Letošní drabble vznikla opět jako střípky z mého života – jak témata dala. 🙂
Filozofie u hrnku
Napsal uživatel mamut dne 8. Březen 2024 – 9:39.
Fandom:
Ze života
Drabble:
„Máš hrnek?“
„Jo…“
„A je plný?“
„Jo…“
„A máš v něm kafe?“
oči se jemně přimhouřily a koutky úst nazvedly do úsměvu
„Mám v něm kafe, dobré…“
„Tak vidíš. Když už si tak povídáme“ udiveně nazvednuté obočí „No povídáme, jen se nedělej. Vím, že mě vnímáš.“ souhlasné pokývání hlavou „Tak když už si povídáme, přiznej si: jsi zdravá, tedy díky hrstce prášků po ránu, ale jsi. Máš rodinu, máš práci, máš kde spát, co jíst, večer si pustíš telku.“ takové to nojo kývání hlavou „Když to sečtěme, máš… Cože? Břicho? Však nejsi modelka.“
Tyhle sčoty má má hlavička dobře nastavené.
Závěrečná poznámka:
Občas (často) si má hlavička najde chvilku na pokárání. Abych nezapomněla, co je v životě důležité.
Chtěla bych někdy trošku víc, ale také bych nemusela mít nic, tak, tak 🙂
Téma:
DMD č. 00 pro březen 2024. Téma: Zúčtujem spolu
Kukuřinec
Napsal uživatel mamut dne 1. Duben 2024 – 16:53.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Autobus v poklidu projížděl mírně zvlněnou krajinou.
Cesta ubíhala poklidně až na těch osm vpředu.
Hlasitě pronášené myšlenky střídaly šílené výbuchy smíchu, kdy další osoba kontrovala ještě větším slovním kalibrem doprovázeným ještě větší salvou smíchu.
„A, a, vzpomínáte…“ začala jedna z dam.
Najednou dopředu došel hoch.
„Co je, Danieli? Co potřebuješ?“
„Nemohly byste se trošku ztišit? My vzadu si chceme taky povídat. Je to tu jak jeden velký KUKUŘINEC, paní učitelky!“ pronesl s důrazem a hrdě odkráčel na své místo.
Následoval snad největší výbuch smíchu, ale oslovené dámy se již přece jen trochu ztišily.
I řidič si v duchu oddechl.
Závěrečná poznámka:
Tenkrát jsme jeli na zájezd do Osvětimi. Tam už nikdo nerušil.
A je pravda, že od té doby se sborovně na Odborném výcviku u zahradníků jinak než Kukuřinec neříká. Dokonce šéf založil tehdy mailovou adresu, kam posílal své důležité, kukurinec1@.
Téma:
DMD č. 1. pro 1. 4. 2024. Téma: Slepičárna
Nová doba aneb Na jůtůbu každý chytrý
Napsal uživatel mamut dne 2. Duben 2024 – 10:25.
Fandom:
Ze života
Úvodní poznámka:
Úkol vedení zněl – více využívat IT techniku, prezentovat nové poznatky, využívat zdroje, oslovit dnešní mládež jinými metodami,…
Drabble:
„No to snad. Jak mohou pustit takový nesmysl do světa? To už se vážně všichni dočista zbláznili?“ lamentuji nad počítačem.
„Co pořád brbleš?“ táže se manžel.
„No tos neviděl. Tady hvězda prezentuje způsob jak množit rybízy řízkováním – šikmý řez nahoře, rovný dole. To jde proti logice, nezatlačím nic a ještě si potrhám ruku… “ zoufalé oddychnutí
„Takovou kravinu ani nemohu děckám ukázat. To dnes už natáčí kde kdo, kde jakou…!“
„Ale drahá, ber to takhle: Inteligence je na světě konstantní množství, pouze populace lidská se zvyšuje. I když, v poslední době, i o tom prvém začínám poněkud pochybovat“ a zamyšleně odešel.
Závěrečná poznámka:
Pro porovnání přikládám obrázkový návod – jak jeden moudrý vymyslel, pět chytrých to prověřilo, padesát znalých potvrdilo a děláme tak dodnes, neb toto je postup rostlině milý – spodním řezem šikmým k zapíchnutí a horním rovným proti ruky podrásání.
A zde video „moudré„, co zahradník si z něj škube vlasy:
https://www.youtube.com/watch?v=bmHM427SA18
Téma:
DMD č. 2. pro 2. 4. 2024. Téma: Nejistá konstanta moderní doby
Obrázek:
Na ples
Napsal uživatel mamut dne 3. Duben 2024 – 18:56.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Bylo to takové nepsané pravidlo.
Kdyby nic jiného, na ples SRPŠ se půjde, to by maminka prostě nepřenesla přes srdce. Ona, jedna z hlavních organizátorek, aby chyběla.
Tak jako skoro všechny ženy v ulici se ráno vydala do místní Hedy pro krásný účes, ze skříně vytáhla své fialkové brokátové šaty a okartáčovala tatínkovi oblek.
Bráška musel vyleštit střevíčky a lakýrky a já dostala úkoly v kolik musí špunti (ti mladší z nás) do hajan.
„A nezlobte, něco vám doneseme…“ znělo zpoza zavíraných dveří.
Ráno na stole ležel balíček chlebíčků a veselé kloboučky.
Nedělní dopoledne jsme si na ples hráli my.
Závěrečná poznámka:
Úplně jsem si tuhle každý rok opakující scénu letos vybavila, když jsme se s mužem vraceli z hasičského bálu.
Já v ruce růži, kterou rozdávali na přivítanou, manžel balíček chlebíčků a zákusků, co jsme nesnědli – bylo nám líto je tam nechat 😀
Téma:
DMD č. 3. pro 3. 4. 2024. Téma: Velký flám
Život v krabici
Napsal uživatel mamut dne 4. Duben 2024 – 11:26.
Fandom:
Ze života
Drabble:
„Dej to do té krabice…“ „Pomoz mi utáhnout provázek…“ „Ne, váza od babičky nemůže mezi hrnce…“
Takové a podobné věty jsem slýchala často.
Ani mi nepřišlo na mysl, že není normální se neustále stěhovat.
Nejprve z Fulneku do Ostravy kvůli tátově práci. Pak nás posunuli o kus blíž centru – rekonstrukce domu. Následovala Poruba, Brno, Újezd u Brna (studentský privát) a pak zpět do Ostravy. A znovu jsem proskotačila několik adres – ach ty změny.
Nakonec se mi podařilo spustit kotvu, zapustit kořeny – v Lutyni, s mým mužem.
V kraji, kde se narodila moje maminka.
Konečně jsem trvale doma.
Již 21 let.
Závěrečná poznámka:
Když jsem to jednou počítala, tak i s přesuny v rámci Ostravy, Brna a zase Ostravy (Vždy se našel důvod, proč se přestěhovat o kus dál), změnila jsem adresu celkem 18x.
Nejspíš nejsem rekordman, ale nejvíc těch stěhování se událo v době, kdy jsem byla dítě – student – mladá maminka…
To pak má velký vliv na vaše zapadnutí v okolí.
Paradoxem je, že i v Lutyni znám – no cca – tak 20 lidí – dodnes.
Více jich mám v sousední dědině na cvičáku.
Takový malý stěhovavý introvert.
Téma:
DMD č. 4. pro 4. 4. 2024. Téma: Spustit kotvu
Zamotaná věštba
Napsal uživatel mamut dne 4. Duben 2024 – 18:15.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Vyhlašuji dnešek Dnem silných žen.
Potřebovala jsem dokončit podzimní dílo, které mi překazily deště, plískanice, sníh, mráz, plískanice, déšť…
Konečně počasí trochu nabralo jarní směr a i když v noci pršelo, nedala jsem se odradit a silou Minotaura se vrhla do vykopávání kořenů, rozházení hromad hlíny (přes zimu spečených) a jejich úpravy na krásně uhrabanou plochu.
Výsledek: zlomená motyka, zlomený rýč, zlomený krumpáč, kořeny pro jistotu vyřezány – sekeru jsem zlomit nechtěla.
Nakonec jsem jako medvěd tančila kolem sekačky, abych ji vyčistila do servisu.
Podezírám, že mi nad kolébkou podvodně věštily tři čarodějky místo sudiček.
Asi jsem nejspíš měla být…
… kluk.
Téma:
DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2024. Téma: Podvodník – postavy z obrázku
Šaty dělaj člověka?
Napsal uživatel mamut dne 5. Duben 2024 – 15:12.
Fandom:
Ze života
Drabble:
„Á, dobrý den, dobrýýý den.“ úslužně v obchodě pozdravil mého muže pán v padnoucím obleku.
„Dobrý, pane Koníček. Jak se máte.“
„Ale dobře, dobře. S Mařenkou jedeme na týden do lázní. To víte, má to se mnou, holka, těžký.“
„Tak hlavně v klidu a pozdravujte jí.“ rozloučil se můj muž.
„Kdo to byl?“ ptám se udiveně.
„Ale klient, před týdnem dostal pépéčko.“ odpověděl a dál se zabýval vystaveným zbožím v regále.
„Zdar veliteli.“ houkl na muže týpek v džínách a triku.
„A to je kdo?“ zvednu obočí.
„To je kolega, vrchní z protější směny.“
A pak poznejte kdo je kdo.
Závěrečná poznámka:
Asi bych měla tenounce připsat (ne)bezpečné známosti, ale oni jsou někteří tak…
Prostě za blbost zaplatili.
poznámka 1: manžel pracuje již přes třicet pět let u Vězeňské služby.
Když jsem na něj čekávala po ranní před prací, občas jsem měla pocit, že ve tři odpoledne propouští „mazlíky“ a ne vzorně pracující personál.
Po odložení uniformy jsou někdy hoši lehce zaměnitelní s klientelou.
poznámka 2: pépéčko – podmínečné propuštění
Téma:
DMD č. 5. pro 5. 4. 2024. Téma: Bezpečné známosti
Malí manekýni
Napsal uživatel mamut dne 6. Duben 2024 – 20:23.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Byla to skutečně výzva.
Marně jsem vzpomínala na tepláčky s laclem, co jste na ramenou zapnuli na knoflíky a dítěti nelezly plíny ani dupka. Podle fotek z dětství jsem s nimi prožila celé své batolecí období.
Jenže nová doba si žádala moderní trendy. Nejsme přece „sto let za opicemi“, hlásaly reklamy na dětské oblečení.
Ale co dělat, když místo malého boubelatého robátka se zrovna vám narodí žížala.
Oba kluci mi z konfekční velikosti prostě vypadávali.
Nezbylo, než vytáhnout stoj, nůžky, staré džíny, náplety a kamarádku poprosit o konstrukci střihu.
Šila jsem si na kluky sama.
A nejen kalhoty.
S kapsama!
Téma:
DMD č. 6. pro 6. 4. 2024. Téma: Já sama!
Dokonalý ideál
Napsal uživatel mamut dne 7. Duben 2024 – 11:18.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Ta hláška z jeho úst přímo elektrizovala: „Protřepat, nemíchat.“
Krásné ženy mu padaly k nohám (některé pěkně vypočítavě). Dokonalý ideál mužské krásy (ségra říká, že je ´takovej nemastnej´).
Ten pohled, rychle odhalí nepřítelovy úmysly, a když promluví…
„Ticho, už to začíná…“
v sále zhasínají světla
„Jsem zvědavá na písničky…“
„Meryl je jedinečná…“
„Hele ten mladej…“
Všechen šepot kolem mne procházel bez povšimnutí.
Šibalský pohled modrých očí a hustá kštice, i když už trochu prošedivělá (mužům to dodává kouzlo)…
A on i zpívá, bože…
Jeho paní má štěstí, pomyslím si a usměji se na toho svého, hnědookého.
Tohle je můj Bond.
Téma:
DMD č. 7. pro 7. 4. 2024. Téma: Protřepat nemíchat
Zjasni svůj den milým úsměvem 🙂
Napsal uživatel mamut dne 7. Duben 2024 – 19:57.
Fandom:
Ze života
Drabble:
„To bych se taky chtěla pořád tlemit na všechno jako ty.“ vyčítavě se na mne otočila ne zrovna naladěná kolegyně. „Tvůj život bych chtěla. Se musíš mít báječně, co?“ pokračovala ve svém nabručeném monologu.
Ne nechtěla, zamyslela jsem se na chvíli.
Ony se jí ty těžké životní zkoušky vcelku vyhnuly.
Rozhodně vím, že si nemá na co ztěžovat. Jenže pro ní je všechno málo – zdravá je, děti má vystudované, vilu, auto.
„Mi to vysvětli, se furt směješ…“ vyjela už zostra.
„To víš, já musím. Já jsem nedělňátko a tím to všechno začalo. A na věky věků.“ usmála jsem se znovu.
Téma:
DMD č. 8. pro 8. 4. 2024. Téma: Zde leží počátek všeho
PROČ?
Napsal uživatel mamut dne 8. Duben 2024 – 21:55.
Fandom:
Ze života
Úvodní poznámka:
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1066534077749890
Na těchto polích cizí fabrika?!?
Dnes jsem hodně aktuální, protože se mne to velmi dotýká.
https://www.petice.com/petice_k_projeveni_nesouhlasu_oban_se_stavbou_gig…
Drabble:
Ta víska lákala svým klidem.
Lidé se tu cítili bezpečně. I kriminalita se jí vyhýbala obloukem až na dva cvoky, co si je odvezli s majáčky.
Čas ubíhal a nebezpečí šílené automobilky zahnala z hůry nařízená Natura 2000.
Máme tu ptáky motáky a vzácné žáby.
Lišky spokojeně chodily noc co noc popřát klidné spaní.
Až najednou.
Ze dne na den.
„Bude kšeft“ zavelel aparát.
Všichni mlží „že jen průzkum lokace“ a on to už Park Lutyně.
280 ha polí a lesů neuvedené firmě na baterkárnu. Okolí jí prý potřebuje.
Premiér si už mne ruce.
Všichni povstali jako jeden člověk.
„Nechceme!“
Závěrečná poznámka:
Je to šílené – během týdne jsme se stali senzací č.1
Obec s 5000 obyvateli, kdy má mezi Lutyní a Věřňovicemi vyrůst obluda, co sežere všechnu volnou půdu. Dva roky to v tichosti chystali a skrývali.
Věřňovice s 600 obyvateli se dostanou do obklíčení D1 na Polsko a téhle megalomanie pro 7000 zaměstnanců :O
Navíc bude přímo naléhat na chráněnou oblast Natura 2000, které je zimovištěm i přírodním biotopem pro vodní ptáky, zejména Motáka pochopa.
Jde o zátopovou oblast, kde byl vydán zákaz stavby, takže si už nikdo dům nepostavil ani na svém.
To okolí, kterého se dotazovali bylo odsud minimálně 10 km – Orlová, Karviná, Ostrava, Frýdek… nikdo to tu nezná a nebudou to mít za okny. Oni ne.
Podepisujeme petice, obec vyhlašuje referendum.
Jenže mezitím jsou politici už spokojeni podsunutým bakšišem… 🙁
A o nás rozhoduje tenhle https://www.facebook.com/reel/1629019440971529 doporučen zvuk.
Téma:
DMD č. 9 pro 9. 4. 2024. Téma: Jsi-li sobec; opusť obec!
Dovětek:
- a 8. 6. 2024 rozhodlo 80 % občanů Dolní Lutyně a Věřňovic v referendu, že Gigafaktory nechtějí, že dávají mandát zastupitelstvu a kraji jednat o zrušení návrhu změny územního plánu.
Ale pan ministr průmyslu Síkela okamžitě kontroval, že o co se vlastně jedná, že právníci už to dotáhnou.
A přitom je tady tolik míst po ukončeném hornickém a hutnickém a jiném průmyslu. Ale to se „blbě staví“. Na zelené louce to je líp, že pane Havlíčku, že pane Síkelo a vy všichni tam nahoře.
Chloupky na košulence
Napsal uživatel mamut dne 10. Duben 2024 – 9:23.
Fandom:
Ze života
Drabble:
Někdo říká, že jsem se s nimi snad i narodila.
Kočičí chloupky jsem měla už na své první košulence.
Micka – tu mi donesla máma, když jsem se rozvedla
Matýsek – přivezla jsem ho v době povodní 1997
Zuzanka – zachránila jsem ji v práci
Rozinka – dostala jsem od své studentky, zvládla stěhování na baráček
Johánek – nejdéle sloužící kocour, 17 let
Terezka – byla statná kryso- a kunobijka
Kureček – vypiplaný od slepého miminka
To byla moje kočičí zlatíčka, která se nesmazatelně zapsala do mého života.
Další kapitoly v chlupaté kronice pilně zapisují Uhura (13) a Nebulla (3).
Obě dvě adventní kočičky.
Věděly, kdy přijít.
Závěrečná poznámka:
Bez kočky je život životem jen na půl. A druhou půlku vyplní pes (aby to těm naším hafům nebylo líto :D)
Téma:
DMD č. 10 pro 10. 4. 2024. Téma: Kočičí zlato
Někde mi to schramstlo komentář.
Moc ráda jsem si zopakovala drabbliky, ten hrnek je můj zvláště oblibenej
Moc děkuji 🙂
Hrnek je takový důležitý. Člověk si u něj odpočine, ale i zapřemýšlí 🙂
Skvělá drabblata, rád jsem si je opět připomněl.
Děkuji 🙂
Mamutko,moc hezky zpracované vzpomínky.Někdy člověk dělá v životě něco dlouho opakovaně, přesto se mu to po letech skoro vypaří z hlavy. Naopak někdy stačí jeden životní moment, který se trvale uloží do paměti, nebo stačí někým, něčím naťuknout aby se vynořil.
Kukuřinec mě rozesmál, ovšem „ukecaní a uchechtaní“ mohou být i muži. Jak by se asi nazvali oni?
Také už mám srdce až příliš poťapané otisky paciček, na které nedokážu zapomenout.Pohlaď za mne ty vaše současné (včetně pejska).
Moje kamarádka používá výraz : „optimizmus za každou cenu“. Rozhodně lepší, než opak :).
Balení krabic moc dobře znám, ovšem tvých 18 adres trhne i nás. My jich měli 12 (ovšem 6 z nich přesuny mezi US a Německem). Až na té současné 13.(opakované)jsme konečně trvale spustili kotvu.
My tu sice žádný průmysl nemáme, ale i tady se úrodná pole a divočina hříšně mění v domkové čtvrti a mění se tím celkový vzhled krajiny (a zvyšuje provoz na silnicích).
Moc děkuji.
A máš pravdu – krabice obří nebo krabic plno a ještě obehnaných třímetrovým betonovým plotem. Manžel tomu říká panelák na bok ložený.
Zachovejme si trochu optimizmu a vyražme ještě do kouska lesa pro nové síly na náš život, pro nás.
Milé malé příběhy, které se moc hezky četly! Mně se líbil nejvíc drablík Po plese – to proto, že jsem si připomněla, jak to bývávalo kdysi u nás, totiž hodně podobně. Tatínek byl léta pokladníkem SRPŠ, takže přítomnost rodičů na plese byla téměř (milou) povinností. A my dvě holky jsme ten večer zalezly do rodičovských postelí – to aby nám návrat rodičů neušel – koukaly jsme na krasobruslení v telce a tak vůbec si to užívaly. Samozřejmě jsme pak vyžadovaly přesné líčení, co se dělo, kdo s kým tancoval, hlavně jakou učitelku provedl tatínek. 🙂 Jo a maminka měla též brokátové šaty, s bolerkem, fialovo černé. Jen ty chlebíčky u nás nikdy nebyly! 😀
Jinak držím palce, ať v případu obří továrny na zelené louce zvítězí zdravý rozum a vůle občanů!
My se na ty chlebíčky moc těšili
A teď něvo, co v Plese nebylo:
Můj muž letos u tomboly myslivců: „Jen ne bažanta.“ – vyhrála jsem balík klobásek… další losování „Jen ne kačenu.“ – vyhrála jsem láhev medu… losování virrrrrbl „Jen ne kance!“
Á – vyhrála jsem muflonici – celou. Druhý den mi ji kolega myslivec naporcoval do balíčků. Dnes jen vezmu a vařím
Tak to bylo štěstí! Hlavně že bylo masové balíčky kam dát, já bych asi musela přikoupit mrazák! 😀
Jojo, to my už máme – tři 🙂
Na maso, na ovoce a zeleninu a na to ostatní, třeba „na nanuky“ pro mě 🙂
Krásně jsem si početla a připomněla duben.
Je to tak, život, ten každodenní, je nad všechny ideály a lidskou představivost.
Musím obdivovat mladého muže, jehož slova vešla do dějin.
A ke giga se radši nevyjadřuju, protože vulgarismy sem nepatří.
Děkuji, děkuji
A po prvotním vzteku už zase hlava pracuje přemýšlí, jak na ně.
Hrubou silou to dělají oni
Drabble občas líčí trable,
jindy zase pohodu a klid.
Občas si na něco ze života sáhne,
jindy je třeba fantasii mít.
Témata jsou zapeklitá,
ale to i život sám.
I když se na to jen z povzdálí dívám,
ze zpracování radost mám.
Stoslůvka jsou zvláštní útvar,
nutí úderné texty vymýšlet.
Nesmí se tolik okecávat,
jinak nestihne se vyprávět děj.
Drablátka jsou super. 🙂
pěkné 🙂
Děkuji za milé rýmování, to člověka radostně k dalším stoslůvkům popohání 🙂
🙂
Napiš, Davide, na sosaci.net,
otevře se i tobě drabbli svět,
jen co tam účet budeš mít,
můžeš si v dubnu zadrabblit.
A ty, Evo, začni taky,
drabblí celá rodina,
tím vždy duben začíná. 🙂
Krátká slova sova schová
zda inspirace přijde znova
kocour možná napoví
ježek rýmy vyloví.
Jestli však trpělivost
ke psaní nebude jen vzácný host
to se v létě ještě neví
ukáže to budoucnost 🙂
Duben je často
divný měsíc.
Práce je hafo
a času nezbývá moc navíc.
A psát malé kousky
a psát jich málo.
Bůh ví,
zda by se o to stálo.
🙂
Určite ano a tvé rýmovačky by to zvládly jistě
My budeme se těšit a zapoj se s námi příště 😀
Mamut – snonym
Uvidíme, jak se bude stíhat. 🙂
Jak je ten život pestrý a ty o tom svém umíš moc hezky vyprávět. Opět necítím, že by jsi byla svázána sty slovy, tak je to dobře napsané. Moc se mi líbilo o agentovi 007 – je krásné, když toho svého máš po boku.
Ad Gigafaktory – hýzli zatentočkovaní!!!
Děkuji 🙂
Ten můj agent je už prošedivělý a já ho stejně pořád vidím jako tenkrát poprvé 😀
Jj giga – to je tedy fuj… a ti naši potentáti ještě větší 🙁
Mamutku díky! To je vážně ze života! Někdy to není žádná hitparáda a přitom je život tak krásný,když dává smysl. Díky za vše, co děláš !
Děkuji moc 🙂
Život je a tak se s ním nemá smysl prát. Jinak uteče mezi prsty.
Mamutku, díky 🙂 Ty jsi opravdu Nedělňátko, radostná a optimistická, ať píšeš cokoliv a o čemkoliv. Dokonce i u zprávy o Giga z toho sálá pozitivní bojová nálada 🙂 hlavně, aby petice uspěla a zdravý rozum zvítězil.
Nedělňátko jak vyšité v plném rozpuku jara a – a přes nic napadl sníh 🙂
Maminku do porodnice vezli s autem VB, sanitka zapadla 🙂
Vyprávěla mi to pořád a pořád 😀
to je kouzelnýýýý a pak se není čemu divit 🙂
Ráda tě čtu. V dubnu, i teď při čekání na vlak. Díky za zpříjemnění cesty.
To jsem ja, Tora
Moc děkuji anonymní Toro, zejména od tebe mne to těší.
Mamutku, když čtu tvoje drabblata, mám pocit, jako bych s tebou zase seděla u vás, pokoušela si spočítat proutky a poslouchala tvé vyprávění.
K té petici – speciálně ve vašem kraji je spousta míst, brownfieldů, kde může jednu továrnu vystřídat další. Ničit úrodnou půdu ještě v chráněné oblasti je zhovadilost.
Ano, přičemž slovo zhovadilost je příliš útlocitné slovo v tomto případě. Darební politici bez skrupulí,fůůůj!
Nejsmutnější je, že se přišlo na to, že vhodné plochy vlastní kdo???
Kamarádíček Bakala – a s tím doučasní fandaróni nepečou, tomu nedají love za plochy, nene, tak zničíme pole.
Jeden den Havlíček (MŽP) podepisuje giga a druhý den vyřvává „Zavhovejme ornou půdu vnukům“.
Nakopat do zadele
odtamtud až na skládku do Kuklen ( městská část HK)!
A teď to hezčí – moc děkuji 🙂
Za komentíky i za zo, žes mne pošťouchla k poslání 🙂
A někdy si ty proutky spolu zase spočítáme 🙂
Mamutku, Tvá drablata jsou krásně ze života. Jen dvě věci: petici jsem podepsala s odůvodněním, že jestli v budoucnu něco uživí naše děti, bude to půda. Co se týká YT – každý tam může zveřejnit i tu největší blbost. Uvedenou paní nemám v oblibě, doporučuji přečíst komentáře pod příspěvkem.
Já si je dočtu, ale když zadám žákům vyhledat, hádají se do krve, že to tam má být.
Ach jo 🙂
Moc děkuji za přečtení i odpověď.
Mimochodem ta kočička Uhura se jmenuje podle poručíka Uhury? Spojovatelské důstojnice na USS Enterprise NCC-1701 a 1701A ? :o)
dozajista 🙂
V tom případě i tato kočička se jistě vydává „where no one has gone before…“
doufej, že ne tak často 🙂 to by Mamutkovi asi způsobovala minimálně špatné sny…
Kočička Uhura je podle postavy a jméno si získala díky své průbojnosti.
Chvíli před ní jsme zdědili synova kocourka Kurka (Kurk has landed), kterého syn v době uvedení Startrek 2009 vypiplal od slepéjo koťátka a podle Čechovovy hlášky dostal jméno.
No a Uhura nám vletěla do baráku, malé mrně (někdo ji hodil nejspíš velkým psům) a ona tu – u nás – bude bydlet. Vyprskala všechny, i Kurka i manžela 😀
K těm dvěma časem přibyl i Zachary Quinto Spok, černý miláček. Ale to je jiný příběh. Ten mi věnoval svých devět kočičích…
a má nebo nemá tendence „cestovat tam, kam dosud noha nepronikla“? 🙂
Pravdou je, že do té doby kočičí pracka na manželův polštář nevstoupila a už vůbec ne v noci.
Teď odevzdaně ve dvě ráno drbká dle povelu „mrawww mrawww“ zrzavou hlavičku.
A jinak – přesuny warpem zvládá. Z půdy u lednice rychlostí světla jen když si pomyslím, že by to chtělo kafe a do kafe mléčkoooo 🙂
Nejvíc mě rozesmál kukuřinec. Nejvíc mě naštvala ta baterkárna – kdyby to alespoň bylo k něčemu dobré, ale to je tak zbytečná a spíš škodlivá věc! Nejvíc mě dojal seznam kočiček. Ale super je všechno. :o)
Děkuji moc 🙂
Pů, povídku si autor četl včera odpoledne, vybídla jsem ho, aby Ti k ní něco napsal 🙂
Nedělňátko… kolegyně v práci mi řekla, že by ráda měla můj optimistický pohled na svět. Nemám ho až tak úplně, ale jinak by mi z toho hráblo.
Ad Gigafaktory- nám v polích za vesnici postaví dráhu pro rychlovlak. Nikdo se nás na nic neptal, nic z toho mít nebudeme, jen se nedostaneme na dlouhé procházky a myslivci zuří nad zničeným revírem. A to my ty koleje mám kus za vesnicí a ne kolem domů, jak mají v Modřicích a v Rajhradu…
Matyldo – slyšela jsem hlasy (bohužel od lidí, kterých si jinak opravdu vážím), že lidé, co se bouří proti dráze rychlovlaků, jsou typičtí zaprdění moraváci, kteří by si chtěli jenom užívat zpěvu ptáčků a vůbec života vesnického (a co jiného od nich čekat, od zpátečníků!!). Co mají říkat Pražané, když jim pod okny frčí tramvaje!! Jak k tomu oni přijdou!! Opravdu jsem se tenkrát u té diskuse dost dojala…
k tomu asi nemám co slušného dodat a slova na 4 písmenka sem nepatří :-/
Modřice, Rajhrad znám mic dobře. Jezdila jsem z Brna do Rajhradu do školy zahradnické 🙂
Rychlodráhu plánují k té Gigaobludě jěště návdavkem kolem stávající tratě.
Takže: D1 – Věřňovice – Giga – rychlotraťˇ – traťˇ – Dolní Lutyně – průtah na Karvinou středem vesnice…
Vše hezky sestavené vedle sebe 🙁
Milá Mamute,
tvoje drabble se mi moc líbila už v dubnu, ale takhle pohromadě jsem zjistila, že mi některá utekla, tak se kochám dodatečně.
Ta Gigafaktory – škoda mluvit, hanba pluť, jak jsi nám ukazovala, kde se všude rozvalí. 🙁 Petice proti už je odeslána? I když, bojím se, že nejlíp by to investorům vysvětlila velká voda, ale jestli vám něco takového přát..
Tak veselejší téma: ty řízky – kratší řez se mimo jiné i lépe zacelí a delší lépe saje vodu, což je fyzika a mnohaleté zkušenosti, tady není místo pro inovace, drahý YouTube. 🙂
Máván do Lutyně, opatruj se, pozdravuj svého skvělého může a podrbej zvěřinec. Děkujeme za krásný košíkový prodloužený víkend. 🙂
jojo fyzika se nedá okecat…i když to někteří zkoušejí vesele dál 🙂 přinejmenším tedy v naší realitě. jak by se řízkovaly trifidí rostliny, nemám tušení.
Naprostá pravda – zasychání, nejkratší řez, nejvhodnější nasazení…
Aspoň dětem ukážu, jak to nesmí dělat.
A děkuji nejen za komentář, ale i za celý „fajny košikovy skorotýden“ 😀
Těším se na příští a mandaly 😉
A to my taky. Poděkuj Myšákovi za dobré rady, jak mi chlapce hezky rozhýbal se záhonem, vrhli jsme se zvesela na tu zídku. 🙂 Takže ať prosím připraví na příští rok další rozcvičku, my holky si budeme pěkně přes dva ta jeden. 😀
A to já taky. Hezky jsem si početla, díky.