Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
O víkendu jsme se starali o zahradu, grilovali a trochu psali, četli a tak. Prostě relax. 🙂
Nezapomeň dodat, že jsme navštívili UNI Hobby za účelem nákupu opor k zimolezu a růžím a já jsem zase přivlála ke košíku s dalšími kytkami 😀
No co, závěsný květináč s vodopádem petúnií fialový květ, bílý okraj…bylo mu v regálu smutno. A ty modré zvonečky jsem taky na doplnění kulatého truhlíku potřebovala 😀
Na příští týden plánujeme výlet…myslím, že by z toho mohl být článek, tak se musím přimět sednout a napsat oba slíbené 🙂
Mno opory k růžím budu muset dodělat. 🙂
Jsem nakoupil zemní kotvy a 2 metry vysoké, 7 cm široké a 7 cm hluboké trámky, aby ji bylo možno umravnit. Když je ta růže vysoká skoro 2,5 metru a má přes metr v průměru. 😀
Opory k růžím (pnoucím) taky potřebuju…:)
Unihobby?
A někde ještě měli petunky? Ty jo 🙂 Tady zrovna petunky a surfinky zmizely jako první. A taky mám hodně zvláštní barvy…
Nečekané nezvané, stály tam zapěstované závěsné květináče, bylo jich asi šest. Tak jsem jeden hned drapla 🙂 Netuším, kde se vzaly, na novou výsadbu je už skoro „po“. Teď už jsou bohatě nakvetlé ty, co se nakupovaly jako první někdy v květnu 🙂 podívám se na původ 🙂
Jo víkend, tak tentokrát žádná diskotéka. Už od čtvrtka Bimbo sloužil na zámku, takže na mě zbyla péče o domácnost a psa.
My jsme s Martinem v sobotu dopoledne vraceli smečku dětí rodičům, takže jsme pak tak drobně výletovali. Moje obvyklá citově-vzpomínková cesta nás zavedla do „mé“ části Krkonoš a byla prostě krásná, včetně oběda v Jilemnici.
Ta nedělní – na stranu Orlických hor, skončili jsme v Opočně, se moc nevyvedla. Nějak nás nic nevarovalo, že v Opočně by byli mnohem radši, kdyby jim tam nikdo nezacláněl 😛
Tak jsme nakonec po víc než hodinovém čekání odjeli bez oběda a zdejší pověstnou zmrzlinu nám vydala paní, kterou svět – minimálně v naší přítomnosti – příšerně sr… štval 😛 Ale jinak tam bylo hezky! 🙂
To se někdy stane… jednou jsme se taky po 45 minutách neobsluhy rozhodli, že nebudeme obtěžovat protože personál toho má prostě moc (byla obsazená asi třetina míst) a odcházeli. Vrchol všeho byl, když nás zastavili u dveří, že bychom měli nejdřív zaplatit útratu. Amazonka se skvěle ovládá takže zachovala pokerovou tvář a prostě šla dál, ale já jsem zvýšeným hlasem prohlásil, že pokud se tu platí vstupné za nic, tak to musí mít uvedeno na dveřích.
Když jsme byli v Opočně na nějakých historických slavnostech, tak jsme zabrousili do nějaké restaurace.
Možná, že když jste opustili restauraci bez oběda, tak to dopadlo lépe než my. 😀
Eva dostala nějaké tousty, které bylo lepší použít při demonstraci k rozbíjení oken, nebo si zahrát na ninju a použít to místo házecí zvězdice. A já dostal směs v bramboráku. Bramborák asi krauloval v oleji po usmažení asi celých 14 dní, kuřecí maso bylo jakž takž osmažení a směs byla vytvořena z polosyrové cibule a plnotučné hořčice. 😀
Když jsme tam procházeli parkem, tak tam nějací preludovali nějakou odrhovačku myslím od skupiny Pangeit, jejíž refrén zněl:
Na sračky, na sračky,
to je vůle má.
A když nejem na sračky,
tak to nejsem já.
Ten výĺet byl prostě legendární. 😀
Ale máš pravdu, jinak je tam hezky. 🙂
Eh, koukám, že jsme vlastně měli kliku 😀
Inu, Opočno!
A co si vzpomínám, kuchař se opíral o dveře do kuchyně a nahlížel do poloprázdného jídelního sálu. Proč asi 😀
Chtěl na vlastní oči vidět ty statečné lidi kteří jsou schopni jeho „pokrm“ pozřít.
No, já jsem si zavolala číšníka a oznámila jsem mu, že jsem ty tousty chtěla jíst, ne jim s nimi vytlouct okna. Tak co s tím? 😀
😀
O víkendu jsem se usilovně snažila být doma, něco udělat a taky relaxovat. Věnovat se psům. V týdnu jsem byla v práci do nevidím, protože jsou dovolené a chybí nám lidi v provozu, tak jsem kromě své práce musela pracovat v líhni. Navíc tu byly horka, poprvé zapršelo až ve středu (bouřka) následováno vedry až do neděle, kdy se trochu ochladilo (pak byla bouřka i v pátek a v noci na neděli, v neděli trošku zapršelo). V práci jsou ta vedra úmorná. Dneska má být velké ochlazení na 26 stupňů, uvidíme.
Vy jste fakt strašně horký jih, tam u vás. U nás se ochladilo natolik, že mi už přes víkend byla občas zima. A dnes ráno jsem nevěřila vlastním očím, protože zahradní teploměr (ano, dost konzervativní:)) hlásil 9,8 stupně! O půl sedmé ráno. Tak jsem si to honem zaokrouhlila na deset, aby mi nebyla taková zima 😛
Jo, sucho je u nás neuvěřitelné. V Poštorné po dlouhé době zapršelo včera, cca 10-15 minut. Zato cestou do stáje kousek od nás nás chytla taková průtrž mračen, že jsme neviděli ani zadní světla tahače, co jel před náma.
Co jste dělali o víkendu? My v sobotu byli na slavnosti růží v botanické zahradě v Bečově, máme ji moc rádi protože je taková polodivoká se spoustou nádherných zákoutí. I děcka mají uvnitř letní tábor se stany. Počasí bylo nakonec přívětivé, ani déšť, ani horko. Výstava byla mimo jiné poctou panu Böhmovi, kdo se nezajímá o růže – tak to byl jeden z našich prvních šlechtitelů a má „na svědomí“ více než sto odrůd, vadilo mi trochu jenom to, že jim rád dával „politické“ názvy. 😀 Kromě ukázek růží bylo možné se i podívat pod mikroskopy na zajímavé preparáty. Růže se dají šlechtit poměrně snadno a ochotně, proto asi dneska může mít svou odrůdu kdejaký Záhorský 😀 (viz Eva tropí hlouposti), jediné co pěstitéelé neumí a sotva kdy umět budou, jsou modré růže. Tam naráží na limity přírodních zákonů. Moc pěkná akce.
Tam je to moc pěkné, taky jsme tam několikrát byli, i s babičkou. Náš víkend jsem popsala v předchozí diskusi, nechtěla jsem otravovat tady.
Vím, četl jsem. Určitě podařená akce.
Růže miluju. Nejen proto, že jsou krásné a mnoho z nich i hezky voní. Ale i proto, že jsou ochotné u nás růst a prospívat. Máme v zahradě těch růží opravdu hodně (samostatná růžová zahrádka před domem už dávno nestačí, jsou i všude možně jinde:)) a všechny se snaží. Letos to vypadalo, že naše jediná žlutí nedala jarní mrazy, ale nakonec po skleněnou třílitrovou zavařovačkou našla sílu k přežití. Sice má oproti ostatním keřům sotva čtvrt metru, ale žije a kvete 🙂
Jinak nejvíc růží mám od Pelců – většinou anglické sadové (obří keře, obvykle vonící) https://www.ruzepelcovi.com/
Ta zahrada by se ti líbila, smí tam psi a růží mají opravdu hodně, nejrůznějších. Kromě toho i jiřiny (těch květlo jen pár, je na ně brzy) a mečíky (stejný případ). Najde se tam i pár rarit jako třeba korkovník amurský, samozřejmě je trochu orvaný, protože někteří šašci si nemohou odpustit odloupnout mu kůru jako suvenýr. „Nejlepší“ na tom je, že to pak stejně nejspíš vyhodí.
Jo a na vodních plochách lekníny a dokonce i stulíky, s tím se už člověk moc nepotká.
To by se mi líbilo! Leč je to od nás fakt z ruky…