Katedra astrální magie. Pár momentů potom, co Helga oznámila, že jejich bývalá kolegyně byla včera brutálně zavražděna. Astrální mágové mají pověst blouznivců, kteří občas zabloudí do reality. Helga kolem sebe vidí spoustu ostrovů sama pro sebe. Zaražené ticho. „Znali jste ji spoustu let. Potřebuji od vás vědět všechno. Kdo byli její přátelé, kdo […]
Rok 1992. Vyšehradské oddělení vražd vyjíždí k brutální vraždě beze svědků a ještě netuší, že je čeká boj s nebezpečným protivníkem. Lucka zatlačí na železná vrata s nápisem „Havlíčkovy sady“ a z kovového skřípění jí přeběhne mráz po zádech. Vrata a vzduch jsou ještě vlhké po nočním dešti. Lucka nakoukne do parku a za […]
Rok 1985. Vyšehradská kriminálka prověřuje podezřelé úmrtí na jihu Čech. Voda je temná a kalná a táhne. K sobě. Dolů. Do zimy. Do tmy. Do ticha. Když si Petr Klein před chvílí stoupl na břeh a podíval se dolů, měl dojem, že rybník nemá dno a že on sám ztrácí rovnováhu; raději se […]
Když ke konci šedivých sedmdesátek pracujete na čarodějnickém speciálním oddělení kriminálky, můžou vaše případy vypadat… všelijak. Tato povídka vznikla v rámci soutěže Klišé Bingo na téma „přírodní katastrofy“. Jak známo, pršet může cokoliv, žábami počínaje a houpacími křesly konče. Za námět, spoustu nápadů, zapůjčení Blažeje Dmýška (vracím (snad) bez šrámu na pověsti) a průběžný betaread děkuji […]
Karel Vrbenský potáhl z cigarety a otřásl se. Bohnická rána byla čím dál chladnější. Kouzlo, které na sobě nosili všichni zaměstnanci šestatřicítky, zaťukalo na zadní vrátka jeho vědomí. Někdo místní zažil něco podivného a přichází se svěřit. Možná případ pro speciální pavilon. Možná pro vyšehradské. Možná z toho nebude nic. Karel si upravil šálu a […]
Sylva si podepře čelo, sestře slzy, zavře oči a doufá, že tohle celé je jen špatnej sen a každou chvíli se musí probudit. Neprobouzí se. Pořád sedí v kuchyňce na linoleu a po garsonce jí běhají policajti. „Slečno Horáková?“ Sylva zvedne hlavu. Koutkem oka vidí bílou ruku s bílým popraškem. Stejný bílý poprašek sbírá jeden policista […]
Náměstek ministra průmyslu Socialistické federativní republiky Jugoslávie Anto Blažević vystoupí z fungl nového Tupoleva, sejde po vyleštěných schodech k uvítacímu výboru, vymění si soudružské potřesení rukou s českým protějškem a nastoupí do čekajícího auta. Začíná oficiální část návštěvy. Neoficiální bude následovat večer. Je říjen 1975. Blíží se úspěšné završení páté pětiletky a to je třeba náležitě oslavit. […]
