Jedny z posledních článků o naší smečce se jmenovaly podle narozenin naší Karamel – Devět a Deset. Jedenáct už nebude. Raketová Karamel přeletěla v neděli 16. srpna za Duhový most. Ještě v pátek byla v pořádku, sice pokašlávala jako posledního půl roku, ale nebylo to nic zvláštního. V sobotu přišel zlom a v noci si už nemohla lehnout. V neděli jsme se rozhodli ji netrápit.
Myslím, že se na ní podepsala letošní vedra – byl to poslední víkend vysokých teplot a u nás prostě ty čtyřicítky byly. Ve vedrech (do půlnoci bylo vždycky třicet stupňů) nechtěla běhat, a to bylo moc špatně. Dokud byla v kondici, všechno se dalo zvládat.
Karamel
Zbyla nám doma zasmušilá Vanilka a Lentilka, která si nic neuvědomovala. Odjely s námi na dovolenou do hor (tam jsme doufali, že se Karamel udělá dobře, ale co už) a tam to bylo jakž takž dobré. Bohužel jsem hned po dovolené musela odjet na pět dní na služební cestu a ukázalo se, že Vanilka to zvládá špatně.
Pralinka, Karamelka, Vanilka a Lentilka
Zmizela šéfka smečky a pak ještě panička. I když Mušketýr byl doma a se psy za zády dělal topení, Vanilka byla smutná a nechtěla si hrát. Můj příjezd ji nadchl, chodila si mě pořád kontrolovat a po třech dnech venku dokonce trochu běhala.
Vanilka
Přítomnost Lentilky ji ze začátku nenadchla, hrála si s ní Karamel. Pak si naše umazlená princezna zvykla a teď si se štěnětem konečně začíná hrát. Sice to pořád ještě není ono, ale půjde to.
Lentilka
Lentilku netrápí nic, ráchá se v jezírku, požírá spadané hrušky, vraždí hračky a vůbec se projevuje poněkud ničivě se vším trikolořím temperamentem, jaký měla i Karamel. Zlobí Adélku – ta kočka má svatou trpělivost. Ještě že ji vychovali psi!
Adélka
Čtu se zpožděním… Hladím po tlapce
Omlouvám se, že pozdě,ale přece píšu. Je mi to líto, když odejde člen smečky, je to vždycky velká ztráta a rozhoupání běžného života. Držím palce, ať se srovnáte co nejdřív. Je mi to líto, ale bohužel nic nenaděláme. Tahle vedra zamávala se všemi, to je fakt.
Ta vedra byla letos obzvlášť hnusná. A doslechla jsem se, že během nich odešlo víc psích kardiaků.
Byla všude ale ta jižní Morava to schytala a dlouhodobě schytává nejvíc. 🙁
Karamelka byla pro mne Miss Sympatie Matyldí smečky. A věřím, že Lentilka ponese její štafetu dál a nezahanbí ji.
Karamel byla výjimečná osobnost.
Jejda, to je mi opravdu líto.
Osobně se bojím o našu Šišenu, jak ona je ten „vestaj“ (doma tomu říkáme plemeno Svatobořice-Mistřín, odtud si ji dcera dovezla), tak tihle pejsci moc dlouhý život nemají, je jí 9.
Zatím je ale spokojená, pěkně jí, je aktivní a moc ráda se opaluje (černý pes a fakt má ráda sluníčko).
Teď s našimi děvčaty vyrazily do Portugalska, dcera si chce ujít aspoň kousek svatojakubské stezky; její partnerka bude někde s Šiškou a bude pracovat, dcera bude chodit. Kdyby se něco pokazilo, přijedou pro ni.
Devět by ještě neměl být problém, pokud nejde o obří plemeno, což nejde 🙂 Menší pejsci obvykle mají šanci se dožít většího věku, než ti velcí.
To nikdy nevíš, ale třeba zrovna Šíšena bude mít štěstí.
Matyldo, to je mi tak líto!
Někteří starší psíci zešedivějí nebo mají povolené držení těla, ale Karamelka na fotkách vypadá pořád skvěle, jako hraběnka, a tak se ani nechce věřit jejímu věku! Vůbec ta fotka, kde jsou všechny čtyři kavalírky, je boží!
Ještě že máš, Matyldo, kolem sebe zbylou smečku, ony tě nenechají propadnout se do smutku. I když vzpomínat budeš pořád, to je jisté.
Karamelko, pozdravuj tam za duhou!
Ta fotka je z 12.srpna a odpoledne 16.8. už nebyla. Před tím focením hrdě klusala v čele smečky. Prostě Karamel.
Ach Matyldo, jak Ti rozumim…Karamelina přeběhla duhovy most, az se ji od pacek barvy rozstrikovaly..byla tady a i tam je velice akcni pejska..
Cekala na ni čast nebeske smecky…tam radost, tady smutek…zanechala tu svoji nesmazatelnou stopu…neseme to jejich odchazeni s naším stoupajicim věkem hůř…nekde v dalce padlo rozhodnuti, k Vanilce a Lentilce pridat jeste jednu psici…a Ty se o tom brzy dozvis..mozna to bude vypadat, jako tvuj napad….
Karamel tu rozhodně nechala svou stopu. Vlastně i v Comebacku Ozzák s horečkou vykřikoval „Karamel je betonovej pes“ a ani jsme to tehdy nevěděli, když jsme jí to jméno dávali 🙂
souhlas…
Matyldo, je mi líto odchodu Karamelky. Vlastně jediná útěcha je to, že to šlo opravdu rychle… Měla se u vás náramně a možná i těch jedenáct let je důkazem, že jste se s jejím srdíčkem prali neúprosně.
Lentilka je naprosto boží – jak už jsem psala na FB, vypadá jako čínský dráček, s tím svým ježatým pohledem.
Držím palce, ať se Vanilka dá duševně do kupy a užívá si toho minidraka.
Včera už spolu spaly a Lentilka si o ni mohla opřít hlavu. Dřív tak spávala jen s Karamel. Jde to pomalu, ale jo.
Milá Matyldo a smečko, vím, že je to smutné, vždycky je, ale stejně do toho vždycky jdeme a snažíme se ten čas, který nám Nejvyšší Kočka/Nejvyšší Pes dovolil prožít s našimi miláčky, maximálně naplnit radostí a legrací pro nás i pro ně. Hladím po tlapce, čas bude hojit, i když zapomenout se nedá. No ale…dívám se na Lentilku a vidím, co vidíš nepochybně i ty: jasná následnice trůnu a z oka vypadlá Karamel! čertí růžky kombinované křidélky jako bonus 🙂 ta se bude snažit o 107, aby vás vytáhla ze smutku na konci svého vodítka spolu s Vanilkou, tomu klidně věř 🙂
Proto jsme chtěli trikolorní fenku- ta povaha se nedá splést 🙂 Chovatelka nás varovala, že je hodně aktivní, ale my vycvičení Karamel jsme věřili tomu, že to dáme… zatím ještě nejsme dost staří na moulinku 🙂
Vy dva s Mušketýrem nebudete staří na moulinku, gaučovou povalečku nikdy 🙂
Ach jo, asi všichni tady to známe. Bolí to, ale měla u vás krásný život, to je alespoň malá útěcha, i když….já vím:-(
No právě…
Milá Matyldo, je mi to moc líto. Sledovala jsem váš boj – snažili jste se pro ni udělat všechno, co bylo možné. Prožila skvělý život, milovaná, opečovaná, hrající si a vesele kradoucí 🙂 To všechno se počítá. Věřím, že malý gremlin Lentilka dělá všechno pro to, aby vás rozveselila. Mě stačí se kouknout na ten její malinko ježatý obličejík a musím se usmát. Pokud má temperament jako tetička Karamel, jistě bude u vás doma opět pořádně živo!
Lentilčin temperament je z těch bohatších- moje lopatkovce (spatyphilum) v ložnici by mohly vyprávět. Aspoň si ale našla na zahradě zásobárnu, kam vláčí všechno- pokud něco postrádáme, vyrazíme pod hrušku a najdeme tam i to, co jsme ani ještě nevěděli, že postrádáme 🙂
😀 Už jsem skoro zapomněla, že se psy může být legrace… Tyhle štěněčí vylomeniny! 😀 Doufám, že si budeš dělat poznámky, fotit a pošleš hlášení! ❤️
Matyldo, hladím po tlapce.
Matyldo, vím, jak bolavé je rozloučení se členem smečky. Ale vzpomínky zůstaly, těš se jimi. No těš, já vím.
Fotky tvých krasavic jsou náramné!
Pořád to ještě není dobré, no…
Ti naši zvířecí souputníci prostě žijí rychleji (pokud tedy zrovna nechováme želvu nebo papoucha), a my se s tím musíme vyrovnat, to je zkrátka smutný fakt. Přesto to stojí za to. Přeju hodně sil.
Vždycky to stojí za to.
Matyldo, to jsou ta nejtěžší rozhodnutí, která my, milující páníčci musíme udělat. Sledovala jsem, jak se snažíte urvat ještě nějaký společný čas. Aspoň vám zbyla spousta krásných vzpomínek.
Ten konec byl rychlý, stejně jako všechno, do čeho Karamel šla.
U nás stále pondělí večer a já si konečně klikla sem. A hned taková smutná zpráva !!! Matyldo, upřímnou soustrast, je mi moc líto, že jste se museli rozloučit s další ušatou krasavicí !!! Myslím, že letošní extra vysoká vedra potrápila spoustu jak lidí, tak zvířat a bohužel na Karamelku už to asi bylo příliš :(. Snad vám trochu útěchou může být vaše správné rozhodnutí, přinést domů Lentilku, která teď snad pomůže Vanilce vyrovnat se se ztrátou „šéfky“ a jak píšeš, vypadá to nadějně.
Fotky jsou úžasné portréty, přímo za rámečky. Lentikla je kouzelná holčička – to její kukuč, nevím, jestli na nimi to jsou křidýlka“, nebo růžky, ať to či ono je to nádhera.
To budou růžky maskované za křidýlka. 🙂
Matyldo, je mi to moc líto. Ale zažili jste spolu skoro jedenáct úžasných let.
Opatrujte se a zvládněte to.
To jsou růžky. Nepochybně.