BTW: Aby válka zase nezačala

Tak máme další výročí konce II. světové války. Ať se slaví její konec, nebo se vzpomíná na tragický začátek, vždy je poselství stejné – nedopusťte další válku! Přesto takové přání nikdy v historii nepomohlo.

 

 

Příčiny válek jsou stále stejné. Boj o moc, zdroje a vliv. Ti, kdo válku rozpoutají, v ní málokdy bojují, zatímco k válečnému strádání donutí jak napadenou zem, tak později svoji vlastní. Taky vás už napadlo, že kdyby nebylo vojska, tedy mužů ochotných bojovat za žold posvěcený nějakou tou ideou, nebylo by válek a mydlit by se museli jen diplomaté a obchodníci?

Podle knížky Lawrence Stona nazvané Rodina, sex a sňatky v Anglii, britské koloniální impérium tak úspěšně rostlo mj. i kvůli těžko dostupným sňatkům. V době, kdy majetek rodiny dědil jen nejstarší syn, který se navíc obvykle ženil poměrně pozdě, nezbývalo těm mladším, narozeným ve vyšších společenských vrstvách, v podstatě nic jiného, než kariéra v církvi nebo v armádě – pokud si chtěli uchovat svůj společenský status.

Po dvou letech strávených v Anglii jsem došla k názoru, že za britskou imperiální expanzí stálo tamní revmatoidní podnebí, ale jak to vypadá, byl za tím i nedostatek přístupného sexu a možnosti založit rodinu. Mládence tak doma nic nedrželo a byli ochotni bojovat za zájmy svých velitelů, i za své vlastní.

A funguje to tak dodnes. Vypadá to, že omezit nažhavenou válečnou připravenost snad může jen vysoká hodnota individuálního života ve společnosti, podpořená možností lidí aktivně utvářet svůj život, pracovat, cestovat a mít rodiny. A také psychická odolnost obyvatel vůči nenávistným kampaním s vypočítavostí postavených na pocitech méněcennosti, strachu, neznalosti a závisti.

Asi už také chápete, proč se války pořád opakují. Jediná obrana je v nás samotných – nenechat se zblbnout ideologií, zaslepit záští, hrabivostí a nesmyslným přesvědčením, že škoda se stane jen těm druhým.

Aktualizováno: 8.5.2012 — 00:12

60 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. A ještě si neodpustím drobnou poznámku – kdyby byl Nobelkomitéen ve Stortingu co k čemu, tak by dali Nobelovu cenu za mír Googlu za Google Translate, nebo Jimmymu Walesovi za Wikipedii. Google Translate a Wikipedia jsou podle mě jedněmi z naprosto klíčových přínosů světovému míru za posledních několik tisíc let. Války totiž plodí především neznalost a nedostatek informací přístupných široké populaci – a tímhle Google a Wiki svět nesmírně demokratizovali. Víc než všichni hipíci dohromady.

  2. Po přečtení diskuse si dovolím jeden komentář: Nemyslím si, že je to tak jednoduché, jako složení zbraní na všech stranách, to ne. Stojí ovšem za to se podívat do toho, co předcházelo mírumilovnosti například dnešních Evropanů, a zkusit to exportovat jinam. Joseph Nye měl podle mě pravdu, když psal svou knížku Soft Power, která by se dala shrnout do hesla „příklady táhnou“. Zkuste si srovnat například Polsko a Srbsko, které byly v roce 1990 mentalitou na dost podobném místě – a kde jsou dnes. Troufnu si říct, že kombinace internetu, Ryanairu, WizzAiru a Evropské unie (tedy možnosti žít bez byrokracie a pracovat kdekoliv – toto je EU, ne jen cestování bez pasu), bohatě stačila na to, aby mladí Poláci dnes nebyli jako jejich otcové, tzn. podléhající touze generálů a starců je nechat masově někam umírat za ideu, kterou si ještě nestačili ani promyslet. Co mladé Poláky tak změnilo? Atraktivita spravedlivého světa, který umožňuje člověku žít si svůj malý život. Ne se obětovat ve jménu kolektivu, ale moct si žít po svém s tím, že ho nikdo nebuzeruje. Pokud se takový svět nechá (nejlépe internetovou) šeptandou dávat za příklad zbytku světa, dřív nebo později to dojde všem, i těm nejbojovnějším, že žít stylem sežer, nebo budeš sežrán se jednoduše nevyplatí, že spolupráce se vyplatí víc.

    Další věc – západní Evropa zažila něco naprosto bezprecedentního, co třeba ČR nezažila a bohužel je to tam dost vidět. Po druhé světové válce si lidé uvědomili PRAVÉ příčiny té války, čili ne to, že Hitler byl cvok a Němci fanatici, jak se říká u nás, ale to, že neznalost cizího způsobila, že se snadno překryla stereotypy, na kterých se dala postavit ideologie, která vnímala jiné lidi jako anonymní hrozbu, jako hmyz, jako něco obtížného, co je potřeba v zájmu vlastního přežití zlikvidovat. Právě proto začala evropská integrace, aby se tohle neopakovalo. Proto EU dává tolik peněz například do programů Comenius nebo Erasmus, protože když budou mít lidé kamarády v jiných zemích, myšleno opravdové kamarády, tak si pod cizinci představí i něco jiného, než jen ten otravný hmyz, když přijde nějaká špatná doba. Proto je tak důležité, tak strašně důležité, aby civilizované státy takovéhle věci podporovaly a aby se pokud možno minimalizoval vliv „pohrobků 20. století“, jak je soukromě nazývám, čili lidí, kteří stále ještě uvažují v kategoriích „sežer, nebo budeš sežrán“ a v kategoriích národů a hesla že „krev není voda“. Jediné, čeho se obávám, je, že než se moje generace stačí pořádně chopit moci, generace našich rodičů a dědů stačí urvat světu ještě pořádný průšvih. Doufejme jenom, že tentokrát, se vší informovaností, nebudou mít dost mladíků, kteří za ně půjdou bojovat.

    1. Zajímavé teorie. S tím prvním určitě nijak nesouvisí vyssi porodnost muslimu v Kosovu a postupne (i nasilne) vytlacovani srbu z oblasti, kterou povazovali za historicky dulezitou pro svuj narod.
      A s tou druhou teorii trosku, malicko nesouhlasi pripad zidu. Ti zili mezi nemci staleti. Kdepak mas ty nezname cizince?
      Nez se vase generace poradne chopi moci, tak nas sezerou cizinci. Ti dovezeni i ti zpoza hranice uzasnych poznavacich programu. Absolutni ztrata pudu sebezachovy.

    2. Finrode, v tomhle s tebou v podstate souhlasim. Ze svet otevreny informacim a vice stykum odbourava predsudky. Ovsem na druhou stranu stejny mechanismus muze byt pouzit i k sireni nenavistnych ideologii a bludu. Takze ono je to dvousecna zbran. A pak mi neni jasne, jak tento model uplatnis mimo Evropu a prilehle konciny, latinskou Ameriku a tak. Nakonec i ta lonska revoluce mladych lidi v Egypte by tezko uspela bez elektronicke propojenosti. To, ze jim tu revoluci ukradla „stara garda“, je bohuzel vec jina. Ale jsou casti sveta, kde nez se tohle potencialne ujme, tak tam konflikty jsou a na dalsi je zadelano.
      A tez mne zarazi nektere pristupy k „cizincum“, cizakum. V kazde zemi tenhle fenomen je, otazka je pak, jak moc. I kdyz v USA je problem s mexickou hranici a ilegalnimi pristehovalci, a existuji zde ruzna radikalni hnuti (ktera vetsine obyvatelstva prijdou bud smesna nebo jako na hranici socialni psychopatie), tak ty ruzne narodnosti vicemene spolunazivaji v harmonii. Tento druh multikulturalismu mi velmi vyhovuje, protoze obohatil muj zivot a treba jsem i ja svou malou troskou prispela do toho velkeho patchworku. Proto se mi opet udelalo nevolno, kdyz jsem si precetla v nejakych ceskych novinach clanek o tom prave probihajicim soudu s norskym masovym vrahem, ktery „se sice k činům přiznal, ale vinu necítí, protože prý jednal v sebeobraně před islamizací a multikulturalismem.“

      1. Tak že tohle říká Breivik, který je magor, nikoho moc překvapit nemůže. Co je horší, je kolik lidí mu na různých internetových fórech tleská – a to i v ČR. Navíc ani nemá pravdu, protože si svou virtuální realitu vybudoval na starých a navíc dost zveličených zprávách, protože muslimové tady už zdaleka nejsou tak početní, jak byli před pár lety. S krizí, která přišla do Evropy, se totálně změnila skladba přistěhovalců – vezmi si, že do statistik se počítají jen ti, kteří mají norské rodné číslo (dostanou ho tehdy, pokud dostanou práci na 100 % úvazek a 3 a více měsíců, a to není zdaleka každý). Neobčané EU, mezi něž patří například ti muslimové, tak vcelku odpovídají statistikám, protože oni se sem bez razítka jen tak nedostanou. Ale kolik je tu občanů EU vlastně nikdo ani neví. Těch s norským rodným číslem je tu (na zemi 4,5 mil.) – cca 170 000 Poláků (největší menšina), zhruba tolik Švédů (jen 80 000 přišlo za poslední rok), pak dlouho nic a pak řádově desítky tisíc (z každé skupiny zvlášť) Angličanů, Irů, Řeků, Španělů, Portugalců, Litevců, Lotyšů, Italů, Holanďanů, Němců), přičemž tyhle statistiky samozřejmě ještě nezachytily megavlnu Řeků, Španělů a Portugalců, která se sem přivalila za posledního půl roku, protože ti ještě vesměs hledají práci a nemají rodné číslo. Takže realisticky tady může žít tak 800 tisíc občanů EU, kdežto muslimů je tady dohromady něco pod devadesát tisíc. Pravda, 90 procent z nich je natlačených v Oslo na Østkantu, čili když tam člověk přijede, má pocit, že se ocitl v Arábii, ale Østkant není celé Norsko a navíc je to část Oslo, kde z Norů kdo tam bydlet nemusel s tím, že měl na víc, tam nebydlel ani když tady žádní přistěhovalci ještě nebyli.

        To, co píše třeba výše Jenda je úplná blbost, která svědčí o tom, že zná zahraničí akorát ze zpráv. Žil jsem v Nizozemí a tady v Norsku mám zároveň spolehlivé zprávy ze Švédska – navíc naši žili v UK, takže mám trochu přehled po praktické stránce, jak to alespoň v těchto zemích vypadá, a rozhodně to není tak hrozné, jak Jendovi malují některé radikální české servery. Všechno to jsou normální země, ve kterých je ekonomicky líp (Nizozemí, Norsko) nebo hůř (UK, Švédsko – ta nezaměstnanost je tam teď dost hrozná), ale rozhodně tam neprobíhá žádná, ani skrytá bitva mezi přistěhovalci z muslimských zemí a domácím obyvatelstvem. Na to ti muslimové fakt nemají. Vždyť v každé z nich je muslimů méně, než je v Česku komunistů – a to O HODNĚ méně – a kdo by nazval ČR z těch, kdo ji znají, jako komunistickou zemi? Soudím, že nikdo.

    3. Tedy teď jste mě dostal. O EU jsem už slyšel leccos, ale jako o možnosti žít bez byrokracie o ní slyším poprvé.

      A naprosto bez ironie: Kam zmizeli ti muslimové, co tam (tady) byli před pár lety? To jako že dostali razítko, takže už nejsou muslimy?

      1. Jak říká Martin, muslimů tady vážně nikde moc není, viz čísla. A co se týče nebyrokratičnosti, ano, je to tak. Díky EU nepotřebuji: vízum k dlouhodobému pobytu, pracovní povolení, přihlašování se na policii každý rok. Nehrozí mi dvojí zdanění a přestože si platím zdravotní pojištění zde, platí mi na základní ošetření po celé EU. Nic z toho by nebylo – těch zábran by bylo pravděpodobně tolik, že bych jet do zahraničí ŽÍT (ne na dovolenou) jen tak nemohl. Ale to by se jistě mnohým líbilo, zamezovat svým spoluobčanům v odchodu.

    4. Ježíši to snad ne, další revoluce. Doteď se to tu dělalo blbě, ale až se moje generace chopí moci, mír a blaho se rozklene nad vodami (fubar)

  3. Když lidem někdo vsugeruje,že jim je zle…a zmanipuluje je tak,že se slepě v touze po změně vrhnou do války, je to hrozné. Naposled to zkusil jeden oknírkovaný pán. Lidem může být zle,ale neměli by podléhat manipulaci. Polemizovat o tom, kde je ta hranice, kdy už je zle (Blaničtí ještě nevyjeli,tak asi bude ještě hůř), je také ošemetné. Někdo říká,že se má zle a přitom má co na sebe,teče mu voda a bydlí ve svém….obyčejnej bezdomovec,řekne,že mu je zle,když si nevyžebrá nebo nevydělá na krabicák. Důstojnost a skromnost, to lidem chybí …
    Na vojáky si hraju ráda, jsou to hry na bitvy,dávno minulé a jejichž výsledek je znám…a válku nechci..Válka je vůl!

  4. Já sem už jen dodám něco (pro ty kteří čtou anglicky), co mám už léta na ledničce v kuchyni. Na svojí ledničce to měla moje milovaná tchýně, po její smrti jsem si to vzala.

    If there is light in the soul, there will be beauty in the person.
    If there is beauty in the person, there will be harmony in the house.
    If there is harmony in the house, there will be order in the nation.
    If there is order in the nation, there will be peace in the world.

    Confucius

  5. Milá Dede, díky za moc pěkné zamyšlení (inlove) , ale z článku a následné diskuze na mě padla deprese. Dokud bude na světě lidská hloupost, netolerance a hrabivost, pořád hrozí, že nějaký konflikt bouchne.

    Takže zase šáhnu do svého oblíbeného autora pro trochu povzbuzení:

    “Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, Velebnosti. Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.”

    Kdo chcete, potěšte se celým románem:
    http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/61/tovarna_na_absolutno.pdf

  6. Jo, tohle je téma…
    Od rána přemýšlím, ale nic mne nenapadá. Asi nezbývá než doufat.
    Na „naší“ straně je asi nejhorší pevné přesvědčení, že mít se letos líp (materiálně líp) než loni je základní lidské právo.

  7. Jak jsem šťastná, že jsem válku nikdy osobně nezažila. Ať jsem žila v minulém režimu nebo současném, alespoň mi nikdo nestřílel kolem hlavy.
    Jo, chlapečci si rádi hrají na vojáčky a v historii z toho byly šeredné konflikty. Žoldnéři byli a budou a na světě se asi nikdy nepřestane úplně válčit. Jen s tím mám trochu problém, pokud jde o obě světové války. Příčiny jsou celkem jasné – boj o moc, zdroje, vliv. Jen ti vojáci v těch dvou největších válkách nebyli dobrovolní žoldnéři, ale většinou odvedenci, leckdy i nuceni proti své vůli bojovat na některé ze stran. Za první války ještě třeba našinci desertovali nepříteli a bojovali za novou vlast. Jak asi bylo klukům, kteří vybíhali ze zákopů přímo proti kulometům a oni věděli, jak to dopadne a přece šli? A za druhé války? To musela být na válčících stranách leckdy schizofrenní situace. Němci na jedné straně s vymytými mozky jejich ideologií tak sebevědomí na dobytých územích, ale třeba z východní fronty měli opravdový strach. A co těch pár, kteří s tou ideologií třeba vnitřně nesouhlasili, ale odsoudili by sami sebe k rychlému konci, rychlejšímu než na frontě, kde měli alespoň malou šanci? Rudoarmějci často mající na výběr pouze německou kulku do prsou nebo vlastní do zad, umírající v neuvěřitelně krvavých bitvách, kde jejich velitelům na jednotlivých životech ani za mák nezáleželo a oni přitom tuhle krutou vlast bránili. Angličani, kteří se nejdříve pokusili zachovat mír i za cenu ustoupení cizích území velkému agresorovi, pak statečně vzdorující jeho náporu.Američani bojující kdesi v hlubinách Tichého oceánu a zachraňující světový mír. Tak tohle nebyli jen tak jednoduše žoldnéři, kteří by si tohle řemeslo vybrali. Ale o to větší úctu mám před těmi kluky, kteří tak statečně šli bojovat, aby porazili neuvěřitelně nebezpečnou ideologii a absolutní zlo.
    Pozdější války – ještě ve Vietnamu sloužili odvedenci pod hrozbou vězení s výsledkem minimálně diskutabilním.
    V dnešních válkách už zase bojují žoldnéři, uvidíme jak dlouho. Jestli mám z něčeho totiž opravdu obavy, jsou to nové nesmiřitelné ideolgie, které někteří prohlašují ve jménu jejich boha. Mám v posledních 10 letech obavy z radikalizace těchto ideologií a nevím, zda nám v budoucnu nad hlavami nevisí další ošklivý konflikt.

    Kdyby všichni chlapi navěky zastrčili ty své šavličky a puštičky zavřeli do nejhlubších skříní. To by bylo něco. Ale svět prostě nikdy nebude tak ideální, bohužel.

    1. Jenže právě pro případ nějaké té nesmiřitelné ideologie je užitečné nějakou tu flintičku mít a umět s ní zacházet. Zacházet jako zabíjet, ne jen olejovat a leštit.

      „Kdyby si chlapi navěky zastrčili flintičky“ mě docela nadzvedlo, takže drsně: je snad ode mně očekáváno, že až dorazí partička v turbanech, že řeknu Pěkně vítám, pánové, pivo je v lednici, manželka v ložnici a dceru, nezlobte se na mě, ale dceru si račte najít sami, já jdu vyorávat koukole, protože jsem svůj meč překoval v pluh? Přiznám se, že mě děsí skutečnost, že by to tak nejspíš dopadlo; nevím, a – ač ateista – modlím se, abych to nikdy nemusel zjišťovat.

      Proboha, lidi, to vám fakt uniká, že mír je tady sedmdesát nebo kolik let proto, že si na nás po dvou šílených masakrech, do kterých jsme zatáhli snad každé mimino na týhle planetě, nikdo netroufl, protože všichni (a my úplně nejlíp) v hloubi duše vědí, že když se bledá tvář pustí do válčení, může se stát berserkem, a pak nikdo neví, kdy a čím to skončí? ZATÍM všichni vědí? A že to „zatím“ zkracuje každý nepotrestaný atentát, každá beztrestně spálená vlajka, každé přehlídnuté uplivnutí? A – mezi námi – každé „Moudřejší ustoupí“?

      1. „Kdyby si chlapi navěky zastrčili flintičky“ mě docela nadzvedlo – Lapile, asi ti uniklo, že ta věta předpokládá, že VŠICHNI… tudíž by žádná partička v turbanech nedorazila

        Apina taky ví, že je to utopie, i to napsala, ale tys na ni navázal tak, že jsi to překroutil a to se mi nelíbí

        ano, i já bych uvítala onu utopii…

        1. Já bych uvítala, kdyby každý měl doma zbraň, se kterou by uměl zacházet, a měl právo ji použít.
          Protože „ti zlí“ nevymřou – to nejde – a „ti zlí“ si zbraň stejně seženou. Černej trh nevymře. Vyplácí se.
          A docela mě děsí možnost stát bezbranná proti ozbrojenýmu útočníkovi, kterej o mně navíc ví, že jsem bezbranná.
          Stejně tak mě děsí varianta, že můžu být za obranu vlastního života nebo statků po právu potrestaná víc, než útočník za svůj útok.
          Právem se šílí při objevení bláznů, co vystřílí školu nebo dětský tábor. Ale: kdyby tito lidi, ve své podstatě zbabělci, věděli, že každý přítomný dospělý má zbraň a právo ji použít, o kolik by klesla četnost takových útoků?

          Pokud jde o válku, připomněla bych ještě jeden aspekt. Přemnožení. Vždycky, když je lidí víc, než kolik dokáže území uživit, přijde buď válka, nebo hladomor a tím pádem epidemie. Oboje je daný pojistkou, kterou matka příroda zabudovala do živých tvorů pro přežití druhu. Je to smutný, ale co s tím? Jedině snad expandovat do vesmíru.

          Tohle je vůbec depkogenní téma. 🙂

          1. Ona by to vic nez vyrovnala umrti pri zkratovitém jednání. Bez zbraní si dva ožralové tak maximálně rozbijou hu.. ciferník.
            Na druhou stranu o neco vyssi promorenost zbranemi a hlavne rozumnejsi zakony by vubec nebyly od veci. Ochrana zločinců v tomhle státě dosahuje naprosto nesmyslných proporcí.
            A co se toho přemnožení týče … Afrika je přemnožená prakticky celá a řešení, které se už pěkně dlouho praktikuje je … přikrmovat. Výsledek je jediný … větší přemnožení, víc hladových, víc podvyživených, víc těch co se jednou zvednou a půjdou hledat jídlo. A jak už tu kdosi psal … západ došel, není kam se stěhovat, všude už někdo žije. A nová, poloprázdná Amerika, kam se dá levně dojet a skoro s ničím začít nový život není a nebude. I kdyby k nějaké kolonizaci vesmíru došlo, nebude to ani jednoduché ani levné ani masové.

        2. Já tušil, že narazím, i když pravda – o tomhle útesu jsem neměl tušení. Asi mě nadzvedla ta utopičnost, ne že by to v tomhle příspěvku bylo poprvé. A ukázalo se, že ač se cítím být otevřeným a vstřícným člověkem, jsem kulturocentristou jako řemen. Zajímavé zjištění; celou dobu se tu bavím o civilizaci bílého muže; možná proto, že jinou znám příliš málo na to, abych si troufl na něco víc než na opatrné vykukování zpoza hradeb a sem tam nějaký kšeft. Takže to „všichni“ mi došlo teprv půl hodiny poté, když jsem realizoval svůj válečný stav proti pampeliškám rostoucím na nevhodných místech. Já je chápu, ale jakémukoliv jednání jsou nepřístupné a zákeřně vyrostou vždycky, když u toho nejsem.

          Vlastně mi teď připadá, že to je z mé strany zástupný problém a ve skutečnosti mám dojem, že je tady (včetně základního článku) válka prezentována jako kolektivní vina všech mužů. Což mi tak připadá od rána, ale nechtěl jsem do debaty vnášet vedlejší téma „Matriarchát jako záruka mírového soužití“.

          Případnou reakci si přečtu zítra. Za dnešek se mi podařilo šlápnout do měkkého už podruhé, což mně a předpokládám že i p.t. spoludiskutujícím naprosto stačilo.

          Bedo, Apino i ostatní. Přeju dobrou noc a pro dnešek se loučím jedním z mých milovaných citátů: „Hlavně ne válku. Vono stačí, že je mír.“

          1. Pro pořádek podotýkám, že oddíly amazonek existovaly po celou historii lidstva a že byly vždycky proslulé svou mimořádnou bojovností. Chlapi se jich báli víc než mužských oddílů / neuměli s nimi bojovat. Mám i takovou osobní zkušenost (z oddílu sebeobrany): bojovných holek je málo, ale když se nějaká najde, stojí to za to. 😀
            Že zprávy o takových oddílech (muži) historikové potlačovali, je jiná věc. :-))

            1. Tak nejen kulturocentrista, ale ještě androcentrista; na Amazonky jsem absolutně nevzpomněl. A je pravda, že bojová ženská je strašná zbraň. Na střední škole se občas přihodilo, že s námi hrály holky. Při volejbalu to fungovalo bezvadně, ale při „kontaktních hrách“ a la fotbal se u většiny kluků v nejnevhodnější okamžiky místo „ukopni mu balón i s nohou“ projevoval jakýsi džentlmenský reflex „Slečno, je libo balónek?“, čímž se brankář obvykle ocitl v prekérní situaci, zvlášť když se jednalo o slečnu více než jedním balónem (blush) obdařenou.

              Ono stačí, když oloupený klenotník je schopen říct k popisu pachatelů jediné: Ta dáma na sobě neměla vůbec nic.

  8. Vzpomnela jsem si na babicku – tatovu maminku. Ta vzdycky mela valku na pokraji mysli, a obcas i mozna vic, nez jen na kraji. Pred 1. svetovou ji umrel tatinek. Prababicka zustala se sedmi detmi ve vojenskem meste Josefove, kde mela hospodu. Nejstarsi syn Jan buntoval proti mocnarstvi a musel, jeste pred valkou, utect do Francie. Druhy syn Karel byl naverbovam do rak. armady na zacatku valky a zahynul hned jak se dostal na frontu. Prababicka a jejich 5 dcer celou valku trely bidu. babicka se pak vdala a meli s dedeckem malou lekarnu v malem sumavskem mestecku. Kdyz prisel Mnichov, tak odesli s holyma zadama do vnitrozemi. Pak byla zas valka, pak prisli komunisti a zas o vsechno prisli. Babicka diky tomu byla velmi setrna. Kazdy zbytek jidla se musel zkonzumovat, schovavala do spajzu stare prepalene oleje, nikdy nic nevyhodila – vetesnice. Kdyz jsme remcali, tak vzdycky rikala: pockejte, az ZAS prijde valka. A kdyz v r. 68 prisli Rusove, tak si svou teorii, aspon docasne, potvrdila. ZAS bude valka. Rodina tehdy byla v Praze v Krakovske, z okna jsme videli Vaclavak. Ja tam byla na prazdninach. Babicka se nezabyvala geopolitikou, babicka sla brzy rano nakupovat. Sestrenice a ja jsme chtely jit pokrikovat na tanky, ale napred to bylo: holky, musite jit nakoupit. Ty bez tam, ty onam, ja jdu tamhle, hlavne se holky divejte, jestli maji Sunar, taky nakupte mouku, cukr rejzi… V Krakovske se v noci strili, nekoukejte z vokna, vsichni do zadnich pokoju… babicka byla profik.

    1. Babička měla recht, je třeba myslet na přežití a až potom na válčení. Měla jsi zkušenou baičku, věděla žač je toho loket. Takové by měly vládnout lidstvu.

  9. Pokusím se shrnout, co mi tu prošlo hlavou. Snad stručně.

    Otázka zní, jak se vyhnout rvačce a přitom sebou nenechat orat. Upřímně – neznám jiný způsob, než mít kolty proklatě nízko a být odhodlaný je použít. Jinými slovy být tak silný a přitom tak (?)spravedlivý, že to tomu druhému nebude stát za to.

    1. Dopadneš stejně, jako alfa samec v libovolné smečce.Jednoho dne se objeví ,,samcovatější“ samec a budeš moci být rád, pokud zachráníš holý život. Švejkování je mnohem lepší.

  10. Mila Dede, mluvis mi z duse.
    Podle mne jedina valka moderni historie, ktera stala za to bojovat, a musela se bojovat, byla prave ta 2. svetova. Tam to bylo jasny. A pak jeste trestna vyprava do Afghanistanu odchytit bin Ladina a spol. Ale to nemusela byt valka velika. Za 10 let to nejak zmutovalo mimo ramec puvodni akce a je to marnost nad marnost. Myslenky se mi v hlave na toto tema honi, i treba nejaka odpoved Georgovi, ale to by bylo na dlouhe povidani. Snad vecer, ale to uz zas budete vsichni spat. Doufam, ze mirove sny.

  11. OT: Za chvíli jdu na autobus a jedu na poslední vodní gymnastiku. Stále je něco poslední a stále něco končí. Mělo by taky stále něco začínat ale nějak toho pro mne začíná čím dál tím míň.
    Příští termín cvičení nedostanu, je nás bolavých moc a musíme se vystřídat. Takže je to pravda, zase jeden začátek pro mne zmizel.

    1. Jen tak cvičně – ten bazén tam je, tak co obvolat či obmejlovat stejně postižené, možná splašit jinou cvičitelku a zorganizovat si vlastní hodiny?
      Nebo si, aspoň přes léto, dát si s oněmi bezprizornými rande, naloupit (míněno nakoupit! I když – taky začátek jak víno (devil) ) trekingové hůlky a pod záminkou zdravého pohybu si zorganizovat prima babinec?

      1. Milý Lapile, aniž bych jakkoli chtěla kafrat proti tvému v zásadě nápadu, mám dojem, že právě utvoření takového „babince“ je pro Velkou kočku dost složité. Jako emigrantka a tedy Nešvédka tamní společností nikdy nebyla úplně přijata a obávám se, že příliš mnoho známých nemá. Ono není vždy lehké žít v cizí zemi. Já jsem si sice přátele v Itálii udělala, ale když došlo na lámání chleba, také jsem pocítila, že nejsem Italka. Prostě vytvoření „babince“ a ještě z iniciativy Velké kočky bude složité. Navíc tady už bude i zdravotní omezení v pohyblivosti, co kdyby příslušné dámy byly velké atletky?

        Ale napadá mě, v České republice existuje sdružení Život 90, kde se právě senioři sdružují a jezdí spolu na zájezdy a konají spolu jiné činnosti. Nenašlo by se podobné sdružení ve Švédsku tak, aby se stačilo pouze přidat k aktivitě, která zdravotně a i po lidské stránce vyhovuje? Třeba by někdo z nich šel i do bazénu.
        Ale vidím za tím vším peníze a myslím, že penze Velké kočky je tak akorát na trochu slušné žití a obstarání Garyka a kočiček

        1. Já vím, že z dálky se to radí. Jsem tu občasný host, ale to non Česko tuším a problémy s pohybem jsem odhadl; pravda, ten imgrantsko sociální problém mi unikl.
          Chtěl jsem jen naznačit soucítění (ač pro dnešek největší militarista ze všech) a nadhodit myšlenku, že ztráta vodní gymnastiky znamená zisk času. Který se dá využít. Nějak.

          Ale s tím mám problém i doma. Nadhazuju nedokonalé první nápady, a místo aby byly možnosti zkoumány z hlediska rozvíjení, vylepšování a nahrazování, je mi vysvětleno, proč to nejde. Ale vlastně teď kecám; verze „přidat se k místní aktivitě“ je ve skutečnosti lepší nápad, než vytvoření aktivity nové člověkem, který rozhodně není místním hrdinou.

          Velká kočko, přeju, ať se ukáže, že ta chybějící vodní gymnastika je ti k dobrému (f) .

      2. Milý Lapile, děkuji že věnuješ myšlenku i mně a ne jen válkám. 🙂
        Celý termín jsem měla vodní gymnastiku v teplém bazénu dvakrát týdně. Na léto se to tu všechno zavírá. A dvakrát jsem posilovala pod dozorem rehabilitační sestry. Už mne ale vyhodila. Ne že bych byla v pořádku, ale takové tu je zdravotnictví. Před lety kdy jsem byla ještě „produktivní“, a ne nepotřebná babča v pensi, se o mne starali více. A dokonce jsem dostávala teplé zábaly, to bolest zmírňuje, nebo masáže či akupunkturu. Teď musím bojovat sama abych si vyrobila endorfiny. To ostatní bych si měla sama platit. Mám na běžný život ale na to ne. Masáž stojí 400-600 SEK. Akupunktura asi taky tak nebo spíš víc, nevím. A takové lázně jako bývají v Čechách tu nejsou. Jsou tu jakási místa, kde se o pacienta postarají ale na to už vůbec nemám. Lékaři to tady pacientům nepředpisují. Zkrátka bez peněz do hospody nelez. 🙁

        Ale jo, trekingových hůlek mám celou sadu a s hůlkami v ruce absolvuji všechny psí procházky už desetiletí nebo jak dlouho ty hůlky existují. Psa mám při tom přivázaného v pase.
        Ona ta fibromyalgie je taková potvorná záležitost a já nemohu příliš plánovat dopředu, nikdy nevím jak mi bude. A teď se mi do toho ještě plete ta artrosa a neustále se zhoršuje, pochopitelně. Prsty, páteř a kolena… A čert to všechno vem, já si vlastně nechci stěžovat. Já jsem jen z těch bolestí tak strašně unavená. Nejsem bez bolesti ani minutu a to už jistě třicet let. Na bolest si člověk zvykne ale ta vyčerpanost ta je děsná.
        Měla bych to smazat a neposílat. Ale třeba mi bude o trochu líp když se z toho vypovídám. A když tak to nečtěte, jo? 😉

        Mně dal dneska zabrat ten Vítkov, ten Honza Žižka který tam na nás kdysi dávno shlížel, ty otevřené a znovu zabouchnuté dveře, to opuštění země a rodiny. Nějak se mi to všechno zase vrátilo jako by to bylo včera a to jen tím jedním pohledem na vydlážděnou hladkou plochu pod sochou toho rebela. Tak mi to odpusťte, já už to neudělám. 😡 (whew)

        1. Velká Kočko – komu jinému, když ne nám!? Je mi jenom líto, že ti pomoci neumíme, můžeme jenom na tebe myslet a posílat vzdušnou energii, aby ti bylo lépe. Ani nevíš, jak bych ti přála ty teplé zábaly a masáže a lázeňskou péči, ale když ty jsi tak strašně daleko (i když mnohdy mám dojem, jako by jsi žila ve vedlejší vesnici) – kdybys byla tady, tak ti řeknu, dojeď k nám na víkend – bydleš budeš u nás a do místních jodobromových lázniček je to co by kamenem dohodil a zbytek došel – a to by bylo, aby nebylo!

  12. Jenže co s tím, když leckde na světě vyrůstají spousty chlapců a mladých mužů bez perspektivy…

    Ale jinak, Dede, jako vždy, trefa do černého. (h)

    1. Dívčí válka?
      Mladí muži bez perspektivy jsou leckde realitou, takže otázka na zlepšení situace se stává otázkou jejich likvidice. Můžeme se bavit o likvidaci fyzické nebo o povinných klášterech či pracovních táborech, ale tím se ocitáme u (najednou) zcela oprávněného boje těchto mladých mužů za svobodný život a řeč je z ničeho nic o válce naprosto spravedlivé, při které peníze, bohatství a vůbec manipulace masami ovcí naprosto vypadává ze hry. Zajímavé přitom je, že v takové Číně se oni mladí mužové bez perspektivy zjevili skrze jinak skvělý nápad na vylepšení světa zmenšením populace.
      A nejlepší fór je, že – najde-li se úspěšné řešení – bude najednou svět plný mladých žen bez perspektivy, což raději nechci domýšlet.

      Protože o čem chcete jednat s mladým mužem bez perspektivy? Obávám se, že jediným řešením, které se opakovaně osvědčilo už od dob lovců mamutů, lze shrnout do věty „Jdi na západ, mladý muži“. Jenže západ došel někdy před sto lety… Napadá mě, že smysluplná by mohla být cesta osidlování sluneční soustavy; nebo možná Sibiře. Proč že lezl Hillary na Mount Everest? Protože tady je. My máme Měsíc každý večer před očima… Jenže – znovu se bojím – to by mladí mužové bez perspektivy museli mít představu, že žít musí člověk na vlastních nohách, a ne vidět svoji perspektivu v penězích bohatých. Ať už jsou těmi bohatými Němci, kulaci nebo prokletí ďauři.

      1. Lapile dobré, tohle se mi líbí.

        Ale svět plný mladých žen bez perspektivy? Tak trochu o tom byl film Sexmise, však tu partenogenezi dovedeme k dokonalosti. (wait) Ale fakt je, že bez pánů to není ta správná legrace.

  13. Já jsem v tomhle fatalista. Nevěřím ve válku jako ve spiknutí mocných oblbnuvších bezmocné. Válka, stejně jako revoluce, je pokračováním existujícího konfliktu.
    Buď jsme ti aktivní/zlí my, nebo tak dlouho jednáme, ustupujeme a nevystrkujeme hlavu, až nás ti druzí přestanou brát vážně. My i oni se cítíme být v právu; nedovedu si představit, jak někdo bere flintu a potměšile si mrmle „Já ty vzorňáky pobiju, to si to užiju“. I ten Breyvik nebo jak se píše měl ke střelbě zatraceně dobré důvody; ne že bych je sdílel. Nepřítel barbarsky sestřelil naše letadlo, které pokojně bombardovalo jeho území. Znáte?

    Bojím se, že válku ani rvačku v hospodě si nikdo nevybere. Jednoho dne prostě někdo někomu dá o facku víc, než je ten druhý ochotný snášet.

  14. Milá Dede, díky za zamyšlení.
    Válka vždycky pramení z chudoby obecně, z chudoby ducha i těla a touhy po moci a penězích.
    Považuji se za šťastnou, že jsem nemusela válku zažít a přeji všem lidem na světě totéž. (inlove)

    http://youtu.be/0gbyclBOp4E

    (wave)

    1. To je jen půlka pravdy. Já třeba toužím po svých poctivě vydělaných penězích natolik, že bych je docela fest bránil; i se zbraní v ruce? Nevím, ale kdyby to byly moje poslední peníze na chleba… Jsem chudý duchem?

      Čímž se dostáváme k Georgeově úvaze o válce (boji, ať rovnou nerozpoutáváme celosvětové konflikty) jako ceně za svobodu… Bojím se bojím, že nakonec nebudeme mít na výběr. Přesněji: že demokrtickou většinou dojdeme k přesvědčení, že nemáme na výběr. Třeba nebudeme útočit. Třeba někdo zaútočí na nás. Jak chcete vyjednávat s mrtvým sebevrahem z 11. září?

  15. Tak jsem před chvílí sledovala obřad k 67.výročí konce 2. světové války který se konal na Vítkově. Ale jak už to bývá neslyšela jsem zvuk početných vojenských kroků ale zvuk krůčků malého caparta. Bydleli jsme na Žižkově nahoře v Roháčové a často jsme se po Vítkově s Jindříškem procházeli. Jediná postava ve vojenských šatech byl Jindříškův táta který nás šel jednou hledat když přijel z vojenského cvičení v Čáslavi (snad neprozrazuji vojenské tajemství (chuckle) ). Socha Jana Žižky je svědkem kusu mého života. Měla jsem rozporné pocity, chtěla jsem se do té doby vrátit ale také ne. Byla to doba před rokem 1968. Doba kdy se přede mnou otevíraly dveře kterými jsem nikdy neprošla. Tím rokem který mi dveře zabouchl a nakonec nás odnesl až sem na sever.

    Tak to nějak je že myslíme převážně na ten náš maličký svět a máme zatěžko vidět širší souvislosti. Zapomínáme že náš život ovlivňuje celý ten velký svět a často osočujeme jen ty které jsme zvolili a kteří nám momentálně vládnou. A bohužel jsou to většinou jiné síly které nám doopravdy vládnou. A naši nespokojenost a rozhořčení s radostí nasměrují a zneužijí právě tyto negativní a nebezpečné síly. A hle, máme tu další válku.

    Jestli budete mít možnost podívejte se na interview s Madeleine Albright, vysílalo se v dnešní České televizi. Mluvila o své knize ale nejen o ní. Je to moudrá paní a já ji dávám za pravdu.

    1. To interview lze najít přes internet pod adresou České televize. Vyhledáte „Madeleine Albright“ a najdete rubriku „Na demokracii musí pracovat všichni občané, radí Čechům…..“ Tam na konci článku najdete videový záznam rozhovoru.

  16. Fakt je ten, že spousta lidí je naštvaných. Doufám, že jsou ale naštvaní jen natolik, aby konflikt řešili u stolu a ne na válečném poli. I když jsem už slyšela tvrzení, že dnešní krizi morálních hodnot může vyřešit jen válka. Snad ne.

  17. Eh, Dede (inlove) , tak tu od rána přemýšlím, co k tomu říct. Máš naprostou pravdu. Pravdu má taky Jenda, že je důležité to, co válce předchází. Pravdu má i Rpuť, že situace v Evropě je dnes velice složitá a že zde vzniká přetlak. A fyzikální zákony nám říkají, pokud se včas nevypustí (či alespoň neupustí) pára, přijde samovolný výbuch. Nebo přijde někdo, kdo tu nahromaděnou energii někam nasměruje a NĚJAK ji využije.

    Bruselské kroky jsou někdy prapodivné. V Americe se vyrábějí špičkové látky na patchwork. Evropské se jim nedokáží rovnat ani kvalitou, ani cenou. Jaké je opatření EU? Uvalili clo na dovoz kvalitních látek, namísto aby se pokusili jim konkurovat. A kdo ví, kde a jak to clo skončí.

    Já vím, utekla jsem hodně od tématu. Ale prostě se mi myšlenky takhle stočily. Snad proto, že všechno souvisí se vším.

    Přeju všem krásný sváteční den. (h)

    1. Vave, kdyby ČR nebyla v EU, tak bys měla clo na patchwork uvalené ze strany ČR a nemohla bys to dovážet jen tak ani z Německa. Jen tak mezi námi.

      1. Jen tak mezi námi by měla aspoň tušení, kdo o tom clu rozhodl a jednou za čtyři roky šanci si vybrat někoho jiného. To v EU nemá a mít nebude.
        Nehledě na to, že na zabránění vzájemným clům s Německem by stačilo být členem Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) a tím Evropského hospodářského prostoru (EHP/EEA).
        Jediný kdo by na tom prodělal by byly agentury na tahání dotací z EU a výrobci oslavných cedulek.

        1. Jendo, já na rozdíl od tebe v EEA žiju (Norsko) a víš, co by se stalo, kdyby Vave žila tady a objednala si zboží o hodnotě nad 200 NOK? Pokud by to bylo z EEA/EU, musela by zaplatit DPH (clo by nemusela) 25 procent a k tomu poplatek za placení daní cca 100 NOK. A celníci si dávají zatraceně dobrý pozor, aby to lidi platili. Navíc pokud by objednávala zboží z Ameriky, tak by co? Platila clo + DPH + poplatek za proclení + poplatek za platbu DPH. Nebýt ČR v EU, tak se spolehni, že by to bylo naprosto totéž, zejména když vidíš, jak se vláda snaží zvyšovat daně, kde se dá.

          Tohle mě vždycky dojímá, jak o EEA básní lidi, kteří si to nikdy v praxi nezažili… Asi jsi slyšel o zdejší máselné krizi, že? Tak věz, že být Norsko v EU, nikdy by nenastala, protože by se dalo jednoduše koupit máslo odjinud. Zde když Švédi pašovali máslo do Norska ve velkém, tak je celníci chytali, ačkoliv v Norsku nebylo máslo žádné – protože Norsko není v EU a nemůže se sem vozit jen tak něco.

          Navíc Norsko je v EEA proto, že o něj EU stála (je to vyspělá země), a tak mu nabídla tuto možnost. Jsi si jistý, že je ČR natolik potřebná EU, aby jí EU tenhle status umožnila? Dost o tom pochybuji. Ostatně EEA v praxi funguje takhle – Vážení Norové, budete mít přístup na evropský trh, budete moct na něm pracovat, bydlet, posílat si peníze či zboží i bez členství EU, ale výměnou za to budete automaticky a bez možnosti je ovlivňovat či odmítat přijímat veškerou evropskou legislativu z kategorií volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Čili ve všem tomhle za vás rozhodne Brusel a jenom Brusel. Nelíbí? Fajn, tak si zůstaňte doma a žádejte o pracovní či dlouhodobá víza do EU… A tohle je ta lepší varianta, kdyby ČR vystoupila z EU a byla jen členem EEA. Samozřejmě, že domasedům jako jsi ty by to náramně vyhovovalo, ale ne každý chce strávit celý život na jednom místě.

      2. V tomhle velmi souhlasim s Vave, ze ta nove uvalena cla na zbozi ze zemi mimo EU jsou spatna a brani volnemu obchodu. Krom toho zpusob, jakym se to uplatnuje, je zcela neunosny, az bizarni. A ten zpusob je horsi, nz clo. A kdyz tohle pacha jeden (zde patrne EU), tak skutecnost, ze by to mohl pachat i druhy (CR), to nedela o nic prijatelnejsi. Furt je to spatne.

        1. Hanko, US si to zase vybírají jinde – když já, nebo kdokoliv jiný z Visa Vaiwer Programu, budeme chtít zaletět do Ameriky, musíme vyplnit ESTA, což by ještě šlo, ale před necelými dvěma lety se to zpoplatnilo 10 USD. Takže volný přístup do US, patrně kromě Kanaďanů, nemá vůbec nikdo. To je zase tamní specifika – celní opatření v EU jsou zase evropským specifikem. Do Norska třeba zase nesmíš zvenku vozit žádné léky, nejsou-li pro osobní potřebu těch, co tady dlouhodobě nežijí (ergo pošleš-li někomu do Norska poštou paralen, dostaneš ho do problému). Všude je něco.

  18. (h) Dede, Tvoje články a úvahy se dají shrnout jednou větou a to,. že umíš“ 1 (*) Díky za důvod k zamyšlení. Dnešní den si to zaslouží. (h)

  19. Hezké májové ráno všem kteří jste vstali nebo teprve budete vstávat.
    Jen ne válku, stejně se pobijí obyčejní lidé a ti kteří jsou toho příčinou a ti sedí za bukem a tváří se, že se jich to netýká a mají se stále dobře. Jen nedráždit hada bosou nohou. My starší jsme válku také nezažili ale většinou to známe z vyprávění rodičů a prarodičů. Nebyl to žádný snadný život.

  20. Georgi, současná Evropa je papiňák a Brusel přičinlivě přikládá pod kotel. LIdem se do žádného bojování sice nechce, ale už jsou moc nasejřený. A pokud se v jižních zemích to euro nezruší kontrolovaně, tak to prostě bouchne.

  21. Taky bych dodal, že skutečná svoboda není zadarmo. Tu si je třeba vybojovat. A když už je tak i uchránit. On se vždycky najde někdo komu vaše svoboda vadí. Takže skutečná svoboda je boj a bez něj, tedy válek by jí nebylo. Jaksi se mě zdá, že současné evropské mentalitě se nechce do jakéhokoliv boje a podle toho to v Evropě dopadá jak to dopadá.

    BTW jinak nestíhám, ale snad do příštího týdne dám něco dohromady aby neuhynuly klokánské úterky na úbytě. Když vono je tu teď tak krásný počasí…. Škoda sedět před monitorem, no a přes noc obvykle spím.

  22. Ještě to chce jednu věc, nepokoušet se zabránit válce za KAŽDOU cenu. Přesně o to se pokoušeli obyvatelé i politici Francie a Británie, vedeni zkušeností z první světové. A roky ústupků umožnili vyrůst někomu, koho, kdyby zasáhli včas, mohli vyřídit za měsíc.
    To z čeho bychom si měli vzít ponaučení, není ani tak ta válka, ale to co jí předcházelo.

    1. Dokud bude někdo, (lhostejno kdo), kdo na jakékoli válce vydělá byť sebemíň, tak se válčit bude, na zamaskování prapůvodních důvodů, vedoucích k vypuknutí konfliktu máme kvalitní propagandu a lidé jsou jen stádo ovcí, které ochotně uvěří každému blafu, pokud je správně naservírován. A nepočítejte s tím, že nás další válka nečeká, je jen otázka času, kdy se ty nejchudší národy dostanou do stavu, kdy smrt v boji pro ně bude přijatelnější, než bída bez konce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN