitelku, která zásadně říkala „nasviť“. Od nikoho jiného jsem už potom nasviť! neslyšela. Pikantní je na tom to, že to byla učitelka češtiny. (chuckle) Byla poměrně svérázná a tak na třídních srazech se na ni pokaždé vzpomíná.
Uf, tak od učitelky češtiny bych to nečekala.
U nás se teď slovo rožni nebo nechej rožnutý, ozývá často. Štěně čůrá téměř každé tři hodiny a snažíme se jí vyhovět, protože si už umí říct. Babu, naše staruška ,bere prášky na odvodnění, k vůli srdíčku. A tak aby to šlo rychle a necouraly se , tak je popadnu obě pod paže a šup s něma ven a pak zase šup zpátky.Až jdeme naposledy, hluboko v noci,tak si teprve shodím venkovní kalhoty. Ráno zase skáču jak Jája a Pája přimo do venkovního ale musí být rožnuto aspoň ledsvítidlo. :-))
Jé, štěně… kamarádka bude mít za 14 dní štěně kavalíra 🙂
Ad „Rožni!“ jsem měla taky pěknou historku. To mne studenti poprosili, jestli bych jim nemohla zapáliť (k nám totiž chodí dost Slováků). Moje reakce byla „Ano, hned rožnu.“ A ten jediný chudák v první lavici, co mluví spisovně, si stěžoval na spiknutí Moraváků a Slováků proti jeho rodnému jazyku.
Tak jsem trochu googlila a tady je výsledek:
http://www.gisportal.cz/2013/09/rozni-nebo-rozsvit-cesky-jazykovy-atlas-digitalne/
Spiknutí proti rodnému jazyku! Odkud byl?
Z Kolína, co stojí v pěkné rovině. 🙂
Tak schváně dámy, co je to „turkyňa“?
U nás taká tá oranžová obrovská tekvica (tykev), čo sa pestuje na jadierka (semienka). Či?
já bych řekla, že kukuřice
Pravdu máš: http://1url.cz/k7to
Ale to že u nás je to tekvica som si fakt nevymyslela, aha tu sa to spomína: http://1url.cz/o7tN
někde na zámku jsem slyšela, že kukuřici…docela mě to překvapilo…
Ale no tak, děvčata, co je na turkyni divného? To u nás ZNÁ každej malej sopláň. Navíc vám prozradím, že turkyňa se šústá a bolí z toho prsty … (chuckle) (chuckle)
nás né, my na ni máme mlýnek 😀
Co je divného na pochtívání? Aneb jak to říct jinak?
No ale než půjde do mlýnku, tak se musí ošústat! A když šústáš pátý měch, tak už to cítíš. A to nemluvím o tom, že některé svazovaly do párků a věšaly na hambalky
Na hambalky nebo na hambalka?
U nás je to ten hambálek (ten Olomúc, ten oharek) – my jsme vysazení na chlapy (rofl)
Jo, Ygo, taky to tak u nás máme- akorát dorta je TA dorta 🙂
Pochtívat = loudit
ŠÁRKO, ŽE KUKUŘICI ŘÍKAJ NĚKDE TURKYŇA ,POCHÁZÍ PRÝ Z TOHO, ŽE KUKUŘICI DO ZEMÍ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH MĚLI DOTÁHNOUT TURCI PŘI SVÝCH DOBYVAČNÝCH TAŽENÍCH. ALE UŽ SI TÍM NEJSEM DOCELA JISTÁ.MOŽNÁ, ŽE BY TO MOHLA DOPLNIT BATY.
Ked Vam niekto povie {rekne}, ze v Nemecku, Anglicku atd. sa dobre uplatnite, ked sa doma naucite aspon zaklad jazyka, tak mu neverte ani mekke f.
Pretoze pridete do oblasti, kde sa hovori narecim {dialektem}. To sa mne stalo v Rakusku.
Tak som zucastnenych zdvorilo poziadala, aby so mnou hovorili HOCHDEUTSCH – teda spisovnou nemcinou. Oni to vedia – v skole sa ucia, ale doma hovoria “ ako im zobak nariastol“ .
Naše firma je švýcarská, největší výroba a nejvíc lidí je v Německu. Švýcarská matka a německá dcera jsou na protilehlých březích Bodamského jezera. Když se scházíme jednou za rok, jednacím jazykem je angličtina, kterou příliš nevládnu. Ovšem svému německému “ šéfovi “ lépe rozumím anglicky než německy. Pokud spolu mluvíme německy, prosím ho, aby alespoň mluvil pomalu. Mluví – tak asi tři věty. Potom plynule zrychlí a ta rychlost spolu s jeho dialektem – to je prostě děs
Jj, nás bylo kdysi na šestitýdenním semináři šest Čechů + Slováků a šest Poláků a velmi rychle jsme se dohodli, že spolu budeme mluvit anglicky.
Brácha v USA mluvil s kolegou Polákem na semináři anglicky- bylo to jednodušší 🙂
Este sa vyjadrim k predchadzajucemu clanku:
Myslim, ze na DeDenik nechodievaju baby, pre kt. by moda bola Numero Uno.
Pre nas su najrozhodujucejsie nasa rodina a nasa stvornoha rodina.
OT: U nas napadlo asi 5 cm snehu, a zda sa, ze mieni zostat. Krajine velmi nepomoze, ale ludom zneprijemni zivot 😐 .
Pro přírodu každá kapka dobrá
letos na dšť a sníh nenadávám, letos ho přírodě přeju..moc tu vláhu i peřinku potřebuje….
My tu na sníh čekáme… už bylo moc zle.
A do třetice: k jazyku:))
Moje pasivní znalost „moravštiny“ pěstovaná v hojném styku s houfkem přítelkyň z jihu Moravy se začala aktivizovat, jak k nám přišla Nikola, naše děvče z pod Jeseníků. Díky ní jsem si nejen rozšířila slovní zásobu, ale podle Martina i chytila její přízvuk, což on považuje v mém případě za neposlouchatelné 😛
A slova, která mě pobavila? Mrcání ocasem a pochtívání! Pochtívání se mi luštilo těžko, byť je to tak snadné:))
Napovím – u nás doma nejvíc pochtívá Berry… jakmile někdo z nás jí (chuckle)
Dede, posílala jsem Ti na Tvůj mail zprávu. Jde o opublikování výtahu z jednoho mého článku publikovaného na Našem Zvířetníku bez mého a jistě i Tvého vědomí a samozřejmě bez uvedení zdroje. Dej mi něco vědět, prosím.
Už letěl mailík 🙂
Ať tě Martin nepeskuje, moravský přízvuk je přízvuk milý. Já jsem kdysi hlídala 14 dní andulku mé norské kolegyně a ta mi po návratu suše oznámila, že pták k ní hovoří norštinou s českým akcentem a navíc divně blábolí. Blábolení bylo české umravňování mého psa, které učenlivý pták na ni skřehotal. Také poštěkával, což kolegynina kočka nelibě nesla. Prostě fiasko.
(clap) (rofl)
Mrcání ocasem znám z rodiny- běžně to používá babička 🙂
Jo, ještě ke světlu – taky máme jedno na čidlo, ale se psy spící venku jsme zjistili, že se to nedá použít, protože to u nás blikalo jak v Las Vegas. Protože u nás navíc ani není veřejné osvětlení (parcela byla skoro 80 let prázdná, tak kdo by tu dělal lampu, že), tak prostě máme na dvorku vlastní světlo, kde bývala úsporná žárovka, teď je tam ledková a svítí se celou noc – má to časový spínač. A když potřebuju vidět víc, je světlo u obou vchodů a hlavně – mám pořád po ruce silnou baterku 🙂
Jinak to sice ode mne není hezké, ale musím se smát při představě, jak pobíháš po terase v noční košili a máváš rukama (chuckle)
Jednak taky občas musím v noci v noční košili na zahradu (obvykle zjišťování, na co ti psi tak strašně řvou)
A jednak proto, že mávání na čidlo mě rozčiluje – hlavně, když mi zhasne světlo někde na veřejných záchodech, já sedím a mávám nad sebou v naději, že u toho nebudu muset i vstát 😛
No, představa o pobíhání je roztomilá, realita výrazně horší, zvlášť za jasných zimních nocí…
Díky Matyldo, za bezvadný článek!
Tichý řev – jo, to dobře znám. Sem tam se stane, že se Ari v noci udělá teskno, není na koho řvát, spát se jí taky nechce, a tak si pozpěvuje – to je něco mezi štěkáním (bez naléhavosti) a vytím.
Já u toho rozhodně nemůžu spát a taky myslím na chudáky sousedy, takže se musím tiše (abych nevzbudila Martina) odplížit do horní koupelny, která má okno nad dvorkem a tiše leč s dostatečnou razancí zařvat: „Drž hubu, Ari! A mazej do boudy!“
Ari má radost, že s ní někdo sdílí krásu noci (obvykle zpívá mezi druhou a třetí hodinou ranní), zmlkne a jde zase spát. Pokud si myslíte, že jsem na ni nevlídná, tak musím být, protože vlídné „Aryško, spinkej“ znamená, že se se mnou pustí do hlasitého rozhovoru (já tedy jsem potichu, ona štěká nahlas) a já fakt nechci, aby sousedi začali uvažovat o to, jak psinu umlčet.
Pokud si myslíte, že by měla spát doma a nebyl by problém, tak věřte, že když je prostě chci mít doma u postele, tak těžce vzdychají, když po povelu „jdeme spinkat“ ukážu k ložnici a ne ven, a nejpozději v pět ráno mě donutí je zase pustit na zahradu. 😛
Musíš na svých gaučácích víc zapracovat, aby s tebou v ložnici chtěly být 🙂
když ono těm našim chlupáčům je v noci teplo, viď Dede? Ale kdyby Dede také chodila v takových lehčích nedbalkách jako Matylda, tak by to sousedům třeba nevadilo.
I u nás někdo říká „rožni“. Ale spíš kousek na východ od nás, na Svitavsku (to je asi 20 km).
Můj nejdražší byl prozíravější. Vypínač na světlo na terasu je uvnitř i venku. Ale my jsme cvoci, třebo světlo na galerii se ovládá 4 vypínači. A ještě máme jednu stropnici, na kterou fungují 3 vypínače. Elektrikář Jarda mě neměl rád 🙂
Každopádně držím palec, ať je Borůvce líp.
O vypínači uvnitř už byla řeč… ale prý to asi nepůjde…
Jsou chvíle, kdy jsem vděčná za to, že se kočičáci nevenčí. Teda hlavně v zimě.
Tvoje holky by mohly prolézt i kočičími dvířky – neuvažuješ o nich?
Jsou i pro psy 😉 , v několika velikostech.
Jackie (JRT) také má, pre malé plemená. Brácho mal starosť, že sa nenaučí ich používať. Ešte ani neboli poriadne namontované a okamžite pochopila, že je to pre ňu a začala cez ne skákať jak antilopa. Otvára si ich v skoku s takou razanciou, že už má na ňufáku malinkú ružovú plôšku zodratej srsti … nič do krvi, a asi ju to ani nebolí, na to zas je ona precitlivka, len proste opotrebované hojným používaním …
No, ani ne… trpím fixní ideou, že bych zjednodušovala život zlodějům.
Keď máte vchodové dvere otočené do ulice, tak by som do padacích dvierok tiež asi nešla.
díky kamarádům ze Znojma, tenhle výraz máme ve slovníku přes 20 let…pak ještě žufánek, okurek a z Hané- bochte a zelé .
ty intervaly,pokud je to čidlo nastavitelné,nastavit jít musí..i 15 minutové..
Co je Borůvce?
No, veti neví. Vypadá to jako zánět močových cest, ale klinicky tam není.
a dáváš tu swiss brusinku? když tam nic nebude,tak jí neublíží,když tam něco je a nejde to najít,tak pomůže…
Dávala jsem, ale efekt žádnej, pak jsem zkusila chlorellu, tam mi připadalo, že došlo k malému zlepšení- no, loni v úplně stejném termínu proběhlo totéž a otřepala se z toho nějak sama, tehdy taky nic nenašli. Tak nevím, jestli z toho něco zafungovalo, nebo se to pomaličku zklidňuje samo, ale stejně dneska jdeme znovu, navíc musím ještě pořešit i Světlušku, ta má bouli na břiše. Podle lidské doktorky kýla, tak uvidíme, na čem se domluvím s vetem.
já tu brusinku dávám Nenelce celou zimu..má to podobný jako Borůvka,nic tam klinicky není..ale mám lepší pocit a kočce je líp….prostě má neklidný dolní cesty, jak konstatoval vet..je to lepší než do ní cpát ATB. A včera mi ta vopice upíjela matchatea…. a tvářila se blaženě.
Tak na testech se krev v moči neobjevila- zato krystaly struvitů jo, což je podle veta zvláštní kombinace, ale je to tak. Nejspíš to Borůvku dost dráždí, navíc kvůli tomu asi i míň pije. Ledviny jsou ale ok. Takže dostala atb, pastu (kočičí, ale prý je to jedno) na změnu pH moči a mám nahlásit v úterý, jestli je to lepší, případně se bude pátrat dál.
Pokud vím, tak dává a už delší dobu. Jenže na Borůvce prostě není nic k nalezení, co by vysvětlilo její problémy.
no to má stejný s Nenelkou-Blonďatou nohou (želvina), přes jaro,léto,podzim pohoda, na zimu brusinka…
Zkus dávat Renol (Energy) – Barouškovi prokazatelně s některými neduhy pomohl.
„Rožni!“ není výhradně moravská specialita. Plzeňská větev naší rodiny používala tohle slovo pro „rozsvícení“ běžně, říkali dokonce „roužni“. Na plzeňsku se to normálně používalo a možná i jinde. Já to znám od Plzeňáků.
Ano to je pravda Tapuz říká se to u nás.
Já jsem donedávna ani nevěděl, že se to dá říct nějak jinak. (Trošičku přeháním:-)) Polehčující okolnost, že jsem opravdu z Moravy.
Nemohu si vzpomenout, jestli to budilo nějaké reakce, když jsem kdysi prodléval v Čechách.
V Plzni rožínáte? Zajímavé!