PŘÍRODA: Křeček polní – nahlédnutí do života tříbarevného drsňáka

Celé léto jsem trávila výzkumem prostorového chování křečka polního. Takže teď, po dokončení poslední stránky diplomové práce, zbývá už jen seznámit s tímto zajímavým hlodavcem také Zvířetníky…

 

 

Křeček polní je u nás zákonem chráněný druh s nevalnou pověstí. Ještě v relativně nedávné době byl považován za velkého polního škůdce. Zemědělci ho hubili jako jednoho ze svých úhlavních nepřátel, kteří si na jejich polích vyhrabávali hluboké nory a v lícních torbách do svých doupat odnášeli ohromné množství potravy.

V příznivých letech se křečci dokázali taky přemnožit (v jednom vrhu může být klidně kolem deseti mláďat), a to pak byl doopravdy problém. Křeček tedy vždy představoval spíše škodnou než druh, který je třeba chránit.

Nejen to, ale především změny v zemědělském hospodaření zapříčinily náhlý úbytek křečků. Dělo se tak (a stále se ještě děje) zejména v západní Evropě.

U nás, ve střední Evropě, pokles početnosti křečků nastal taky, ovšem zdaleka ne v takové míře (uvědomme si třeba, že v Nizozemsku už je křečků tak málo, že jsou na sebe všichni příbuzní nebo že v některých částech Německa a Francie probíhají záchranné programy typu cíleného vypouštění křečků do volné přírody). Východní Evropa má oproti tomu křečků stále dost a v mnoha státech je pořád ještě hubí jako zemědělské škůdce.

Křeček polní je relativně velký hlodavec a nejednou jsem slyšela od lidí, kteří ho viděli prvně, že vypadá spíš jako takové „divné morče“. Má tělo dlouhé kolem dvaceti centimetrů a váží kolem půl kila. Hodně velcí samci se můžou přiblížit i jednomu kilogramu. Křeček je bezpochyby náš nejzajímavěji vybarvený savec. Spodní část těla má černou, horní část těla hnědou nebo rezavou a na bocích má bílé skvrny.

 

 

 

Když jsem v nadpisu psala „drsňák“, myslela jsem to vážně. Křeček je bojovník a je-li to nutné, neváhá zaútočit ani na mnohonásobně větší automobil (a pak je z něho placka, že…). Když se ocitne v nebezpečí, nejdřív pouští hrůzu. Postaví se na zadní, nafukuje lícní torby, aby vypadal větší, případně skáče do výšky a prská a brble a vyhrožuje. Když nepřítele nezastraší, pouští se do boje. Křeččí zuby jsou ostré a křečci dobře vědí, jak je použít a kam kousnout. Když se setkají dva rivalové u samice, dokážou se v rámci boje i vzájemně vykastrovat.

Křečci jsou známí tím, že si dělají zásoby. Taková křeččí nora ovšem neobsahuje jenom zásobárnu. Část nory tvoří také hnízdo vystlané něčím měkkým a jeden nebo více záchodů. Ano, křeček chodí na záchod. Přes den většinou spí a probouzí se za soumraku. Večer a v noci pak pobíhá po okolí, sbírá potravu a v době rozmnožování samci navštěvují spoustu samic.

Uvádí se, že na podzim se křeček odebere do své zimní nory (i když kdo ví, jak to vlastně je), kde usne zimním spánkem. Jednou za několik dní se probudí, dá si něco ze svých zásob a zase usne. Otázka využití nor je vůbec zajímavá. Dříve se mělo za to, že křeček je samotář, má jedinou noru a tu si brání. Dnes se ale ukazuje, k čemuž přispívá i výzkum můj a mých kolegů, že křečci se běžně v norách navštěvují a různě si je mezi sebou střídají.

Křečkovi není až tak úplně jedno, kde si svou noru vytvoří. V prvé řadě musí být půda dostatečně kyprá a málo kamenitá, aby se mu v ní dobře hrabalo, ale zároveň musí být hladina podzemní vody taková, aby mu do doupěte (položeného třeba až dva metry hluboko) neprosakovala. Vlastně jsou to ty nejúrodnější půdy.

Tam si pak křeček ještě vybírá (tedy pokud má na výběr), na poli s jakou plodinou si noru postaví. Má rád obilí, ale vůbec nejoblíbenější plodinou je vojtěška. Vojtěška se hodí jako zdroj potravy a zároveň poskytuje dobrý úkryt před predátory. I tak je velmi pravděpodobné, že dřív nebo později křečka stejně něco uloví a zakousne.

 

 

Jak se sleduje křeček…

A dost bylo nudné teorie! Jak vypadá praxe? Chceme-li křečka (nebo kterékoli jiné zvíře) sledovat přímo v akci, aniž bychom s ním přišli do kontaktu a rušili ho, použijeme metodu zvanou telemetrie. Telemetricky jsem křečky sledovala i já a můžu říct, že to bylo velmi dobrodružné a někdy i napínavé. A hlavně – na podzim jsem měla fyzičku jako nikdy předtím.

Na začátku byly pasti. Takzvané živolovné pasti – klece, do kterých zvíře vstoupí, pohne nášlapným můstkem a prásk! Past se zavře. Takovéto klece jsme večer rozmístili k norám a ráno je šli vybrat.

Chycení křečci dostali kolem krku speciální obojek s miniaturním vysílačem, který vysílá krátké pulsy, takže na přijímači to potom zní jako „pip – pip – pip…“. Každý vysílač je naladěn na jinou frekvenci, takže se jednotliví jedinci od sebe dají rozlišit.

Na výzkumníkovi pak už je pouze pobíhání večer po polích s přijímačem v jedné ruce, s velkou směrovou anténou v druhé ruce a s GPSkou, mobilem, buzolou a zápisníkem trčícími (a průběžně padajícími) ze všech možných i nemožných kapes.

Abychom mohli zvíře co nejpřesněji lokalizovat (i když úplně přesně se to nepovede nikdy), je potřeba ho zaměřit ze tří stran, z bodů o známé poloze. Provádí-li zaměřování jen jedna osoba (tedy já), musí se mezi jednotlivými body přesouvat co nejrychleji, aby se mezitím nepřemístil i sledovaný křeček. V praxi to znamená obíhat nebo aspoň velmi svižně obcházet lokalitu s “plnou polní“, vyplazeným jazykem a myšlenkou na vraždu všech komárů, kteří vám mezitím pijí krev.

Sama jsem se přesvědčila, že je potřeba se zaměřování věnovat co nejčastěji, dokud je křeček naživu. Není nic horšího, než když vám křečka s obojkem něco zakousne v polovině sledování. Protože k pořádným analýzám je nutné nasbírat asi šedesát lokalizací, můžete pak veškerá data zahodit (nebo k diplomové práci či vědeckému článku přidat kapitolu o mortalitě 🙂 ).

Navzdory časové i fyzické náročnosti je telemetrie nejen zajímavá, ale taky přírodovědci nejčastěji využívaná metoda sledování prostorové aktivity zvířat. Díky miniaturizaci už se dnes dají sehnat vysílače prakticky na cokoli od včel a motýlů přes hraboše a křečky až po losy a další živočichy. Firma, která je vyrábí, nabízí dokonce i vybavení pro sledování toulajících se koček.

Je toho spousta, co ještě o zvířatech nevíme. Třeba právě studium prostorového chování napomůže k tomu, že lépe pochopíme, co křeček potřebuje k životu a proč z naší krajiny mizí…

 

 

 

Aktualizováno: 3.5.2012 — 21:40

203 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Máme na zahradě samici i s mláďaty.Nevíte někdo o záchranné stanici,aby si je odvezli?

      1. Já to pochopila tak, že se jedná o křeččí rodinku v nouzi, které je třeba odborně pomoct.

  2. Jsem z Rousínova a pozoruji mnoho let na poli křečka polního.Ačkoli je kriticky ohrožen a zákonem chráněný,vedení města prodalo pozemek developerovi,který zde chce postavit domy s byty za účelem zisku.I přes upozornění na životní prostředí tato skutečnost nikoho bohužel nezajímá.

  3. Tak dnes při sekání trávy jsem je objevila… Samice vyvedla malý prcky na zahradu, ti mrňouskové se nebáli ani sekačky… Mamka byla kusanec… A já pořád, co se nám to usídlilo na zahradě, že je to tam tak podhrabané…. Opatrně jsme je strčili do jejich nory k mamce a v klidu jsem dosekala, ale byl to zážitek… Jsou krásný A vyhnat je? Vždyť jsou chránění, co podhrabou, koupí se nové!

    1. Dobry den, je mozne se u vas stavit na zahrade a jen se na ne podivat? 😀 nevim kde je mozne je zahlednout :/ nedari se mi ani najit chovna stanice nebo jestli nejsou nejake mini zoo.

    1. Dobry den, na krecka polniho jsem narazila v jednom atlase zvirat a koc rada bych ho nekde videla na zivo. Nevite prosim o nejake chovatelske stanici nebo konkretnim miste vyskytu?

      Predem dekuji za odpoved

      Zuzana

  4. prosim poradte jak se tech potvor zbavit.mam jich plnu zahradu.zezeru na co prijdu.kupit metrak jedu na potkany je pomnerne velka investice. predem dekuji za radu. tondapavka @ seznam.cz cekam odpoved. DEKUJI

    1. Kupte past na potkany, v Hornbachu ji mají tuším pod názvem Super Cat, umístěte vedle nory, a co den, to jeden odlovený kus. Nezapomeňte past přivázat za očko k něčemu pevně ukotvenému. Zbavila jsem se těch oblud během dvou týdnů!

  5. Krásný článek. Jak ale dostat toho fešáka ze zahrady,aniž by mu bylo ublíženo. Není totiž moc dobrý nájemník.

  6. Zajímavý a příjemně čtivý článek! Hlavně pak to, že je křeček chráněný. O agresivitě jsem vědel, neváhal se postavit vlčákovi a poté zaútočit na lopatu 8) . Inu, bojovný a zajímavý tvor.

  7. Ahoj, teď jsem pochopila, že to drsné barevné zviřátko, co se včera postavilo naší retrívřici, byl křeček. Běhala po strništi, pak něco vyčmuchala a to pištělo. S výkřiky „Amy, nesmíš!“ jsme běželi zachránit to nebohé zviřátko. Křeček stál proti Amy na zadních, nafouklé tváře, prskal a skákal do výšky. Své teritorium proti vetřelci tak ubránil. Nikomu z nich se tedy nic nestalo. Jen my jsme poprvně uviděli křečka na živo.

  8. Ahoj, tak dnes jsem poprve krecka videl na vlastni oci. Do te doby jsem o nem jen slysel:-) zabydlel se mi u dreva a noru ma pod kulnou na naradi 🙂 doufam ze se nam neprokouse do baraku mame drevostavbu 🙂
    Jinak zajimavy clanek Lukas

  9. OT Milí Zvířetníci, hledám dávnou spolubydlící. Bydlely jsme spolu v kamrlíčku hereckého domu v Českých Budějovicích. Helena Klašková tehdy nadějná sopránistka byla podle internetu angažovaná ve Slezkém divadle v Opavském operním souboru. :O :O :O :O :O :O :O (tohle jsou prosím operní zpěváci)
    Slyšel někdo z vás Helenku zpívat? Ale to muselo být dříve, je stejně stará jako já a předpokládám že už je nějaký čas v pensi. Napsala jsem samotnému panu řediteli divadla jestli by mne mohl odkázat na oddělení kde by mi mohli po případě její adresu nalézt.
    Tak teď žiji v napětí a děsně se těším že Helenu nakonec najdu. 🙂 (clap)

    1. Mimochodem na tom není Slezské divadlo moc dobře, schází jim tři milióny a propouštějí ze souboru pěvce. Podepisují se teď petice, občané Opavy se bojí že opera z jejich divadla zmizí nadobro. 🙁

    2. Velká Kočko, zkus pořad na CT1, který se jmenuje Pošta pro tebe.
      http://www.ceskatelevize.cz, klikni na Pořady, vyber písmeno P a najdi Pošta pro tebe. Tam se dovíš co to je a jak to funguje.
      Myslím, že jsou velmi úspěšní, vypadá, že se jim daří najít hledanou osobu i při minimálních informacích. A třeba by se rádi podívali do Svédska. Je tu jenom jeden háček a to, že by ses musela do české televize posléze dostavit.

      1. Milá Jano Ba, děkuji za radu. Zatím čekám že se mi ozve někdo ze Slezského divadla v Opavě. Psala jsem jim teprve včera.

  10. Rputinko (inlove) , Ty máš senzační příhody. (y) (chuckle)
    K té klábosnici mám ovšem taky jednu pěknou. Kdysi dávno jsem měla v práci klábosnici světlou a hodně špinavou, klávesy se zasekávaly, i rozhodla jsem se vyndat čudlíky a řádně je umýt. Protože jsem mazaná, předtím jsem si klábosnici ofotila na kopírce. (y) Vyndala jsem čudly a umyla je v jarové vodě, usušila a pak podle obrázku nastrkala zpátky; mmch., byla to práce pro vraha. Pak jsem se kochala a dmula pýchou nad svou šikovností do chvíle, než jsem začala psát. Klávesnice se zasekávala ještě víc, než před mytím. Protože co? Protože jar lepí! (blush)

    1. Vave, zcela logicky mi z toho vyplývá, že jsi měla klávesnici umýt v Panzani (wasntme)

  11. Hlásím, že jsme zpět, celé, nadšené, fotky jsou na kartě, ale nemůžu na kolenááááá! Nožičky mám bolavé celéééé! I Waiki na zpáteční cestě ležela natažená v zadu v autě a ani nemukala 😛 .Bylo tam nádherně.

  12. Pomooooooc!
    Mám v klábosnici mraveniště.
    Jsem před 14 dny zakoupila pytel zeminy a zasela semínka a aby jim bylo teplíčko, mám je na parapetu v pracovně. Jenže v té hlíně byli brablenci a nastěhovali se mi do klábosnice. A jak začnu ťukat, tak je to asi ruší a začnou pobíhat. Když je chci zatípnout, schovají se zpátky do klávesnice.
    Polívat klávesnici dost dobře nemůžu, když s ní třepu, tak se ty potvory držej všema šesti nohama a vypadnou jen tak dva, tři, co se nestačili pořádně chytit…
    Béééééééééé….. (whew)

      1. Anonimusi!!! Ty vrahu brablenců. Každej brablenec má maminku, tatínka a dětičky. Tož to teda nééé, žádnej vysavač. Kdyby Rputinka dovolila, já bych jim třeba zazpívala, v ten moment by byli v zadeli. (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Já némám rád brablenci v kredenci, ne a ne a ne. A v klábosnici už vůbec ne a ne a ne.

    1. Rputinko, to musí být k zlosti… hlavně nevyndávej klávesy, bo je zpátky už nedáš 😀 8)

      1. Bedásku, ty zlomyslníče – já to vím, ty máš zcela barevnou představu, jak sundavám jednu klávesu po druhé a hledám, kam se ten Ferda brabenec schoval …. (rofl) (rofl) (rofl)

    2. Rputi, pokud je to klasická, stará „klapací“ klávesnice, odpojit, vysprchovat klávesy pořádně vodou. Držet tak, ať voda co nejméně zatéká z druhé strany, a ať nejsou klávesy v rybníku. Voda by měla protékat, ne tam zůstat stát. Jinak sprchovat fakt pořádně, voda raději vlažná až teplá (rychleji rozpouští cukry), tipuji, že když se tam mravencům líbí, je to proto, že se s klávesnicí dělíš o vše, včetně sušenek, limonád a dalšího cukru 😉 . Takže pořádně vypláchnout vodou, poté otočit klávesami dolů a nechat řádně vyschnout (nejlépe ze dva teplé, suché dny. Staré klávesnice toho snesou víc, než si lidé dokáží představit 🙂
      (A lidé do klávesnic nalejí a nasypou víc, než si sami připustí 😉 )
      Jedná-li se o notebook, doporučuji raději ten vysavač 🙂

      U staré klábosnice připadá v úvahu ještě prostší varianta … vyhodit a koupit novou. Při současných cenách to možná vyjde levněji než to koupání a sušení 😉

      1. No, mám tu klávesnici poměrně novou, takže asi nejdřív vyzkouším ten lux. Kdyby to nefungovalo, tak prubnu, co s ní udělá ta sprcha. V nejhorším holt koupím novou.

        1. Ta sprcha je vyzkoušená na několika klávesnicích. Pravda staršího data, přece jen, už pár let používáme pro práci notbooky a zaměstnavatel je tak uznalý, že nám je mění častěji, než zvládneme zasvinit klávesnice natolik, že by potřebovaly sprchu 🙂
          Nicméně, ty osprchované klávesnice všechny přežily a všechny fungovaly 🙂 Salko či slazené kafe s mlékem lze totiž z klábosnice těžko dostat jinak 🙂

      2. Milá Tosco! Mám dotaz. Mohu dát notbůček do myčky ? Žádnou značku jsem vevnitř nenašla. (rofl) (h)

        1. No jestli je dost prorostlej….. 😉

          A s tím zpíváním nevím. Aby mi nezdrh i kocour … ?

          1. Notebook se vykoupat klidně může a při troše opatrnosti zůstane i funkční. Je jen potřeba vyndat harddisk, CD/DVD mechaniku, ventilátor a Biosovou baterii, Čili před koupelí v podstatě celý rozebrat a rozhodně se nesmí namočit displej! Takže ano, jde to, (ono když se umí, tak jde všechno), ale raději to nezkoušet. (rofl)

            1. Tos mohl rovnou napsat, že lze vykoupat ty části noťasu, které jsou plast a nic než plast. Odděleně. 😀
              Na druhou stranu, když se noťas takhle rozebere, neměl by být problém popelkovsky přebrat drobečky od mravenců. Pak třeba drobečky nechat a mravence zatípat, nebo naopak. 😉
              Do hlavy néé!

              1. Jen se to nesmí přehnat s tím rozebíráním! Jeden pak neví, co je noťas, co brabenec a co drobeček. Co když pak omylem zastrčím brablencovi do zadečku USB – bude to fungovat?

                1. Brabencovi dostatecne velikemu, na to aby se mu dalo do zadecku strcit USBcko, bych radsi nikam nic nestrkal.

                  1. Asdi by se našval, že jo? Ale to víš, zašantročim brejle, chytnu USBčko a neštěstí je hotový!
                    (chuckle)

                  2. Jste zvířata (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

                    No co jiného taky čekat na Zvířetníku 😉

        2. Jasně, že můžeš. Porovnám-li velikost běžného notbůčku s velikostí běžné myčky, určitě lze notbůček vložit do myčky.
          Máš-li příliš velký notbůček či příliš malou myčku, je nutno použít metodu dělení a separovat notbůček na menší komponenty. Metodu v případě nutnosti použít opakovaně na jednotlivé komponenty. V případě extrémního rozdílu velikostí notbůčku a myčky bude nutno použít i metodu opakovaného vkládání komponent do myčky.
          Pokud je k tomu všemu ještě splněna podmínka, že Ti není vnějšími silami bráněno dát notbůček do myčky, určitě platí, že můžeš dát notbůček do myčky 😉

          Nicméně podotýkám, že otázka následné použitelnosti notbůčku (a možná i myčky) je dost zapeklitá a není součástí položeného dotazu a tudíž výše uvedeného rozboru 🙂

          1. (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
            Budete mě mít na svědomí. K tomu se už dá dopsat jen ten starý programátorský fórek:

            (*)
            Uživatel volá výrobci osobních počítačů, že do počítače nelze vložit třetí disketu. „A první tam šla dobře?“ „V pohodě.“ „A co ta druhá?“ „No, tak si uvědomuju, že to šlo dost ztuha, narvat ji do tý samý mechaniky …“
            (*)

            1. Bááách,já zemru, to se nedá vydržet. (clap) (rofl)
              Vy tedy dnes perlíte. (chuckle) (y)
              Dík Tosco a JJ , Jendo a ostatní, tohle jsem potřebovala. (rofl) (rofl) (rofl)
              Nutně !!!!! (inlove)

  13. Jen se hlásím, že jsem ještě kupodivu na živu. Průjem jsme zvládli, očkování a tetování také (to nikoliv bez šrámů(na mém) těle). Rodina odjela na výcvikáč, tak jsem na vše sama (mám doma tátu, který spotřebuje dost práce, ale zaplaťpánbuh je aspoň základně soběstačný) – zbyla hromada prádla (naštěstí to víkendu uschlo i jsem vyžehlila), lítání kolem psů, úklid a do toho návštěva.

    Takže Křečci jsou zajímaví – v přírodě jsem ho neviděla. Řekla bych, že jižní Čechy jsou na ně vlhké. Sysly jsme jako děti lovili (dokonce 2 ulovili, jeden utekl skoro hned, druhého jsem asi 2 dny pozorovala a pak pustila). Tohle jsem chtěla dělat. Teď se na tento obor vrhla mladší dcera.

    Karolíně a Ríšovi furt držíme palce. (y)
    Pájo, veliká gratulace!! Nastěnka je přece jen hvězda a moc vám to přeju. (h) (naše nejmladší „hvězda“ zítra dělá zkoušku vloh s Bárou a o víkendu máme 2 klubové výstavy – s Bárou se už o ni dělíme). Na mě už zbývá dělat týlové zabezpečení.
    Já nevím, na koho jsem zapomněla – určitě všechny gratulace. Nemohu říci, že na vás myslím, protože už nemyslím vůbec. Mějte se tu a marodi, buďte hodní!

  14. Ivano,opravdu moc zajímavý článek – napiš klidně ještě něco víc (clap) . Divokého křečka jsem poprvé viděla jako dítě – asi právě toho bojovníka s autem, tudíž ležel na krajnici silničky u naší vesnice a nejevil známky života… Tehdy jsem jen zírala, jak krásné zvířatko u nás volně žije a pojala touhu ho doma chovat. Pak jsem si o něm něco našla v chytrých knížkách (internet ještě dlouho nebyl) a usoudila, že jako domácí mazlíček asi nic moc. Ale od té doby ho obdivuji jak pro jeho vizáž, tak pro jeho nezkrotnost a nebojácnost 🙂 .

    1. Připojuji se, opravdu moc zajímavé čtení a záslužná práce. A ty moderní metody sledování už pronikají fakt všude. Přeji úspěšné obhájení … kdyby se vyskytly problémy s oponentem, doporučuji na něj aplikovat jednoho nasířeného křečka (inlove) , ony by ho remcy přešly.

      Já divokého křečka viděla jen jednou a sedla jsem si z toho doslova na zadek – co taky chtít od předškolního dítka, když před ním vyskakuje nasířený prskající běsík a tváří se, že je velký jako statná kočka a roztrhá sežere … skoro jsem mu v té hrůze začala vykat (rofl) (rofl) (rofl)

  15. Ríša pčíká mnohem méně, dneska ráno snad jen 3x.
    Očičko má způli pootevřené, už mu tolik nehnisá. Obě víčka jsou sice plná vřídků a vypadá to zblízka zle, ale jak jsem s ním doma od pátku tak pozoruju zlepšení. Podstatné zlepšení.
    Prášek zbodnul hned ráno a nabaštil se a teď si tu v pelíšku na škrabadle čistí kožoušek a hnípe u toho. Je komický – pucuje si tlapku, ta mu po chvíli „upadne“ a on usne, po chvíli se vzbudí a zase si začne pucovat tlapku. Jako kdyby se nic nestalo.

    1. Tak ted mě Ríša po dlouhé době rozesmál – a to je móoooc dobře. Jsem ráda, že je líp a palce držím dál, myslím, že to ještě chvíli využijete… Tak se pěkně držte!!! (y) (h)

      1. Ríša moc děkuje.
        Teď jsem je fotila, jak jsou spolu s Melíškem v pelíšku a stočení do klubíčka spinkají. Melda ho chvíli olizoval, pak naopak a pak oba usnuli spánkem spravedlivých kocourů.

  16. Vypadá to, že se vyčasilo, je příjemně chladno. Vyrážíme s Evou a Waiki do lesů nad řekou Svitavou. Chvílemi cestou necestou, chvílemi po turistických značkách. Snad se neztratíme a nezřítíme 😛 . Klérku už musím nechat doma. Svírá se mi u srdce, ale nedá se nic dělat ;( .

    1. Dávejte na sebe pozor a hlavně foťte – hned bych šla s váma. Tam musí být teď krásně.

  17. Křečka divokého jsem nikdy neviděla a moc bych po tom toužila. Nevíš, Ivano, jestli žije na Sedlčansku? Nebo kde bych to mohla zjistit?
    Ale hezké vzpomínky mám na křečka, kterého měly děti jako jediné zvíře (kromě rybiček), které jsme si mohli dovolit v paneláku. Tedy pro děti moc nebyl, ve dne, kdy by ho mohly alespoň pozorovat, tvrdě spal v domečku a velmi, velmi nesnášel, když ho někdo budil. Tím mi byl mimochodem taky hodně sympatický. Zato v noci ožil a byt byl jeho. Měl volnost celou noc, ráno se dal bez problému odchytit na chřestění krabicí se žrádlem. Pamatuju se na zvláštní pocit, když člověku v noci přeběhly po obličeji čtyři malinké tlapičky. Zvykli jsme si. Největší škody napáchal jen na elektřině, kousal šňůry od zásuvky k lapmpičkám. Ale vždycky jel jen po fázi, takže přežil bez úhony a posléze se nám povedlo všechno zabezpečit.

    1. Chytrý elektrikářský křeček – ví, jaké hlodnutí už by se mu nemuselo vyplatit (chuckle)
      Dívala jsem se na aktuální rozšíření křečka polního podle jedné mé kamarádky a kolegyně, ale vypadá to, že na Sedlčansku bohužel není… Nejblíž jsem našla záznamy někde z východu Prahy. Každopádně kdyby se tam objevil, hlásit! (wait) 😀

  18. Ivano – díky za nahlédnutí do života jak křečka tak jeho sledovatele. Teda já patřím zřejmě mezi vyvolené, neb já ho JEDNOU! viděla. Stál u silnice a asi stopoval (byla to silnice na Vrbicu, kde toho moc nejezdí). Stál na zadních a vypadal jak malý medvídek … hodně nasr.aný. Asi tam stál už dlouho. Ale byl krásný.

    Sysli prý žijí na břeclavském letišti – mají rádi posekané plochy, protože tak mají přehled o plížících se predátorech. Nikdy jsem je naživo neviděla, což mne teda dost mrzí.

    Jo – a v pátek mi přes cestu – když jsem jela do zaměstnání na kole přes Kančí oboru – přeběhla krásná liška. Tak tu jsem taky viděla v denním světle poprve.

    1. Tak sysel je na tom mnohem hůř než křeček. U nás už žije jen na několika málo lokalitách a dopracoval se až do nejpřísnější kategorie ochrany – kriticky ohrožený… Já osobně ho viděla jednou a z dálky a jsem za to ráda 🙂

        1. To medlánecké letiště potvrzuji, právě jsem se zmínila Blance Havláskové, co bydlí kousíček od letiště a denně tam chodí s fenkou Bekynkou.Jsou jich tam letos mraky, právě museli letiště „uhrabat“, protože tam bylo plno hromádek – a nebyli to krtci. Syslové se tam prohánějí a prý jsou letos pěkně vyžraní – nebo těsně před porodem :-))

      1. Někdy z poloviny 90. let mám líčení, že v rámci nějakého studijního/sportovního pobytu v chatkách UK na Albeři (Nová Bystřice; Jindřichův Hradec) chodili syslíci škemrat od studentů čokoládu (fakt čokoládu? takhle si to pamatuju… možná musela být oříšková).

        1. Já z Albeře znám tuto variantu (zhruba ze stejné doby): pozor, běžel tady sysel a v tlamičce měl stravenky na celej tejden…

        2. Zdravím Lapila a Mácu, zřejmě duše Albeří spřízněné. V jakém sportu jste tam, prosím, škodili, tedy, pokud to není přliš přidrzlý dotaz…

          1. Tez se hlasim k tem, co byli v Alberi v tabore UK. Sysly si nepamatuju – bylo mi 12 let. Bydleli jsme ve stanech s podsadou a moc dobre se tam varilo, a bezva koupani. Pak jsme jeli odtamtud dvema auty nase rodina a rodina tatovy sestry do Znojma, kde jeji manzel mel rodinu. Jeli jsme podle mapy podel nepratelske hranice a byla to hruza. Nektere vesnice ani nemeli oznaceni, u nekterych vesnic byla na silnici zavora a kontrolovali obcanky a vyptavali se proc tudyma jedem. Na coz otec odpovidal: protoze je to na mape. Tak tu silnici chlapi z te mapy vymazte a nebudu tudyma jezdit. V jedne vesnici nas zadrzeli, volali pohranicnikum do predchozich vesnic, jestli jsme tama projeli a oznamili nasledujici vesnici, ze tam budem coby dup. Nejak jsme se zpozdili a uz nas cekali u zavory a kde ze jsme byli. Otec oznamil, ze decka musela curat, pak ze jsme si dali svacinku a kochali se prirodou. Byl tam vsude neuveritelny bordel, polorozborene baraky, i obyvatelstvo vypadalo tak nejak jeste vic zasedle, nez bylo v te dobe zvykem. To je jedna z tech jizd, na ktere nikdy nezapomenu.

      2. Tak já taky drobně přispěji k výzkumu ssavců 😀 Sportovní tábor Karlovy university na Albeři je syslů pln, takže jsme s nimi bývali dost důvěrní. Narozdíl od křečků jsou to uhlazení sympaťáci, štíhlí a hbití…Je pravda, že tam, za Jindřichovým Hradcem, pobývali zčásti za železnou oponou, jsouce chráněni odlehlostí místa a čackými pohraničníky…
        Jo, a abych nezapomněla, držím palce k obhajobě, určitě to zvládnete i bez doprovodu naštvaného experimentálního materiálu. (y)

  19. Přeji hezké ráno z konečně propršeného brněnska.
    Zdeno b.p. takhle zničit bydlení domácímu pánovi křečkovi, to musely být nadávky, kterými Tě častoval 😛 .
    Pájo, třepu Vám oběma tlapkami, Nastěnce pusu na čumák.
    Domi, kdysi jsem také mívala křečka, to bylo jediné zvířátko, které jsem měla v našem bytě dovolené. Také žil svobodně do bedýnky chodil jenom spávat-ve dne. Chodil do jednoho místa na záchod a tam měl k tomu speciálně položené noviny. Tenkrát jsem všechno pečlivě uklízela do skříní neboť si rád dělal tunýlky. Tu ve svetříku, tu v pohozených riflích. Ano, mohu říci, že křeček mne naučil v mé pubertě – pořádku.

  20. Křeček Kleofáš. Jako dítko zvířátekchtivé jsem neustále žebrala o pejska, kočičku…víte jak to končí..křeček. Můj první křeček Kleofáš byl osobnost. Nejen, že byl bojovný, ale taktéž svobodymilovný (ostatně jako všichni křečci). Takže terárko neuznal a sápal se tak vytrvale ven, až se mi ho zželelo a nechala jsem všemu volný průběh ( tudíž volný výběh z klece). Milý Kleofáš si vybral za sídlo místo pod sporákem v kuchyni(nikdo za ním nemohl a bylo tam teplo). Tam spokojeně žil celá léta. Jediný, kdo o něm věděl , byla moje maminka, noční sůva, která si v kuchyni po pozdních večerech vykládala pasiáns. Vyprávěla mi, jak Kleofáš prospívá, v noci vychází, sbírá so drobky a listí a zrní pro něj určené po kuchyni a pečlivě vše nosí do svého sídla. Batolil se prý po zadních , byl prý urostlý a velmi spokojený. Já jsem ho málokdy viděla. Uznával jen maminku, s tou s ekamarádil.
    Konec Klefášova „dolce vita“ nastal, když máma přinesla domů vyhládlé kotě. Měli jsme v té době kocoura, který s Kleofášem nažíval v režimu, tvoje je kuchyň v noci, moje ve dne ( v noci kocour nechodil do kuchyně). Bohužel, kotě v předsíni první noc plakalo, máma ho pustila “ se ohřát “ do kuchyně. Kleofáš neznal kočky(znal jen našeho mírumilovného a sytého kočkoura) a vylezl….drobné kotě bylo bohužel zvyklé si lovit myši… a ráno přineslo Kleofáše triumfálně mámě k nohám.. za odměnu.
    Přes tento smutný konec měl křeček u nás královský život a já už jako dítko jsem pochopila, že živého tvora nelze na sílu držet v kleci, i přes mnohá rizika volí svobodu. Tolik ke křečkům (inlove)

    1. Chudáček Kleofáš!
      Já měla taky křečka Kleofáše, vzteklého šedého perského křečka dlouhosrstého. Kousal a vztekal se pokaždé, když jsem se přiblížila. Nakonec se z něj ovšem vyklubala Klotylda! Běhala si volně po místnosti a na noc zalézala do klícky do svého pelíšku. Že je to křeččí dáma jsme poznali podle toho, když jsem jí nechala pár dnů v péči kamarádky a ta měla křečka Františka. Františkovi se Klotylda asi moc líbila a tak si spolu pořídili miminka. Bohužel je Klotylda porodila kdesi za postelí a já jsem je nechtěně vyluxovala i s tím hnízdem. Klotylda pak putovala k Františkovi a tam zakládali rodinku zcela pravidelně a bylo úplně jedno, že Klotylda je šedá a 2x větší než klasický rezatý František.

      1. Karolínooo ..“a já je nechtěně vyluxovala….“ . jak vidno křečci ( a zejména Kleofášové, i když přeměněni na Klotyldy) nemají lehký život :).

        A já myslela, jak jsem byla v pojmenování originální a on měl jmenovce, tedy jmenovkyni. Co dělala kamarádka s tím pravidelným, nadělením křečíků?

  21. Ivano, díky za moc zajímavý článek. Patřím k těm, kteří křečka polního v přírodě nikdy neviděli. Vlastně přiznávám, že jsem ani nevěděla, že takhle krásně zbarvený tvor u nás (tedy u vás) žije volně. Jenže křeček je noční tvor, kdežto já v noci raději spím. Takže těch příležitostí k shlédnutí bojového křečka jaksi moc nebylo. Nidky jsem neviděla ani sysla. Pouze černého krtka. Takže jsem se teď poučila a znovu děkuji.

    Karolíno, moc přeji, aby se Ríša brzy zcela vyléčil, děláš pro to co je v tvých silách a gratuluj si, že kocourek polyká atb. U naší Dixie to nebyl problém, ale se Smoky jsem zápasila jak s devítihlavou saní a to atb naštěstí brala pouze jednou před pár lety.

    Pájo, vřele gratuluji nejen Nastěnce ku skvělému úspěchu, ale zasloužíš si ji i ty za usilovnou práci (očekávání i zklamání), která úspěchu předcházela.

    Je mi líto uhynulé gorilky, to je opravdu smutné.

    Terro-san, jsem ráda, že léčba úspěšně pokračuje i když na „toulání s anténou“ v šumavských říčkách si budeš muset ještě chvíli počkat.

    Zdeno b.p. – načuřený křeček mě rozesmál už podruhé. Nedávno ses zmínila už jednou, ale tentokrát byl popis rozveden do detailů, že jsem situaci živě viděla před očima.

  22. Milí Zvířetníci, jedeme tento týden ve stejném akordu jako v minulém, takže zítra nebude nový článek, bude až v úterý. A pokud máte někdo nějaké povídání v kapse, sem s ním (inlove)

  23. Milá Ivano, kdysi jsem toužila studovat etologii a právě takhle pobíhat nějakým tím biotopem a zkoumat 🙂 No, studovala jsem praktičtější nauky, ale pořád mě to všechno zajímá. A o křečkovi polním jsem – jak teď vidím – nevěděla vůbec nic 🙂 Je prima, žes nám o něm napsala – zase jsem o něco chytřejší (blush)

  24. Je to už tak 15 roků, na skalce mi odešla krásná miniazalka. Když jsem študovala, proč to zabalila uprostřed léta, zjistila jsem že drži v pozoru jen silou vůle, protože končila 2 cm pod zemí. A tam jsem narazila na štolu, která končila u vína. I vyhlásila jsem boj neznámému nepříteli. Denně jsem nosila 3 konve vody cpeciálně jen pro zásobování štoly. Dlouho se nic nedělo. Asi po měsíci jsem uznala porážku a tvrdohlavě jsem si označila ukončení boje na druhý den. A když jsem do štoly lila vlastně předposlední konev, tak voda začala stoupat proti mně. Vylezl mokrý a dokonale naštvaný soupeř, který by převážil tak 3 potkany. Děsně prskal a nanejvýš rozčilen odkráčel kolem solného sloupu (mne) s konví 😉 Po delším pátrání jsem přišla na to, že jsem měla čest bojovat s křečkem polním. 🙂

    1. Milá Zdeno, jak dobře, že byl ten škůdce barevnej jen mokrej a ne klepnutej – když jsi s ním skončila 😀

      1. Tss, kleplo málem mne. Já ho tak velikýho nečekala. A až zpětně jsem se ho začala bát. On fakt prskal dost. Větší psina byla, když jsem zjišťovala, co mi to pod skalkou bydlelo.. Navštívila jsem kamaráda v muzeu, protože v depozitáři skladuje veškerou polabskou faunu. Vycpanou a na leštěných „deštičkách“ ) A tam jsem kápla na jeho příbuzného. Jen ten náš měl mnohem vypracovanější muskulaturu (chuckle)

        1. Zdeno, když dotyčný křeček měl tu muskulaturu pravou a nikoli vvycpanou… A takový řádně načuřený křeček… myslím, že z místní fauny je nerudnější už jen načuřený jezevec.

        2. (rofl) No jo, Zdeno, když on ten křeček měl muskulaturu hlouhením vypracovanou, nikoliv vycpanou… A jinak si myslím,že z příslušníků české fauny je horší než načuřený křeček už jen řádně nas…ný jezevec.

          1. Křečka jsem neměla tu čest vidět. Ale za to podhryzaný bez od ondater, to máme. A byl to vyjímečně krásný šeřík-růžový s plnými květy. Měly tam bydliště. Jezevce jsem viděla několikrát. Je taky velmi zajímavý. Poprvé jsem ho viděla, to už je dávno, to jsme jely s kamarádkou z oslavy v noci a to nám nechtěli věřit, že to byl jezevec… Ale někde loni jsme ho pozorovaly s naší Janou a Donem jak běhal po poli, vypadal jak autíčko na klíček. A nasr..ný asi nebyl. Neměl proč.

    2. To jsi ho teda pořádně nalila. (rofl) (rofl) (rofl) (y)
      By mně zajímalo, co prskal. (rofl)

  25. jéjé, tak já se sem hrnu, že celá štastná oznámím novinku a hle čtu, že umřelo gorilátko…..moc mě to mrzí… ;( všechny předčasné odchody našich (cat) a (dog) a jiných našich svěřenců mě mrzí a bolí….

    a teď teda ta novinka, Nastěneček je dnešním dnem Junioršampionka Slovenska, a dneska se moc hezky vystavovala už není tak vyhukaná…..tož tak

    1. Ale Nastěnce je samozřejmě potřeba potřást tlapou a poplácat ji po ramenou, je to šikulka a navíc krásná ! (y)

    2. Nastěnku chci za ženuuuu… Promiň, Pájo, neodolala jsem. Jste ale obě moc šikovné. Fakt.

      1. Myslím, že tady nikdo nepochyboval, že Nastěnčin čas příjde a všem ukáže, že je nejkrásnější 🙂 (sun)

    3. Pájo (inlove) , moc a moc vám blahopřeju, nakonec jste se dočkaly! (y) (clap) (h) Nastěnka je opravdu nádherná, zaslouží si to.

  26. Smutné gorilí OT: Chelewina dcerka včera uhynula. Zdá se, že Chelewa na ni spadla, a pak se ji pokoušela marně oživovat. 🙁

    1. Betulaskovo, to je smutny. Ale ona vlastne Chelewa je velmi mlada matka a hravej pubertak, ne? Treba jeste nemela vyspelost a treba nemela prilezitost okoukat, jak se s tim mrnousem ma zachazet. 🙁

      1. Kdepak, starala se vzorově, chuděrka – holt nešťastná náhoda. Miminka jsou prostě křehká. Hlavně aby ji to nepoznamenalo pro příště.

    2. ach, to je smutné!!!!!!!!!!! a zrovna dnes jsem u Kačky viděla fotky i nějaká videa ;( … Moja prý za ní pořád běhala a dolejzala a chtěla si hrát, snad to nějak nezpůsobila…

    3. Šiš, to je mi z téhle zprávy smutno! ;( Tak nakonec asi bude Mojka první, kdo bude mít ve skupině miminko – doufejme.

  27. Jak dostat prasek do kocky: Pravda, je to neortodoxni, a vymyslel to Chet. Jak jinak. 8) Uz nas nebavbilo zvirenu nahanet, nasilim otvirat tlamku, kontrolovat… Chet vychazel z predpokladu, ze kocka nesnasi byt necim oblemcana a tudiz se olize . Takze prasek se rozdrti v male misticce a smicha s trochou mekkeho tvarohu, tavenaku ci neceho podobneho. Kocka se odchyti za fligr (tedy drzi se za kuzi na krku) a praskovou smesi se pomaze pod krkem – tam, kam si dosahne jazykem. Kocka se vypusti a pak jen skodolibe pozorujem, jak ta smes do ni mizi. Cha chaaa, a kdo si tady, mily kocoure/kocicko myslel, ze je nejchytrejsi? (chuckle)

    1. To je úžasný nápad, naštěstí ho u Ríši nemusím použít, ale uložím do paměti, kdyby náhodou Zrzík nebo Melda…. kdoví kdy se bude hodit.

      1. sklerotiku, jsem ti tohle říkala už před rokem, že takhle oblbuju Kačenku…. (angel)

    2. Aj vaj, HankoW, bude záležet na kočičí osobnosti. Tento návod jsem vyčetla u Prachetta, a bez ohledu na zdroj mi připadal logický. Vyzkoušela jsem ho a kočka pak za mnou chodila s omatlanou packou jako invalida z první světové, neustále si mi sedala do výhledu a tvářila se jako boží umučení. Packu si ani nelízla, přestože jinak byla přečistotná. Po dvanácti hodinách jsem vyměkla 😀

      A teď mi to došlo: Chet = Prachett!!

      1. Hey, Čet Pračet. (rofl) Ja se picnu. Ovsem my Prachetta necteme, takze Chet to odtama nemohl vycist. Kdyz jsem v CR, tak jeden synovec mi vzdycky nejakeho Prachetta podstrci, ale po par strankach to odlozim. Pokazde, kdyz je tady, tak vymeta antikvariaty pro levne anglicke verze a nabizel to Chetovi, ale Chet se taky nechytil. A abych uz se tady dokonale znemoznila, tak ani Tolkien nas nejak neoslovil. Netlouct, prosim.

        1. Prachett také není zrovna můj šálek kávy, ale četla jsem od něj Nefalšovanou kočku (The Unadulterated Cat), to je ze života a moc jsem se pobavila. Ten návod jsem čerpala odsud a autor dopadl jako já (rofl)

        2. HankoW., na Tolkienovi jsem vyrostla a zfilmovaného Pána prstenů jsem si pouštěla jako morální podporu, když mi bylo do ouvej… není to tak dlouho. Pratchetta smím možná i díky českému překladu, který považuju za geniální. A jeho kočičí postřehy jsou přesné… V obou případech si ale myslím, že strašně záleží na tom, kdy se člověk k fantasy knížkám dostane, a taky trochu na nátuře. Takže nikoho nebiju, já zase nemusím Harryho Potera,a na druhé straně skoro komplet scifi, na milost beru tak Raye Bradburyho a Asimova… Vždyť by to byla otrava, kdybychom byli všichni na jedno brdo 🙂

          Jinak prášky dostávám do kočenek zcela nekompromisně vhozením tak daleko do krku, že chlupatec raději polkne, protože alternativa je udušení.Poté se týrané kočce zdvořile omluvím. Ano, jsem surovec. Odčervovací pastu ovšem míchám se sýrovou pastou půl na půl, a funguje to…

          1. Lepší než hodit kočce prášek do krku suchý je dát ho na lžičku vody a ihned vlít do krku, než se stihne rozpustit. Kočka ani nestihne zaregistrovat, že polkla něco jiného, než jen samotnou vodu. Suchý prášek se přilepí na patro a nepříjemně chutná.

            1. Já teda nevím, jak bych držela jednou rukou kočku, druhou se jí snažila otevřít tlamku a ještě lila vodu s práškem na lžičce. Nejsem chobotnice.

              1. Když jednou Zikmund onemocněl a měl taky dostávat ATB, vet mi radil prásek rozpustit ve vodě a stříkačkou dostat do kocoura. TAK TO JE PĚKNÁ BLBOST!!! Půl hodiny jsem to do něj páčila, z apatického kocoura se stal rozkacený tygr, roztok ATB byl všude jenom ne v Zikmundovi a tu trochu, co jsem do něj dostala, prskal ještě půl dne, u hubičky penicilínovou pěnu – vypadal jako po akutním záchvatu vztekliny (no – vzteklý byl dost na to, jak vypadal před podáním prášku – teda vody (wasntme) ). Pochopila jsem, že tudy cesta k vyléčení nevede (shake) . Nakonec se mi osvědčilo prášek rozčtvrtit a nacpat do krku a držet tlamku, dokud nepolkl (nod) .

              2. Já většinou přidržuji kočku na stole při léčebných úkonech ňádrem dmoucím, to bys mohla taky, Karolínko!

      2. Tyhle zkušenosti nemám, zatím jsem léčila jen Ríšu a ten bere ATB a další prášky bez problémů. Připadlo mi to jako dobrý nápad, ale to je opravdu asi takové „tonoucí se stébla chytá“. Ale možná bych to i vyzkoušela.
        Proč mi nejdou smajlíci?????

  28. Díky za zajímavé povídání, Ivano, i když jsem ho četla s trochou nostalgie. Vybavilo se mi totiž moje vlastní pobíhání s anténou kolem šumavských říček, se kterým teď bude alespoň na nějaký čas utrum… Břehové porosty byly husté a pichlavé a pstruzi po čeretch čilí, jak jinak… Křečci vypadají jako plyšáci, ale potvrzuji, že jsou to drsňáci. Vždycky si takového naštvaného křečka představím v řádně nadživotní velikosti a upřímně se leknu 😀
    Terrosmečka zdraví Zvířetníky a přeje krásný květen…

    1. Nase smecka zdravi Terrosmecku a preje uspesne uzdraveni. Ono se to urcite poda; a i kdyz by mela zustat nejaka omezeni, clovek si zvykne na ledaccos, protoze musi. Jako ja jsem ted smutnila nad tim, ze za par dnu otevrou bajecnou mestsku plovarnu a ja mam zakazano plavat, abych neporusila prave probihajici fuzi krcni patere. tak jsem se rozhodla, ze tam chodit budu, a budu jen splivat nebo cvicit nohy, protoze ja potrebuju vodu pro me mentalni blaho asi jako zavislak potrebuje drogy. Cili – kompromis. Drzte se Terra lidi. (inlove)

      1. Tak plavat mi snad nezakážou, problém bude, jestli mi bude stačit dech, ze začátku asi spíš ne. Jsem dítko od řeky, s vodním živlem jsem v dlouhodobém profesním vztahu 🙂 a vodu potřebuju. Hin sa hukáže…

      2. Jooo …. bazén … to jsem takhle před pár lety, v létě, pilně trénoval a vytáhl to z jen tak tak přeplácané pětadvacítky na šestnáct padesátek v kuse … důvod tréninku si mezi tím pořídil argentinského plavčíka. Lidé jsou různé … blbé a pitomé. Brrr. Bazén. Fuj!

          1. Nevydrzela. Ani ta kondicka. Myslim, ze bych byl zas na svych uplacanych petadvaciti, kdybych to zkusil. Neni motivace, nejsou vysledky.
            OTOH, v uterý se mi ozvala kamarádka, že je ve čtvrtek na VŠE nějaký latinskoamerický večer za účasti velvyslanců, že tam budou i taneční vystoupení za jednotlivé státy, oni tancují tango za Argentinu a řeší se co s Uruguayí. Vyřešili samozřejmě tango, prakticky nejprofláklejší tango La cumparsita, tango, které jen orchestr Juana D’Arienza natočil sedmkrát a kterého prodal už někdy v roce 1935 milion kopií … tak tohle tango složil Uruguayský student architektury. Ovšem v době, kdy přijde na řadu Uruguay, už oni budou dávno učit tangové začátečníky.
            Tak jsem vybral jednu z cca 30ti verzí Cumparsity co mám a po asi tak hodinové přípravě ve středu večer si ji střihnul před studenty VŠE a jejich eminencemi. Paní velvyslankyně byla s reprezentací své země spokojena 😉
            (http://www.youtube.com/watch?v=VUiH_HpWYSc – tohle není ta vybraná verze, ale je zajímavé dívat se na ten orchestr)

    2. Zdravím terra-san a věřím, že jako bylo „Už zase skáču přes kaluže“, tak bude i „Už zase poskakuji s anténou“ (wave)

      1. Taky věřím, Liko, ovšem dobráci doktoři pořád mluví o několika měsících rekonvalescence… Anténa počká, pstruzi taky, ale co to dělá s mou trpělivostí… škoda slov.

        1. Terra-san, „několik měsíců rekonvalescence“ je pořád lepší než „několik měsíců dožití“ (rofl) Prosím nebít (punch)

          1. Liko neboj se, bít tě nebudu. Poněkud drsnější humor je dobrá metoda, jak si uchovat příčetnost (chuckle)

    3. Milá Terro-san, jsem moc ráda, že je ti líp a přeju trpělivost vydržet tu zdlouhavou rekonvalescenci (inlove)
      A jestli se kapku nudíš… co kdybys sem tam, ve volné chvilce… něco napsala? (angel)

      1. Zdá se, že tenhle blog je obzvláště hladový kolem půlnoci, už mi spolkl dva pokusy o odpověď…
        Milá Dede, už jsem na nějaké to psaní myslela, ale v rozletu mě zastavila skutečnost, že mám zatím jen postarší noťas se základním vybavením a bez většiny potřebných fotek. To mám z toho, že se spoléhám na své pracovní vybavení a doma mám takovou trosku, a to teď vůbec nemyslím sebe. Zkusím to nějak vymyslet, slibuju.
        Terrosmečka mává všemi packami (wave)

  29. Tak k pramalé radosti Zrzínka (Ríša se taky moc neradoval) máme odchlupíno a hlavně vydesinfikováno horkou párou. Koberec silně prokoukl, všechny bakterie jsou snad zlikvidovány, vylévala jsem tři nádržky plné špíny, pokaždé vyčistila filtr a dodala nové porce mořské soli do vody, ze které se pára tvoří. Vyluxovala jsem i žaluzie, plné prachu a chlupů. Veškerý textil jsem vyměnila, odnesu dolů a postupně ho vyperu. Pustila jsem ionizátorový čistič vzduchu a máme tu jak v ráji. Ještě to chce otřít prach vlhkým hadříkem a budeme mít úplné čisto. Teď se jdu desinfikovat já do sprchy.
    Tak, Ríša může nabírat síly v čistém bytě.

    1. Milá Karolíno, pořád držím palce, aby byl Ríša v pořádku! (h) Dochází ti občas, jaké má štěstí, že už nebydlí v té krabici na verandě, kde ho vlastně ani nechtěli, ale u tebe? (inlove)

      1. Nejen občas, ale pokaždé, když ho vidím šťastného a spokojeně si hrajícího s Melíškem tak na to myslím.
        Tam na té verandě by buď byl v latentním stavu, tzn. nemoc by se neprojevila dlouho, pak by udeřila a byl by konec. Ale kdoví, jak by skončil a kde. Tím, že jsem ho přestěhovala do tepla a pohody a k dobrému jídlu se v něm zkrátka ty záněty nějak probudily a udeřily. Teď je potřeba zjistit, proč je má tak často a vyléčit příčinu. Pak bude Ríša v pořádku a já budu klidně spát a může s námi žít ještě hodně dlouho. Jen pevně věřím, že to nebude nic vážného.

  30. Ještě jedna maličkost ke křeččímu záchůdku: pokud si dobře pamatuju, tak náš křeček (obyčejnej, ne polní) měl taky jeden kout v hnízdě vyhraženej pro tyhle potřeby. Asi to tak prostě dělají.
    Jak se asi dovolenkujou Xerxovi (sun) ?
    Dál držím palce všem potřebným!

  31. Slunečné ráno od žabek 🙂 Včera večer byla drobná bouřka, ale už zase praží sluníčko.
    Karolíno, pokud kocourek baští a hraje si, tak to nevidí tak zle jako ty. Pamatuješ dělení psích zažívacích problémů od EvyŽ na „veselý průjem“ a „smutný průjem“? Tak tím se dost řídím. Pouze při „smutném průjmu“ je potřeba dělat větší zásahy. Pokud stačilo očičko tu a tam vypláchnout a lepší se to (pod atb clonou), mělo by to být dobré, když je kocourek veselý.

    1. Tady v Praze byla bouřka teda mohutná! A hodně lilo.
      Já si taky myslím, že už je to na dobré cestě. Ale tentokrát budu důsledně trvat na opravdu dokonalém vyšetření a laborce, protože v něm musí něco být, nějaké ložisko, které mu ty stálé záněty způsobuje tak často. Loni v této době jsem prožívala to samé. Na podzim oko měl také špatné, ale nebylo to zdaleka takové, jako teď. Co je u nás, má už 3 ATB! To není ani normální, ani zdravé. Nikdo se už nikdy nedozví, co prožil a čím prošel, jaké měl nemoci neléčené a co v něm zůstalo za následky. Ale musí se vyloučit něco vážnějšího a tentokrát si to opravdu ohlídám.
      Ale aspoň už jsem klidnější, když ho vidím dneska.

      1. To vypadá mnohem lépe (y) Myslím na vás usilovně! Stejně je Ríša dobrák, že Ti ty prášky takhle žere, dokonce i oblemcané. Jsou asi dost hořké, já jsem jim ATB musela šupat daleko do krku a hned zalívat vodou ze stříkačky, aby polkli. Jinak ho dokázali držet za škraní klidně půl hodiny netknutý. Tak přejeme smečce zdraví a dobrou pohodu, hodně sil k dalším demolicím domácnosti!

        1. On Ríša je prostě zlatíčko! Nechá si do tlamky nacpat cokoliv. Ale jen ode mne. Chůvička má smůlu. Uteče před ní, proto jsem zůstala doma.
          Prášek je hořký a když ho vezmu do prstů oblemcaný, tak ještě smrdí.

    2. Ahoj Matyldo,nás zasáhl okraj té vaší bouřky a celých 20 minut pršelo!!! Heč 😛 ! Brzy ráno byla mlha, ale už zase pere zoncna.

  32. Tak my se taky hlásíme.
    Ríšovo očičko je pootevřené, právě dořádil s Melíškem. Pěkně to tu převorali, tu domácnost.
    Má stále na obou víčkách oka vředy a zduřelé tkáně, ale zdá se mi, že oko uvnitř je jasnější.
    Slupnul prášek na 3x – 2x si ho odnesl do kuchyňky a pěkně vyflusnul. Oblemstaný prášeček jsem mu nacpala do tlamky znovu a koukal na mně pěkně ukřivděně.
    Stále něco vykládá a poletuje tady jako zdravý kocour.
    Tak snad se trochu lepší. Ale stále strašně pčíká. Já myslím, že je to dobře, že se mu tím ty zacpané dutiny uvolňují. Ale vždycky sebou škubnu, když spustí.
    Jdu pro parní vysavač a budu desinfikovat domácnost.

  33. Tak to zkusím znovu:
    Děkuji za palco-tlapičkodržnu a jsem ráda, že Amálka je v pořádku!
    Ríša zbodnul ATB, pak šel zbodnout mističku. Baští normálně, chová se normálně, za mlsek by tlapku obětoval. Jak ho teď rozmazluju po těch práškách a po tom čištění očička, dostávají i oba kámoši. Jen co se Ríša uzdraví! Mají všichni utrum! Bonbónky sýrové, tyčinky, pasty……..
    Očičko má, se mi zdá, lepší. Je víc pootevřené a nebylo v něm tolik hlenu a hnisu. Zdá se mi čistší, i když ty vřídky na obou víčkách tam jsou a je to hodně ošklivé. Ale já mám pocit, že to jde k lepšímu. Doufám.
    Pčíká fest, ale asi je to dobře, že to z těch dutin jde ven. Okna umyju, ale zítra začne těžká desinfekce párou. Ráno si jdu pro ten krám do kanceláře a vezmu to zgruntu. Nemůžu dopustit, aby tu něco lítalo, co by ohrozilo Melíška se Zrzínkem. Ten má očička zase v pořádku a u čumáčku taky žádnou nudli, tak snad to bylo jen něco z koberce…. Už jsem jak paranoik.

  34. Ivano, díky za článek o křečcích. A je skvělé, že z diplomky dokážeš vyrobit i takovéhle báječné povídání. Vlastně jsem je v přírodě nikdy neviděla, i když na našich výzkumnických polích se jim daří k nelibosti šéfa. On dokonce povídal, že na zimu se chlap křeček uklidí ke starší dámě křečici, která má plný špajz, u ní přežije zimu a na jaře jí dá kvinde a jde za mladými sličnými křečicemi. Docela by mě zajímalo, co je na tomto oportunistickém chování pravdy. Prý ty mlaďošky mají menší zásoby zrní, co by tam tedy přes zimu dělal, proto jde na zimu za starou, ale na jaře mladé dámy o to dříve vylezou a dříve se páří s těmi křeččími pány hladovými i po téhle stránce. Možná je to jen křeččí drb, ale alespoň docela hezký.

      1. Jo, už to vidím níž – já to tušila, že bude řádit jen jen se voklepe… 🙂

        1. Už vyskočila i na skříň, myslela jsem, že ji přetrhnu, ale stehy drží, doufám, že i uvnitř se nic neutrhlo. Jo, rozmýšlela jsem se právě kvůli kráse Amálky dlouho, jestli se s chovatelkou přece jen nedohodnout na tom, že by byla do chovu – tedy doplatit docela zajímavou cifru a absolvovat alespoň nezbytné penzum výstav, ale ta infekce, která chovatelku postihla, pro mě byla velkým varováním, abych neblbla. Zvláště, když vlastně nevím, co bych s koťaty dělala.

          1. Koťátka jsou velmi krásná záležitost, člověk se od nich neodtrhne – ale musíš je mít kam dát, je to tak.
            Hlavně že je Amálie ve formě, divoška jedna… 🙂

    1. O životě křečků víme pořád ještě strašně málo. Ale má se za to, že každý křeček má svou vlastní noru, kde bydlí sám (popřípadě s mláďaty nebo samec a samice v době páření). Na podzim se přemístí do zimní nory, tam si nashromáždí zásoby a přezimuje (každý sám). Na jaře a v létě pak samci obíhají několik samic a nejradši by oplodnili každou, kterou potkají 8) 😀

      Jinak přemýšlím, že ztřeštěnost a neopatrnost mainských kočiček po kastraci bude asi znakem plemene 😀 On sice pan Kalíšek to prožíval asi týden, až jsem o něho měla strach (pořád jen polehával a nebyla s ním řeč, vzpamatoval se až na chalupě – tedy v našem současném domově). Zato Hanička okamžitě po příjezdu z veteriny vyhopla na šplhadlo, tak jsme ji naivně sundali („to teď nemůžeš, kočičko“). Kočička si z nás houby dělala, skočila na okno a na vnitřním parapetu spokojeně usnula 😀

  35. Karolíno, držím (y) (h) (y) (cat) !
    Článek o křečkovi je ohromně zajímavý, díky 🙂

  36. Děkuji autorce, že poprvé v životě vidím (aspoň na fotografii) křečka! U nás nějak nebyli, všude samé brambory nebo len… Na tu poslední fotografii jsem musela pořádně brejlit, pořád jsem si říkala, proč ta Ivana drží v ruce kus plotu… (chuckle)
    Moc zajímavé, ráda jsem si početla!

  37. Ivano, díky za poutavý článek. Že se na stará kolena dožiju toho, že bude křeček (stejně i sysel) chráněnými původními zvířaty v Evropě, tak to mě za mládí ani nenapadlo. Člověk za asi 50 let napáchal takové hovadiny, že nevím jestli brečet nebo se smát. Ale raději smát. …Východní Evropa má oproti tomu křečků stále dost ….hi, hi hlavně těch dvounohých v politických spektrech!!

  38. Akorát jsem „lehce na prášky“, protože teď přiběhl Zrzínek, z nosu mu kape a z levého oka jsem mu vytahala sliz. Já už nějak nemůžu! Ještě toho trochu.
    Ríša pčíká, snad se to nešíří, kdoví, co ten Ríša vlastně má.
    Tak ty palce, prosím, ještě nepouštět.

    1. Karolíno, přidávám se k palcodržně, ono je možné, že po ATB se to svinstvo intenzivněji čistí, a jestli Ríša pčíkl Zrzínkovi do ksichtíku, tak mu nějaká bakterie mohla polechtat imunitní systém… To bude dobré, přesně jak píše Bětulásková, kluci jsou dobře opečovávaní, to zvládnou. Já mám taky v lednici neustále zásobu Opthalu, protože ta naše nová ředitelka domácnosti (černá Suzinka) se s vašnostou moc nemaže a ten má každou chvilku krhavý zrak… Útok vychlazeným Opthalem považuje za pokus o vraždu. Ach jo, držím palce usilovně!!

      1. Díky za podporu.
        Teď jsem kontrolovala. Oko je děsné! Nemůžu to ani vyfotit, protože jednou rukou držet Ríšu a druhou oko a foťák dost dobře nejde. Ale má zanícená obě víčka. Jsou tam drobné vřídky, slézá mu srst, takže se obnažuje kůže, kam to ještě dojde?
        Minule se mu udělal ten furunkl nad okem a tudy tekl hnis, teď mu teče celým okem.
        Bóže, co komu ten ubožák udělal a co já?
        Pčíká fest, nudle z něj lítají, nevím, doteď nepčíkal tolik, jestli to nějak graduje…….

        1. Hlavně, že to lítá ven a nekvasí to dovnitř, to by byl teprv průs*r! Děláš, co můžeš, je to teda záhul! (whew)

    2. Karolíno, držím všechny palce, i Amálčiny tlapičky. Ríša potřebuje palečky více než ona. Ta tu dnes skákala po skříni a já trnula, aby si něco neutrhla, prostě opak naší Micinky, která se z toho sbírala strašně těžce, na což jsem nezapomněla nikdy. Před chvílí jsem Amálce mazala ránu framykoinem, který mi vet na to dal a rána vypadala dobře, bez jakékoli reakce, tak snad to vydrží.

      Je mi strašně líto, že je to s Ríšovým očičkem, vlastně očičky tak zlé, ale věřím, že s tvou pomocí a pomocí Dr. Beránka to Ríša zvládne. Kdyby to nešlo do další kontroly Dr. Beránka vydržet, bude lepší zkusit nějakou veterinu, kde jsou i přes sobotu a neděli. Co třeba ta ordinace, kde pracuje Lucíšek? Už si sice nepamatuji, která to je, protože pro mě je z ruky, ale vím, že mají víkendové služby. Nebo jakákoli slušná veterina, kde jsou přes víkend. Možná by mohli Ríšu alespoň zkontrolovat, aby to vydržel do další kontroly Dr. beránka. A doufám, že u Zrzínka je to jen přechodné, že to není nic vážného.

        1. Karolino, tak si ten komentar zkopiruj (mysi vyznacit – edit – copy) nez to posles. Je to jen tri kliknuti navic. Ja uz to delam rutinne, ani o tom nepremyslim. Moc ti a kosourkum drzim palce. Verim, ze je to o nervy. (y)

          1. Hani díky, zkusím to!
            O nervy to teda je! Moc mi na něm záleží. A moc mě to trápí.
            Ale snad bude líp. Ríša vypadá spokojenější. Uvidím zítra.
            Teď tu byla velká bouřka, hodně lilo, to je dobře. Spláchly se ty hnusy z chodníků a vzduch se vyčistil. Líp se bude spát i marodům.
            Tak na to taky vlítnem, kluci už po pelíšku v posteli koukají a těší se.

  39. Tak jsem čistila zeleným čajem.
    Přidala jsem pár kapek Opthalmoseptonexu.
    Od Bedy mám tel. na MVDr. Beránka – mobil, ten jsem neměla, ale nebere to.
    Uvidíme večer, situace nedobrá. Vůbec oko neotevře.

    1. Že očičko eventuálně ztratíte, na to už jsi připravená. A třeba k tomu nedojde…
      Podávej zprávy, my napjatě čteme.
      Nevzdávej ten boj: My Tě chceme i s Rišánkem.

      1. Já boj tedy rozhodně nevzdávám.
        Já chci Ríšu i s očičkem.
        Proto jsem doma, sleduju, kapu, čistím, věřím.
        Jen nechci domýšlet, co ta ATB udělají s tím drobným tvorečkem! Já vím, co je to za svinstvo. A už je má min. potřetí. Játra, ledviny…….

        1. Pusinka taky měla patery ATB nejmíň, to teď vůbec neřeš! Nárazový sliz se v oku také vyskytne.
          Npropadej panice!

          1. Jo, snažím se.
            Ale už mi to moc nejde.
            Proč my? Uklízím, čistím, záchůdky desinfikuju, baštu mají tu nejlepší, vitamíny……….

            1. No a právě proto to zvládnete – protože kosourci jsou vypečovaní, vymazlení, vykrmení, silní a v pohodě.

          2. Zrovna dneska jsem jednoho potkal tak jsem hledal na internetu, jestli to byl skutečně křeček. Přikrčil se u chodníku do trávy, myslel, že ho nevidím. Tak sem ho přišlápl, abych si ho lépe prohlédl a vážně skřpal zuby. Ale když jsem ho pustil, tak agresivní nebyl, utekl mi

    2. Karolínko,držím a budem držať palce i počas dovolenky,vydrž!!!Strašne Vás všetkých šanujem.

  40. IVANO, TO JE FAKT MOC POUČNÝ ČLÁNEK.
    KDYŽ JSEM BYLA MALÁ, ALE DĚSNĚ NEPOSEDNÁ HOLKA(ČERTI SE MNOU ŠILI NEUSTÁLE), JEDINÉ, CO MNE DONUTILO BEZ HNUTÍ PROSEDĚT CELÉ NĚKONEČNĚ DLOUHÉ HODINY , BYLA MOJE VELIKÁ TOUHA SPATŘIT NEJPRVE SYSLA, A PAK I KŘEČKA NAŽIVO VE VOLNÉ PŘÍRODĚ . ŠLI JSME S TATÍNKEM POZDĚ ODPOLEDNE,SPÍŠ KVEČERU, DO POLÍ,KDE SYSLŮ A KŘEČKŮ TEHDY ŽILO TOLIK, ŽE SE DOKONCE FINANČNÍMI ČÁSTKAMI( ZA MRTVÝ KUS) ODMĚŃOVALI JEJICH VELKOHUBITELÉ. TÁTA MI CHTĚL TYHLE HLODAVCE UKÁZAT, ALE S JEJICH ROZSÁHLÝM HUBENÍM VŮBE VELMI PŘÍKŘE NESOUHLASIL . TEHDY JSME MUSELA VYDRŽET SEDĚT NA BOBKU U DÍRY A BEZ PROMLUVENÍ (TO BYLO NEJHORŠÍ, JELIKOŽ PUSU JSEM MÍVALA NA ŠPACÍRU NEPŘETRŽITĚ) A SKORO BEZ POHNUTÍ. PO VELMI DLOUHÉ DOBĚ,KDY JSEM UŽ NOHY SKORO NECÍTILA, SE ZJEVILA V DÍŘE HLAVA JEDNOHO VELICE OPATRNÉHO JEDINCE.OSTRAŽITĚ SE ROZHLÍDL A ZAS BYSTŘE VLÍTL ZPĚT DO SVÉHO PODZEMNÍHO KRÁLOVSTVÍ.KDYŽ VŠAK NEZJISTIL ŽÁDNÉ HROZÍCÍ NEBEZPEČÍ, VYLEZL ZNOVU A UKÁZAL SE V PLNÉ SVÉ KRÁSE. CPAL SI DO TOREB VE TVÁŘÍCH ZRNÍČKA OBILÍ Z KLASU, KTERÝ SE VÁLEL NEDALEKO. A JÁ JEN BEZ HLESU A SE ZATAJENÝM DECHEM SLEDOVALA NEJEN RYCHLOST, ALE TAKY VELIKÝ OBJEM JEHO TVÁŘIČKOVÝCH KAPSIČEK.
    MNOHEM DELŠÍ DOBU JSEM VŠAK POZDĚJI ČEKALA NA SYSLA.SYSLÍK BYL OPATRNĚJŠÍ A OSTRAŽITĚJŠÍ NEŽ JEHO HLODAVÝ KOLEGÁČEK.ALE VIDĚLA JSEM TEHDY TY CHUDÁČKY „TŘÍDNÍ NEPŘÍTELE“ OBA DVA.ZABÍT BYCH JE ANI TEHDY ANI DNES NEDOKÁZALA . KRÁSNÝ VÍKEND PŘEJU VŠEM A MIZÍM.

  41. Přiznávám, že křečka polního jsme viděla jen jednou- mrtvého na poli. Našly ho samozřejmě psice, že…. takže jsem si ho dostatečně neprohlédla, ale hnala jsem je odtam pryč. Ale určitě to byl on, to vybarvení a velikost jsou dost typické.

  42. Za mých mladých let,když se ještě savci psali se dvěma „s“ na začátku slova, byli křečci synonymem pro odporné kapitalisty, kteří křečkují prachy a schovávají zboží před dělnickou třídou.
    (chuckle) (rofl)
    Taky jsem si vždycky pletla křečka se syslem alespoň mně to donutí si tyto věci osvěžit. (y)

    Zdá se mi, že tito malí tvorové mají s lidmi dost společného.
    Díky za zajímavou studii.Nebylo by od věci více využívat ty miniaturní vysílače třeba v parlamentu ČR abychom věděli tak nějak telemetricky,kde tito ssavci pobíhají za naše daně. (rofl) Oni ale nejsou na vymření, takže škoda času a peněz.
    Ať žijí křečci a nesrazí je železniční vlečka. (heidy) (y)
    http://youtu.be/M5QsE3UvCSo

    1. To není dobrý nápad, na ty poslance. Nerad to říkám, ale i ten nejneschopnější politik má mnohem víc peněz, než ten nejhamižnější křeček, takže by si jistě zaplatil právníka, který by mu vysvětlil, že je mnohem ústavnější okroužkovat si asistenta než sám sebe. A víte, nakolik takový asistent přijde (wait) Neřku-li taková sexymozku neškodná vysílačka? To by zase byly daně… (punch)

  43. Ivano, to je moc zajímavý článek, skvěle jsem si početla i se poučila, taky jsem křečka polního nikdy neviděla… díky!!! (h) (h) (h)

    ovšem mám výhradu (shake)

    ad „Křeček je bezpochyby náš nejzajímavěji vybarvený savec“ … toto teda bez jakéhokoli studu zpochybním – možná je zajímavě vybarvený, neberu mu to, ale viděla jsi někdy např. želvovinové kočičky ve vší jejich pestrosti??? případně želvinky s bílou, neboli „májové“, „tříbarevné“ kočičky??? (chuckle) (inlove) :* (h)

    1. No, tak to je pravda, uznávám (chuckle) Já myslela nejzajímavěji zbarvený z našich volně žijících savců 😉 Ovšem i zde by se dalo polemizovat, jestli taková toulavá kočička není volně žijící 😀

  44. Tohle je moc zajimavy. Napr. ze se krecci navstevuji, a ze jsou cistotni – kdyz teda maji ty zachudky. Taky by mne zajimalo, kolik si tak jeden krecek za sezonu nasysli. Vsimnete si, jak krasne ty druhy micham. (chuckle) Rovnez mne zajima, jak je to s tou rovnovahou v ekosystemu. Krome aut a zemedelske techniky a chemie, kdo je jejich hlavni predator?

    A proc to pisu ve 3 rano naseho casu? Po silnici kolem nas projely dve sanitky, tri hasicky a nescetne policajtu, vsichni se sirenama. Za nejakou dobu pak zas upalovali opacnym smerem k mestu. To by mne ani nevzbudilo, ale Jakey MUSI vyt na kazde vozidlo se sirenou, takze zde bylo ponekud hlucno. To bude kalne rano. 😀

    1. Množství zásob, které si „křeček nasyslí“ 😀 udávají různí autoři různě… Mělo by to být zhruba kolem 2-5 kg, výjimečně prý až 100 kg (ale to bych teda chtěla vidět). A co se týče těch predátorů, bývají to různé lišky, lasicovité šelmy, draví ptáci a sovy… Křečkům vlastně vadí kromě zemědělské techniky jako takové spíš způsob obhospodařování. Pokud se plodiny sklidí / tráva poseče příliš brzo, křečci jsou nápadnější a před predátorem se tak snadno neschovají… Ono to všechno spolu souvisí 🙂

  45. To bylo moc krásné povídání a určitě velmi zajímavá činnost. A taky nepochybně prospěšná. Myslela jsem původně, že je to nějaká legrácka – psát diplomku o křečcích. A taky si uvědomuju, že jsem nikdy živého polního křečka neviděla a nic o nich vlastně nevím. Teď už ano.
    Ríša má očičko strašně zanícené. Baští ATB, ale oko se mi vůbec nelíbí. Je slepené, takže kapu a čistím borovou vodou a heřmánkovým odvarem, začnu potírat olejíčkem od LenkyS. Je to hodně ošklivé, horší než to bylo loni. Je to trpělivý pacient, ale občas už taky zakňoukne a dívá se na mně zle. Ani se mu nedivím. Ale baští a občas prožene Melíška. Jen je znát, že je unavený a nějaký ten zánět, co v sobě má, mu dává hodně zabrat a stojí hodně sil. Nikam jsem nejela, zahrada musí počkat, co jsem stihla minule jsem stihla, ale nemůžu ho tu nechat chůvičce, která by si s ním nevěděla rady. Je sice krásně, srdce bolí, že nemůžu být v Krkonoších, ale nejde to. Stěhovat všechny 3 nechci na pár dnů a odebrat jen Ríšu, to by ho stresovalo mnohem víc – bez kámošů a ještě ta cesta!

    1. Komentář mi to sežralo a tak nevím zda to napíšu stejně jako před tím. Karolínko, je mi Ríšánka moc líto. A jestli můžu radit /šedesát mi bylo už dávno a v Rusku jsem taky byla/ tak prosím Tě zkus zaměnit heřmánek za jinou bylinku. Heřmánek může způsobovat na očičku dost velký problém. Vím to z vlastní lidské zkušenosti. Když byla naše Jana malá, tak měla dost často problém se zánětem spojivek. Řekla jsem jednou paní doktorce, že očičko vytíráme heřmánkem a ona na to řekla, že heřmánek ne! A opravdu to pomohlo. Je to vžité a často se používá ale ne každý ho snáší. Zkus řepík nebo arniku. Já to používám u zvířecích i lidských problémů. A ještě jednou se omlouvám, že jsem se osmělila.

      1. Žere to příspěvky!!!
        Marsko díky za rady, moc si jich vážím. Teď mám uvařenou šalvěj a doufám, že zabere. Heřmánek jsem vylila. Pak budu dále pokračovat řepíkovým olejíčkem od LenkyS.
        Očičko je horší, nežli bylo loni. Asi ATB nejdříve stav zhorší, aby se pacient mohl dál lepšit. Přidalo se pčíkání, zánět zřejmě je úpornější, nežli vypadal zpočátku. Je to takový broučínek proužkatý, maminka ho trápí a on nechápe, proč, když jí tak miluje! No, co nadělám, musím té jeho špatné imunitě pomáhat, jak můžu nejlíp, i když ho to asi netěší a bolí.

        1. A Karolíno,nebylo by lepší očko jen vyplachovat fyzio roztokem.Já jsem četla,že kočičí oko je hodně citlivé a oční kapky a odvary se nemají používat.Asi nejlépe poradí vet.Ono je někdy méně více.

        2. Karolíno, šalvěj ne, ta svírá, mohlo by se mu to uzavřít a nevytékal by hnis. A představ si, jak by ti bylo, kdyby sis to sama dala do oka. Šalvěj se právě dává na rány, které krvácejí a nechtějí se uzavřít – klasicky třeba po vytržení zubu.

        3. Karolí, strašně držím palečky a doufám, že ATB konečně zaberou a začnou působit, jak mají.
          Já bych se držela opthalmoseptonexu, fakt! Vím, že děsně babiččiných rad může být užitečných, ale jela bych standardní léčbu. Bylinky indy. Heřmánek může dráždit, šalvěj může vadit… Myslíme na Tebe a Pusinka posílá Ríšovi pusu.

        4. KAROLÍNO, JSEM TU AŽ NYNÍ,ALE ZKUS UVAŘIT A NECHAT VYCHLADIT MÍSTO HEŘMÁNKU TAKY ZELENÝ ČAJ A STŘÍDAT HO S ŘEPÍKEM. SEŽEŇ NĚKDE V LÉKÁRNĚ SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ. POMÁHÁ NA LÉČENÍ OČNÍCH I JINÝCH ZÁNĚTŮ .TAKY NA UNAVENÉ, ZANÍCENÉ OČI I VÍČKA OČI JE MOC PRIMA,A TO I PRO LIDI. A LE AVNĚ NEJSOU NA NĚJ EVIDOVANÉ ALERGIE JAKO NA HEŘMÁNEK!!

    2. ach bože, to je mi Ríšánka líto, Karolíno – brouček malej chlupatej stonavej (h) (h) (h) (h) (h) … nemůžu udělat nic víc, než mu pevně držet palečky, a snad se to rychle zlepší, antibiotika má silná

      ke komentáři Marsky – někdo tu myslím radil i šalvěj… možná se zkus zeptat LenkyS., to je taková bylinkářka

      1. BEDO, UŽ JSEM KAROLÍNĚ ŠALVĚJ RADILA DŘÍVE.MĚLA BY JI MÍCHAT (PÁR KAPEK !! VYLOUHOVANÉHO NÁLEVU) RÍŠÁNKOVI DO PITÍ I JÍDLA SPOLU S LICHOŘEŘIŠNICÍ, KTEROU JSEM JÍ UŽ POSÍLALA BALÍČKEM DŘÍVE. SVĚTLÍK JE TÉŽ B VÝTEČNÁ LÉČIVKA NA ZÁNĚTY. UŽ JSEM TAKY KAROLÍNĚ ŘÍKALA, ABY RÍŠOVI OBSTARALA RAKYTNÍKOVÝ OLEJ. TEN LÉČÍ FAKT VÝTEČNĚ A ONA TO MÁ DO KRKONOŠKÉHO KRUHU( KRAKONOŠOVA ZAHRADNICTVÍ) U JILEMNICE JEN KOUSEK, TAKŽE NEBUDE PLATIT POŠTOVNÉ.

  46. To je skvělé, milá Ivano (inlove) , že ses nechala přemluvit k tomuto článku. Je to tak zajímavé, všechno! Jak křeček samotný, tak jeho zkoumání.
    Musím přiznat, že jsem vlastně křečka polního nikdy neviděla. Takže článek je i připomenutím toho, že leckdy chodíme světem, o kterém víme tak maličko. Děkuju za tu připomínku. (f)
    Přeju všem krásný den! (h) A doufám, že Amálce už je dneska líp a Ríšovi taky. (y) (h) (y)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN