Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Tady jen ráno tak trochu sprchlo, zahradnický deštík, ale zaplať pánbu za ty dary.
Nicméně dotaz – MLP narazil na nějaké levnější zelené papriky a je jich docela hodně. co s nimi? ty plněné a lečo už proběhly, chtěla bych něco jiného. Neporadili byste?
Co klasický perkelt? Tam se dává. Ale jinak mě napadají jen saláty.
Co třeba ratatouille? Kdysi tady byl, myslím, i recept.
Zdravím všechny přítomné – v Hradci Králové leje jak z konve 🙂 Těžko říct, jestli je též bouřka, ten déšť děsně rámusí. No, tak si dělám pořádek ve spisech, větrám kancelář a přepisuji rukopisné pokračování, co jsem sepsala v Kutné Hoře na koleně 🙂
Jsme na dovolené na Děčínsku a celou noc jsme měli bouřku a silný liják. Dopoledne v lese jsem zase po dlouhé době viděla pořádné kaluže. Kolem poledne pak znova bouřka a šílený slejvák, prší pořád, my sedíme na chalupě a vymýšlíme náhradní program pod střechou. 🙂
U nás skoro nic 🙁 Všechno nás zatím míjí…
Bude to jedna z příčin.
To patřilo až dolů, pod Dede. 😀
Autoři pro tento týden:
Po – Chatník
Út – Aries
St – Aries
ČT – Majka
Pá – Chatník
čeká vás prima čtení! 🙂
U nás v noci mnoho povyku pro nic 😛 Shora bouřka, pod námi bouřka, takže divadlo bylo, ale déšť se nám vyhnul. Až později v noci chvilku pršelo… Je to už není znát. Teď to vypadá, že k nám možná pár kapek zase přijde…
Přeju všem opravdové mokro! Protože tohle už je fak průser.
Včera jsem mluvil se známým statkářem. Končí s kravami, nemá je kde pást. Co neuschlo, to je sežrané až na hlínu. A není jediný.
Není. Ti s nadějí ještě shánějí seno v Polsku.
Když vezmu, jak přezíravě se chová místní agropodnik k loukám kolem nás (na mě to dělá dojem, že sečou jen pro dotace), tak by mě zajímalo, jestli je letošní sucho přiměje trochu změnit pohled na věc (krávy mají).
Tak sena byla ještě dobrá, bohužel otavy nebudou. Jestli ten agropodnik včas posekal alespoň ta sena, tak pro krávy něco mít budou. Horší to bude se silážemi (bude méně kukuřice a v horší kvalitě) a senážemi. Dotyčnému agropodniku určitě nejde jen o dotace, i když ty samozřejmě hrají podstatnou roli. Dnes spousta podniků již provádí různé konzervativní technologie zpracování půdy, ale vím, že to normální člověk nevidí.
Tohle je bohužel velmi komplexní problém, my se snažíme doporučovat – kolega to 9.8. dal na náš FB – https://www.facebook.com/carc.cz. Podívej se na to. Je to naše společná práce. Prostě je třeba po žních zakrývat půdu, co to jde. Dost zemědělců už na to slyší, ale samozřejmě dost je i těch, kteří jsou v nedobrém smyslu slova příliš konzervativní.
Jenže více lidí do zemědělství nedostaneš, dnes je to jen něco přes 1 % pracujících a bude to dál ubývat, v roce 1990 ještě téměř 6 %. Přitom tu pořád vyprodukují okolo 60 % potravin. Řekla bych, že to je úctyhodný výkon. Bohužel je to strašný důsledek kolektivizace v 50. letech. Tehdy se ve dvou po sobě následujících generacích naprosto dokonale zpřetrhaly vazby na půdu a třetí už do toho většinou nešla. Po transformaci družstev si jen malá část lidí vzala pole zpátky, zbytek to propachtoval podnikům. Čest výjimkám. I proto dnes potřebuješ zpravidla ve velmi krátkém čase v co nejmenším počtu lidí, kterých bude dále ubývat, udělat co nejvíce práce na různých operacích na půdě. Například ta sena potřebuješ posekat nejen kvůli dotacím, ale i ve správném termínu, kdy má tráva dobrou kvalitu. To prostě nejde všechno dohromady. Přitom to musí alespoň trochu vycházet i ekonomicky.
Obecně ale zemědělci nemají zájem škodit, dělají, co můžou. Navíc musejí dodávat velmi podrobnou evidenci všeho možného, byrokracie je obrovská.
Já tu suchou krajinu také vidím, ne že ne. Problém je ale mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá.
Já když občas čtu ty hejty na lidi, kteří se snaží něco dělat proti erozi a zadržování vody v krajině, že zemědělství akorát tak k***í a že tak se to dělalo přece vždycky.
Např. narvat trubky do pole, mít 10 ha lán pole a tak podobně. Že se mu po tom líp jezdí traktorem.
Když se nám nepodaří změnit tohle myšlení u těch, kteří tu práci vykonávají, tak se to bohužel moc nezlepší.
Ale my se právě snažíme to myšlení měnit. Jestli nás není dost slyšet, musíme přidat. Přitom je ale třeba vzít v úvahu i realitu. Při tom minimu lidí už prostě nebudeme mít políčka jako za 1. republiky a meze každých pár metrů. Traktory, další technika a kombajny jsou realitou. Navíc je i celá řada opatření již dnes vyžadovaná MZE, často na ně lze brát i dotace. Hodně lidí to využívá. Mění se to, ale chápu, že příliš pomalu. Jinak dnes už meliorace opravdu nejsou prioritou, koneckonců ten obor se už na zemědělské univerzitě dávno neučí. Mimochodem, i ve stávajících melioracích se vylepšují způsoby, jak zadržet vodu a nenechat ji zbytečně odtékat. Kolegové ze Zbraslavi můžou vyprávět. Zpracovali v minulých letech krásné metodiky, kde jsou podrobně popsány vhodné úpravy právě pro zadržení té spodní vody. Ale chápu, že tu úpravu má zatím jen málokdo.
Souhlasím, že těch lidí v zemědělství je málo.
Bohužel se z nějakého nesmyslného důvodu vytvořila mezi lidmi premisa, že ti lidé vlastně potřeba už nejsou a tudíž ani je není vlastně potřeba rozumně platit, že bude stačit, když budou „všichni sedět v kanceláři“.
Bohužel je to tak, jenže přitáhnout dost lidí není v současné době reálné. Je to těžká práce, jak fyzicky, tak i po administrativní stránce. Pak je absolutní špička prací v létě, kdy všichni ostatní jedou na dovolenou. Tohle skloubit s požadavky rodiny je fakt náročné. Vlastně nejlepší doba na dovolenou je, když leje, je hnusně a na poli se nedá dělat. Ale pak je tam zase hned ta administrativa – zaznamenat u každého půdního bloku každé kilo hnojení včetně statkových hnojiv, prostředků na ochranu rostlin, pojezdy strojů, výnosy atd. Když k tomu připočtu, že je to jeden z nejméně placených oborů, tak se bohužel nesmíme divit.
Děkuju moc milá Apino, tohle je cenný vhled do problematiky, o které nic nevím – třeba ta administrativa!
Milá Dede, je to opravdu komplexní problém a vždy je mi líto, že lidi bez znalosti kontextu zemědělce často jen haní. Samozřejmě často je i proč, ale většina se jich fakt snaží. Nemají to vůbec jednoduché, čímž neříkám, že není třeba je přimět k dalším opatřením. Ta zemědělská administrativa je fakt šílená. Vlastně se ani nedivím, že celá řada z nich by nejraději zrušila Green Deal, mimo jiné se obávají dalšího vykazování a tabulek. Je třeba neustále vysvětlovat. Mimochodem, celá řada z nich hospodaří fakt na úrovni.
Jen se přeptám.
A mají ta sbíraná data nějaký reálný dopad? Tedy myslím např. na následnou kvalitu půdy a podobně?
Ptám se, protože mne to zajímá, ale netuším, kde bych se mohl dobrat k nějakému relevantnímu zdroji/výsledku.
Často v rámci své práce vidím hromadu sbíraných dat ze kterých se tvoří hromady dalších dat, ale v konečném důsledku jsou to jen sbíraná data, ze kterých žádný reálný fyzicky viditelný výstup není.
Naše výsledky publikujeme a samozřejmě přednášíme na seminářích pro zemědělskou praxi. Na tom si náš tým dává dlouhodobě záležet. Například to poslední je právě k zadržení vody po zpracování půdy je z toho 9.8. na FB našeho ústavu – viz výše, ale chce už to trochu prolistovat dolů. Podobně píšeme i do zemědělských časopisů určených pro zemědělskou praxi. Je to česky, takže číst to může v ČR kdokoli. Samozřejmě leccos je anglicky, protože povinně musíme psát i impaktované články.
Pokud jde o snížení ztrát vody a uhlíku, máme dlouhodobé výsledky z našeho pokusu založeného v roce 1995 – díky jasnozřivosti našeho šéfa Pavla Růžka. Ten je mimochodem mezi zemědělci uznávanou kapacitou. Takže teď víme, že při snížení intenzity zpracování půdy nám narostl obsah uhlíku v půdě, mimochodem důležitý faktor pro udržení úrodnosti a zachování půdních agregátů. Ty jsou mimo jiné důležité pro zabraňování půdní erozi. Kromě toho u bezorebenných způsobů zpracování půdy zadržíme mnohem více vody v půdě než po orbě. K tomu se díváme i na pokryv půdy atd.
Mimochodem celá řada zemědělců se snaží své hospodaření zlepšovat i na základě nových informací. Někteří jsou opravdu na výši. Jenže vždy je to o penězích, na některé nové technologie je třeba koupit jiné stroje, takže to leze i do peněz. Jsou i tací, kteří již zkoušejí robotické stroje, ale těch zatím moc není.
Mohl bych poprosit o odkaz na tu FB stránku?
Děkuji.
Ha, našel jsem a už si to pročítám. 🙂
https://www.facebook.com/carc.cz
https://www.carc.cz/2026/08/07/ztracime-vodu-z-pudy-pro-nasledne-plodiny-a-saturaci-podzemnich-vod/
Abych pravdu řekl, tak jsem o této stránce a aktivitách neměl ani ponětí.
Bude potřeba asi šířit dále mezi lid. 🙂
Právě teď v Praze na Malé straně čtvrt hodiny hustě pršelo.
U nás včera deset kapek, dnes slunečno. Pršet by mohlo kvůli houbám ( ty napůl uschlé se nevyplatí sbírat, jsou samý červík). Jinak s vodou nemáme problém, takže kdyby to šlo, poslala bych ty srážky, co mají být dnes, třeba na jih Moravy.
Pršíííííí !!!!! 🙂
Co u vás? Problém je v tom, že aby se aspoň maličko napravila ta příšerná vodní bilance, tak by muselo lít 14 dní a 14 nocí v kuse. A to nebude. 🙁
Lít 14 dní a 14 nocí? Tak to by se akorát zopakovaly povodně. Pršet. Jemně, s pauzama, dlouho. Tak aby se to stihlo zasakovat, aby všechna ta voda neskončila v korytech řek. Ono se sice za poslední roky přece jen pro ten lepší koloběh vody něco udělalo, ale furt je to zoufale málo.
Potřebovali jsme v sobotu někam přejet už za tmy – cesty byly obležené kopytníky. Podél cest jsou totiž poslední pásy aspoň nějaké trávy. Ta čtvrthodinová trasa nám zabrala nejmíň dvakrát tolik, oba oči na šťopkách, dvakrát brzdy… Přežili jsme bez úhony všichni, ale dobře mi z toho nebylo.
To je pravda. Ono se ví, co je třeba udělat. Zakládat tůně, rybníky, protierozní zábrany, sázet stromy ve velkém a nesmí to být smrkové monokultury. Samozřejmě začít stavět i další přehrady, jakkoliv je to nepopulární.
Těma přehradama si nejsem jistá. Jasně, Orlík teď „zachraňuje“ dolní tok Vltavy, ale to pomůže leda tak plavbě, přírodě ne. K čemu je ti voda v jedné řece, když jsou potoky a studánky vyschlé na prach?
Vsakovací nádrže před kanalizací, meandry, lepší hospodaření už v lesích… Zadržet vodu v krajině smysluplně, tak aby opravdu zůstala v krajině, v půdě.
K těm pastvinám – nikdy jsem nezažila, že by se musela zvířata na pastvě (přiměřené velikosti a péče) přikrmovat v létě senem. Tak letos jo. Zima bude hodně zlá, myslím, že dost zemědělců skončí nebo výrazně omezí chovy. Co budou dělat koňáci netuším.
Ty přehrady, to je spíš pro lidi, díky nim nemají ještě v mnoha městech problémy s pitnou vodou i když i to časem přijde. Koňáky znám osobně jen dvě, taky si rvali vlasy, poradil jsem jim ať zkusí Německo a skutečně tam sehnali zásoby a teď jsou v relativním klidu. Ale je jasné, že to není řešení pro někoho na Jižní Moravě.
Člověk by řekl, že sucho je i v Polsku, v Německu… a seno mají. Jestlipak ono to není tou péčí o krajinu. 🙁