Mívám raději na cesty autem sychravé počasí. Člověka aspoň pořád neoslňuje slunce a já jsa krátkozraký, sluneční brýle nosit nemohu. Jel jsem z malého města u hranic, a nejelo se mi dobře, protože nemám rád nepřehledné serpentiny. Cesta je tam jinak krásná, všude lesy, skály… Tehdy ale v tom šeru a mrholení se krajina tvářila […]
Pů
ZE SVĚTA HUDBY – Pů: Tichý virtuos
Stalo se to v době, kdy jsem byl kvůli prodělané těžké nemoci padesátikilová troska s respirátorem na obličeji a podpůrnou holí v ruce, ale výroční koncert skupiny Bacily jsem si nemohl nechat ujít. A stálo to za to. Mimo jiné jsem mohl tehdy poprvé a naposled přímo pozorovat, a hlavně poslouchat hru Oty Petřiny, jednoho z nejlepších českých rockových […]
ČAS DLOUHÝCH VEČERŮ – Pů: Za oponou času
Tuto povídku jsem původně napsal jako ghostwriter pro kamarádku, která si přála povídku, ve které bude mystika, antičtí bohové a láska (včetně sexu) mezi bohy a lidmi. To bylo vše, co jsem věděl. A pak když zjistila, že jsem prý splnil zadání až příliš dobře, vzdala se jí. Na jednu stranu to potěší ale na […]
ZE SVĚTA HUDBY – Pů: Vangelis
Kdysi před mnoha lety jsem nemohl spát a seděl jsem dlouho po půlnoci u televize. Měli vysílat nějaký koncert z Rotterdammu, tak jsem si řekl, že se podívám, oč jde. S úžasem jsem sledoval záběry na hasičské čluny proplouvající sem a tam, měly stříkačky otočené vertikálně nahoru a utkaly téměř jednolitou stěnu z vodní tříště. […]
ZE SVĚTA HUDBY – Pů: Terry a Sally Oldfield
V Praze, poblíž žižkovské televizní věže, pár minut chůze od stanice metra Jiřího z Poděbrad, se nacházela čajovna. Snad se tam nachází dodnes, nevím, je to dávno. Zabloudil jsem do ní náhodou. Kromě toho, že v ní vařili vynikající čaj s kořením garam másala, poprvé jsem se tam tehdy setkal s čarokrásnou hudbou Terryho Oldfielda. Mikeova staršího bratra. V té […]
ZE SVĚTA HUDBY – Pů: Michael G. Oldfield
Když konečně došlo k tomu, že jeden z mých nejoblíbenějších hudebníků zavítal s koncertním programem i do Prahy, nebylo mi líto poměrně dost vysoké částky za vstupné a byl jsem v hledišti jako jeden z prvních. Díky tomu jsem se dostal až téměř pod pódium a naprosto mi nevadilo, že jsem (nejen já) musel ještě více než hodinu čekat, […]
ZE SVĚTA HUDBY – Pů: Clannad a Enya
Vzpomínám si, když někdy v osmdesátých letech tehdejší Československá televize začala vysílat některé díly legendárního seriálu „Robin Hood“ (v originále „Robin of Sherwood“) a já jsem poprvé zaslechl jeho nádhernou znělku, jejíž součástí byla táhle zazpívaná slova „Robin, the hooded man“. Byl jsem nejen tou znělkou ale obecně hudbou v tom seriálu doslova unešen. Nepodobalo se to […]
LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Pů: Omne trinum perfectum
Moje stará povídka o mystickém setkání tří velikánů. Je starší než severská tetralogie, napsal jsem ji velmi dávno. Rozhlížel se kolem sebe a nepociťoval strach, což bylo víc než zvláštní, protože okolnosti víc než zvláštní byly. Naopak se snažil trochu potlačovat euforii, kterou mu způsoboval zvuk jeho vlastních kroků po podlaze. Trochu si podlahu […]
LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Pů: Vampýr
Věnováno Juraji Herzovi, díky za úžasné filmy. Sophia dokončila na počítači zprávu o posledním vyšetřování a s úlevou stiskla myší tlačítko pro uložení zprávy do databáze, když jí zazvonil mobilní telefon. Na displeji se jako identifikace volajícího objevil komisař. Asi má dojem, že toho mám málo, pomyslela si s trpkostí unavená Sophia a přijala […]
LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Pů: Bohyně noci
S nejhlubší úctou věnováno Howardu Phillipsi Lovecraftovi. „Díky za všechno, vy starý čaroději.“ Chtěl bych vám, milí neznámí, než se za mnou zavře opona, vyprávět nejpodivnější příběh svého života, který vrcholí právě v této chvíli. Snad to stihnu, protože to, co mne potkalo nesmí zcela zapadnout. Můj osud by se měl stát varováním všem, kteří by […]














