Mám rytíře. Bez bázně a hany (no trochu bázně občas jo, ale jen malinko, zato hany ani trošinku). Je bílý (na bílém koni teda nejezdí, taky říkám rytíř, žádné princátko) a oči má uhrančivě černé, trochu jako cikánský baron, trošku jako černý myslivec – taky jsem pro něj ztratila rozum jako ta Viktorka. K nohám mi […]
ZitaB
ČLOVĚČINY: Děkuji
Silvestrovské odpoledne, spíš podvečer, mrzne, už několik dní je pořádně pod nulou, jak má správně v tuto dobu být. V ulicích je cítit očekávání blížících se radovánek, mámy urychlují své kočárkové výpravy a už chodící caparty se snaží dostat domů. Ještě vykoupat, uložit, sebe upravit a připravené dobroty hezky naservírovat. Aspoň ten konec roku si pořádně užít, […]
