Milí čtenáři, patrně čekáte tři výběry po deseti vědeckých drabblích. Musím ale zklamat – valnou část dubna jsem psala seriál, který většinou vědecká témata přímo nezpracovával. Ale třikrát se vyskytlo zadání, u kterého mě napadlo: tohle si napsat prostě musím. Tak zde je letošní trojice fyzikálních drabblí.
Archaboilus musicus – zpěv z druhohor
Psáno na téma Osamělé vrznutí. Odehrává se v druhohorách.
Pravěký prasoumrak se snáší na praprales z prapřesliček a praplavuní. Z pramočálů kvákají pražáby a pramalé chvilky praticha vyplňují kratičká melodická vrznutí. Frekvence čtyři tisíce šest set hertzů, jednotlivé fáze dlouhé šestnáct milisekund. Prakobylka protřepává prakřídla a v okamžiku, kdy hrana jednoho přejede přes vroubky druhého, ozve se další zvuk…
Objev dokonale přesného otisku křídla vnukl archeologům myšlenku spojit se s odborníky na současný hmyz. Vyhledali v databázi druh s nejpodobnější strukturou křídla a rozhodli se simulovat, jak asi mohlo znít (vzhledem k rozměrům a předpokládanému materiálu, který se u hmyzu už celá geologická období nemění). Poslouchejte, sněte a žasněte.
Závěrečná poznámka
Zpracováno na základě článku https://www.osel.cz/6122-milostna-pisen-ze-stredni-jury.html Pusťte si nahrávku.
Dionaea muscipula: Jednou je nikdy, dvakrát sklapne past
Psáno na téma Sečtěme se.
„Centrum volá voltmetr. Jaký máte potenciál?“
„Tady voltmetr. Od jednoho trichomu. Pouhá rosa?“
„Dejme tomu třicet vteřin.“
„Tady voltmetr. Hlásím napětí od druhého trichomu. Jedna a jedna jsou dvě. To bude moucha. Mňamkááá!“
„Centrum čepeli: Cvak! Opakuji, cvak!“
„Tady listová čepel. Hlásíme uzavřeno.“
„Tady voltmetr. Hlásíme další a další potenciály. Ta sebou háže, moucha.“
„Centrum čepeli: Stiskněte pevněji. Nerozdrtit. Opakuji, nerozdrtit.“
„Už byly tři potenciály, nespustíme trávení?“
„Centrum voltmetru: Nekibicuj. Centrum trávicím žlázkám: zahájit trávení.“
„Mňam.“
„My chceme taky aminokyseliny!“
Zhruba po týdnu.
„Centrum čepeli. Konec, vážení. Zahájit otvírání. Napřímit trichomy. Centrum voltmetru: vynulujte kalkulačku. Květní stvol žádá další mouchu.“
Závěrečná poznámka
Rostlina mucholapka podivná (latinský název v názvu) umí opravdu počítat, a nejméně do dvou. Hazardérský hmyz se po jejím listu může volně pohybovat tak dlouho, dokud se nedotkne nejméně dvou citlivých chloupků, trichomů. Teprve pak past sklapne a kytka týden tráví. Pokud by sklapla naprázdno, otvíral by se list zhruba dva dny a spotřebovával zbytečně energii, proto ta matematika. 🙂
Informace jsou převzaty z diplomové práce Leony Zuzákové: https://is.muni.cz/th/lick8/_DP_Leona_Zuzakova.pdf. Vyhrála cenu Akademie věd, což obnáší i vydání práce tiskem. Těšme se tedy na pěknou a čtivou publikaci.
Poslední drabble bylo napsáno v rámci bonusu. Jeho zadání bylo Ponožka profesora Snapea aneb Cesta tam a zase zpátky. Cílem bylo napsat o putování jedné neobvykle odvážné ponožky mezi co nejvíce fandomy. Takže ponožka zavítala i do vědy.
Dárek k narozeninám
Princeton, 1949
A potom Kurt Goedel vytřeštil oči na věc, která se zhmotnila na jeho stole. Černá, dosti už umolousaná ponožka s iniciálami.
Shiing-Shen Chern si podepisuje ponožky? A vůbec, je teď zrovna na Princetonu anebo zpátky v Číně? Taky se objevuje a mizí, jak uzná za vhodné, prostě taková časová iluze.
Ponožka se zvedla do vzduchu a roztočila se.
Zamyslel se. Gravitačnímu kolapsu by mohla zabránit i rotace hmoty. Navíc, za předpokladu záporné kosmologické konstanty, by se objevily časupodobné smyčky…
Podíval se na hodinky a trhl sebou. Nejvyšší čas vyrazit na procházku s nejlepším přítelem. Daruje mu k narozeninám celý vesmír.
Závěrečná poznámka
Tím přítelem byl Albert Einstein.
Shiing-Shen Chern je také velmi zajímavá osobnost, matematik, tady je o něm více: https://en.wikipedia.org/wiki/Shiing-Shen_Chern
Děkuji všem, kteří dočetli až sem a mám zvídavou otázku: Jaký máte vztah k opravdu velikému hmyzu, masožravým kytkám a matematikům?
Ta rotující ponožka mi na DMD nějak utekla!
No, to bylo výživné téma, bylo tam spousta skvělých kousků.
Zaujalo mě již v DMD a rád jsem si to připomenul.
Díky.
JJ a vědecká drabblátka – potěšení pro oko.
Zkusila jsem si přečíst nahlas to „hudební“ a u praplavuně se mi zamotal jazyk. Nojo, v posledních 10 letech jsem buď sama, nebo ve společnosti (zejména telefonní) s velmi ukecanými kamarádkami. Mně se tak trochu zdá, že zapomínám mluvit. Inu, každý netrénovaný sval atrofuje.
MaRi, moc děkuji. No, s pra jsem to trošku prapřehnala. 😀 Ale v dobrém, aby nuda nebyla. Ukecané kamarádky mám taky – dá práci se prosadit, ale jde to. 😀
Tvoje pra-hra mě vysloveně potěšila 😀 Jen jsem to zapomněla napsat 🙂
Děkuji.
Snad to projde. Psaka jsem tohle už asi před 2 hod. Poprvé mi to řekla, že odesílám moc rychle, ač to bylo poprvé. Zkusila jsem znovu, nic se neukázala, ani po třetí ne – vzdala jsem to. Proto teď ta zkouškal, snad se to nakonec povede! A jestli se i ty předešlé komentáře ukáží, tak se omlouvám !
JJ bezva počtení, prostě umíš! První drabble je téměř detektivní „whodunit“. Koukla jsem na odkaz a pustila si nahrávku. Nejprve jsem myslela, že zvuk nefunguje, teprve posunut na max jsem zaslechla „pra-zavrznutí“ (snad správně). No a mikroskopické fotky listů jsou až strašidelné.
Odbočím od tvého pra, pra…Naskočila mi totiž vzpomínkou. Kdysi dávno jsem byla u kamarádky na vesnici a večer šla s celou její rodinou na tamní tancovačku. A švagr kamarádky ji zajímavě přišel vyzvat k tanci oslovením „šššvagrová šššlo by to?“ (jinak mluvil normálně).
U druhého drabble jsem byla ztracená, došlo mi to až na konci „Květní stvol..“. Tak jsem si ho „čerstvě osvícená“ přečetla znovu a „poznámka“ dodala další vysvětlení – tleskám.
Třetí jsem bohužel nepochopila vůbec, nevadí i tak se mi líbilo jak je napsané. Možná až později kouknu na wiki odkaz, třeba budu chytřejší.
Z velkého hmyzu fobii nemám, tedy pokud mi nečekaně neprofrčí před očima a vím, že ošklivě nekouše. Matematika je prostě nutnost, zvládám ji se znalostí běžné školní výuky a nesmí to být komplikované počty 🙂
A ještě jsem chtěla napsat, že v odkaze, ke konci práce u „Poděkování“ se mi moc líbila tahle věta:
“Under the microscope, the little becomes larger. To enlarge your life, treasure the little things of life.” – Martin Uzochukwu Ugw
Milá Maričko,
děkuji za důkladný a promyšlený komentář ke každému drabblátku.
Tak vyloženě strašidelné je rajče, tam jsou trichomy jak vystřižené z Haloweenu. A paní Zuzáková prostě umí – ten krásný výběr citátu je jen taková poslední tečka za kusem výborně odvedené práce.
Tohle je jen zkouška, zda to funguje 🙂
Funguje. 🙂
Díky za zajímavé čtení. Velký hmyz mi ani nevadí, pokud neleze po mě. Na masožravky se podívám až večer. A matematici mě míjejí, ač jsem byla (omylem) na ZŠ i na gymplu v matematické třídě.
Děkuji za komentář. Jaké – omylem?
JJ – vtipné, veselé.
A jinak, JJ to určitě ví – ale pro ostatní – víte, že Kurt Gödel se narodil v Brně?
Díky moc, aido.
Ano, jeden z našich slavných rodáků.
Já se přiznám, že ty naše rodáky i dočasné obyvatele jakože „sbírám“, nevím, jak to vysvětlit líp, ale zajímá mě, kdo tu kdy bydlel nebo se tu narodil. Těch jmen je. Jen z Tvého oboru hrozně moc. A taky ráda „sbírám“ drby o jejich životech, to je kolikrát opravdu zajímavé.
Chápu, aido, jak to myslíš. Rodáků je tu spousta, lidí, kteří jsou s městem spojeni jinak, taky – i hudebníci a výtvarníci a architekti a… a co se drbů a klípků týká, bývá to zajímavé počtení, někdy smutné, někdy veselé. Hezky se o nich píší drabble. 🙂
Milá JJ, krásně jsem si početla ve vlaku směr Bohumín. Děkuji
Díky. Těším se, až se uvidíme.
No, přiznávám, že jsem drabble přečetla, došlo mi, že jde o masožravku a jazykově se mí líbil prahmyz. U té třetí jsem se jako obvykle poněkud ztratila. No, ta fyzika a matematika mě opravdu míjejí 🙂
Měla jsem doma masožravku, dostala jsem ji od dětí. Nikoli překvapivě nedala jihomoravské podnebí, i když jsem se snažila.
Určitě podnebí? Základní kámen úrazu masožravek bývá voda – vyžadují striktně měkkou. Takže když nemám dešťovku, kupuju destilku. Levná kytička, hihi.
Jako substrát rašelina nebo rašelina s trochou písku, prostě to v čem žije. A hnojivo neukazovat ani na obrázku!
Díky moc, Matyldo.
A chytat mouchy. 🙂
Vědecké drablíky jsou super. 🙂
Děkuji moc. 🙂
Pražába koulí očima,
na mucholapku se zle dívá.
Jak to, že mi žereš mouchu?
Pro pět hodů do klobouku,
k fyzice nemá úcty trochu,
rotuje tu ponožka.
Počkej ti to spočítám.
To se dělá?
Takhle zmizet?
V druhohorách zmlknul smyčec,
v tlamě mizí kobylka.
Tak to je naprostá paráda, milá JJ. 🙂 Kdysi, byl jsem ještě malý, běžel v TV dokumentární seriál „Dobrodružství rostlin“, měl mimochodem úžasnou znělku, ale to jen tak na okraj. Tvoje mucholapkové drabble by tvůrci měli použít, škoda že nemohli.
K otázkám, velký hmyz by neměl existovat. 😀 Masožravým kytkám fandím pokud žerou jen hmyz a matematika… mě osud potrefil dyskalkulií, dokonce kombinací dvou typů (ideognostická a operacionální), takže matematiky považuji za šamany. 😀
Milý Pů, vezmu to od konce – tys matematiky dokonale prokoukl. 😀
Na ten seriál bych se velmi ráda podívala, mně se vždycky moc líbily časosběrné záběry, třeba jak se slunečnice točí za sluncem.
A děkuji za veškerou chválu.
Byl opravdu moc dobrý, člověk žasnul co všechno o rostlinách neví. Dnes už bude informačně překonaný, přeci jenom je to už hodně let.
Milá JJ, vzdělávat se s tebou je zábava, navzdory tomu, že mi občas dáš zabrat! 🙂
Hmyzu se snažím ze všech sil vyhýbat, nebo ho aspoň ignorovat. Ne, že by to vždy šlo – když bydlím na vesnici. Ale dělám co můžu (a už tak často neječím, jako za mladých let:))
S masožravkami nemám žádnou zkušenost – a asi ji mít nebudu, i když umějí počítat 🙂 Kdysi v Norsku jsem mívala orchideje – na východním okně v kuchyni mi hezky prosperovaly. Nicméně Marek je neměl rád – tvrdil, že jen koukají, jak ho kousnout! Musím uznat, že jsem v nich potom ty dračí hlavičky taky viděla 🙂
A matematici?
Krásná kapitola! V této oblasti mi dáno není, byť jsem si dovedla poradit s počítáním tam, kde nebylo moc čísel – už kdysi jsem dávala přednost písmenům:))) Ovšem matematici… s několika jsem chodila a nakonec si jednoho šťastně vzala (ok, je spíš fyzik, ale matiky měl na jaderce požehnaně:)) Zdá se, že moje nedostatky se s jejich vědními přebytky dobře doplňovaly 😀 😀
Máš Dede, pestrý a zajímavý život. 🙂 Pozdravuj matematicko fyzikální sekci rodiny.¨
No, doteď jsem v orchidejích dračí hlavičky neviděla… doteď. 😀
Veliký hmyz nebrat. Malý taky ne (aktuálně jsem celá flekatá).
Ovšem masožravky, to je jiná. Krásně si pěstím rosnatku, mám i pytlík vlastních mikrosemínek a další už jsou na sklizení.
S čísly jsem kamarád, ale těm skutečně velikým matematikům úplně nerozumím. Nějak úplně nemám tu neodbytnou touhu spočítat vzorce pohybu mlhovin a průměr černé díry.
Krásná drabblatka s notnou dávkou osvěty – to se mi líbí.
Velký hmyz miluju (pavouci nejsou hmyz, že ne!), masožravky obdivuju (ale nepěstuju), matematikové mne šťastně minuli (i když Jeník má k číslům kladný vztah, narozdíl ode mne, já jsem spíš přes ta písmenka).
A zas jsem se netrefila do chlívečku, psaní přes mobil je pro mne utrpením 😉
Ne, Ygo, pavouci jsou tuším členovci. 🙂 No, o psaní do mobilu mi povídej, astigmatismus se projevuje víc, než by se mi líbilo, i a í jsou ta samá písmenka. 🙁
Ne ne, pavouci jsou pavoukovci. Ta taxonomie je docela legrační, stejně jako třeba že zajíci jsou zajícovci.
Ajaj, zase je to jinak, než jsme se učili na ZŠ? To bývali zajíci hlodavci, nic zvláštního.
Pavouci patří stejně jako hmyz mezi členovce. 🙂
Pak už se řadí do samostatných řádů a tříd. 🙂
Klepítkatci – pavoukovci – pavouci.
Vzdušnicovci – hmyz
🙂
Páni, ty pěstuješ rosnatky? Tak to se určitě podívej do odkazu, jsou tam fotky listů, mohly by se ti líbit. Fajn koníček.
Uf, 120 stan? Ale zpracováno parádně, masožravky zvláštní kapitola a takový žahavý trichom kopřivy… výborná práce!
Díky, autorce vyřídím.
Krásná drablátka, děkuji!
První zajímavé, ve druhém mi secvaklo u prvního „mňam“ a to třetí mě bohužel minulo… asi jako ta černá ponožka.
Chtěla bych ale zmínit jinou věc: podvědomě cítím, že o podstatě záležitosti je pojednáváno lehce, zábavně a srozumitelně, což je nesmírně důležité.
Máš prostě obrovský dar přetavit nestravitelné a těžce pochopitelné do vnímatelné podoby.
Věřím, že kdybych měla na základce takovouto učitelku fyziky a chemie, byly by to mé oblíbené předměty a můj život by se ubíral zcela jiným směrem.
Díky moc, Alčo. Ohledně chemie má velké štěstí můj syn, dostal asi nejlepšího chemikáře ve městě a přilehlém vesmíru. 🙂 Máš pravdu, učitel udělá první dojem ohledně disciplíny a ten se už těžko mění.
Milá Dede, děkuji za čest zahájit Literární léto. 🙂 Přeji všem krásné ráno, vlídné deště a budu nakukovat průběžně, více až večer.